Horní Hraniná na konci 19. století

Transkript

1 Horní Hraniná na konci 19. století Petr Rožmberský Nevelká ves Ober Kunreuth, pozdji úedn Horní Kunreuth a od roku 1952 vdomí a svolení chebské mstské rady nepostaví zámek vyšší, než byla stará tvrz, ani že Horní Hraniná, 1) 6 km jihozápadn od nepekroí dosavadní vodní píkop a nepostoupí Chebu (okr. tentýž), byla po druhé svtové válce zbavena nmeckého obyvatelstva, aby byli po roce 1950 noví osídlenci taktéž vysídleni a ves poté srovnána se zemí. 2) Vznikla tu v bývalém zámku rota Pohraniní stráže. Šlo o 9. rotu 2. praporu 5. brigády. Skládala se ze staré spodní roty a horní nové roty, postavené ve 2. polovin 80. let. Dnes je celý areál prázdný, ped novou rotou je od konce 90. let psí útulek msta zámek nikomu, kdo by nevykonal písahu mstu Chebu. 5) Zejm šlo o zahájení renesanní pestavby tvrze na zámek. Jeho jádro tvoila dvoupatrová pozdn gotická tvrz se dvma nakoso postavenými nárožními rizality, v každém podlaží se temi místnostmi s trámovými stropy. Na jihozápadní stran byl v pate arký na devných konzolách. Pi renesanní úprav došlo k rozšíení o patrové severní kídlo se zdným pízemím s kížovými klenbami a hrázdným Chebu. 3) Horní Hraniná roku patrem. Severovýchodní típatrová schodiš- Ves patila klášteru Waldsassen, od ová vž vznikla až pi barokních úpravách. 6) njž ji asi ve 14. století získali svtští držitelé, pevážn z ad chebského mšanstva. Zdejší tvrz vznikla snad v 15. století za Schirnding. Na konci uvedeného století získali ves Junckerové. 4) Ti se v roce 1563 zavázali, že bez Roku 1735 získalo Horní Hraninou msto Cheb a v roce 1905 zídilo v zámku dtskou ozdravovnu. Když roku 1950 pevzala objekt Pohraniní stráž (tzv. stará rota), zaal chátrat. V roce 1971 bylo rozhodnuto o jeho demolici, která byla v roce 1977 provedena. 7) Mezi zlikvidovanými stavbami byla i nejstarší hrázdná vozová klna na Chebsku z roku ) V Encyklopedii eských tvrzí je vypublikován pdorys zámku podle zamení uloženém v archivu Památkového ústavu v Plzni s vyznaením stáí zdiv podle L. Svobody. Pipojena je také fotografie z doby ped rokem 1929 pohled na zámek s dvorem od jihovýchodu. 9) Pdorys zámku a dvora je dobe patrný na císaském otisku mapy stabilního katastru z roku Obr. 2 Horní Hraniná, pohled od jihovýchodu na zámek a dvr (foto A. John 1892) (obr. 1). Zde je objekt na pdorysu L severn za zámkem zakreslen jako nespalný (zdný), ovšem na indikaní skice mapy stabilního katastru jako spalný. 10) Tento jev byl zejm zpsoben tím, že objekt byl hrázdný. Zámek je na jihu obklopen zahradou (31), k níž piléhá malý rybníek (32); vtší rybník byl na jihovýchod odtud na návsi. Ve Státním okresním archivu v Chebu se dochovaly dv série fotografií zámku v Horní Hraniné. Jedna z nich vznikla roku 1892 (nkterá fota 11. ervence) a jejím autorem byl A. John, Obr. 3. Horní Hraniná, brána dvora (foto A. John 1892). zatímco druhá byla vyfotografována roku 1900 (nkterá fota

2 Obr. 4. Horní Hraniná, zámek a dvr od jihu (foto A. John 1892). Obr. 7. Horní Hraniná, detail erbu na vži (foto A. John 1892). Obr. 5. Horní Hraniná, zámek od jihozápadu (foto A. John 1892). Obr. 8. Horní Hraniná, hrázdná vozovna (foto A. John 1892). Obr.9. Horní Hraniná, zámek od jihu (foto J. Haberzettl 1900). Obr. 6. Horní Hraniná, schodišová vž a vstup do zámku (foto A. John 1892). záí) Josefem Haberzettelem. 11) Nkteré snímky jsou fotografovány tém z jednoho místa, takže zde bude prezentován vždy jen jeden z nich. Nejprve si prohlédneme fotografie A. Johna z roku Na obrázku. 2 je celkový pohled od rybníka (od jihovýchodu) na zámek a dvr. Obrázek. 3 hledí taktéž od jihovýchodu na elní ze dvora, v níž zeje otvor brány; vedle nj je branka pro pší. Na dvorské budov vpravo je vížka se zvoncem. Obrázek. 4 se dívá na areál zámku a dvora od jihu. V popedí je plakové ohrazení zahrady. Obrázek. 5 ukazuje zámek z jihozápadní strany. V popedí vidíme jižní rizalit, na jihozápadní stn tvrze je otisk zmizelého arkýe. Obrázek. 6 zachycuje vedle barokní schodišové vže nikterak honosný vstup do zámku, vlastn do barokní pedsín. Teprve z ní vedl pvodní vstup do tvrze. Také je patrné napojení renesanního severního (severovýchodního) kídla s hrázdným patrem na gotickou tvrz. U paty vže jsou složeny hebenáe. Obrázek. 7 ukazuje v detailu vž s erbem Juncker z Bigato. Patrné je kvádrování nároží provedené na omítce. Na obrázku. 8 vidíme hrázdnou vozovnu z roku 1696; v podkroví vozoven bývaly seníky. Ukonení severního (severovýchodního) kídla zámku ukazuje, že zaklenuté prostory jeho pízemí byly vlastn polosuterénem. Také vidíme zadní bránu dvora. Následují fotografie J. Haberzettla z roku 1900, z nich byly vybrány jen dva snímky. Na obrázku. 9 je zachycen zámek od jihu. Vidíme na nm opravený komín. Obrázek. 10 ukazuje schodišovou vž a severní (severovýchodní) kídlo. Povšimneme si zbytk barevného nárožního kvádrování provedeného na omítce jihovýchodní stny tvrze ped vystavním schodišové vže. I na zámeckém kídle je opravený komín, ale také vikýe. Hebenáe od paty vže zmizely, zato je vidíme erstv podmazané na 39

3 Obr. 10. Horní Hraniná, schodišová vž a zámecké kídlo (foto J. Haberzettl 1900). hranách stech. Fotografie dokumentují opravu stech, komín a viký mezi lety 1892 a Pi srovnání s fotografií vzniklou ped rokem ) evidujeme zmny na jižním dvorském stavení zmizela vžika se zvoncem a vznikla zde štítová ze podkroví s okny. Také na jihovýchodní stran stechy vyrostl arký se dvma okny. Poznámky: 1) Burdová, P.: Zmny názv obcí a osad v západních echách po roce In: Minulostí Západo- eského kraje VIII. Plze 1971, s ) ml ) ) Karel, T. Knoll, V. Krmá, V.: Panská sídla západních ech Karlovarsko. eské Budjovice 2009, s ) Svoboda, L.: Horní Hraniná. In: Kolektiv: Encyklopedie eských tvrzí I. Praha 1998, s ) Citace v pozn. 5, s ) Citace v pozn. 4. 8) ml ) Citace v pozn. 5, s ) 11) Dostupné na: 12) Citace v pozn. 5, s Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Známe první laureáty Ceny Eduarda Štorcha Robert Trnka eská archeologická spolenost (dále jen AS) udlila na tradiním informaním kolokviu Výzkumy v echách dne 8. dubna 2014 poprvé ve své historii estné ocenní, nazvané Cena Eduarda Štorcha. Ocenní je udlováno vždy za uplynulý rok a to za zvláštní zásluhy o popularizaci archeologie a šíení povdomí o významu archeologických památek. Výjimen je možno udlit cenu mimo poadí také za celoživotní dílo. lenové AS se mohli od zaátku projektu podílet jak na výbru názvu a výtvarné podoby samotné ceny, tak samozejm mohli sami navrhovat kandidáty, kteí se podle nich o popularizaci O tom, kdo nakonec cenu dostane, hlasovali lenové Hlavního výboru AS. Cena za konkrétní innost v roce 2013 byla nakonec udlena Mgr. Veronice Mikešové a ocenní za celoživotní dílo obdržel in memoriam prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc. Vím, že cena se nestane pedmtem sváru a závisti. Mla by plnit spíše funkci inspiraní spouštt další a další zajímavé projekty, vedoucí k archeologické osvt mezi veejností, k pochopení významu a smyslu archeologie pro souasnou spolenost a tím snad i k lepší a úinnjší ochran archeologických památek. Pes velký nátlak se podailo cenu udržet jako estnou, tedy bez finanní odmny. Ocenný dostává nerezovou plaketu a diplom. Plaketa ale mže mít sbratelskou hodnotu, protože se jedná v daném roce vždy o jediný originál. Petr Mikota po šedesáti letech Cena Eduarda Štorcha plaketa, avers. archeologie nebo ochranu archeologických památek nejvíce zasloužili. Za innost v roce 2013 byli navrženi tito kandidáti: Tomáš Libánek za projekt Laus archaeologiae a realizaci výstavy Klenoty z hlubin vk. Veronika Mikešová za projekt Archeologie na dosah. Frederik Velinský za rozhlasový poad Planetárium a facebookové stránky Archeologie, Archeologie-Rondel. Na ocenní za celoživotní dílo byli nominováni Tomáš Durdík, Karel Sklená a Jií Svoboda. Petr Mikota, velmi strun, jak je ostatn jeho zvykem, poskytl nkolik málo údaj ze svého životopisu, které jsem podstatn rozšíil: Narodil se 21. dubna 1954 v Plzni. Vystudoval elektrofakultu v Plzni obor kybernetika a pracoval potom 25 let ve výpoetních stediscích ve Škodovce (dokonce i jako editel). Tam se také seznámil s Pepíkem Milerem, prvním pedsedou KASu, který ho pivedl k zájmu o hrady. Petr byl u zrodu Klubu Augusta Sedláka a od jeho poátk pracuje ve výboru nejprve jako pokladník, knihovník a pozdji jako technický redaktor klubem vydávaných tiskovin. V klubu vždy zajišoval organizaní a technické záležitosti. Podílel se na práci v KASem založené nadaci eské hrady a o jejím nuceném zrušení si udlal živnostenské oprávnní a pokrauje ve vydávání zahájené ady publikací edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa, která již dosáhla úctyhodného ísla 45 (nkterá ísla se dokala již druhého aktualizovaného a rozšíeného vydání, výjimen dokonce tetího). I když moc nevystupuje jako autor, podílí se významn na tvorb jednotlivých ísel nejen organizan, ale i terénním przkumem a svými fotografiemi. Po smrti dr. Josefa Milera se podle jeho pání angažoval v píprav konference Djiny staveb, kterou klub poádá od roku Poádání konferencí, organizaní záležitosti tchto setkání, kam jezdí více než 100 lidí a konferenní servis (výborné koláky) by bez Petra Mikoty nejspíše KAS nezvládl. Je nutné mu zde mockrát podkovat. Výstupy z konference (sborník Djiny staveb) pak KAS vydává prostednictví nakladatelství Petra Mikoty, což je znovu znan nároná práce. Opt díky. Také Hlásku, kterou držíte v ruce, sázel a zajistil její výrobu a distribuci, tak jako po už mnoho let, Petr Mikota. Díky do tetice. 40

4 Mimo vydávání regionální i odborné literatury a poádání konferencí se v posledních letech živí jako prvodce turistiky a cykloturistiky a jako takový opakovan navštvuje rzné evropské zem. Turistika byla odjakživa jeho koníkem. Vystoupil napíklad na nejvyšší horu Kavkazu, Elbrus, vysokohorskou turistiku provozoval také ve slovenských a rumunských horách, hnedle se zabil v Alpách, jezdí na lyžích po Laponsku, na kole jezdí po ecku, Sicílii i Sardinii, ale i v eských zemích. Od chaty u Srb sjíždl na Silvestra v kajaku Úslavu do Plzn. M s Milanem Novobilským hnal na hrad na Netinském Špiáku tou nejneschdnjší a nejstrmjší cestou (skrz kamenné moe) tak, že jsme nahoe hnedle vypustili duši (pedevším já). Petr Mikota se v klubu vtšinou nepouští do odborných diskusí, a pokud nco napsal do Hlásky, jednalo se spíše o krátké texty vtšinou turistického charakteru. Pesto byly i pro zapisáhlé kastelology zajímavé, tak jako jeho pednášky na schzkách poboky. Také napíklad uspoádal v plzeské vdecké knihovn výstavu Hrady v literatue, nebo v rámci klubu organizoval, technicky zajišoval a finann podporoval vybudování a posléze obnovení nauné stezky F. X. France. Volný as vnuje práci pi obnov tvrze ve Svinné. Tam se také konala oslava jeho šedesátin. Plzeská poboka Klubu Augusta Sedláka mu k narozeninám pedala oficiální dar: kompletní soupravu zednického náiní i s rukavicemi (kdyby mu to nešlo se lžící a nahazoval tak jako dosud rukama) viz foto. Od majitele tvrze obdržel za zásluhy o obnovu tvrze me, používaný kdysi pi historickém šermu, a od pátel mnoho individuálních dárk. Peji si, aby nám plodná spolupráce s obtavým kamarádem Petrem Mikotou vydržela nejmén na vné asy, ne-li ješt déle. Aby ješt hodn dlouho prodával za nakladatelskou cenu na schzkách plzeské poboky publikace svého nakladatelství, vydával sborník Djiny staveb, Hlásku, edici Zapomenuté hrady a tvrze, odborné publikace i zajímavé turistické brožurky, i když se pi vydávání vtšinou neídí podnikatelským zdravým rozumem a vydává bez ohledu na finanní prospch. Mj se fajn, Pete, a moc mi nenadávej, když si obas zapálím. Nakladatelské poiny (mimo již zmínných): Pamtihodná místa v okolí Vren (1999, V. Popp); Dobív 675 let. Historický místopis (2000, J. Svtlík); Dobrodružství za humny (2002, P.M.); Ze života ledovce (2003, P.M.). Jižní Plzesko, historickovlastivdný sborník Muzea jižního Plzeska v Blovicích I-VIII ( ); Panská sídla v Netinech a okolí (2003, V. Knoll); Zámek Hradišt (2004, P. Rožmberský); Hornobízsko: skrývaná krása, utajená minulost (2004, R. Trnka); Rozhledna Chlum u Plzn (2004, P.M.); Archeologie zaniklých stedovkých vesnic na Rokycansku I (2006, P. Vaeka a kol.); Dobív. Historie podbrdské vesnice (2006, J. Svtlík, II. vyd.); Pamti starého kriminálníka (2006, J. Svtlík); Cesta Vlk (2006, R. Trnka); Zaniklé vesnice jižního Plzeska (2008, P. Rožmberský); Archeologie zaniklých stedovkých vesnic na Rokycansku II (2008, P. Vaeka a kol.); Stedovká krajina na stední Úslav I (2009, P. Vaeka P. Rožmberský a kol.); Depoziní a postdepoziní procesy stedovké keramiky na parcelách eských Budjovic (2010, L. apek); Ranstedovká pohebišt v Plzeském kraji 1 (2011, Z. Schejbalová); Rytíi Karlové ze Svárova ddiní strážci dveí Království eského (2012, P. Rožmberský V. Chmelí); eský Šternberk. Stavebnhistorický vývoj hradu (2013, J. Heman). Záblá vera, dnes a zítra (2014, P.M. M. Kokeš); Záblá vera, dnes a zítra profi edition (2014, P.M. M. Kokeš). Smluvní podíl a práce na vydání knihy Obléhání hradu Lopaty. Rekonstrukce obléhání hradu z roku (2008, M. Novobilský). Bibliografie Petra Mikoty: P.M. M. Novobilský P. Rožmberský: Výprava na jih, Hláska VI/1995, s. 32; P.M.: Internet a my, Hláska VIII/1997, s. 43; P.M.: Hradologové neradi na kole, Hláska IX/1998, s. 44; P.M.: Poslední práce Pepíka Milera, Hláska X/1999, s. 35; P. Rožmberský M. Novobilský P.M.: Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeska. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa. 22. Plze 1999; P.M.: Hrady a tajné chodby, Hláska XI/2000, s. 12; P.M.: Ze zákulisí konference Djiny staveb 2000, Hláska XI/2000, s ; J. ihák P.M.: Historický vývoj Klubu Augusta Sedláka, Konferenní Hláska 2000, s. 3-7; P.M.: Konference Djiny staveb 2003, Hláska XIII/2002, s. 61; P.M.: Dobrodružství za humny. Plze 2002; P.M.: Obrazy z djin Klubu Augusta Sedláka, Hláska XIV/2003, s. 32; P.M.: Ze života ledovce. Plze 2003; P.M.: Rozhledna Chlum u Plzn. Plze 2004; P.M.: Pednášky a výstavy KAS, Hláska XVI/2005, s. 11; P.M.: Nuragy pravké sardinské tvrze, Hláska XVI/2005, s ; P.M.: Podkování redakci, Konferenní Hláska 2006, s. 2; P.M.: Pevnosti na Korfu, Hláska XVIII/2007, s ; P.M.: Deset let Djin staveb z pohledu organizátora, Hláska XX/2009, s. 27; P.M.: Vodovod k zámku v Kaceov, Hláska XXI/2011, s ; P.M.: Stolec Hrad osiel, Konferenní Hláska 2013, s. 2; P.M.: Hledáme nové autory, Konferenní Hláska 2013, s. 3; P.M.: Jií Svtlík devadesátiletý, Hláska XXV/2014, s. 29; P.M. M. Kokeš: Záblá vera, dnes a zítra. Plze 2014; P.M. M. Kokeš: Záblá vera, dnes a zítra profi edition. Plze Drobné informace v Hlásce v rubrikách Z hrad, zámk a tvrzí a Už jste etli: 1997 s. 12, 1998 s. 46, 1999 s. 15, 2001 s. 47, 2002, s. 6, 2004 s. 51, 2005 s. 31, 2009 s. 29, 46, 2012 s. 30, 2013 s. 46, 61. Petr Mikota také napsal adu reportáží z cest, které najdete na a nkteré i v tištné podob. Petr Rožmberský Nové Hrady Boží dm Vlastislav Svoboda V Nových Hradech (obec Mokrá Lhota, okr. Ústí n. Orlicí) se nachází jednak nádherný rokokový zámek, ale v sousedství na hradním vrchu i zbytky tzv. Starého hradu. V publikaci pán T. Durdíka a V. Sušického Zíceniny hrad, tvrzí a zámk, vydané v roce 2012, je hrad nazýván Nové Hrady-Boží dm. Na webu hrady.cz jsou uvedeny základní informace: Hrad byl vystavn až po polovin 15. století, obyvatelný byl ješt v roce Pozdji byl pod hradem vybudován zmínný zámek, na jehož výstavbu byly rozebrány tém všechny hradní objekty. Hrad ml podobu Nové Hrady obvodová hradba (foto V. Svoboda 2014). 41

5 Nové Hrady stav hradního vrchu (foto V. Svoboda 2014). protáhlého ptiúhelníka a byl obklopen mohutným zemním opevnním a hradbou se zaoblenými rohy, z níž se dochoval cca 20 metr dlouhý úsek (viz foto). Jádro hradu se dochovalo jen ve valovitých útvarech. Rád bych tímto upesnil informace, které jsou uvádny ve výše uvedené publikaci a webu hrady.cz, týkající se stavu zarostlosti, který byl znaný. Po návštv hradu sdluji, že plocha hradu na vrcholu kopce je prokácena, zbavena kovin, náletové zelen a nevhodn rostoucích strom. Souasn je celý areál i vyištn, takže zbytky hradu (obvodové zdi i jádro), k nimž se bylo nutno díve doslova prokousávat, jsou nyní velmi dobe a nadno pístupné. Stejn tak je vyištn i celý hradní vrch, který je nov oplocen, nebo je souástí obory jelení zve (viz foto). Dále je teba upesnit info z výše uvedené publikace, týkající se pístupu na hrad. Na hrad se skuten, jak uvádí publikace pán Durdíka a Sušického, dostaneme po kížové cest (má celkem 13 zastavení), která vede zespodu od kostela na vrchol hradního vrchu až tém k hradu. Ale pozor, vstup na kížovou cestu není od kostela (pes silnici je v novém oplocení zamená branka), nýbrž pes boní zámeckou zahradu (zámecké zahrady jsou oteveny denn a celoron), kterou dojdeme k velké otevené brán, za níž cca po padesáti metrech narazíme na již zmínnou kížovou cestu, zásti již opravenou, která nás dovede pohodln na hrad. Takže návštvníci zámku mohou nyní i v turistické sezon bez obav, že budou hrad hledat pes vzrostlé koviny a kopivy, navštívit kížovou cestu i hrad. Pro ty, kteí dávají pednost zkoumání hrad, je ovšem ideálnjším období bez snhu a listí. Protože je zícenina souástí jelení obory, je teba se chovat tiše. Smí se sem jen pšky a bez ps. Ped deseti lety jsem se na stránkách Hlásky pokusil vypovdt neumlými slovy o Zdekovi. A protože kupodivu po deseti letech se životní jubilea opt dostávají ke slovu, sedím znovu ped klávesnicí se snahou napsat pokraování, pokraování o životním bhu kamaráda, nyní již šedesátníka, ddeka a medailemi ovn- ené celebrity. Základní životopisné údaje obsahuje již výše uvedený lánek a budu tedy šetit cenným místem na stále mén dotovaných stránkách klubového zpravodaje. Pro ty, kdo nemají starší Hlásky, ani internet (kde na stránkách Klubu Augusta Sedláka starší Hlásky najdou), jen uvedu, že Zdenk Procházka je nakladatel, historik, publicista, fotograf a milovník hrad a krajiny pi esko-bavorské hranici. Narodil se v Plzni, vystudoval obor reprodukní grafik, poté pracoval v tiskárnách a v propagaci. V roce 1991 založil rodinné Nakladatelství eského lesa, je zakládajícím lenem Klubu Augusta Sedláka. Poslední desetiletí Zdekova života rozhodn není obrazem obratu v jeho nazírání na priority, badatelství a radosti vezdejší. ekl bych, že spíše naopak a že spíše ponkud pitvrdilo. Vydané knihy jsou vtší a tžší, výzkumy jsou rozsáhlejší, životní zkušenosti zásadnjší, ocenní bohatší a také útoky bohužel draznjší. Zanu tedy od poslední položky, která má tragikomický nádech. Souvisí se Zdekovým angažmá v mnohých archeologických projektech, které zejm zejména z nedostatku informací bývají obas trnem v oku nkterých archeologických institucí. Kopat i nekopat je podobná fatální otázka jako hamletovské být i nebýt a ani trochu se nechci pouštt do jejího ešení. Nicmén s dsledky takto kladené otázky bývá Zdenk konfrontován. Jak znám nkteré souvislosti, obvykle podle úsloví o slepci a houslích. Zejm nejpozoruhodnjším vyústním tchto konfrontací je poslední kauza, ve které je žalobcem Národní památkový ústav v Plzni. Na pd krajského úadu byl v jejím dsledku ešen neoprávnný záchranný výzkum v lokalit kostel sv. Bartolomje v Poejov, kterého se ml Zdenk dopustit. O tom, že ve skutenosti na poslední chvíli dokumentoval zásah, který probhl bez povšimnutí píslušných archeologických institucí ví bohužel málokdo Tak radji k tm ocenním, kterých se v posledních letech v pímé úme k pibývajícím šedinám urodilo bohat. Napíklad v roce 2007 obdržel cenu syndikátu noviná eské republiky Pro Bohemia, o. s. v kategorii tisk, v roce 2008 v Schönsee od Bavaria Bohemia cenu Brückenbauer Stavitel most nebo v roce 2010 ocenní od pátel eského lesa, které mu bylo pedáno u píležitosti znovuodhalení pomníku Jiího, hrabte Stadiona. V roce 2010 získal v Eschlkam cenu Waldschmidta za rozvoj esko-bavorského regionu a v roce 2014 byla jeho práce pro Domažlice a Domažlicko ocenna vyznamenáním, které mu bylo pedáno na Mstském úad v Domažlicích. Zdenk také vystupuje v rozhlasu a televizi je spoluautorem scéná výstav, pednáší na sympoziích a pi dalších píležitostech. Zdenk stail mezi psaním knih a pebíráním vyznamenání také stále vydatn pracovat v terénu. Byly to nejen oblíbené výzkumy hrad, vzhledem k výše uvedenému nutno zdraznit, že pod ádným odborným vedením: V letech výzkum s Tomášem Durdíkem a Petrem Kauskem Nového Herštejna a následn v letech Starého Herštejna, který byl poté dále upravován jako vyhlídkové místo. V roce 2012 probíhal výzkum Švamberka a spolen s Pavlem Bichákem i archeologický výzkum kaple tamtéž. Krom hrad si Zdenk všímal i svých dalších starých lásek, kostel a zaniklých pohraniních sídel. Roku 2011 bylo odhaleno torzo kostela sv. Jií v Grafenriedu a jeho pozstatky stavebn zajištny. V lokalit se stále pracuje a bude zejm aspirovat na archeologický skanzen. O dokumentaci pozstatk kostela sv. Bartolomje v Poejov, které byly narušeny lžící bagru, již byla e. Zdenk Procházka 60 42

6 Zdekova další stará láska, tvrz ve Lštní, byla bhem tchto let kompletn opravena a v roce 2010 doplnna o transferovaný roubený špýchar ze vsi Kbelnice, který by byl jinak zboen. Ješt je teba zmínit se o nových láskách jubilantových. Jsou jimi mimo jiné zaniklé lesní sklárny, místa, kde srdce romantikovo plesá. Péí Zdeka tak byla v roce 2009 odhalena sklárna v Kížové Huti, jedna ze skláských pecí byla poté pekryta stechou a lokalita opatena turistickými tabulemi s informacemi o sklárn. V loském roce byla vyištna Arnoštova leštírna nedaleko Staré Knížecí Huti s unikátním leštírenským strojem (viz foto). Tato zajímavá lokalita se stane souástí nauné skláské stezky, která se v souasné dob pipravuje. Kmetský vk pináší i zcela nové krásné lásky. V roce 2009 se Zdekovi narodila první vnuka Aneta a v roce 2013 druhá vnuka Sára. Oslava v den tohoto narození pinesla nevábnou zkušenost s ošetením na JIP, ovšem zdravý koínek se opt prosadil. Z nemocnice Zdenk odcházel po svých s pouhým varováním smovaným k ádné životospráv. Informace o dalších láskách sdlí jist Zdenk vážným zájemcm osobn. K první položce se tená vše podstatné dozví v navazujícím impozantním soupisu publikací. Jen bych se rád v dané souvislosti podlil o ponkud kacískou myšlenku, zda by nebylo smysluplnjší nkteré k tomu urené instituce nahradit jedním Procházkou. Bohužel a naštstí není Procházk (a se jedná o jedno z nejastjších eských píjmení), tedy takových Procházk, mnoho. Mn a nejen mn ostatn bohat staí ten jeden. A s tmito slovy kon- ím svj píspvek a peji Zdekovi mnoho sil do další desítky. Nakladatelské poiny za posledních 10 let: 2004: Kronika esko-bavorské hranice IV (J. Jánský); Kronika esko-bavorské hranice V (J. Jánský); Na stezkách krále Šumavy (J. Jirák); Zniené kostely (L. Krmá Z.P. J. Soukup); Zmizelé Sudety (Kolektiv, 3. a 4. vyd.); Finsko-eský a esko-finský pírodovdný slovník (V. Chvátal); erníkov (V. Steinbachová); Sborník Muzea eského lesa v Tachov : Milave (Z.P.); Úsilov (Z.P.); Hostou Waldthurn (Z.P. a kol.); 50 let Chodských slavností (Kolektiv); Letci RAF (V. Laštovka); Domažlicko Image prospekt (Z.P.); Bavor v rohu aneb kronika hradu Pajrek (I. Vyhnalová); Zmizelé Sudety (Kolektiv, 5. a 6. vyd.); Zniené kostely (L. Krmá Z.P. J. Soukup, 2. vyd.); Na stezkách krále Šumavy (J. Jirák, 2. vyd.); Georg Böhm život a dílo lidového kameníka (Z.P.). 2006: Konstantinovy Lázn, Bezdružice a okolí, historicko-turistický prvodce. 10 (Z.P., 2. vyd.); Bezdružice (Z.P.); Zámek Bezdružice (Z.P. J. Kessler); Kraslická kronika (V. Kotšovec); Domažlice ve starých vedutách, fotografiích a pohlednicích (Z.P., 2. vyd. 2008), Pamti hrabnky Micu Coudenhove-Kalergi (L. Váová); Znovuobjevené Krušnohoí. (P. Mikšíek); Páni ze Švamberka, ptisetletá sága rodu s erbem labut (J. Jánský); Zmizelé Sudety (Antikomplex a kol.); Promny sudetské krajiny (Antikomplex a kol.); Sudetské osudy (Antikomplex); Obrazy z djin eského zvonaství (T. Chvátal L. Krmá); Kaple a kapliky na Domažlicku a Horšovskotýnsku (Z.P.); Chodské sonety (J. Abraham); 2007: Tachov msto, historicko-turistický prvodce. 8 (Z.P.); Lštní, promny jednoho sídla aneb jak se státi zemánkem (Z.P.. 2. vyd. 2013); Královský hvozd na Šumav ped ticetiletou válkou (V. Holý); Mezholezy (Z.P.); Radonice (Z.P.). 2008: Theologie und Politik am Beginn der Neuzeit: Bayern und Böhmen (H. Schinzel); Židovské památky Tachovska, Plánska a Stíbrska (J. Fiedler V. F. Chvátal); Brníov 500 let obce (M. Zemanová); Nová Ves (Z.P.); Parky a aleje msta Tachova (M. Mirtlová P. epa); Putování po zaniklých místech eského lesa (Z.P., 3. vyd.); Píbhy vepsané do kamene (Z.P.); Kaple a kapliky na Tachovsku a Stíbrsku (Z.P.). 2009: Svtce u Tachova v promnách staletí (Z.P.); Skláství v eském lesa na Domažlicku a Tachovsku (Z.P.); Píbhy vepsané do kamene aneb putování za drobnými kamennými památkami Domažlicka a Tachovska II (Z.P.); Pt plzeských ek (J. Janda L. Krmá); Bezdružice, 55 let od povýšení na msteko, minulost ve svdectví dokument (M. Novotná); Hroznatovci a páni z Gutštejna (J. Jánský); Chodský Újezd (M. Novotná); Sborník muzea Tachov 2009; 2010: Co odnesl as 1 Domažlicko, Chodsko a Kdysko na nejstarších fotografiích (Z.P.); Domažlické mlýny, mlynái a mlýnská strouha (Z.P.); Cebiv (Z.P.); Tachovské historky (F. Kohner); Po stopách plzeské spravedlnosti, historie a topografie hrdelního soudnictví (P. Sokol J. Hajšman); Jivjany (J. echura), 2011: Co odnesl as 2 Horšovskotýnsko a eský les na nejstarších fotografiích (Z.P.); Putování po zaniklých místech eského lesa II. Tachovsko (Z.P.); Manka ímanka (M. Bílková); Píbhy telických náhrobk (V. F. Chvátal); Sborník tachovského muzea 2011; 2012: Co odnesl as 3 Stíbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích (Z.P.); Židovské památky Domažlicka a oršovskotýnska (J. Fiedler V. F. Chvátal); Kladrubský klášter v povstech, legendách a vyprávních (J. echura); Chodská pivovarská chasa aneb pivovary a pivovárky okresu Domažlice (J. Jirák); Myslivecké povídky (J. Kotyza); Lísková (M. Angelovová); 2013: Co odnesl as 4 Tachovsko a eský les na nejstarších fotografiích (Z.P.); Recepty ze zámeckých kuchyní (Z.P. J. Nejdl); Chodsko historické a souasné (J. Nejdl Z.P.); Dobrohostové z Ronšperka a na Pobžovicích, rod erbu berana (J. Jánský); Typy nmeckých, eských a polských synagog od XI. do poátku XIX. století (A. Grotte); Kámen, svdectví hlavního aktéra akce Falešné hranice u Všerub na Domažlicku (V. Jandeková); Mlýny v Kladrubech a jejich okolí (J. echura Z.P.); A. Schnabl: Kniha pamtihodných píhod královského msta Domažlic (ed. J. Vogeltanz); Sborník muzea v Tachov 2013; 2014: Poustevníci, poustevny a poušt v Plzeském kraji (P. Rožmberský L. Krmá); Všeruby a Všerubsko (Z.P.). Knihy nakladatelství eského lesa v Domažlicích mají vtšinou pknou pevnou vazbu a jsou na kvalitním papíe. Zdenk dále vydal množství pohlednic, skláda- ek, kalendá a map. Hodn jeho publikací má esko-nmecký text. Bibliografie Zdeka Procházky za posledních 10 let: Z.P.: Hrad Rýzmberk. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa. 32. Plze 2004; Z.P. a kol.: Plzeský kraj prvodce po eské republice. Praha 2004; Z.P.: Hrad Prostibo. Castellologica bohemica 9. Praha 2004, s ; L. Krmá Z.P. J. Soukup: Zniené kostely. Domažlice 2004 (2. vyd. 2005); Z.P.: Milave Domažlice 2005; Z.P.: Úsilov Domažlice 2005; Z.P. a kol.: Hostou Waldthurn. Domažlice 2005; Z.P.: Georg Böhm život a dílo lidového kameníka. Domažlice 2005; Z.P.: 5 kapitol knihy eský les píroda, historie, život. Praha 2005; Z.P.: Tvrz v Puclicích archeologický a stavebn historický przkum , Minulostí západo- eského kraje XL/2005, s. 7-53; Z.P.: Konstantinovy Lázn, Bezdružice a okolí, historicko-turistický prvodce. 10. Domažlice 2006; Z.P.: Bezdružice. Domažlice 2006; Z.P. J. Kessler: Zámek Bezdružice. Domažlice 2006; Z.P.: Domažlice ve starých vedutách, fotografiích a pohlednicích. Domažlice 2006 (2. vyd. 2008); Z.P.: Kaple a kapliky na Domažlicku a oršovskotýnsku. Domažlice 2006; Z.P.: Kaple a kapliky v okresu Domažlice, Djiny staveb Plze 2006, s ; Z.P.: nkolik kapitol v: Promny sudetské krajiny. Domažlice 2006; Z.P.: Hrad na Velkém Blaníku nová lokalizace, Hláska XVII/2006, s ; Z.P.: Výzkum hradu Starého Herštejna 2006, eský les píroda a historie. 1/2006, s ; Z.P.: Tachov msto, historicko-turistický prvodce. 8. Domažlice 2007; Z. P.: Lštní, promny jednoho sídla aneb jak se státi zemánkem. Domažlice 2007; Z.P.: Mezholezy. Domažlice 2007; Z.P.: Radonice. Domažlice 2007; Z.P.: Kostel Narození sv. Jana Ktitele v Kostelci, Djiny staveb Plze 2007, s ; Z.P.: Nová Ves Domažlice 2008; Z.P.: Putování po zaniklých místech eského lesa. Domažlice 2008, 3. vyd.); Z.P.: Píbhy vepsané do kamene. Domažlice 2008; Z.P.: Kaple a kapliky na Tachovsku a Stíbrsku. Domažlice 2008; Z.P.: Engelmühle a Rosenmühle, osudy dvou mlýn z eského lesa. Djiny staveb Plze 2008, s ; L. Foster Z.P.: Tvrz ve Lštní, archeologický výzkum Castellologica bohemica 11. Praha 2008, str ; Z.P.: Tvrz ve Lštní 5 let výzkum a rekonstrukcí ( ); Castellologica bohemica 11. Praha 2008, s ; Z.P.: Svtce u Tachova v promnách staletí. Domažlice 2009; Z.P.: Skláství v eském lese na Domažlicku a Tachovsku. Domažlice 2009; Z.P.: Píbhy 43

7 vepsané do kamene aneb putování za drobnými kamennými památkami Domažlicka a Tachovska II. Domažlice 2009; Z.P.: Co odnesl as 1 Domažlicko, Chodsko a Kdysko na nejstarších fotografiích. Domažlice 2010; Z.P.: Domažlické mlýny, mlynái a mlýnská strouha. Domažlice 2010; Z.P.: Cebiv. Domažlice 2010; Z.P.: Hrad Švamberk-Krasíkov, kapitoly z djin a stavební historie významného západoeského hradu. Castellologica bohemica 12. Praha 2010, s ; Z.P.: Švamberk a Tebel, dv neznámá vyobrazení západoeských hrad z roku Djiny staveb Plze 2010, s ; J. Anderle Z.P.: Djiny a stavební vývoj kaple a hrobky na hrad Švamberku-Krasíkov. Castellologica bohemica 12. Praha 2010, str ; Z.P.: Co odnesl as 2 Horšovskotýnsko a eský les na nejstarších fotografiích. Domažlice 2011; Z.P.: Putování po zaniklých místech eského lesa II. Tachovsko. Domažlice 2011; Z.P.: Nejmladší bergfrit ve stední Evrop. Djiny staveb Plze 2011, s ; Z.P.: Co odnesl as 3 Stíbrsko a Plánsko na nejstarších fotografiích. Domažlice 2012; Z.P.: Co odnesl as 4 Tachovsko a eský les na nejstarších fotografiích. Domažlice 2013; Z.P. J. Nejdl: Recepty ze zámeckých kuchyní. Domažlice J. Nejdl Z.P: Chodsko historické a souasné. Domažlice 2013; J. echura Z.P.: Mlýny v Kladrubech a jejich okolí. Domažlice 2013; J. Anderle Z.P.: Bývalý život dnešních sakristií kostel v Nezdicích a v Blížejov. Djiny staveb Plze 2013, s ; Z.P.: Kostel sv. Jií v Luin (Grafenriedu) výzkum Djiny staveb Plze 2013, s ; Z.P.: Všeruby a Všerubsko Domažlice Tomáš Karel Sporckovská výzdoba zámku Bon Repos Lukáš Vytlail Nevelká stavba zámku Bon Repos se rozkládá na vrchu mezi Lysou nad Labem a Benátkami nad Jizerou. V roce 1715 jej od hrabte Arnošta Jaroslava ze Schützen zakoupil František Antonín Sporck. Sám název vrchu Ptaí hrka i nedaleké vsi ihadla prozrazuje, že se jednalo o místo, vhodné k chytání ptactva, a ižba patila spolu s lovem ke Sporckovým zálibám. Nový majitel se pomrn brzy rozhodl místo zvelebit a nechal zde postavit kaple sv. Jeronýma a sv. Šimona Stylity, poustevnu, dm pro knze a Maison de Bon Repos, neboli Dm dobrého oddechu. Celkovou kompozici doplovaly také sochy, vytvoené v díln Matyáše Bernarda Brauna. Kaple byla vysvcena 30. záí ), u ostatních staveb nejsou pesnjší data známa. Vedle Sporckova pražského paláce, lázní Kuks a zámku v Lysé nad Labem byl Bon Repos jedním z míst, kam hrab asto zajíždl se svými hosty. Po Sporckov smrti celý areál pipojil hrab Ignác Zikmund z Klenové zpt k panství Benátky a nevyužívaný zámek chátral. Nebýt toho, že jej roku 1768 v dražb koupil pražský arcibiskup, hrab Antonín Petr Píchovský, nejspíš by Bon Repos zanikl, jako tomu bylo v pípad mnoha jiných staveb v okolí Lysé a Kuksu. 2) Arcibiskup nechal celý areál zásadn pestavt zejm pod vedením architekta Jana Josefa Wircha, jenž pro nj navrhl také podobu Arcibiskupského palác v Praze. 3) Hrab Píchovský byl velkým ctitelem umní a zámek nechal vyzdobit freskami, jejichž autorem patrn byl pozdn barokní malí Jan Václav Spitzer. 4) Sochy Braunových trpaslík byly pevezeny do Benátek nad Jizerou. Od 19. století zámek nkolikrát zmnil majitele, kterými byli Thun-Hohensteinové, Hospodáská úvrní banka v Praze, vídeská Länderbank, Kinští a po roce 1945 eskoslovenská armáda. Dnes je zámek v soukromých rukou a jeho prostory jsou využívány pro spoleenské události i prohlídky. Pvodní výmalba mla pro Sporckovy projekty typický pesah od výtvarného umní, plného symboliky, po básnictví a hudbu. Hudb na jeho dvoe se vnoval Stanislav Bohadlo ve své knize Sporckovské árie, 5) který pi svém výzkumu poukázal i na Bon Repos. Touto zmínkou je zpráva o vysvcení kaple sv. Jeronýma, která byla vyzdobená nejvybranjšími a nejpounjšími rozhovory a verši o pomíjivosti lidského života a smrti. 6) Hudbu pi této píležitosti ídil hofmistr a kapelník Tobiáš Antonín Seeman. Další texty, tzv. Litis abusus, které narážely na Bon Repos stav roku 1720 (pevzato z díla cit. v pozn. 5). nekalé právnické praktiky, byly v osmi polích jídelny. Jiné se pak nacházely na nádvoí nkdejšího domu knze. Tyto veršované texty byly souástí celé ady Sporckových poin od zámeckých a sakrálních staveb, pes sochaská díla až po rytiny a tisky obecn. V okruhu hrabcího dvora se ustálil okruh nápv, které byly ve shod s modely verš, které tak bylo možné íst i zpívat. Pi celkové rekonstrukci v letech byly v interiérech jižního kídla starého zámku objeveny pvodní fresky z první stavební fáze, zakryté novjší pozdn barokní výmalbou, piemž byla zboena také dlící píka z pestavby a vnitní prostor získal své pvodní lenní. V tematické malb Hostina bohatcova je vyobrazen odhánný Lazar, což byla zejm pipomínka na uvznní a dlouhou soudní pi hrabte Sporcka. Akoliv z pvodní podoby Bon Reposu se dodnes nedochovalo mnoho, samotná existence místa s dochovanými freskami a Braunovou sochou Máí Magdaleny (dv další jsou uloženy v Národní galerii), i melodie tzv. Bonreposké árie, jsou trvalou pipomínkou mimoádné Sporckovy inorodosti a jeho gesamtkunstwerku. Poznámky: 1) Historie Bon Reposu je zpracována nap. v dílech: Andl, R. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku III, Severní echy. Praha 1984, s. 49, nebo Vlek, P.: Ilustrovaná encyklopedie eských zámk. Praha 2001, s ) Preiss, P.: Boje s dvouhlavou saní. Praha 1981, s ) Tento názor uvádí Vlek, P.: Ilustrovaná encyklopedie eských zámk. Praha 2001, s ) Andl, R. a kol.: Hrady, zámky a tvrze III. Praha, s ) Bohadlo, S.: Sporckovské árie jako obecná nota z Bon Repos a lázní Kuks. Ústí nad Orlicí ) Citace v pozn. 5, s. 32. Už jste etli...? Djiny staveb Sborník píspvk z konference Djiny staveb Plze Vydal Klub Augusta Sedláka. A4, 314 stran, ernobílá vyobrazení, cena 250 K (+ balné a poštovné). Objednat možno u nakladatelství Petr Mikota, U Bachmae 10, Plze pmikota@post.cz. Z obsahu: P. Rožmberský: Habitatio besuchknechta ve Strašicích, s (dotýká se tamního hradu); D. Novotná: Zánik a nové využití fortifikace zámku v Mikulov, s ; L. Krmá: Ikonografický pramen k poznání mstského opevnní u dominikánského kláštera v Plzni, s ; V. Peksa: Gotický portál sýpky v Oplotech, s (dotýká se tamní tvrze); Z. Gersdorfová P. Rožmberský: Kostely na Vrabin-Kížovém vrchu, s (dotýká se tamního pedpokládaného hradu); J. Varhaník: Trezory v hradní vži. K stavebním djinám strakonického hradu, s ; J. Slavík: Velká vž náchodského zámku, s ; R. Vrla: Nové poznatky o stavební podob kromížského hradu na konci stedovku, s ; A. Rákosníková: Sýpka a sladovna hospodáského dvora ve Starém Knín, s (dotýká se tamní tvrze); L. Zeman J. Klsák J. 44

8 Trajer: Vídlovec jako specifický stavební materiál, s (dotýká se hrad Karlovy Vary, Ostrov, Loket, Hauenstein, Hartenberg, tvrzí Dalovice, Pemilovice); T. Karel L. Zeman: Grotta láze v zámecké zahrad ve Vali, s ; J. Šttina: Píspvek k poznání stavebního vývoje tvrze v Kurovicích v 15. století, s Koscelník, P.: Využití lidarových dat v archeologii konfliktu stedovku: obléhací práce z 15. století. In: Gojda, M. John, J. a kol.: Archeologie a letecké skenování krajiny. Plze 2013, s Vydala Katedra archeologie Filozofické fakulty Západoeské univerzity. Píspvek pojednává o zkoumání obléhacích tábor a palebných postaveních obléhatel u Nového Hradu u Kunratic, u hradu Kostelec n. Sázavou a hradu Lopata pomocí nejmodernjších metod. P. Rožmberský Z hrad, zámk a tvrzí V Sobslavi (okr. Tábor) byly postupn opraveny mstské hradby s baštami a strážní vž Hláska, která je souástí sobslavského rožmberského hradu. Také ten vstal z popela a roku 2010 byly dokoneny jeho opravy. Do obvodového zdiva paláce sobslavského hradu byl dle návrhu architekta J. Kroáka zasazen sklenný skelet, v nmž byla umístna mstská knihovna; tím získal objekt nové využití. Palác navenek zstal hradním palácem, pouze vstupní prelí je pojednáno modern (Konvika, Z.: Konverze gotického hradu. PROPA- MÁTKY III/ , vydává Institut pro památky a kulturu, o. p. s.). P. Rožmberský V ervnu 2014 byla na zámku Jezeí (okr. Most) otevena expozice Hrad z jezera aneb Pyšná sídla mocných na Mostecku. P. Mikota Adršpach (okr. Náchod): obec Adršpach získala budovu zámku a v prbhu 1. poloviny roku 2014 jej upravila a zpístupnila veejnosti s expozicí horolezeckého muzea. Náchod na zámecké vži probíhá delší as pipravovaná sanace krovu a výmna krytiny. Souástí prací bylo i sejmutí hrotnice s makovicí. V ní se nacházelo pouzdro s dokumenty, vložené v roce Po otevení v nm byly nalezeny krom oekávaných materiál zmínných v opise pamtního zápisu z r i svaté obrázky a dva lístky s magickými kresbami (pentagram a hexagram s písmeny). Nescházel ani samostatný vzkaz od tehdejších tesa. Dokumenty budou vloženy zpt a doplnny zprávou o nynjší situaci. Libany (okr. HradecKrálové) pi návštv tvrzišt v rámci výletu Spolenosti pátel starožitností bylo zjištno jeho erstvé narušení, provedené v rámci ištní rybníka. J. Slavík Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: Na ervnové schzi Rady KASu byli potvrzeni ve funkcích pedseda Ing. Jan Anderle, tajemník Petr Rožmberský, pokladník Ivan Štrunc a kontrolor út J. Svtlík. Byly ureny osoby s pravomocí jednat jménem KASu o dotacích. Uspoádá se konference Djiny staveb 2015 a vydá se sborník z konference Djiny staveb 2014, i když se nepodailo kvli nesplnitelným podmínkám získat dotaci na nj od Plzeského kraje. Desátek zstává na stejné výši, ale protože se podailo získat dotaci na Hlásku, je možné snížit její cenu ze souasných 80 K na 60 K roního pedplatného. Hlasování o tomto problému bylo tsné, ale nakonec vyznlo takto. Redakce dkuje všem, kteí zaslali do Hlásky lánky nebo jen drobné informace a oekává další. lenové klubu mají píští roník zdarma. Do Hlásky však stále více pispívají také nelenové klubu (což je tak trochu pro leny ostuda), na nž se 45 tato výhoda nevztahuje. Možná by se mli nad lenstvím zamyslet Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. V dubnu pednášel J. Anderle o hrad Ebermannsdorfu s nejstarším osmibokém bergfitu v Bavorsku, v kvtnu L. Krmá o poustevnících v Plzni a okolí Plzn a v ervnu T. Karel o opevnní Jáchymova, Krupky a dalších horních mst. Tato poslední pednáška se odehrála a další schzky budou v ACW Saloon, Kollárova 18, Military klub v suterénu (viz dále). Jarní autovycházce na Dobíšsko pálo poasí bylo sluneno, i když den pedtím a den poté pršelo. V 6 autech a na motocyklu jelo 23 lidí a pes. První zastávka byla ješt na Ho- ovicku tvrzišt v Tihav (ostrvek v rybníku s kaplikou) je upravené a pístupné lávkou. V Jincích byl rozsáhlý zámek využíván posléze jako pivovar; nemá využití, akoli má ásten nové stechy. Také jsme obhlédli dochovanou starou vysokou pec Barboru. Následoval velký zámek Hluboš s velkým parkem, obojí je nepístupné a zanedbané do areálu jsme pronikli v míst zícené ohradní zdi (první letní sídlo T. G. M., na prodej za 12 milion). Zámek je spojen nízkým kídlem s opravenou zámecká kaplí a souástí areálu je ješt další opravená obdélná patrová budova, z jejíhož stedu vystupuje závr další kaple zdá se, že by mohlo jít o pedchdce zámku, o starší panské sídlo, sloužící potom asi jako úednický dm. V Drahlín za hištm jsme vyšplhali na píkrý, vysoký a kluzký pahorek tvrzišt s hlubokými píkopy beze stop po vnjším valu patrn motte. Na vrcholu se nalézá jáma snad s pozstatky zdiva. V Piín v rozsáhlém poplužním dvoe u rybníka Píkop stojí sýpka, vzniklá ze zámku (renesanní portál prjezdu nese alianní erb). Ve zdivu pilí jsou druhotn použity kamenické lánky, pízemní objekt piléhající k sýpce je pozstatkem tvrze a obsahuje gotický portál. Honosná je hbitovní brána naproti dvoru. Po Piín by logicky mly následovat lokality Kozomín a itka, avšak byl to zámek v Bukové, nov opravený, nepístupný. U hospodáského stavení dvora se propadla stecha. Také zámek ve Dlouhé Lhot je nov opravený, nepístupný probíhají zahradní úpravy. Cedulka již hlásá, že zde bude muzeum skla. Zastavili jsme se také u kláštera pavlán v Oboišti velký kostel i konvent jsou též nov opraveny, je zde polepšovna a další Tvrzišt v Tihav s kaplí a lávkou. Bývalý zámek a tvrz v Piín.

9 školní zaízení. Ve Svatém Poli jsme sestoupili do sklep pod poplužním dvorem, kde je jako peklad nad výklenkem zejm druhotn použitý kámen s nápisem OMNES EXTRUCTA. Na adu pišel Dobíš, nejprve pvodní dobíšský lovecký hrad Varga na hran údolí za mstekem. Velká obdélná budova, sloužící posléze jako sýpka a potom jako skladišt je nevyužívaná a pochmurná. Opraven a obýván je vedlejší Purkrabský dm. Velice rozsáhlý je udržovaný dobíšský zámek, díve sídlo Klubu eskoslovenských spisovatel. Na nádvoí zaujal granátník v nadživotní velikosti, odlitý z litiny ve Strašicích. Pi obd v místní restauraci jsme ochutnali dobré zelené pivo, uvaené speciáln pro velikononí zelený tvrtek. Následoval poplužní dvr ve Starém Knín (souást msteka Nový Knín), v nmž stojí patrový objekt bývalé tvrze (nebo pivovaru?) s výrazným rizalitem, pestavný na sýpku. Je nevyužívaný, ve špatném stavu, ale má novou stechu. Souástí dvora je také bývalý zámeek, využitý jako fara, na jehož schodišti bylo poízeno hromadné foto. V Sudovicích se ze zámku, vystavném ve svahu (od silnice pízemní, ze dvora patrový) dochovalo jen nov upravené nepístupné torzo. Následoval zlatý heb zájezdu hrad Kamýk (Vrškamýk). Areál rozsáhlé zíceniny je udržovaný, na zaátku nauné stezky byla postavena devná vž a další objekty, pes píkopy dva devné mosty. Dlouhé nádvoí obklopovala dv úzká dlouhá obytná kídla, dnes zícená; v jednom lze pozorovat otisk roubené komory. V branské vži s klenutým prjezdem jsou patrná sedile, na opaném konci nádvoí byla v pate kaple, na níž upozoruje jedna dochovaná patka klenebního žebra. V samotném msteku Kamýku n. Vltavou jsme si povšimli budovy hostice U zeman je souástí rozsáhlého manského dvora a pod novjší omítkou v místech jejího opadání jsou patrná renesanní sgrafita. Na zpátení cest jsme se ješt zastavili u zámku Zduchovice, pipomínající tvarem oken a sanktusníkem více než zámek bezvžový kostel. Za vedení autovycházky dkujeme O. Slabému. Jarního poznávacího autobusového zájezdu na Loketsko se úastnilo 30 lidí a pes (malý autobus a dv auta). První zastávka byla v Horním Slavkov, kde jsme obdivovali opevnný kostel opatený datem 1520, s baštou, obrannou vží a stílnami. Byli jsme vpuštni i na vž. V Lokti se ujal vedení výpravy Tomáš Karel (díky). Prvním poinem byla instalace pamtní desky na nkdejším loketském divadle, v nmž v 50. letech probíhal vykonstruovaný proces se tylennou špionážní skupinou pod vedením Jiího Svtlíka, jemuž k jeho 90. narozeninám vnovala zmínnou desku plzeská poboka KASu. Následovala prohlídka loketského hradu, který nezklamal. Vstupné 80 K je v píznivé výši. Na nádvoí byla poízena spolená fotografie. V restauraci loketského pivovaru stála tetinka obyejného piva 35 korun, což už tak píznivé není. Do tvrze v Šabin jsme se nedostali, ale okny bylo možné spatit pkné hebínkové klenby. V Kynšperku nad Ohí jsme si prohlédli již zcela srovnané hradišt hradu s hlubokými píkopy (zapojen do mstského Pan Jií Svtlík devadesátiletý (foto M. Brunclík). Deska umístná v Lokti na bývalé divadlo/soud. opevnní). Ve zdejším obnoveném pivovaru plánovaný obd se kvli nedostatku asu smrskl na polévku a pivo (nedávejte si zde dvojitou porci zelaky stojí 140 korun). V Kostelní Bíze bylo všechno kostel se zajímavými detaily od románského období, pozstatek tvrzišt a zícenina zámku, ovšem s udržovanou rozsáhlou zahradou za peníze z EU. Poslední zastávkou byl drnoburk Plikenštejn. Poasí ušlo, pršelo až na zpátení cest. Na jarní lenské schzi byli pijati 4 noví lenové, ti lenové vystoupili a uhradili pohledávky a 33 len bylo vyloueno pro nezaplacení lenských píspvk. Je to vysoký poet a zpsobilo to patrn zdražení píspvk o 40 korun a také skutenost, že bylo teba se aktivn postarat o zaplacení (z dvod levnjší hromadné rozesílky Hlásky poštou už nemohla být vložena do Hlásky pedvyplnná složenka, a nemohly být posílány upomínky). Osvdila se nov zavedená možnost posílat píspvky na úet. Poet len plzeské poboky tak poklesl na 166. Schze rozhodla, že se nadále klubové schzky budou konat v AWC Sallon, v Kolárov ulici p. 18 v suterénu, kde je vtší prostor a k dispozici dataprojektor. V sobotu 27. záí se koná tradiní zájezd, tentokrát opakovací. Jako obvykle se v 8 hod. odjíždí z pod Hamburku. Pojedeme na Bezdružicko, vede I. Štrunc. Jako první lokalitu navštívíme Sviomazský Hrádek, potom zámky Trpísty a Cebiv, následovat bude zámeek Dakov a hrad Gutštejn, hradišt Šipín, hrad Falkenštejn, guláš a pivo v Potín (vaí J. Richterová), hrad Švamberk-Krasíkov, tvrzišt Polžice, hrad/zámek Bezdružice a návrat. Co staíme, bude záležet na tom, jak rychle budeme vystupovat a nastupovat. Opt je teba týden pedem závazn nahlásit úast P. Rožmberskému ( a tel. viz výše), vzít sebou píbuzné a známé a obsadit pln autobus. Pak by se cena za sedadlo mla pohybovat do 150 K. Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, julovec@mvcr.cz, Petr Valenta, geomess@volny.cz. Zpráva o innosti v r. 2013: Ani rok 2013 nepinesl do zabhlého rytmu pražské poboky KASu žádné závažnjší zmny. K jediné zmn došlo ve funkci pokladní poboky, kterou nov vykonává od kvtna dvojice Petr Valenta a Svtlana Okrouhlíková. Schzky aktivnjších len poboky probíhaly vždy tetí stedu v msíci s výjimkou prázdnin v budov Národního archivu na Hradanech. I v loském roce byly naplovány v rámci možností pednáškami s hradní nebo historicky, píp. architektonicky zajímavou tématikou. Pednášky loského roku nabídly celkem osm témat. V lednu nás Pavel Zany Komárek provedl hrady v okolí Torun (Toru, Dybów, Golub a Złotoryja), v únoru Martin Holý pedstavil hrady ve vulkanickém pohoí Eiffel, v beznu nás pánové Šafránek s Noskem zavedli na hrady pohoí Odenwald v Hesensku, dubnové pojednání zasvtil Martin Holý hradm v sv. cípu Maarska (pohoí Borzsony a Matra) 46

10 a v kvtnu pokraoval hradní produkcí severních lesnatých pohoí Maarska (Bkk a Tokajské vrchy). Svá severomaarská témata uzavel v ervnu významnou skupinou románských kostel pi dnešní slovenské hranici. V íjnu nám Petr Šafránek pedstavil švýcarské hrady tzv. lesních kanton (Uri, Schwyz a Obwalden). V listopadu pokraoval Martin Holý Maarskem pedstavil nám Ják a církevní památky západního Maarska a v prosinci nás seznámil s hrady, pálanky a opevnními téže oblasti. Kvtnový autobusový výlet konaný ve dnech kvtna 2013 zamíil do oblasti Dolního Slezska. Spolehlivou základnou úastník zájezdu, kterým tentokrát nepálo píliš poasí (první tyi dny byl déš obas stídán lijákem), byl pomrn komfortní nocleh ve wroclawském hostelu s pekvapivým názvem Wratislavia. První den úastníci nejprve zdolali po blátivém výstupu s dramatickým pevýšením zíceninu krkonošského hradu Freudenschloss (Radosno) a za vykonanou námahu byli odmnni výhledem do husté mlhy. Poté si prohlédli konzervované rozlehlé zíceniny hradu Neuhof (Nowy Dwor) nad mstem Waldenburg (Walbrzych). Následovala zícenina hradu Zeisburg (Cisów), kterou však shlédli jen ti, kdož projevili statenost a pebrodili jarním táním a lijáky rozdivoelou íku, která ped nimi sebrala všechny mosty. Poté si prohlédli tvrz Puschkau (Pastuchów) s krásnými renesanními polychromovanými portály uvnit dnes jinak zanedbaného selského stavení, obešli zbída- elý zámek Peterwitz (Piotrowice łskie), kdysi pýchu slezské renesance, která ped válkou nesmla chybt v žádné publikaci o nmecké renesanní architektue, a na závr dne si prošli rozlehlými zíceninami zámku na míst tvrze v obci Penkendorf (Panków). Program druhého dne zahájilo msto Olešnice (Oels, Olenica) s rozlehlým zámkem na míst hradu, po dobu 150 let honosné sídlo Podbradových potomk, knížat minsterberských. Majestátní objekt dnes slouží pevážn školním úelm. ást mstského jádra byla po váleném zniení krásn obnovena, zejména kostely, radnice a Tebnická brána, zbytek však doplují paneláky. Následovala obhlídka dalšího z podbradských sídel dnes zvnjšku prosté utilitární budovy pozstalé z hradu ve mst Bernstadt (Bierutów), které bylo také za války tém znieno. Hrad a pozdji zámek ve mst Namslau (Namysłów), resp. jeho zbylé budovy, jsou ukryty v dnes nepístupném areálu pivovaru, ale msto uspokojilo obnovenou radnicí, temi krásnými gotickými kostely a Krakovskou bránou. Pvodn vodní hrad Ketzendorf (Karlowice) pestavný na zámek bylo možno jen obhlédnout zvení, avšak honosnou knížecí rezidenci bežských knížat ve mst Brieg (Brzeg) si úastníci pozorn prohlédli vzdor nerudnému personálu muzea, které jinak prezentuje skutené vrcholy slezského výtvarného umní. Zaujalo i historické msto s obrovskými gotickými kostely. Závr dne obstarala prohlídka gotického kostela sv. Jakuba Apoštola ve vsi Mollwitz (Malujowice) s nádherným západním portálem, renesanním malovaným plochým stropem a rozsáhlou bohatou freskovou výmalbou ze století. Tetí den zahájila Tebnice nejstarší ženský klášter v dnešním Polsku (Trebnitz, Trzebnica), založený sv. Hedvikou, patronkou Slezska. Program pokraoval po váleném vypálení nedávno nov obnoveným zámkem Deutsch Lissa (Lenica), pvodn opevnným, ležícím v rozlehlém parku na západním okraji vratislavské aglomerace. Zbytek dne vnovali úastníci individuáln deštm zkrápné Vratislavi, po tyi staletí druhému nejvtšímu mstu Království eského, s obrovským bohatstvím architektonických památek. tvrtý den zahájily konenému zániku jen chab odolávající obvodové zdi manýristického zámku ve vsi Borganie (Borzygniew), následoval dvojvžový románský kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Wrben (Wierzbna), vystavný ve 13. stol. i u nás známými pány z Vrbna. Msto Svídnice (Schweidnitz, widnica) zaujalo nádhernou biskupskou katedrálou sv. Václava a Stanislava s dominantní 103 m vysokou vží. Místo hledání zbytk, i spíše jen místa pvodního hradu, navštívili úastníci zdejší nejvýznamnjší památku nejvtší devný kostel v Evrop. Evangelický Friedenskirche (Koiól Pokoju) z let , stavný pro 7500 vících, je dnes po úspšném dokonení rekatolizace Slezska Stalinem pochopiteln katolický, a je zapsán na seznamu Svtového kulturního ddictví UNESCO. Hrad Kynsburg (Grodno) na vysokém vrchu v Sovích horách, v 19. stol. restaurovaný a vnitn bohat vybavený, byl na konci války vyplundrován a rozkraden vítznou armádou a novými obyvateli, takže dnes nemá krom své krásné polohy, historie a jakéhosi panoptika kuriozit co nabídnout. Další cesta vedla k obhlídce totální ruiny z vodního hradu povstalého zámku Habendorf (Owiesno), renesanního, žel nepístupného zámku Peterwitz (Stoszowice) a den završila prohlídka rozsáhlé zíceniny hradu i zámku ve mst Frankenstein (Zbkowice łskie), kde nám bylo, patrn jako píbuzným bývalého majitele Jiíka z Podbrad a jeho potomk, odpuštno vstupné. Farní kostel sv. Anny založený Karlem IV. nám zstal mší a návalem vících uzaven, a tak úastníci vzali zavdk alespo zdejší známou Kivou vží ze 14. stol. s odklonem pes 2 m. Program závreného dne zahájilo nahlédnutí k vzorn udržované vžové tvrzi v obci Eckersdorf (Biestrzyków) na jižním pedmstí Wroclawi. Msto Strehlen (Strzelin) na konci války prakticky zcela srovnaly se zemí ruské kauše. Pežila jen románská rotunda sv. Gotharda z 12. století, obnovený farní kostel Povýšení sv. Kíže a v souasné dob od základu znovuvystavná renesanní radnice s vysokou vží vévodící panelákm. Po prohlídce významného rozlehlého dosud inného cisterciáckého opatství Heinrichau (Hendryków) s bohatým vnitním vybavením následovala rozpadající se budova zámku s etnými gotickými lánky ve vsi Neobschtz (Nieszkowice) a prohlídka zícenin rozsáhlé vžové tvrze Tepliwoda (Cieplowody) obklopené impozantním píkopem. Následná ves Bad Pirsdorf (Przerzecyn Zdrój) pekvapila naprosto mimoádnou sbírkou velmi hodnotných náhrobk soustedných kolem zdí místního kostela a program celého zájezdu zakonila obhlídka renesanního zámku na míst gotické tvrze Gross Wilkau (Wilków Wielki). Podzimní zájezd zavedl úastníky ve dnech záí na Domažlicko a Tachovsko s ubytováním v hotelu Hubertus v Pobžovicích. Program zájezdu zahájilo tvrzišt Plesanov v lesích sv. od Skviína, obhlídka jehož románského kostela byla následným cílem. Po prohlídce zámku a hradu v Boru u Tachova následovala obhlídka tvrze v Pernolci a výstup na Pimdu, zíceninu nejstaršího hradu v naší zemi. Závr dne obstarala obec Mlnice se svým starobylým kostelem sv. Jiljí a tvrzištm nad vsí písn steženým jakýmisi slabším povahám hrzu nahánjícími bizony. Prvním sobotním cílem byla zícenina hradu Starý Herštejn, následoval zbídaený klášter augustinián eremit v Pivoni a msto Horšovský Týn s prohlídkou státního zámku se sbírkami a známou rangotickou biskupskou kaplí. Opravdovým zážitkem byla zevrubná prohlídka kostela Všech svatých v nedalekém Horšov z konce 12. století se zasvceným výkladem horšovskotýnského kastelána pana Jana Rosendorfského. Následovala návštva zámku na míst tvrze ve Svojšín a pilehlého románského tribunového kostela ss. Petra a Pavla s erstv odkrytými základy pvodní okrouhlé rotundy. Prohlídka Santiniho baziliky Nanebevzetí Panny Marie s bývalým cisterciáckým klášterem v Kladrubech byla patrn z hlediska umleckého a památkového vrcholem celého zájezdu. Denní program uzavela obhlídka hradu Prostibo, který s novým majitelem získal snad nadji na postupnou záchranu. Nedlní ráno bylo vnováno prohlídce socialistickým užíváním totáln zdevastovaného zámku v Pobžovicích, který se bude obec pokoušet revitalizovat. Dalším velkým (avšak pedem oekávaným) zážitkem byla návštva Lštní, kde nás uvítal a zasvcen provedl majitel, zachránce a obnovitel zdejší vžové tvrze, pan Zdenk Procházka, jeden z Otc zakladatel KASu. Za as, který nám vnoval, mu ješt jednou dkujeme! Nedlní putování pokraovalo zbytky hrádku Lacembok i Hrádek u Krchleb, prohlídkou obcí opravené tvrze Puclice, kterou nás provedla místní starostka a obhlídkou rozsáhlé, ásten zícené budovy zámku na míst tvrze v eovicích. Mimoádný byl také nedaleký cihlový gotický kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. století. Program celého úspšného zájezdu, který tentokráte doprovodilo i krásné poasí, uzavela rozlehlá zícenina hradu Nový Herštejn u Kdyn. 47

11 Úastníci obou pln obsazených zájezd na závr vyjádili již tém obligátní mimoádn veliký dík za jejich dokonalou pípravu a realizaci Martinu Holému. lenská základna ítá po redukci zcela neaktivních len k celkem 55 osob. Zpráva o hospodaení v r. 2013: Zstatek: K. Píjmy: K. Výdaje: K. Zstatek: K. Petr Valenta Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Zpráva o innost v r. 2013: lenská základna v roce 2013 nezaznamenala žádné zmny, dosud nebyla dokonena revize lenstva. Výbor poboky pracoval ve složení: Jií Slavík pedseda, Jan ížek jednatel a Jaroslav erný pokladník. Nepodailo se doplnit revizní komisi (Zdenk Fišera a Jií Sigl) a nebyly provedeny revize pokladny od roku V roce 2013 probhly ti lenské schze: výroní, a Na schzích se lenové seznamovali s výsledky klubových i soukromých akcí, novinkami literatury, obsahem konferencí a s výsledky archeologických výzkum ve východních echách. Na výroní schzi presentoval J. Skala své przkumy tvrziš a zaniklých osad na Nechanicku a Novobydžovsku, P. Nožika pedstavil letecké snímky šlechtických sídel a studující poítaové podpory v archeologii virtuální 3D model stedovkého opevnní Hradce Králové. Na prosincové schzi pedstavil J. Slavík výsledky operativní dokumentace broumovského kláštera. Všechny schze opt probhly v archeologickém oddlení Muzea východních ech v Hradci Králové. Jarní poznávací výjezd 18. kvtna smoval na Pardubicko a Chrudimsko (7 len a nkolik rodinných píslušník), navštíveny byly tyi lokality: zíceniny Kuntická hora, Žumberk a Strádov a tvrzišt Koií hrádek. Podstatn menší byla z dvodu nezvládnuté organizace úast na podzimním výjezdu 21. záí do Slezska a Kladska, kterého se zúastnili pouze 2 lenové. Za vzorového sluneného poasí navštívili pt zajímavých lokalit. První byly Cieplowody se zíceninou nevelkého zámku s vží tvrze a zemní rondelovou fortifikací, Pokrzywno Zdrój s temi desítkami šlechtických náhrobník na stnách kostela a v ohradní zdi hbitova, Stoszowice s renesanním zámkem vzniklým pestavbou tvrze, Czerwienczyce s místem nepíliš dávno zbourané ruiny obytné vže rytíského sídla a Podzamek s polohami vhodnými pro stedovká sídla a vrchnostenským sídlem promnným v nepístupný sociální ústav. Poslední navštívenou lokalitou byl renesanní zámeek Jaszkowa Górna se sgrafitovou dekorací stn a etážového štítu. Zástupci poboky se aktivn zúastnili odborných konferencí Djiny staveb 2013 a Svorník, pokraovali v poznávání našich i zahraniních hrad a tvrzí a publikovali v regionálních i celostátních asopisech a sbornících. J. ížek J. Slavík Zpráva o hospodaení v r. 2013: Zstatek: 3372,50 K. Píjmy: 1880 K (l. píspvky a pedplatné Hlásky). Výdaje: 2564 K (platby Rad: Hláska a desátek, kanceláské poteby). Zstatek: 2688,50 K. J. erný V sobotu 26. dubna se poádal tradiní jarní výlet po hradech, tentokrát se jednalo o lokality pod Orlickými horami. První zastávkou byly zbytky hradu ve Skuhrov nad Blou, odkud jsme šesti automobily, pod vedením Ing. Slavíka, který nás na každé lokalit dkladn seznámil s historií i stavebními zajímavostmi, pokraovali dále. Postupn jsme navštívili Nový Hrad (Klekov), kde ást výpravy vyrazila do protilehlé strán úspšn hledat HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN výpravy vyrazila do protilehlé strán úspšn hledat zbytky obléhacího opevnní, pravdpodobn z roku 1440, kdy hrad obléhal Jak Kolda mladší ze Žampachu a Náchoda. Nedaleký hrad Hlodný jsme bohužel museli kvli nenadálému prudkému dešti vynechat a pokraovali jsme na hrad Dobany a následn na lokalitu Hluky u Kounova (viz foto). Poslední spolenou zastávkou byly zbytku hradu v Cháborech u Dobrušky. Za celý den i pes promnlivé dubnové poasí jsme navštívili celkem 5 lokalit. Je nutné pipomenout, že hned z rána cestou na místo srazu, kolegové erný a Fišera navštívili terénní zbytku hradu Veselice u vodní nádrže Rozkoš u eské Skalice. Na zpátení cest dom se individuáln lenové eetka a Švejkar zastavili na tvrzišti Skalka v eských Libchavách. Letošní jarní výjezd hradeckého klubu byl ve znamení hojného potu úastník. Celkem nás vyrazilo 15, sedm len klubu (eetka, erný, ížek, Fišera, Slavík, Švejkar a Vitvar), sedm rodinných píslušník a jeden nový píznivec klubu, který brzy rozšíí naše ady. I pes vydatnou deštivou peháku probhl výlet v dobré nálad. Podzimní výlet za stedovkými šlechtickými sídly bude smovat do oblasti eky Svratky (Daleín, Pyšolec, Zubštejn aj.). J. Švejkar Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno-Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Bc. Josef Jan Ková, Na Výsluní 2424/12, Boskovice, josef.kovar@seznam.cz. Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec, kocmani.hu@seznam.cz, frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, tel: Internetové stránky poboky: Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Int. stránky poboky: Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první íjnové dekád 2014) Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. ervencové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota (pmikota@post.cz), redaktor pro internet Milan Novobilský (klub_augusta_sedlacka@centrum.cz.). Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze. Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní statutárního msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 48