Intensita slunečního záření Schopnost atmosféry a zemského povrchu absorbovat a odrážet sluneční záření Mořské proudění rozvod teplé vody po planetě

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Intensita slunečního záření Schopnost atmosféry a zemského povrchu absorbovat a odrážet sluneční záření Mořské proudění rozvod teplé vody po planetě"

Transkript

1 Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí VŠCHT Praha Podklady k přednáškám z předmětu Environmentální dopady Posuzování životního cyklu. 1 Intensita slunečního záření Schopnost atmosféry a zemského povrchu absorbovat a odrážet sluneční záření Mořské proudění rozvod teplé vody po planetě 2 1

2 Vyjádřeno počtem slunečních skvrn je nyní sluneční aktivita největší od 9.století (měřeno Bez prachu z vrtů z ledovců) Počet skvrn na rok Průměr z poslední 1000 let: 30 Středověk: 44 Od roku 1945:

3 5 6 3

4 7 8 4

5

6 11 Souostroví Kilinailau se nachází v tzv. Severních Šalamounových ostrovech. Jedná se o skupinu ostrovů vytvořených z kuželu jednoho sopečného vulkánu se společnou lagunou. 12 6

7 Funafuti - největší ostrov souostroví Tuvalu. Bougainville

8 Země udržuje svoji tepelnou rovnováhu díky jemné rovnováze mezi dopadajícím krátkovlnným slunečním zářením a vyzařovaným infračerveným, dlouhovlnným, zářením, které uniká z atmosféry Země. 15 Vatmosféře přítomné plyny, jako vodní pára, oxid uhličitý, methana další, umožňují průchod slunečního záření na povrch Země, avšak odrážejí zemským povrchem vyzařované infračervené záření částečně zpět k Zemi. Pro tento jev se vžilo označení skleníkový jev. Skleníkový jev je přirozený a nezbytný pro život na Zemi. Přírodní skleníkový jev udržuje zemský povrch asi o 33 stupňů Celsia teplejší, než by byl bez něho. Tato teplota je dostatečná pro existenci života. Skleníkového jevu si všiml již roku 1896 Arrhenius. 16 8

9 Větší množství plynů podílejících se na skleníkovém efektu vatmosféře zachycuje část sluneční energie odražené zemským povrchem, která by byla vyzářena do vesmírného prostoru. Zadržené paprsky pak představují další energii zůstávající v atmosféře. Důsledkem většího množství energie je vzrůstající teplota atmosféry. Lidmi zapříčiněné emise tzv. skleníkových plynů zadržují v atmosféře tepelné záření, které by se jinak uvolnilo do okolního vesmíru. Hromadění energie v atmosféře vede k jejímu oteplování. Za klíčovou látku způsobující globální oteplování je považován CO 2. Předpokládá se, že i další plyny jako například methanse na oteplování atmosféry podílejí významnou měrou. 17 Vlnová délka, m Označení 10 3 m 2 mm Elektromagnet ické vlny 300 mm 100 μm Hertzovy vlny 3 mm 760 nm Infračervené záření (IR) Rádiové vlny Tepelné. (Delší složka IČ mm) 760 nm 390 nm Světlo (Vis.) Viditelná oblast 400 nm 10 nm Ultrafialové záření (UV) Röntgenovy paprsky 1, Gamma záření < Kosmické záření UVA nm UVB nm UVC nm Pro organismy má největší význam viditelné záření, jež slouží korientaci či fotosyntéze. Energie hromadící se vatmosféře pochází ze Slunce. Světlo vysílané Sluncem se skládá zkrátkovlnného (UV, Vis., IR) a dlouhovlnného, tepelného (delší složka IR nm) záření. Tato záření jsou zdrojem energie zvyšující teplotu země a atmosféry. 18 9

10 Místem účinku kategorie dopadu je atmosféra, kde dochází ke hromadění energie s následným vzrůstem teploty. Na svrchní obal atmosféry dopadá během dne sluneční záření o průměrné hustotě 1,38 kj.m -2.s -1. Toto množství energie vztažené na plochu a čas se nazývá solární konstanta. Zdopadajícího záření se část záření odrazí od mračen (33%) a část od zemského povrchu. UV složku dopadajícího záření pohlcuje z velké části ozonosféra. Na zemský povrch na plochu kolmou ke slunečním paprskům dopadá asi 50% ze solární konstanty. Tato průměrná hodnota závisí na okamžitém stavu atmosféry, na látkách vní se vyskytujících. 19 Významnou roli tedy hraje oblačnost a emise látek do ovzduší. Ztoho rovněž vyplývá rozdílná intenzita dopadající energie v různých oblastech. Vyšší hustota dopadajícího záření: na horách, kde je čistší a řidší vzduch, a také jeho sloupec je nižší Nižší intenzita dopadajícího záření: ve vlhké atmosféře tropů či v prašné atmosféře pouští. Tím, že je infračervené záření pohlcováno molekulami přítomnými v atmosféře, dochází k jejímu oteplování. Zbývající část energie dopadá na zemský povrch a zde je pohlcena v půdě, ve vodě a v tělech organismů. (Pohybem Země dochází periodicky ke změnám v hustotě záření během dne a roku, což se projevuje v periodicitě životních projevů u rostlin a živočichů během ročních období.) 20 10

11 21 Odbornou veřejností je přijata hypotéza, že čím je vyšší množství skleníkových plynů vatmosféře, tím větší množství sluneční energie atmosféra absorbuje a tím více se ohřívá. Určitý vliv na ohřívání atmosféry hraje solární aktivita, která není konstantní. Ukazuje se, že vposledních letech její intenzita klesá. Do budoucna lze tedy počítat satmosférickou koncentrací skleníkových jako s hlavním faktorem ovlivňujícím globální oteplování. Schopnost krajiny vázat CO 2 je ovlivněna přeměnou lesů na zemědělskou půdu nebo na sídelní území. Je nesporné, že se člověk emisemi skleníkových plynů a přetvářením krajiny podílí na zesilování přirozeného skleníkového efektu

12 23 Na koncentraci skleníkových plynů se podílí přirozená schopnost prostředí tyto plyny vázat. CO 2 Na základě bilančních odhadů uhlíkového cyklu se předpokládá, že přirozené mechanismy dokážíročně zatmosféry odstranit 1,4-1, tun CO 2. CH 4 Bilancí mezi globálními emisemi methanua nárůstem jeho koncentrace vatmosféře se zjistila schopnost prostředí odstraňovat ročně 2,1-3, tun CH 4. N 2 O Schopnost prostředí odstraňovat N 2 O je odhadována na tun za rok

13 Skleníkový efekt je přirozený a žádoucí. Ustavuje vatmosféře teplotu přijatelnou pro život. Nadměrné emise skleníkových plynů ovšem způsobují stále intenzivnější zadržování energie vatmosféře a vedou k nadměrnému zesílení skleníkového efektu. CO 2 CH 4 N 2 O Halogenované uhlovodíky SF 6 25 Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je CO 2. Oxid uhličitý tvoří asi 0,035% atmosférického vzduchu. Do atmosféry se dostává při spalování organické hmoty a při dýchání organismů. Zpět do organické hmoty je vázán rostlinnou fotosyntézou. Emise CO 2 do atmosféry vlivem spalování fosilních paliv vposledním století stoupají. Hlavními antropogenními emisemi CO 2 je spalování fosilních paliv, změna využití půdy, výroba cementu a spalování biomasy. Fotosyntézarostlin již nestačí vázat množství uvolněného CO 2 a tudíž dochází knárůstu jeho koncentrace vatmosféře. Jelikož hrají rostliny vrovnováze CO 2 vatmosféře klíčovou roli, je intenzita skleníkového efektu posilňována kácením tropických pralesů a úbytkem fotosyntetizujícího fytoplanktonu oceánů. Celkové emise v roce 1990 jsou odhadovány na 7, tun. Doba přetrvání vatmosféře je cca 120 let

14

15

16 Hlavním zdrojem emisí methanuje chov dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu, těžba uhlí, zpracování ropy a zemního plynu, spalování biomasy. Celkové emise methanuvroce 1990 jsou odhadovány na tun. Methan přetrvává v atmosféře cca 12 let. 31 Oxid dusný je do atmosféry uvolňován především při spalování fosilních paliv a biomasy, při výrobě nylonu, výrobě kyseliny dusičné, a používáním automobilových třícestných katalyzátorů. Celkové globální emise vroce 1990 jsou odhadovány na 6, tun. Doba přetrvání vatmosféře se odhaduje na 120 let

17 Chlorované a fluorované uhlovodíkyse do prostředí dostávají při chemické výroběa jejich použití vchladících systémech, dále vprůmyslových rozpouštědlecha v izolačních pěnách. Perfluorovanéuhlovodíkyjsou vedlejšími produkty výroby hliníku. Globální emise vroce 1990 jsou odhadovány na 1, tun. Doba přetrvávání CFCv atmosféře je odhadována na let. 33 Hexafluoridsírový se do ovzduší dostává při zpracování některých chemických sloučenin a materiálů a při únicích z velkých elektrických zařízení. Globální emise vroce 1990 jsou odhadovány na 37, tun. Doba přetrvávání vatmosféře je odhadována na 3200 let

18 Poměrně novým skleníkovým plynem je trifluoromethyl-sulfopentafluorid Původ této látky zatím není jednoznačně znám. Celkové emise vroce 1990 byly minimální, avšak rychle rostou. Jedná se o látku vatmosféře stálou. Stálost se odhaduje na 1000 let a přímý potenciál globálního oteplování na Ve srovnání sco 2 se všechny ostatní skleníkové plyny vyskytují ve stopových koncentracích. Jejich schopnost ohřívat atmosféru je ovšem mnohonásobně vyšší a tudíž se na skleníkovém jevu podílejí rovněž významnou měrou. Nebezpečí těchto látek spočívá vjejich delším setrvání vatmosféře. CO 2 je sice stále pomaleji (úbytek lesů a fytoplanktonu), ale přece, vázán fotosyntézou. Halogenované uhlovodíky budou vatmosféře zůstávat po velmi dlouhou dobua tudíž se budou podstatně déle podílet na ohřívání atmosféry. součet efektů všech skleníkových plynů dohromady bude během tohoto století způsobovat dvojnásobné zadržování tepla vatmosféře než by zadržovala přirozená koncentrace CO 2. Ztohoto vyplývá podhodnocování nárůstu skleníkového jevu pouze na základě dat o vzrůstající koncentraci CO

19 CO 2 z původních cca ppm(v) na současných ppm(v). Methan z původních 700 ppb(v) na současných 1775 ppb(v) Oxid dusný z270 ppb(v) na 320 ppb(v)

20 Existuje několik různých scénářů vývoje klimatu vpřípadě zvýšení průměrné teploty atmosféry. Je těžké předpovědět všechny důsledky jaké by klimatické změny přinesly. Podle soudobých teorií se předpokládají následující důsledky: Zvyšování průměrné teploty na Zemi povede ke klimatickým změnám rozsáhlých oblastí. Tání ledovců oceánských i pevninských povede ke zvýšení hladiny světových oceánů. Odhaduje se zvýšení o půl metru do roku Dojde k zaplavení velkých a hustě osídlených území. Jinde se naopak budou rozšiřovat pouště. Budou pozorovatelné náhlé změny počasí. 39 Změní se směry hlavních oceánských a atmosférických proudů. Nárůst acidifikace oceánů vyšší vázání CO 2 v důsledku vyšší atmosférické koncentrace

21 Na změny klimatu jsou citlivé ekosystémy a organismy-další tlak na všechny ekosystémy, které jsou již ohroženy rostoucími požadavky na zdroje a přírodní suroviny, intenzívním hospodařením a znečišťováním. Dojde ke změnám v rozšíření živočichů a rostlin. změna teploty bude rychlejší než jakákoli teplotní fluktuace od poslední doby ledové Dojde k rychlému posunu vegetačních zón k severu. Organismy, které se nedokážou přizpůsobit zahynou. 41 Lze očekávat, že dojde k omezení schopnosti některých ekosystémů poskytovat na udržitelném základě klíčové produkty a funkce, které jsou nezbytné pro sociální a ekonomický rozvoj, jako jsou: dostatek potravin čisté ovzduší zdravotně nezávadná pitná voda energie a teplo 42 21

22 Náhlé změny počasí jsou zátěží pro lidské zdraví. Změní se rozšíření a sezónní přesuny přenašečů infekčních onemocnění,jako je malárie, zimnice a další. Vyšší či menší zemědělské výnosy povedou ke změnám v produkci potravin. Tlak změn klimatu bude vyvolávat v regionech různé sociální a politické interakce. Lze očekávat přesuny obyvatelstva zejména zrovníkových oblastí postižených dezertifikacía úbytkem pitné vody a vody pro zavlažování rostlin. Důsledky budou patrné vekonomice a životní úrovni

23 45 Ač klima i počasí se může přirozeně měnit jak zglobálního, tak lokálního hlediska, je dnes odbornou veřejností přijímáno lidské působení jako klíčové na současný vzrůst průměrné teploty. Dlouhou dobu bylo nejisté, zda antropogenní emise doopravdy ovlivňují nárůst teploty, nebo zda jsou teplotní výkyvy přirozené. Změny teploty mezi chladnými a teplými roky jsou vjednotlivých regionech světa velmi výrazné, znemožňující jednoznačné přisouzení změn teploty lidskému vlivu na základě pozorování jedné oblasti či státu. Historické záznamy však dnes již dokazují, že globální klima se za posledních sto let změnilo

24 V roce 2001 při hodnocení možných dopadů rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře IPCCdospěla k závěru, že podstatnou část pozorovaného globálního oteplování za posledních 50 let lze na základě silných vědeckých důkazů přisoudit lidské činnosti. Během 20. století globální teplota vzrostla o 0,6 C. K největšímu oteplení došlo v období od roku 1910 do roku 1945 a od roku Poslední desetiletí 20. století byla nejteplejším desetiletím a rok 1998 byl nejteplejším rokem od počátku pravidelných meteorologických záznamů v roce Deset nejteplejších let od roku 1860 bylo zaznamenáno od roku Většina velkých ledovců taje. Během 20. století byl zaznamenám výrazný úbytek ledovců v nepolárních oblastech. Na severní polokouli byl zaznamenáno od roku 1950 zmenšení ledem pokryté plochy oceánů a moří o 10 až 15 procent. Letní tloušťka arktického ledu se místy zmenšila až o 40 procent. Podstatná část vzrůstu hladiny moří a oceánů za posledních 100 let souvisí s globálním oteplováním. Hladina moří se zvedla o 10 cm. Průměrné množství srážekve středních a vyšších zeměpisných šířkách (v mírném a subpolárním klimatickém pásmu) vzrostlo a naopak v subtropickém a tropickém klimatickém pásmu pokleslo. Roste počet extrémních srážkových jevů. Rozsáhlé oblasti světa jsou postihovány suchy nebo naopak povodněmi

25 Změny teploty ovlivňuje zranitelné ekosystémy, jako jsou například korálové útesy. Bylo pozorováno zmenšení některých populací stěhovavého ptactva kvůli nevyhovujícím variacím klimatických podmínek. Pro odhad budoucího vývoje klimatu se používají různé modely. V roce 2002 IPCCsestavil 24 možných scénářů budoucího vývoje klimatických změn. Scénáře vycházejí z řady odhadů emisí skleníkových plynů a aerosolů, dále z předpokladů růstu populace, spotřeby energie, ekonomického růstu, změn využití půdy atd. Ze všech scénářů vyplývá, že přes veškerá prudká omezení emisí skleníkových plynů bude globální teplota vzrůstat. Scénáře se liší především v rychlosti teplotního nárůstu

26 Globální teplota se ustálí nejdříve až koncem 21. století. Hladina světových oceánů bude nadále vzrůstat, protože oceány reagují na změny globální teploty výrazně pomaleji. Na základě posledních odhadů IPCCočekáváme do roku 2100 nárůst průměrné roční teploty o 1,4 5,8 C. Země pak bude dle odhadů nejteplejší za posledních 150 tisíc let. Hladina světových oceánů by měla vzrůst mezi léty 1990 až 2100 o 0,1 až 0,8 metru, což výrazně zvýší slanost pobřežních podzemních vod, ohrozí pobřežní mokřiny, sníží zemědělské výnosy pobřežní půdy a vytlačí pobřežní obyvatelstvo do vnitrozemí. 51 Podle analýz vzduchu z ledových ker Arktidy a Antarktidy se odhadují předprůmyslové atmosférické koncentrace CO 2 vrozmezí ppm(v). Vsoučasnosti se koncentrace CO 2 na Antarktidě pohybují vrozmezí ppm(v). Spalování fosilních paliv a kácení lesů způsobilo nárůst CO 2 o 30% oproti stavu před průmyslovou revolucí (cca rok 1750). Každý rok dochází knárůstu koncentrace atmosférického CO 2 o 0,4%. Jelikož je CO 2 velice stabilní molekulou nelze očekávat jeho rozklad. Úbytek zajišťuje pouze fotosyntetizujícívegetace, které ovšem zglobálního hlediska ubývá. Současné emise CO 2 zfosilních paliv nebude schopná zemská vegetace, v současném jejím rozšíření, vázat do biomasy po několik příštích staletí. Prvním nezbytným krokem kzabránění globálního oteplování je omezení produkce CO 2 zprůmyslových zdrojů a dopravy. Oxid uhličitý představuje asi 60% příspěvku ke skleníkovému jevu vyvolanému člověkem

27 Na zbývajících 40% se podílejí: Methan20% Oxid dusný N 2 O 7% Halogenované uhlovodíky přispívají asi 14ti%. Koncentrace CH 4 je nejvyšší pravděpodobně za posledních 420 tisíc let koncentrace N 2 O nebyla překročena minimálně za posledních tisíc let. 53 Emise skleníkových plynů jsou mezi zeměmi a regiony rozloženy značně nerovnoměrně. Současná koncentrace CO 2 je pravděpodobně nejvyšší za posledních 20 miliónů let, Globální emise téměř všech skleníkových plynů produkovaných člověkem, zejména oxidu uhličitého, trvale vzrůstají. Tato skutečnost odráží dosud neodpovídající národní a mezinárodní politiku a opatření na řešení problému globálních změn klimatu. IPCC zveřejnil odhad nárůstu skleníkových plynů, vyjádřených jako CO 2 eq., do konce 21.století na úroveň ppm(v). Hlavním zdrojem skleníkových plynů bude spalování fosilních paliv

28 Law Dome 55 Law Dome 56 28

29

30

31 61 Skleníkový plyn Původní koncentrace, ppm(v) Současná koncentrace, ppm(v) Roční nárůst, % CO ,4 N 2 O 0,27 0,32 0,25 CH 4 0,7 1,75 0,4 HFC (fluorované uhlovodíky) PFC (perfluorované uhlovodíky) 0 0, , , ,3 SF 6 0 0,

32 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu Rámcová konvence OSN o změnách klimatu (UnitedNationsFramework Conventionon ClimateChange, UNFCCC), přijatá v roce 1992na konferencí Organizace spojených národů o prostředí a rozvoji(united NationsConferenceon EnvironmentandDevelopment, UNCED), zformulovala základní závazky pro stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a žádala po 154 signatářských zemích stabilizaci produkce CO2 na úrovni roku Jako rámcová dohoda UNFCCCobsahovala pouze nezávazná doporučení vyspělým průmyslovým zemím, aby omezily své emise oxidu uhličitého na úroveň před rokem 1990 a aby omezily ostatní skleníkové plyny do roku Většina zemí však bohužel tato doporučení nedodržela. 63 Kyotský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu Vroce 1996IPCCpotvrdil nepochybný vliv člověka na globální změny klimatu. Tato informace se stala podkladem pro přijetí Kyotského protokolu(kyoto Protocol to the UNFCCC) v prosinci Protokol poprvé obsahoval konkrétní požadavky pro vyspělé země na snížení emisí skleníkových plynů. Jednotlivým státům Protokol stanovuje redukční cíle, hodnoty o kolik procent musí jednotlivé státy snížit emise skleníkových plynů oproti referenčnímu roku 1990 (ČR 8%). Celkově bylo požadováno omezení emisí průmyslovými zeměmi o 5% pod úroveň v roce 1990 do let 2008 až Pro rozvojové země nebyly stanoveny žádné nové závazky. Kyotský protokolumožňuje kolektivní naplňování závazků pomocí tzv. "Kyotského mechanismu".tento mechanismus má zajistit "geografickou pružnost" a snížení nákladů na splnění závazků protokolu. Například průmyslově vyspělé země mohou získávat "emisníkredity" realizací projektů na omezení emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích. Protokol rovněž připouští obchodování s emisemi mezi státy, na které se emisní snížení podle Protokolu vztahuje. Redukce se týkají bilancí emisí oxidu uhličitého CO 2, metanu CH 4, oxidu dusného N 2 O, hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového (SF 6 ), vyjádřených ve formě agregovaných emisí CO

33 Rozlišujeme globální oteplování GW (midpoint) a klimatické změny CC (endpoint) Ve většině metodik LCIA se hovoří o GW Globální oteplování jako kategorie dopadu LCA je způsobováno antropogenními emisemi plynů schopných absorbovat tepelné záření a tím se podílet na zvyšování průměrné globální teploty atmosféry. 65 Indikátorem kategorie dopadu je radiační účinnost a -množství absorbovaného infračerveného záření vztaženého na plochu země za sekundu (W.m -2 ). Charakterizačním faktorem CF globálního oteplování je potenciál globálního oteplování (GWP, Global Warming Potential) vyjadřující jak účinně dokáže daný plyn absorbovat tepelné záření ve srovnání s CO 2. GWP je index vyjadřující poměr mezi nárůstem absorpce energie infračerveného záření při stálé emisi 1 kg skleníkového plynu i a nárůstem absorpce infračerveného záření při stálé emisi 1 kg CO 2. Nárůsty absorpce energie jsou integrovány včase t, pro koncentrace skleníkového plynu vatmosféře civdobě t po jejich emisi

34 GWP se nejčastěji vyjadřuje včasovém měřítku 100 let (GWP100). Pro určité případy lze použít i GWP20 či GWP500. Pomocí GWP tedy převádíme příspěvky různých skleníkových plynů na ekvivalenty CO2. Plyn GWP 20, kg(co 2 -eq)/kg GWP 100, kg(co 2 -eq)/kg GWP 500, kg(co 2 -eq)/kg CO CH ,5 N 2 O CFC HALON SF Výsledkem indikátoru kategorieglobálního oteplování GWje součet příspěvků všech emisních toků rvšech skleníkových plynů ivyjádřených jako ekvivalenty CO 2 pomocí GWPpro zvolený časový horizont t (t=20;100;500). Jednotkou výsledku kategorie je ekvivalentní množství CO 2, kg(co 2 -eq)

35 Normalizace globálního oteplování se provádí vydělením získaného výsledku indikátoru kategorie GW hodnotou referenčního výsledku potenciálu globálního oteplování RGW. Pro normalizaci se za referenční potenciál volí buď globální emise skleníkových plynů vyjádřená jako CO 2 ekvivalent; případně se tato hodnota vztáhne na jednoho obyvatele. Počet obyvatel na Zemi i vjednotlivých zemích je kdispozici na portálu WorldResourcesInstitute (http://earthtrends.wri.org), kde lze najít rovněž informace o globální produkci CO 2 a dalších skleníkových plynů. Vroce 2002 na Zemi žily 6,2 miliardy obyvatel a produkce CO 2 byla cca 2, tun. Průměrná produkce CO 2 na obyvatele evropských zemí je kdispozici na mezinárodním portálu EUROSTAT. 69 Rok EU (25 zemí) Česká republika Francie Polsko Německo Švédsko

36 Uhlíková stopa (angl. carbonfootprint) určitého produktu je celkové množství CO 2 a dalších skleníkových plynů vyjádřených jako CO 2 ekvivalenty uvolněných do prostředí ve vztahu k životnímu cyklu daného produktu. Jedná se vlastně o zjednodušenou LCA studii, jejíž výstupy jsou zaměřeny pouze na midpointovoukategorii dopadu globální oteplování. 71 Mezivládní panel o změnách klimatu IPCC byl ustanoven Světovou meteorologickou organizací (World Meteorological Organization) a Programem životního prostředí Organizace spojených národů (UN Environmental Programme) vroce 1988: Mezivládní panel o změnách klimatu určuje hodnoty GWP jednotlivých látek. Rámcová úmluva Organizace spojených národů (UN Framework Convention on Climate Change): Přehledná zpráva o stavu životního prostředí publikovaná Organizací spojených národů GEO UNEP je dostupná na internetové adrese Informační zdroje dat hodnotící klimatické změny od odborníků a ústavů bezprostředně sledujících klimatické změny jsou souborně publikovány na internetové adrese: tiskových zpráv o klimatických změnách lze nalézt na adrese Informace Evropské agentury životního prostředí týkající se globálního oteplování jsou dostupné na adrese: /view_content a

Ekologické spínání. Publikace Platformy ekologického spínání

Ekologické spínání. Publikace Platformy ekologického spínání Ekologické spínání Publikace Platformy ekologického spínání Úvod Tato publikace vyjadřuje stanoviska Platformy ekologického spínání (Green Switching Platform). Shrnuje informace o důsledcích použití skleníkového

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN

ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN ZMĚNA KLIMATU A JEJÍ DOPADY NA RŮST A VÝVOJ POLNÍCH PLODIN Zdeněk Žalud 1, Miroslav Trnka 1, Daniela Semerádová 1, Martin Dubrovský 1,2 1 Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova zemědělská a lesnická

Více

Podklady poznámky pro PPT1

Podklady poznámky pro PPT1 Podklady poznámky pro PPT1 Slide 1 Změna klimatu Věda nabízí přesvědčivé důkazy Cílem prezentace je představit téma klimatických změn a poskytnout (stručný) přehled aktuálních vědeckých poznatků. Naposledy

Více

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie OZE V jaké souvislosti se můžeme setkat s pojmem OZE? Náplň semináře Energie Základní pojmy a veličiny OZE slunce, voda, vítr, biomasa, geotermální energie OZE v Zlínském kraji

Více

Přírodní zdroje a energie

Přírodní zdroje a energie Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Přírodní zdroje a energie Energie - je fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty

Více

Klimatická změna jako téma školního vzdělávání

Klimatická změna jako téma školního vzdělávání UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra rozvojových studií Klimatická změna jako téma školního vzdělávání Bakalářská práce Autor: Kateřina Kulichová Vedoucí práce: Mgr.Simona Šafaříková,

Více

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01

Více

Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o.

Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o. VIRTUÁLNÍ CENTRUM informací o životním prostředí Výukový materiál OVZDUŠÍ pro 2. stupeň základních škol ENVItech Bohemia s.r.o. OVZDUŠÍ Stručný popis složení atmosféry-vrstvy a složení vzduchu Země je

Více

Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí VŠCHT Praha

Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí VŠCHT Praha Vladimír Kočí Ústav chemie ochrany prostředí VŠCHT Praha Podklady k přednáškám z předmětu Environmentální dopady Posuzování životního cyklu. 1 Nepříznivým důsledkem nadměrné spotřeby surovin je především

Více

Změny klimatu její rizika a dopady Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Forum mládeže: Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Hlavní témata Klimatický systém,

Více

Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration

Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Environmentální prohlášení o produktu (typ III) EPD Environmental Product Declaration Ing. Stanislava Rollová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Environmentální značení a prohlášení je dobrovolným,

Více

Chemické procesy v ochraně životního prostředí

Chemické procesy v ochraně životního prostředí Chemické procesy v ochraně životního prostředí 1. Vliv výroby energie na životní prostředí 2. Zpracování výfukových plynů ze spalovacích motorů 3. Zachycování oxidů síry ve spalinách 4. Výroba paliv pro

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

Příloha č. 1 k zákonu č 86/2002 Sb.

Příloha č. 1 k zákonu č 86/2002 Sb. Příloha č. 1 k zákonu č 86/2002 Sb. Stanovení roční výše poplatku za vnášení znečišťujících látek do ovzduší pro zvláště velké, velké, střední a malé stacionární zdroje A. Znečišťující látky vnášené do

Více

Pařížská do. Speciální analýza EU Office Leden 2016. teprve začátek. Klimatická změn. Klimatická změna: Pa. začátek. ská dohoda je teprve začátek

Pařížská do. Speciální analýza EU Office Leden 2016. teprve začátek. Klimatická změn. Klimatická změna: Pa. začátek. ská dohoda je teprve začátek Speciální analýza EU Office Leden 2016 Klimatická změna: Paříž limatická změna: Pařížská dohoda je teprve začátek Klimatická změna: Pařížská doho e začátek Klimatická změn je teprve začátek Klimatická

Více

2/12. Atmosféra Ozón

2/12. Atmosféra Ozón 2/12 Atmosféra Ozón Atmosférické vlivy Člověk ekosystém služby zisk Půdní vlivy Atmosféra z řeckého atmos = pára; sphera = obal, koule Stopová koncentrace Složení atmosféry obj.% obj.% dusík- N 2 78 neon

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům

Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení?

Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? Změna Klimatu EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? F-plyny jsou skleníkové plyny, které mohou skleníkový efekt snižovat! Při svých použitích přispívají F-plyny k významně

Více

Kukuřice - LONG. Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru. Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03.

Kukuřice - LONG. Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru. Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03. Kukuřice - LONG Vysoká poptávka a nízké zásoby tlačí cenu kukuřice vzhůru Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 16. 03. 2012 Colosseum, a.s. Londýnská 59, 120 00 Praha 2, Czech Republic Tel.: +420

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Městský tepelný ostrov..

Městský tepelný ostrov.. Městský tepelný ostrov.. Jaký je rozdíl mezi vertikálními profily během jasného dne a jasné noci a za přítomnosti oblačnosti? výška Vertikální profil přízemní teploty vzduchu Během dne Teploměr v meteorologické

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

"...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli...

...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli... Vlivy a účinky na ŽP "...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli..." ŽP (příroda)... nikdy není zakonzervovaná

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Co bychom dělali bez energie

Co bychom dělali bez energie Energie Autoři: Kliment Mindjov, Andras Keri Hlavní myšlenka Lidé jsou dnes závislí na zdrojích energie. Výroba energie škodí životnímu prostředí. Proto musí být zdroje energie citlivě a ekonomicky využívané.

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Návrh ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy. 2 Základní pojmy

Návrh ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy. 2 Základní pojmy Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2008, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formulář žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů Ministerstvo životního

Více

Předcházej a recykluj

Předcházej a recykluj Předcházej a recykluj Milan Havel sdružení Arnika Odpady naše ekologická stopa Ztráta surovin Každý rok končí na našich skládkách a ve spalovně tisíce tun odpadů. Díky této politice přicházíme o cenné

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

4.2 Vliv dopravy na životní prostředí. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

4.2 Vliv dopravy na životní prostředí. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 4.2 Vliv dopravy na životní prostředí Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Obecné pojmy, typy dopravy 2. Struktura dopravy

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A JEJÍ VLASTNOSTI Mojmír Vrtek Fakulta strojní Katedra energetiky Historický vývoj spotřeby energie Průměrný příkon na 1

Více

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí

Více

ATMOSFÉRA. Obecná část

ATMOSFÉRA. Obecná část ATMOSFÉRA Obecná část Co je to ATMOSFÉRA? Nejjednodušší definice říká: Atmosféra = plynný obal Země Tato definice však pravdě úplně neodpovídá. Proč? Složky atmosféry: plynné (kyslík, dusík, vodní pára,...)

Více

Technická směrnice č. 01-2016. Tepelně izolační materiály

Technická směrnice č. 01-2016. Tepelně izolační materiály Ministerstvo životního prostředí Technická směrnice č. 01-2016 kterou se stanovují požadavky a environmentální kritéria pro propůjčení ekoznačky výrobkům v produktové skupině Tepelně izolační materiály

Více

ENVIRONMENTAL EFFECT OF USING OF MINE GAS IN COGENERATION UNITS IN THE PISTON GAS ENGINES

ENVIRONMENTAL EFFECT OF USING OF MINE GAS IN COGENERATION UNITS IN THE PISTON GAS ENGINES The International Journal of TRANSPORT & LOGISTICS Medzinárodný časopis DOPRAVA A LOGISTIKA Mimoriadne číslo 8/2010 ISSN 1451-107X ENVIRONMENTAL EFFECT OF USING OF MINE GAS IN COGENERATION UNITS IN THE

Více

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Greenpeace International ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Zpráva Greenpeace, duben 1996 1 Úvod Katastrofa v Černobylu byla nazvána "největší technologickou katastrofou v historii lidstva". Způsobila

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724185617 fax: 541 421 018, 541 421 019 Možné dopady měnícího se

Více

Energetické využití ropných kalů

Energetické využití ropných kalů Energetické využití ropných kalů Miroslav Richter, Ing., Ph.D., EUR ING Fakulta životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně Ústí nad Labem miroslav.richter@ujep.cz Abstrakt Příspěvek se zabývá možnostmi

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. 15. 10. 2007 PE396.473v01-00. Pozměňovací návrh, který předkládá Nicole Fontaine

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. 15. 10. 2007 PE396.473v01-00. Pozměňovací návrh, který předkládá Nicole Fontaine EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 15. 10. 2007 PE396.473v01-00 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 35 75 Návrh zprávy Claude Turmes Energetická statistika (PE391.951v01-00) Návrh nařízení

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ O PRODUKTU

ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ O PRODUKTU ENVIRONMENTÁLNÍ PROHLÁŠENÍ O PRODUKTU V souladu s EN 15804 a ISO 14025 ISOVER AKU 70 mm Datum vyhotovení : prosinec 2013 verze : 1.3 Obecné informace Výrobce: Saint-Gobain Construction Products CZ, divize

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

Mléko a mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává

Více

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan

EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ing. Jan Zaplatílek 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ropa a její význam Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků.

Více

ENERGETICKÁ SANACE. Zateplení při zachování vzhledu

ENERGETICKÁ SANACE. Zateplení při zachování vzhledu ENERGETICKÁ SANACE Zateplení při zachování vzhledu AKTIVNÍ ÚČAST NA OCHRANĚ OVZDUŠÍ Čeká nás ještě spousta práce Ochrana ovzduší se týká všech! Energie a ochrana ovzduší patří k nejožehavějším tématům

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 1. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Člověk a životní prostředí, vy_32_inovace_ma_08_01

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Emisní zátěž při pěstování vybraných plodin

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Emisní zátěž při pěstování vybraných plodin JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: N4101 Zemědělské inženýrství Studijní obor: Agroekologie Katedra: Katedra aplikovaných rostlinných biotechnologií Vedoucí

Více

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby

PRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby Soutežící: ˇ ZEMEPISNÁ ˇ OLYMPIÁDA PRÁCE S ATLASEM Celkem 30 bodů Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby 1 2 body Doprava patří mezi velmi rychle se rozvíjející

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

- 1 - Úvod 2. 1. Environmentální problematika 2 1.1. Základní pojmy 2 1.2. Environmentální činitelé 3 1.3. Environmentální problémy 3

- 1 - Úvod 2. 1. Environmentální problematika 2 1.1. Základní pojmy 2 1.2. Environmentální činitelé 3 1.3. Environmentální problémy 3 - 1 - Úvod 2 1. Environmentální problematika 2 1.1. Základní pojmy 2 1.2. Environmentální činitelé 3 1.3. Environmentální problémy 3 2. Země a složky životního prostředí 3 2.1. Země a podmínky pro život

Více

Solární elektrárna Struhařov

Solární elektrárna Struhařov Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Solární elektrárna Struhařov Jaroslav Mašek Střední zdravotnická škola Benešov Máchova 400, Benešov Úvod Získávání

Více

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost

Více

PŘÍLOHA I. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. / ze dne 4.5.2011,

PŘÍLOHA I. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. / ze dne 4.5.2011, CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.5.2011 K(2011) 2875 v konečném znění PŘÍLOHA I NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. / ze dne 4.5.2011, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014 Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

8. 10. 2015. Vladimír Kočí

8. 10. 2015. Vladimír Kočí Vladimír Kočí 1 7. Životní styl 6. Struktury 5. Služby 4. Produkty 3. Meziprodukty 2. Procesy 1. Emisní zdroje 0. Ředění -Podpora čistšího životního stylu -Podpora čistších infrastruktur -Podpora alternativních

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

Základní látky znečišťující životní prostředí

Základní látky znečišťující životní prostředí Základní látky znečišťující životní prostředí Vliv chemických látek na prostředí chemie výrazně zasahuje do vzájemných vztahů člověka a prostředí člověk běžně používá chemické látky: v domácnosti, průmyslu,

Více

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č.

č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. č. 475/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. listopadu 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka 364/2007 Sb. (k 1.1.2008)

Více

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. ve spolupráci s Vysokou školou báňskou technickou univerzitou Ostrava Praha listopad 2007 Program ke zlepšení kvality

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.5.2013 COM(2013) 278 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Program Marco Polo výsledky a výhledy

Více

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- - 1 -

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- - 1 - Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.32 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda.

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda. Fyzika Fyzika je tou součástí školního vzdělávacího plánu školy, která umožňuje žákům porozumět přírodním dějům a zákonitostem. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a orientaci v životě. Díky praktickým

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 483-620

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 483-620 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2012/0288(COD) 3.6.2013 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 483-620 Návrh zprávy Corinne Lepage (PE508.236v01-00) Evropského

Více

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření

EKOLOGIE ROSTLIN I. 1. Úvod do problematiky. 2. Energie sluneční záření EKOLOGIE ROSTLIN I 1. Úvod do problematiky Základní pojmy a termíny: ekologie, ekosystém, dodatková energie, biosféra, geobiocenóza, biotop, ekotop, nika, biomy, biota, ekologické limity, tolerance. EKOLOGIE

Více

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 6/2009 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 6/2009 205-05-04 00:00:00 2 V březnu 2009 - dle údajů NBP - činil příliv přímých zahraničních investic do Polska celkem 407 mil. EUR. Příliv přímých zahraničních investic V březnu

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 2 Primární zdroje energie Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Zdroje energie rozdělení 2. Fosilní paliva 3. Solární

Více

Implementace ICT do výuky přírodovědných předmětů fyzika, přírodopis, zeměpis a chemie Evidenční číslo: 0563P2006 Název poskytovatele dotace:

Implementace ICT do výuky přírodovědných předmětů fyzika, přírodopis, zeměpis a chemie Evidenční číslo: 0563P2006 Název poskytovatele dotace: Projekt SIPVZ Energie na Zemi 2006 Implementace ICT do výuky přírodovědných předmětů fyzika, přírodopis, zeměpis a chemie Evidenční číslo: 0563P2006 Název poskytovatele dotace: Ministerstvo školství, mládeže

Více

BALÍČEK ČERNÝCH PETRŮ

BALÍČEK ČERNÝCH PETRŮ KAPITOLA 21 BALÍČEK ČERNÝCH PETRŮ Pravděpodobně tou největší změnou, kterou kdy moderní přístroje v oceánech naměřily, je pokles salinity subpolárních moří v severním Atlantiku. Daniel Glick, National

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů

Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů Dorota Horová, Petr Bezucha Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s., Ústí nad Labem dorota.horova@unicre.cz Souhrn Biologická denitrifikace

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola 6. ročník Základní EVVO Fotosyntéza

Více

Cíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic.

Cíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Bioplynové stanice Cíle Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Klíčová slova Reaktor, metanogeneze, kogenerační jednotka 1. Úvod Bioplynové stanice (BPS) jsou dnes rozšířenou biotechnologií

Více

KRAJINA SPOLEČNOST PRÁCE

KRAJINA SPOLEČNOST PRÁCE 3 Strategická část 3.1 Vymezení vize a strategických cílů MISE Definování MISE vyjadřuje principy, kterými se aktéři budou řídit při rozvoji území, a které byly použity při tvorbě návrhové část ve všech

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

Společné podmínky opatření LFA

Společné podmínky opatření LFA Společné podmínky opatření LFA Deklarace veškeré zemědělské půdy Dodržovat podmínky Cross-compliance Zákres do Mapy DPB Zemědělský podnikatel každý žadatel musí mít IČO a evidován v Evidenci zemědělského

Více

Energetika a klimatické změny

Energetika a klimatické změny Energetika a klimatické změny Jak může přispět Česká republika? Vladimír Wagner Ústav jaderné fyziky AVČR a FJFI ČVUT 1) Jak čelit klimatickým změnám? 2) Nízkoemisní zdroje 3) Úspěšná cesta k nízkoemisní

Více

Brusel, 30.06.2004 C(2004)2203 fin I. ŘÍZENÍ

Brusel, 30.06.2004 C(2004)2203 fin I. ŘÍZENÍ EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 30.06.2004 C(2004)2203 fin Věc: Státní podpora N 206/2004 - Česká republika Státní podpora za účelem podpory biopaliv Vážený pane ministře, I. ŘÍZENÍ (1) Dopisem ze dne 29. dubna

Více

Accord usiluje o uhlíkovou neutralitu

Accord usiluje o uhlíkovou neutralitu Accord usiluje o uhlíkovou neutralitu Společnost Accord Highways zaměřuje pozornost na průkopnickou politiku s nízkým obsahem uhlíku cestou nasazování vozidel na vyprazdňování kanálů jezdících na sóju.

Více

III. Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA

III. Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA III. Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA 1. Název programu: Podpora aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA (dále jen program ) 2. Právní rámec programu:

Více

O D D Í L V Ě N O V A N Ý Č E S K É R E P U B L I C E / S L O V E N S K U 2 0 1 2

O D D Í L V Ě N O V A N Ý Č E S K É R E P U B L I C E / S L O V E N S K U 2 0 1 2 O D D Í L V Ě N O V A N Ý Č E S K É R E P U B L I C E / S L O V E N S K U 2 0 1 2 Hospodaření TRŽNÍ ÚDAJE V OBLASTI CEMENTU Objem - 11,9 % Průměrné výnosy - 0,3 % Tržní podíl 15 % Cementárna Betonárna

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie MÝTY 1. Neustále se z médií dozvídáme, že existují obnovitelné zdroje energie, které ke svému provozu nepotřebují žádných vstupů a budou nám moci zajistit

Více

(Text s významem pro EHP)

(Text s významem pro EHP) L 193/100 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva (Text s významem

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více