Sociální služby v krajích možná čekají velké problémy

Transkript

1 ROZHOVOR, STRANA 7 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR číslo 11 / listopad 2009 ročník 8 cena 15 Kč České hory Sport, zábava a relaxace Lepší pendrekem přes hlavu než ledviny Prezident Komory veterinárních lékařů ČR Ondřej Rychlík vzpomíná na listopad Dvacet let svobody Nynější krajské koalice si jistě nevedou hůře než jejich předchůdkyně, tvrdí v komentáři k tématu vydání politolog Pavel Šaradín KOMENTÁŘ, STRANA 2 KOMENTÁŘ Prezentace strana 12 Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj ČR KOMENTÁŘ INZERCE Poměrně dlouho byly na internetu zablokovány estébácké seznamy. Všechny Cibulkovy, Pencovy i ty vnitrácké. Nebo možná nebyly, ale rozklíčovat přístup k nim bylo nad mé síly. Dnes jsem si klikla a bez problémů, alespoň ty Cibulkovy, fungují. Pěkný dárek k oslavám sametového předání moci. Alespoň jsem se mohla ujistit, jaké krycí jméno má jeden z mých bývalých kolegů - členů rady Občanského fóra, dnešní režisér oslav listopadové revoluce na našem malém městě, pod jehož taktovkou budeme jako kompars chrastit klíči. Napadlo mě, že bychom se přitom mohli držet za ruce. Jak bychom ale pak cinkali těmi klíči?! Vidíte, jak bych nemohla ty oslavy režírovat, jak vlastně do toho komparsu patřím. A takových nás je většina. Bohužel. Možná ale bohudík. Proč to celé píšu? Protože jsem si ráno přečetla rozhovor s Miroslavem Štěpánem, současným (?!) šéfem ultralevicové extremistické Strany československých komunistů a od té chvíle mně buší srdce a nemůžu se koncentrovat. P. S. Vzdávám hold Renatě Kalenské, že ten rozhovor přežila ve zdraví. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka Česká republika si se zbytkem světa v těchto dnech připomíná dvacet let od pádu komunistického režimu. Součástí oslav výročí je řada vzpomínkových akcí a konferencí. Jedním ze symbolů konce totalitních režimů v Evropě je i bývalý prezident České republiky Václav Havel. Krajské noviny se k událostem listopadu 1989 vracejí v rozhovoru s jejich přímým účastníkem, současným prezidentem Komory veterinárních lékařů ČR Ondřejem Rychlíkem, který najdete na straně 7. foto: REUTERS/David W. Černý Rok nových samospráv přinesl úspěchy i problémy Je to přibližně rok, kdy se začaly měnit samosprávy jednotlivých krajů. Modrou mapu České republiky nahradila mapa oranžová. ČSSD, která s přehledem vyhrála volby, sestavila koalice a začala vládnout regionům. A byla to vláda sice nová, ale s kořeny v těch předchozích. Většina práce totiž navazuje na činnost předchozích samospráv. Je zcela nepopiratelné, že nové krajské vlády neměly při svém nástupu snadnou situaci. Kvůli nízkým daňovým výnosům musely pohotově zareagovat šetřením a mnohé kraje si vzaly úvěr, který pomáhá financovat důležité investice. Největší částku: dvě miliardy korun si přitom vypůjčil Jihomoravský kraj. Peníze chce kraj vložit především do oblasti dopravní infrastruktury. Kraje, které si úvěr dosud nevzaly, o něm stále vážně uvažují. Například na Vysočině očekávají o půl miliardy nižší rozpočet a úvěr by tuto díru pomohl zalepit. Sociální služby v krajích možná čekají velké problémy Oblast sociálních služeb je mediálně spíše nezajímavá. Každý automaticky předpokládá, že tu sociální zařízení jsou a že není potřeba příliš řešit jejich problémy. To se dnes drasticky mění. Vlivem finanční krize a sníženého rozpočtu by v příštím roce mohla mít existenční problémy celá řada domovů pro seniory či ústavů pro mentálně či zdravotně postižené. Pro boj s krizí byly v krajích vytvořeny poradní orgány a komise, které vymýšlejí a připravují postupy pro boj s dopady recese. A podle krajů tyto komise nesou ovoce. Podle hejtmana Michala Haška například Jihomoravský kraj ušetřil díky skupině MOZEK stovky milionů. Činnost orgánu přitom byla nedávno ukončena. Projednali jsme a zavedli do praxe model centrálních nákupů. Jde například o nákup léků pro naše zdravotnická zařízení. Kvůli výpadku daňových výnosů jsme také přepočítali rozpočet a na zastupitelstvu projednali návrhy na škrty, jmenuje hejtman Problémy přitom sociální zařízení zaznamenala už v letošním roce, kdy objem financí, který byl určen těmto objektům, čítal šest miliard korun. Přesto to nebylo dost a některé ústavy už tomu musely přizpůsobit své hospodaření a omezit veškeré jednotlivá opatření skupiny. Výjimečným obdobím pro české kraje bylo období českého předsednictví Evropské unii. Kraje dostaly možnost se na tomto předsednictví podílet a zviditelnit se celé Evropě. A mnohé se toho snažily maximálně využít. Po celé republice tak samosprávy organizovaly politické i kulturní akce a zesílily svou propagaci v zahraničí. Trpkou příchuť pak měl pro české kraje konec předsednictví. Kvůli pádu vlády přestali jezdit ministři a z důležitých setkání zbylo jen torzo. K nečekanému kroku se navíc v poslední době odhodlaly některé kraje. Ruší totiž svá stálá zastoupení v Bruselu. Konkrétně se k tomuto kroku zatím odhodlaly dva kraje: Jihočeský a Vysočina. Do Bruselu budou sice svoje zástupce vysílat i nadále, ale v menších intervalech a nikoliv na výdaje na minimum. A důsledky tak pociťují paradoxně ti, kteří to mohou jen nejméně ovlivnit: senioři a lidé s mentálním postižením. Kvůli nízkým dotacím do sociálního systému dokonce hrozila stávka. Odboráři ji však během srpna odvolali, protože stát nakonec na dotace vyčlenil potřebné prostředky. V současnosti je ovšem slovo stávka opět stálo. Důvody jsou podle krajů především ekonomické. VĚTŠINA KRAJŮ SE ZAMĚŘILA NA DOPRAVU Nejvíce finančních prostředků z rozpočtů jednotlivých krajů zamířilo v letošním roce na dopravu a dopravní infrastrukturu. Jde o miliardy korun, které ještě štědrými dotacemi podporuje ze svých fondů Evropská unie. Není se tedy čemu divit, že představitelé krajů zmiňují pokračující budování a rekonstrukce silnic jako jeden z největších přínosů jejich vlády. Pozornost přitom samosprávy věnují jak páteřním komunikacím, kde musí především spolupracovat s vládou, tak především menším silnicím II. a III. třídy, které spravují samy. (pokračování na straně 2) na pořadu dne. Odboráři nekritizují jen malý objem finančních prostředků, ale také systém, kterým se tyto prostředky rozdělují. Podle odborářů je příliš neprůhledný a nesystematický. Kdo je za těžkou situaci odpovědný, dnes není jasné. Jisté je, že pro zlepšení situace toho příliš neudělala ani jedna z nedávných vlád. (pokračování na straně 19) Spolupráce ministerstva pro místní rozvoj s kraji byla v tomto roce poznamenána ničivými povodněmi. Účinné řešení vyžadovala krizová situace hlavně v Olomouckém, Jihočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Ministerstvo bylo proto s představiteli krajů v intenzivním kontaktu, ověřovalo situaci a intenzitu dopadů živelní pohromy. Velmi dobrá spolupráce představitelů ministerstva a krajů významně urychlila pomoc při obnově majetku zabezpečujícího základní funkce v zasažených územích. Po sestavení návrhů strategií obnovy území připravovaných ke schválení vládou ČR zorganizovalo ministerstvo další jednání, které nahradilo připomínková řízení. Jednání se zúčastnili vedle zástupců krajů a ministerstva financí také zástupci dalších rezortů. Připomínkové řízení ke Strategii obnovy území částí Jihočeského, Ústeckého a Olomouckého kraje postižených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009 proběhlo v červenci a ke Strategii obnovy území části Moravskoslezského kraje postiženého záplavami v červnu 2009 v srpnu. Velký význam má pro ministerstvo i spolupráce krajů na soutěži Vesnice roku. Zejména v posledních dvou lze sledovat rostoucí zájem obcí o účast v této soutěži. Zástupcům MMR, kteří organizují tuto soutěž ve spolupráci s předsedy hodnotitelských komisí, se daří zajistit průběh soutěže na velmi vysoké úrovni. Důležitá je právě součinnost krajů, které poskytují potřebné zázemí pro činnost krajských hodnotitelských komisí. Hejtmani jednotlivých krajů z velké části přebírají záštitu nad organizací krajského kola v příslušném kraji. Kraj se tak finančně podílí na úhradě nákladů spojených se soutěží a významně podpoří vítězné obce v jednotlivých kategoriích. Spolupráci ministerstva spolu s představiteli krajů mohu označit za velmi dobrou. Rozvíjí se nové formy komunikace a úzké spolupráce založené na přímých jednáních, které vedou k rychlejšímu uskutečnění vytčených cílů nebo k odstranění těch problémů, jež regiony trápí. Pevně věřím, že velmi dobře nastavená komunikace a spolupráce se bude v dalších týdnech a měsících ještě více zlepšovat. INZERCE Věcně o Evropě

2 2 KN listopad 2009 Rok nových samospráv přinesl úspěchy i problémy (pokračování ze strany 1) Z páteřních komunikací se v letošním roce pracovalo na těch nejznámějších. Jde například o opravy a zkapacitnění silnice z Brna do Rajhradu. Silnice se má v budoucnosti stát součástí R52, která povede z Brna k hranicím s Rakouskem. Jde také o D3 v Jihočeském kraji, kde se rozjela výstavba důležitého mostu přes Lužnici. V Moravskoslezském kraji letos stát pokračuje v práci na Severním spoji I/47, což je důležitá přípojka na dálnici D47. Staví se také mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, a to moderní mimoúrovňová křižovatka u Opatovic nad Labem, která bude zapadat do budoucí R35. Nové krajské vlády letos pokračovaly na celé řadě silničních projektů celkem za miliardy korun. Z těch nejdražších lze zmínit rekonstrukci silnice mezi Březolupy a Bílovicemi ve Zlínském kraji za 80 milionů korun nebo silnici do České Skalice v Královéhradeckém kraji. Zhruba 88 milionů korun jsme na tuto stavbu získali z Evropské unie, zbytek tvoří finance ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje, komentoval jednu z nejdražších oprav krajských silnic v tomto roce radní Josef Ješina. Zdaleka nejvíc peněz na krajské silnice šlo letos v kraji Vysočina. Konkrétně šlo o více než dvě miliardy korun z krajské a evropské pokladny. Patrně největšími stavebními akcemi na silnicích v našem regionu jsou nyní např. modernizace stropešínského mostu, výstavba obchvatu kolem Oslavičky nebo zásadní rekonstrukce komunikace II/360 Štěpánovice Vacenovice, konstatoval náměstek hejtmana Libor Joukl. KOMENTÁŘE ZDRAVOTNICTVÍ VÉVODÍ POPLATKY Vracení zdravotnických poplatků kraji stále trvá. A hejtmani jsou se svým postupem spokojeni. Kraje nadále pokračují v dosavadní praxi a těm občanům, kteří o to mají zájem, dále nabízejí úhradu poplatků formou daru, řekl Michal Hašek. V současnosti krajské samosprávy opět kritizuje opozice. Tentokrát kvůli nemalým částkám, které kraje na poplatky vydávají. Do konce tohoto roku se tato částka totiž vyšplhá daleko přes sto milionů korun. V říjnu navíc kraje vyzvalo ministerstvo vnitra, aby se skončilo s vracením poplatků. Podle ministerstva kraje totiž vracením poplatků porušují zákon. Proplácení takzvaných Julínkových poplatků je v souladu s ústavou i zákony. Pokud je ministerstvo vnitra v budoucnu z nějakého důvodu pozastaví, obrátíme se na soud, vzkázal ministru Pecinovi Michal Hašek. S výtkami na téma vracení poplatků ostře nesouhlasí všichni hejtmani a svorně označují vracení peněz občanům za úspěch svých vlád. Je tu velký rozruch kolem zákonnosti tohoto postupu a já se ptám, zda zřizování akciových společností v době platnosti zákona o neziskových nestátních zdravotnických zařízení byl právně v pořádku. Podle mého názoru nebyl, a přesto se tím nikdo nezabýval. Tento dvojí metr se mi vůbec nelíbí, ohrazuje se proti výtkám hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Na druhou stranu je pravda, že v současnosti je v tom Počátek prosince loňského roku a první společná fotografie nových představitelů českých a moravských krajů. Jsou úspěšní? hrazení poplatků nepořádek a nutně musí dojít k nějaké diskusi, co s tím udělat. Poplatky samozřejmě nejsou jediným krokem nových vlád v oblasti zdravotnictví. Většina samospráv pracuje na koncepcích zdravotnictví, které ustanoví strategii pro ozdravení a zkvalitnění krajské zdravotní péče. Velkým problémem navíc začíná být odcházení personálu z krajských zařízení. To je zřejmě téma, které bude samosprávy zaměstnávat příští rok. Další témata správy jsou jakoby v pozadí dopravní infrastruktury a zdravotnictví. Ale i na nich se samozřejmě pracuje. Sociální oblast je dlouhodobě podfinancovaná, přesto hejtmani považují za úspěch svoje vyjednávání s ministerstvem o množství peněz do této oblasti. Velký boom zažívají v oblasti životního prostředí alternativní zdroje energie a kraje se tuto oblast snaží podpořit svými investicemi. Naráží však na problémy a nepochopení z řad občanů. Tak je tomu například na Vysočině. Veřejnost na Vysočině nese velmi nelibě výstavbu větrných elektráren, říká hejtman Běhounek a dodává, že je veřejnost bere jako prvek, který krajinu ruší a nikoliv doplňuje. Stejný problém mají i jiné kraje. Z hlediska cestovního ruchu se toho od minulých vlád příliš nezměnilo. Nové krajské vlády spíše navázaly na tradici propagace prostřednictvím internetu, veletrhů cestovního ruchu a propagačních materiálů. Za úspěšné považují hejtmani také pokračování vztahů se svými zahraničními partnerskými regiony. ČERPÁNÍ Z EU BY MOHLO BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ Důležitou oblastí krajských správ je samozřejmě čerpání z Regionálních operačních programů. Podle hejtmanů jsou v této problematice kraje velice úspěšné. Čerpání z Regionálního operačního programu máme na nejvyšší úrovni v ČR, řekl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, a i v ostatních krajích si na dobrém čerpání zakládají. Nové krajské vlády přitom v této oblasti pokračují v práci svých předchůdců. Některé projekty sice byly přehodnoceny, ale čerpání je ve své podstatě konzistentní už několik let. O úspěšnosti nových krajských vlád v čerpání evropských dotací jednal na nedávné schůzi s Radou Asociace krajů foto: Miloš Spáčil předseda vlády Jan Fischer. Čerpání je priorita jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Je však řada příkladů, kde je potřeba naprosto zásadně věci zhodnotit, analyzovat, případně přehodnotit, prohlásil premiér. A Michal Hašek s předsedou vlády souhlasil. Probíhá společná inventura efektivnosti čerpání evropských fondů na centrální úrovni a my na základě reálných informací, jak se daří v regionu čerpat evropské finanční prostředky, nabízíme vládě, aby alokovala část peněz prostřednictvím regionů a umožnila čerpat z ROPů. Může to být jedna z cest jak rychle a efektivně dostat evropské prostředky do území a hejtmani to považují v době krize za jedno z možných protikrizových opatření. Filip Appl Právě před rokem začaly pracovat nové krajské reprezentace, vzešlé z voleb, které ve všech krajích České republiky přesvědčivě vyhrála sociální demokracie. Po sčítání voličských hlasů některá veřejnoprávní média hovořila o oranžové katastrofě, ale žádná pohroma nepřišla. V jednotlivých krajích začaly vládnout nejpestřejší koalice, od oranžovo červených, až po oranžovo modré. V těchto koalicích se podařilo dosáhnout shody a účinné spolupráce nejen v otázkách každodenního provozu krajů, ale především u témat strategické povahy. Kraje přestaly být v dialogu s vládou bezmocným a slabým partnerem. Uplynulý rok však nebyl zdaleka jednoduchý. Začali jsme své koaliční dohody a programová prohlášení realizovat v době nástupu hospodářské krize, za výrazně jiných ekonomických podmínek než s jakými se při formulování programů počítalo. Výpadky příjmů ze státního rozpočtu dosáhly již v tomto roce mimořádné výše. Například v Jihomoravském kraji jde o 900 milionů z předpokládaných pěti miliard daňových příjmů v roce Byla to zkouška ve které se plně ukázalo, že nové krajské vlády dovedou rychle reagovat, hledat a nalézat netradiční řešení. Nejde jen o pouhé škrty, ale o takové úspory, které se zásadní měrou nedotkly rozsahu a kvalit veřejných služeb. O racionalizační kroky, které nezablokují rozvojové programy. Opět si pomohu jihomoravským příkladem, když připomenu zavedení centralizovaného nákupu zdravotnického materiálu a léků pro krajské nemocnice, přípravu společných nákupů energií pro všechny krajské příspěvkové organizace. Takové opatření přinese úspory z množstevních slev ve výši desítek milionů korun. Aby nedošlo k podvázání rozvojových projektů, na které je šance získat spolufinancování z evropských programů, rozhodli jsme se pro přijetí úvěru Evropské investiční banky, který umožní takové projekty nastartovat a nečekat na dobu po krizi. Bez ohledu na složení krajských koalic jsme prokázali, že dovedeme plnit své sliby dané voličům. Jeden příklad za všechny, nejvíce diskutovaný, je ze zdravotnické oblasti. Nabídli jsme občanům, aby sami neplatili nesmyslné Julínkovy regulační poplatky a přijali možnost uskutečnit úhradu těchto částek formou daru od krajů. Peníze, které tak kraje vydaly, touto cestou stejně proudily tam, kam jsou určeny do zdravotnictví. Za daleko nejdůležitější považuji fakt, že se síla nových vedení krajů projevila v jednání s vládou. Od totálního nedialogu Topolánkova kabinetu s kraji, který se blížil studené válce, dostali jsme se až ke konstruktivnímu dialogu a vzájemnému respektu s vládou Jana Fischera. Plodem tohoto stavu je především nedávno podepsané Memorandum mezi kraji a vládou, podle něhož budou kraje dostávat na lokální železniční spoje od státu 2,65 miliardy korun ročně po dalších 10 let a tyto prostředky budou každoročně zvyšovány o běžnou inflaci. Tak byl odbourán stav trvalé nejistoty, který hejtmani zažívali v posledních letech. Podobné je to s jednáním o alarmující situaci v návrhu financování sociálních služeb na rok Další vývoj, který pro tuto oblast nastartovala předchozí vláda, by znamenal zhroucení sociálních služeb. Kraje společně navrhly realokaci prostředků mezi jednotlivými položkami připravovaného státního rozpočtu tak, aby se na financování sociálních služeb našly tři až čtyři miliardy navíc, aniž by to zvýšilo celkový deficit rozpočtu. I zde se podařilo najít s Fischerovou vládou společnou řeč. Shody bylo dosaženo i v hledání možností, jak by mohly kraje republice přispět k rychlejšímu čerpání peněz z EU do těch nejpotřebnějších oblastí. Rok nových krajských vlád je jen krátkým ohlédnutím na prvním ze čtyř milníků, vyznačujících celé naše funkční období. Jsem přesvědčen, svoji úlohu zvládají kraje pod vedením ČSSD velmi dobře. Michal Hašek, předseda Rady Asociace krajů ČR Fungování AKČR již vůbec nemohu hodnotit, v poslední době se plně věnuji záležitostem spojeným s prací v Evropském parlamentu. Mám na starost velmi složité zpravodajství ve věci nové struktury řízení projektu Galileo největšího projektu přímo řízeného Evropskou komisí. Odstoupil jsem ze Zastupitelstva Moravskoslezského kraje a z médií neznám společné rozhodování hejtmanů, proto nemohu objektivně hodnotit činnost nových krajských samospráv. V některých případech mám pocit, že byla potvrzena naše slova o populistických předvolebních slibech jako poplatcích ve zdravotnictví a některých dalších projektech. Sociálně-demokratické krajské rady mají za sebou první rok své činnosti. Samozřejmě zesílený akcent na ČSSD v předchozí větě je nadsázka a připomenutí zároveň. K prvnímu, ČSSD je v krajích součástí různých koalic, a tak programová prohlášení akcentují různé hodnoty. K druhému, jde o jedno z nejslavnějších volebních vítězství strany. Zatímco předtím nejen že ani jednou v žádném kraji ČSSD nevyhrála, a tudíž nikdy neměla ani jednoho hejtmana, v roce 2008 zvítězila rovnou ve všech krajích a naráz obsadila všechny hejtmanské posty. Působení ČSSD si tak můžeme rozdělit do dvou rovin, přičemž první je řekněme politická, druhá programová. Při utváření koalic měly jednotlivé krajské sekretariáty poměrně volnou ruku, takže si ČSSD mohla vyzkoušet levicové spojenectví s komunisty, spolupráci na širší bázi s několika subjekty nebo rovnou velkou koalici s občanskými demokraty. Možná šlo o lakmusové papírky, jimiž sociální demokraté testovali veřejné mínění, možná o opravdu vhodné a jediné možné koalice. Pokud jde o druhé, tedy programové hledisko, pak musíme konstatovat, že nynější koalice si jistě nevedou hůře než jejich předchůdkyně. Všechny základní aspekty si plní a kraje fungují, jak nařizuje zákon. Zatímco volební kampaň před rokem stála na kritice sociálních a zdravotních reforem Topolánkovy vlády (ČSSD), respektive jejich obhajobě (ODS), programová prohlášení v jednotlivých krajích už jsou věcná a sliby kontrolovatelné. Ovšem po roce fungování nových koalic je hodnocení předčasné. Nejvíc se čekalo na kroky středočeského hejtmana Davida Ratha, ale ten působí poněkud umírněně, respektive umírněněji, než by se čekalo. Některé jeho návrhy lze stěží hodnotit odjinud z republiky, protože celostátní média většinou vytrhávají jen nejkontroverznější záležitosti. Třeba myšlenka středočeské univerzity je kritizována poněkud předčasně, protože řada univerzit mimo hlavní města přesahují mnohdy celostátní úroveň. A kamenné i soukromé univerzity konkurenci potřebují. Řečeno po roce: nové krajské vlády nikoho příliš nenadchly a nikoho ale ani nepopuzují. Rozhodně v nich ještě rukopis ČSSD nenacházíme. Možná i to je dobrá vizitka politiků, kteří mají spravovat a nikoli zasahovat do života občanů. Je pouze škoda, že voliči jim po čtyřech letech vládnutí nemohou dát žádnou známku. Zcela jistě totiž převáží v kampani argumenty, které se budou týkat hlavně celostátní, nikoliv té krajské politiky. Pavel Šaradín, politolog Evžen Tošenovský, bývalý předseda Rady Asociace krajů ČR, nyní europoslanec

3 PARDUBICKÝ KRAJ KN listopad Martínek: Splnili jsme předvolební sliby Koalice ČSSD a KDU-ČSL vládne kraj už téměř rok. A podle hejtmana to byl rok, který utekl velmi rychle. Připadá mi to jako jeden den a ne rok. Nové vedení ani nemělo čas se rozkoukat a hned muselo řešit spoustu problémů. A jak se s těmito problémy čerstvá samospráva vypořádala? Pokud se v současnosti zeptáte nějakého krajského politika, který je součástí vládnoucí koalice, co se kraji v tomto roce nejvíc podařilo, dozajista bude jednou z jeho odpovědí udržení míry investic. Právě investice totiž byly v největším ohrožení. Pokud totiž nebudou finance na povinné spolufinancování projektů dotovaných Evropskou unií, nebude možné tyto projekty dokončit. My jsme samozřejmě museli řešit celou řadu problémů a to bez jakékoliv aklimatizace. V oblasti investic se nám podařilo udržet investiční aktivity kraje na dobré úrovni, chválil práci kraje hejtman. Za velké pozitivum považuji to, že se nám daří plnit ty závazky, které jsme před volbami dali voličům, pokračuje Martínek. A které sliby to jsou? Ten nejznámější je samozřejmě zrušení zdravotnických poplatků. To se krajům sice nepodařilo, ale začaly tak alespoň platit poplatky za pacienty. V Pardubickém kraji si tímto krokem samospráva vysloužila ostrou kritiku od opozice i některých odborníků. Podle nich by ty desítky milionů, které budou kraj do konce roku stát, mohla samospráva vydat například na boj s krizí a podporu pracovních míst. Radko Martínek poukazuje i na další sliby, které ČSSD plní. Jde například o můj osobní slib, že budu vykonávat pouze jednu funkci. Dále jsou to samozřejmě věci jako zvýšení platů pracovníkům ve zdravotnictví a v sociálních službách. Zatím jsme vyčlenili sto milionů korun pro zdravotnictví a čtyřicet milionů sociálním pracovníkům, řekl hejtman, který jako jeden ze splněných slibů zmínil také snížení počtu zaměstnanců Krajského úřadu. KRAJ CHYSTÁ KROKY VE ZDRAVOTNICTVÍ I ŠKOLSTVÍ V současnosti má kraj starosti s páteřními dopravními stavbami. Řeší se například ekologické problémy kolem R35. Kromě R35 nás ovšem trápí také problém nebezpečné spalovny odpadů v Pardubicích, které chceme zabránit, podotkl Martínek. V oblasti zdravotnictví vidí hejtman důležitější věci než je hrazení zdravotnických poplatků. Kraji se povedlo stabilizovat ekonomiky jednotlivých zdravotnických zařízení a důležité je také to, že jsme začali připravovat velmi potřebnou koncepci zdravotnictví. Právě prosazení koncepce zdravotnictví však kraj ještě čeká, stejně jako její realizace. Plány by totiž mohla zbrzdit krize. Očekáváme totiž, že finanční situace nebude v příštím roce nejlepší. Proto se budeme snažit maximálně využít evropských peněz a budeme chtít racionalizovat běžné provozní náklady tak, abychom udrželi investiční aktivity, dodává hejtman. Stejně tak se kraj chce soustředit i na školství. Podle Martínka totiž největší práce v této oblasti ještě nastane. Jde o optimalizaci sítě školských zařízení z hlediska poklesu počtu žáků, ke kterému v posledních letech dochází. VĚČNÉ SPORY S OPOZICÍ Samozřejmě ani v Pardubickém kraji nemá samospráva lehký život. Na záda jí dýchá opozice v podobě ODS. A právě ODS kritizuje celou řadu kroků nového vedení kraje. Od těch nejmenších, jako je kritika hejtmana Radko Martínka, který si podle některých zastupitelů bere příliš mnoho moci a centralizuje vedení Nová samospráva splnila slib a snížila počet zaměstnanců krajského úřadu. kraje především na svou osobu, přes ostrou kritiku radního pro dopravu Jana Tichého, kterého stavební firmy obvinily z manipulace se stavebními zakázkami, po kritiku rekonstrukce známé budovy bývalé reálky. Nové vedení totiž smetlo ze stolu původní projekt rekonstrukce a vytvořilo svůj, levnější. ČSSD tvrdí, že ušetří 50 milionů Kč. Úspory byly dosaženy změnami materiálu a dispozičního řešení. Proč? ČSSD hledá způsob, jak znevážit práci bývalého vedení kraje, prohlásil na toto téma bývalý hejtman Ivo Toman z ODS. Filip Appl zdroj: Pardubický kraj Kraj je na špici v čerpání peněz z evropských fondů Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje (RRA PK) již více než deset let poskytuje podporu a poradenství nejrůznějším subjektům, které svými projekty přispívají ke zvyšování úrovně a kvality života v regionu. K dosažení tohoto cíle úzce spolupracuje s veřejnou správou regionu, zejména s místními samosprávami měst a obcí. Úkolem agentury je zastupovat zájmy místní správy v regionálních institucích, koordinovat problémy spojené s rozvojem měst a obcí a spolupracovat s centrálními orgány státu a krajskou správou. Své aktivity zaměřuje, mimo jiné, na oblast rozvoje investičních příležitostí v regionu, lidských zdrojů a vzdělávání, dopravní infrastruktury, životního prostředí, cestovního ruchu a obnovy kulturních památek. RRA PK funguje v současné době především jako odborný garant žadatelům o finanční prostředky z fondů Evropské unie pro období , přičemž se rozhodující měrou podílí na přípravě a zpracování projektů. KRAJ ČERPÁ ÚSPĚŠNĚ Předsedou Výkonné rady agentury je hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, v jehož gesci je právě zodpovědnost za všestranný rozvoj kraje a evropské fondy. Pardubický kraj, resp. celý NUTS II Severovýchod, jehož je součástí, je velmi efektivní v čerpání financí z evropských strukturálních fondů. Patříme k absolutní špičce v rámci České republiky jak z hlediska reálného čerpání peněz, tak vyhlašování výzev a poskytování finančních prostředků, říká hejtman. Předpokládám, že na jaře příštího roku budou všechny finance na schválené projekty rozdány, tudíž nemáme problém dostát pravidlu n+3. Ve všech oblastech, přesněji cílech, v nichž lze do regionu čerpat prostředky z Evropské unie, jsme úspěšní. Dokonce máme nadbytek projektů nad faktickými možnostmi financování, proto nyní jednám s ministerstvem pro místní rozvoj o případném navýšení přidělené částky, tedy o posílení celkové alokace určené pro Regionální operační program Severovýchod, doplňuje Radko Martínek. Díky poradenským aktivitám RRA PK putuje do Pardubického kraje řádově několik miliard korun ročně na financování projektů Pardubického kraje, měst, obcí, podnikatelských a neziskových organizací. Představou hejtmana k další činnosti agentury je výraznější samostatnost. Regionální rozvojová agentura by se měla v blízké budoucnosti více etablovat jako svébytná instituce, není totiž mnoho důvodů, aby byla nadále dotována Pardubickým krajem, neboť hlavním posláním agentury je příprava a zpracování projektů, což je ryze komerční Pardubický kraj je dle vyjádření hejtmana Radko Martínka úspěšný v čerpání financí z evropských strukturálních fondů. foto: redakce KN záležitost, uvádí v této souvislosti Radko Martínek. VÝZVOU JE CESTOVNÍ RUCH Konkrétními oblastmi, v nichž hejtman vidí přínos a úspěch projektů, jsou modernizace krajských silnic, nákup kolejových vozidel pro zkvalitnění regionální dopravy nebo další podpora měst a obcí, protože zde jsou nyní všechny dostupné finanční prostředky již rozděleny. Velkou výzvou je dnes pro nás také rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji, kde se připravuje několik, z mého pohledu, dobrých projektů předkládaných jak veřejnými institucemi, tak soukromými subjekty, uzavírá Radko Martínek. Přestože větší díl působení RRA PK v současné době naplňuje zejména příprava a zpracování žádostí o financování v rámci evropských fondů, nemalou část práce agentury představují rovněž tvorba strategických dokumentů, poradenství pro malé a střední podniky v rámci celoevropské sítě nebo krajské odpadové hospodářství. Ředitel agentury Richard Červenka k tomu dodává: Uvedené aktivity, mimo projekty vztahující se k samotným žádostem o podporu z fondů Evropské unie, tvoří v současnosti odhadem až 40 % z naší činnosti. (red) Zatímco obyvatelé republiky stále nevědí, kdy půjdou příští rok k volbám, ve Starých Jesenčanech na Pardubicku už občané vědí, že je cesta k urnám čeká 13. března. Ministr vnitra vyhlásil v tento den v obci volby do zastupitelstva. Dosavadní zastupitelstvo se totiž rozpadlo. Jeden člen ho opustil ze zdravotních důvodů, další dva členové sedmičlenného zastupitelstva rezignovali koncem srpna. Stavem hospodaření se zabývala krajská rada. Z hodnocení hospodaření za tři čtvrtiny roku 2009 vyplývá, že záporné saldo je cca o 130 mil. Kč nižší než bylo rozpočtováno. Na této skutečnosti se podílí jednak nižší plnění kapitálových výdajů (necelých 40 % z rozpočtované výše) a předstih příjmů za realizované projekty kofinancované z evropských fondů před výdaji na ně vynaložené, řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Prostřednictvím zákonodárné iniciativy usiluje Pardubický kraj o převedení budovy bývalého Okresního úřadu v Pardubicích do majetku kraje. Budovu využívá bezplatně kraj až do roku Vzhledem k tomu, že zatím nebyla nalezena shoda mezi státem a ostatními subjekty užívajícími administrativní prostory, využili zastupitelé práva zákonodárné iniciativy. Jak se zdá, vše je na dobré cestě, neboť návrh kraje prošel prvním čtením a poslanci ho poslali do čtení druhého. Na post člena Rady města Pardubic rezignoval náměstek primátora Jan Kislinger a radní Jaroslav Kňava. Důvodem Kislingerovy rezignace bylo pochybení při zadávání veřejné zakázky, Kňava rezignoval kvůli cestě politiků se soukromými podnikateli na fotbal do Madridu. Dlouhodobě ve ztrátě se pohybuje krajská zdravotnická záchranná služba. Podle hejtmana Radko Martínka je problém v tom, že zdravotní pojišťovny neplatí za výkony tak, jak by měly. Proto navrhuje stanovení podmínek mezi krajem a pojišťovnami, které dosud platí pouze 30 % všech nákladů za ošetření pacienta. Povinností Pardubického kraje je, aby platil tzv. hluchá místa, tedy čas, kdy záchranáři stojí. Jakmile však vyjedou do terénu, měla by náklady za pacienta hradit pojišťovna. Pošleme jim účty, ať je rozporují, navrhuje hejtman radikální řešení. Veřejným míněním i politiky hýbe v krajském městě záměr česko-rakouské firmy AVE CZ spustit u Pardubic spalovnu nebezpečného odpadu. Proti je 47 tisíc signatářů petice, představitelé města i kraje. Nicméně firma na třetí pokus získala kladné stanovisko k dokumentaci EIA. Veřejné slyšení dopadu stavby na životní prostředí, které mohlo plánu zabránit, skončilo po uzávěrce vydání.

4 4 KN listopad 2009 STŘEDOČESKÝ KRAJ Plaketou Baby Friendly Hospital, tedy Nemocnice přátelsky nakloněná dětem, se může pyšnit příbramská okresní nemocnice. Titul jí náleží především díky dětského oddělení, získává se totiž ne za technické vybavení, ale za vztah odborného personálu k pacientům. Rath spojil své působení se zdravotnictvím Dalo se předpokládat, že středočeský hejtman David Rath bude své působení v čele krajské vlády spojovat hlavně se zdravotnictvím. Jsem rád, že jsme rozjeli rozsáhlý plán modernizace všech krajských nemocnic. Letos jsme realizovali investice za více než půl miliardy a první výsledky už jdou vidět, sdělil. Dodal, že další jistou prioritou jsou investice do infrastruktury. V roce 2009 kraj vydal přibližně 2,5 miliardy korun na rekonstrukce a výstavbu nových silnic. Na ministra vnitra Martina Pecinu se obrátil středočeský hejtman David Rath s žádostí, aby policie v jeho kraji mohla nadále přijímat nováčky. Pecina totiž rozhodl, že policie kvůli krizi nebude příští rok nabírat nové policisty a finance určené na nenaplněná tabulková místa využije pro provoz. Podle Ratha by ale zastavení náboru prohloubilo dlouhodobé potíže s nedostatkem policistů v kraji. Ve druhé polovině listopadu bude známo jméno vítěze soutěže Poštovní spořitelna Starosta roku. S dalšími čtyřmi kolegy je ve finále i jediná zástupkyně slabšího pohlaví a zároveň reprezentantka Středočeského kraje, Vladislava Moravčíková z Oplan. Rakovník řeší problém s likvidací ekologické zátěže podél Rakovnického potoka. Likvidace by měla přijít na více než pět milionů korun. Město se bude snažit získat prostředky z Operačního programu Životní prostředí, pokud se mu to povede, může počítat s pomocí Středočeského kraje. Ten přislíbil, že v případě získání dotace uvolní deset procent celkových nákladů z havarijního fondu. Za pozitivum považuje Rath zastavení privatizace nemocnic. Bývalé vedení ODS a Petra Bendla kromě jiného kroužilo i kolem pěti krajských nemocnic. A když už se jim nepodařilo zprivatizovat je celé, tak postupně potichounku prodali aspoň některé části, uvedl Rath k privatizaci. Středočeský kraj má nyní zprivatizovanou dialýzu prakticky ve všech nemocnicích, mimo Mladé Boleslavi, zprivatizovaná byla dokonce i nukleární magnetická rezonance v Kolíně. Prvním krokem, který proto krajská vláda začala k nápravě situace podnikat, bylo prověřování dosavadního procesu privatizace. To mělo za úkol zjistit, jestli privatizace nebyly provedeny nikoliv ve prospěch kraje, ale ve prospěch soukromých subjektů. Za další úspěchy Rath považuje i to, že se ve všech pěti nemocnicích znovu podařilo zavést zubní pohotovosti. Dokonce existují podle něj dohody s lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, že do krajských pracovišť se budou chodit učit medici z Prahy. Navíc v Kladně se podařilo pořídit zubní laser, což je naprosto nová technologie, která zajistí bezbolestné ošetření zubního kazu bez vrtání. UNIVERZITA JE PROZATIMNÍ NEÚSPĚCH David Rath (vpravo) je profesí lékař. Není proto divu, že velká část jeho aktivit v pozici hejtmana je soustředěna právě na zdravotnictví. foto: archiv redakce K nejsilnějším tématům současného vedení kraje proto patří právě zdravotnictví. V tom, avšak nejen v tom, se podařilo podle hejtmana splnit předvolební sliby, mezi nimiž bylo například hrazení regulačních poplatků u lékařů, slevy poskytují i krajské lékárny. V krajských nemocnicích to funguje docela dobře. Každý měsíc občanům Středočeského kraje, nemocným lidem, dáme něco okolo 6 milionu korun, což není vůbec málo. A myslím si, že pro tyto občany, tedy pro chronicky nemocné, staré, invalidní, důchodce, rodiny s dětmi se jedná o docela slušný příspěvek, dodal hejtman. Mezi dalšími přínosy pro voliče uvedl Rath také zřízení call centra, kde operátoři udílejí obecné rady v otázkách zdravotní péče a služeb volajícím, kteří potřebují jen poradit při běžných zdravotních problémech, které neohrožují život. Díky tomu není blokována tísňová linka, na níž se lidé obracejí s akutními problémy. Mezi mediálně hodně proprané kauzy v případě Středočeského kraje patří splnění slibu zavést žákovské jízdné zdarma pro děti a mládež od 6 do 19 let, jež žijí a učí se nebo studují ve Středočeském kraji. O průkazky na jízdné zdarma je přitom až nečekaně velký zájem, o úmysl kraje se přitom velmi zajímala média. Mezi prozatímní neúspěchy - nikoliv však zaviněné považuje hejtman Rath zpomalení či spíše zastavení vzniku středočeské univerzity. Její rektorát by krajští radní rádi viděli v nově rekonstruovaných prostorách Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Zákon na zřízení univerzity již prošel ve sněmovně prvním čtením, nyní ho však blokuje parlamentní školský výbor, který jej nechce pustit k jednání pléna Poslanecké sněmovny. I samotný nápad zřídit středočeskou univerzitu byl považován za přinejmenším kontroverzní. Rath například uvedl, že na jejím vzniku se bude podílet také Univerzita Karlova, o čemž již měla existovat dohoda. Vedení Karlovy univerzity však takovouto dohodu popřelo. Michal Tillgen JIHOČESKÝ KRAJ V jihočeském Písku se na začátku listopadu sešli ředitelé krajských úřadů z celé republiky. Na setkání se shodli na tom, že se hejtmanství velmi dobře vyrovnala s rozjezdem datových schránek. Podle nich jsou kraje a obce v tomto směru na tom nejlépe z celé veřejné správy. Umějí se pochválit Jihočeské úřady práce zaznamenaly během října nárůst míry nezaměstnanosti. I tak je na tom ale region relativně dobře, s mírou nezaměstnanosti 6,8 procenta je na tom po Praze a Středočeském kraji nejlépe. Míra nezaměstnanosti v České republice je 8,5 procenta. Nejhorší situace je na Českokrumlovsku, které má 8,8 procenta nezaměstnaných, nejlépe je na tom Českobudějovicko, kde je nezaměstnaných 5,4 procenta. Jihočeský kraj bude mít pouze do konce listopadu svoje stálé zastoupení v Bruselu. Důvodem je úspora finančních prostředků, z dosavadních sedmi milionů korun ročně ušetří kraj polovinu, pokud dění v Evropě bude sledovat z Českých Budějovic a zástupce kraje se v Bruselu pouze občas zastaví. S novým konceptem ale nesouhlasil dosavadní ředitel zastoupení Petr Šebek, který ze své funkce odešel a nahradí ho Petr Soukup. Jihočeský kraj je spojen hlavně s Temelínem Jedním z bodů, kterými se před rokem hejtman Zimola představil v čele krajské vlády, byla snaha o dostavění jaderné elektrárny Temelín. V návaznosti na to v dubnu letošního roku podepsal Jihočeský kraj desetiletou smlouvu o spolupráci se společností ČEZ, která do kraje přinese 3,7 miliardy korun. Smlouva zaručuje 2,5 miliardy korun do investic v kraji - především v rámci silnic či obchvatů obcí. Sto milionů nám smlouva zajišťuje i na posílení Integrovaného záchranného systému kraje, což se i vzhledem k současným povodním jeví jako velmi prozíravé a přispěje to k lepší připravenosti kraje právě na takové krizové situace, komentoval hejtman Jihočeského kraje. Šestnáct jihočeských škol postupně vyměňuje okna, zatepluje budovy a provádí další úpravy, jejichž cílem je snížit energetickou náročnost zastaralých areálů. Na této letošní největší investiční akci se Jihočeský kraj podílí částkou ve výši 70 milionů korun. I přes dopady současné ekonomické krize Jihočeský kraj očekává, že v letech dosáhne objem investic částky 4,6 miliardy korun, a to s významnou podporou peněz získaných z evropských fondů. Vyplývá to z návrhu aktualizace střednědobého rozpočtového výhledu Jihočeského kraje na roky Podle slov hejtmana Jiřího Zimoly musí, i přes prohlášení ministra Slamečky o omezování výstavby silnic, Jihočeský kraj do infrastruktury peníze investovat. V příštím roce to budou dvě miliardy korun, z toho 1,5 miliardy do oblasti dopravy. Za velmi podstatný problém považuje Jihočeský kraj nedostatečné 3 miliardy na sociální služby v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Nejvíc ohrožené jsou terénní a ambulantní sociální služby. DOŠLO I NA ZDRAVOTNICTVÍ Nemocným a postiženým lidem přitom právě tyto služby dávají šanci zůstat doma, čímž se zároveň šetří i náklady na ústavní péči. Terénní a ambulantní služby ale většinou provozují neziskové organizace, které nemají silného partnera. Reálnost obav o budoucnost potvrdila náměstkyně jihočeského hejtmana Ivana Stráská. Obávám se, že ta situace může skutečně nastat, protože ti, kteří za sebou nemají finanční jistotu, budou mít problémy. Ty mají i krajská zařízení, některá jsme museli letos finančně podpořit a čekáme jako na smilování na další peníze od státu. Kraj má výhodu, že je za ním poměrně silná finanční jistota, takže budeme pomáhat ústavům, aby přežily, řekla náměstkyně hejtmana. Jihočeský kraj také vypsal hned v únoru letošního roku zcela nový grant pro rozšíření stávající nedostatečné kapacity jihočeských mateřských škol ve výši 19 milionů korun. Více než třicet mateřských školek využilo nebo využívá tyto prostředky na modernizaci budov, rozšíření hygienických a sociálních zařízení, na opravy, vybavení tříd a svých interních prostor. Kromě toho Jihočeský kraj podnikl k 1. květnu první krok k záchraně dačické nemocnice. Prostřednictvím své jindřichohradecké nemocnice dostal nemocnici pod svoji správu. Aby se mohla od 1. ledna 2010 stát právoplatnou osmou krajskou nemocnicí, byla nemocnice v srpnu převedena na akciovou společnost a v říjnu přijal Jihočeský kraj její majetek bezúplatným převodem. V dačické nemocnici bude zachován dosavadní rozsah zdravotnické péče a další rozvoj ambulantních i lůžkových zařízení, a to v závislosti na splnění legislativních, ekonomických, personálních a materiálních podmínek provozu, uvedl hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Michal Tillgen Od března 2009 má Jihočeský kraj svůj nový logotyp. Dosavadní logo v podobě vlnky nahradil pestrobarevný čtyřúhelník s mírně zaoblenými hranami. Symbolizuje přírodní krásy, kulturní dědictví a dynamický rozvoj kraje. foto: Jihočeský kraj

5 ČESKÁ REPUBLIKA KN listopad Dotace na výstavbu sociálního nájemního bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novou podobu dotační podpory na výstavbu sociálního nájemního bydlení. V minulosti mohly o dotaci na výstavbu sociálního bydlení žádat pouze města a obce. Nová investiční podpora je teď určena fyzickým i právnickým osobám, tedy soukromým investorům. PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ DOTACE Dotace je určena na zcela novou výstavbu i na vznik sociálních bytů pomocí rekonstrukce, nástavby nebo přístavby vhodné nemovitosti. Aby mohl zájemce o dotaci uspět, musí v prvé řadě předložit ekonomický finanční projekt a hodnověrný doklad, že má další finanční zdroje pro výstavbu. Dále musí pomocí výpisu z katastru nemovitostí prokázat, jestli není pozemek nebo nemovitost zatížena jiným finančním závazkem. Žadatel musí také předložit doklad o tom, že nemá žádné dluhy vůči veřejným rozpočtům a v případě, že se jedná o novostavbu, přiloží alespoň územní rozhodnutí, u rekonstrukce pak stačí posudek statika. Po kladném vyhodnocení projektu dodá žadatel ještě v určené lhůtě stavební povolení a další související doklady. V případě, že investor plánuje financování pomocí hypotečního úvěru, stát již dopředu dává svůj souhlas s tím, že bude nemovitost zatížena hypotečním břemenem. VÝŠE DOTACE Celková výše dotace se vypočítá jako součet dotací na jednotlivé sociální byty. Dotace na jednotlivý sociální byt se vypočte jako součin výměry podlahové plochy bytu a finanční částky na 1 m 2. Dotace ve výši Kč/m 2 je dostupná, jedná-li se o novostavbu sociálního bytu v bytovém domě a nástavbu nebo přístavbu, kterou vznikne podporovaný sociální byt. Dotace na jednotlivý sociální byt nesmí přesáhnout částku Kč. Dotace ve výši Kč/m 2, se vztahuje k situaci, kdy pomocí stavební úpravy vznikne sociální byt z prostor určených k jiným účelům než k bydlení. Stavební úpravou může také vzniknout sociální byt z bytu nezpůsobilého k bydlení. Dotace na jednotlivý sociální byt nesmí přesáhnout částku Kč. Dotace se zvyšuje o Kč, pokud vznikne upravitelný byt, který může bez dalších stavebních úprav sloužit pro bydlení osob s omezenou schopností pohybu a orientace. V případě, že výstavba splňuje požadavky na energetickou náročnost budov platné pro třídu A, zvyšuje se dotace o Kč. Pokud výstavba realizovaná stavebními úpravami, nástavbou, přístavbou nebo úpravou bytu nezpůsobilého k bydlení splňuje požadavky na energetickou náročnost budov platné pro třídu B, zvyšuje se dotace o Kč. Celková výše dotace, která se vypočte jako součet dotací na jednotlivé sociální byty, nesmí přesáhnout 30 % celkových investičních nákladů na výstavbu sociálních nájemních bytů. Dotace je individuální na každý byt. Investor tak může z plánovaného bytového komplexu vyčlenit na sociální nájemní byty jen určitý počet bytů a na ty jednotlivě žádat dotace. CO JE POTŘEBA DODRŽET PŘI PROVOZU BYTU Byt, který vznikl za pomoci dotace, musí během 15 let od dokončení stavby sloužit nejméně 10 let jako nájemní sociální bydlení. Přitom desetiletá podmínka nemusí být splněna najednou, může se jednat o různě dlouhé časové úseky. Důležitou podmínkou je stanovená výše nájemného, která v roce 2010 nesmí překročit 43 Kč za m 2 obytné plochy bytu. Nájemné v dalších letech bude navyšováno o míru inflace. Jakmile je splněna desetiletá podmínka statusu sociálního bytu, je možné s ním volně zacházet. Majitel může byt prodat nebo jej dále pronajímat za tržní nájemné podle svého uvážení. Provozovatel bytů může být i jiná osoba než původní investor. Nový vlastník však na sebe musí převzít všechny závazky provozu nájemních dotovaných bytů vůči státu. Jinak by se dotace a příslušné penále vracelo. BYTY PRO OBČANY V SOCIÁLNÍ NOUZI Tyto byty jsou určeny hlavně pro sociálně slabší domácnosti s nízkými příjmy, seniorům nad 75 let s nedostatečným příjmem a zdravotně postiženým. V případě sociálně slabších domácností platí podmínka, že v období jednoho roku před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl jejich příjem - 0,6 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost se 2 členy, - 0,8 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost se 3 členy, - 0,9 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost se 4 členy, - 1,0 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost s 5 a více členy. Druhou skupinou pak budou osoby se sníženou soběstačností a senioři nad 75 let. U seniorů je kritérium příjmů také hodnoceno, ale bude mírnější. Způsob obsazování bytů a provádění výběru nájemníků ilustrační foto: SFRB necháváme na vůli investora, respektive provozovatele. Předpokládáme však úzkou spolupráci investorů s pověřenými obecními a městskými úřady, které nejlépe znají sociální situaci ve svém obvodu. Významnou databázi případných dalších zájemců mohou mít i různé charitativní organizace, které se angažují v terénní sociální práci. Stát nebude výstavbu takovýchto bytů vynucovat nebo nařizovat, jde pouze o pozitivní podporu těm, kdo mají zájem se o bydlení osob sociálně slabších postarat. Podrobné informace o dotaci naleznete na (mmr) INZERCE

6 6 KN listopad 2009 PLZEŇSKÝ KRAJ Náměstek hejtmanky Plzeňského kraje pro oblasti regionální rozvoj a fondy EU Ivo Grüner, vedoucí odd. technické ekologie ZČU Jan Škorpil, ředitel výzkumného centra Nové technologie Miroslav Holeček a další odborníci z NTC se na společném jednání shodli, že jejich společným cílem je vybudovat v krajském městě výrobní závod na fotovoltaické články. Na základních školách v Plzeňském kraji bude probíhat unikátní projekt finančního vzdělávání s názvem Rozumíme penězům. Plzeňsko se tak po středních Čechách stane druhým krajem v ČR, kde se školáci seznámí se základy finanční gramotnosti. Realizátorem projektu je občanské sdružení AISIS, odborným garantem a jedním z myšlenkových autorů je GE Money Bank. Zlepšit péči o pacienty by podle vedení kraje měla nově zřízená telefonní linka , jejímž zřizovatelem je kraj. Lidé na linku od začátku listopadu mohou telefonovat a sdělovat své problémy a připomínky. Následně pak budou zpětně kontaktováni a dozvědí se, jak byla stížnost vyřízena. Bývalého vedoucího západočeského pracoviště inspekce ministra vnitra zatkla kriminálka. Obviněn byl z několikamilionové zpronevěry. Podle policie měl ještě s dalším komplicem připravit ruskou podnikatelku o více než deset milionů korun. Kozel zahradníkem? Hejtmanka věří, že její vláda nezklamala Je tomu rok, co do vedení Plzeňského kraje nastoupila vítězná ČSSD v čele s hejtmankou Miladou Emmerovou. Co vše se za ten rok změnilo? Změnilo se mnoho věcí. Podle reakcí občanů a sdělovacích prostředků se nepřihodilo nic, co by zpochybnilo naše politické zaměření, kompetence, odbornost a morální vlastnosti. Za to jsem velmi ráda, neboť s předsevzetím nezklamat jsem chtěla v roli hejtmanky, prvé ženy v této funkci v rámci celé ČR, působit. Cítím se odpovědná za činy celé Rady Plzeňského kraje, za roli všech zastupitelů a i pracovníků krajského úřadu. Není to činnost lehká, je i časově náročná, ale přesto mě baví. Zkrátka, dělat něco pro lidi s viditelnými kladnými výsledky - to je moje parketa. Ostatně - jako lékařka jsem tak chtěla působit po celý profesní život. Moji spolupracovníci v radě mě respektují, i když se někdy musím trochu rozčílit. Ale všichni plní svoje povinnosti podle mých představ. Je to kolektivní dílo, týmová práce, říká o prvním roce uplynulém od loňských voleb Milada Emmerová. ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY Nové vedení kraje se může pochlubit rovněž řadou úspěchů. V Klatovech v srpnu začala stavba nové krajské nemocnice, která představuje hlavní investiční projekt pro toto volební období. S přístrojovým vybavením si vyžádá přes 1,4 miliardy korun. Moderní stavba má být hotová do konce roku Stavba je největší investiční akcí Plzeňského kraje. V srpnu byla otevřena nejmodernější budova Domova mládeže v Plzeňském kraji při Střední škole Kralovice. Na stavbu a vybavení internátu přispěl Plzeňský kraj částkou 27 milionů korun. Povedla se také celá řada dalších projektů. Podařila se celá řada rekonstrukcí stávající silniční sítě, což považujeme za důležitý faktor pro zajištění bezpečné dopravy a dostupnosti všech poskytovaných služeb, dopravy do škol a na pracoviště, přibližuje úspěchy hejtmanka. Podle jejích slov velký ohlas sklidilo také nové ocenění Dvorana slávy hejtmana Plzeňského kraje, do které se budou každý rok uvádět tři osobnosti Plzeňského kraje celostátního významu z oblasti vědy, umění a sportu. Prvními nositeli tohoto ocenění se stali zpěvák Karel Gott, pedagog a jazykovědec Lumír Klimeš a sportovkyně Anna Maurerová. Další změny prováděné krajem se týkají zdravotnictví. Zkoncipovali jsme strategické pojetí zdravotní péče na území Plzeňského kraje a hodláme je postupně realizovat od počátku příštího roku Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami chceme zalátat díry v dostupnosti zdravotní péče v našem kraji. Jsme totiž jediným regionem v ČR, který má ze sedmi okresů zajištěnou lůžkovou zdravotní péči jen v pěti z nich. Zavedli jsme od 1. listopadu tzv. Zelenou linku a občané mohou bezplatně telefonovat na KÚ svoje připomínky a případné stížnosti na poskytování zdravotní péče. Těmi se budeme podrobně zabývat a zpětně reagovat. Ustavili jsme poradní Sbor krajských expertů, což jsou nejzkušenější lékaři v kraji, kteří se budou zabývat úrovní péče, stížnostmi, nedostatky, doškolováním a dalším zlepšováním organizace zdravotní péče v našem kraji. Již před dvěma roky je vytipovala Česká lékařská společnost JEP v Praze, ale ke slovu přicházejí až nyní, respektive po loňských volbách, hovoří o změnách v oblasti zdravotnictví Milada Emmerová. KRIZE Na krajské rozpočty a plány ale v posledním roce doléhá také současná hospodářská krize. Hlavním projevem krize je neplnění daňových příjmů, které tvoří rozhodující část příjmové stránky rozpočtu Plzeňského kraje, přibližuje situaci v kraji hejtmanka Emmerová. Daňové příjmy kraje dosáhly v září částky necelé 2,5 miliardy Kč, což představuje 65,32 % z upraveného rozpočtu Plzeňského kraje na rok Ke konci srpna činil propad daňových příjmů oproti upravenému rozpočtu kraje tis. Kč. V průběhu měsíce září se však propad daňových příjmů dále prohloubil a ke konci září překročil předpokládanou částku tis. Kč. Z důvodu neplnění daňových příjmů dle schváleného rozpočtu na rok 2009 musela být v průběhu roku přijata mnohá úsporná opatření ve výdajové části rozpočtu. Napříč rozpočtem Plzeňského kraje nebyly realizovány především investiční, ale i provozní výdaje v celkovém objemu 165,437 mil Kč. Na propad daňových příjmů dále reagujeme neustálým posuzováním výdajové stránky rozpočtu Plzeňského kraje z hlediska její nutnosti a nezbytnosti v kontextu aktuální finanční situace. Finanční prostředky určené na výdaje, které nejsou zcela nezbytné pro chod Plzeňského kraje, jsou vymezeny a rezervovány právě pro případ dalšího propadu daňových příjmů, který se dá očekávat, říká o protikrizových opatřeních Milada Emmerová. A jaké jsou plány kraje do blízké budoucnosti? Naše krátkodobé i střednědobé plány budou do jisté míry limitovány příjmovou částí krajského rozpočtu. Ještě není také na úrovni vlády a parlamentu rozhodnuto, jak bude naplněn požadavek ve směru financování sociálních zařízení v kraji. Čekáme na rozhodování v parlamentu, jak a kam se zásluhou poslanců bude ubírat letošní dělení medvěda. Znejišťování seniorů v jakémkoliv smyslu by nebylo dokladem dobré úrovně pokrokové civilizované společnosti 21. století. Přitom je nezanedbatelným faktem, že seniorů bude přibývat. Čas je spravedlivý ke všem, proto musíme počítat s tím, že i my dospějeme do seniorského věku. Zdravotní péče prodlužuje životy v porevolučním období velmi zřetelně. Jde o to, aby byl prodloužen i život se všemi jeho atributy!!! Jinými slovy sociální péče bude naší jednoznačnou prioritou, stejně jako zdravotní péče a prosperující školství. Budeme se snažit naplňovat naše volební sliby. Chceme pečovat o lidské zdroje, a to hlavně ve zdravotnictví a ve školství. Hodláme založit s pomocí sponzorů nadační fond, který by našim snahám výrazně pomohl, prozrazuje plány hejtmanka Emmerová. Jana Bartošová Hlavním investičním projektem kraje pro toto volební období je stavba nové krajské nemocnice v Klatovech. zdroj vizualizace: Plzeňský kraj KARLOVARSKÝ KRAJ David se nepolekal Goliáše, a tak město Cheb podá žalobu na bavorskou zemskou vládu. Předmětem sporu je skutečnost, že německý katastrální úřad odmítl uznat kupní smlouvu, podle které Cheb prodal hájenku v lese v Bavorsku manželům, kteří ji měli pronajatou. Vlastnictví lesa městem Cheb už před osmi lety přitom uznal německý soud. Karlovarský kraj má v naší zemi hned po Středočeském kraji nejvíce schválených projektů v poměru k počtu předložených k financování z EU. Vyplynulo to z údajů Národního orgánu pro koordinaci při Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Národní orgán sleduje, jak kraje čerpají dotace z evropských fondů. Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný ocenil úspěšné sportovce. Vzpěrači TJ Baník Sokolov, kteří se stali mistry republiky, získali od hejtmana 90 tisíc korun, šestinásobný vítěz Velké Pardubické Josef Váňa 60 tisíc korun. Oba Josefové si pak mohli podebatovat o svých zdravotních problémech, řeč se točila především okolo kloubních náhrad. Deset tisíc si může vydělat ten, kdo vyhraje veřejnou soutěž kraje o název pro budoucí čipovou kartu určenou k placení dopravy v regionu. Radním kraje se příliš nezamlouvá pracovní název Karlovarská karta a vypsali soutěž. Návrh může poslat kdokoliv, a to do 6. ledna příštího roku. Karta bude zavedena nejdříve v roce Kraj je úspěšný v čerpání evropských peněz Uplynul rok od doby, co se Karlovarského kraje ujalo nové vedení. Vedle vítězné ČSSD v čele s hejtmanem Josefem Novotným usedli v radě i představitelé KSČM a Doktorů za uzdravení společnosti. Co vše se za ten rok na kraji změnilo? Nebudu samozřejmě tvrdit, že se během letošního roku z našeho kraje stal šmahem prosperující region s funkčním zdravotnictvím, dostatkem kvalifikovaných odborníků a vysokou průměrnou mzdou. To přijde o pár měsíců později. Teď ale vážně - kraj se každopádně mění před očima díky úspěšnému čerpání evropských peněz. Na jaře byla otevřena nová hala karlovarského letiště, na podzim začala stavba jedné z největších středních škol v kraji - Centra technického vzdělávání v Ostrově a ještě letos odstartuje modernizace Integrované střední školy v Sokolově, všechny akce s dotací z ROP Severozápad. V únoru jsme začali plnit slib daný voličům, tedy hrazení poplatků krajem v krajských zdravotnických zařízeních. Poplatky kraj začal od září hradit také ve všech 91 lékárnách v regionu, popisuje některé změny v kraji hejtman Novotný. K těm dalším podle něj patří i to, jak se změnil přístup v komunikaci s lidmi. V Krajských listech byla zavedena rubrika Názory, kam přispívají krajští politici bez ohledu na stranickou příslušnost a na internetových stránkách kraje odpovědna hejtmana, prostřednictvím které Josef Novotný odpovídá občanům na jejich dotazy. Za zmínku pak také stojí i nově zrekonstruované krajské silnice nebo osm nových mostů. ČERPÁNÍ EVROPSKÝCH PENĚZ SE DAŘÍ Karlovarskému kraji se podle slov hejtmana Novotného jednoznačně daří kvalitně zpracovávat žádosti na financování projektů z ROP Severozápad. V tomhle směru patří pochvala i obcím, kde se v současnosti realizuje řada projektů v oblasti cestovního ruchu nebo přeshraničních akcí. Požádali jsme vládu, aby převedla peníze z ministerských programů, odkud se čerpá málo peněz, do regionálních operačních programů. Z nich probíhá čerpání mnohem efektivněji. Povedlo se zavést slíbené hrazení poplatků ve zdravotnických zařízeních spravovaných krajem, ve všech lékárnách na území regionu, upřesňuje Josef Novotný to, co se podařilo novému vedení za uplynulý rok. Naopak se však kraji podle něj nedaří vyjasnit situaci ve zdravotnictví a přes spousty času, které tomu věnuje, nemocnice stále nejsou personálně stabilizovány. NA KRAJ DOLEHLA KRIZE Letos na jaře byla otevřena nová hala letiště v krajském městě. Na krajské rozpočty a plány však doléhá také současná hospodářská krize. Jinak tomu samozřejmě není ani v Karlovarském kraji. Krize se projevila především v propadu příjmů z daňových výnosů do rozpočtu kraje. Očekávaný propad příjmů do rozpočtu kraje bude ve výši až 250 milionů korun, skutečný výpadek daňových příjmů k 31. říjnu 2009 činil 212 milionů korun. V případě projektů, na které kraj získal dotace z ROP Severozápad případně z dalších programů, například přeshraniční spolupráce v rámci Cíle 3, nedojde k žádným změnám. Na jejich předfinancování má kraj potřebné finance z úvěrů a nebude realizaci těchto akcí v žádném případě omezovat. Kraj zahájil okamžitá úsporná opatření. V březnu byly nalezeny úspory v oblasti provozních výdajů kraje napříč odbory krajského úřadu v celkové výši 31 milion korun. Po analýze dalšího vývoje daňových příjmů, kdy pokračoval jejich prudký pokles, přistoupil Karlovarský kraj v září k dalšímu vázání rozpočtovaných výdajů, a to dvěma způsoby - došlo k dalším úsporám provozních výdajů odborů na základě jejich skutečného čerpání v celkové výši 27 milionů korun a ke snížení provozních příspěvků na rok 2009 příspěvkovým organizacím v oblasti kultury, dopravy, zdravotnictví a školství v celkovém objemu 25,4 milionu korun, přibližuje situaci v kraji hejtman. Krize kraj samozřejmě postihla, podle mínění Josefa Novotného se s ní však zatím vyrovnali. Na příští rok je připravován prorůstový rozpočet, který počítá s financováním investičních akcí, o kterých už byla řeč. Je třeba si také uvědomit, že velké stavby, jako je CTV Ostrov, modernizace ISŠTE Sokolov, rekonstrukce Becherovy vily apod., přinášejí poměrně velké množství pracovních příležitostí, což je v téhle době zvlášť potřeba, uzavírá situaci v kraji hejtman Josef Novotný. Jana Bartošová foto: Karlovarský kraj

7 ROZHOVOR KN listopad Věděl jsem, že bude lepší dostat pendrekem přes hlavu než přes ledviny, říká Ondřej Rychlík, prezident Komory veterinárních lékařů ČR Pokud byste hledali na internetu Curriculum Vitae člověka, který stál v hektických listopadových chvílích před ozbrojeným kordonem policajtů a který v letech devadesátých zastával vysoké státní úřednické posty, hledali byste marně, stejně jako já. Nezabývá se zbytečnostmi, na které není čas. Neprofituje a neparazituje na minulosti. Takový prostě je. Ondřej Rychlík. Tento rozhovor je o dvaceti letech od pádu komunismu. Důvod, proč jsme si vás vybrali jako polistopadovou osobnost je ten, že jste ovlivňoval dění kolem listopadu 89. Dnes nejste politik, ale úspěšný podnikatel a prezident Komory veterinárních lékařů ČR. Vraťme se o dvacet let zpět. Co jste právě v těchto chvílích v roce 1989 dělal? si na mě, věděl, že jsem veterinář, navíc že pracuji poblíž. Přesvědčoval mě, abych nastoupil jako náměstek. Necítil jsem se na to, měl jsem pocit, že můj diplom je ještě mokrý, i když vlastně už nebyl. Příliš nezabíraly argumenty potřeby nové společnosti, co však nakonec zabralo, byla platová nabídka, která se měla trojnásobně zvýšit. To se odmítnout nedalo. Pracoval jsem na Okresní veterinární správě Praha východ jako obvodní veterinární lékař. Z aktivity jistého inženýra Šnajdra jsem byl pověřen být součástí tehdejšího tzv. vědecko-výrobního sdružení, které se snažilo některým nejhrůznějším socialistickým podnikům zvednout kvalitu živočišné výroby, v uvozovkách. Žil jsem poměrně spokojeným vnitřním životem, ale společenské věci mě samozřejmě zajímaly, takže jsem byl aktivním účastníkem nejrůznějších protestů, které se proti režimu konaly. Pár dní před sedmnáctým listopadem proběhly asi dvě demonstrace. Jedna byla proti bagrování Stromovky. Už si nevzpomínám přesně, jestli začala na Karlově mostě nebo Mariánském náměstí, tehdejším náměstí primátora Vacka před pražskou radnicí, kde nás policajti seřezali. Na tuto událost se víceméně zapomnělo, protože ji přebila demonstrace 17. listopadu. Jak probíhal váš sedmnáctý listopad roku 1989? Normálně jsem se vrátil z práce a šel se podívat na Albertov, protože tam byla u příležitosti Dne studentstva svolána demonstrace. Odtud se všichni přemístili na Vyšehrad. Někdo přišel s nápadem, že půjdeme demonstrovat do centra města. Později se říkalo, že člověk, který demonstraci vedl, byl agentem StB. Samozřejmě nebyl sám, těch estébáků tam bylo požehnaně. Dodnes přesně nevím, jak to bylo, ale po pravdě řečeno, je mi to jedno. Každopádně jsem se tehdy spíš shodou okolností než nějakou mojí přehnanou aktivitou, ocitl přímo před kordonem policajtů z pohotovostního pluku. Nic moc se nedělo, tak jsem se přesunul na chodník, protože tam měl zájem o rozhovor novinář, myslím, že z Hlasu Ameriky. Všichni tehdy už cítili, že se děje něco výjimečného. A taky se dělo. Došlo k drsnému rozehnání demonstrace. Byl jsem o něco starší a asi zkušenější, tak jsem všechny vyzval, že se budeme držet za ruce, protože jsem věděl, že bude lepší dostat pendrekem přes hlavu než přes ledviny, ale především, že se navzájem při útěku neušlapeme. Tím pádem jsme do podloubí, kde čekala urna a mlátila lidi obrovskými obušky dorazili až v momentě, kdy už byli mlátiči tak unavení, že jejich zásahy už byly podstatně slabší. Odtamtud jsem se přesunul do vinárny JZD Blatnička, objednal víno a se známými jsme všechno rozebírali. Dostal jste tehdy výprask obuškem? Určitě jsem nějakou koupil, ale velmi zlehka. Proti tomu, co jsem dostal tehdy před pár dny, to bylo zanedbatelné. Vypovídal jste před vyšetřovací parlamentní komisí? Vypovídal, ale pamatuji si to velmi matně. Byl jsem odkázán na prokuraturu, kde jsem vypovídal poměrně obsáhle. Celá moje výpověď byla směřována k tomu, abych identifikoval konkrétní osoby, které nás tloukly, což bylo obtížné. Jednak si v té chvíli obličeje moc neprohlížíte a v podstatě v těch mundůrech vypadali všichni stejně. Takže jsem nijak nepřispěl k tomu, aby byl někdo konkrétní obviněn. Myslím si ale, že nebylo podstatné, jestli nás mlátil poručík X nebo Y. Podstatnější bylo, kdo tam ty kluky nahnal a kdo to celé řídil. Poměrně brzy po těchto událostech jste se stal vysokým státním úředníkem. Jak jste k veřejné práci přišel? Takříkajíc jako slepý k houslím. Jedním ze členů vyšetřovací komise byl tehdejší poslanec, tuším za Československou stranu socialistickou, doktor Ládr. Ten byl později jakousi aklamací pracovníků, kteří založili Občanské fórum, nominován ústředním ředitelem Státní veterinární správy. Ocitl se mezi lidmi, svázanými s bývalou garniturou, která si mezi sebou vyřizovala účty. Nutně k sobě potřeboval někoho, komu by mohl věřit, někoho, kdo nebyl s těmito lidmi provázán. Vzpomněl O jak velké peníze tehdy šlo? Jako veterinář jsem nastupoval za 1850 Kč hrubého. Pak jsem si polepšil a ve chvíli nabídky trojnásobného platu jsem pobíral korun. Dnes je to úsměvná částka, kterou možná někdo pobírá z pracáku, ale tehdy plat přes už byl balík, takže jste nastoupil na Státní veterinární správu. Nastoupil jsem do funkce tajemníka a dostal jsem za úkol víceméně dělat všechno. Především jsem byl pověřen lustrací ředitelů všech okresních veterinárních správ. Už tehdy jsem ale měl v hlavě představu, jakým směrem by se měla Státní veterinární správa ubírat. Prosazoval jsem například zrušení krajských veterinárních správ (mimochodem se vznikem krajů zase existují). Podařilo se zprivatizovat veterinární službu. Odstátnily se a zprivatizovaly některé Státní veterinární ústavy, některé ne a některé zanikly. To vše se stalo už v roce 1990, ačkoli ještě neexistoval ani zákon o malé privatizaci. A vy jste se dál realizoval jako tajemník? Byl jsem dál tajemníkem, respektive vedoucím sekretariátu. Nikdy jsem moc nad sebou nesnášel šéfy, ale s doktorem Ládrem se pracovalo skvěle. V té době jsem ještě povýšil, byl jsem ministrem zemědělství Kubátem jmenován ústředním ředitelem České zemědělské a potravinářské inspekce. Opět jsem vypracoval koncepci, která by vše zjednodušila a zlevnila. Ta se ovšem poněkud zadrhávala, protože ministr Kubát ztrácel v Pithartově vládě pevnou pozici. Chtěl jsem prosadit, aby se ústředí inspekce přestěhovalo do Brna, kde byl tehdy ve vedení velmi slušný člověk a velký znalec vína pan inženýr Šebesta (dnes ministr vlády) a já jsem si myslel, že by byl dobrým šéfem. Nakonec se to tehdy povedlo, ústředí se přestěhovalo do Brna. Takže jste jako ústřední ředitel České zemědělské a potravinářské inspekce skončil a příběh pokračoval jak? Příběh ještě neskončil. Pan doktor Ládr odešel a já jsem byl jmenován ústředním ředitelem Státní veterinární správy, takže jsem byl vlastně takovým dvojitým ústředním ředitelem. Navíc jsem byl jmenován do kolegia ministra. To fungovalo až do pádu Pithartovy vlády. Přišla nová vláda a s ní ministr Josef Lux. Byla to vyhrocená doba pomlčkových válek a hektických politických souvislostí. Pan Lux měl za sebou suitu lidí, které hodlal etablovat do funkcí různých ministerských náměstků, což se mě netýkalo. Nicméně nikdo z těchto lidí nebyl srozuměn s mojí koncepcí. Takže mě pan ministr relativně rychle odvolal z funkce ústředního ředitele Státní veterinární správy, s tím, že budu nadále ředitelem potravinářské inspekce. Z hlediska mých priorit jsem to pokládal za zcela nemožné. Navíc jsem nechtěl dělat kariéru státního úředníka, což jsem ostatně vždycky dopředu hlásil. Takže jsem na funkci ředitele České zemědělské a potravinářské inspekce rezignoval. A odešel jsem do soukromého sektoru. S vědomím, že už se do těchto funkcí nehodláte vracet? Určitě jsem neodcházel s myšlenkou, že až bude příznivější politické klima, budu o nějakou státní úřednickou funkci usilovat. Příběh vysokých státních úřednických funkcí skončil, dnes úspěšně podnikáte. Dvacet let po pádu komunismu jste znovu ve veřejné pozici. Byl jste zvolen prezidentem Komory veterinárních lékařů ČR. Je to pro vás výzva? V každém případě je to velká zodpovědnost, snažím se ji brát s velkou pokorou. Do poslední chvíle jsem zvažoval, zda vůbec tuto kandidaturu přijmu. Zejména proto, že oba protikandidáti jsou lidé, kteří mně zcela konvenují. Ve svém nominačním proslovu jsem řekl, což bylo na volební vystoupení poměrně neobvyklé, že nikdo neudělá chybu, když bude volit mé protikandidáty. Ve funkci jsem velmi krátce, bilancovat budu až na konci volebního období, zda jsem byl pro komoru přívažkem nebo ku prospěchu. Veřejnoprávní televize připravuje ke 20. výročí pádu komunismu projekt s názvem 20 LET SVO- BODY. Úžasný titulek, jak jej vnímáte vy? Když to srovnám s tím, co jsem prožil předtím, tak nepochybně ano. Ale chápu, že když se někdo narodil před dvaceti lety, tak se mu může zdát, že žijeme v zemi, která je svobodná málo. Je něco, co vás za uplynulých dvacet let vysloveně nadchlo nebo naopak zklamalo? Nemůžu říct, že by mě něco vyloženě nadchlo či zklamalo. Žádné velké iluze jsem neměl. Je to dáno mimo jiné mými disputacemi s bratrem, který je poměrně historicky erudovaně vzdělán a jako profesionální historik umí velmi dobře odvozovat některé věci, které nastanou. Máme spolu hodně sporů, ale také nalézáme mnoho společných stanovisek. Co bych ale přece jen vypíchnul jako pozitivum je to, že žijeme v relativně liberální společnosti. Myslím si, že česká společnost je poměrně tolerantní, ačkoli to někdy, zejména z mediálních odezev, tak nevypadá. Jsem rád, že v takové společnosti žiju a že to mladí lidé přijímají jako samozřejmost. Jak hodnotíte současnou českou politickou scénu? Máte koho volit? To je vcelku neuralgický bod. Jsem voličem pravice, můj bratr volí levici. Přesně se však dokážeme shodnout na tom, že ve stávající době je to tak těžké, že se možná dostáváme do situace, kdy se nám může poprvé stát, že si řekneme, že k těm volbám ani nepůjdeme, protože to nemá cenu. Úplně cítím, jak těžko se vám to říká. Obávám, se bohužel, že nejste s bratrem sami, kdo takto přemýšlí. Panoptikum politiků, kteří se dneska prezentují je tak žalostné, a to na obou stranách politického spektra, že to nebude volba typu mám své kandidáty, budu je volit. Bude to volba z nutnosti. Bude to volba z nutnosti, pokud to vůbec volba bude. Byl tady v minulosti nějaký politický subjekt, který jste akceptoval? Nikdy jsem se s žádnou politickou stranou neztotožnil, proto jsem nikdy v žádné nebyl. Dlouhý čas jsem neměl problém volit ODS nebo ODA, která mně byla bližší svojí liberálností. Nikdy jsem nebyl příznivcem volby nezávislých osobností, protože nezávislých na čem? Třeba na pravdě?! Politické strany beru jako přirozený systém ve smyslu slavného Churchillova bonmotu o demokracii je to nejhorší možný způsob vlády, ale neznáme žádný, který by byl lepší. Teď by se slušelo skončit. Přesto se zeptám, máte nějakou životní metu? Z nastalého ticha slyším vaši odpověď. A vaše životní krédo? Nečinit vědomě nic, čeho by člověk měl litovat a přitom dopředu vědět, že litovat bude. POSLEDNÍ SLOVO Ve veterinární nemocnici v Českém Brodě probíhá běžný páteční cvrkot, takže především štěkot. Sedím zabořená v černém koženém gauči a snažím se koncentrovat. Kolega fotograf se pokouší o totéž. Ovšem do chvíle než vstoupil pan doktor oděn zcela nekonvenčně. V bleděmodré košilce či jak to nazvat, s výstřihem do véčka a s pestrobarevným potiskem srdíček a psíků. Ani na vteřinu jsem nezapochybovala, že volba osobnosti ke dvaceti letům svobody byla správná. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

8 8 KN listopad 2009 ČESKÁ REPUBLIKA České kraje žádají z fondů Evropské unie přes 34 miliardy Finanční prostředky proplacené českým příjemcům z fondů Evropské unie narůstají. Na začátku října již bylo vyplaceno 42,2 miliardy korun. Vyplývá to z Měsíční monitorovací zprávy Národního orgánu pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Česká republika má na programové období k dispozici více než 776 miliard korun, o které se žádá prostřednictvím operačních programů. Mezi žadateli a příjemci jsou také české kraje. V rámci třinácti operačních programů, ze kterých mohou kraje (mimo hlavního města Prahy) čerpat, je alokováno přibližně 400 milionů korun. České kraje do začátku října předložily 609 projektových žádostí v nichž požádaly o dotace v celkové výši 34,8 miliardy korun. Řídící orgány již schválily 373 projekty podané kraji za 19,6 miliardy korun. Kraje tyto žádosti zatím podaly pouze do jedenácti ze třinácti možných operačních programů. Mimo jejich zájem dosud stály operační programy Podnikání pro inovace a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Naopak nejvyšší zájem mezi kraji je o Operační program Životní prostředí ,5 milionu korun). O nejvíce peněz z evropských fondů si zatím požádaly kraje Moravskoslezský (více než 5,1 milionu korun), Ústecký (4,7 milionu korun) a Vysočina (4,6 milionu korun). :;=5>!5 :@!6A@4@B2?5 0C41B2 D Nejvíce peněz jde na Vysočinu rg)$> 1).#+0%E)7&1-%)-17()*F+-% 0!;)/2#$)!!) V jakých operačních programech kraje žádají? Kraje nejvíce peněz žádají z regionálních operačních programů. Z tématických operačních programů pak nejvíce žádostí poslaly do Operačního programu Životní prostředí a nejvíce peněz chtějí vyčerpat z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Například do Operačního programu Životní prostředí si nejvíce projektových žádostí zaslal Pardubický kraj, a to 48. Jak už bylo zmíněno, záměrem těchto žádostí bylo z velké většiny snižování energetické náročnosti ve školských zařízeních. Nejméně projektů do tohoto operačního programu, Liberecký kraj má nejvíce schválených projektů, a to 50 ve výši a to jeden, si podal Karlovarský kraj, V programovém období je pro kraje (kromě milionů hlavního korun. města Kraj Prahy) Jihočeský, otevřena který možnost čerpat který chtěl penězi podpořit soustavu finanční prostředky ze 13 operačních programů cíle je v Konvergence této statistice (kromědruhý, OP Doprava má adosud OP TP). Avšak Natura 2000 na území kraje. ve dvou z těchto 13 operačních programů OPschváleno PI a VaVpI 41 projektovou kraje doposud žádost, nepředložili za žádné projekty. V rámci všech OP, kde jsou kraje v jednotlivých kterou obdrží oblastech1 podpory 441 milion oprávněným korun. žadatelem, Na je co chtějí kraje peníze z fondů alokováno Nejaktivnější cca 400,5 jsou mld. v Kč. Pardubicích Pouze devět projektů v hodnotě 56 EU využít? V minulém vydání MMZ byla uvedena první část milionů analýzy má Kraje zatím jako schválen příjemci, Plzeňský která identifikovala prioritní Nejaktivnějším osy a oblasti žadatelem podpory, vemezi kterých kraji je kraj kraj. oprávněným Předposlední žadatelem, v objem krajové alokace statistice EU a národních Peníze, o které si kraje žádají prostřednictví regionálních operačních zdrojů je Pardubický dle jednotlivých kraj, který typů žadatelů dosud předložil 78 projektových žádostí a schválených žádostí v projektech. celko- Tato dosud analýza schváleno pracovala12 se souhrnnými projektů, daty avšak za všechny programů, nejčastěji míří na zlepšo- a přehled je krajských Jihomoravský, projektů na celkovém kterému počtu bylo podaných projektových kraje vé výši (kraj 3 jako 006 typ milionů příjemce). korun a hned za v celkové výši 715 milionů korun. vání dopravní infrastruktury. V projektech se také často objevuje žádost o Pokračování ním je kraj analýzy Jihočeský je součástí se 71 této předlože- schválených žádostí projektů na dle jednotlivých milionů korun. krajů a na927 čerpání milionů jednotlivých korun) krajů bylo v operačních schváleno programech. na dotace na podporu cestovního ruchu zprávy a je zaměřeno Bezmála natři srovnání miliardy předkládání korun (přesně projektových 2 žádostí anou Oba kraje také podaly nejvíce žádostí 18 projektů z kraje Vysočina. Ten je v kraji. Mezi další cíle podpory patří do Operačního programu Životní pro- tak zatím krajem, do kterého půjde sociální sféra, školská zařízení nebo středí, Srovnání z nějž čerpání by rádi ze získaly strukturálních dotace nejvíce fondů peněz. a FS dle O krajů něco méně financí zdravotnická a sociální zařízení. Od na počátku snižování programového energetické období náročnosti do 5. října 2009 poputuje bylo předloženo na projekty 609 projektových v Moravskoslezském žádostí kraji všemi příjemci kraji (31 pomoci. projekt V podaných za projektových Informace o evropských zškolských celkového počtu zařízení Naopak projektů nejméně předložených žádostech projektů jezatím nárokováno předložily cca 34,8kraje mld. Kč. Vyso- miliony korun). Nejméně peněz jde do fondech a EU 5. říjnu ( projektů bylo schváleno ve výši 847,5 celkemmilio- 373 projektů Plzeňského z celkového kraje, počtu a to 13již 103 výše schválených zmíně- žádostí, Kčina což nu korun) představuje a Plzeňský cca 61 % ze(22 všech projekty kraji podaných na ných projektových 56 milionů žádostí. korun. V těchto schválených projektech www. strukturalni-fondy. cz je alokováno cca 19,6 mld. Kč. - rozcestník pro informace o evropských Úspěšnost předkládaných projektů dle Středočeši čerpají nejefektivněji fondech v ČR Z hlediska objemu finančních prostředků v předložených požadavky nárokuje Jihomoravský a Plzeňský kraj, to odpov žádostí. Nejvyšší finanční objem je naopak registrován u Ú požadavky u každého tohoto kraje dosahují více než 13 % na prostředků kraji. Stav Tab. počtu 5 předložených Stav počtu projektů předložených dle krajů (EU projektů a národní dle zdroje) krajů (EU a n *VUNZj)cMVWSLOVTj)kPUVaOY) Tab. krajů 4 (poměr Úspěšnost předloženo předkládaných / schváleno) projektů dle krajů (poměr předloženo / schváleno) 7MNW) =GVE'&lEQ-c HacevZVaO)cMVWSLOt)T)w) TISb Ze statistik vyplývá, že nejefektivnějším žadatelem (poměr předlože- - bezplatná telefonní linka EUROFON poskytující h#%`&l#%q-c g[s8 ných/schválených) projektů) mezi informace o Evropské unii k.ae%e/-c g\s[ kraji je Středočeský kraj. Ten zatím info@strukturalni-fondy. jgs[ předložil 43 projekty a schváleno - ová adresa k zasílání dotazů o BRQ&l.(# 7g 7 97gS[ nqge/-c jjsg mu bylo 35 projektů, za které obdrží evropských fondech v ČR 0`)(Q-c jbs\ h#%`&l#%q-c IT T8jSI o.z&f&%#lq-c j\s7 dotace ve výši milionů korun. www. euroskop.cz h%"`&lhz%#'e/-c j7s\ To je tedy více než jedenaosmdesáti procentní úspěšnost. Druhým ter kontaktních míst pro veřejnost v - nabízí údaje o EU a adresy Eurocen- 0`)(Q-c IT [9gS\ o.z&leq-c [gsg :&%#LQ-&Q`EYQ-c [[Sb o.z&f&%#lq-c I7 gi[st nejefektivnějším žadatelem pak každém krajském městě. C#%'^a./-c btsg BRQ&l.(# bts7 je kraj Karlovarský. Kraj předložil C`YEwQ-c 9 [jsb C`YEwQ-c b8s9 24 projekty a dosud mu bylo schváleno Národní orgán pro koordinaci (NOK) cmtdem)tvs[b)lmnwt) pc;q) 18 ve výši 806 milionů korun, :;=5>!5 což Ministerstvo :@!6A@4@B2?5 pro místní 0C41B2 rozvoj ČR D S_LSd) DAD) Cq)pDh;D) Zdroj: MSC Zdroj: MSC znamená úspěšnost 75 %. nok@mmr.cz Zdroj: MSC MSC Tab. Podané 7 - projektové Podané projektové žádosti v žádosti relevantních v relevantních operačních operačních programech programech dle krajů dle (EU krajů a národní (EU azdroje)* národní zdroje)* 11 (*)<*) (*)8,,)!(*) (*)'7) &(*)-,) &(*)#') &(*)#,) (*)-') &(*) #7) &(*)# ) &(*)#/) 7MNW) -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl -Q F.`J hl o.z&leq-c \9 gtgsg b [b[s\ I 8Sg [ 7jSb 77 I b8ts9 iiq q q q q q q q q q q q C`YEwQ-c b \TS\ b \9Sb I ISI \ IbSj I8 I 8T\S7 q q q q q q q q q q q q C#%'^a./-c bt 9[7S[ I 7j[S[ I 8S[ j TIS9 q q 77 I g8js\ q q q q q q q q q q h%"`&lhz%#'e/-c T IgjSj I8 I 8b7S8 I 8S9 I8 T8ST q q 7b I 7b9Sj q q q q q q q q q q k.ae%e/-c Ij I9bS\ b [[jsi 8 8S8 I8 Ig\ST q q \T T\7S\ q q q q q q q q q q nqge/-c g bbsg \ j99s[ I ISI [ 9gSI q q q q \[ \ T9gSb q q q q q q q q h#%`&l#%q-c I 7ISj [ gg[sb I 8S[ j jgs9 q q q q II bb9s8 q q q q q q q q BRQ&l.(# I7 [7[S8 7 79\S7 I 8S9 b [TSg q q q q q q \g \ gj7s8 q q q q q q o.z&f&%#lq-c 7 IISI 7 [9jS7 I ISI j gbs\ q q q q q q T IjbSg q q q q q q :&%#LQ-&Q`EYQ-c 77 [[7Sj 7 [9TSj I IS8 I8 Ig\Sg q q q q q q q 7I \ T\jSb q q q b jjsg b gtis9 8 8S8 g 99ST q q q q q q q q q q 7[ I 78jSI q q 0`)(Q-c g bt[s9 b 7gjSj I 8S[ II TbS8 q q q q q q q q q q [ IjbSI q q =GVE'&lEQ-c g I87S[ \ I Tb\Sb 8 8S8 \ \bsb q q q q q q q q q q q q \8 I jg\s9 Barevné odlišení odlišení krajů krajů naznačuje naznačuje sdružení sdružení krajů v krajů sedmi vregionech sedmi regionech soudržnosti soudržnosti (NUTS II) (NUTS II) relevantní operační programy kraj je zde oprávněný žadatel a v takovém OP jsou podány projektové žádosti (všechny ROPu. cíle Konvergence kromě OP PI a OP VaVpI), celkově se jedná o * relevantní operační programy kraj je zde oprávněný žadatel a v takovém OP jsou podány projektové žádosti (všechny OP cíle Konvergence kromě OP PI a OP VaVpI), celkově se jedná o 13 OP, avšak ve dvou z nich (OP PI a OP 13 OP, avšak ve dvou z nich (OP PI a OP VaVpI) kraje doposud nepředložily žádné projektové žádosti VaVpI) kraje doposud nepředložily žádné projektové žádosti ** ** v takto v vyplněných takto vyplněných buňkách konkrétní buňkách kraj konkrétní není oprávněným kraj není žadatelem oprávněným žadatelem Zdroj: MSC Zdroj: MSC MNW),&lEG F.`J hl C#%'^a./-c gt \ 88jSg o.z&leq-c gi 7 gjts 9 k.ae%e/-c jt I g[js[ :&%#LQ-&Q`EYQ-c [j [ IT9Sb8 BRQ&l.(# [j b j\9sg h%"`&lhz%#'e/-c [\ 7 [b9s9 nqge/-c [I b g\9st =GVE'&lEQ-c b\ :;=5>!5 :@!6A@4@B2?5 \ j[bs\ b8 7 I[bS[ 0`)(Q-c 7T I 8IISI podmínky z Rozhodnutí/ Smlouvy o poskytnutí dotace z h#%`&l#%q-c 7b I \IbSb doposud C`YEwQ-c nejmenším finančním77 objememi IgjS[ ve schválenýc o.z&f&%#lq-c I9 TbgS [ 56,4 mil. Kč). 0S_LSd) p@q) Dh)o@q;?) Zdroj: MSC MSC Tab. Stav počtu 6 schválených Stav počtu projektů schválených dle krajů (EU projektů a národní dle zdroje) krajů (EU a Schválené projekty 7MNW) #[btp_szj)cmvwslol) Absolutně nejvyšší počet schválených projektů z celkovéh,&leg F.`J hl zaznamenán k.ae%e/-c u Libereckého kraje, [8 konkrétně I Ij8S9 se jedná o 50 o.z&leq-c bi I bbist počet schválených projektů k počtu podaných projektových C#%'^a./-c \T 7 8IISb téměř 75% úspěšnost projektových žádostí. Vysokým po =GVE'&lEQ-c \[ 7 889S9 Jihočeský kraj, který má schváleno 41 projektů, to je 57,7 % nqge/-c \b 7 \\IS\ žádostí. Podíl všech schválených projektů k podaným pr h%"`&lhz%#'e/-c \\ I \T8S9 61 :&%#LQ-&Q`EYQ-c %. Z pohledu jednotlivých krajů \I nejvyšší7 podíl T[7Sb 7g I \b7sg je nejnižší podíl zaznamenán u Plzeňského kraje (cca 41 projektovým žádostem se u ostatních krajů pohybuje v rozme Z hlediska objemu finančních prostředků ve schválen nejúspěšnější příjemce kraj Vysočina a Moravskoslezský Srovnání čerpání ze strukturálních fondů Analýza, která byla zveřejněna v minulém/ srpnovém vyd o které mají kraje absolutně nejvyšší zájem (OP ŽP z hle Naopak kraje dosud neprojevily zájem o OP PI a OP VaVp v tematických operačních programech vyplývá ze skute mezi oprávněnými žadateli všech 13 krajů (mimo hlavního Při porovnání předložených projektových žádostí kraji operačním programu je vyšší aktivita krajů registrován (nejvyšší podíl dosahuje ROP SV, tento činí cca 11 %). V zaznamenán také z hlediska finančních prostředků aloko regionálním operačním programu mohou žádat jen kraje, Tematické operační programy V OP Životní prostředí bylo absolutně nejvíce proj a Jihočeským krajem (48 a 39 žádostí). Tematické zam do oblasti snižování energetické náročnosti ve školských dosud předložil jen jednu projektovou žádost, a to do oblast 12

9 ÚSTECKÝ KRAJ KN listopad Kraj zvládl investice v dopravě i povodně Necelý rok nové krajské vlády v čele s hejtmankou Janou Vaňhovou je téměř za námi a nabízí bilancování. Jaké úspěchy a neúspěchy nové vedení, které tvoří koalice ČSSD a ODS, dosud zaznamenalo? Je samozřejmé, že v souvislosti s prací nové krajské vlády je nejvíce skloňováno slovo krize. Také hejtmanka kraje Jana Vaňhová potvrzuje, že ekonomická recese ovlivnila činnost samosprávy zásadním způsobem. Tento rok ve vedení Ústeckého kraje byl díky krizi velmi náročným obdobím, potvrzuje. Přesto se nám podařilo učinit spoustu důležitých věcí a splnili jsme také sliby, které figurovaly v krajských volbách. A kterých slibů vedení kraje dostálo? Tím nejvýraznějším je samozřejmě zrušení zdravotnických poplatků. ČSSD poplatky sice nezrušila, ale kraje se rozhodly vracet tyto poplatky formou daru zpět občanům. Tento kontroverzní krok hejtmanka hájí. Hrazení regulačních poplatků je rozhodně úspěch a vstřícný krok vůči občanům. Vyzdvihla bych také fakt, že jsme rozšířili síť krajských lékáren tak, aby v každém okrese měli občané možnost vybírat si léky s bonusem, který jim poskytujeme. Za další splněné sliby hejtmanka označuje finanční podporu některých sportovních klubů či podporu učňovského školství. Zde jsme vytvořili program žáků na dojíždění a důležité stipendijní programy. Ale jsou samozřejmě i věci, které se nepovedly. Například v oblasti sociálních služeb kraj zahájil stavbu nového sociálního zařízení v Jiříkově, ale v současnosti nejsou peníze na jeho včasné dokončení. Stavba se kvůli nedostatku peněz zřejmě protáhne nejméně o rok, přiznala hejtmanka. KRAJ ZVLÁDL PRÁCE NA INFRASTRUKTUŘE I POVODNĚ Nejsilnějším tématem Ústeckého kraje je doprava a dopravní infrastruktura. Kraj nutně potřebuje dostavět klíčové komunikace, jako je R7, R6 a D8, od kterých si vedení slibuje průmyslové oživení kraje a snížení nezaměstnanosti. V letošním roce se na těchto silnicích úspěšně pracovalo. My jsme velice rádi, že se konečně dokončily důležité úseky silnice R7. Stavba sice nebyla financována krajem, nicméně všichni tu na R7 velmi dlouho čekali. Úspěšně také pokračuje výstavba D8, řekla hejtmanka. A zmínila i další stavby. Jednou z nejdůležitějších je podle ní most v Litoměřicích, který se dokončuje. Považujeme za velký úspěch, že bude most v brzké době postaven. Už se totiž zdálo, že na něj nebudou peníze, ale kraji se s pomocí dodavatelů podařilo hrozící zastavení prací odvrátit. Z lokálních a krátkodobých událostí je nutné zmínit povodně. Kraj totiž musel předvést pohotovost a připravenost na náhlé situace. A podle hejtmanky to samospráva Povodňovou situaci kraj podle hejtmanky zvládl. zvládla. Krajská vláda vynaložila nemalé finance na zvládnutí pomoci občanům a obcím, kdy jsme vypláceli jednorázové prostředky podle stupně poškození jednotlivým domům. Vyčerpali jsme tak celý rezervní fond, který měl kraj pro tyto účely připraven. KRIZE OVLIVNILA VŠE Ať už jde o školství, dopravu, životní prostředí nebo úklid kanceláří úřadu, vše negativně postihla finanční nouze. Omezovat se musely výdaje, a to znamenalo zpomalení některých investičních akcí kraje. Nebezpečné to je především u projektů, které spolufinancuje Evropská unie. Ty totiž vyžadují finanční spoluúčast, která je nedostatkem peněz ohrožena. Krize zasáhla krajský úřad a veškeré programy, které jsme měli naplánované. Museli jsme přehodnotit letošní rozpočet, foto: Ústecký kraj pozastavit celou řadu investičních akcí na příspěvkových organizacích. O tři procenta jsme snížili rozpočty odborů a kanceláří, poznamenala hejtmanka. Podle ní však ještě není všem krokům konec. V současnosti se kraj zabývá především dalšími úpravami rozpočtu tak, aby byl vyrovnaný. Kraj si také vzal úvěr pro období za účelem dokončení některých rozestavěných akcí. Filip Appl Smrkové porosty v Krušných horách chce obnovit Ústecký kraj. Rada kraje jmenovala pracovní skupinu odborníků pro řešení obnovy porostů. Ve skupině jsou přední odborníci, kteří se dlouhodobě zabývají lesním hospodářstvím. Jak uvedl vicehejtman Arno Fišera, který má skupinu na starosti, stav smrkových porostů je v Krušných horách kalamitní. Pohyb pískovcových balvanů ve skalním masivu u hlavní silnice ve Hřensku mají hlídat speciální senzory, které tady upevnili pracovníci sanační firmy. V polovině letošního října se tady na silnici zřítil devítikubíkový balvan, o sledování masivu se následně domluvilo Ředitelství silnic a dálnic se Správou Národního parku České Švýcarsko. Senzory budou masiv sledovat půl roku, následně bude měření vyhodnoceno a padne rozhodnutí, zda silnici uzavřít. Dvě stovky zaměstnanců společnosti Spolchemie z celkového počtu 950 pracovníků přijdou o práci. Propouštění je součástí plánu na restrukturalizaci podniku. Kroky jsou podle managementu firmy konzultovány nejenom s bankami a věřiteli, ale také s odbory a úřadem práce. Republikově ojedinělé vzdělávací centrum chce v areálu Unipetrolu v Litvínově vybudovat Výzkumný ústav anorganické chemie. Regionální vzdělávací centrum UniREC by mělo poskytnout zázemí výzkumu a vzdělávání v oblasti moderní chemické technologie a alternativních chemických a energetických surovin. Zřízení centra by mělo přijít na několik stovek milionů. LIBERECKÝ KRAJ S nástupem krajské vlády došlo k ochromení turistiky Nová politická reprezentace Libereckého kraje, která vzešla z loňských podzimních voleb do krajského zastupitelstva, si zmapovala za rok výsledky práce krajské samosprávy, hospodaření kraje a významné události. Jsme sice druhý nejmenší kraj, pokud se týká rozlohy a počtu obyvatel, ale nízký věkový průměr naznačuje, že můžeme být krajem progresivním a prosperujícím. A o to se v dalších letech budeme společně snažit, řekl liberecký hejtman Stanislav Eichler. Hejtman dodal, že nám půjde o to, aby byl kraj atraktivní pro obyvatele, kteří tu žijí a pracují, pro podnikatele a zaměstnavatele, i pro rekreanty a turisty, kteří k nám přijíždějí. Proto více než jindy vsází na hlavní priority, kterými jsou zdravotnictví a zlepšování sociálních služeb, ale i na podporu průmyslové výroby, zemědělství i ochrany životního prostředí. Krajská vláda hodlá pokračovat i v tradičních kulturních a společenských akcích, jako je Den otevřených dveří, Krajské dny či hejtmanský ples, jež jsou příležitostí se setkat s občany, diskutovat a obhajovat práci vedení kraje, ale i přispět na dobročinné účely. Chce podporovat zdravý lokální patriotismus, ale zároveň upevňovat partnerství se zahraničními regiony v rámci Evropské unie i mimo ni. Pravidelně chce kraj také informovat o veškerém dění jak v rámci samosprávy, tak státní správy prostřednictvím aktualit na krajských webových stránkách i stránkách Měsíčníku Liberecký kraj, který pravidelně občané dostávají do svých schránek. Pevně věřím, že přes dopady světové hospodářské a finanční krize bude třetí volební období pro nás všechny úspěšné, dodal hejtman. Nová vláda Libereckého kraje se po svém nástupu musela vyrovnat s tím, že krize těžce zasáhla zejména turistický ruch. Kraj se proto snaží nepříznivý vývoj obrátit a další turisty přilákat rozsáhlým projektem. Vydal exkluzivní propagační materiály v několika jazykových mutacích nebo sady cyklomap. Letos od dubna do června navštívili kraj a přenocovali v něm hosté. Je jich oproti stejnému období loňska o šestnáct procent méně. ZÁCHRANA MÁ PŘIJÍT Z EVROPSKÝCH FONDŮ Krize se projevuje i v turistice, lidé na cestování začínají šetřit nejdříve. Obáváme se také, že bude déle odeznívat. Budeme dělat vše pro to, aby se nepříznivý vývoj otočil, uvedla Lidie Vajnerová, náměstkyně hejtmana pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch. Krajští radní proto hned po svém nástupu začali pracovat s Integrovaným projektem cestovního ruchu Libereckého kraje, podpořeném penězi z Evropské unie, od kterého si velmi slibují. Zahrnuje propagační materiály, mapy, ale třeba i rozvoj internetového portálu, takže si nás najdou i zahraniční turisté, dodala Vajnerová. Kraj nechal vytisknout také sadu cyklomap. Pět map má na zadní straně obsáhlou legendu s fotografiemi a radní věří, že přilákají sportovně laděné turisty. Z grantu ale kraj nechal vytvořit třeba také tisícovku reprezentačních desek, které mohou využít majitelé hotelů pro propagaci. Do desek se dají naskládat jakékoli informace. Turisté se dozví o zoologické zahradě, hradu nebo třeba jeskyních. Často o možnostech, které kraj nabízí, ani nevědí. Jde o to, aby se host v konkrétním území zdržel co nejdéle. Záleží samozřejmě na tom, jak s deskami hoteliéři pracují, od nás mají zaplněných asi osm stránek, poznamenala Vajnerová. Upozornila také na to, že penzionů je například v Jizerských horách dost, nabídka využití volného času pro návštěvníky se ale příliš nevylepšuje. Michal Tillgen Velký úbytek turistů pocítil kraj také na návštěvnosti své turistické atrakce - rozhledny Císařský kámen. foto: Liberecký kraj Na více než 34 miliony korun přišly nové přístroje pro gastrologii, urologii a nefrologii Krajské nemocnice Liberec. Špičkové přístrojové vybavení bylo pořízeno z financí EU prostřednictvím Regionálního operačního programu. Ministerstvo dopravy chce na začátku příštího roku zprovoznit mýtné brány na čtyřproudé silnici mezi Libercem a Chrastavou. S tím ale nesouhlasí ani Chrastava, ani vedení kraje. Největší obavy panují z toho, že zavedením mýtného se přesune kamionová doprava do měst a obcí. Starosta Chrastavy Michael Canov už poslal na ministerstvo stížnost, ovšem šance, že uspěje, je malá. Nepatrný úbytek nezaměstnaných zaznamenaly v říjnu úřady práce v Libereckém kraji. Nezaměstnanost tady klesla ze zářijových 10,7 % na 10,6 %. Kraj se pohybuje nad celorepublikovou mírou nezaměstnanosti, která v říjnu byla na 8,5 %. Rada Libereckého kraje schválila dokument s názvem Optimalizace pořadí silničních staveb na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji. Dokument má omezit případné působení zájmových a nátlakových skupin a jasně stanovuje kritéria, která budou rozhodovat o pořadí staveb. Mezi ně patří délka průtahu obcí, stav komunikace, počet obyvatel obce, význam hromadné dopravy na daném úseku a podobně.

10 10 KN listopad 2009 ČESKÁ REPUBLIKA Začala modernizace nejvytíženějšího ústeckého přístavu Ředitelství vodních cest ČR zahájilo realizaci projektu modernizace překladní hrany ve veřejném přístavu Ústí nad Labem Vaňov. Projekt, s názvem Veřejný přístav Ústí nad Labem Vaňov, modernizace překladní hrany s povodňovou ochranou plavidel, přinese dopravcům nové možnosti při vykládce a nakládce zboží i větší bezpečnost lodí v případě povodní. Modernizovaná, 310 metrů dlouhá překladní hrana umožní navýšení překladní kapacity přístavu a to jak v oblasti překládání zemědělských substrátů a ostatních sypkých materiálů, tak i překládání kontejnerů a nadrozměrných nákladů, řekl Miroslav Šefara, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, a dodal, že stavba zároveň zvýší bezpečnost plavidel a obyvatel v době povodní, neboť zde vznikne chráněné místo umožňující bezpečné nouzové vyvázání plavidla pro případ, že z technických důvodů nebude schopné doplout do ochranného přístavu. Přístav Ústí nad Labem Vaňov má dle vyhlášky ministerstva dopravy č.222/1995 Sb., o vodních cestách, statut veřejného přístavu. Stávající překladiště slouží převážně k překládce písků a sypkých substrátů. Překladní výkon v roce 2006, dle statistik dopravců, činil v rámci celého překladiště celkem tun. Překládka písků je realizována dvěma mobilními jeřáby, sypké substráty jsou překládány z železniční a silniční dopravy na lodě podúrovňovou násypkou s pásovým nakládacím zařízením. Velice si vážíme možnosti pracovat na tomto zajímavém projektu, který přispěje ke zkvalitnění lodní dopravy na Labi, řekl Jaroslav Kopecký, zástupce dodavatele - firmy OHL ŽS. Projekt za 136,5 milionu korun podpoří i Evropská unie. 116 milionu korun bude zaplaceno prostřednictvím Operačního programu Doprava z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zbylé náklady budou uhrazeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury. (rvc) Optimalizace trati Zbiroh Rokycany zahájena D11 za soukromé peníze? Další významný úsek III. tranzitního železničního koridoru se dočkal své modernizace. Jedná se o stavbu s názvem Optimalizace trati Zbiroh Rokycany. Práce začaly už v červnu letošního roku zejména úpravou železniční stanice Rokycany. Zde je již dokončena I. etapa. Ukončení celé optimalizace trati mezi Zbirohem a Rokycany je podle harmonogramu naplánováno na rok Investorem stavby je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Traťový úsek bude optimalizován na rychlost až 130 km/hod pro klasické soupravy a na max. 160 km/hod pro soupravy s naklápěcí technikou. Stavba řeší optimalizaci stávající trati Praha Plzeň v úseku Zbiroh (včetně) Rokycany (včetně), která spočívá především v úpravě směrových a sklonových poměrů pro zvýšení rychlosti, výměně železničního svršku a sanaci železničního spodku, uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Miroslav Konečný. Součástí stavby je také modernizace sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, rozsáhlé úpravy elektrizace traťového úseku a další související práce, které navazují na již probíhající stavbu úseku Beroun Zbiroh. Délka optimalizovaného úseku je cca 21 km a zahrnuje čtyři železniční stanice: Zbiroh, Kařízek, Holoubkov, Rokycany a dvě zastávky Mýto a Svojkovice. V železniční stanici Rokycany je nyní dokončena I. etapa. Na liché skupině kolejí je hotova výstavba druhé části podchodu a mostu u Sokolovny, přičemž realizace podchodu je financována z prostředků města Rokycany. Pracuje se na výstavbě nového přemostění přes řeku Klabavu, původní most bude v rámci protipovodňových opatření nahrazen mostem se třemi oblouky. V současné době pokračují v rámci nepřetržité výluky práce na sudé kolejové skupině v železniční stanici Rokycany, tedy výstavba druhého ostrovního nástupiště včetně výtahu a podchodu pro cestující. Stavba je navržena ke spolufinancování Evropskou unií v rámci Operačního programu Doprava prostřednictvím Fondu soudržnosti. Příspěvek EU může v případě tohoto projektu činit až 73,69 % z uznatelných nákladů. S městem Rokycany je uzavřena smlouva o poskytnutí účelové dotace ve výši 18,5 milionu korun na vybudování dvou podchodů. (zdc) Dálnice D11 by se do budoucna nemusela stavět jen za peníze státu. V současnosti se její výstavba na veřejné finanční zdroje spolehnout nemůže. Královéhradecký kraj chce proto nechat připravit studii, která prověří a otevře možnost stavět dálnici D11 ve spolupráci soukromníků a veřejných institucí. Krajští radní proto schválili zadání výběrového řízení na návrh řešení studie proveditelnosti stavby dálnice D11 metodou PPP (public private partnership). Návrh finančního řešení výstavby dálnice D11 popíše celou trasu od jejího dnešního konce na česko- -polské hranice u Královce. Na polské straně hranice by mohla být dálnice hotova v roce 2012, z české strany by její stavbu mohly významně zdržet právě chybějící peníze na přípravu a výstavbu. Naši polští kolegové jsou v tomto směru velice aktivní, při výstavbě dálnic mají navíc velkou oporu v zákonech. U nás máme podle odborníků snad nejkomplikovanější právní prostředí pro získávání potřebných pozemků pro výstavbu dálnic ze všech zemí Evropské unie. Zákony by bylo potřeba změnit nejen pro snazší výkupy pozemků, ale i pro využití právě projektů PPP, řekl královéhradecký hejtman Lubomír Franc. Kraj chce použít návrh financování výstavby dálnice s použitím soukromých investorů jako konkrétní řešení problému s nedostatkem peněz. Tyto zkušenosti by bylo navíc možné využít při výstavbě dalších dopravních staveb v České republice. Kraj bude navržený způsob financování konzultovat s ministerstvem dopravy jako zástupcem investora stavby dálnice. Fungující čtyřproudová silniční tepna protínající kraj od jihu na sever by měla odvést z přetížených krajských silnic těžkou dopravu, zlepšit lidem cestování za prací, přilákat investory a zlepšit životní prostředí v městech a obcích. (khk) Moravskoslezský kraj modernizoval další kilometry silnic Moravskoslezský kraj ukončil v polovině září fyzickou realizaci projektu Silnice část. V rámci projektu bylo rekonstruováno, resp. modernizováno 14 úseků silnic II. a III. třídy v kraji. Celková délka rekonstruovaných silnic činí 45,5 kilometru. Strategickým cílem projektu bylo zkvalitnění a zajištění rozvoje dopravní infrastruktury regionu. Celkové výdaje projektu činily téměř 420 miliónů korun, Evropská unie se na projektu prostřednictvím Regionálního operačního programu podílela zhruba 330 miliony korun, státní rozpočet 30 miliony a podíl spolufinancování kraje činil cca 60 milionů korun. Projekt kromě modernizace původních silnic, řešil také odstranění bodových závad ve sjízdnosti a v některých úsecích i rekonstrukci mostních objektů. V jednom případě pak došlo k výstavbě nové části silnice v novém směrovém vedení a byla vybudována také nová okružní křižovatka. Jednotlivé stavby projektu byly realizovány na celém území Moravskoslezského kraje. Na Osoblažsku byl v obci Dívčí Hrad rekonstruován most přes řeku Osoblahu a spojnice mezi obcemi Arnultovice Vysoká. Modernizace také proběhla na dvou úsecích silnic vedoucích z Bruntálu do Vrbna pod Pradědem. Na Opavsku byly rekonstruovány úseky komunikací mezi obcemi Brumovice Velké Heraltice, Slavkov Kylešovice, Melč Moravice a Rohov Píšť. Stavební práce proběhly také v okresech Nový Jičín (výstavba okružní křižovatky ve Studénce, rekonstrukce silnice Odry Kunín) a Frýdek Místek (modernizace silnic Frenštát Trojanovice, Frýdlant n. O. Malenovice Karpentná Oldřichovice). Jedna stavba byla realizována také v Ostravě, a to III. etapa rekonstrukce ul. Frýdecká. Výběr staveb určených k realizaci byl proveden na základě bodového hodnocení obsaženého v tzv. Bílé knize, která systematicky mapuje stav komunikací II. a III. třídy na území kraje a vyhodnocuje potřebnost investic, rekonstrukcí a modernizací na této silniční síti prostřednictvím škály konkrétních kritérií. Na přípravě i realizaci projektu se podílel partner projektu - Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace kraje, která kromě toho že zpracovává tzv. Bílou knihu, zajišťuje během přípravné fáze zejména přípravu projektové dokumentace a vydání potřebných povolení, a v realizační fázi pak na jednotlivých stavbách prováděla technický dozor investora. Realizace projektu konkrétně přinesla zejména zkrácení jízdní doby v řešených úsecích silnic, zlepšila dopravní bezpečnost, zvýšila dopravní dostupnost a obslužnost regionu. Zkvalitněním napojení regionu na silnice vyšších tříd včetně sítě TEN-T jsou tak vytvořeny lepší podmínky pro možný hospodářský rozvoj včetně cestovního ruchu kraje. (msk)

11 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KN listopad Z úspěchů kraje: obchvat či rodinné pasy V kraji vládne už rok levo-středová koalice vítězné ČSSD s KDU-ČSL a SNK-ED v čele s hejtmanem Lubomírem Francem. A je nutné říci, že to byl rok plný překážek a obtížného vypořádávání se s finanční krizí. Přesto se v kraji podařila celá řada kroků, které zkvalitňují život občanům i firmám. Zásadním tématem všech krajů České republiky je dopravní infrastruktura. Nová krajská samospráva se snaží maximálně investovat především do silnic, které jsou velmi důležité pro zlepšování ekonomické situace a zaměstnanosti. Mezi projekty, které kraj zaštiťoval, patří například důležitý obchvat České Skalice. Ten začne zanedlouho sloužit řidičům na jednom z nejfrekventovanějších dopravních tahů kraje, poznamenal hejtman kraje Lubomír Franc a dodal, že rychlé vyřešení tohoto vleklého dopravního systému považuje za velký úspěch své vlády. Z dalších prací na infrastruktuře lze zmínit například rekonstrukci devítikilometrového úseku silnice II. třídy mezi Křižanovem a Českou Skalicí. Zhruba 88 milionů korun jsme na tuto stavbu získali z Evropské unie, zbytek tvoří finance ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje, sdělil krajský radní Josef Ješina. Jsou však samozřejmě i projekty nezvládnuté. Jde například o nekonečné dohadování kolem D11 u Hradce Králové. Současné vedení totiž odstoupilo od dohody o výkupu potřebných pozemků. Podle vedení byla pro kraj smlouva extrémně nevýhodná. S tím samozřejmě nesouhlasí opozice. Z celého postupu samosprávy jsem velmi nešťastný, řekl bývalý hejtman Pavel Bradík, který smlouvu s farmářkou Havránkovou dojednal. Hejtman Franc však zmiňuje trochu jiné neúspěchy jeho vedení. Jde o odložení integrace veřejné autobusové dopravy, díky níž by mohl krajský rozpočet ušetřit desítky milionů korun. Kvůli odporu některých dopravních firem se však tento systém v kraji rozběhne až v červnu příštího roku. PLATÍME ZA LIDI, A TO JE ÚSPĚCH, MÍNÍ FRANC Z úspěchů v oblasti zdravotnictví Franc zmiňuje hrazení zdravotnických poplatků. Podle něj běží systém odpouštění poplatků bezproblémově a slouží všem pacientům v kraji. Podle France se kraj zaměřil také na zaměstnance ve zdravotnictví. Podařilo se nám najít cestu z dlouhodobě nespravedlivě nastaveného způsobu odměňování středního zdravotnického personálu krajských nemocnic, dodal hejtman. Z dalších úspěchů stojí za zmínku projekt rodinných pasů. Projekt má podporovat rodiny s dětmi a jeho podstatou je vytvoření a realizace systému poskytování slev a dalších výhod rodinám s dětmi do osmnácti let věku. Do programu se dosud přihlásily asi dva tisíce rodin. Zavedením rodinných pasů chceme přispět k podpoře rodinné politiky kraje. Systém slev pro rodiny s dětmi přinese domácnostem finanční úlevy v jejich rozpočtu a podpoří i turistický ruch v našem regionu. Projekt jsme zahájili letos v červnu a první rodinné pasy kraj začal vydávat v září, prohlásil náměstek hejtmana Vladimír Derner. V sociální sféře, která se bude v příštím roce zřejmě potýkat s velkými problémy, se samozřejmě také pracovalo. Patří sem mimo jiné investice do modernizace domova důchodců v Polici nad Metují. Rekonstrukce domova důchodců bude stát téměř sto milionů korun. Více než polovinu z této částky uhradí Královéhradecký kraj, řekl hejtman Lubomír Franc. KRAJSKÝ ROZPOČET VÁLČÍ S NEDOSTATKEM PENĚZ Integrovaný dopravní systém se zatím v kraji nepodařilo nastartovat. Takový propad příjmů, jaký v současnosti lomcuje rozpočty českých krajů, tady od jejich založení zatím nebyl. Jde samozřejmě o důsledek širší finanční krize, jejíž dopad se naplno projevil už v první polovině letošního roku. Nové samosprávy se tak ani nerozkoukaly a už musely řešit, jak omezit výdaje a zvýšit příjmy, aby se míra investičních akcí udržela na rozumné úrovni. Přesto to nejhorší kraj ještě čeká. Alespoň podle náměstka Josefa Táborského. Současný propad krajských příjmů oproti stejnému období loňského roku činí zhruba 380 milionů korun, řekl Táborský a dodal, že v příštím roce je nutné počítat s výpadkem kolem 600 milionů korun. Kraj si nyní navíc musí poradit se závazky úvěry, leasingem či půjčkami některých krajských obchodních společností ve výši 3,8 miliardy korun. Filip Appl foto: archiv redakce I letos se běžkaři v Královéhradeckém kraji mohou těšit na upravené stopy. Z krajského rozpočtu putuje na úpravu běžeckých tratí v Krkonoších 400 tisíc korun, kraj uvolnil ale i prostředky pro další lokality, konkrétně Orlické hory, Zvičin a Kladské pomezí. Mluvčí kraje Imrich Dioszegi sdělil, že hejtmanství letos na úravu lyžařských běžeckých stop rozdělilo mezi osm žadatelů celkem milion korun. Od počátku listopadu je bez komplikací opět průjezdný hlavní průtah městem Nechanice a řidiči tak mohou plynule jet po silnici spojující Hradec Králové s Novým Bydžovem. Rekonstrukce vozovky probíhala v minulých letech na několika úsecích silnice, což komplikovalo provoz. Do modernizace silnice v Nechanicích investoval kraj přibližně 70 milionů korun. Až na počet 81 klient se zvýší kapacita domova důchodců v Albrechticích nad Orlicí. Na podzim začali dělníci pracovat na rozšíření domova, které přijde na 37 milionů korun. Na akci získal Královéhradecký kraj dotaci od ministerstva práce a sociálních věcí 24,4 milionu korun. Do konce příštího roku budou v areálu domova postaveny tři nové vilky, do kterých se nastěhuje 24 důchodců trpících Alzheimrovou nemocí. KRAJ VYSOČINA Kraj je nejlepší v oblasti IT a čerpání z EU Kvůli krizi jsou na Vysočině ohroženy především investice a čerpání z fondů Evropské unie. Kraji se však zatím daří s touto nepříznivou situací bojovat a rok nového vedení kraje v čele s Jiřím Běhounkem se tak zatím zdá vcelku úspěšný. Zhodnotil bych uplynulý rok jako velmi složitý především proto, že na kraje dopadla ekonomická krize, se kterou ještě na konci minulého roku nikdo nepočítal, řekl Krajským novinám hejtman Jiří Běhounek. Podle něj se kraj musel především vyrovnat s doprovodnými problémy finanční krize. Kromě nižšího daňového výtěžku je tím nejpalčivějším vysoká nezaměstnanost. Celá ta práce a všechna opatření, která jsme museli učinit, znamenají na druhou stranu cenné zkušenosti do budoucna. Jsem si jistý, že občané tvrdou práci vedení kraje ocení, dodal hejtman. S krizí přitom kraj bojuje celou řadou především úsporných opatření. Jde hlavně o šetření v oblasti výdajů krajského úřadu a některých příspěvkových organizací kraje. Kraj také spustil nové projekty, které mají pomoci. Jedním z nich je například projekt společného nakupování energií. Děláme maximum. Spojili jsme se s jednotlivými hospodářskými komorami, spolupracujeme s podniky, ustanovili jsme pracovní skupinu, připravili jsme Strategii pro Vysočinu, jmenuje další jednotlivá opatření hejtman. A do budoucna nevylučuje ani úvěr. Zatím musíme jít s rozpočtem o půl miliardy dolů, a to je pro kraj velmi obtížná situace. E-GOVERNMENT: CHLOUBA KRAJE Co se kraji povedlo? Těch věcí jmenuje hejtman Běhounek celou řadu. Jednou z nich je i vracení zdravotnických poplatků občanům. Je tu velký rozruch kolem zákonnosti tohoto postupu a já se ptám, zda zřizování akciových společností v době platnosti zákona o neziskových nestátních zdravotnických zařízení byl právně v pořádku. Podle mého názoru nebyl a přesto se tím nikdo nezabýval. Tento dvojí metr se mi vůbec nelíbí. Na druhou stranu je pravda, že v současnosti je v tom hrazení poplatků nepořádek a nutně musí dojít k nějaké diskusi, co s tím udělat. Z dalších oblastí hejtman zmiňuje tu sociální, kterou se podařilo stabilizovat. Zde bych rád vyzdvihl zásluhy pana Krčála, který má oblast na starost. V oblasti životního prostředí má však kraj problémy. Mohou za Krajský úřad na Vysočině maximálně využívá principy e-governmentu. to alternativní zdroje energie, které se snaží kraj prosazovat. Veřejnost na Vysočině nese velmi nelibě výstavbu větrných elektráren, poznamenává hejtman. Navíc se nám nedaří ani výstavba bioplynových stanic, protože je to blokováno u rozvodných a přípojných struktur. Jako vůbec největší chloubu kraje vidí hejtman oblast informačních technologií a e-governmentu. Právě tyto otázky kraj tradičně přednáší na informačním veletrhu v Hradci Králové. Vyzdvihl bych také čerpání z Regionálního operačního programu, které máme na nejvyšší úrovni v České republice, dodává lídr kraje. VELKÉ PENÍZE DO SILNIC zdroj: Velké finanční prostředky jdou v letošním roce do dopravní infrastruktury. Částka, která jde letos do projektů v této oblasti totiž dělá kolem 1,5 miliardy korun. Značnou část samozřejmě poskytla Evropská unie, bez jejíž pomoci si rekonstrukce českých silnic už umí představit jen málokdo. Z příkladů silnic, které byly, jsou nebo v nejbližší době budou opraveny, lze zmínit silnice kolem Havlíčkova Brodu. Jde například o komunikaci mezi Havlíčkovým Brodem a Jihlavou či mezi Havlíčkovým Brodem a Čáslaví. Za úspěch naší vlády v oblasti dopravy považuji také navýšení počtu kilometrů krajských silnic, stabilizaci Správy a údržby silnic či nákup nové techniky na údržbu komunikací. Podle hejtmana je teď nutné nezahálet a soustředit se na další práci. Nedávno jsme měli setkání rady, kde jsme si zhodnotili rok 2009 a dali jsme si cíl, abychom si do poloviny ledna připravili představu na rok 2010 a dále na rok 2011 a Podle Běhounka však nelze očekávat žádné radikální kroky. Jde především o dokončení rozpracovaných akcí v oblasti dopravy a zdravotnictví. Oblast zdravotnictví potřebujeme dále stabilizovat a zamezit odcházení mladých lékařů. Samozřejmě vše záleží na ekonomické situaci. Filip Appl Kraj Vysočina se jeví jako velmi vnímavý k moderním technologiím. Kromě prezentace na svých webových stránkách se objevil také na Facebooku, oblíbené sociální síti. Na své facebookové prezentaci kraj nabízí přehled o dění v regionu, pozvánky na kulturní a společenské akce a také možnost diskuze. Uvidíme, jak kraj na facebooku uspěje. V době uzávěrky vydání měl jeho profil 88 členů. Na únor je odročeno líčení Krajského soudu v Brně, který projednává spor mezi krajem Vysočina a společností D.I.S. Brno. Ta je podle názoru kraje zodpovědná za zpoždění při výstavbě silnice z Jihlavy do Příseky. Výstavba se oproti stanovenému termínu zpozdila o 243 dny a kraj proto požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši více než 11 milionů korun. Kraj Vysočina zareagoval na žádost samosprávy partnerského ukrajinského regionu ze Zakarpatské oblasti o pomoc při nákupu léků nezbytných k léčbě pacientů v době epidemie chřipky. Na východ hejtmanství poslalo 200 tisíc korun. Tato dotace byla poskytnuta prostřednictvím dobročinného fondu ViZa, který byl zřízen za účelem financování společných projektů obou regionů.

12 12 KN listopad 2009 ČESKÁ REPUBLIKA Podpora aktivního evropského občanství Evropa pro občany (Europe for Citizens) je jedním z komunitárních programů, prostřednictvím kterého mohou neziskové organizace, místní správa a samospráva čerpat v období finanční prostředky za účelem podpory mezinárodních projektů. V říjnovém, listopadovém a prosincovém čísle Krajských novin v ám postupně představujeme možnosti podpory z tohoto programu. Odbor informování o evropských záležitostech, který program Evropa pro občany v rámci Úřadu vlády provádí, zřídil v červnu 2008 Národní kontaktní místo programu, které mohou zájemci o program kontaktovat s dotazem či žádostí o konzultaci projektového záměru. V říjnovém vydání jsme se zaměřili na Akci 1 Aktivní občané pro Evropu, konkrétně se jednalo o podporu mezinárodních neinvestičních projektů určených zejména pro města a obce. Akce 2 Aktivní občanská společnost v Evropě, představuje podporu mezinárodních neinvestičních projektů organizací občanské společnosti. V rámci této programové osy lze žádat jak o granty na provoz (uzávěrky každoročně na podzim), tak o granty na projekty (uzávěrka každoročně v únoru). Žádosti se podávají prostřednictvím elektronického formuláře přímo do Dva školáci přijdou k přepážce bankovního okénka, vytáhnou dětské pistole, namíří je na pokladní a povídají: Dejte nám jenom bankovky, chceme totiž. (viz tajenka) Bruselu do Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizi, která projekty přijímá a hodnotí. Mezi úspěšnými žadateli v této ose najdeme řadu neziskových organizací z ČR, například obecně prospěšnou společnost Opona, Trialog, o.s., Europeum, o.s., Evropské hodnoty, o.s., Centrum pro komunitní práci Západní Čechy, Multikulturní centrum Praha apod. V prosinci seriál o programu Evropa pro občany uzavřeme poslední programovou osou s názvem Akce 4 Aktivní evropská paměť. Marcela Straková, koordinátorka programu Evropa pro občany v ČR Divadelní představení Osobní anamnéza - V roce 1989 mi bylo pět let... jako by se to zastavilo o moji kůži vytvořila v rámci projektu Cirkus totality (Opona, o.p.s.) režisérka Petra Tejnorová. Představení je za podpory programu reprizováno v zemích V4 a navazuje na něj workshop, který dále rozvíjí téma reflexe totalitní minulosti v současném kontextu. Ve hře jsou: digi fotoaparát, MP4 přehrávač, MP3 přehrávač, sportovní tašky a další! Více informací naleznete na Vyplněnou křížovku posílejte na adresu: České hory Sport, zábava a relaxace České hory nabízejí kvalitní podmínky pro lyžaře, snowboardisty i běžkaře a spoustu dalších aktivit k tomu. Zkrátka nezůstanou ani rodiny s dětmi, které to na horách v České republice doslova nadchne. LYŽOVÁNÍM TO NEKONČÍ Lyžujte a bavte se Skiareál Špindlerův Mlýn v Krkonoších ( patří mezi nejznámější česká střediska. Nabízí 25 km sjezdových a 90 km běžeckých tratí. Tady si užijete kvalitní zimní dovolenou a nudit se nebudete ani ve chvíli, kdy zujete přeskáče. Přímo ve Špindlerově Mlýně je bobová dráha, adventure park, kde můžete okusit i adrenalin na obří houpačce, milovníci rychlé jízdy se svezou na sněžném skútru, romantiky nadchne jízda se psím spřežením a snad každého bude bavit sáňkování nebo snowtubing, neboli jízda na nafukovacích duších. ( a Lyžujte a koupejte se Výborné podmínky pro sportovce nabízejí také Jizerské hory. Areál Ještěd ( se rozprostírá hned na okraji Liberce a má ideální polohu i proto, že je jen hodinu od Prahy. Nabízí tratě všech náročností a hned po lyžování mohou lidé zajít do aquaparku Babylon ( který má opravdu širokou nabídku atrakcí. Nově se tu provozuje i aquazorbing. Lyžujte a fanděte Na české hory můžete vyrazit i jako fanoušci sportovních akcí. V termínu od 12. až 14. února se v Novém Městě na Moravě na Vysočině uskuteční známý běžecký závod Zlatá lyže ( Mimochodem, okolí Nového Města na Moravě ( je opravdovým rájem běžkařů. Upravované lyžařské tratě dosahují celkové délky 100 kilometrů. Dalším známým běžeckým závodem je Patria Direct Jizerská 50 ( Ta startuje 10. ledna v Bedřichově. Jizerské hory patří také mezi oblíbené běžkařské lokality prochází tudy Jizerská magistrála, která měří celkem 155 km ( Lyžujte a létejte Na českých horách zažijete i opravdový adrenalin. Třeba v Krušných horách, na pláních v okolí nejvýše položeného města v Česku, Božího Daru. Tady mají největší zimní snowkiting centrum v ČR ( cz). Při této disciplíně vás dopředu žene vítr, který se opírá do kitu. Boží Dar má ovšem co nabídnout i těm, co chtějí jenom lyžovat či jezdit na snowboardu. Ve Ski areálu Boží Dar Neklid najdete několik sjezdovek i snowpark, Ski areál Novako je určený hlavně pro začátečníky, rodiny s dětmi a seniory. ( Lyžujte a jezte Pokud jde o jídlo, sportovci by se neměli šidit. Zimní dovolená, to je výborná příležitost jak poznat něco z české gastronomie. K návštěvě si vyberte třeba některou z restaurací, které mají certifikát Czech Specials. Ten zaručuje, že na jídelním lístku najdete národní specialitu, kterou je svíčková na smetaně, a alespoň jeden regionální pokrm. Kompletní přehled restaurací (nejen) na horách najdete na (Tento gastronomický projekt je společným dílem agentury CzechTourism, Asociace hotelů a restaurací a Asociace kuchařů a cukrářů.) Lyžujte v zimě i v létě Tuhle možnost nabízí lyžařské středisko Monínec ve středních Čechách, které má praktickou polohu jen 80 kilometrů od Prahy. V zimě se tu lyžuje i běžkuje a když vás to tam nadchne, přijeďte i v létě - provozují tu travní lyžování ( Centrum EP Soukenická Hradec Králové do Nezapomeňte uvést své kontaktní údaje (vč. adresy bydliště a telefonního čísla). Losování o 20 hodnotných cen proběhne v pátek Výsledky budou zveřejněny na Na hory i bez lyží? Jasně! Jste parta nelyžařů a chtěli byste na čerstvý horský vzduch? Proč ne. Zamiřte třeba do moravských Beskyd, kde si to kromě milovníků klasických zimních sportů užijí i ti, co lyžovat vůbec neumějí. Půjčíte si tu totiž sněžnice a zimní krajinu si vychutnáte dosyta. V nabídce jsou dokonce výlety po setmění s čelovkou ( A možná se nakonec zapíšete do lyžařské školy a dojde i na to lyžování. Lyžařský areál Bílá ( s lehkými až středně obtížnými kopci bude pro první pokusy ideální. ČESKÉ HORY JSOU K RODINÁM PŘÁTELSKÉ Hory jsou ideálním místem pro zimní rodinnou dovolenou. Lyžařské školy pro malé i velké a dětské výukové louky patří k běžnému standardu kvalitního lyžařského střediska. Najdete je opravdu na mnoha místech. Celá síť škol pro děti i dospělé, která působí ve 20 zimních střediscích po celé ČR, má adresu Jako rodinné středisko se profiluje Skiareál Lipno ( na Šumavě v jižních Čechách. Mají tu moderní výukové hřiště Foxpark kapitána Lipánka se třemi pohyblivými koberci a pohádkovými a zvířecími slalomy. Děti jezdí také na sedmi přehledných nenáročných sjezdovkách a celá rodina si tu může i zabruslit (viz 3 horská nej). Široká je i nabídka volnočasových (aprés-ski) aktivit a rodiče dětí uvítají také animační programy. Na ty lákají i hotely, mezi nimi například (Krkonoše) (Šumava) (Jizerské hory). Eva Tajanovská, CzechTourism

13 INZERCE KN listopad _INZ_ZIMA_budik_KrajskéNoviny.indd :32

14 14 KN listopad 2009 OLOMOUCKÝ KRAJ Městys Hustopeče nad Bečvou slavnostně zakončil projekt revitalizace parku na náměstí Míru financovaný z ROP Střední Morava. Projekt stál 6,6 milionu korun a s jeho pomocí se odstranil dlouhodobě nevyhovující stav parku v centru městysu. Jsem rád, že evropské peníze pomohly zlepšit komfort života zdejších obyvatel, zvláště po červnových událostech, které znepříjemnily život mnohým z nich, prohlásil hejtman Martin Tesařík. Olomoucký kraj pořádá výstavu v Bruselu. Od 4. listopadu probíhá v historickém centru Bruselu výstava mladých umělců s názvem Přátelé, sousedé a rodina. Expozici organizuje Olomoucký kraj společně s krajem Zlínským a Trenčianským v rámci projektu Visegrádské čtyřky, jenž prezentuje kulturní bohatství střední Evropy. A další rekonstrukce proběhla v Přerově. Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola v Přerově totiž úspěšně ukončila historicky nejrozsáhlejší opravu budovy na Denisově ulici. Funkcionalistická stavba ze 40. let minulého století i přístavba z let 80. byly kompletně zatepleny. Náklady se vyšplhaly na 18 milionů korun. Projekt byl z 85 procent financován z EU. Zbylé prostředky zaplatil kraj a Státní fond životního prostředí. Kraj s vypořádal s nižšími sociálními dotacemi Také v Olomouckém kraji považovala nová vláda za prioritu udržení většiny investičních akcí i přes hospodářskou krizi a s ní související pokles daňových příjmů kraje. Do toho krajskému úřadu přibyly ještě problémy s povodněmi. Museli jsme zvládnout odstraňování následků bleskových povodní z června letošního roku, uvedl tiskový mluvčí kraje Ivo Heger. Pokrýt výpadek financování organizací v sociální oblasti znamenalo pro kraj vypořádat se s výrazně nižší dotací ze státního rozpočtu právě pro tyto organizace. V současné době platí takzvaný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji. Ten stanovuje priority pro léta 2009 a Na tvorbě střednědobého plánu se podílely všechny strany, které se účastní poskytování sociálních služeb, tedy nejen zadavatelé a poskytovatelé, ale také uživatelé sociálních služeb. Bylo vytvořeno sedm pracovních skupin podle cílové oblasti uživatelů: děti, mládež a rodina, osoby se zdravotním postižením, senioři, etnické menšiny a cizinci, osoby v krizi, osoby ohrožené návykovým jednáním a osoby sociálně vyloučené. Záměrem bylo získání relevantních informací o stavu sociálních služeb v Olomouckém kraji a následné vytvoření návrhů strategií rozvoje sociálních služeb. Kraj také připravil pandemický plán, který má za úkol reagovat na avizované nebezpečí nákazy chřipkovým onemocněním na podzim a v zimě letošního roku. Plán byl připraven, aniž by zatím byli lidé v přímém ohrožení. Žádné bezprostřední nebezpečí nám zatím nehrozí. V kraji jsme dosud měli jen jedno potvrzené onemocnění prasečí chřipkou již ve 20. týdnu letošního roku, uvedl k pandemickému plánu hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík. Plán počítá s očkováním jak chronicky nemocných, mezi něž patří kardiaci a lidé s chorobami dýchacích cest, ale také zaměstnanců na místech, která jsou v případě pandemie strategicky důležitá. Sem patří zdravotníci a pracovníci v sociálních službách, dále pak zaměstnanci v dopravě, energetice a vodohospodářství. Olomoucký kraj počítá, že se to týká více než lidí. KRAJ OPRAVIL SILNICE POŠKOZENÉ PŘI POVODNÍCH Olomoucký kraj zahájil rekonstrukci silnice mezi obcemi Skorošice a Kobylá nad Vidnávkou na Jesenicku, kterou letos v červnu poškodily záplavy. Za obnovu komunikace v délce 3,7 kilometru zaplatí ze svého rozpočtu celkem 17,5 milionu korun. Silnice mezi Skorošicemi a Kobylou nad Vidnávkou byla před třemi lety rekonstruována za peníze Evropské unie. Letošní povodně poškodily především původní části staveb, jichž se práce v roce 2006 nedotkly. Největší škody jsou na opěrných zdech. Jsou to hlavně staré opěrné zdi, které nevydržely nápory vody, uvedl Libor Žádník z dodavatelské firmy Eurovia. Povodně přitom letos v červnu postihly tři desítky obcí na Jesenicku a Hranicku. Velké škody, které si vyžádaly nemalé finanční náklady na odstranění, voda napáchala na komunikacích. Jenom v případě silnic II. a III. třídy vlastněných krajem byly vyčísleny na 280 milionů korun. V souvislosti s ekonomickou situací byl také přehodnocen projekt výstavby integrovaného centra tísňového volání. Místo vybudování společného dispečinku budou složky integrovaného záchranného systému propojeny elektronicky, což kraji ušetří významné finanční prostředky. Centrum mělo původně stát kolem půl miliardy korun. Nová krajská vláda nakonec od náročné investice ustoupila se zajištěním stejně výkonného způsobu komunikace mezi jednotlivými složkami záchranného systému. Michal Tillgen Olomoucký kraj zahájil rekonstrukci silnice mezi obcemi Skorošice a Kobylá nad Vidnávkou na Jesenicku, kterou letos v červnu poškodily záplavy. Za obnovu komunikace v délce 3,7 kilometru zaplatí ze svého rozpočtu celkem 17,5 milionu korun. foto: Olomoucký kraj ZLÍNSKÝ KRAJ Zlínský kraj prodloužil vzdělávací kurz o řízení a administraci projektů, sloužící ke zkvalitnění žádostí o evropské dotace. Kurz je určen zástupcům obcí nad 500 obyvatel, podnikatelům a pracovníkům neziskových organizací. Důvodem prodloužení je především ta skutečnost, že při administraci ROP došlo v posledním období k podstatným změnám, které by měly usnadnit přístup žadatelů k těmto zdrojům, uvedl náměstek Libor Lukáš. Kraj instaloval na svém území 640 hnědých dopravních značek. Ty mají navádět motoristy k 54 významným kulturním a turistickým cílům v regionu. Kraj tak postupuje v rámci strategie nastavené ministerstvem dopravy a Českou centrálou cestovního ruchu Czech Tourism. Od značek si slibujeme lepší orientaci motoristů, zvýšení návštěvnosti našich hlavních památek a tedy i rozvoj cestovního ruchu v kraji, uvedl náměstek Jindřich Ondruš. Domov mládeže Střední školy hotelové a služeb v Kroměříži čeká zásadní rekonstrukce. Oprava bude řešit kompletní modernizaci bytových buněk včetně nové elektroinstalace a ventilátorů. Studenti už se tak možná nebudou cítit jak v padesátých letech. Oprava bytových jader bude realizována od října letošního roku do února roku 2010 a přijde na 24,2 milionu korun. Kraj pomáhá podnikatelům čerpat dotace z EU Zlínský kraj si dal za úkol splnit co nejvíce aktivit z takzvané Regionální inovační strategie. Co se podařilo a co ne hodnotil začátkem listopadu Řídící výbor, který u doposud nedokončených aktivit přeformuloval jejich úzkou definici v souladu s ekonomickým vývojem. Ani Zlínskému kraji se totiž finanční krize nevyhnula. Hlavním úkolem Řídícího výboru Regionální inovační strategie Zlínského kraje je zabezpečení jejího plnění. Kromě toho byli všichni přítomní na jednání seznámeni také s analýzou Technologického inovačního centra o sledování potřeb firem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Zlínský kraj se stále ve větší míře snaží napomáhat inovačním aktivitám stávajících i začínajících firem na svém území. Z tohoto důvodu bylo například provedeno letos v září terénní šetření potřeb v oblasti inovací u vybraných přibližně 80 firem, jehož závěry jsou pro naše směřování a aktualizaci realizace Regionální inovační strategie důležité, uvedl hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Spolupráce veřejného, akademického a podnikatelského sektoru na tvorbě příznivého ekonomického prostředí pro neustálé inovace ve Zlínském kraji představuje partnerství kraje a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. To má za úkol přinášet nabídku konkrétních služeb pro podnikatele ze strany Technologického inovačního centra, ale i další projekty, z nichž mohou firmy v konečném důsledku při inovačních aktivitách profitovat. Kraj také významně podporuje využití možností evropských dotací přímo podnikateli. Žadatelé o příjem evropských dotací mohou i nadále bezplatně využívat vzdělávacího e-learningového kurzu o řízení a administraci projektů. Tento kurz organizuje Zlínský kraj a je určen především zástupcům obcí nad 500 obyvatel, podnikatelům a pracovníkům neziskových organizací působících v kraji. Důvodem pro pořádání kurzu je především ta skutečnost, že při administraci Regionálního operačního programu došlo v posledním období k velmi podstatným změnám, které by měly především usnadnit přístup žadatelů k těmto zdrojům, a je tedy nanejvýš potřebné proškolit jednotlivé projektové manažery, kteří připravují projektové žádosti do EU fondů, uvedl statutární náměstek hejtmana Libor Lukáš, který současně sdělil, že financování kurzu je zajištěno z prostředků EU a Zlínského kraje. Na základě pozitivního ohlasu ze strany absolventů, kteří již v srpnu letošního roku úspěšně dokončili kurz, připravil Zlínský kraj zájemcům jeho aktualizovanou podobu s cílem maximálně usnadnit žadatelům a příjemcům z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava cestu k dotacím. NA CHŘIPKU SE PŘIPRAVUJÍ I VE ZLÍNSKÉM KRAJI Kraj s také musel vypořádat s nebezpečím epidemie prasečí chřipky. Epidemiologické předpoklady vycházející z Pandemického plánu ČR pro případ pandemie nového viru chřipky. Varianta chřipkového viru na území ČR předpokládá, že od 9. do 15. týdne od začátku pandemie může onemocnět až třicet procent populace. Proto ve Zlínském kraji podle tohoto modelu očekávají, že počet onemocněných by se mohl vyšplhat na 200 tisíc nemocných. Jde však o modelové předpoklady, které se v případě vzniku pandemie vůbec nemusí naplnit, uvedla ředitelka krajské hygieny Dana Šviráková s tím, že v současnosti je na území Zlínského kraje evidováno 19 případů nemocných lidí, většinou způsobených importovanou nákazou. Všechny případy, až na jeden, však měly lehký průběh onemocnění bez nutnosti podávání antivirotik, pokračovala Dana Šviráková. Krajská hygienická stanice Zlínského kraje v souvislosti s prasečí chřipkou vytvořila 24 nové konkrétní přílohy pandemického plánu, které blíže specifikují například přehled skupin osob k očkování či lůžkovou kapacitu v nemocničních zařízeních ve Zlínském kraji. Michal Tillgen Hlavní náplní jednání Řídícího výboru bylo seznámení s uskutečněnými i neuskutečněnými aktivitami plnící Regionální inovační strategii Zlínského kraje. foto: Zlínský kraj

15 ČESKÁ REPUBLIKA KN listopad Vyplatí se třídit a recyklovat papír? Spotřeba papíru stále roste. Na začátku 90. let stačil jeden obyvatel naší republiky spotřebovat 50 kg papíru za rok, dnes je to 150 kg, tedy trojnásobek. Pro představu každá česká domácnost najde ve schránce během jednoho roku 15 až 20 kg reklamních letáků. V České republice je znovu využíváno asi % sběrového papíru. Vyplatí se papír třídit a recyklovat? Většina z nás si představí, že recyklací papíru se šetří stromy (jen tak mimochodem - použitím 1 tuny sběrového papíru ušetříme asi 17 stromů v lese), ale kromě toho se uspoří až 50 % energie a 40% vody. Na výrobu balíku 500 listů papíru z dřevní hmoty je potřeba zhruba 7,5 kg dřeva, přičemž kvalita recyklovaného papíru je srovnatelná s kvalitou papíru vyrobeného z dřevní hmoty. To znamená, že recyklovaný papír lze například používat ve většině tiskáren a kopírek jako běžný kancelářský papír. Přesto má recyklace malé ale.??? Papír se nedá recyklovat donekonečna. Vlákna se postupně ničí, proto se mohou použít přibližně pětkrát. Co s ním dál? Papír, který už není vhodný na výrobu knih, sešitů či novin, se využívá v jiných oblastech průmyslu. Například na výrobu desek pro tepelnou izolaci, vláknitých panelů nebo násypného izolačního materiálu. Znečištěný starý papír a sběrový papír podřadné kvality můžeme použít např. při kompostování či výrobě bioplynu. Současné technologie umožňují výrobu široké škály zboží z recyklovaného papíru. Recyklaci papíru můžeme podporovat jak vlastním tříděním a odevzdáním papíru do sběru, tak nákupem výrobků z recyklovaného papíru, doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO- -KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. Další informace o třídění odpadu najdete na webové adrese Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Jak se recykluje stará láhev? Zkuste si u svého domu udělat malou skládku. Použijete-li biologický odpad, za týden, možná za několik měsíců se rozloží. Hodíte-li na ni papír, zmizí přibližně za rok. Otestujete-li železný drát, bude vám u domu překážet několik desetiletí. A co sklo? Na sklo se můžete chodit dívat měsíc po měsíci, rok po roku a nic se nestane. Jeden lidský život na rozložení skleněné láhve nestačí. Sklo je přitom jedním z mála materiálů, který se dá recyklovat stále znovu. Jak vypadá cesta od staré láhve k nové? Ze zeleného kontejneru putuje na třídící pás. Někteří lidé si totiž stále pletou kontejnery na tříděný odpad s běžnou popelnicí. Na třídícím páse sběrné magnety odstraní kov, proud vzduchu odsaje lehké materiály a lidské ruce vysbírají ostatní věci, které do skla nepatří. Jakmile na pásu zůstanou jen skleněné střepy, zamíří do drtičky. V drtiči se sklo rozdrtí na střepy velikosti od 3 mm do 2 cm. Takto připravené skleněné střepy ještě prochází poslední kontrolou, kterou zajišťuje laserový paprsek řízený počítačem. Ten dokáže ve skleněných střepech rozpoznat drobné nežádoucí příměsi, jako jsou kamínky, kousky porcelánu, nebo nemagnetické kovy. Nadrcené a vyčištěné skleněné střepy se poté míchají s ostatními přísadami a společně se taví při teplotě kolem o C. Vznikne tavenina, která putuje ke strojům, kde se z ní vyrábějí nové lahve, vázy, skleničky a další výrobky. Tříděním a recyklací starého skla šetříme nejen přírodní suroviny, používané při výrobě skla (dolomit, živec, vápenec a soda), ale zejména energii, která je k výrobě skla potřebná. Recyklací vytříděného skla totiž ušetříme přibližně 30 % energie. Můžeme tedy bez nadsázky říci, že sklo je materiál, který je přátelský k životnímu prostředí. Zejména pokud jej třídíme a znovu používáme při výrobě nových věcí, upřesnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, zabývající se tříděním a recyklací odpadu. Další informace o třídění odpadu najdete na webové adrese Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s. NUTS II SEVEROVÝCHOD Výbor Regionální rady schválil výzvy i projekty krajských měst Schválení dílčích projektů podaných v rámci průběžné výzvy zaměřené na rozvoj regionálních center Severovýchodu a také vyhlášení dvou posledních výzev letošního roku, to byly stěžejní body sedmnáctého zasedání Výboru Regionální rady, které se konalo 6. listopadu v Liberci. Členové Výboru Regionální rady NUTS II Severovýchod schválili dva dílčí projekty, podané v rámci průběžné výzvy zaměřené na rozvoj regionálních center. Na rekonstrukci královéhradeckého Domu U Špuláků (na snímku) získalo statutární město Hradec Králové dotaci ve výši korun z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Město tuto výjimečnou architektonickou památku upraví pro reprezentační účely. Nově vyřešíme interiér oddací síně, v zadním dvoře dojde k vybudování přístavku coby přístupové cesty pro handicapované osoby. V prvním patře vzniknou výstavní a jednací prostory a v podkroví přijímací a ubytovací prostory pro významné hosty, sdělil tiskový mluvčí Magistrátu města Hradce Králové Václav Svoboda. Druhý z úspěšných projektů podala Česká abilympijská asociace, o. s. z Pardubic. Dotaci z ROP Severovýchod dosahující korun má přislíbenu na výstavbu tamějšího Integračního centra sociálních aktivit. Zařízení bude sloužit k sociální integraci ohrožených skupin lidí. Dojde tak k rozšíření stávajících služeb, jako je sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby, osobní asistence, pracovní rehabilitace a další, řekla Ivana Dolečková, ředitelka organizace s tím, že nabízené služby mohou využít stávající uživatelé, ale i veřejnost. V polovině září předložilo svůj projekt sledující administrativní zajištění Integrovaného plánu rozvoje měst také statutární město Liberec. Projekt nyní prochází hodnocením a podle ředitele Úřadu Regionální rady Zdeňka Semoráda se dá předpokládat, že bude předložen ke schválení na prosincovém zasedání Výboru Regionální rady. Na libereckém zasedání Výboru Regionální rady dále došlo k vyhlášení dvou posledních kol tentokrát řízených výzev letošního roku. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu (3.1) sleduje patnácté kolo výzvy zaměřené pouze na projekty, u nichž je prokazatelné, že tematicky, časově a místně navazují na projekt Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli předložený v rámci Integrovaného operačního programu. Žádosti o dotaci týkající se tohoto projektu bude Úřad Regionální rady přijímat od 9. listopadu 2009 do 29. ledna roku Na výzvu je tentokrát vyčleněno čtyřiasedmdesát milionů korun, doplňuje Zdeněk Semorád. Další, v pořadí 16. kolo výzvy, s jehož vyhlášením se počítá od 14. prosince 2009 do 26. února 2010, je zaměřeno na zlepšení dopravní obslužnost území (1.2). Tato výzva sleduje modernizaci regionálního vozového parku železničních vozidel hromadné přepravy osob a vychází z jednotného prostupu regionálních rad, uvedl Radko Martínek, předseda Regionální rady NUTS II Severovýchod. Výbor Regionální rady také schválil aktualizaci Příručky pro žadatele a příjemce, dokumentu, který usnadňuje orientaci v podmínkách ROP Severovýchod a napomáhá k bezproblémovému zvládnutí přípravy a realizace projektů. Eva Jouklová

16 16 KN listopad 2009 JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rada na svém zasedání diskutovala o rozpočtu a nakonec schválila harmonogram přípravy rozpočtu pro příští rok, ale také třetí úpravu rozpočtu letošního. Že by další problémy? Hejtman Hašek uklidňuje: Jde jen o technický materiál, který umožní hladké hospodaření kraje v posledních dvou měsících roku a zajistí pokrytí financování akcí našich příspěvkových organizací v oblasti školství a sociální péče na přelomu roku. V kraji protestovali zemědělci. Na různých místech kraje byly do polí vypuštěny desítky tisíc litrů suroviny, jejíž hodnota je podle zemědělců zoufale nízká. Kraj se zachoval lišácky. Oznámil, že sice vyjadřuje znepokojení se situací, ale že to nespadá do jeho kompetence. Na druhou stranu sdělil, že i tak bude za zemědělce bojovat. Rada požádala vládu o maximální možnou pomoc a podporu českých a moravských producentů mléka, řekl hejtman Hašek. Rada jednala o zdravotnictví. Prvním výstupem je schválení dotace 15 milionů korun pro Úrazovku v Brně. Peníze mají jít na nákup přístrojů a zařízení. Další zpráva se týká rekonstrukce nemocnice v Znojmě. Rada odsouhlasila zřízení místa náměstka ředitele, který bude pověřen dohledem nad dokončením prací. Chceme mít jistotu, že tato investice bude plně pod kontrolou krajských orgánů, řekl hejtman Hašek. Teď jen aby to někam vedlo... Investice do silnic i do nemocnice Krajskou vládní koalici tvoří v Jihomoravském kraji ČSSD a ODS. Podle hejtmana Michala Haška se ovšem na utváření postupů a řešení problémů v jednotlivých oblastech správy podílí i lidovci a komunisté. Co nejdůležitějšího v jednotlivých oblastech tedy kraj za ten rok učinil? Stovky milionů korun vydal kraj v letošním roce na rekonstrukce krajských silnic. V druhé polovině tohoto roku byla otevřena celá řada důležitých staveb. Jde například o zrekonstruovaný průtah Moravským Pískem nebo okružní křižovatku u obce Sokolnice. Z těch nejnovějších dokončených staveb lze jmenovat silnici mezi Adamovem a Bílovicemi nad Svitavou, která přišla na 49 milionů korun. Realizace podobných staveb v dnešní době přináší práci jihomoravským firmám, přispívá k udržení zaměstnanosti v kraji a pomáhá zlepšovat onen negativní hospodářský stav, který zde nastal v tomto období finanční krize. Já doufám, že podobných staveb bude na jižní Moravě kvapem přibývat, řekl k otevření silnice hejtman Michal Hašek. Kromě silnic kraj pracuje také na zkvalitnění hromadné dopravy. Za úspěch lze považovat pokračování zdokonalování Integrovaného dopravního systému, které současné vedení převzalo od předchozí samosprávy. Pokračuje i vyjednávání o financování regionálních železničních tratí či o výstavbě R43 a R52, jejichž výstavbu blokují požadavky ekologů. NEJVÍCE PENĚZ NA NEMOCNICI VE ZNOJMĚ Úrazovku v Brně se hejtmanu Haškovi podařilo zachránit. Vracení zdravotnických poplatků je zřejmě nejrozporuplnější otázkou dosavadního konání nové samosprávy. I dnes přitom vracení poplatků vedení kraje obhajuje. Proplácení takzvaných Julínkových poplatků je v souladu s ústavou i zákony. Pokud je ministerstvo vnitra v budoucnu z nějakého důvodu pozastaví, obrátíme se na soud, odpověděl hejtman Hašek na spekulace kolem možného ministerského příkazu, který by znemožňoval krajům nadále vracet zdravotnické poplatky. Z dalších kroků v oblasti zdravotnictví lze jmenovat především krajské investice do dostavby a rekonstrukce Nemocnice Znojmo. Akce, která už spolykala stovky milionů korun, má být dokončena během následujících dvou let. Poslední investicí kraje je 50 milionů korun, které doplní stejnou částku od státu. Původně mělo být investováno více, ale rada kraje se domnívá, že za tuto částku je možné investiční akci, započatou v minulých letech, úspěšně dokončit. Jde o vytvoření nového kvalitního zázemí v nové nemocnici, které by umožnilo vystěhovat objekty staré nemocnice v centru města, řekl hejtman Hašek. Kraj se dále angažoval i v jednáních o zvyšování platů zdravotnického personálu a známá byla i kauza Úrazovky, která zůstala, po silném lobby tehdy čerstvě zvoleného hejtmana Haška, zachována. KRAJ ZAČAL ŘEŠIT NEDOSTATEK ŽÁKŮ A co z dalších oblastí? Hejtman Hašek se už v lednu nechal slyšet, že chce z Jihomoravského kraje a především Brna udělat centrum kongresové turistiky. Město Brno je ideálním místem pro setkávání lidí různého kulturního a podnikatelského zaměření a tedy i pořádání MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ zdroj: urazovka.webgarden.cz kongresových a turisticky zajímavých akcí, podpořil hejtmana primátor města Brna Roman Onderka. Kraj proto spustil propagační projekt s názvem Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %! Ten má prostřednictvím propagačních materiálů a internetu přilákat do Brna především podnikatele a politiky na pracovní cestě. V oblasti školství čekal na kraj palčivý problém. Střední školy a učiliště trápí nedostatek studentů a žáků. Nedávno projednala krajská rada další krok k optimalizaci struktury škol v kraji. Bojovat s tímto negativním trendem chce kraj slučováním. Od ledna příštího roku se spojí Uměleckoprůmyslová a technická škola ve Velkých Opatovicích se Střední odbornou školou a středním odborným učilištěm v Letovicích. A další slučování zřejmě nastane v příštích letech. Aktuálně pracuje vedení kraje především na rozpočtu pro příští rok. Po diskusi a připomínkách o jednotlivých kapitolách jej rada 17. prosince předloží zastupitelstvu ke schválení. Věřím, že krajský rozpočet pro rok 2010 přijmeme včas. Ohrozit by jej mohla snad jen totální nedohoda nad státním rozpočtem v parlamentu, konstatoval hejtman. Filip Appl Další zrekonstruovanou budovu dětského domova, tentokrát ve Fulneku, slavnostně předal Moravskoslezský kraj. V budově s názvem Vila Loreta bude bydlet 32 dětí ve čtyřech rodinných skupinách. Celkové náklady včetně stavebně historického průzkumu, archeologického a restaurátorského průzkumu na rekonstrukci činily přibližně 40 milionů korun. Celou částku uhradil kraj. V polovině října schválilo na své schůzi zastupitelstvo kraje zbrusu novou Marketingovou strategii cestovního ruchu. Ta nastiňuje strategii a rozvoj v této oblasti až do roku Zásadním cílem je přitom podpora čerpání evropských dotací do cestovního ruchu. Cílem je mimo jiné i zvýšení návštěvnosti turistů v kraji, ale také prodloužení délky jejich pobytů, řekl náměstek hejtmana Jiří Vzientek. Na konferenci Evropské příležitosti regionu představila Regionální rada Moravskoslezsko nový způsob proplácení peněz z ROP. O konferenci byl přitom velký zájem. Region má k dispozici výhradně pro svůj rozvoj celkem 20 miliard korun do roku O tyto peníze je dostatečně velký zájem. Aktuální čísla hovoří o 713 předložených žádostech o dotaci, z nichž je přibližně 200 aktuálně v hodnocení, komentuje čerpání hejtman Jaroslav Palas. Krajská vláda nastoupila do těžké finanční situace Nové politické vedení Moravskoslezského kraje se hned po svém nástupu ocitlo ve složité ekonomické situaci a muselo se od začátku potýkat s nepříznivými dopady krize na region i celou republiku, a v tomto duchu připravovat koncepci dalšího rozvoje. V průběhu prvního roku proto kraj nastavil mechanismy, které pomáhají čerpat více finančních prostředků z EU a nemusela být tak ani v době recese zastavena řada investičních projektů. Zaměřil se přitom hlavně na oblast zdravotnictví a školství, které bylo v kraji dlouhodobě podhodnoceno. V období všeobecného nedostatku finančních zdrojů musela krajská vláda měnit filosofii investování. Parametrem úspěchu přestal být počet velkých finančně náročných investic. Spíše přišla snaha omezenými zdroji maximalizovat pokrytí plošné potřeby, při respektování priorit a programových cílů. Průměrný investiční náklad na jednu rekonstrukční akci kupříkladu ve školství v současné době mírně přesahuje dva miliony korun, ve zdravotnictví pak na jednu schválenou stavbu uvolňuje kraj v průměru necelých deset milionů korun. Nebyly to však jen ekonomické problémy, které muselo nové vedení kraje řešit, kraj postihla i přírodní katastrofa. Jeho část zasáhla ničivá povodeň, která důkladně prověřila připravenost samosprávy. Za velký úspěch považuji zvládnutí krizové situace během letošní bleskové povodně na Novojičínsku. Jako předseda Bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje musím konstatovat, že Integrovaný záchranný systém Moravskoslezského kraje zafungoval výborně. Narážím především na skutečnost, že jsme v létě museli v našem kraji zvládnout bez nadsázky až děsivé důsledky bleskové povodně. Osobně největší úsilí nyní zaměřuji na zajištění zdárného dokončení výstavby více než třiceti domků. Lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou, jsem totiž slíbil, že vánoční stůl si budou moci prostřít již v novém domově, konstatoval hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas. INVESTICE DO LETIŠTĚ POKRAČUJÍ Moravskoslezský kraj je průmyslovou aglomerací s velkou ekologickou zátěží. V oblasti ochrany ovzduší se podařilo připravit a schválit nařízením kraje zásadní koncepční dokument Program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který obsahuje v návrhové části nástroje Hejtman Jaroslav Palas je pyšný hlavně na domky v Kuníně, jež kraj nechal vystavit lidem, které o střechu nad hlavou připravila povodeň. foto: Moravskoslezský kraj ke zlepšení kvality ovzduší. V postupných, ale reálných a brzkých termínech bude docházet k výraznému snížení vypouštěných znečišťujících látek z metalurgických podniků. Dokladem toho jsou již dojednané podmínky pro energetické provozy a ocelárny, dokončují se jednání se společností ArcelorMittal Ostrava o definitivních a závazných termínech odprášení aglomerací. Dále, například v oblasti letecké dopravy, za úspěšný počin lze považovat zavedení pravidelného přímého leteckého spojení z Ostravy do Mnichova třikrát týdně a zavedení linky Ostrava - Split v letním období dvakrát týdně. Tyto letecké linky nejsou dotovány z rozpočtu kraje, byly však vytvořeny příznivější motivační podmínky pro letecké dopravce, a to především snížením letištních poplatků. I přes pokračující hospodářskou krizi, která dopadá výrazně na leteckou dopravu, Moravskoslezský kraj pokračuje v investicích do rozvoje letiště Leoše Janáčka. Mezi nejvýznamnější projekty patří pořízení strojů a zařízení na odbavování cestujících a letadel, údržbu dráhových systémů, technické prostředky letištního záchranného systému, rozšíření odbavovací plochy pro letadla a výstavbu bezpečnostního centra. Největším projektem v této oblasti v gesci kraje bude napojení letiště na železniční síť, včetně železničního terminálu. Michal Tillgen

17 PŘÍLOHA KN OP DOPRAVA I Operační program Doprava Operační program Doprava (OPD) je finanční nástroj pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie určených na rozvoj dopravní infrastruktury v České republice. OPD je pro programové období EU v rámci celé ČR největším operačním programem. Jeho celková alokace je 5,774 miliardy EUR, což je cca 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU pro toto období. OPD je financováno ze dvou evropských zdrojů, a to z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Národní spolufinancování projektů je zajišťováno ze zdrojů státního rozpočtu z kapitoly ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy vykonává pro OPD roli Řídícího orgánu, který má celkovou odpovědnost za realizaci programu. V rámci ministerstva dopravy byl výkonem činností Řídícího orgánu pověřen Odbor fondů EU. Do realizace OPD je v roli Zprostředkujícího subjektu zapojen i Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který pro většinu projektů zajišťuje faktické uvolňování finančních prostředků. OPD je věcně zaměřen především na naplňování dopravních priorit evropského a nadregionálního významu a zároveň na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou České republiky na léta Modernizace železniční sítě TEN-T Globálním cílem OPD je pak Zlepšení dostupnosti dopravou. Tento cíl vychází z Národního strategického referenčního rámce. Globálního cíle OPD bude dosaženo prostřednictvím specifických cílů, které jsou vyjádřeny prostřednictvím jednotlivých prioritních os OPD. Prioritní osy a oblasti podpory 1.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T včetně železničních uzlů 1.2 Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telepatických systémů 2. Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T 2.2. Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy 3. Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T 3.1 Modernizace a rozvoj železniční sítě mimo síť TEN-T 4. Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T 4.1 Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T 5. Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze 5.1 Rozvoj sítě metra v Praze 5.2 Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze 6. Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy 6.1 Podpora multimodální nákladní přepravy 6.2 Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T silniční dopravy 6.3 Podpora modernizace říčních plavidel 7. Technická pomoc OPD Celková alokace OPD Podle prioritních os Číslo a název prioritní osy Fond Podíl na alokaci Příspěvek z fondů EU( ) Celkové zdroje ( ) Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Technická pomoc Celkem FS 37,9% FS 27,8% FS 6,8% ERDF 18,2% FS 5,7% ERDF 2,1% FS 1,4% FS + ERDF 100% Konkrétně je z OPD podporována především výstavba modernizace dopravní infrastruktury ve vlastnictví České republiky. Většina prostředků programu (až 65 %) je směřována na podporu infrastruktury na železniční a silniční síti na takzvaných Trans-evropských dopravních sítích (TEN-T). OPD je dále zaměřen i na podporu infrastruktury na sítích mimo TEN-T a také na podporu městské hromadné dopravy v Praze, multimodální dopravu, infrastrukturu pro vnitrozemskou plavbu, modernizaci plavidel a rozvoj inteligentních dopravních systémů. Sektor dopravy v ČR čerpá prostředky z fondů EU kromě OPD také prostřednictvím Regionálních operačních programů, které financují především dopravní infrastrukturu v majetku krajů a obcí. OPD je se všemi regionálními operačními programy komplementární. HLAVNÍ PŘÍJEMCI PODPORY Majoritními příjemci podpory jsou Ředitelství silnic a dálnic Předkládání a schvalování žádostí o podporu z OPD 1. Všechny požadavky a postupy, které musí být ze strany žadatelů dodržovány, jsou uvedeny v dokumentu Pokyny pro žadatele OPD k dispozici jsou na 2. Žádosti o podporu z OPD jsou zpracovávány elektronicky v aplikaci Benefit Žádosti jsou po předložení v tištěné i elektronické formě na Řídící orgán OPD odborně posuzovány, a to v souladu s kriterii pro výběr projektů OPD. (ŘSD), Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a Ředitelství vodních cest (ŘVC), pro které je vyčleněno 91 % celkové alokace OPD a projekty těchto příjemců budou financovány prostřednictvím SFDI. Dalším velmi významným příjemcem je hlavní město Praha, které bude čerpat prostředky především na výstavbu metra O schválení projektů k financování z OPD rozhoduje Řídící orgán OPD, u projektů s celkovým veřejným příspěvkem nad 50 resp. 25 mil. EUR o schválení podpory rozhoduje přímo Evropská komise. 5. Schvalovací proces končí Rozhodnutím o poskytnutí dotace resp. uzavřením Rámcové smlouvy o financování mezi příjemci a SFDI. Dokončením schvalovacího procesu se z žadatele o podporu stává příjemce. 6. Povinnosti příjemců jsou upraveny v Metodických pokynech pro příjemce OPD k dispozici jsou na

18 II OP DOPRAVA PŘÍLOHA KN Přehled podporovaných aktivit v rámci prioritních os OPD a vymezení příjemců podpory PRIORITNÍ OSA 1 MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit Podpora v této prioritní ose je soustředěna především na ty úseky železniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně bude podporována např. modernizace tranzitních koridorů a rozhodujících železničních uzlů na síti TEN-T, zajišťování interoperability implementací TSI a dálkového řízení provozu včetně úprav železničních vozidel, realizace technických opatření k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví apod. Příjemci podpory Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.), v případě zavádění interoperability i vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy. PRIORITNÍ OSA 2 VÝSTAVBA A MODERNIZACE DÁLNIČNÍ A SILNIČNÍ SÍTĚ TEN-T Typy podporovaných aktivit Předmětem podpory v této prioritní ose je výstavba nových úseků dálniční a silniční sítě, které nahradí v současnosti již nevyhovující úseky silniční sítě TEN-T. Dále je předmětem podpory zlepšování parametrů na již existujících úsecích dálnic a silnic ležících na síti TEN-T. Podpora je soustředěna především na ty úseky dálniční a silniční sítě, které jsou součástí tzv. prioritních projektů uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES. Konkrétně je podporována např. výstavba dalších úseků sítě TEN-T, modernizace a zvýšení kapacity již provozovaných úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. třídy sítě TEN-T, zavádění inteligentních dopravních systémů na dálniční síti a sítích navazujících apod. Dále je podporována také realizace technických opatření k minimalizaci vlivů dokončených staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. Příjemci podpory Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 3 MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ MIMO SÍŤ TEN-T Typy podporovaných aktivit Předmětem podpory v této prioritní ose je především modernizace a rozvoj železničních tratí celostátní důležitosti ležících mimo síť TEN-T. Konkrétně je podporována např. elektrizace železničních tratí, modernizace zabezpečovacích zařízení, zvyšování traťových rychlostí, zajišťování souladu s technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI), vybavování prostor pro cestující za účelem zvýšení kultury cestování a zajištění přístupu osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále jsou podporovány také intervence pro snížení negativního vlivu železniční dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Příjemci podpory Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména SŽDC s.o.) PRIORITNÍ OSA 4 MODERNIZACE SILNIC I. TŘÍDY MIMO TEN-T Stav vyhlášených výzev a realizace OP Doprava Ke dni 6. října 2009 bylo na všechny vyhlášené výzvy v rámci OP Doprava alokováno celkem 159 mld. Kč, to je cca 93 % z alokace na operační program na celé programové období. Řídící orgán dosud nevyhlásil výzvy pro předkládání projektových žádostí ve dvou oblastech podpory zaměřených na rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě, systému ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy a na rozvoj sítě metra v Praze (oblasti podpory 2.2 a 5.1). Obě oblasti podpory jsou realizované v rámci pravidel, která jsou stanovena vyhláškou č. 560/2006 o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku. Nejdříve je tedy nutné schválit příslušnou dokumentaci programu a teprve poté realizovat danou problematiku v rámci OPD. V současné době je otevřeno osm kontinuálních výzev, v rámci kterých mohou žadatelé předkládat své projektové záměry do poloviny roku 2015 (viz tabulka Přehled vyhlášených výzev ). PŘEHLED PLÁNOVANÝCH VÝZEV Přehled vyhlášených výzev Operačního programu Doprava Typy podporovaných aktivit Předmětem podpory v této prioritní ose je především výstavba a modernizace rychlostních silnic mimo sítě TEN-T a ostatních silnic I. třídy. Konkrétně je podporováno např. odstraňování závad na silnicích I. třídy, modernizace silnic I. třídy, budování silnic I. třídy sloužících jako obchvaty měst a obcí, implementace telematických systémů na silnicích I. třídy a zabezpečování dostatečné kapacity silniční infrastruktury v příhraničních a citlivých oblastech. Dále je podporována také realizace technických opatření vedoucích k minimalizaci vlivů již dokončených staveb na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví a ke zvýšení bezpečnosti. Příjemci podpory Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (zejména ŘSD ČR). PRIORITNÍ OSA 5 MODERNIZACE A ROZVOJ PRAŽSKÉHO METRA A SYSTÉMU ŘÍZENÍ SILNIČNÍ DOPRAVY V HL. M. PRAZE Typy podporovaných aktivit Předmětem podpory v této prioritní ose bude především výstavba nových úseků pražského metra a dále také podpora systémů řízení a regulace městského silničního provozu na hlavní uliční síti Prahy. Příjemci podpory Vlastníci/správci dotčené infrastruktury (Magistrát hl. m. Prahy, případně jím zřízené organizace) PRIORITNÍ OSA 6 PODPORA MULTIMODÁLNÍ NÁKLADNÍ PŘEPRAVY A ROZVOJ VNITROZEMSKÉ VODNÍ DOPRAVY Typy podporovaných aktivit Předmětem podpory v této prioritní ose může být jednak rozvoj multimodálních přepravních systémů a dále pak i rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest. V oblasti multimodální dopravy se může jednat o podporu revitalizace železničních vleček nebo dále např. i podporu vzniku multimodálních terminálů a veřejných logistických center. V oblasti vodní dopravy je podporováno především dobudování vnitrozemských vodních cest splavněním dosud nesplavných úseků a dále pak i zlepšování parametrů již využívaných vodních cest, a to především v rámci sítě TEN-T. Dále je podporována i modernizace říčních plavidel. Příjemci podpory Vlastníci/správci dotčené infrastruktury multimodální dopravy, vlastníci/správci dotčené infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy (zejména ŘVC ČR), provozovatelé/vlastníci říčních plavidel. * Alokace (národní zdroje a příspěvek Společenství) byla uvedena souhrnně pro více oblastí podpory, a to ve výši 6 210,5 mil EUR ( ,4 mil. Kč). Měnový kurz: 1 EUR = 25,180 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007. Zdroj: MSC , webové stránky ŘO OP Doprava V současné době se zpracovává dokumentace pro oblast podpory 5.1 Rozvoj sítě metra v Praze, k vyhlášení výzvy došlo dle informací ŘO v polovině října Vyhlášení výzvy pro příjem projektových žádostí ve druhé dosud nevyhlášené oblasti podpory 2.2 Rozvoj inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a systémů ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy není řídícím orgánem na rok 2009 plánováno. REALIZACE OP Od počátku realizace Operačního programu Doprava byly k 6. říjnu 2009 zaregistrovány 144 projektové žádosti v celkové hodnotě 158 mld. Kč. Z předložených projektových žádostí jich bylo 73 schváleno o souhrnné hodnotě 54 mld. Kč a proplaceno bylo 20 mld. Kč, což představuje 87 % alokace pro rok Počet předložených projektových žádostí se meziměsíčně zvýšil o jednu nově zaregistrovanou žádost. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v předložených projektových žádostech dosahuje 92 % alokace OP Doprava na celé programové období. V průběhu měsíce září bylo na národní úrovni nově schváleno pět projektů. Objem zazávazkovaných finančních prostředků vzhledem k alokaci na roky činí 31 %. Změny ve schválených projektech v jednotlivých oblastech podpory jsou způsobeny postupným přesouváním velkých projektů schválených na národní úrovni ze stavu P3 Projekt doporučen k financování do stavu P4 Projekt schválen na národní úrovni 4. V oblasti schválených projektů tedy nedošlo během měsíce září 2009 k posunu v hodnotícím procesu. K 6. říjnu 2009 byla v rámci celého OP Doprava ukončena fyzická realizace u 18 projektů o finančním objemu 8,3 mld. Kč. Čerpání finančních prostředků je urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby dle fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. V meziměsíčním srovnání se objem prostředků proplacených příjemců zvýšil o 8,4 mld. Kč na celkových cca 20 mld. Kč, což představuje 86,8 % alokace určené pro rok K významnému posunu došlo i v oblasti prostředků předložených certifikaci, jejichž celkový objem se zvýšil o cca 9 mld. Kč na celkových 9,6 mld. Kč. Doposud nedošlo k certifikaci prostředků, za celý OP Doprava je k certifikaci předloženo 2,4 mld. Kč (13,2 % z alokace určené pro rok 2007).

19 PŘÍLOHA KN OP DOPRAVA III Údaje o projektech Operačního programu Doprava EU a národní zdroje Zdroj: MSC Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava EU a národní zdroje * Do tabulky se nenačítá vlastní podíl žadatele, a to i v případě, že žadatelem je obec nebo kraj, tj. může nastat situace, že výše schválených žádostí o platbu neodpovídá proplaceným prostředkům. Měnový kurz: 1 EUR = 25,180 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007 Zdroj: MSC Vyřazené projektové žádosti V porovnání měsíců srpna a září 2009 nedošlo ke zvýšení počtu vyřazených projektových žádostí. Dosud bylo vyřazeno cca 15 % z celkového počtu podaných projektových žádostí. V rámci těchto žádostí bylo požadováno zhruba 11 miliard korun.nejvíce projektových žádostí bylo vyřazeno v oblasti podpory 6.1 Podpora multimodální nákladní přepravy, nákup dopravních prostředků a přepravních jednotek pro KD, modernizace překladišť KD. Vyřazeno bylo 12 projektových žádostí, hlavním důvodem zamítnutí projektů bylo nesplnění podmínek stanovených blokovou výjimkou a příslušnou dokumentací programu. Velké projekty V rámci celého OP Doprava bylo předloženo na řídící orgán 29 velkých projektů. Z tohoto počtu bylo šest velkých projektů o objemu 34,6 miliardy korun odesláno ke schválení do Evropské komise. Doposud nebyl žádný velký projekt ze strany EK schválen. Operační program Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozem- ské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je ministerstvo dopravy, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách

20 IV OP DOPRAVA PŘÍLOHA KN OPD Lépe se vám pojede Prostřednictvím Operačního programu Doprava (OPD) jsou z fondů EU čerpány prostředky na zkvalitňování naší dopravní infrastruktury. PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA PÍSECKU: RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 MIROTICE-TŘEBKOV Více o projektu: Stavba R4 Mirotice Třebkov přímo navazuje na již dokončený projekt nové mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda. Stavba je důležitou součástí silnice I/4 a R4 Praha Strakonice hranice se SRN. Do budoucna je tato komunikace v úseku Praha Nová Hospoda navržena k postupné přestavbě na rychlostní silnici R4. Nový úsek Mirotice Třebkov umožní zrychlit spojení z Prahy do Českých Budějovic přes Písek. Stavba také díky oddělení dálkové a místní obslužné dopravy přispěje ke zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu. Stavba je spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj. RYCHLOSTNÍ SILNICE R4 KŘIŽOVATKA I/20 NOVÁ HOSPODA Více o projektu: U Nové Hospody (SZ od Písku) se vzájemně kříží dvě silnice I. třídy. Jedna vede od Prahy na Strakonice a Strážný (I/4), druhá z Českých Budějovic na Plzeň (I/20). Nová stavba odstranila nevyhovující umístění průsečné úrovňové křižovatky se špatnými rozhledovými parametry. Hlavním cílem výstavby úseku bylo řešit nehodovost s těžkými následky. Celková délka včetně mimoúrovňových křižovatek a připojovacích úseků je 8,1 km. Součástí stavby, dokončené v září 2008, je i 6 mostních objektů. Stavba byla spolufinancována prostřednictvím OPD z Evropského fondu pro regionální rozvoj. PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA NA NYMBURSKU: SILNICE I/38 NYMBURK, PŘELOŽKA II. A III. STAVBA Více o tomto projektu: Silnice I/38 je významnou dopravní tepnou, spojující dálnici D1 a D11. Jedná se o důležitou spojku silniční sítě a vnitrostátně umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje. Z mezinárodního hlediska má silnice I/38 velký význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Stavba úseku Nymburk obchvat má vyřešit problém právě s velkou intenzitou těžké nákladní přepravy, která je v současnosti vedena středem města po jediném mostě přes řeku Labe a hustě obydlené hlavní náměstí města Nymburka. Nově budovaná komunikace dopravu z hustě obydlené oblasti odkloní. Úsek je stavěn z převážné části v katastru města Nymburka. Část je v katastru obce Velké Zboží a nepatrně zasahuje i do katastru obce Budiměřice. Výstavba obchvatu byla zahájena v říjnu Uvedení do provozu plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR v říjnu Výstavba je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím OPD. REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO MOSTU NYMBURK Více o tomto projektu: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby po ní lodě mohly volně plout, je zapotřebí nejen voda, ale také odstranění překážek, které tvoří mosty s nízkou podjezdnou výškou. Proto Ředitelství vodních cest ČR zahájilo projekt Zabezpečení podjezdných výšek 5,25 m do přístavu Chvaletice, v rámci kterého byl zrekonstruován i železniční most v Nymburce. Původní most z roku 1958 měl podjezdnou výškou 4,30 m. Při rekonstrukci byl zvýšen na 5,25 m s výhledovou možností zřídit zdvižné pole, které by umožnilo v budoucnu proplout až 7 m vysokým lodím. Pro větší bezpečnost plavby byl most osazen novým osvětleným plavebním značením a radarovými odražeči. Most tak nyní splňuje za přispění Evropského fondu pro regionální rozvoj požadavky, které jsou kladeny na parametry vodní cesty evropského významu. Z rekonstrukce mají užitek i chodci a cyklisté. Nová lávka pro pěší s ocelovými rošty je mnohem bezpečnější i v případě nepříznivého počasí. Zároveň bylo při rekonstrukci upraveno i 788 m železniční trati a zrekonstruovány dva železniční přejezdy. Zvolenou technologií došlo ke snížení hlukové zátěže a vibrací z provozu vlaků. VD NYMBURK REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY VD KOSTOMLÁTKY REKONSTRUKCE ZDÍ PLAVEBNÍ KOMORY Více o těchto projektech: Labská vodní cesta je součástí transevropské dopravní sítě. K tomu, aby lodě po ní mohly volně plout, potřebují nejen vodu, ale také plavební komory, které jim umožňují překonávat výškové rozdíly vzniklé stavbou jezů a hrází. Jejich dobrý technický stav je základním předpokladem spolehlivosti vodní cesty, protože výpadek v provozu znamená její úplné zneprůjezdnění. Proto Ředitelství vodních cest ČR rekonstruuje plavební komory Nymburk a Kostomlátky. Plavební komora Nymburk byla dána do provozu v roce 1922, plavební komora Kostomlátky v roce Obě tyto komory získají v rámci rekonstrukce, na jejímž spolufinancování se podílí Evropský fond pro regionální rozvoj, nové zdi a úvazné prvky a bude na nich též modernizována elektroinstalace. Zvýší se tak spolehlivost jejich provozu a prodlouží životnost těchto staveb o dalších nejméně 30 let.