Hospodaření města Chebu z pohledu banky

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Hospodaření města Chebu z pohledu banky Bakalářská práce Autor: Denisa Sládková bankovní management Vedoucí práce: Ing. Josef Mendl Praha Duben, 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. Denisa Sládková V Praze dne

3 Poděkování Mé poděkování náleţí vedoucímu práce, panu Ing. Josefu Mendlovi, za odbornou pomoc a cenné rady a připomínky, které přispěly k dokončení mé bakalářské práce.

4 Anotace Cílem této práce, která nese název Hospodaření města Chebu z pohledu banky, je podat komplexní teoretický přehled nefinanční a finanční analýzy se zaměřením na municipální sféru a jejich praktická aplikace na vybraném subjektu. Teoretické poznatky jsou aplikovány v praktické části práce, kde je představena nefinanční a finanční analýza Města Chebu, s důrazem na ukazatele, které sleduje financující banka jako rozhodující kritérium při poskytnutí úvěru. V závěru práce jsou navrţena opatření a doporučení pro další období hospodaření. Klíčové pojmy: Čistý provozní výsledek, finanční analýza, příjmy, rozpočet, územní samosprávné celky, výdaje

5 Annotation The aim of this work, entitled "Economic Administration of the Town of Cheb from the Point of View of the Bank", is to provide a comprehensive theoretical overview of nonfinancial and financial analysis focusing on the municipal sector and their practical application on the selected subject. Theoretical knowledge is applied in the practical part, which is presented to non-financial and financial analysis of Cheb, with an emphasis on indicators that monitor the financing bank as a decisive criterion for granting credit. In the conclusion is proposed measures and recommendations for another period of economic. Key words Net Operating Result, Financial Analysis, Incomes, Budget, Local Governments, Expense

6 OBSAH OBSAH... 6 ÚVOD Finanční hospodaření územních samosprávných celků Rozpočty územní samosprávy Rozpočtová soustava a fáze rozpočtového procesu Struktura územního rozpočtu Příjmy rozpočtu Výdaje rozpočtu Financování Běţný a kapitálový rozpočet Nefinanční analýza Finanční analýza Podklady pro finanční analýzu Metody a ukazatele finanční analýzy Analýza hospodaření města Chebu Představení města Chebu a jeho nefinanční analýza Analýza rozpočtového hospodaření města Struktura aktiv a pasiv Analýza vývoje příjmů a výdajů v letech Příjmy Výdaje Financování Čistý provozní výsledek Analýza budoucího vývoje Rozpočtový výhled Dosavadní výsledky jako východisko pro analýzu budoucího vývoje Posouzení dosavadního vývoje hospodaření města bankou Silné a slabé stránky města Shrnutí klíčových výsledků finanční analýzy ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

7 ÚVOD Jedním z hlavních sektorů, kterým banky poskytují úvěry, jsou územní samosprávné celky. Bakalářská práce s názvem Hospodaření města Chebu z pohledu banky uceluje problematiku jejich financování na konkrétním vybraném městě. Cílem mé práce bylo podrobit město Cheb nefinanční a finanční analýze ve vybraných letech a na základě těchto analýz zhodnotit, jak si město ve svém hospodaření vede a zda jsou dosaţené výsledky hospodaření města pro banku jako financující subjekt, uspokojující. V první části práce se zaměřuji na teoretické poznatky, které s hospodařením měst a obcí souvisejí a tyto pak aplikuji v praktické části na analýze hospodaření města Chebu. Pro svou práci jsem zvolila postup v souladu s metodikou banky a soustřeďuji se nejprve na nefinanční analýzu města, na základě které je následně proveden rozbor silných a slabých stránek, posléze je vypracována finanční analýza hospodaření v letech V této části se zaměřuji na strukturu majetku města a na strukturu příjmů a výdajů, kde upozorňuji na případné výkyvy v jejich vývoji a snaţím se vysvětlit, čím byly způsobeny. Další část práce je zaměřena na analýzu budoucího vývoje, kde zohledňuji mimo jiné hospodaření města v roce 2010 a dále se soustřeďuji na roky V době zpracování mé práce nejsou k dispozici konečné výsledky hospodaření roku 2011, proto je zde neuvádím a nechávám tak prostor pro budoucí diplomovou práci. Analýza hospodaření města Chebu poskytne ucelený přehled o tom, zda město vynakládá své prostředky efektivně a zda je na základě svých výsledků hospodaření schopno bez problémů přijmout a splácet bankovní úvěr. Hlavním výstupem je pak celkové zhodnocení hospodaření města a doporučení do budoucích období. 7

8 1. Finanční hospodaření územních samosprávných celků 1.1. Rozpočty územní samosprávy Rozpočty obcí nebo krajů, tj. územní rozpočty, jsou sestavovány v rámci soustavy veřejných rozpočtů na úrovni územních samosprávných celků. Tyto rozpočty jsou označovány jako decentralizované peněžní fondy, ve kterých se soustřeďují jak příjmy, které obec získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované jejich vlastní činností, a ty se rozdělují a používají na financování veřejných a smíšených statků prostřednictvím veřejného sektoru územní samosprávy, nebo prostřednictvím soukromého sektoru. 1 Územní rozpočet je vytvářen a následně rozdělen a pouţit s vyuţitím tzv. nenávratného, nedobrovolného a neekvivalentního způsobu financování, jenţ je typický pro všechny veřejné rozpočty. Rozpočet obce plní funkci: bilance, neboť dochází k bilanci příjmů a výdajů za rozpočtové období, které je totoţné s rozpočtovým obdobím celé soustavy veřejných rozpočtů v ČR, finančního plánu, podle kterého obec hospodaří tak, aby byla zajištěna solventnost obce. Smyslem finančního plánu je plánování příjmů a výdajů tak, aby byl vytvořen dostatečný objem zdrojů na příjmové straně a ten nebyl v konfliktu s financováním různých záměrů a cílů, tzn., ţe by mělo dojít k objektivizaci příjmů a výdajů, nástroje k prosazování cílů, který stanovuje priority v poskytování veřejných statků a sluţeb a poskytuje informace o finanční situaci a plánech obce Rozpočtová soustava a fáze rozpočtového procesu Rozpočtovou soustavou se rozumí soustava veřejných rozpočtů a institucí zabezpečujících tvorbu, rozdělování, vyuţití a kontrolu procesů a toků finančních prostředků v rámci této soustavy. V České republice je tato soustava tvořena rozpočty 1 PROVAZNÍKOVÁ, R.; SEDLÁČKOVÁ, O. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha 7: GRADA Publishing, ISBN , s

9 centrální vlády a místními rozpočty. Do rozpočtů centrální vlády patří především státní rozpočet. Místní rozpočty jsou tvořeny rozpočty krajů, obcí a také rozpočty regionálních rad regionů soudrţnosti. Obr. 1. Rozpočtová soustava Rozpočtová soustava ČR Veřejné rozpočty Mimorozpočtové fondy Centralizované Decentralizované Centralizované Decentralizované Státní rozpočet Rozpočty krajů Rozpočty obcí Rozpočty region. rad regionů Rozpočty org. složek a příspěvkových org. Zdroj: Vlastní zpracování Soustava veřejných rozpočtů se řídí rozpočtovými pravidly, uvedených v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Veřejné rozpočty plní tři základní funkce. Je to funkce alokační, zaloţená na financování různých potřeb ve veřejném sektoru finančními prostředky na to určených, funkce stabilizační, která se soustřeďuje na základní ekonomické veličiny jako např. zaměstnanost, inflace apod., jeţ jsou ovlivňovány aktivní fiskální politikou státu a funkce redistribuční, tzn. přerozdělování části příjmů státního rozpočtu mezi jednotlivé ekonomické subjekty, příkladem mohou být různé druhy sociálních transferů a dotace. Obce mají povinnost sestavovat rozpočet na jeden kalendářní rok. Tento proces je nazýván rozpočtovým procesem a rozumíme jím souhrn činností, které jsou nezbytné k řízení hospodaření územního samosprávného celku. 9

10 Obsahuje tyto etapy: analýza minulého období a stanovení cílů pro období následující, návrh rozpočtu, projednávání a schvalování, kontrola plnění rozpočtu, závěrečný účet přehled o skutečném plnění, rozpočtový výhled. Pro sestavení rozpočtu obce slouţí rozpočtový výhled, který jsou obce povinny sestavovat. Je-li schválen rozpočet na rok 2010, musí být sestaven rozpočtový výhled na minimálně dva následující roky, čili 2011 a Sestavení návrhu rozpočtu a podkladů pro něj většinou provádí výkonný orgán obce, nejčastěji finanční výbor. Rozpočtový návrh je sestavován na základě analýzy hospodaření minimálně dva roky zpět, následně je projednán výkonnými orgány obce a schválen. Schvalování rozpočtu je v pravomoci zastupitelstva, kdy zastupitelé schvalují jednotlivé body rozpočtu. Schválený rozpočet můţe být: vyrovnaný všechny příjmy jsou pouţity na krytí rozpočtových výdajů, tzn. příjmy = výdaje přebytkový příjmy rozpočtu jsou vyšší neţ výdaje, jedním z důvodů můţe být, ţe si obec vytváří rezervu v příjmech na roky budoucí nebo došlo ke splacení úvěrů příjmy > výdaje schodkový příjmy jsou niţší neţ rozpočtové výdaje, v takové situaci obec pouţije rezervy vytvořené v minulosti, pokud je nemá, je schodek kryt úvěrem nebo výnosem z prodeje majetku příjmy < výdaje. Během roku dochází ke kontrole plnění rozpočtu a jeho vyhodnocení. Odraz skutečného plnění je vypracován výkonnými orgány obce v závěrečném účtu, jehoţ součástí je i zpráva o přezkoumání hospodaření obce. Územní samosprávné celky mají totiţ 10

11 povinnost nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok. Přezkoumání hospodaření vykonává buď příslušný krajský úřad, nebo auditor Struktura územního rozpočtu Pro celou soustavu veřejných rozpočtů platí závazná rozpočtová skladba. Jedná se o podrobné členění příjmů a výdajů, které umoţňuje identifikovat veškeré peněţní operace a zjišťovat potřebné informace o vývoji příjmů a výdajů a sumarizovat je za celou rozpočtovou soustavu. Příjmy a výdaje jsou tříděny jako tzv. peněţní operace, neboli příjem peněţních prostředků na bankovní účty a jejich následný výdej. V rozpočtové skladbě jsou vyuţity čtyři základní hlediska třídění příjmů a výdajů: hledisko odpovědnostní, nazýváno také jako kapitolní, které je pro územní samosprávu nepovinné, hledisko druhové, které třídí peněţní operace na příjmy, výdaje a financování, hledisko odvětvové, které třídí příjmy a výdaje dle odvětví, resp. určuje, pro jaké účely byly finanční prostředky pouţity, hledisko konsolidační, na základě kterého je objektivizován pohled na celkovou výši příjmů a výdajů. Druhové třídění je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě, vyuţívá k tomu čtyřmístný číselný kód. Umoţňuje odlišit třídy (jednomístný kód), seskupení poloţek (dvoumístný kód), podseskupení poloţek (třímístný kód) a jednotlivé poloţky příjmů a výdajů (čtyřmístný kód). Například: Třída: 1 Daňové příjmy 11 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů 111 Daně z příjmů fyzických osob 1111 Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti Příjmy rozpočtu Příjmy představují nenávratně inkasované prostředky připisované na bankovní účet, a to jak z domácí ekonomiky, tak i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací. Jsou jedním z nejdůleţitějších zdrojů krytí potřeb územních samosprávných celků. Příjmy by měly být dostatečně výnosné, aby byla zvýšena míra ekonomické soběstačnosti obce a také závislé na aktivitě obce, tzn., ţe je obec můţe svou činností ovlivnit. Jedná se např. o příjmy z podnikání či o uţivatelské poplatky za veřejné sluţby. Dále by měly být příjmy 11

12 předem plánovatelné, protoţe při sestavování rozpočtu se s nahodilými příjmy obtíţně počítá. Příjmy se dělí do čtyř tříd a jejich struktura je následující: Třída 1 Daňové příjmy vyplývají z daní, sociálního a zdravotního pojištění a z místních a správních poplatků. Jsou povinné a podle daňového určení se přidělují jednotlivým rozpočtům. Daňové příjmy patří do skupiny vlastních příjmů běţných a obsahují tyto poloţky: sdílené daně obcím připadá pouze část z daňového podílu (daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty atd.), svěřené daně daňový příjem připadá pouze obcím (daň z nemovitostí, daň z příjmu právnických osob, pokud je PO sama obec), místní poplatky obce vybírají místní poplatky podle zákona o místních poplatcích (poplatek ze psů, poplatek za uţívání veřejného prostranství, poplatek za komunální odpad a jiné), správní poplatky příjmy z poskytování správních úkonů (poplatek za ověřování listin a podpisů, poplatek za výpisy z matrik a jiné). Třída 2 Nedaňové příjmy opětované příjmy, které můţe obec ovlivnit svými aktivitami, patří sem např. příjmy z prodeje neinvestičního majetku, příjmy z prodeje zboţí a sluţeb, přijaté splátky půjček a jiné. Stejně jako příjmy daňové spadají do skupiny vlastních příjmů běţných. Třída 3 Kapitálové příjmy příjmy z prodeje investičního majetku a finančních aktiv, které mají povahu majetkových podílů a přijaté dary pro investiční účely. Kapitálovým příjmem je i přebytek běţného rozpočtu. Třída 4 Přijaté dotace jedná se o nenávratné a neopětované dotace a dary, především ze státního rozpočtu či z fondů Evropské unie. Základní členění přijatých dotací je: běžné od veřejných rozpočtů ústřední úrovně, od veřejných rozpočtů územní úrovně, převody z vlastních fondů a ze zahraničí. Jedná se o běţné účelové dotace, které se poskytují na financování veřejných statků, které obce zajišťují na základě přenesené působnosti (např. na základní školní docházku). Cílem je zajistit standardní úroveň v celé republice. kapitálové od veřejných rozpočtů ústřední úrovně, od veřejných rozpočtů územní úrovně, z vlastních fondů a ze zahraničí. Poskytují se na financování 12

13 určité investice, kdy je přesně dán účel, na co se dotace musí pouţít. Poskytují se nepravidelně např. na upřednostněné veřejné statky, jako je výstavba školských zařízení, rekonstrukce budov či sportovních areálů apod Výdaje rozpočtu Výdaje jsou nenávratné platby na běžné i kapitálové účely opětované i neopětované a poskytnuté návratné půjčky za účelem realizace rozpočtové politiky. 2 Do výdajů však nejsou zahrnuty poloţky jako úmor jistiny úvěru, převody peněţních prostředků na vkladové účty s cílem dosáhnout výnosu z úroků, splátky dluhopisů, půjčky poskytnuté jiným subjektům, nákup akcií a dluhopisů s cílem zhodnotit dočasně volné prostředky. Výdaje členíme do těchto tříd: Třída 5 Běžné výdaje slouţí k financování běţných potřeb, které se pravidelně opakují v příslušném rozpočtovém období. Bývají označovány také jako neinvestiční nebo provozní výdaje. Patří sem: neinvestiční nákupy - opětované výdaje za sluţby či zboţí, mající neinvestiční povahu a dále náklady na pracovní sílu (mzda a pojistné), neinvestiční transfery - neopětované výdaje na neinvestiční účely formou dotací a příspěvků poskytované mimo rozpočtovou jednotku, neinvestiční půjčky návratně poskytnuté prostředky na neinvestiční účely. Třída 6 Kapitálové výdaje jsou pouţívány na financování dlouhodobých potřeb, běţně se neopakují a mají zpravidla jednorázový charakter: investiční nákupy - opětované výdaje, které slouţí na pořízení hmotného a nehmotného majetku, akcií a majetkových účastí, investiční transfery neopětované výdaje ve formě dotací a příspěvků na investiční účely, které jsou poskytovány mimo rozpočtovou jednotku, investiční půjčky návratně poskytnuté půjčky jiným subjektům. 2 PROVAZNÍKOVÁ, R., SEDLÁČKOVÁ, O. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha 7: GRADA Publishing, ISBN , s

14 Financování Financující operace, které třídí třída 8, jsou takové, jejíţ poloţky vyjadřují změnu stavu finančních prostředků na bankovních účtech. Jedná se o stavové údaje, proto tyto operace nejsou peněţním tokem a slouţí pouze pro Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (Fin 2-12M), který je sestavován na základě Vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 16/2001 Sb. Třída 8 tedy vyjadřuje, jakým způsobem jsou financovány příjmové a výdajové operace obce. Ty jsou rozděleny do tří skupin: financování z tuzemska, financování ze zahraničí a opravné položky k peněžním operacím. Financování z tuzemska zahrnuje financování rezidentními bankami, domácnostmi, podniky a jinými organizacemi s domácími rozpočty. Dále se dělí na krátkodobé financování (se splatností do jednoho roku) a dlouhodobé financování (se splatností nad jeden rok). Krátkodobé financování obsahuje: - krátkodobé vydané dluhopisy, - uhrazené splátky krátkodobých vydaných dluhopisů, - krátkodobé přijaté půjčené prostředky, - uhrazené splátky krátkodobých přijatých půjčených prostředků, - změnu stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech, - aktivní krátkodobé operace řízení likvidity (příjmy), - aktivní krátkodobé operace řízení likvidity (výdaje). Dlouhodobé financování obsahuje stejné poloţky jako financování krátkodobé, liší se pouze tím, ţe mají dlouhodobou povahu. Financování ze zahraničí zahrnuje financování nerezidentními bankami, podniky, mezinárodními institucemi a cizími vládami. Financování ze zahraničí má stejnou strukturu a dělení jako financování z tuzemska. Opravné položky k peněžním operacím zahrnuje nerealizované kurzové rozdíly a realizované příjmy a výdaje z podnikatelské činnosti na stejný účet jako hlavní činnost obce (platí pro obce, které nemají oddělený bankovní účet pro podnikatelskou činnost). Financování se vyuţívá při nevyrovnaném rozpočtu a platí pro něj tento vztah: 14

15 Příjmy výdaje = přebytek (+) nebo schodek (-) = (-) nebo (+) financování Běžný a kapitálový rozpočet Rozpočet obce se zpravidla sestavuje ve dvojím průřezu, tj. běţný a kapitálový rozpočet. Toto oddělení běţného hospodaření od hospodaření investičního (kapitálového) poskytuje obci přehlednou analýzu o tom, na co jsou vynakládány daňové i nedaňové příjmy a umoţňuje analyzovat nutnost vyuţití návratných příjmů na financování investic i únosnou výši dluhové sluţby. Vnitřní rozdělení rozpočtu na běţný a kapitálový je tak významné především v souvislosti s posuzováním střednědobého a dlouhodobého rizika. Běžný rozpočet je bilance běţných příjmů a běţných výdajů, které se vztahují k danému rozpočtovému roku a většina z nich se opakuje, tzv. opakující se příjmy a opakující se výdaje. Běţnými příjmy se financují provozní (neinvestiční) potřeby prostřednictvím běţných výdajů. Následující tabulka znázorňuje přehled hlavních kategorií běţných příjmů a výdajů: Příjmy daňové - svěřené daně - sdílené daně - místní a regionální daně -správní poplatky (daně) nedaňové - uţivatelské poplatky za sluţby - příjmy z pronájmu majetku - příjmy od vlast. nezisk. organizací - zisk z podnikání - ostatní přijaté transfery - běţné dotace ze státního rozpočtu - běţné dotace ze státních fondů - od územních rozpočtů - ostatní běţné příjmy (přijaté dary atd.) (Saldo přebytek) Zdroj: vlastní zpracování Obr. 2 Schéma běžného rozpočtu Výdaje - všeobecné veřejné sluţby - veřejný pořádek (policie, hasiči) - vzdělání - péče o zdraví (zdravotnictví) - bydlení - komunální sluţby - na podnikání - ostatní běţné výdaje (pokuty apod.) - placené úroky - běţné dotace jiným rozpočtům (Saldo schodek) 15

16 Běţný rozpočet bývá sestaven jako: vyrovnaný, kdy příjmy se rovnají výdajům a znamená to, ţe obec je schopna svými běţnými příjmy krýt pouze běţné výdaje, deficitní, kdy běţné příjmy jsou menší neţ běţné výdaje a obec jiţ není schopna svými provozními příjmy financovat provozní výdaje. Oba tyto vztahy ukazují na zhoršené hospodaření obce, tj. pokud existuje dluhová sluţba, obec jiţ není schopna ji pokrýt. V takovém případě můţe být minimální dluhová sluţba hrazena z kapitálového rozpočtu, např. prodejem majetku či úvěrem. Pokud by tento vývoj pokračoval v delším časovém období, bylo by tím ohroţeno hospodaření obce. K dobrému hospodaření vede pouze vztah, kdy běţné příjmy jsou vyšší neţ běţné výdaje. Kapitálový rozpočet naopak zachycuje příjmy a výdaje, které se týkají delšího období, neţ je rozpočtový rok, jsou zpravidla jednorázové a neopakovatelné a vztahují se na financování investičních potřeb. Tento rozpočet by měl slouţit především ke kumulaci finančních zdrojů na získávání dlouhodobých aktiv. Kapitálový rozpočet můţe být: vyrovnaný, pokud se jeho výdaje rovnají příjmům, deficitní, jsou-li kapitálové výdaje větší neţ příjmy, přebytkový, jestliţe jsou kapitálové výdaje menší neţ kapitálové příjmy. Příjmy Obr. 3 Schéma kapitálového rozpočtu - z prodeje majetku - kapitálové přijaté dotace z rozpočtové soustavy - příjmy z půjček - příjmy z emise vlastních obligací - přebytek běţného rozpočtu - dary na investice apod. Zdroj: vlastní zpracování Výdaje - na investice - kapitálové dotace jiným rozpočtům - na nákup obligací, akcií - poskytované střednědobé a dlouhodobé půjčky - splátky dříve přijatých půjček - krytí deficitu běţného rozpočtu 16

17 1.2. Nefinanční analýza V rámci hodnocení hospodaření obce hraje nefinanční analýza svou velmi důleţitou roli. V podstatě můţeme konstatovat, ţe cílem nefinančního hodnocení u obce je sledování různých faktorů, které nám poskytují podklady pro porozumění základních principů jejího fungování. Nefinanční analýza se zabývá rovněţ identifikací slabých a silných stránek zaměřených především na externí prostředí obce, které nelze snadno kontrolovat. Tyto faktory však lze identifikovat pomocí vhodné analýzy např. demografických, ekonomických, sociálních, politických a kulturních faktorů, které v okolí obce působí. Postavení obce v systému státní správy Význam a postavení obce ovlivňuje přístup k vnějším zdrojům, včetně moţností získání dotací z fondů EU. Větší subjekty mají zpravidla lepší moţnosti a také schopnosti a zkušenosti v získávání vnějších zdrojů. Na rozdíl od toho u malých obcí uţ rozsáhlejší vnější podpora není pravděpodobná a k vnějším zdrojům mají tyto obce obtíţnější přístup. Dopravní dostupnost Kvalita a rozsah dopravního spojení přímo souvisí se zájmem obyvatel i podnikatelských subjektů o bydlení, respektive podnikání v daném místě. Hůře dostupné a neatraktivní lokality mají tendenci k odchodu obyvatel a k útlumu podnikatelských příleţitostí, coţ v důsledku vede ke sniţování daňových příjmů. U tohoto faktoru hodnotí banka úroveň dostupnosti obce, tedy nachází-li se obec přímo na hlavních silničních a ţelezničních tazích, zda obcí prochází dálnice nebo je v její bezprostřední blízkosti nebo naopak. Atraktivnost pro turistický ruch Turisticky atraktivní lokality mají větší potenciál dalšího rozvoje, tvorby pracovních příleţitostí a vyšší zaměstnanosti. To vše je předpokladem vyšších daňových i běţných příjmů do rozpočtu obce. Podstatné je, zda se v místě obce nebo v bezprostředním okolí nachází významné historické pamětihodnosti a místo je z toho důvodu vyhledávanou oblastí pro turistiku a sport a oblast má potenciál dalšího rozvoje. 17

18 Hlavní zaměstnavatelé U tohoto faktoru hodnotí banka především přítomnost, mnoţství, různorodost a význam zaměstnavatelských subjektů v dané lokalitě. Nejlépe jsou na tom obce, kde se nachází zaměstnavatelé celostátního významu, případně se nacházejí v jejím bezprostředním okolí. V praxi se častěji setkáváme s obcemi se standardní strukturou zaměstnavatelských subjektů lokálního významu. V obci však mohou pracovní příleţitosti chybět nebo chybí i v její spádové oblasti a to má za důsledek negativní hodnocení obce. Ekonomická situace hlavních zaměstnavatelů Ekonomická situace zaměstnavatelských subjektů má vliv na rozvoj obce a jejího okolí. U tohoto faktoru se sleduje, zda je situace dobrá či uspokojivá, v nejhorším případě neuspokojivá. Perspektivy rozvoje Podmínky připravené pro podnikatelské subjekty mají výrazný vliv na budoucí rozvoj obce i jejího okolí. Těmito podmínkami je myšleno, zda jsou v obci nebo jejím okolí připraveny rozsáhlé průmyslové zóny a do obce přichází nebo váţný zájem projevily významné společnosti. Obce často mají pro nové investory omezené podmínky, avšak usilují o jejich zlepšení a s podporou obce rozšiřují svou činnost spíše stávající subjekty. Bytová výstavba Vytváření podmínek pro bytovou výstavbu má příznivý vliv na stabilizaci obyvatelstva v obci. Musí být však doprovázeno vytvářením potřebných pracovních příleţitostí v místě nebo kvalitní dopravní dostupností do lokalit, kde jsou dislokováni významní zaměstnavatelé. Pokud se v obci realizuje rozsáhlejší bytová výstavba a k dispozici jsou pozemky pro výstavbu bytových domů a rodinných domů, bude mít výstavba pozitivní vliv na stabilizaci obyvatelstva a jeho další růst. Infrastruktura Infrastruktura je nezbytným předpokladem pro budoucí rozvoj jak bytové výstavby, tak podnikatelských moţností v obci. Sleduje se především vybavenost obce potřebnou infrastrukturou. Má-li obec rozsah infrastruktury nedostačující, je nutné realizovat rozsáhlejší investice 18

19 1.3. Finanční analýza Finanční analýzu bychom mohli zařadit k poměrně propracovaným součástem finančního řízení, které subjektům územní samosprávy poskytuje důleţité a nezastupitelné informace o jednotlivých stránkách jejich finanční situace. Zaměřuje se na vyhodnocení silných a slabých stránek ve finančním hospodaření. Nejedná se však pouze o vyhodnocení hospodaření v minulém období, ale i o odhalení pozitivních a negativních faktorů, které hospodaření ovlivnily. Kvalitní analýza by měla nastínit směry k odstranění vlivu negativních faktorů a podpořit vliv faktorů pozitivně působících na hospodaření obce a navrhnout doporučení strategií vhodných pro hospodaření v dalších obdobích. Na rozdíl od účetnictví není finanční analýza upravována ţádnými obecně závaznými předpisy nebo standardy. Finanční analýza v municipální sféře se zaměřuje na: běţné hospodaření, investiční činnost a její financování, hospodaření s majetkem. Podrobněji bychom mohli analýzu rozčlenit takto: analýza hospodaření v běžném rozpočtu dle jednotlivých příjmů a výdajů, u nichţ je sledován podíl na celkovém objemu a vývojové trendy, analýza druhů příjmů a výdajů s ohledem na skutečnost, zda mohou či nemohou být ovlivněny rozhodnutím municipální jednotky, analýza salda běžného rozpočtu zejména z hlediska faktorů, které ho ovlivňují buď opakovaně, nebo nahodile, analýza dosahovaných úspor míněno je oproti jejich rozpočtované výši, jejich příčiny a vztah k dosahované účinnosti v plnění úkolů, na které jsou prostředky vynakládány, analýza investičních příjmů a výdajů jejich struktura a ovlivnitelnost, analýza nákladů na správu a údržbu majetku jejich struktura a efektivnost, analýza vytváření a využívání rezerv, analýza závazků především jejich struktury z věcného a časového hlediska, 19

20 analýza majetku zejména způsobů a intenzity jeho vyuţívání, analýza celkových provozních nákladů z hlediska jejich věcné a účelové struktury a jejího vývoje Podklady pro finanční analýzu Účtování u municipálních firem a jimi sestavované účetní výkazy mají podobu, jaká je uţívána při účtování u podnikatelských subjektů, přesto však některé oblasti účtování zůstávají odlišné, neboť jsou odrazem odlišnosti procesů, které probíhají ve veřejné sféře. Základními účetními výkazy, které zachycují hospodaření územně samosprávných celků a jsou pro banku nezbytné pro vyhodnocení hospodaření, jsou: rozvaha územních samosprávných celků a finanční výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků FIN 2-12 M. Součástí účetní závěrky je i výkaz zisků a ztráty, ten však obec předkládá bance pouze v případě, ţe provozuje vedlejší výdělečnou činnost. Rozvaha je účetní výkaz, který nám dává informaci o tom, jaký je stav majetku a zdrojů krytí k určitému konkrétnímu datu. Principem rozvahy je, ţe aktiva se musejí rovnat pasivům, toto pravidlo vychází z podstaty podvojného účetnictví. Aktiva představují majetek, ten patří mezi základní podmínky pro fungování obce. Bez vlastního majetku by obec nemohla rozhodovat o jeho uţívání, neboť by vystupovala pouze jako správce. Poloţkami s nejvyššími hodnotami bývají zpravidla pozemky a stavby, které patří do dlouhodobého hmotného majetku obce. Pasiva představují zdroj financování aktiv, a to jsou jednak vlastní zdroje, čili peníze vytvořené vlastní činností a cizí zdroje, které zahrnují úvěry a půjčky. Poloţkou pasiv s nejvyšší hodnotou jsou majetkové fondy. 20

21 Obr. 4. Základní rozložení rozvahy Aktiva Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Pasiva Vlastní kapitál Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva Cizí zdroje Ostatní pasiva Zdroj: Vlastní zpracování Metody a ukazatele finanční analýzy Pro hodnocení hospodaření obcí vyuţívá finanční analýza celou řadu ukazatelů a metod, které analyzují stav obce. Metody finanční analýzy se člení podle náročnosti matematických a dalších operací pouţívaných pro zpracování vstupních dat na: Elementární metody, které jsou zaloţeny na základních aritmetických operacích, kterými se přetvářejí vstupní data. Tato data tak dospívají k hodnotám ukazatelů s předem definovanou vypovídací schopností. Vyšší metody jsou zaloţeny na náročných matematických operacích, často vyţadují technickou a softwarovou vybavenost. Ukazatele jako výsledek finanční analýzy, lze členit dle různých hledisek, a to: podle způsobu výpočtu - absolutní převzaté z dat účetních výkazů, - rozdílové vznikají rozdílem dvou či více údajů z účetních výkazů, - poměrové vznikají poměrem dvou údajů, - procentní vyjadřují podíl na celku jako základu v počtu setin (%). z hlediska času, který reprezentují - stavové vyjadřující stav k určitému okamţiku, - tokové vyjadřující výsledek za určitý časový interval. 21