Stálé rubriky 2 MÍSTNÍ KULTURA. Podzimní dovětek ke kronikám a ještě něco navíc...příloha

Transkript

1 Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech Všichni jsme původně z venkova Městská knihovna Slavonice Malá sonda do kultury Středočeského kraje Aš město tří výrazných kultur Jak se žije kronikáři ve Vršovicích (Městská část Praha 10) Zámek Kynžvart opět v plné kráse Západočeské dovadlo Cheb je dobrou reklamou pro město Česká hudba Program říjen, listopad 2004 Ročník XIV

2 Místní kultura Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XIV. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: , fax Tel. redakce: Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel redakce@mistnikultura.cz Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová, E. Horníčková. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, Praha 9, Objednávky: predplatne@predplatne.cz tel.: fax: Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne , j.zn.p-328/98. Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK centrum informací o kultuře tel.: Regis legislativa a ekonomika kultury tel.: Artama neprofesionální umělecké aktivity tel.: , zahr. styky: Z obsahu Všichni jsme původně z venkova...3 Městská knihovna Slavonie...4 Malá sonda do kultury Středočeského kraje...9 Aš město tří výrazných kultur...12 Malá sonda do kultury karlovarského kraje..12 Jak se žije kronikáři ve Vršovicích?...17 Skončilo léto a sním i letní kina...19 Muzeum pivovarnictví v Dalešicích...23 Muzeum lidové architektury Zubrnice...25 Zámek Kynžvart opět v plné kráse...26 Divadlo je dobrou reklamou pro město...29 Ceny za fotografie se udělují ve Vsetíně...32 Rozpočet EU na kultur je nedostatečný...35 Česká hudba Klub přátel bratří Čapků...39 Podzimní dovětek ke kronikám a ještě něco navíc...příloha Stálé rubriky LEGISLATIVA Legislativa, Ekonomika, Dokumenty, Statistika, Granty, Organizace INFORMATIKA Knihovny, Informační střediska, Média, Publikace MÍSTA Kraje, Regiony, Cestovní ruch, Kulturní komise, Kroniky, Kulturní domy, Kina, Hvězdárny, Etnika DĚTI - MLÁDEŽ KULTURNÍ DĚDICTVÍ Lidová kultura, Movité kulturní dědictví, Muzea, Nemovité památky MÚZICKÁ A VÝTVARNÁ KULTURA Divadlo, Hudba, Tanec, Výtvarné umění, Literatura, Audiovize, Multikultura ZAHRANIČÍ NABÍDKA Akce, Aktivity, Zajímavosti Na titulní straně: Původní slavnostní opona Pelcova divadla, která je uložena v Muzeu a galerii Orlických hor Předáno do tisku: 5. října Uzávěrka čísla 11/2004 je 16. října Uzávěrka čísla 12/2004 je 15. listopadu MÍSTNÍ KULTURA

3 ÚVODNÍK Všichni jsme původně z venkova V polistopadové euforii se řeklo a napsalo leccos. Také to, že chalupáři jako specifický český fenomén byli lidé, kteří zbaběle utekli před Husákovou normalizací na venkov a tam tiše a pasivně přečkávali, namísto aby se zapojili do nějaké revoluční činnosti. Je to nesmysl. Především není chalupářství jevem ryze českým. Podobné tendence najdeme ve Francii, v Rakousku, v Německu a v jiných zemích Evropy. Pochopitelně, že důvody a příčiny toho, proč se jednotlivci či celé rodiny dali na chalupářství, jsou různé. Vesměs shodné jsou však výsledky. Chalupáři zachránili této zemi nezměrné hodnoty a značně přispěli k obnově kulturní krajiny. Cena jejich činnosti je nevylíčitelná. Vzpomínám na dobu před dvaceti, třiceti lety. V okrajových pohraničních oblastech stála u každé polozřícené budovy míchačka. A vozidla všech druhů. Od trabantů až po mercedesy. Pojedete li stejnou trasou dnes, najdete kupodivu téměř stejný počet míchaček. Jen vozidla jsou jaksi dokonalejší. Chalupáři mají totiž stále co opravovat a jakkoli počet obyvatel této země klesá, počet chalupářů stoupá. Vedle záchrany hodnot přiznejme si, že stovky a tisíce chalup a stodol by dnes dávno nestály přinášejí chalupáři do našich obcí nesporné hodnoty duševní. S přibývajícím věkem stávají se mnohde občany s trvalým bydlištěm. Svými požadavky pomáhají rozšiřovat a kultivovat služby všeho druhu. Svými zkušenostmi a vzděláním pomáhají místním komunitám. Známá olomoucká grafička Jana Krejčová má svůj ateliér na Horním náměstí v Olomouci. Její přátelé však vědí, že nejvíce času tráví s manželem na chalupě v Domašově nad Bystřicí. V posledních desetiletích se podílela na vydání řady publikací, grafických návrhů i na organizování kulturních akcí v nejbližším okolí této bohem zapomenuté obce. Její grafiku najdete v zasedací síni radnice v Budišově nad Budišovkou, její knihy neustále žádají návštěvníci Anenských poutí do Staré Vody na Libavsku, její rukopis najdete na mnoha tiskovinách okolních obcí. Legendární stavitel Kružberské přehrady Ing. Jan Čermák se po jejím dostavění v padesátých letech stal sám chalupářem a jeho aktivity spojené s pátráním po osudech opavské rodačky, světově proslulé ochránkyně africké divočiny Joy Adamsonové, jsou úžasné a dodnes nedoceněné. Byl to on, kdo nalezl na místním hřbitově hrob její babičky a jejího strýce a od počátku o něj pečoval, byť to nebylo tehdejšímu režimu zrovna vhod. Takových příkladů, kdy vysokoškolští profesoři, hudebníci, umělci, ale také lidé všech řemesel a povolání vnesli do dění v obcích neuvěřitelný vzruch, bychom mohli uvádět nespočet. V Guntramovicích na Opavsku zachránili chalupáři z Ostravska a Frýdecko Místecka desítky chalup. Vytvořili dokonce vlastní občanské sdružení Guntramovické království a jejich aktivity se ničím neliší od aktivit jiných místně příslušných neziskovek. Chalupáři se stali neodmyslitelnou součástí českého a moravského venkova a je to tak dobře. Sami se v mnohém poučili, mnohé přinesli a mnohde se stali ochránci hodnot, které by jinak upadly v zapomnění. Jsou přirozeným spojencem aktivit občanských, tedy neziskového sektoru. Profesor Čajan z gymnázia v Krnově tak dlouho chalupařil v Rusíně na Osoblažsku, až se tam stal starostou na plný úvazek. Nyní je spoluautorem řady projektů místních občanských sdružení, která vznikla i jeho přičiněním. Chalupáři zdaleka neutekli před Husákem. Naopak - normalizační komunistická vize sdružených obcí s několika paneláky v jejich středu musela ustoupit lidem, vracejícím venkovu hodnoty, které si odtud do měst přinesli jejich předkové. Všichni jsme totiž původně z venkova. Petr Andrle Vážení odběratelé Místní kultury, minulé číslo Místní kultury vyšlo z hlediska tisku ve snížené kvalitě. Stalo se to v souvislosti se změnou tiskárny. Velmi nás to mrzí a doufám, že přijmete omluvu redakce i pracovníků tiskárny. Ludmila Kučerová 10 /

4 Ministerstvo kultury Grantové řízení pro rok 2005 Odbor umění a knihoven MK vyhlašuje Grantové řízení pro rok 2005 pro právnické osoby (s výjimkou příspěvkových organizací MK) a fyzické osoby s živnostenským oprávněním pro projekty z oblasti profesionálního divadelního, hudebního, tanečního a pohybového umění, výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel a architektury. Formuláře žádosti o dotaci, rozpočtové formuláře a podmínky pro přihlašování projektů si vyzvedněte na adrese: umění a knihovny - granty nebo na Ministerstvu kultury - odbor umění a knihoven, Praha 1, Maltézské nám. l - Nostický palác. Oblast divadla a tance MgA. N. Zichová tel , NATASA.ZICHOVA@MKCR.CZ, Oblast hudby PhDr. A.Chorvátová tel , ANNA.CHORVATOVA@MKCR.CZ, Oblast výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel, architektury Mgr. Roman Musil - tel , ROMAN.MUSIL@MKCR.CZ. Uzávěrka pro podání přihlášek je 30. listopadu Obec zavádí internet www internet pro vás Na najdete přehled památkových zón a rezervací, přehled muzeí v přírodě, jejich historii a koncepce. Dále je na stránkách přehled regionálních oblastí s charakterem osídlení, základními typy objektů, instrukce k opravám staveb s desaterem vesnické architektury a další. Stránky jsou postupně doplňovány. Městská knihovna Slavonice Knihovna je organizační složkou Městského kulturního střediska, sídlí i ve stejné budově. V červnu se přestěhovala z patra do přízemí, přičemž tuto změnu uvítali zejména dříve narození čtenáři, kteří předtím museli při cestě za knihou zdolávat schody. Jediným nedostatkem tohoto přemístění je o něco menší prostor. Knihovna měla počátkem roku necelých 12 tisíc svazků, odebírá 8 titulů časopisů, navštěvovalo ji 324 čtenářů a v minulém roce byl počet výpůjček 18,5 tisíc. K dispozici je jedno místo pro uživatele internetu (dospělí zaplatí za 1 hodinu 60 Kč, děti a studenti 40 Kč), roční poplatky pro čtenáře činí pro dospělé 40 Kč a pro děti do 15 let 20 Kč. Knihovna je pro veřejnost otevřena 3krát v týdnu. Regionální funkce pro slavonickou knihovnu zajišťuje Městská knihovna v Jindřichově Hradci jde zejména o metodickou pomoc, školení, semináře, v případě potřeby pomohou pracovnice jindřichohradecké knihovny s revizí knihovního fondu. Možnosti výměnných souborů knihovna nevyužívá, spíše objednává jednotlivé knihy prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. V současné době probíhá ukládání knihovního fondu do počítače (je používán systém LANIUS), do konce roku mají být tyto práce skončeny a od příštího roku přejde knihovna na automatizovaný výpůjční systém. Knihovna se podílí spolu s MěK Jindřichův Hradec a základními školami na celookresních i příhraničních akcích (společně s rakouskými knihovnami), v roce 2002 proběhla výtvarná soutěž pro děti Ekomateriály, v roce 2003 Ekologie ve čtyřech ročních obdobích, letošní výtvarná a literární akce Bylo nebylo na téma místních pověstí je pořádaná v rámci okresu. Knihovna spolupracuje s mateřskou, základní i zvláštní školou, pořádá pro ně lekce knihovnicko-informatické výchovy a literární besedy. Kromě toho jsou v dětském oddělení knihovny 4krát ročně připraveny pro děti literární soutěže a kvízy. V knihovně pracuje jedna knihovnice Lenka Lanczová, která je také známou spisovatelkou 4 MÍSTNÍ KULTURA

5 INFORMATIKA románů pro mládež (zejména pro dívky). Zatím jich napsala 38 a o jejich oblíbenosti svědčí i skutečnost, že mezi 200 nejoblíbenějšími knižními tituly u nás je 14 knih, jejichž je právě ona autorkou. Má i své webové stránky: Eva Veselá Sečské sněmování knihovníku V polovině září proběhla v Seči u Chrudimi již 12. konference Knihovny současnosti. Jednání bylo členěno do následujících bloků: Knihovní zákon systém knihoven, Regionální funkce veřejných knihoven, Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům, Služby v amerických knihovnách a Programy, projekty, peníze. Vláda ČR vydala 7. července usnesení č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004 až Cílem koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním VKIS. Materiál shrnuje hlavní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnost za plnění stanovených úkolů. Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na: 1. celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu, 2. vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje, 3. zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy, 4. zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikatelům, 5. zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání, 6. uchování a ochranně kulturního dědictví, 7. podpoře budování místních komunit a sociální integraci na místní úrovni, 8. podpoře rozvoje venkova, 9. podpoře aktivního využívání volného času, zábavy a rekreace. Aby knihovny mohly uskutečňovat své nové poslání a dále naplňovat očekávání svých uživatelů, musejí pokračovat v zásadních změnách své činnosti a rozšířit své služby s využitím informačních a komunikačních technologií. Osvojování aplikace stále se vyvíjejících informačních technologií ve službách uživatelům je nekončící proces, který vyžaduje soustavnou podporu při obnově a rozvoji technické a informační infrastruktury. Součástí materiálů je mimo jiné také vyhodnocení slabých a silných stránek, příležitostí a rizik v oblasti poskytování VKIS či Programy Ministerstva kultury. I tentokrát vyšel sborník z jednání konference, který sestavil PhDr. Jaromír Kubíček, CSc. Vydalo jej Sdružení knihoven ČR, Kounicova 65a, Brno. Sborník má formát A4, 385 stránek textu doprovází grafy a tabulky. Podle sborníku Knihovny současnosti 2004 připravila Eva Veselá Knižní jarmark po desáté aneb Knihy za babku Koncem srpna se uskutečnil jubilejní 10. knižní jarmark Regionální knihovny Karviná. Akce se každoročně koná pod záštitou magistrátu našeho města. Na strategicky výhodném prostranství u Obchodního domu se již od brzkého rána svážely vyřazené knihy, časopisy z fondu karvinské knihovny a knihy z komisního prodeje (tzv. knihy za babku). Za okukování prvních zvědavců se plnily stánky také zcela novými knihami v českém a polském jazyce, drobnými upomínkami a předměty. Jarmareční, trochu pošmournou náladu, zpříjemnila nabídka sladkostí a ostatního jarmarečního zboží. Po celý den zněla jazzová hudba. Ze strany veřejnosti byl o knihy za babku značný zájem. Letos poprvé byly knihy tematicky rozlišeny barevnými pásky, což usnadnilo výběr a přehlednost zájemcům. Pracovnice Městského informačního centra, které je součástí RKK, a ostatní pracovnice knihovny nabízely mapy, informační letáky s nabídkou služeb karvinských knihoven, upomínkové předměty se znakem či motivem města Karviná. Po 18. hodině, kdy se stánky definitivně uzavřely, knihy a ostatní drobnosti odvezly zpět do knihovny, mohli organizátoři akce konstatovat že se akce vydařila. A kdoví, s řadou návštěvníků jarmarku se třeba setkáme v naší knihovně. Věra Ryndaková 10 /

6 Rozmanitost v knihovnách Díky 3. ročníku projektu Rozmanitost do knihoven získalo začátkem školního roku 500 veřejných knihoven zdarma publikace o etnických skupinách, národnostních menšinách a aktuálních tématech multikulturní společnosti. Během podzimu budou probíhat v knihovnách semináře, dílny pro děti a kulturní porady na stejné téma. Multikulturní centrum Praha tak chce vytvořit ve veřejných knihovnách prostor k setkávání rozmanitých kultur. Letošní novinkou jsou stránky které slouží jako informační zdroj pro všechny, kterým je problematika národnostních menšin blízká. Více o projektu na výše uvedených webových stránkách. [luk] KNIHOVNY KARVINÁ (66 tis. obyv.): Informační oddělení Regionální knihovny v Karviné-Mizerově chce vyjít vstříc širokému zájmu začínajících uživatelů o internet a nabízí pondělní internetová setkání. Budou se konat každé pondělí v měsíci a jejich program se zaměří především na výuku první orientace při práci s internetem. Nabídka je určena zejména ženám na mateřské dovolené, seniorům, nezaměstnaným, ale i všem dalším zájemcům. Nejedná se o intenzivní počítačový kurz, důraz je kladen na individuální přístup k jednotlivým uživatelům. (Knižní novinky, č.15-16, 2004) PRAHA 8: Pojízdná knihovna s 3,5 tis. knih začala sloužit čtenářům v pražském Karlíně. Od pondělka do čtvrtka přijíždí každé odpoledne na jedno ze dvou určených stanovišť, kde nabízí nejen knihy, ale i dvě pracovní místa s připojením na internet. Autobus s regály, který stál necelých 6 mil. Kč, nahrazuje pobočku Městské knihovny v Šaldově ulici, která byla před 2 lety zničena povodní. Na území Karlína Městská knihovna doposud nenalezla prostory vhodné pro zřízení kamenné knihovny. (Právo, ) SEMILY (9 tis. obyv.): Na připravila semilská Městská knihovna 6. celostátní setkání knihovníků. Happening na téma našich bájí a pověstí, který zahájí Týden knihoven, si klade za cíl humornou formou upozornit širokou veřejnost na jejich existenci. V první části programu setkání se představí zástupci jednotlivých knihoven, poté se uskuteční beseda s režisérkou V. Šimkovou-Plívovou a křest její nové knihy Divizna/Vlčice. (Knižní novinky, č.15-16, 2004) Informační centrum města Aše Vznik této příspěvkové organizace města Aš je datován do června loňského roku. Informační centrum (dále IC) ale nevzniklo nově, jeho předchůdcem bylo Infocentrum města Aše, které bylo součástí Ašského kulturního střediska. Dnešní IC však neplní jen funkci klasického IC, v jeho prostorách najdeme také výstavní síň, která je určena pro výstavy dětských výtvarných prací. S velkým úspěchem se letos setkala výstava Poznáváme historii našeho města a jeho okolí aneb Tajemný Hainberg. Šlo o výtvarnou soutěž pro školy (od MŠ po SŠ) pořádanou k oslavám 100 let postavení rozhledny. Hlavní činností IC je shromažďování a poskytování informací o kulturním, společenském a sportovním dění ve městě, zajišťuje prezentaci města na výstavách u nás i v zahraničí, spolupracuje s IC partnerských měst, zajišťuje turistický servis pro návštěvníky města, poskytuje informace o dopravním spojení, spolupracuje s organizacemi zřizovanými městem, s kulturními organizacemi, spolky, kluby, s podnikateli v cestovním ruchu. Dále provádí předprodej vstupenek a místenek, poskytuje informace (ústní, písemné, v tištěné i elektronické podobě) ve dvou světových jazycích, do jeho sféry spadá ediční a vydavatelská činnost města, včetně vydávání Ašských listů. V oblasti cestovního ruchu (dále CR) spolupracuje s Českou centrálou cestovního ruchu, komisí CR Euroregia Ergensis atd. Nechybí ani prodej map, pohlednic, videokazet, průvodců, suvenýrů s místními motivy, atd. Je také místem, odkud můžete poslat fax či . Ašské IC je zařazeno v kategorii B. Eva Veselá INFORMAČNÍ STŘEDISKA KOSTELEC NAD ORLICÍ (6 tis. obyv., okres Rychnov nad Kněžnou): V červnu bylo v Kostelci nad Orlicí otevřeno Regionální turistické a informační centrum, které sídlí v budově městského úřadu. (Veřejná správa, č.35, 2004) Objednejte si ZDARMA servis kulturních aktualit na REDAKCE@MISTNIKULTURA.CZ 6 MÍSTNÍ KULTURA

7 INFORMATIKA Turistické informační centrum Cheb TIC je organizační složkou města a najdeme je v starobylém Grünerově domě na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. TIC má za sebou sedm let provozu. Úprava prostor v přízemí domu stála město 100 tisíc Kč, letošní rozpočet je ve výši 1 milion Kč (od města) a další finance jsou získávány z programu PHARE. Vloni TIC navštívilo 9,5 tisíc návštěvníků, kteří přicházeli zejména v letních měsících. Nejvíce se zajímali o památky, ubytování, stravování. Domácí mají největší zájem o kulturní akce. TIC je zařazeno v kategorii B. Činnost zajišťují 3 pracovníci, informace je možné získat v německém a anglickém jazyce, částečně také ve francouzštině a ruštině. TIC má klasickou náplň činnosti informačního střediska tedy podávání informací turistům i obyvatelům města z určených okruhů, zdarma lze získat řadu propagačních materiálů (samozřejmě v jazykových mutacích), zakoupit mapy, pohlednice, videokazety, knihy atd. Od loňského roku mohou návštěvníci TIC využívat také internet. Eva Veselá Muzeum v Čelákovicích připomnělo svou existenci V březnu letošního roku vydalo město Čelákovice za přispění sponzorů sborník 100 let Městského muzea v Čelákovicích, připomínající veřejnosti existenci muzea od roku Publikace vyšla v nákladu 500 výtisků v pevné vazbě a jednotlivé studie je možné zakoupit také jako separáty v počtu 500 ks. Sborník, tištěný na křídovém papíře s množstvím fotografií, má 592 stran. Kniha obsahuje 17 různě obsáhlých příspěvků, které jsou opatřeny souhrny v anglickém a německém jazyce. Cena sborníku je 420 Kč. Celkové náklady na vydání publikace činí 396 tis. Kč - z toho uhradilo město 162 tis. Kč, sponzoři 22 tis. Kč a zbytek finančních prostředků 212 tis. Kč bylo nutné získat půjčkou. Kontakt: Městské muzeum Na Hrádku 464, Čelákovice, CMM@VOLNY.CZ Irena Koušková O filmovém plakátu a české kinematografii Moravská galerie Brno a nakladatelství Exlibris Praha vydaly publikaci Český filmový plakát 20. století. Na více než 500 stránkách je představena bohatá historie českého filmového plakátu i české kinematografie. Čtenář si může vybírat mezi českou a anglickou verzí, vázanou nebo brožovanou vazbou. Za knihu v pevné vazbě zaplatí kupující 1790 Kč, za brožovanou 1490 Kč a za anglickou verzi 1890 Kč. Kniha připomíná výstavní projekt realizovaný na 20. bienále grafického designu v Brně v roce První část knihy je věnována plakátům ty vznikaly od počátku filmu a během času se na jejich tvorbě podíleli také známí výtvarníci. Díky této skutečnosti dosáhly mnohé z nich vysoké výtvarné úrovně. Historie filmového plakátu je čtenářům představena v chronologicky na sebe navazujících kapitolách samotné počátky až po 1. světovou válku, meziválečné období, roky 1945 až 1989, závěr je věnován létům Historie české kinematografie je členěna do šesti kapitol od éry němého filmu až po rok Publikace nabízí kolem tisíce barevných reprodukcí z let a jako prémii 250 medailonů umělců (A. Born, M. Frič, M. Knížák, K. Saudek a další). [ev] Listy starohradské kroniky Nedávno vyšlo druhé číslo již 27. ročníku této tiskoviny, kterou vydává Osvětová beseda Staré hrady nákladem 950 kusů. Na 80 stránkách textu (formát A5) najdeme dvacítku článků, které doplňuje Kulturní kalendář Libáňska, Staré Hrady v tisku, Drobné zprávy i pozvánka na akce. [ev] Památky Příroda Život Oblastní muzeum v Chomutově vydalo druhé číslo stejnojmenného čtvrtletníku (36. ročník), které na 32 stránkách přináší 7 odborných statí doplněných fotografiemi a soupisem literatury. Pro přiblížení jen názvy článků: Údolím Chomutovky, Rozhledna v Kadani, Lidové pověry na Chomutovsku, Lesní pomníček u Přísečnice, Místo činu středověk a další. [ev] 10 /

8 Chomutovské Atrium Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov (dále SKKS) vydalo 17. číslo informačního bulletinu Atrium. Na 17 stránkách textu, doplněného řadou ilustrací a fotografií, si může čtenář přečíst řadu užitečných informací o činnosti a nabízených službách SKKS (celkem 20 článečků). Hned první text Projekt Senior v čítárně seznamuje se spoluprací SKKS, Rozvoje občanské společnosti a programu Phare 2002 na zpřístupnění internetu starší generaci. atd. [ev] PUBLIKACE PRAHA: Publikaci zachycující pamětní desky a busty v hlavním městě chce v nejbližší době vydat odbor památkové péče pražského magistrátu. Kniha by měla zmapovat zhruba 240 pamětních desek a bust, které se nacházejí v památkové rezervaci, v jejím ochranném pásmu a v přilehlých památkových zónách. Ke každé památce bude pořízena nejen detailní fotografie, ale i celkový snímek místa či objektu spolu s mapkou, kde se nachází. Budou též připojeny informace o zobrazené osobnosti. S myšlenkou na vydání knihy přišel fotograf Z. Merta, který řadu pamětních hesel i bust již zdokumentoval. Náklady na vydání knihy se odhadují na téměř 600 tis. Kč. Pokud koncem srpna radní její vydání schválí, mohla by se v knihkupectvích objevit počátkem příštího roku. (Právo, ) Židovské památky Čech Text v češtině i angličtině, fotografie a mapa Čech se symboly židovských památek (gheta, hřbitovy, synagogy i památníky) to vše přináší na 360 stánkách publikace autorů Blanky Rozkošné a Pavla Jakubce. Představeny jsou památky, které jsou zrekonstruované, ale i ty, jejichž stav je přímo žalostný. Součástí textů je také přehled vývoje židovského osídlení. Ze synagog jich jen několik slouží v současné době svému původními účelu tedy konání bohoslužeb. V některých synagogách se konají bohoslužby jiných církví, z dalších se staly školy, umělecké ateliéry, část je využívána kulturními organizacemi. Některé synagogy však prošly takovou přestavbou, že nezasvěcený návštěvník jen ztěží pozná původní určení této stavby. Jde o změny na objekty určené k bydlení, ale i požární zbrojnice dílny, továrny, stodoly, skladiště. Součástí publikace je přehled význačných židovských osobností pocházejících z tohoto území. Židovské památky Čech se tak přiřadily k již vydaným Židovským památkám na Moravě a ve Slezsku a Brno židovské. Komplet uzavře kniha o památkách židovské Prahy, která má vyjít příští rok. [ev] PUBLIKACE ČR: V červenci vydal Národní filmový archiv Filmovou ročenku 2003 v česko-anglické verzi. Mezi uváděnými informacemi je např. uvedeno, že se v r promítlo v českých kinech kolem 1 tis. filmů, mezi 209 premiérami bylo 29 domácích. V ČR promítalo vloni 846 kin, z toho 15 multikin, více než 600 jich mělo pravidelný provoz, sezonně působilo 112 letních kin a 44 letních putovních kin. Všechna odehrála celkem přes 341 tis. představení pro více než 12 mil. diváků. Celkové tržby přesáhly 1 miliardu Kč. (Krkonošské noviny, ) STARÉ MĚSTO (2,2 tis. obyv., okres Šumperk): Vydavatelství Oftis Ústí nad Orlicí vydalo publikaci Dějiny turistiky na Staroměstsku autora Václava Korandy, která se věnuje historii a vývoji turistiky v regionu. (Zlatý roh, č.2, 2004) LIBEREC (100 tis. obyv.): Liberecké nakladatelství Knihy 555 vydává novou fotografickou publikaci Krajiny Jizerských hor, která představuje Jizerské hory v proměnách čtyř ročních období. Publikace vychází s texty v češtině a němčině. (Krkonošské noviny, ) 8 MÍSTNÍ KULTURA

9 MÍSTA Malá sonda do kultury Středočeského kraje Středočeský kraj je svojí rozlohou největší mezi samostatnými územními správními celky u nás. Má i specifickou polohu - rozkládá se jako prstenec kolem hlavního města. Je jediným krajem, jehož sídlo najdeme mimo území kraje v Praze. Základní přístup Středočeského kraje ke kultuře a ke kulturnímu potenciálu vychází ze systémového pojetí kultury. Kultura je v něm chápána jako systém sestávající ze tří subsystémů: umění, osvěta a ochrana kulturních hodnot, tolik webové stránky kraje. Oblast kultury, památkové péče i cestovního ruchu je zpracována v Programu rozvoje kraje. Středočeský kraj dal v posledních dvou letech nejvíce finančních prostředků na kulturu a obnovu památek ze všech krajů v ČR. Radní pro kulturu, ing. Zbyněk Šorm Finance a kultura Celkové výdaje na kulturu a památkovou péči činí v letošním roce tisíc Kč, což představuje 2,11 procent z rozpočtu kraje. Kraj přispívá na akce, které mají širší než místní charakter, významně podporuje i obnovu památek, které sám nevlastní. Byly vytvořeny dva fondy, z nichž jsou poskytovány finanční příspěvky Fond kultury a Fond obnovy památek. Z Fondu kultury bylo na účelové dotace rozděleno v loňském roce 10 milionů Kč, letos 10,2 milionů. Údržba a obnova památek je finančně náročná, a proto i částka rozdělovaná Fondem obnovy památek bývá vzhledem k Fondu kultury mnohem vyšší v minulém roce 20 milionů, letos 27,1 milionů Kč (podány byly žádosti na více než 171 milionů Kč). Dotace do 200 tisíc schvaluje Rada, dotace nad 200 tisíc pak Zastupitelstvo kraje. Nejvyšší částka tisíc Kč, byla letos určena na obnovu zámku v Buštěhradě. Podle typu žadatele získaly nejvíce finančních prostředků (téměř 15 milionů Kč) římskokatolické farnosti. Do kultury ve Středočeském kraji připlynou prostřednictvím krajského rozpočtu i státní finanční prostředky z ministerstev. Do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón tisíc Kč, na zajištění regionálních funkcí knihoven tisíc Kč, Program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů představuje 1910 tisíc Kč a Podpora českých divadel 1623 tisíc Kč. Také přidělování těchto příspěvků podléhá schválení Radou a Zastupitelstvem (schvalování je podle výšky finanční částky). Částku 4678 tisíc Kč věnoval kraj na obnovu kulturních památek, jejichž je vlastníkem (muzea, sociální ústavy, školy, další zařízení). Největší objem finančních prostředků z rozpočtové kapitoly kultura plyne na financování krajských příspěvkových organizací z oblasti kultury - je to plných 178 mil. Kč. Odbor kultury a památkové péče Problematika kultury a památkové péče spadá do gesce krajského radního ing. Zbyňka Šorma. Vedoucí odboru je PhDr. Anna Matoušková. 1) Oddělení památkové péče: vedoucí a 7 pracovníků. 2) Oddělení kultury: vedoucí a 3 pracovníci. V odboru pracuje ještě asistentka a ekonomka. Komise pro kulturu a památkovou péči Komise má 12 členů. Vyjadřuje se ke všem důležitým záležitostem v oblasti kultury a památkové péče, do její kompetence spadá dotační řízení v oblasti památek a kultury, je poradním orgánem Rady. 10 /

10 Kraj jako zřizovatel Středočeský kraj je zřizovatelem 19 příspěvkových organizací v oblasti kultury (to je největší počet PO zřizovaných krajem u nás). Jde o 13 muzeí, 2 památníky, 2 galerie, 1 knihovnu a Ústav archeologické památkové péče středních Čech v Praze. Součástí tří muzeí (Kolín, Poděbrady a Příbram) jsou skanzeny lidové architektury (skanzen v Kouřimi, Přerově nad Labem a ve Vysokém Chlumci). Do konce roku bude u jednoho z nich vytvořeno pracoviště, které se stane garantem péče o tradiční lidovou kulturu kraje. Koncepce rozvoje muzeí kraje Na jaře letošního roku schválilo zastupitelstvo Koncepci rozvoje muzeí a galerií Středočeského kraje na období Jde o rozsáhlý materiál (necelých 300 stránek textu, ale i grafů, tabulek, formátu A4 v některém z dalších čísel MíKu se k němu vrátíme), jehož autory jsou: PhDr. Ladislav Kesner, PhDr. Alexandra Brabcová a PhDr. Kaliopi Chamonikola, Dr. Podle zadání měl koncepční materiál zahrnovat základní analýzu současného stavu sítě muzeí a galerií, věnovat se ekonomické stránce fungování muzeí a galerií, postihnout vědeckovýzkumnou a vlastivědnou činnost, zapojení do celoživotního vzdělávání, popularizační funkci a navrhnout komunikační a PR strategii muzeí a galerií ve Středočeském kraji a jejich propojení v uceleném turistickém produktu. Text je členěn do 8 oddílů: Cíle strategického plánu, Koncepční východiska, Muzea Středočeského kraje: současný stav a hlavní problémy, SWOT analýza, Strategie, Předpoklady a opatření k dosažení stanovených cílů, Středočeský kraj a muzea, k nimž kraj nevykonává zřizovatelskou funkci plán podpory muzejnictví ve Středočeském kraji, Akční plán, závěrem jsou uvedeny citované zdroje. Na Koncepci muzeí naváže v letošním roce další materiál marketingová studie a plán. Tento dokument vznikne za podpory dotace z Ministerstva pro místní rozvoj a stane se základem pro přípravu projektu Středočeská muzea. Středočeské památky Na seznamu světového dědictví UNESCO je od roku 1995 zapsáno historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci. Národních kulturních památek najdeme na území kraje 24 a nemovitých kulturních památek 4260 (v počtu NKP a nemovitých kulturních památek patří kraji 2. místo za Jihočeským krajem). Ve středočeském regionu se nachází 2 městské památkové rezervace (Kolín, Kutná Hora) a 10 vesnických památkových rezervací (Dobrovíz, Třebíz atd.), dále 55 městských a vesnických památkových zón a 2 prohlášená území krajinných celků za památkové zóny (Osovsko a Žehušicko). K regionu patří také bájemi opředená hora Blaník. V areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je uchováván mariánský reliéf ze zlata tzv. Palládium země české. Po odborné stránce památkové péče spadá území kraje pod Národní památkový ústav, odborné územní pracoviště pro střední Čechy v Praze. Pestrost láká Kromě výše uvedených kulturních institucí zřizovaných krajem a památek je tu celá řada zařízení zřizovaných městy, obcemi i privátními subjekty, které se podílí na tvorbě kulturního klimatu kraje. Jde o 4 profesionální divadla v Mladé Boleslavi, v Kladně dokonce 2 (z toho 1 loutkové), Příbrami, dále muzea např. ve Slaném, Čelákovicích, galerie např. v Benešově, Kostelci nad Černými lesy, Příbrami, kina (55 kamenných a 7 letních), památníky např. Josefa Lady v Hrusicích. Nezastupitelné místo mají divadelní ochotníci, pěvecká a hudební tělesa, amatérští fotografové a filmaři, výtvarníci, příznivci folkloru či tance. Středočeský kraj prostřednictvím odboru kultury a památkové péče KÚ vytváří tzv. kulturní mapu kraje. Na webových stránkách ( nabízí nejširší veřejnosti nejen informace o kulturním potenciálu kraje, ale také aktuální kulturní kalendář. Setkávání profesionálů i amatérů Na mnoha místech kraje probíhají festivaly, přehlídky, soutěže a další akce různých žánrů. Řada z nich má dlouholetou tradici, jiné se o přízeň diváků začínají teprve ucházet. Mezi prestižní akce patří Talichův Beroun, Podblanický hudební podzim, Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami, Kmochův Kolín, Slánské jazzové dny, ROCK FOR PEOPLE v Čes- 10 MÍSTNÍ KULTURA

11 MÍSTA kém Brodě, Benátky filmových amatérů (Benátky nad Jizerou), Mimoriál mezinárodní festival neverbálního divadla v Kolíně, Tuchlovická pouť středočeský folklorní festival, Přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla FEMAD v Poděbradech. Kraj a kronikáři V tradici pořádání seminářů pro obecní kronikáře pokračuje řada muzeí zřizovaných Středočeským krajem (mnohdy ve spolupráci s příslušným okresním archivem). Jde např. o muzea v Brandýse nad Labem, Poděbradech, Jílovém u Prahy, Mělníku. Cestovní ruch Problematika cestovního ruchu spadá do odboru regionálního rozvoje. Oddělení cestovního ruchu tvoří vedoucí a dva pracovníci. Podvýbor pro cestovní ruch (dále CR) má 11 členů, je poradním orgánem výboru pro regionální rozvoj. Kraj má zpracovaný materiál Program rozvoje CR Středočeského kraje. Stejně tak se problematice CR věnuje materiál Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (oba materiály jsou na webu kraje). Podle slov hejtmana Středočeského kraje ing. Petra Bendla patří rozvoj CR mezi priority kraje, který má velký potencionál kulturních památek, přírodních zajímavostí, ale i dosud neobjevených zajímavých míst. Proto rozhodl kraj o vzniku destinačního managementu, jehož posláním bude rozvoj CR v kraji v současné době bylo vypsáno výběrové řízení. Kraj je zařazen Českou centrálou cestovního ruchu do regionu Okolí Prahy a částí území Mladoboleslavska do turistického regionu Český ráj. Průměrná doba pobytu turistů (našich i zahraničních) je o něco nižší než je republikový průměr. Nejdelší dobu stráví zahraniční turisté v okrese Nymburk důvodem jsou zřejmě lázně Poděbrady a sportovní centrum v Nymburce. Nejvíce zahraničních návštěvníků je z Německa, dále z Nizozemska a Polska. Eva Veselá Moravskoslezský kraj je připraven V rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) připravil Moravskoslezský kraj čtyři grantová schémata, do kterých budou moci žadatelé předkládat návrhy projektů/akcí a získat na jejich realizaci finanční pomoc z veřejných prostředků. První výzva k předkládání projektů/akcí by měla být vyhlášena letos v říjnu. Grantová schémata se zaměří na podporu širokého spektra aktivit, které vychází z programového dodatku ke SROP. O financování aktivit budou moci zájemci žádat ve čtyřech grantových schématech: Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji, Síť sociální integrace, Jednotný komunikační styl a Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch. Na uvedená čtyři grantová schémata může Moravskoslezský kraj získat do konce roku 2008 z Evropské unie a státního rozpočtu až 844 milionů korun. Kraj pak na kofinancování projektů vyčlení ze svého rozpočtu 274,5 milionů korun. [luk] Kraj podpořil projekty Českých Budějovic Podle sdělení statutárního námětka primátora Českých Budějovic Juraje Thomy podpořilo v září 2004 krajské zastupitelstvo hned dva významné projekty města. "Na přípravu projektů Revitalizace koněspřežní dráhy v Českých Budějovicích a Město a voda ( Splavnění Vltavy) získá město od kraje příspěvek ve výši korun. Realizace těchto projektů má ambice přilákat k nám turisty a oživit tradice," říká k rozhodnutí krajských zastupitelů náměstek Thoma a podotýká, že se oba projekty budou ucházet i o finanční podporu z Evropské unie, konkrétně ze Sdruženého regionálního operačního programu. [luk] 10 /

12 Aš - město tří výrazných kultur Místostarosta města Aš (12,3 tis. obyv., okres Cheb) Jiří Miroslav Knedlík má v gesci kulturu a kultura podle něj zaměstnává poměrně dost lidí na radnici. Ašská radnice, foto L. Kučerová samozřejmě dáno geografickou polohou Aše, která už dlouho spolupracuje s německými partnerskými městy. Byl vytvořen svazek s názvem Přátelé v srdci Evropy, který tvoří 16 obcí, z větší části z Bavorska a Saska. Obce spolupracují na poli sportovním, kulturním i společenském. První projekt, na kterém spolupracovala tři města, nesl název Od města k městu, z náměstí k náměstí. Cílem projektu bylo dát do pořádku zdevastovaná náměstí, ale ašští radní museli takové náměstí vytvořit, resp. vytipovat a dotvořit. Město vyhlásilo soutěž na zpracování projektu, kterého se zúčastnili i zájemci ze zahraničí. Na samotnou realizaci pak získala města část finančních prostředků z programu Phare. V Odboru školství, kultury a sportu pracují tři zaměstnanci. Subjektem, který řeší vše, co se kultury ve městě týká, je Kulturní komise. Co do počtu členů, je jedna z největších. Zastoupeni jsou v ní ředitelé kulturních příspěvkových organizací a radní, který má kromě místostarosty tuto oblast na starosti. Všechny peníze určené na kulturní aktivity jdou přes příspěvkovou organizaci Ašské kulturní středisko (AKS). Ze statistické tabulky roku 2003 vyplývá, že v AKS v tomto roce proběhlo 107 kulturních a společenských akcí, z toho 11 určených školám. Na granty vyčleňuje město cca 1 milion korun ročně a uděluje je ve čtyřletém grantovém systému organizacím, spolkům i jednotlivcům. Požadavky se odevzdávají každé čtvrtletí. Koncepce kultury je začleněna do dokumentu Strategie města. Aš v Evropě s předstihem Ašský starosta dlouho před vstupem české republiky do EU říkal: naše země se na vstup do Evropy připravuje, my už tam dávno jsme. Je to Kultura v prostoru Stejně jako tomu bylo v jiných městech, stalo se i v Aši, že jedna z minulých volených reprezentací města prodala společenský dům Střelnice - obrovský objekt, jeden z největších v okrese. V prostorách se, jak místostarosta s nostalgií vzpomíná, scházeli mladí na čaje a zábavy, objekt měl vše, co k takovému, kultuře určenému objektu, patří. Nyní je budova řečeno slovy místostarosty bezprizorní; z jedné strany s náznaky snahy o rekonstrukci, z jiného pohledu vykazující neomylně postup devastace. Obec ani neví, jaký záměr soukromý vlastník s objektem má. Proto se ašská radnice zabývá myšlenkou vybudovat nový multifunkční objekt, který by v podstatě měl nahradit stávají kulturní dům. Zatímco původní záměr byl vybudovat úplně nový objekt na náměstí, další úvahou je přebudovat k tomuto účely kino, které má na rozdíl od stávajícího kulturního domu výbornou. akustiku. Město tří výrazných kultur Němečtí ašští rodáci mají své sídlo v Rehau, kde je uložen jejich archiv, knihovna atd. a pokud by se podařilo objekt vybudovat, mohla by se tato cenná dokumentace přesunout do Aše. Zatím se diskutuje, k čemu všemu by měl objekt sloužit. Vzhledem k odhadovaným nákladům ve výši cca 30 mil. bude rozhodující, zda se finanční 12 MÍSTNÍ KULTURA

13 MÍSTA prostředky povede sehnat. Ale místostarosta by byl rád, kdyby se tento záměr povedlo naplnit ještě do konce tohoto volební období a zároveň rozhodnout, jak naložit se stávajícím kulturním domem. V Aši kromě české a německé komunity s výraznou kulturou, žije poměrně velká vietnamská menšina, která čítá odhadem cca 1000 příslušníků. Radnice se snažila dát této skupině prostor a zapojit ji do kulturního dění, bohužel tento svým způsobem ojedinělý pokus nevyšel. V Aši se lidé umí po sousedsku pobavit Jako doložení tohoto tvrzení vybíráme jednu již tradiční akci - Císařské slavnosti, která vznikla z recese před třemi roky. Pořadateli jsou Městské kulturní středisko a chalupáři. Na jednom z prvních plesů byl zvolen císař Jiří I. a císařovna Monika I. Na každém dalším se účastníci převlékají do dobových kostýmů a jak předpokládá nepsaný itenerář akce, přemístí se do čtyři kilometry vzdálené obce Dolní Paseky (mimochodem do obce, kde má císař chalupu). Tady pak probíhá společenská slavnost a zábava za doprovodu rytířských soubojů, středověkých tržišť a hudby. Odpoledne tráví spolu malí i velcí, ti druzí si den při radovánkách prodlouží až do ranních hodin. Ludmila Kučerová MÍSTA ŽATEC (20 tis. obyv., okres Louny): Žatec je jedním z mála měst, které může doložit svou tisíciletou historii. Letošní oslavy svého milénia a Celosvětové setkání Žatečanů organizuje město ve spolupráci se Sdružením rodáků a přátel města Žatce již od počátku roku. Uskutečnilo se kolem 40 akcí, koncertů, výstav, soutěží, zábavných pořadů, odborných přednášek a originálních slavností chmele a piva. Maratón oslav, nad nimiž převzali záštitu předseda Senátu Petr Pithart a ministr zahraničí Cyril Svoboda, bude završen Součástí Celosvětového setkání Žatečanů se stane vernisáž výstavy obrazů se žateckými motivy v Městském divadle, historický seminář a bohatý kulturní program. Účastníci z domova i z ciziny si prohlédnou městskou památkovou rezervaci (vyhlášenou v r. 1961), posedí ve školních lavicích a zapálí 1000 svíček na obrovském dortu, který má šanci být zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Město uvolnilo na výjimečnou iniciativu 3 mil. Kč, významnou roli sehraje i Žatecký pivovar, který je nejstarším pivovarem u nás v původní městské zástavbě. (Veřejná správa, č.35, 2004) Cheb, to není jen Valdštejn Město Cheb (31,7 tis. obyvatel) ležící v těsné blízkosti tzv. lázeňského trojúhelníku nabízí svým občanům i lázeňským hostům řadu významných památek a velké množství různých kulturních programů. Snad nejznámější kulturní akcí s mezinárodní účastí je Mezinárodní festival dechových orchestrů mladých FIJO letos proběhl již 16. ročník Cheb, foto E. Veselá Město s bohatou historií První písemná zmínka o Chebu je datována rokem 1061, první zmínka o městě je z roku Ve městě se střetávala od dávných dob česká a německá kultura. V polovině 12. století jej získal císař Friedrich Barbarossa, k zemím koruny české byl připojen králem Janem Lucemburským. K Chebu se váže několik pobytů Albrechta z Valdštejna, který tady byl v roce 1634 zabit. Velký požár počátkem 19. století poškodil řadu středověkých staveb, které už nikdy nebyly obnoveny. V 2. polovině 19. století se stává město důležitou železniční křižovatkou, kterou denně projíždělo kolem stovky vlaků. Počátek 20. století je ve znamení rozvoje průmyslu strojírenského, textilního, potravinářského. Do tohoto období spadá také výstavba budovy knihovny v secesním slohu, pořádány byly historické Valdštejnské hry. Dvě světové války a jejich důsledky poznamenaly město i jeho obyvatele. Za památkami Nejvýznamnější památkou města je bezesporu chebský hrad, jehož nejstarší část byla postavena ve 2. polovině 12. století. Vedení města 10 /

14 podalo návrh na zapsání chebského hradu na seznam národních kulturních památek a pomýšlí i na seznam UNESCO. Nejcennější stavbou je chebské císařské rezidence, tzv. falce, je hradní kaple sv. Erharda a Uršuly. Z původního románského opevnění se zachovala Černá věž a část východní hradby. Symbolem chebského náměstí je Špalíček tvořený 11 domy, jehož počátek spadá do 13. století. Dům, v němž byl zavražděn Albrecht z Valdštejna, má gotický portál a prošel renesanční přestavbou. Budova nové radnice je barokní a patří k nezdařilejším stavbám tohoto slohu ve městě. Následuje řada kostelů, měšťanských domů, kašny a další drobné památky. Kultura potřebuje finance Celkově město dává ze svého rozpočtu na kulturu 40,2 milionů Kč. Je zřizovatelem dvou příspěvkových organizací (PO) Městské knihovny (viz příští číslo MíKu) a Západočeského divadla (viz strana..). Město vypisuje dva okruhy grantů, na než bylo v letošním roce určeno 7 milionů Kč. První z nich jsou určeny na celoroční činnost, dvakrát ročně je možné žádat o granty na mimořádné, jednorázové akce (např. fotografické výstavy Galerie fotografie G4 nebo Festival zdravotně postižených Souznění). Připravuje se zřízení Nadačního fondu Historický Cheb, který bude sloužit k financování obnovy městských památek. Podnětem pro jeho vznik je dar čestného občana města Antona Harta ve výši 5 tisíc euro. Město přispěje letos 1 milionem 150 tisíci Kč. Získané finance budou použity např. na dostavbu věží kostela sv. Mikuláše. Kulturní komise má 11 členů, 9 je voleno podle zastoupení politických stran na radnici, dva členy navrhuje odbor školství, tělovýchovy a kultury MěÚ Cheb. Do náplně práce komise patří posuzování žádostí o granty, navržení finanční částky. Vyjadřuje se k problémům kultury i k činnosti dvou PO, které město v oblasti kultury zřizuje. Kulturou město žije Největší a také nejstarší kulturní akcí je Mezinárodní festival dechových orchestrů mladých (FIJO), který se koná každé 2 roky a má za sebou 16 ročníků. Letošní festival byl ve znamení našeho vstupu do EU, představilo se na něm 1600 účinkujících. Na chebském hradě se letos konal 10. ročník mezinárodního festivalu Svátek keltské kultury Beltine, do 8. ročníku vstoupilo letošní Chebské varhanní léto. Krajský festival uměleckých projektů s mezinárodní účastí Chebské dvorky se letos konal již podruhé (viz str. 15). Tradici má Jazz Jam, Babí léto, Festival Mitte Evropa. Krajské muzeum, Galerii výtvarného umění a Galerii 4 galerii fotografie zřizuje Karlovarský kraj. Kino Svět je majetkem města, které jej pronajalo (město na provoz nepřispívá, je zohledněna výše nájmu). V Produkčním centru Kamenná (součást Západočeského divadla Cheb) najdeme malé klubové kino ART určené pro 70 diváků (tady jsou promítány filmy pro náročné diváky). Na chebském hradě bylo dříve letní kino, dnes je tento prostor využíván k pořádání různých kulturních akcí. Město nezapomíná na mladé Objekt kulturního domu na Zlatém vrchu, který se nachází na sídlišti a byl dostaven na přelomu 80. a 90. let minulého století, si pronajalo od města občanské sdružení Divadlo bez hranic. Kulturní dům nabízí téměř 1500 metrů čtverečních plochy, k dispozici je pěkný koncertní sál a řada dalších místností. Záměrem o.s. Divadlo bez hranic je provozovat klub pro mladé např. divadelní představení, koncerty, přístup na internet atd. Město podporuje také aktivity občanského sdružení Spolek přátel galerie Růžový kopeček, které jsou zaměřeny na divadlo a výtvarnou činnost. Toto o.s. vydává již čtvrtým rokem časopis o umění čtvrtletník ARTUR. Město na jeho vydávání přispívá v rámci podpory Spolku přátel Galerie Růžový Kopeček. Co se připravuje Město uvažuje o otevření Kulturního centra Františkán v kostele Zvěstování Panny Marie. Měla by tu vzniknout koncertní síň (kostel má výbornou akustiku) a výstavní plocha. Současně má být zpřístupněn městský špejchar, hradební věže a vybudováno regionální muzeum. Obohacením kulturní nabídky by se mohly stát historické slavnosti spojené se jménem A. Valdštejna nebo Jiřího z Poděbrad. Eva Veselá 14 MÍSTNÍ KULTURA

15 MÍSTA Festival v zákoutích Chebské dvorky Čtyřdenní festival, který letos v červnu proběhl v Chebu podruhé, pořádá jako hlavní organizátor Galerie 4 Galerie fotografie, jejíž zřizovatelem je Karlovarský kraj. Spolupořadateli je několik subjektů, např. Karlovarská unie a asociace výtvarných umělců, Chebská zákoutí foto L. Kučerová Západočeské divadlo Cheb. Jedná se o festival uměleckých projektů s mezinárodní účastí, s více jak stovkou účinkujících, jehož záštitu převzal hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel a na který z grantového systému přispívá také město Cheb. Akci podporují i sponzoři a mediální partneři. Název festivalu vyplývá z toho, že probíhá cca na 24 dvorcích, zahradách a zákoutích historické části města. Projdete-li se během festivalu po městě, potkáte pod širým nebem výstavy fotografů, výtvarníků a dalších umělců. Vedle toho probíhá řada doprovodných kulturních akcí od divadelních představení přes koncerty až po módu. Poté, co skončil loňský ročník festivalu, začal se plánovat ten letošní. V první fázi na přípravě pracovali cca 4 lidé, ovšem v té poslední už jich bylo cca 60. Byli to také dobrovolníci, ponejvíce studenti středních škol, kteří měli plné ruce práce, např. každý den museli nainstalovat a večer zase uklidit expozice. Vstupné bylo volné, vyjma některých koncertů a divadelních představení, ale v těchto případech byla cena vstupenky přijatelná. Návštěvnost byla tudíž dobrá, a přestože se mnoho poměrně hlasitých akcí každoročně koná také ve vnitroblocích bytové zástavby, obyvatelé mají pochopení. Letos je dopředu žádal starosta města Cheb Jan Svoboda, z jehož dopisu citujeme: Pořadatelé se budou snažit, aby každé narušení každodenního života obyvatel bylo především příjemným zážitkem. Nakonec sledovat živé představení či koncert pohodlně z okna bytu a z nadhledu, může být skutečně neobvyklý a příjemný zážitek. Tak jediné, co mohlo zkomplikovat průběh, bylo počasí, zvláště pak, když tištěný program hlásal, že festival se koná za každého počasí. Letos bylo počasí přívětivé. Ludmila Kučerová Výstava na radnici U příležitosti 10. výročí trvání městské části Praha 15 je ve vestibulu radnice instalována výstava fotografií Marie Zdeňkové (kronikářka městské části) s názvem "10 let Prahy 15". Výstava je prodejní a potrvá do 31. října Výtěžek z prodeje snímků získá obyvatel Prahy 15 Pavel Michalík, výtvarně a sportovně nadaný žák zvláštní školy s mentálním postižením, který se nedávno zúčastnil 6. mezinárodní abilympiády v Indii. Přes devadesát fotografií mapuje rozvoj městské části ve všech oblastech života v průběhu uplynulých let. Tato malá retrospektiva nabízí zamyšlení nad výraznými změnami, kterými městská část za relativně malé časové období prošla, řekl starosta Prahy 15 Jan Nádvorník. Doufejme, že tento trend bude pokračovat a Praha 15 bude i nadále dobrou adresou a příjemným místem k životu, dodal. Zájemci si mohou jednotlivé fotografie v minimální ceně 100 Kč rezervovat v informační kanceláři v přízemí úřadu. Vyzvednout si je mohou po skončení výstavy. [luk] MÍSTA SLABCE (680 obyv., okres Rakovník): V Rousínově (m.č. obce Slabce) se v srpnu konalo Rousínovské umělecké sympozium, které zorganizoval Michal Faflík. Do statku U Faflíků přenesl festival Českých dokumentárních filmů, který byl v květnu uveden v Bruselu. Celý týden se zde sledovaly dokumentární filmy, poslouchali Křivoklátští hudci, součástí programu bylo umění řezbáře a muzikanta Honzy Jungmanna a vystoupení skupiny Pan Kix. (Rakovnický deník, ) Slatina nad Zdobnicí (821 obyv., okr. Rychnov nad Kněžnou) zavádí v obci internet. Využije k tomu zprovoznění tzv. zpětného kanálu kabelové televize, která tu od roku 1994 nabízí 17 programů. Tato akce přijde obec na 700 tisíc korun. (luk) 10 /

16 Turisté v Praze spokojeni Průzkum Turisté a návštěvníci Prahy si zadalo hl. m. Praha a proběhl v letošní turistické sezoně. Od roku 1997 je to již třetí průzkum, který mapoval návštěvnost Prahy, strukturu návštěvníků města i jejich spokojenost se službami, výdaje, ochotu se do Prahy znovu vrátit a další aspekty spojené s turistikou v hlavním městě. Radní Němec v úvodu uvedl, že média často uvádějí, že turistů ze zahraničí sice přijíždí do Prahy více, ale spojují to s otázkami, zda jsou zde spokojeni a zda se do města ještě někdy vrátí. Devětadevadesát procent respondentů v něm mimo jiné uvedlo, že by Prahu doporučilo svým známým a 98 procent z nich se sem chce znovu vrátit. Průzkum je velmi podrobný, odpovídá na desítky dalších otázek včetně toho, že turisté jsou například spokojeni i s taxislužbou. Výzkum poskytl aktuální informace nejen o struktuře zahraničních turistů Prahy, ale také o způsobu cestování, důvodech návštěvy Prahy či místě a typu ubytování. Podstatnou součástí výzkumu bylo hodnocení úrovně poskytovaných služeb či průměrná denní útrata za běžné položky. Reprezentativní vzorek návštěvníků Prahy se mimo jiné vyjadřoval k rozsahu a kvalitě služeb Pražské informační služby. Opakovaná realizace výzkumu umožnila zaznamenat změny, ke kterým od roku 1997 v oblasti turistiky hlavního města došlo. Zjištěny byly posuny ve struktuře turistů Prahy a potvrdily se i nejnovější trendy ovlivňující městský cestovní ruch (letecká doprava, internet). Prahu jako cíl své návštěvy stále častěji volí starší lidé, řada z nich přijíždí i opakovaně. V národnostní struktuře se nejrychleji rozvíjí návštěvnost z anglicky hovořících zemí, růst je však všeobecný a v letošním roce lze tedy očekávat nárůst počtu přenocování o cca 12 % proti předchozímu roku. S pobytem v Praze panuje mezi návštěvníky Prahy a turisty po všech stránkách zřetelná spokojenost. Významná část turistů získala informace o Praze od osob, které ji již navštívily - je potěšující, že se jednalo o pozitivní reference. Jednotlivé stránky města hodnotí velmi příznivě, spokojenost panuje i s často diskutovanou taxislužbou. Pozitivní ohlasy zaznamenaly i služby poskytované Pražskou informační službou, které využilo téměř 40 % dotázaných. Průzkum proběhl jako již třetí v pořadí letos v dubnu a v červenci, tazatelé uskutečnili celkem 1253 rozhovorů v sedmi jazycích a celkově ukázal, že se hodnocení Prahy od roku 1997, kdy se s průzkumy začalo, zlepšilo ve všech ukazatelích. Tisková zpráva uvádí, že kompletní výsledky průzkumu budou zveřejněny na webových stránkách hl. m. Prahy na / [luk] Krásná země Organizátorem již druhého ročníku výše uvedeného projektu se stala státní agentura CzechTourism ve spolupráci s krajskými úřady a jednotlivými městy. Cílem akce, která proběhla na přelomu června a července, bylo podpořit cestování Čechů po jejich vlastní zemi. Letošní velká letní cyklojízda trvala 22 dnů (z toho 2 dny byly odpočinkové), vedla osmi kraji začínala v Karlovarském kraji, následovaly kraje Plzeňský, Jihočeský, Středočeský, Vysočina, Jihomoravský, Zlínský a končila v Moravskoslezském kraji. Během více jak 1 tisíce km měli možnost účastníci použít i jiné dopravní prostředky než kolo např. huculské koně, kočáry, historický vlak, koloběžky, travní lyže, rafty, drezínu, parník. Tímto chtěl organizátor ukázat širokou paletu možností, jak strávit aktivní dovolenou v ČR. Účastníky projektu čekala po cestě celá řada aktivit návštěva hradů, zámků, rozhleden, muzeí, hvězdárny, ale i motýlí farmy a zoologické zahrady. Měli možnost se setkat s řadou známých osobností mistrem světa v cyklokrosu Pavlem Camrdou, zpěvákem Bohušem Matušem, moderátory Petrem a Michalem Jančaříkovými, několikanásobným vítězem rallye Paříž Dakar Karlem Lopreisem aj. K peletonu cyklistů se mohl během putování přidat každý zájemce, vybavený dobrou náladou, kolem a cyklistickou helmou. [ev] 16 MÍSTNÍ KULTURA

17 MÍSTA Jak se žije kronikáři ve Vršovicích? Byl jsem na knižním veletrhu a zastavil jsem se u stánku NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu). Slovo dalo slovo a já slíbil malý příspěvek do měsíčníku Místní kultura. Dnes máme již začátek srpna a já se teprve dostávám k napsání onoho článku. Alespoň tedy mohu bilancovat delší časové období své kronikářské činnosti. Ale jak to vše začalo? Městská část Praha 10 vyhlásila konkurz na místo kronikáře. Já jsem se ho zúčastnil a podařilo se mi v něm vyhrát. To se psal leden roku 2004 a od února jsem nastoupil na místo kronikáře (pozn. redakce Michalu Ezechielovi, kronikáři Prahy 10 je 29 let). Stál jsem na startu a mohl jsem se opřít jen o svůj zájem o historii, o znalosti naší městské části. Navíc jsem přečetl jeden díl Pamětí Františka J. Vaváka a několik čísel zpravodaje Kroniky a kronikáři. Rychle jsem se tedy vrhl na studium knih o kronikaření a kronikách. Z nich jsem získal hrubou představu o tom, jak na to. A to byla chvíle, abych se pustil do práce. Vyrazil jsem do terénu a oslovil první kulturní instituce na našem území (divadlo Miriam, divadlo Solidarita, KD Barikádníků atd.). Dokonce mi vyšel v novinách Praha 10 článek o tom, že naše městská část má nového kronikáře. Čekal jsem nějakou odezvu, ale abych řekl pravdu, tak se neozval skoro vůbec nikdo. Naštěstí jsem se seznámil s kronikářkou paní Marií Zdeňkovou (pozn. redakce - kronikářka městské části Praha 15), která mi podala pomocnou ruku a zodpověděla mé dotazy. A tak jsem se vyhnul některým začátečnickým chybám. Díky tomu jsem si asi odpustil plno omylů. Místy mi připadá získávání podkladů a zapisování do kroniky jako boj s větrnými mlýny. Praha 10 má skoro obyvatel. Kulturních a sportovních akcí je zde tolik, že nestíhám být všude. Docela by mě zajímalo, jak to zvládají kronikáři v jiných stotisícových obcích. Ale dosti stěžování. Kronikářská práce je tak zajímavá a důležitá činnost, že všechny problémy jdou při ní stranou. Myslel jsem, že vše důležité z naší městské části je již zapsáno v moudrých knihách. Že již člověk nemá co objevovat. Ale o to je pak větší moje radost, když zjistím něco nového. Třeba nedávno jsem objevil, že v Malešicích (část Prahy 10) se budoval v roce 1948 kostel, ale komunistický režim ho nenechal dostavět. Zážitkem pro mne byla také návštěvu pana prezidenta Václava Klause s manželkou u nás v Praze 10. Určitě začátky jsou vždy těžké. Ale je to jen o tom, jak rychle se překonají. A doufám, že právě svojí první kronikou dokáži, že ony těžké časy jsou za mnou. A že kronika má svoje uplatnění i na začátku 21. století a je nezbytnou součástí všech obcí. Michal Ezechiel, kronikář Prahy 10 Pozn. redakce: Odbornou péči (metodiku) o kronikáře zabezpečuje v hlavním městě Praze z jeho pověření příspěvková organizace Muzeum hl. m. Prahy (v rámci svého personálního vybavení a rozpočtu). Radní pro kulturu RNDr. Igor Němec připomněl svým dopisem ze dne starostům městských částí povinnost vést kroniku a mít vytvořené místo pro kronikáře dle zákona. Statutem hl. m. Prahy obecně závaznou vyhláškou hl. m. Prahy č. 55/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů v příloze č. 2 pod bodem 1. je svěřena uvedená povinnost, tj. založení a vedení pamětní knihy obecní, do samostatné působnosti všech městských částí. Vážíme si kronikářů, umíme je ocenit? Takto zní anketní otázka umístěná na našich webových stránkách: Hlasování se ke dni uzávěrky ( ) zúčastnilo 17 návštěvníků a průběžný výsledek přetiskujme s tím, že k anketě můžete připojit svůj hlas. 10 / Ano 29.41% (5) Ne 11.76% (2) Vážíme si jich, ale ocenit je neumíme 58.82% (10)

18 Traktory do zámku Docela zapomenutý 429stránkový rukopis z roku 1953 nevydané publikace Barokní obrazárna v kolowratském zámku v Rychnově nad Kněžnou, jejímž autorem byl rychnovský profesor Karel Weis, přináší svědectví o plánech komunistických mocipánů na využití tehdy státního zámku v Rychnově nad Kněžnou: Tento rukopis přináší popis jednotlivých obrazů a jejich seznamy. Děsivé údaje jsou uvedeny na straně 425 pod názvem Několik slov závěrem. Ocitujme z originálu bez pravopisných úprav: Končím svou práci a znovu opakuji: její účel je ryze kronikářský, a podnět k ní byl dán obavou, že jednou nebude Rychnovanu ani známo, jak vzácné památky ušlechtilého umění minulých staletí byly kdysi shromážděny ve zdejším zámku. Tarda sit illa dies et longo serior aevo ale mohou-li se již dnes ozývati návrhy úředních komisí, že místnosti v zámku by se znamenitě hodily za sýpky, že v kolonádě je možno umístit víc než 85 traktorů a řada místností může být výborným skladištěm materiálu a zboží nejrůznějšího druhu a ve velikém množství, když na námitku správce zámku, že po zabrání všech místností nebude nezbude mu místa ani k pověšení prádla, odpovídá jeden z čelných členů komise a kulturní (!) funkcionář s velikou pravomocí, že může k tomu dobře posloužit kaple pak je skutečně oprávněná obava, že kolowratská sbírka obrazů nebude mít již dlouhého trvání v podobě, jak byly zůstavena svým restaurátorem, ba dokonce že se s ní Rychnov vůbec rozloučí jako s nábytkem v jednotlivých salonech výstavních, který byl rozvezen do nejrůznějších míst a měst. Pokud si někdo myslí, že tady šlo jen o legrácku, pak připomeňme, že sousedící jízdárna z roku 1727 byla v předlistopadových letech využívána jako sýpka obilí, tělocvična a sklad nábytku. Eduard Weis (*1886 Zadní Hutě, okres Příbram, Rychnov n. Kn.) byl středoškolský profesor, správce veřejné knihovny, režisér a dramaturg místního ochotnického spolku Tyl, správce městského rychnovského muzea a později i městského archivu, od roku 1934 až do své smrti městský kronikář. Josef Krám Zlínská Alternativa V září loňského roku byl uveden do provozu kulturní institut Alternativa (viz MíKu číslo 11/2003, str. 21), organizační složka města. Byl zřízen na dobu jednoho roku. Na to, jak se osvědčil a co se podařilo, jsem se zeptala vedoucí odboru kultury Magistrátu města Zlín Mgr. Kateřiny Pešatové. Po roce předložila Alternativa závěrečný účet k projednání Radě a Zastupitelstvu města Zlína. Na něm se projevilo nejen kolik finančních prostředků se investovalo do provozu a rekonstrukce objektu, ale také kolik prostředků bylo ušetřeno z jiných fondů města. Protože Alternativa dokáže poskytnout reprezentativní prostory pro společenské akce subjektů napojených na městské zdroje za zvýhodněných podmínek. Dříve si takové organizace musely pronajímat prostory za komerčních podmínek a na nájem čerpaly prostředky ze zdrojů města. Na základě hospodářských výsledků rozhodlo Zastupitelstvo města Zlín ponechat Alternativě statut organizační složky města do konce roku Po vyhodnocení uceleného fiskálního roku bude Rada a Zastupitelstvo města Zlína znovu uvažovat, zda prostor zůstane městským zařízením nebo bude nabídnut k pronájmu za komerčních podmínek. Alternativu najdeme v Kolektivním domě, jehož obyvatelé jsou mezi prvními návštěvníky všech akcí. Část konaných akcí je komerční, část nekomerční, a právě tady se potvrdila jeho multifunkčnost. Příchozí mohou navštívit výstavy (na vernisážích se schází vždy více než stovka diváků), módní přehlídky, besedy, autorská čtení, firemní prezentace, koncerty atd. Prostor Alternativy využívají také organizátoři dětského filmového festivalu, stal se oblíbeným místem střední generace i škol. Svůj podíl na tom má poloha v centru města a její zázemí. [ev] KULTURNÍ DOMY NOVÉ STRAŠECÍ (5 tis. obyv., okres Rakovník): Kulturní centrum v Novém Strašecí vzniká v bývalém Duu. Radnice by centrum nejraději rozdělila na více samostatných funkčních celků, jedním z nich by měl být prostor pro kino či kinokavárnu. Na provoz kulturního domu počítá radnice 2,8 mil. Kč ročně, přičemž by hradila 1,3 mil. Kč. (Rakovnický deník, ) 18 MÍSTNÍ KULTURA

19 MÍSTA Skončilo léto a s ním i letní kina Tradičně s koncem léta přichází i konec sezony letních kin. Pro některá byla ta letošní sezonou poslední, jiná naopak začnou promítat v příštím roce po kratší či delší přestávce. Podle Unie filmových distributorů bylo v roce 1995 u nás 130 letních kin, v roce 2002 a 2003 se udržel stejný počet kin 122. To jsou pouze klasická letní kina, do řady míst však zajíždí tzv. maringotky a občas se vyskytne i autokino. Většina letních kin neslouží jen k promítání filmů, jsou to víceúčelové areály, v nichž se pořádají také koncerty a další akce. Jak se v letošní sezoně dařilo letním kinům v Moravskoslezském kraji a Plzeňském kraji, o tom vypovídají následující čísla. Moravskoslezský kraj V okrese Bruntál bylo v provozu jediné kino v Jindřichově (1,6 tis. obyvatel). Je majetkem obce a na základě dohody jej provozuje MIKS Krnov. Kapacita hlediště je 250 míst, od poloviny června do konce srpna se realizovalo 26 představení, s návštěvností 1170 diváků. Cena vstupenky byla stanovena od 40 do 60 Kč. Na Krnovsku nebylo žádné stabilní letní kino, ale do Karlovic (1,1 tis. obyv., Vrbna p. P. (6,5 tis. obyv.), Zátoru (1,2 tis. obyv. a do Hlučína (14,6 tis. obyv., okres Opava) zajížděla maringotka z Krnova. V okrese Nový Jičín hrála dvě letní kina V Novém Jičíně a v Bílovci (8,9 tis. obyv.). Kino v Novém Jičíně je provozováno na živnostenský list. Bílovské kino má od města pronajato Josef Jermář, který je provozuje na ŽL. Je určeno pro 500 lidí, promítalo se od 28. května do 15. září denně. Cena vstupenky činila 70 Kč. Nejvíce letních kin bylo v provozu v okrese Karviná. V Orlové (36,2 tis. obyv.) provozuje letní kino Astra Cinema Ostrava s. r. o., hraje se ve víceúčelovém areálu z roku Kapacita hlediště je 1 tisíc diváků a filmy byly promítány v měsících červen až srpen. V Karviné je letní kino součástí MěKD, Areál má sice kapacitu 1820 míst, ale využíváno je 1 tisíc. Promítalo se v červnu až srpnu, na 31 představení přišlo 621 diváků. Cena vstupenky se pohybovala od 60 do 65 Kč. V letošním roce jde o nejnižší návštěvnost za posledních 12 let, na níž se zřejmě podepsaly úpravy areálu, při nichž byla vykácena řada stromů toho využila část diváků, která sice představení viděla, ale vstupenku si nekoupila. Havířovské letní kino je součástí MěKS, promítání se uskutečnilo od června do srpna, na 65 představení se dívalo 3210 diváků, průměrná cena vstupenky byla 60 Kč. V okresech Frýdek-Místek, Opava a Ostrava nebylo v provozu žádné letní kino. Plzeňský kraj Téměř v každém okrese hraje letní kino, jen do Spáleného Poříčí (2,6 tis. obyv.), v okrese Plzeň-jih zajíždí maringotka. V Plzni se promítají filmy v Lochotínském amfiteátru, který je majetkem města. Areál si od města pronajímá Radek Uhlíř (na živnostenský list), filmy se promítaly v měsících květen až srpen. Na 24 představení (5 promítání nemohlo být uskutečněno pro déšť) přišlo 1258 diváků, za vstupenku zaplatil návštěvník 100 Kč. Krátce bylo také v provozu autokino u nákupního střediska. V okrese Plzeň-sever se hrálo v Kralovicích (3,5 tis. obyv.), kde je letní kino součástí Městského kulturního střediska (MěKS). Jeho kapacita je 400 až 500 míst, představení se konala od května do srpna. Promítalo se 76krát, přišlo celkem 5445 diváků, za vstupenku zaplatili v průměru 60 Kč. Domažlické letní kino je součástí MěKS, má kapacitu 1100 míst. Po dobu provozu letního kina nehraje kino kamenné. Filmy se promítaly od června do srpna, celkem bylo odehráno 107 představení, které navštívilo 6624 diváků. Průměrně zaplatili za jednu vstupenku 65 Kč. V okrese Klatovy hrála kina dvě. Jedno je přímo v Klatovech, je součástí MěKS, promítalo se od května do září, bylo odehráno 85 představení pro 5646 diváků. Vstupenka se prodávala za cenu Kč. Kino v Makově (součást obce Předslav 739 obyv.) provozuje stejně jako kino v Plzni Radek Uhlíř, areál patří obci Předslav. Kino promítalo od května do srpna, odehrálo se 42 představení. Navštívilo je 2862 diváků, za vstupenku zaplatili Kč. Na hradě Rabí probíhala videoprojekce. 10 /

20 Na Rokycansku byla v provozu tři letní kina v Hrádku (3 tis. obyv.) je kino součástí domu kultury (jde o organizační složku obce), hlediště má kapacitu 600 až 700 diváků, filmy se promítaly v červenci a srpnu. Přišlo se podívat 3800 diváků, vstupenka se prodávala za 60 Kč. Letní kino ve Zbirohu (2,6 tis. obyv.) je majetkem města, od něhož je má v pronájmu ing. Štícha (provozuje je na ŽL). Kapacita je 350 míst, od poloviny května do poloviny září bylo odehráno 57 představení, která navštívilo 2270 diváků. Cena vstupenky se pohybovala od 60 do 70 Kč. Třetí kino je v obci Trešov (175 obyv.) Kino ve Stříbře (8,2 tis. obyv.) je jediným letním kinem v okrese Tachov. Je součástí MěKS, má kapacitu 200 míst. V letošní sezoně bylo odehráno 26 představení, které navštívilo 1262 diváků, cena vstupenky se pohybovala v rozmezí Kč. Kdo měl letos nejvyšší návštěvnost? Zdá se, že i letos se bude nejvyšší návštěvností chlubit letní kino v Novém Kníně (okres Příbram), které promítalo od poloviny června do konce srpna a na 42 představení přišlo 7750 diváků. Jedna vstupenka se prodávala v ceně Kč, Nejvíce diváků přišlo na film Harry Potter 3 834, následovala Trója 833, Kameňák a Mazaný Filip 327. V letošním roce oslavilo letní kino 30 let svého trvání a při této příležitosti měli filmoví diváci možnost setkat se s řadou našich herců Evou Holubovou, Petrem Čtvrtníčkem atd. Eva Veselá KINA DAČICE (8 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec), TŘEBOŇ (9 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec): Kino v Dačicích je v letních měsících ve srovnání s ostatními částmi roku málo navštěvované. Jeho roční limit dosahuje 190 představení, největší zájem je o české filmy. Letošní léto tu do kina chodí zhruba o 10% diváků méně než vloni touto dobou. Pracovníci kina spatřují hlavní příčinu tohoto poklesu ve sledování filmů na videu a DVD. Naopak kino Světozor v lázeňském městě Třeboň v létě zaznamenává velkou návštěvnost. Promítá denně, nejoblíbenější tu jsou art-filmy - většinou starší, nekomerční snímky, často s vážnější tematikou. Na představení přijde průměrně 120 diváků. Nejmenší návštěvnost za poslední roky tu byla v letošním červnu. (Táborské listy, ) Navigace při výběru kvalitního filmu Od 1. září 2004 vychází nové české periodikum FILMOVÉ LISTY (pravidelně každý třetí týden ve středu), které se orientuje na důležité a potřebné informace z oblasti dobrého filmu. Je určeno především středoškolákům a lidem, kteří pravidelně navštěvují filmové kluby, artkina a filmové festivaly. V současné době zatím není komplexně dořešen všeobecná filmová výchova na středních (i základních) školách - přitom je ale zřejmé, že většinu svého volného času tráví mládež v audiovizuálním prostoru (viz. výsledky průzkumu UNESCA v Itálie - zde bylo konstatováno, že čas strávený v kině neb u televize je stejný jako čas strávený ve škole). Přitom právě audiovizuální prostor se nejvíce podílí na šíření špatného vkusu a kýče. O minimální kultivaci se v současné době starají jen filmové kluby (i televizní) a filmové festivaly. Neblahý vliv filmového kýče navíc podporují i současné velké filmové časopisy. O vzniku a hlavně potřebě FILMOVÝCH (A TELEVIZNÍCH) NOVIN se v naší republice mluví už 15 let - teprve letos se podařilo rozběhnout jejich výrobu. Projekt je z hlediska ekonomického založen na dvou věcech: 1. na absenci komerčních reklam (budou se objevovat jen reklamy na festivaly a mimořádné akce s dobrým filmem) 2. na spolupráci a podpoře dalších institucí - především filmových klubů a kin. V současné době se noviny prodávají v 81 českých kinech a nebo na objednávku (kus stojí 10,- Kč - poštovné 10,- Kč, při více kusech bude účtováno jen poštovné) Více najdete na [luk] DĚTI - MLÁDEŽ HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): Díky grantu ve výši zhruba 8 tis. Kč, který církevní základní škola v Hradci Králové dostala od magistrátu, může každé srpnové pondělí ve své keramické dílně pořádat pro děti a jejich rodiče akci nazvanou Prázdniny s hlínou aneb Přijďte s námi patlat. Děti za odbornou instruktáž nic neplatí, vše je hrazeno z dotace. V dílně mohou pracovat i děti, které navštěvují jinou školu. Hotové výrobky si odnášejí domů. O akci je velký zájem. (Noviny Náchodska, ) 20 MÍSTNÍ KULTURA