Analytická podpora projektu Paliatr Vysočina. Mapování a analýza stavu Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.

Transkript

1 Analytická podpora projektu Paliatr Vysočina Mapování a analýza stavu Autoři: Švancara J., Kabelka L., Dušek L.

2 Obsah Hlavní zjištění Část A Mapa poskytovatelů Primární péče Síť zařízení lůžkové péče Péče o pacienty v závěru života Část B populační charakteristiky Kraje Vysočina Demografie kraje Morbidita Regionální srovnání Část C Mortalita v Kraji Vysočina Hlavní příčina úmrtí Místo úmrtí Regionální srovnání Predikce Část D Péče v závěru života Sociální služby Domácí ošetřovatelská péče Hospitalizační péče Potřeba paliativní péče Předčasná úmrtí Typologie úmrtí Regionální srovnání Predikce

3 Datové zdroje Národní zdravotní informační systém NZIS Populační data, zdravotní statistiky Český statistický úřad Data o věkové struktuře populace Analytická podpora projektu Paliatr Vysočina Krajský úřad kraje Vysočina Data sociálního komplementu MPSV Data o poskytování příspěvků na péči

4 Hlavní zjištění Přehled základních otázek týkajících se péče o pacienty v závěru života v Kraji Vysočina

5 Základní otázky 1. Jak velká je populace Kraje Vysočina a jaký má podíl jak starých seniorů? 2. Kolik lidí umírá ročně v Kraji Vysočina a jak se tyto počty vyvíjejí v čase? 3. Jaký podíl úmrtí na Vysočině jsou úmrtí očekávatelná? Jaký je to počet ročně a jak se vyvíjí v čase? 4. Existuje významná skupina obyvatel Vysočiny, kteří při očekávatelném úmrtí čerpají péči v závěru života mimo kraj? A kde? 5. Kde tráví umírající na Vysočině závěr života a kde umírají? Kde je současné těžiště péče v závěru života v kraji? 6. Kde (u jakých kategorií poskytovatelů) je poskytována péče v závěru života na Vysočině, jakým podílem se na tomto segmentu podílejí jednotlivé typy poskytovatelů? 7. Jaké jsou nejčastější příčiny úmrtí obyvatel Vysočiny? 8. Jaká je potřeba paliativní péče? 9. Kolik osob je závislých na péči? 10. Jak umírají lidé žijící v sociálních zařízeních? 11. V jakých aspektech péče v závěru života se Vysočina liší od ostatních krajů ČR? 12. Jaký vývoj lze očekávat do budoucna?

6 Jak velká je populace Kraje Vysočina a jaký má podíl jak starých seniorů? V kraji Vysočina žije více než půl milionu obyvatel. V 19 % obyvatel je starších 65 let 3 % obyvatel kraje jsou osoby starší 65 let pobírající příspěvek na péči K žije v kraji Vysočina obyvatel (z toho mužů). Kraj Vysočina tak představuje jeden z nejméně lidnatých krajů republiky. Také hustota zalidnění je na Vysočině nižší než ve většině ostatních krajů. Populace Kraje Vysočina je o něco starší než v ostatních regionech (průměrný věk na Vysočině je 43 let). Téměř každý pátý obyvatel kraje je starší 65 let (více než 4 % obyvatel kraje jsou osoby starší 80 let). Na jednoho obyvatele v postproduktivním věku (65 let a více) připadá 3,4 osob ve věku produktivním. Tento poměr odpovídá celorepublikovému průměru a představuje hodnotu typickou pro vyspělé státy Evropy. Naděje na dožití je pro muže 77 let a pro ženy 83 let.

7 Počet zemřelých Kolik lidí umírá ročně v Kraji Vysočina a jak se tyto počty vyvíjejí v čase? Ročně zemře průměrně obyvatel Vysočiny. Toto číslo je v čase poměrně konstantní. Lze pozorovat jen mírně klesající dlouhodobý trend. Tento počet představuje přibližně jedno úmrtí ročně na 100 obyvatel Rok Pouze 0,2 % všech úmrtí na Vysočině představuje novorozenecká úmrtnost (tj. úmrtí do 1 roku věku). Více než 69 % zemřelých jsou osoby starší 70 let.

8 Podíl zemřelých Jaký podíl úmrtí na Vysočině jsou úmrtí očekávatelná? Jaký je to počet ročně a jak se vyvíjí v čase? 19 % všech úmrtí nastává neočekávaně Jedná se o fatální úrazy či otravy nebo o náhlá selhání srdce. 58 % všech úmrtí je výsledkem eskalace déle trvajících problémů. Jedná se o úmrtí z chronických příčin, často po déle trvající hospitalizaci. Téměř u všech umírajících z chronické příčiny lze očekávat potřebu některé z forem paliativní péče. Ročně tak lze předpokládat 2900 až 3200 úmrtí u nichž by pacient mohl profitovat z poskytování paliativní péče. 70% 60% 50% 40% 30% 57,3% 59,8% 59,2% 58,8% 59,3% 59,9% 57,1% 57,2% 56,0% 25,0% 22,9% 23,4% 24,9% 23,0% 22,4% 21,8% 23,0% 21,0% Typologie úmrtí je provedena na základě kombinace příčiny úmrtí, hospitalizační historie a způsobu přijetí k hospitalizaci. U téměř čtvrtiny úmrtí není možné jasně definovat očekávatelnost. Počet umírajících s potřebou paliativní péče tak může být ještě vyšší. Zahraniční odhady z vyspělých zemí hovoří o % umírajících. 20% 10% 17,7% 17,4% 17,4% 18,2% 20,4% 18,9% 19,0% 19,9% 19,1% Akutní úmrtí Úmrtí chronického pacienta 0% Rok úmrtí Ostatní

9 Existuje významná skupina obyvatel Vysočiny, kteří při očekávatelném úmrtí čerpají péči v závěru života mimo kraj? A kde? 9 % úmrtí obyvatel Kraje Vysočina se odehrává ve zdravotnickém zařízení mimo kraj. Jedná se v průměru o 460 zemřelých ročně 67 % úmrtí mimo kraj Vysočina jsou úmrtí z očekávaných příčin. Mimo kraj tedy umírají častěji chroničtí pacienti. Tím co vede nemocné v závěru život k tomu, aby se léčili mimo Kraj Vysočina jsou nejčastěji onkologická onemocnění. Pokud terminálně nemocní z Kraje Vysočina míří za léčbou do jiných regionů, pak je jejich cílem nejčastěji některá z brněnských nemocnic. zemřelých obyvatel Kraje Vysočina ročně Fakultní nemocnice Brno 53 Masarykův onkologický ústav 36 Fakultní nemocnice U sv. Anny v Brně 18 Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. 13 Nemocnice Dačice, a.s. 12 Diecézní charita Brno-DLBsH sv.josefa 10 Nemocnice Znojmo, p.o. 8 Nemocnice České Budějovice, a.s. 8 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 8 Fakultní nemocnice Hradec Králové 8 Městská nemocnice Čáslav 7 Fakultní nemocnice v Motole 6 Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie 6 Hospic Chrudim z.ú. 6 Poličská nemocnice, s.r.o. 5 Hospic Sv. Alžběty o.p.s. 5 Nemocnice Tábor, a.s. 5 Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé 5 Institut klinické a experimentální medicíny 5 Nemocnice Ivančice, p.o nemocnic s největším podílem na péči o umírající chronicky nemocné z Kraje Vysočina v období

10 Podíl zemřelých Kde tráví umírající na Vysočině závěr života a kde umírají? Kde je současné těžiště péče v závěru života v kraji? 22 % všech úmrtí nastává doma a 6 % v zařízení sociální péče Celkově tedy 28 % úmrtí lze označit, jako úmrtí v domácím prostředí. 68 % všech úmrtí nastává na lůžku zdravotnického zařízení Více než 80 % těchto úmrtí pak pokrývá 5 nemocnic okresního typu (Jihlava, Havl. Brod, Pelhřimov, Třebíč a Nové Město). V Kraji Vysočina funguje 8 mobilních hospiců poskytujících paliativní péči v domácím prostředí Pacienti mobilních hospiců čerpají zdravotní péči v domácím prostředí. 80% 70% 72,4% 70,9% 70,4% 68,3% 66,5% 67,6% 64,7% 64,3% 64,8% Kraj Vysočina se od zbytku republiky odlišuje tím, že vykazuje vzrůstající počet domácích úmrtí. 60% 50% Nejčastější příčina úmrtí doma či v sociální zařízení je selhání kardiovaskulárního systému (54 %). 40% 30% 20% 10% 0% 22,9% 24,1% 25,6% 27,1% 29,8% 28,2% 30,0% 30,8% 30,6% Rok úmrtí Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno

11 Kde (u jakých kategorií poskytovatelů) je poskytována péče v závěru života na Vysočině, jakým podílem se na tomto segmentu podílejí jednotlivé typy poskytovatelů? Počet úmrtí za hospitalizace v roce % zemřelých nebylo v posledním roce hospitalizováno Nemocnice Jihlava, p.o. Nemocnice Havlíčkův Brod, p.o Jedná se buď o náhlá úmrtí nebo o osoby dožívající v ambulantní či terénní péči. Nemocnice Třebíč, p.o. Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o V průměru na jednoho zemřelého připadá v posledním roce života 42 dní hospitalizace. Z toho 23 dní tvoří pobyt na lůžku akutní péče. Nemocnice Pelhřimov, p.o. Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod Psychiatrická nemocnice Jihlava Vysočinské nemocnice s.r.o., LDN V pěti nemocnicích dochází k 82 % nemocničních úmrtí v kraji. Sítě pěti nemocnic okresního typu tvoří páteř péče o umírající v Kraji vysočina. Každá z těchto nemocnic dochová ročně několik set pacientů.. Nemocnice Počátky, s.r.o., LDN PATEB s.r.o. Rehabilitační ústav pro cévní choroby mozkové, s.r.o. Vysočinské nemocnice s.r.o., Léčebna TRN Nemocnice sv. Zdislavy, a.s Dětská psychiatrická nemocnice 0

12 Jaké jsou nejčastější příčiny úmrtí obyvatel Vysočiny? Definice dle MKN 10* Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění Zhoubné novotvary Úrazy, otravy Respirační onemocnění Diabetes mellitus Onemocnění jater Neurodegenerativní onemocnění Alzheimerova nemoc, demence a senilita Onemocnění ledvin HIV / AIDS Ostatní 7,0 3,3 5,0 3,7 3,2 4,0 2,2 0,8 0,4 0,4 0,1 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 27,6 22,0 13,8 15,9 40,7 49,7 I00-I52, I60-I69 C00-C97 S00-S99, T00-T98 J06-J18, J20-22, J40-J47, J96 E10-E14 K70-K77 G10, G20, G35, G122, G903, G231 F01, F03, G30, R54 N17, N18, N28, I112, I113 B20-B24 Nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci kardiovaskulárního systému (typický věk 80 let). Druhou velkou skupinu představují onkologická onemocnění (typický věk 71 let) Mezi muži a ženami existují jisté diference, ale základní struktura příčin úmrtí je velmi obdobná. Ženy žijí v průměru o 6 až 7 let déle než muži a méně často umírají následkem onkologického onemocnění. U mužů jsou častěji úmrtí následkem úrazu či respiračního onemocnění.

13 Jaká je potřeba paliativní péče? Odhady potřeb paliativní péče jsou vždy zatíženy chybou. Dle dostupné zahraniční literatury však lze předpokládat, že minimálně 60 % všech úmrtí představuje nějakou potřebu paliativní péče. Téměř u všech umírajících z chronické příčiny lze očekávat potřebu některé z forem paliativní péče. Ročně tak lze předpokládat minimálně 2900 až 3200 úmrtí u nichž by pacient mohl profitovat z poskytování paliativní péče. Ročně zemřou na Vysočině dvě až tři děti na onkologické onemocnění. Paliativní péči o děti je potřeba formovat jako zcela personalizovanou službu.

14 Počet osob pobírajících příspěvek Kolik osob je závislých na péči? Ke konci roku 2016 žilo na Vysočině osob starších 65 let pobírajících příspěvek na péči pobíralo dokonce příspěvek III. či IV. stupně. Jednalo se tedy o osoby zcela závislé na péči okolí. Osoby 85+ s III. či IV stupněm závislosti 1600 N = N = Více než Méně než let let let 95 a více let let let let 95 a více let Zdroj dat: MPSV data k Stupeň závislosti I. II. III. IV.

15 Jak umírají lidé žijící v sociálních zařízeních? V datech NZIS není obsažena informace o pobytu osob v zařízení sociální péče. Tuto informaci můžeme částečně získat u těch pacientů, kteří byli propuštěni do zařízení sociální péče. Z osob žijících v zařízení sociální péče jich 36 % zemře v tomto zařízení Jen 50 % z nich umírá v nemocnici. Je to méně než u osob žijících doma. Za poslední 3 měsíce života stráví obyvatelé domovů pro seniory v průměru tři týdny na lůžku v nemocnici. Je to hodnota srovnatelná s těmi, kdo bydlí doma. Umírají-li obyvatelé sociálních zařízení v nemocnici, je to ve 29 % po neodkladné hospitalizaci. V obecné populaci je toto číslo přibližně 35 %. Obyvatelé sociálních zařízení pro seniory představují z hlediska zdravotního stavu specifickou populaci. Jedná se o osoby, které se již dožily relativně vysokého věku. Mezi klienty domovů pro seniory je tak výrazně míně onkologických pacientů. Zhoubné novotvary zapříčiňují méně než 10 % úmrtí. Klienti domovů pro seniory tak umírají v průměru o 8 let starší než obecná populace a jejich život nejčastěji ukončí kardiovaskulární selhání. Vyšší výskyt je také patrný při úmrtí na diabetes mellitus. Populace seniorů žijících v zařízeních sociálních služeb představuje skupinu se specifickými potřebami na jejichž definování by bylo dobré shromáždit víc relevantních dat.

16 V jakých aspektech péče v závěru života se Vysočina liší od ostatních krajů ČR? Kraj Vysočina je jedním z nejméně početných krajů v republice. Vyznačuje se také nízkou hustotou zalidnění a absencí jednoho dominantního centra. Na Vysočině lze pozorovat narůstající trend úmrtí v domácím prostředí. Srovnatelný nárůst lze pozorovat pouze v Jihomoravském kraji. V Kraji Vysočina nefunguje žádná fakultní nemocnice ani kamenný hospic. Paliativní péče probíhá více v terénu, což je z hlediska národních datových zdrojů hůře popsatelné. Obyvatelé Vysočiny relativně často v závěru života migrují za péčí mimo region. 9 % úmrtí nastává ve zdravotnickém zařízení v jiném kraji. Vysočina patří mezi jeden z krajů v nichž nefunguje lékařská fakulta. Tento fakt s sebou nese jednak absenci velké fakultní nemocnice, která by koncentrovala péči. Dalším důsledkem je odchod studentů do jiných krajů, což může způsobovat následný nedostatek mladých lékařů v regionu. Jistý segment (zejm. onkologických) pacientů stahují z Vysočiny brněnské nemocnice. Ve zdravotnickém zařízení mimo Vysočinu tak umírá 9 % obyvatel kraje. Obdobná čísla vykazují Pardubický, Karlovarský kraj.

17 Jaký vývoj lze očekávat do budoucna? V 19 % obyvatel je starších 65 let Populace kraje masivně stárne. Index závislosti je dnes 3,4, ale v roce 2050 bude už pouze 1,6. V 32 % obyvatel je starších 65 let Naděje na dožití let 83 let Naděje na dožití let 88 let Demografické změny posledních desetiletí s sebou jistě přinesly nové výzvy pro systém zdravotní péče. Spolu s ekonomickým rozvojem se zlepšila zdravotní péče a prodloužilo se přežití nevyléčitelně nemocných pacientů. Rozvoj resuscitačních technik umožňuje stále více oddalovat úmrtí. Zdravotnictví tak musí nově reagovat na zvýšenou potřebu péče o pacienty vysokého věku, pacienty křehké a polymorbidní. Při všech plánovaných změnách systému je potřeba pamatovat na to, že proces stárnutí bude s nezměněnou intenzitou pokračovat i v dalších dekádách.

18 NÁVRH METODIKY SBĚRU DAT

19 End of life informační systém (ELF is) Existující data NZIS představují robustní data o hospitalizační historii a umírání nicméně neumožňují posuzovat kvalitu života nebo poskytnutou péči. Pro skutečně validní popis problematiky závěru života se tedy jeví jako nutné vytvořit metodiku pro sběr těchto měkkých dat. Návrh ELFis kombinuje dotazování na několika úrovních systému (instituce lékaři rodina), tak aby bylo možné vytvořit komplexní pohled na všechny základní aspekty umírání. Roční opakovaný sběr informací od poskytovatelů zdravotních služeb. On-line administrace (REDCap) Vlastní dotazník Agregovaná data Monitorování symptomů a péče u pacientů v závěru života Vyplňuje konziliární paliativní tým On-line administrace (REDCap) Dotazníky IPOS a NECPAL Anonymní údaje Není nutný informovaný souhlas Není možné propojit závěr života v různých ZZ Mapování závěru života dotazováním pozůstalých Administruje poskytovatel zdravotních služeb, vyplňuje blízký příbuzný Vyplňováno na papíře, případně i on-line (REDCap) Dotazník VOICES Anonymní údaje

20 Část A Mapa poskytovatelů Přehled poskytovatelů zdravotní a sociální péče v Kraji Vysočina

21 Primární péče Počet úvazků praktického lékaře (dle obcí) Základnu poskytování zdravotní péče v regionu tvoří ordinace praktických lékařů. Z mapy lze pozorovat rozmístění ordinací PL v regionu, které je poměrně rovnoměrné a nevytváří žádné oblasti bez pokrytí primární péčí. Otázkou zůstává dopravní dostupnost jednotlivých ordinací. Pelhřimov Havlíčkův Brod Jihlava Žďár nad Sázavou Třebíč

22 Zařízení lůžkové péče úvazky lékařů okr. Pelhřimov Nemocnice: 180 LDN: 41 Ost. léč. Ústavy: -- okr. Havlíčkův Brod Nemocnice: 177 LDN: -- Ost. léč. Ústavy: 97 okr. Jihlava Nemocnice: 293 LDN: -- Ost. léč. Ústavy: 55 okr. Žďár n/s Nemocnice: 219 LDN: -- Ost. léč. Ústavy: 8 okr. Třebíč Nemocnice: 265 LDN: -- Ost. léč. Ústavy: 7 Havlíčkův Brod Nemocnice Ostatní léčebné ústavy Nemocnice Havlíčkův Brod, přísp. org. Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod Rehabilit.ústav pro cévní choroby mozk. Jihlava Nemocnice Nemocnice Jihlava, příspěvková organizac Ostatní léčebné ústavy Psychiatrická nemocnice Jihlava Pelhřimov Nemocnice Nemocnice Pelhřimov, příspěvková org. Léčebna dlouhodobě nemocných Nemocnice Počátky, s.r.o. Vysočinské nemocnice s.r.o. Třebíč Nemocnice Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace Žďár nad Sázavou Ostatní léčebné ústavy Nemocnice Ostatní léčebné ústavy PATEB s.r.o. Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o. Nemocnice sv. Zdislavy, a. s. Dětská psychiatrická nemocnice

23 Úvazky lékařů v nemocnicích Počet úvazků lékaře Podíl úvazků 0% 50% 100% Nemocnice Jihlava % 18% 68% Nemocnice Třebíč % 15% 62% Nemocnice Nové Město na Moravě % 17% 74% Nemocnice Pelhřimov % 8% 62% Nemocnice Havlíčkův Brod % 19% 67% Úvazek L1 Úvazek L2 Úvazek L3

24 Přednemocniční péče Oblast Jihlava Výjezdové základny Jihlava Telč Počet výjezdových skupin ( ) RLP RZP RV LZS den noc 2 2 den 1 noc 1 Pelhřimov Pelhřimov 1 1 Pacov 1 Počátky 1 Kamenice nad Lipou 1 Humpolec 1 Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod 1 1 Chotěboř 1 Ledeč nad Sázavou 1 Přibyslav 1 Habry 1 Třebíč Nové Město na Moravě Třebíč den 2 1 noc 1 1 Jemnice 1 Moravské Budějovice 1 Náměšť nad Oslavou den 1 noc 1 Velká Bíteš 1 Nové Město na den 1 Moravě noc 1 1 Bystřice nad den 1 Perštejnem noc 1 Velké Meziříčí 1 Žďár nad Sázavou den 1 noc 1 Přednemocniční neodkladnou péči v Kraji Vysočina zajišťuje Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Tato služba provozuje 21 stanovišť s 29 výjezdovými týmy. Těchto 29 týmů představuje 62 lékařských úvazků. celkem ZZS Vysočina 8 (4) 16 (18) 4 (6) 1

25 Mapa poskytovatelů paliativní péče Domácí hospicová péče oblastní Charity (Žďár n/s) Domácí hospic Vysočina, o.p.s. (Nové M. na Moravě) Domácí hospicová péče Iris Středisko hospicové péče Nové Město na Moravě Domácího hospice Vysočina, o.p.s. Středisko hospicové péče Velké Meziříčí Domácího hospice Vysočina Nemocnice Jihlava - ODN Bárka - charitní domácí hospicová péče Středisko hospicové péče Jihlava Domácího hospice Vysočina, o.p.s. Neexistuje přesná definice poskytovatele paliativní péče. Tento výčet je třeba brát jako hrubý náhled s možnými odchylkami. V Kraji Vysočina je paliativní péče organizována formou mobilních specializovaných týmů v kombinaci s péčí nemocniční. V Kraji není v provozu žádný kamenný hospic. Domácí hospic sv. Zdislavy Třebíč

26 Úmrtí v ZZ mimo region bydliště Kraj bydliště Podíl zemřelých v ZZ v jiném kraji 0% 10% 20% 30% Kam migrují nejčastěji Podíl migrujících pacientů směřujících do tohoto kraje 0% 20% 40% Středočeský kraj hl. m. Praha Pardubický kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj 12,4% 10,2% 9,8% 9,0% 8,1% 7,9% 6,9% 6,6% 6,4% 6,3% 4,3% 3,1% 2,8% 20,9% hl. m. Praha Středočeský kraj Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj hl. m. Praha hl. m. Praha Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj hl. m. Praha hl. m. Praha Kraj Vysočina Olomoucký kraj 3,4% 6,5% 5,2% 1,8% 4,9% 3,5% 3,4% 3,3% 4,5% 7,0% 3,1% 4,7% 16,3% 32,5% Z pacientů, kteří umírají ve zdravotnickém zařízení mimo kraj svého bydliště se jich jen 1,8 % nachází na lůžku v kraji Vysočina. Lze tedy říct, že z Kraje Vysočina pacienti v terminálním stádiu spíše míří do jiných krajů, než by odtud přicházeli za péčí na Vysočinu. Zdroj: ÚZIS, LPZ , NRHOSP

27 Migrace pacientů v závěru života Region ZZ Podíl obyvatel Kraje Vysočina zemřelých v ZZ v jiném kraji (%) 82 % Úmrtí v Kraji Vysočina Úmrtí mimo ZZ Úmrtí v ZZ v jiném kraji Jinde, nezjištěno 9% 7% Pokud terminálně nemocní z Kraje Vysočina míří za léčbou do jiných regionů, pak je jejich cílem nejčastěji některá z brněnských nemocnic. Velmi často se jedná o onkologické pacienty. Jihomoravský kraj obecně přijímá téměř polovinu všech pacientů, kteří umírají mimo Kraj Vysočina. Příčina úmrtí Jihomoravský kraj Jihočeský kraj hl. m. Praha Pardubický kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Zhoubné novotvary Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění Úrazy, otravy Respirační onemocnění Diabetes mellitus Onemocnění jater Neurodegenerativní onemocnění HIV / AIDS Alzheimerova nemoc, demence a senilita Onemocnění ledvin Ostatní 15,3 12,8 9,4 6,2 2,8 1,2 1,1 0,8 0,7 0,4 0,3 0,2 7,8 3,1 1,7 1,2 0,2 0,0 0,0 0,0 15,9 35,7 34,3 48,8 Zdroj dat: ÚZIS, LPZ N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

28 Příspěvek na péči u osob ve věku 85+ Osoby 85+ s III. či IV stupněm závislosti Stupeň závislosti POÚ I. II. III. IV. Bystřice nad Pernštejnem Golčův Jeníkov Havlíčkův Brod Přibyslav Humpolec Chotěboř Jihlava Polná Třešť Jemnice Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Kamenice nad Lipou Pelhřimov Počátky Ledeč nad Sázavou Světlá nad Sázavou Telč Hrotovice Jaroměřice nad Rokytnou Třebíč Velká Bíteš Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou Více než Méně než 100 Zdroj dat: MPSV data k Příspěvek na péči III. a IV. stupně představuje vysoký stupeň závislosti. Pokud se zároveň jedná o osoby vysokého věku, lze takto přibližně kvantifikovat potenciální potřeby jednoho typu paliativní péče v regionu.

29 Sociální poradenství seniorům Žďár nad Sázavou Telč Jihlava Humpolec Třebíč Pacov Pelhřimov Velké Meziříčí Havlíčkův Brod Bystřice nad Pernštejnem Chotěboř Nové Město na Moravě Náměšť nad Oslavou Světlá nad Sázavou Moravské Budějovice Celkem Sociální poradenství seniorům (osoby starší 65 let). Představuje v drtivé většině pomoc s hledáním vhodného pobytového zařízení či pečovatelské služby). Počet těchto konzultací lze tedy chápat jakou jistý indikátor potřeb péče o stárnoucí obyvatele. Tento ukazatel značně kolísá v čase a jeho vykazování může být ovlivněno anonymním poradenství, při němž se neznamenává věk žadatele.

30 Hlavní zjištění Zdravotní systém Kraje vysočin je tvořen kostrou, kterou tvoří hustá síť praktických lékařů a dále pak dominantních 5 nemocnic okresního typu, které jsou příspěvkovými organizacemi kraje. Tento systém představuje decentralizovanou soustavu poskytovatelů. V regionu není žádná lékařská fakulta, což kromě možného problému s odlivem mladých lékařů do okolních regionů s sebou nese migraci jistého typu převážně onkologických pacientů do brněnských nemocnic. Paliativní péče v regionu může být částečně saturována v jednotlivých nemocnicích. O pacienty v terénu se stará několik mobilních týmů specializované paliativní péče. Regionální distribuce těchto týmů není zcela rovnoměrná. Řešením by mohla být stimulace vzniku nových týmů v regionech aktuálně nepokrytých mobilní péčí.

31 Část B populační charakteristiky Kraje Vysočina Demografická analýza

32 Počet obyvatel a hustota obyvatelstva na 1 km 2 k Kraj: Počet obyvatel Pořadí kraje Pořadí kraje v roce 2051 Hustota obyvatelstva na 1 km 2 Pořadí kraje Středočeský kraj Hlavní město Praha Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Plzeňský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Liberecký kraj Karlovarský kraj Česká republika Kraj Vysočina představuje centrální region České republiky, který leží na hranici Čech a Moravy také na přirozené spojnici dvou největších měst Prahy a Brna. K žije v kraji Vysočina obyvatel (z toho mužů). Kraj Vysočina tak představuje jeden z nejméně lidnatých krajů republiky. Také hustota zalidnění je na Vysočině nižší než ve většině ostatních krajů. Vysočina představuje kraj s nižším podílem městské populace. V kraji není jedno přirozené centrum, ale každý z pěti okresů tvoří přirozenou jednotku s vlastním lokálním centrem.

33 Věková struktura k Věk: 100 a více Muži Relativní počty Ženy muži VYS ženy VYS muži ČR ženy ČR Muži VYS ČR Průměr 41,2 roku 40,8 roku Ženy VYS ČR Průměr 43,9 roku 43,6 roku Obyvatelé kraje Vysočina jsou v průměru mírně starší než věkový průměr celé ČR. Ženy jsou v průměru o 2,7 roku starší než muži. Na Vysočině je viditelně méně zastoupena kohorta dnešních čtyřicátníků. Naopak můžeme pozorovat o něco silnější zastoupení mladších ročníku (15 až 20 let). Z pěti okresů kraje je nejvyšší průměrný věk obyvatelstva (43,4 roku) v okrese Pelhřimov) 0 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 % % Zdroj dat: Český statistický úřad

34 Predikovaná střední délka života (v letech) 76,5 76,8 77,0 77,3 77,5 77,8 78,0 78,3 78,5 78,8 79,0 77,2 79,3 77,5 79,5 77,7 79,7 78,0 79,9 80,0 78,2 80,2 78,5 80,4 80,6 78,8 80,7 79,0 80,9 81,1 79,3 81,3 79,5 81,4 81,6 82,3 79,8 81,8 82,5 80,1 82,0 82,8 82,1 80,3 82,3 83,0 80,5 82,5 83,2 80,7 82,7 80,8 82,8 83,5 81,0 81,2 83,0 83,7 83,9 84,2 81,3 84,4 81,5 81,7 81,8 82,0 82,7 84,7 82,2 82,3 82,9 84,9 82,5 83,2 85,1 85,3 82,7 82,8 83,4 85,4 85,6 83,0 83,7 85,7 83,2 83,3 83,9 85,8 86,0 83,5 84,2 86,1 86,3 83,7 84,4 86,4 86,6 84,7 86,7 84,9 86,8 87,0 85,2 87,1 87,3 85,4 87,4 85,6 87,6 85,8 87,7 85,9 87,8 86,1 88,0 86,2 86,3 86,5 86,6 86,7 86,9 87,0 87,2 87,3 87,4 87,6 87,7 87,8 88,0 88,1 88,3 88,4 Střední délka života projekce Muži VYS 74 Ženy VYS Muži ČR 72 Ženy ČR 70 Z predikčního modelu Českého statistického úřadu jasně plyne, že populace kraje Vysočina bude (tak jako populace celé České republiky). Postupně stárnout. Naděje na dožití by se do roku 2050 měla zvýšit o více než 6 let. Rozdíl mezi muži a ženami se bude časem mírně zmenšovat. Lze předpokládat, že tento vývoj s sebou přinese prodloužení života v nemoci, více křehkých polymorbidních geriatrických pacientů a vyšší nároky na ošetřovatelskou a paliativní péči v závěru života. Zdroj dat: Český statistický úřad

35 Potential Support Ratio Potential Support Ratio (PSR) představuje populační ukazatel závislosti. PSR je ukazuje kolik osob v produktivním věku (15-64 let) připadá na jednu osobu ve věku 65 let a více. V roce 2014 dosáhlo celosvětové PSR hodnoty 8.1. Evropa se pohybuje na hodnotě 3.9. S jistou mírou zjednodušení, lze říci, že PSR rozděluje Evropu na západ a východ, přičemž Česká republika leží uprostřed této hranice. Pořadí Stát PSR 1. Albánie Moldavsko Kypr Česká republika Švédsko Německo Itálie 3.0 Zdroj: The World Factbook CIA

36 Potential Support Ratio (PSR) Stárnutí populace Poměr ekonomicky aktivních ku seniorům (PSR) se v České republice od roku 1950 snížil na polovinu. Tento fakt odráží znatelnou změnu ve složení české populace. Stárnutí populace klade zvýšené nároky na sociální systém, ale i na zajištění zdravotní péče, paliativní péči nevyjímaje. 9 8,18 8 6, ,49 4,73 5,25 5,08 4, Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu

37 Index závislosti - projekce Počet obyvatel ve věku: k k k k k Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR 0-14 let až 65 let let a více Podíl obyvatel ve věku: k k k k k Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR Vysočina ČR 0-14 let 15,0 % 15,3 % 14,9 % 15,4 % 12,9 % 13,0 % 11,9 % 12,1 % 12,3 % 12,9 % 15 až 64 let 65,7 % 65,7 % 64,3 % 64,1 % 61,7 % 63,1 % 58,3 % 60,0 % 53,8 % 54,9 % 65 let a více 19,3 % 19,0 % 20,8 % 20,5 % 25,4 % 23,9 % 29,8 % 27,8 % 33,9 % 32,2 % Index závislosti 3,4 3,5 3,1 3,1 2,4 2,6 2,0 2,2 1,6 1,7 Index závislosti (Potential Support Ratio) je počítán jako podíl kolik osob produktivního věku (15-64 let) připadá na jednu osobu v postproduktivním věku (65 let a více). Tento Index nedeklaruje přesnou potřebu péče, ale jasně definuje demografickou základnu pro případnou péči o seniory. V roce 1950 měl index závislosti v České republice hodnotu 8,2, ještě v roce 1991 byla hodnota tohoto indexu 5,3. Aktuální hodnoty indexu závislosti a zejména projekce do dalších let jasně ukazují, že je třeba očekávat výrazné zatížení ekonomicky aktivní populace péčí o stárnoucí rodinné příslušníky. Úměrně tomu poroste potřeba zdravotní péče. Kraj Vysočina se v tomto ohledu nikterak neliší a lze předpokládat vývoj shodný s celorepublikovými trendy.

38 Okresy okr. Havlíčkův Brod počet obyvatel: průměrný věk: 42,7 let Index závislosti: 3,2 okr. Pelhřimov počet obyvatel: průměrný věk: 43,3 let Index závislosti: 3,1 okr. Jihlava počet obyvatel: průměrný věk: 41,8 let Index závislosti: 3,5 okr. Žďár n/s počet obyvatel: průměrný věk: 41,9 let Index závislosti: 3,5 Kraj Vysočina je tvořen pěti okresy jejichž rozloha i počet obyvatel jsou srovnatelné. Obdobně srovnatelná je i věková struktura obyvatelstva v jednotlivých okresech. Průměrný věk se pohybuje mezi 42 až 43 lety. okr. Třebíč počet obyvatel: průměrný věk: 42,5 let Index závislosti: 3,4 Takto definovaná uzemní struktura je dobrým základem pro společné plánování jednotné strategie péče o osoby v závěru života. Zdroj dat: Český statistický úřad data k

39 Incidence nádorových onemocnění okr. Havlíčkův Brod Muži abs.: 333 Muži na 100 ob.: 707 Ženy abs.: 322 Ženy na 100 ob.:676 okr. Pelhřimov Muži abs.: 249 Muži na 100 ob.: 878 Ženy abs.: 210 Ženy na 100 ob.:579 okr. Jihlava Muži abs.: 490 Muži na 100 ob.: 878 Ženy abs.: 409 Ženy na 100 ob.:722 okr. Žďár n/s Muži abs.: 590 Muži na 100 ob.: Ženy abs.: 481 Ženy na 100 ob.: 809 Onkologičtí pacienti představují základnu pro paliativní péči. Údaje o roční incidenci nádorových onemocnění v regionu představují kvantifikaci možného rizika potřeby paliativní péče. Tato čísla mohou v čase mírně kolísat. okr. Třebíč Muži abs.: 469 Muži na 100 ob.: 846 Ženy abs.: 377 Ženy na 100 ob.:667 Zdroj dat: Regionální reporting 2015

40 Incidence zhoubných nádorů regionální srovnání Incidence zhoubných novotvarů (C00-C97) na obyvatel Kraj Vysočina je regionem se spíše nižší incidencí nádorových onemocnění. Zdroj dat: Regionální reporting, , N =

41 Prevalence nádorových onemocnění na obyvatel Prevalence zhoubných novotvarů (C00-C97) Česká republika 1000 Kraj Vysočina 0 Prevalence nádorových onemocnění v Kraji Vysočina je srovnatelná prevalenci celorepublikovou. Na každých obyvatel tak připadá více než onkologických pacientů. Zdroj dat: Národní onkologický registr

42 Regionální srovnání životního stylu kouření Podíl obyvatel Kraj bydliště Moravskoslezský Karlovarský Olomoucký Ústecký Královéhradecký Středočeský Hlavní město Praha Jihočeský Vysočina Jihomoravský Pardubický Liberecký Zlínský Plzeňský 0% 20% 40% 60% 80% 100% 27,0% 26,8% 25,2% 24,3% 24,3% 22,9% 19,8% 19,2% 19,1% 19,1% 18,9% 18,5% 17,0% 15,8% 9,4% 15,2% 12,8% 9,3% 13,7% 10,1% 9,2% 15,9% 17,4% 12,7% 12,8% 12,9% 9,9% 11,4% 63,7% 58,0% 62,0% 66,4% 62,0% 67,0% 71,0% 64,8% 63,6% 68,1% 68,3% 68,6% 73,1% 72,7% N = 735 N = 296 N = 379 N = 378 N = 350 N = 871 N = 572 N = 492 N = 449 N = 518 N = 433 N = 370 N = 420 N = 472 Česká republika 21,5% 11,6% 66,8% N = 6735 Současný kuřák Bývalý kuřák Nikdy nekouřil Reprezentativní šetření v roce 2014 ukázalo, že Vysočina je regionem s lehce podprůměrným výskytem kuřáků. Zdroj dat: ÚZIS, EHIS 2014

43 Regionální srovnání životního stylu BMI Podíl obyvatel Kraj bydliště Vysočina Plzeňský Karlovarský Olomoucký Středočeský Liberecký Ústecký Jihočeský Moravskoslezský Zlínský Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Hlavní město Praha 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 38,4% 39,7% 36,4% 40,9% 39,1% 38,3% 36,5% 37,3% 36,2% 37,0% 33,1% 34,5% 34,6% 33,7% 23,4% 21,9% 25,2% 18,3% 19,0% 19,1% 20,0% 18,7% 19,8% 18,0% 21,4% 18,7% 17,4% 12,2% N = 440 N = 458 N = 292 N = 368 N = 830 N = 361 N = 365 N = 479 N = 733 N = 401 N = 344 N = 431 N = 509 N = 566 Česká republika 36,6% 18,7% N = 6577 Nadváha (BMI 25-30) Obezita (BMI 30+) Reprezentativní šetření v roce 2014 ukázalo, že Vysočina je regionem s nejvyšším podílem osob s nadváhou či obezitou. Více než 60 % dotázaných mělo index tělesné hmotnosti vyšší než 25. Zdroj dat: ÚZIS, EHIS 2014

44 Výskyt diabetu - regionální srovnání Počet osob s diabetes mellitus v přepočtu na obyvatel daného kraje: Počet diabetiků na obyvatel Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Zlínský kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Česká republika Středočeský kraj Jihomoravský kraj Liberecký kraj Hlavní město Praha KVK PLK ULK PHA STC JHC LBK HKK VYS PAK JHM OLK ZLK > MSK V ČR se podle dat NRHZS za rok 2017 vyskytuje onemocnění diabetes mellitus s četností případů na obyvatel. Vysočina představuje region se spíše vyšším standardizovaným počtem diabetiků. Zdroj dat: NRHZS 2017; pacienti se záznamem potvrzujícím DM v roce 2017 (N = ); bydliště není uvedeno / mimo ČR u pacientů (0,2 %)

45 Hlavní zjištění Populace kraje Vysočina (podobně jako celá ČR) prochází poměrně významnou změnou demografické struktury. Populace stárne a tento proces bude ještě pokračovat. Do budoucna se tak bude snižovat počet osob schopných pečovat o stárnoucí či umírající osoby. V současné době žije v Kraji Vysočina asi 100 tisíc osob starších 65 let. Během následujících 30 let se tento počet navýší o 50 %. Dle projekce ČSÚ je třeba počítat s tím, že v roce 2050 bud na jednu osobu starší 65 let připadat 1,6 osob produktivního věku. Případné úvahy a strategie domácí paliativní péče proto musí počítat se zhoršujícími se podmínkami.

46 Část C mortalita v Kraji Vysočina Umírání a závěr života z pohledu zdravotnického systému

47 Příčina úmrtí dle pohlaví Definice dle MKN 10* Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění 40,7 49,7 I00-I52, I60-I69 Zhoubné novotvary 27,6 22,0 C00-C97 Úrazy, otravy 7,0 3,3 S00-S99, T00-T98 Respirační onemocnění 5,0 3,7 J06-J18, J20-22, J40-J47, J96 Diabetes mellitus 3,2 4,0 E10-E14 Onemocnění jater 2,2 0,8 K70-K77 Neurodegenerativní onemocnění 0,4 0,4 G10, G20, G35, G122, G903, G231 Alzheimerova nemoc, demence a senilita 0,1 0,2 F01, F03, G30, R54 Onemocnění ledvin 0,1 0,1 N17, N18, N28, I112, I113 HIV / AIDS 0,0 0,0 B20-B24 Ostatní 13,8 15,9 Muži Ženy Hlavními příčinami úmrtí jsou kardiovaskulární příčiny onkologická onemocnění. N těchto dvou skupinách diagnóz lze pozorovat hlavní rozdíl v mortalitě mužů a žen. Muži častěji podlehnou zhoubnému onemocnění, zatímco ženy se dožívají o něco vyššího věku a umírají častěji na onemocnění srdce. Muži také dvakrát častěji než ženy umírají následkem úrazu či otravy. U mužů je také častější úmrtí následkem selhání plic či jater. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

48 Podíl zemřelých Nejčastější příčiny úmrtí - trend 50% 45% 44,1% 46,6% 45,5% 45,2% 47,5% 46,0% 44,2% 43,3% 43,2% Podíl hlavních příčin úmrtí je poměrně stabilní v čase. 40% 35% 30% 25% 26,6% 25,0% 25,4% 25,4% 25,1% 24,0% 25,3% 23,2% 24,1% Skokový nárůst mortality na diabetes mellitus mezi lety 2012 a 2013 je pravděpodobně způsoben změnou vykazování úmrtních diagnóz. 20% 8% 6% 4% 2% 6,0% 4,2% 2,4% 4,6% 5,4% 3,1% 5,4% 4,3% 2,9% 5,7% 4,0% 3,7% 5,6% 4,7% 4,5% 5,1% 4,6% 4,3% 4,9% 4,4% 4,2% 4,3% 3,3% 2,6% 5,0% 4,4% 4,6% Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění Zhoubné novotvary Úrazy, otravy Respirační onemocnění 0% Rok úmrtí Diabetes mellitus Zdroj dat: ÚZIS, LPZ N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

49 Příčina úmrtí na 100 tis. obyvatel Celkem Novotvary Nem. oběhové soust. Poranění a otravy Ostatní Kraj Vysočina Česká republika

50 Příčina úmrtí dle věku 0-1 rok novorozenecká úmrtnost (N=111) 1-40 let předčasná úmrtí (N=1074) let úmrtí daná životním stylem (N=12,7 tis.) 70 a více let úmrtí na stáří (N=31,7 tis.) Pohlaví Muž Žena 0,2% všech úmrtí 2,4% všech úmrtí 27,9% všech úmrtí 69,5% všech úmrtí 28,0 31,4 43,3 45,0 55,0 56,7 72,0 68,6 Příčina úmrtí Srdeční onemocnění, včetně cerebrovaskulárních onemocnění 0,9 8,9 28,6 53,1 Zhoubné novotvary 1,8 17,0 40,1 19,1 Úrazy, otravy 7,3 50,8 7,6 2,7 Respirační onemocnění 0,0 2,5 3,9 4,6 Diabetes mellitus 0,0 0,3 2,7 4,1 Onemocnění jater 0,0 2,0 4,3 0,4 Neurodegenerativní onemocnění 0,0 0,5 0,6 0,3 Alzheimerova nemoc, demence a senilita 0,0 0,0 0,1 0,2 Onemocnění ledvin 0,0 0,0 0,1 0,1 HIV / AIDS 0,0 0,1 0,0 0,0 Ostatní 90,0 18,1 12,1 15,6 Zdroj dat: ÚZIS, LPZ N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina Diagnostická skupina vyskytující se signifikantně častěji v dané věkové kategorii

51 Typ zdravotnického zařízení Nemocnice 47,5 Doma, v zařízení sociálních služeb 27,7 Léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN) 8,4 27,7 67,8 Ostatní ZZ Psychiatrická léčebna 2,4 6,7 2,4 2,1 Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno Na ulici, při převozu Fakultní nemocnice Hospic Nemocnice následné péče Jiné, nezjištěno 2,1 2,0 0,5 0,4 2,4 Mezi lety 2008 až 2016 lidé nejčastěji umírali ve zdravotnickém zařízení (téměř dvě třetiny všech úmrtí) (tj. 9 %), obyvatel Kraje Vysočina dožívalo na lůžku zdravotnického zařízení v jiném regionu. Nejčastěji se jednalo o pacienty hospitalizované ve Fakultní nemocnici Brno. Vzhledem k tomu, že na území Kraje Vysočina nefunguje samostatný lůžkový hospice, je podíl úmrtí v tomto typu zařízení značně nízký. Jedná se zejména úmrtí v Jihomoravském kraji v hospici v Rajhradě. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

52 Podíl zemřelých Místo úmrtí Kraj Vysočina 72,4% 70,9% 70,4% 68,3% 66,5% 67,6% Čeká republika 80% 70% 64,7% 64,3% 64,8% 69,7% 69,8% 68,3% 68,2% 67,8% 68,5% 67,9% 67,3% 66,9% 60% 50% 40% 30% 22,9% 24,1% 25,6% 27,1% 29,8% 28,2% 30,0% 30,8% 30,6% 25,2% 25,3% 26,2% 26,6% 27,3% 25,7% 26,8% 27,8% 28,2% 20% 10% 0% Rok úmrtí Mezi lety 2008 až 2016 lidé nejčastěji umírali ve zdravotnickém zařízení (téměř dvě třetiny všech úmrtí). Lze pozorovat trend nárůstu počtu úmrtí v domácím prostředí. Ve zdravotnickém zařízení Doma, v zařízení sociálních služeb Na ulici, při převozu Jinde, nezjištěno Zdroj dat: ÚZIS, LPZ N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

53 Místo úmrtí dle pohlaví zemřelého Muži Ženy Ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče ,6 % Ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče ,4 % Doma ,8 % Doma ,4 % V zařízení sociálních služeb 24 2,2 % V zařízení sociálních služeb 68 7,4 % Ve zdravotnickém zařízení poskytujícím jiné formy zdravotní péče 4 0,4 % Ve zdravotnickém zařízení poskytujícím jiné formy zdravotní péče 5 0,5 % Při převozu do zdravotnického zařízení 4 0,4 % Při převozu do zdravotnického zařízení 3 0,3 % Na ulici, veřejném místě 1 0,1 % Na ulici, veřejném místě 0 0,0 % Jinde, nezjištěno 7 0,6% Jinde, nezjištěno 8 0,9% Mezi muži a ženami existuje mírný rozdíl v místě úmrtí. Zatímco muži umírají častěji na lůžku zdravotnického zařízení, ženy častěji dožívají v zařízení sociálních služeb. Tyto rozdíly odrážejí realitu rozdílných příčin a věku úmrtí. Muži umírají častěji mladší a následkem onkologických onemocnění. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ 2016 N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina s chronickou příčinou (novotvary / plicní, renální jaterní selhání / neurodegenerativní / diabetes / AIDS / demence atd.)

54 Typ oddělení Typ oddělení na němž došlo k úmrtí Interna 34,1 99.1% 0.5% Ošetřovat. péče 25,0 0.0% 99.4% ARO 9,8 99.1% 0.2% Chirurgie 8,0 98.3% 1.1% Pneumol., ftiz. 5,0 86.5% 13.1% Neurologie 4,4 99.1% 0.6% Psychiatrie 3,8 0.3% 99.7% Kardiologie 2,0 99.4% 0.6% Radiač.onkolog. 1,8 99.6% 0.4% Infekční 1,7 94.8% 3.4% Paliativní péče 0,7 0.0% 100.0% Urologie 0,7 99.0% 0.5% Intenzivní péče 0,4 92.9% 1.8% Klin.onkologie 0,4 98.0% 2.0% Ortopedie 0,4 95.9% 2.0% Kardiochirurgie 0, % 0.0% Neurochirurgie 0, % 0.0% 41 5 Gynekologie 0, % 0.0% 55 7 Pediatrie 0, % 0.0% 64 8 Nefrologie 0, % 0.0% 11 1 Novorozenecké 0, % 0.0% 25 3 DIOP 0,1 0.0% 100.0% 21 3 ORL 0, % 0.0% 38 5 Geriatrie 0, % 0.0% 10 1 Gastroenterol. 0, % 0.0% 8 1 Klin. hematol. 0, % 0.0% 9 1 DIP 0,0 0.0% 100.0% 11 1 Traumatologie 0, % 0.0% 8 1 Sdruž.int.obory 0, % 0.0% 0 0 Jiné 85.4% 14.6% ,8 Typ lůžka na němž došlo k úmrtí Akutní Následné Počet zemřelých Celkem Zdroj: ÚZIS, LPZ , NRHOSP zemřelí ve zdravotnickém zařízení, N = zemřelí pacienti v kraji Vysočina Roční

55 Typologie úmrtí K více než polovině úmrtí dochází u chronicky nemocných pacientů bez akutní příčiny (58 %) Úmrtí z akutní příčiny představuje 19 %. Příčina úmrtí Místo úmrtí Zemřel mimo ZZ Zemřel na Zemřel na akutním lůžku do akutním lůžko po týdne od přijetí déle než týdnu Zemřel na lůžku následné péče Jiné, neznámo Doma/na ulici/při převozu 2.21% Úraz, otrava V ZZ po akutním příjmu % 0.20% 0.12% 0.05% V ZZ po plánovaném příjmu % 0.08% 0.24% 0.02% Doma/na ulici/při převozu 13.20% Kardiovaskulární příčina V ZZ po akutním příjmu (Bez hospitalizace v posledním roce) V ZZ po akutním příjmu (hospitalizován v posledním roce se stejnou skupinou DG) % 0.88% 0.54% 0.14% % 3.28% 2.35% 0.36% V ZZ po plánovaném příjmu 2.82% 0.86% 0.66% 4.55% 0.16% Chronická příčina (novotvary/plicní, renální jaterní selhání/neurodegenerativní/diabetes/aids/demence etc.) 8.29% 10.67% 7.68% 7.22% 1.02% Doma/na ulici/při převozu 3.28% Ostatní V ZZ po akutním příjmu % 1.19% 0.47% 0.20% V ZZ po plánovaném příjmu % 0.33% 1.37% 0.05% Jiné, neznámo 0.87% 4.36% 3.04% 2.88% 1.71% Tabulka ukazuje procento ze všech případů úmrtí Zdroj dat: ÚZIS, LPZ N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

56 Podíl zemřelých Typologie úmrtí 70% 23,0% 18,7% 60% 57,3% 59,8% 59,2% 58,8% 57,1% 59,3% 59,9% 57,2% 56,0% 50% 58,3% 40% 30% 25,0% 22,9% 23,4% 23,0% 22,4% 21,8% 21,0% 23,0% 24,9% Akutní úmrtí Úmrtí chronického pacienta Ostatní 20% 10% 0% 17,7% 17,4% 17,4% 18,2% 20,4% 18,9% 19,0% 19,9% 19,1% Rok úmrtí Téměř 60 % úmrtí nastalo v situaci, která napovídá, že mohlo jít o úmrtí předvídatelné. Lze se domnívat, že u těchto úmrtí, kterým předcházela terminální fáze onemocnění, s velkou pravděpodobností vyvstala potřeba některého typu paliativní péče. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

57 Okresy okr. Havlíčkův Brod akutní úmrtí: 17,5 % úmrtí doma: 27,1 % úmrtí C00-97: 24,1 % okr. Pelhřimov akutní úmrtí: 15,7 % úmrtí doma: 22,9 % úmrtí C00-97: 24,3 % okr. Jihlava akutní úmrtí: 17,8 % úmrtí doma: 26,4 % úmrtí C00-97: 28,3 % okr. Žďár n/s akutní úmrtí: 20,6 % úmrtí doma: 30,0 % úmrtí C00-97: 23,7 % Co se týká typu a místa úmrtí jsou jednotlivé okresy Kraje Vysočina poměrně homogenní. Potřeby péče o osoby v závěru života tak pravděpodobně budou poměrně vyrovnané bez výraznějších územních odlišností. okr. Třebíč akutní úmrtí: 20,7 % úmrtí doma: 30,6 % úmrtí C00-97: 23,8 % Zdroj dat: Český statistický úřad data k

58 Hlavní zjištění Obyvatelé Vysočiny umírají nejčastěji v nemocnici a to v některé z pěti nemocnic okresního typu. Tento podíl ovšem mírně klesá ve prospěch úmrtí v domácím prostředí či v sociálním zařízení. Ženy umírají v sociálním zařízení častěji než muži. Muži naopak častěji dožívají na nemocničním lůžku. 91 % obyvatel Vysočiny zemře na území kraje. Téměř 60 % všech úmrtí je z očekávané příčiny. Nejčastější příčinou úmrtí je selhání kardiovaskulárního systém (41 % mužů a 50 % žen umírá z této příčiny). Tato skupina příčin úmrtí je specifická pro vyšší věk úmrtí. Muži častěji než ženy podlehnou zhoubnému onemocnění a také dvakrát častěji než ženy umírají následkem úrazu či otravy. U mužů je také častější úmrtí následkem selhání plic či jater.

59 PREDIKCE

60 Predikce místa úmrtí 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Procentuální zastoupení míst úmrtí v kraji Vysočina (extrapolace trendu) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Procentuální zastoupení míst úmrtí v kraji Vysočina (extrapolace průměru) Rok Rok Lůžko v zdravotnickém zařízení Doma Zařízení sociálních služeb Na základě dostupných dat o místě úmrtí a informací o demografickém vývoji, lze očekávat, že v Kraji Vysočina bude nadále umírat v domácím prostředí (či v sociálním zařízení) umírat % obyvatel. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ NRHOSP N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

61 Počet úmrtí Počet úmrtí Počet úmrtí Predikce místa úmrtí Lůžko v zdravotnickém zařízení Doma Rok Zařízení sociálních služeb Odhad 11 Dolný Dolní IS odhadu 1 Horný Horní IS odhadu 1 Odhad 22 Dolný Dolní IS odhadu 2 Horný Horní IS odhadu 2 Rok Rok Dle dostupných údajů o mortalitě a demografii lze předpokládat, že v následujících letech bude ročně umírat 3 až 4 tisíce obyvatel Kraje Vysočina na lůžku zdravotnického zařízení. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ NRHOSP N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

62 Predikce místa úmrtí pro srdečně-cévní onemocnění 80% Procentuální zastoupení míst úmrtí pro srdečněcévní onemocnění v kraji Vysočina (extrapolace trendu) 80% Procentuální zastoupení míst úmrtí pro srdečněcévní onemocnění v kraji Vysočina (extrapolace průměru) 70% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 30% 30% 20% 20% 10% 10% 0% 0% Rok Rok Lůžko v zdravotnickým zařízení Doma Zařízení sociálních služeb Při pokračování trendů z předešlých let by narůstal počet úmrtí v sociálním zařízení. V Roce 2025 by v sociálních zařízeních mohlo dožít více než 30 % umírajících na selhání kardiovaskulárního systému. Pokud by došlo k fixaci současného stavu, pak by podíl nemocničních úmrtí zůstal stejný. Ani jedna z metod predikce nepředpokládá (při zachování současného systému) počet úmrtí z kardiovaskulárních příčin v domácím prostředí. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ NRHOSP N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

63 Počet úmrtí Počet úmrtí Počet úmrtí Predikce místa úmrtí pro srdečně-cévní onemocnění Lůžko v zdravotnickým zařízení Doma 2500 Rok Zařízení sociálních služeb Rok Odhad 1 Dolný IS odhadu 1 Horný IS odhadu 1 Odhad 2 Dolný IS odhadu 2 Horný IS odhadu 2 Rok Lze předpokládat, že během následujících let může narůst počet úmrtí v domácím prostředí až na osob ročně. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ NRHOSP N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

64 Predikce místa úmrtí pro nádorová onemocnění 90% Procentuální zastoupení míst úmrtí pro nádorová onemocnění v kraji Vysočina (extrapolace trendu) 90% Procentuální zastoupení míst úmrtí pro nádorová onemocnění v kraji Vysočina (extrapolace průměru) 80% 80% 70% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 30% 30% 20% 20% 10% 10% 0% 0% Rok Rok Lůžko v zdravotnickým zařízení Doma Zařízení sociálních služeb Současné trendy napovídají, že by i do budoucna mohlo docházet k nárůstu podílu onkologických úmrtí v domácím prostředí. V roce 2025 by mohla třetina osob s onkologickým onemocněním umírat doma. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ NRHOSP N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

65 Počet úmrtí Počet úmrtí Počet úmrtí Predikce místa úmrtí pro nádorová onemocnění Lůžko v zdravotnickým zařízení Doma Rok Rok Zařízení sociálních služeb Odhad 11 Dolný Dolní IS odhadu 1 Horný Horní IS odhadu 1 Odhad 22 Dolný Dolní IS odhadu 2 Horný Horní IS odhadu 2 Rok V domácím prostředí bude v roce 2025 umírat v domácím prostředí 300 až 500 onkologicky nemocných. U této skupiny je třeba očekávat potřebu paliativní péče v závěru života. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ NRHOSP N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina

66 Predikce počtu hospitalizací v posledním půl roku života 45% Procentuální zastoupení počtu hospitalizací v kraji Vysočina (extrapolace trendu) 45% Procentuální zastoupení počtu hospitalizací v kraji Vysočina (extrapolace průměru) 40% 40% 35% 35% 30% 30% 25% 25% 20% 20% 15% 15% 10% 10% 5% 5% 0% 0% Rok Rok V posledních letech spíše klesal počet osob, které v posledním roce života měly jen jednu nebo žádnou hospitalizaci. Očekávaný demografický vývoj v tomto poměru nepřinese žádnou výraznou změnu. Zdroj dat: ÚZIS, LPZ NRHOSP N = zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina