VOLNÝ ČAS A ZÁJMOVÉ AKTIVITY V DĚTSKÝCH DOMOVECH. Diplomová práce
|
|
- Vilém Kraus
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií IVETA KLEPKOVÁ Obor: Pedagogika sociální práce VOLNÝ ČAS A ZÁJMOVÉ AKTIVITY V DĚTSKÝCH DOMOVECH Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Zuzana Tichá, Ph.D. OLOMOUC 2010
2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Čeladné dne
3 Poděkování Děkuji PhDr. Zuzaně Tiché, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce. 3
4 Obsah Úvod 6 Teoretická část 8 1 Volný čas 8 2 Výchova mimo vyučování v dětském domově Obsah výchovy mimo vyučování Zájmová činnost Požadavky na realizaci výchovy mimo vyučování Duševní hygiena ve výchově mimo vyučování 17 3 Charakteristika období pubescence Tělesný vývoj pubescentů Citový vývoj pubescentů Volnočasové aktivity pubescentů Vztah pubescentů k vrstevníkům 23 4 Charakteristika období adolescence Tělesný vývoj adolescentů Citový vývoj adolescentů Volnočasové aktivity adolescentů Vztah adolescentů k vrstevníkům 29 5 Výchovná zařízení pro ústavní výchovu Charakteristika dětského domova Příprava na vyučování Volný čas a zájmové aktivity Rozvíjení zájmů v rámci skupiny Individuální rozvoj zájmů Organizace zájmové činnosti v rámci domova Rozvíjení zájmů prostřednictvím soutěží a různých akcí Zájmová činnost v různých institucích Příprava na povolání Osobnost vychovatele 37 4
5 Výzkumná část 39 6 Výzkumné šetření ve vybraných dětských domovech Stanovení cílů výzkumného šetření Výzkumné otázky Metody výzkumu Charakteristika výzkumného souboru Charakteristika Dětského domova v Čeladné Zájmové činnosti v Dětském domově v Čeladné Charakteristika Dětského domova ve Frýdku-Místku Zájmové činnosti v Dětském domově ve Frýdku-Místku Vyhodnocení výzkumného šetření Porovnání výsledků mezi Dětským domovem v Čeladné a Dětským domovem ve Frýdku-Místku Výsledky výzkumného šetření vzhledem ke stanoveným otázkám Diskuse nad výsledky výzkumného šetření 101 Závěr 104 Seznam použité literatury 106 Seznam zkratek 109 Soubor příloh 110 Seznam příloh 111 Příloha č. 1: Dotazník 112 Příloha č. 2: Přehled volnočasových akcí, soutěží, projektů v Dětském domově v Čeladné 116 Příloha č. 3: Přehled volnočasových akcí, soutěží, projektů V Dětském domově ve Frýdku-Místku 118 5
6 Úvod Diplomová práce se zabývá volnočasovými aktivitami dětí a mládeže v dětských domovech. Toto téma jsem si vybrala z důvodu mého 5letého působení jako vychovatelka v Dětském domově v Čeladné, a proto jsem se mohla opřít o své zkušenosti získané při práci s těmito dětmi a mládeží. Společnost nám dává za úkol zajistit harmonický vývoj dětí a mládeže v dětských domovech a garantovat jejich všestranný rozvoj tak, aby našly uplatnění v různých sférách lidské činnosti. Kromě jiných metod a forem nám k tomu jako prostředek slouží zájmová činnost a způsob využívání volného času. Jedná se o významnou složku naší výchovné práce, jelikož působí na tělesnou, psychickou i sociální stránku osobnosti dítěte a dává možnost ovlivnit celkový přístup k životu a nasměrovat děti k pozitivnímu životnímu stylu. Cílem diplomové práce byla analýza stávajícího stavu využívání volného času dětí a mládeže ve věku let v dětských domovech a komparace trávení volného času dětí a mládeže mezi 2 vybranými zařízeními, Dětským domovem v Čeladné a Dětským domovem ve Frýdku-Místku. Diplomová práce je členěna do 6 kapitol. První kapitola je zaměřena na seznámení se s pojmem volného času a jeho charakteristikou. Druhá kapitola se věnuje výchově mimo vyučování v dětském domově a funkcím výchovy mimo vyučování. Dále je v této kapitole popisována zájmová činnost a dělení zájmů, a také předpoklady pro realizaci výchovy mimo vyučování, jenž jsou významné pro úspěšné pedagogické působení vychovatele. Obsahem této kapitoly je i subkapitola, která pojednává o duševní hygieně ve výchově mimo vyučování. Třetí kapitola se zabývá charakteristikou období pubescence, tělesným, citovým vývojem pubescenta, jeho volnočasovými aktivitami a vztahem pubescenta k vrstevníkům. 6
7 Čtvrtá kapitola zachycuje charakteristiku období adolescence, tělesný a citový vývoj adolescenta. Plynule je navázáno na volnočasové aktivity adolescentů a na vztah adolescenta k vrstevníkům. Pátá kapitola se zabývá charakteristikou dětského domova, přípravou dětí a mládeže na vyučování a možnostmi trávení volného času v tomto zařízení, včetně přípravy dospívajících na povolání. Také je zde popsána osobnost vychovatele. Šestá kapitola je výzkumná a v ní je uveden postup a výsledky mého výzkumu ve výše uvedených domovech a následná komparace těchto výsledků. Tato kapitola obsahuje i stručný popis vybraných dětských domovů a jejich nabídky zájmových činností pro děti a mládež. 7
8 Teoretická část 1 Volný čas Volný čas je částí lidského života mimo čas pracovní (návštěva školy a pracovní proces) a tzv. čas vázaný, který zahrnuje biofyziologické potřeby člověka (spánek, jídlo, osobní hygienu), chod rodiny, provoz domácnosti, péči o děti, dojíždění za prací a další nutné mimopracovní povinnosti (Hofbauer a kol., 2008, s. 10). Volný čas je dobou, jenž má po splnění těchto potřeb a povinností člověk k dispozici pro tyto činnosti: odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání a dobrovolná společensky prospěšná činnost. Pod pojem volný čas se zahrnují i časové ztráty s těmito činnostmi spojené (Hájek a kol., 2008). Jinou definici nabízí (Grecmanová a kol., 2003, s. 171), volný čas je čas mimo vyučování, návštěvy školy, prací v domácnosti, mimo nevyhnutelných činností. Je to tedy čas, který děti a mládež tráví podle vlastních zálib a zájmů. Osvobození od povinností nelze chápat absolutně. Jinak bychom nemohli do volného času zahrnout např. individuální vzdělávání v cizích jazycích či ve hře na hudební nástroj. Pávková a kol. (2002, s.13) objasnila pojem volného času takto: Volný čas je doba, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybírat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Volný čas je čas, s kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin běžného dne po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku) (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 274). Veselá (2006, s. 117) charakterizuje volný čas jako zbytek prostoru dne, který má člověk pro sebe sama k dispozici. Je to doba, kdy člověk nemá žádné povinnosti a záleží jen na něm, jak volný čas stráví. Z pohledu dětí a mládeže do volného času nepatří vyučování, základní péče o zevnějšek a osobní věci, povinnosti spojené s provozem rodiny, 8
9 domácnosti či výchovného zařízení. To znamená, že součástí volného času není jídlo, spánek, hygiena, zdravotní péče a další činnosti, které zabezpečují biologickou existenci člověka. Z pozice dětí a mládeže je to čas mimo vyučování, neboli čas, který skýtá dětem velké množství možností, činností a aktivit, které mohou, ale nemusejí dělat. Volný čas je možno chápat jako prostor pro svobodnou činnost a rozvoj dítěte, prostor pro činnosti zaměřené na seberealizaci dítěte (Kavanová, Chudý, 2005). Po přečtení těchto definic můžeme chápat volný čas jako časový prostor, s nímž může jedinec nakládat podle svého uvážení. Je to doba, kdy může jedinec dělat co chce, co ho baví, co má rád, co ho obohacuje a není závislý na žádných povinnostech. Činnosti, které jedinec si ve svém volném čase svobodně volí a které mu přinášejí potěšení, zábavu, odpočinek, mají velký význam pro jeho celkový rozvoj. Činnosti, které jedinec vykonává, více či méně rozvíjejí a obnovují jeho tělesné a duševní schopnosti, popřípadě tvůrčí síly. V dnešní době stále více vystupuje do popředí, především u dětí a mládeže, preventivní význam volného času vůči sociálně negativním jevům. Způsob využívání volného času je jedním z důležitých ukazatelů životního stylu. Optimálním stavem je uvést do rovnováhy oblast povinností a oblast volného času, neboť aktivity, které provádíme ve svém volném čase podporují naše celkové zdraví a pohodu. Vytvářením hodnotové zájmové orientace, rozvíjením dovedností relaxovat a aktivním trávením volného času se posiluje i odolnost vůči krizovým životním situacím (Kraus, Poláčková, 2001). Na volný čas je možné se dívat z mnoha různých pohledů, v úvahu přichází např. pohled ekonomický, sociologický a sociálně-psychologický, zdravotně-hygienický, pedagogický a pedagogicko-psychologický, historický. Tyto jednotlivé pohledy se prolínají a nelze je posuzovat odděleně. Dospělí lidé si sami rozhodují, co ve svém volném čase chtějí dělat, kde ho budou trávit a s kým. Děti uskutečňují své volnočasové aktivity samy nebo se účastní těch, které jsou připravovány 9
10 za jejich spoluúčasti dospělými a jsou v jejich zájmu. Děti nemají tolik zkušeností a potřebují citlivé vedení. Neorganizované trávení volného času se může stát zdrojem vážného ohrožení dítěte, jako jsou například úrazy, agresivita, vandalismus, delikvence, nežádoucí sexualita, šikana či experimentování s drogami. V současné době je velmi důležitým úkolem těmto jevům zabránit a nabídnout dětem a mládeži kvalitní využívání volného času širokou nabídkou volnočasových aktivit. Důležitý význam přikládá Pávková a kol. (2002) prostředí, ve kterém děti tráví volný čas. Mnoho dětí prožívá svůj volný čas venku, na ulici, veřejných prostranstvích, často bez jakéhokoliv dohledu či zájmu dospělých. Díky této situaci je ohrožena výchova dětí a především i jejich bezpečnost. Základem dobře tráveného volného času je rodina, kde rodiče slouží svým dětem jako vzory. Děti napodobují své rodiče, přebírají jejich životní styl a velmi často i způsob trávení volného času. Mezi další vlivy, které působí na jedince, patří škola, učitelé, vrstevníci, kamarádi, sousedé, literatura, hromadné sdělovací prostředky. Především hromadné sdělovací prostředky, konkrétně televize, je jedním ze silně působících sociálních vlivů. Působení televize je v mnoha směrech pozitivní, přesto skrývá nebezpečí, které plyne z nevhodných pořadů a z toho, že některé děti tráví u televize spoustu času. Televize posiluje u všech jedinců pocit, že svět, je nebezpečným místem a především u dětí posiluje agresivitu. Vášnivý divák televize ztrácí kontakt s reálným světem, a proto může slábnout jeho schopnost odlišovat možné a nemožné (Matoušek, Kroftová, 2003). S výchovou k volnému času by se mělo začít již od nejútlejšího věku. Klíčovou roli hraje rodina jako primární sociální skupina se svými bohatými a intimními citovými vztahy. Ve výchovném působení pokračují předškolní zařízení a později škola. Velkou roli zde sehrávají i mimoškolní výchovná zařízení a organizace, která se podílejí společně s rodinou na výchově dětí a mládeže v době mimo vyučování (Pávková a kol., 2002). 10
11 2 Výchova mimo vyučování v dětském domově Pojem výchova mimo vyučování je vymezen takto: probíhá mimo povinné vyučování, probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny, je institucionálně zajištěná, uskutečňuje se převážně ve volném čase (Pávková a kol., 2002). Výchova mimo vyučování plní funkci výchovně-vzdělávací, zdravotní, sociální a preventivní. Na plnění výchovně-vzdělávací funkce je kladen zvlášť velký důraz. Jednotlivé instituce se totiž podílejí podle svých specifických možností a legislativně vymezeného poslání na rozvíjení schopností dětí a mládeže, na usměrňování, kultivaci a uspokojování jejich zájmů a potřeb, na formování žádoucích postojů a morálních vlastností. Zdravotní funkce spočívá ve střídání činností rozličné povahy, a to duševní a tělesné činnosti, práce a odpočinku, činností organizovaných a spontánních. Velký význam zdravotní funkce je v podněcování a poskytování příležitostí k pohybu na čerstvém vzduchu. Pro zdraví dětí jsou nezbytné pohybové a sportovní činnosti, které kompenzují dlouhé sezení při vyučování. Další funkcí je funkce sociální, jenž se podílí na utváření bohatých a žádoucích sociálních vztahů. Zvlášť důležitá je sociální funkce těch zařízení, která pracují s mladšími dětmi nebo přechodně či trvale plní funkci rodinné výchovy (např. školní družiny, dětské domovy). Velký důraz se klade na preventivní funkci. V programech zařízení pro výchovu mimo vyučování se stále zdůrazňuje prevence negativních jevů, např. záškoláctví, kriminality a delikvence, závislosti na drogách a alkoholu či agresivity (Pávková a kol., 2002). Důležité je vytvářet pestré a zajímavé nabídky ke smysluplnému využívání volného času, které umožňují předcházet uvedeným sociálně-patologickým jevům, které jsou v závěrečném důsledku i proti samotnému jedinci. Především tyto jevy ohrožují jedince na zdraví a brání jeho rozvoji či uplatnění v životě. Plnění výše uvedených funkcí ve značné míře zajišťují i dětské domovy. 11
12 Vychovatelé těchto zařízení tyto funkce zahrnují do individuálních programů rozvoje osobnosti, a také do týdenních a celoročních plánů zaměřených na výchovu svěřených dětí. 2.1 Obsah výchovy mimo vyučování Obsah výchovy mimo vyučování má výrazně činnostní charakter. Řadíme zde výchovně-vzdělávací činnosti odpočinkové, rekreační, zájmové, sebeobslužné, veřejně prospěšné činnosti a přípravu na vyučování. Odpočinkové činnosti jsou psychicky i fyzicky nenáročné. Tyto činnosti se do režimu dne zařazují dle potřeby v průběhu dne a slouží k odstranění únavy. Mezi základní činnosti lze zahrnout klid na lůžku, procházky, rozhovory s přáteli, četba, sběratelství, hudební činnosti, rukodělné práce. Rekreační činnosti vedou také k odreagování a odstranění únavy. Činnosti jsou pohybově náročnější, měly by se provádět pravidelně a pokud to je možné venku. Zájmové činnosti patří mezi nejdůležitější součástí obsahu výchovy mimo vyučování. Do základních oblastí řadíme zájmové činnosti společenskovědní, přírodovědné, pracovně-technické, sportovní, tělovýchovné, esteticko-výchovné. Sebeobslužné činnosti slouží k vedení dětí k samostatnosti v péči o sebe a majetek. Děti si osvojují návyky osobní hygieny, vkusného oblékaní, návyky péče o pořádek a návyky při jednání s lidmi. Důležitou podmínkou úspěchu ve výchově k těmto činnostem je pravidelnost, denní režim, vytrvalost, důslednost a trpělivost. Veřejně prospěšné činnosti tkví ve vedení dětí k dobrovolné práci ve prospěch druhých lidí, ať už jednotlivců nebo sociálních skupin. Tyto aktivity se podílejí na formování kladných charakterových vlastností a podněcování žádoucích sociálních vztahů. Mezi typické 12
13 veřejně prospěšné činnosti lze uvést pomoc druhým lidem v nouzi, ochrana životního prostředí a osvětová činnost. Příprava na vyučování znamená okruh činností, jenž souvisejí s plněním školních povinností. Konkrétně jde o vypracovávání domácích úkolů, rozšiřování a prohlubování poznatků z vyučování, jejich praktické využití. Způsoby práce by měly být zajímavé s použitím didaktických her, které mají aktivizující vliv (Pávková a kol., 2002). 2.2 Zájmová činnost Zájmové činnosti jsou aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Podílí se na formování názorů, postojů a přesvědčení jedince (Němec a kol., 2002, s. 23). Termín zájem vyjadřuje relativně stálou snahu osobnosti zabývat se předměty nebo činnostmi, kterým přikládá zvláštní hodnotu a jež mu přináší kladné citové naladění a uspokojení (Pávková a kol., 2002). Zájmy patří mezi vlastnosti aktivačně-motivační, jelikož osobnost aktivují k činnosti zaměřené na uspokojení předmětu zájmu. Všechny typy zájmových činností poskytují prožívání kladných citů, odreagování negativních citů, poznávání osobních možností na základě svobodné možnosti volit druh činnosti, dobrovolnosti a individuálních přání (Hofbauer a kol., 2008). Děti hledají takové činnosti, v nichž by vynikly a dosáhly uspokojení. Aktivní účastí na zájmové činnosti se děti učí plánovat činnosti, řešit vzniklé problémy, rozvíjet samostatnost, tvořivost a objektivně hodnotit výsledky vlastní činnosti (Němec a kol., 2002). Zájmová činnost přináší každému z nás příjemné zážitky, uspokojení, ale je i vhodným prostředkem odpočinku ve volném čase, vyjadřuje bohatství lidských schopností a energie (Spousta a kol., 1996). 13
14 Zájmy můžeme dělit podle úrovně činnosti, časového trvání, koncentrace, společenské hodnoty a podle obsahu. Pávková a kol. (2002, 93-94) dělí zájmy takto: Dělení podle úrovně činnosti - aktivní (produktivní), - receptivní. Dělení podle intenzity zájmu - hluboké, - povrchní. Dělení z hlediska časového trvání - krátkodobé, - dočasné, - přechodné, - trvalé. Dělení podle stupně koncentrace - jednostranné, - mnohostranné. Dělení z hlediska společenských norem - žádoucí, - nežádoucí. Dělení podle obsahu - společenskovědní, - pracovně-technické, - přírodovědně-ekologické, - esteticko-výchovné, - tělovýchovné, - sportovní, - turistické, - zájmové činnosti spojené s výpočetní technikou". 14
15 2.3 Požadavky na realizaci výchovy mimo vyučování Pro úspěšné pedagogické působení bylo formulováno několik požadavků. Pro nejobecnější požadavky se v pedagogice používá termín principy. Jsou to zejména princip demokratičnosti, vědeckosti, humanity a spojení teorie s praxí. Požadavek demokratičnosti uplatňuje princip, který zaručuje všem občanům stejná práva v oblasti výchovy a vyučování, a také účast veřejnosti na rozhodování o otázkách výchovy a vzdělávání. Požadavek vědeckosti vychází z potřeby opírat své výchovné postupy o osobní zkušenosti a vzory, a také o výsledky vědeckého zkoumání v pedagogice a příbuzných vědách. Veliký význam je přikládán celoživotnímu vzdělávání pedagogů. Požadavek humanity přikládá význam kultivaci osobnosti, jenž vede k hledání lidské identity a k podpoře pozitivních mezilidských vztahů. Požadavek spojení teorie s praxí zdůrazňuje, že teoretické vědomostí získané při vyučování i v oblasti zájmového vzdělávání je nutné umět využívat v povolání i v běžném životě (Hofbauer a kol., 2008). Pro výchovu mimo vyučování platí několik pedagogických zásad. Jsou to především zásady soustavnosti, cílevědomosti, posloupnosti, přiměřenosti, aktivnosti, trvalosti a vyzdvihování kladných rysů osobnosti (Pávková a kol., 2002). Zásada soustavnosti je požadavek, aby výchova a vzdělávání tvořily systém a jednotlivé kroky na sebe navazovaly a všichni pedagogové působili jednotně. Zásada cílevědomosti zdůrazňuje význam výchovně-vzdělávacích cílů z hlediska účastníků procesu výchovy. Zásada posloupnosti znamená, že pedagog postupuje od známého k neznámému, od jednoduchého ke složitému, od blízkého k vzdálenému. 15
16 Zásada přiměřenosti vychází z požadavku, aby pedagog při stanovování cílů, obsahu, metod a forem výchovy zohledňoval věk i individuální zvláštností vychovávaných. Zásada aktivnosti představuje vytvoření výchovné situace, aby se do ní mohli zapojit všichni účastníci, přičemž by byl dodržen požadavek dobrovolnosti. Zásada trvalosti předpokládá, že vědomosti, dovednosti, návyky a vlastnosti získané v průběhu výchovně-vzdělávacího procesu, se stanou trvalou součástí osobnosti jedince. Zásada vyzdvihování kladných rysů osobnosti vychází z požadavku, aby pedagog používal pochvalu, uznání a ocenění, jenž zvyšuje sebevědomí a je nejúčinnější motivací k další činnosti. Z charakteru výchovy ve volném čase vyplývají další specifické požadavky, podle jejichž respektování můžeme posuzovat kvalitu výchovného působení. Patří mezi ně princip pedagogického ovlivňování volného času, princip jednoty a specifičnosti vyučování a výchovy mimo vyučování, princip dobrovolnosti, aktivity, seberealizace, pestrosti a přitažlivosti, citlivosti a citovosti, zajímavosti a zájmovosti, orientace na sociální kontakt, kvality a evaluace, efektivity (Hofbauer a kol., 2008). Požadavek pedagogického ovlivňování volného času chápeme jako nutnost citlivého pedagogického vedení dětí k rozumnému využívání volného času. Požadavek jednoty a specifičnosti vyučování a výchovy mimo vyučování představuje společné plnění rozvoje osobnosti, jako výchovného cíle, který je dosahován specifickými prostředky. Požadavek dobrovolnosti je podstatný pro práci s lidmi. Předpokládá se, že pedagog vytváří podmínky a navozuje situaci tak, aby vychovávání jedinci nabízený program přijímali dobrovolně. Požadavek aktivity znamená vést jedince k aktivitě na všech etapách činnosti, tedy na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení za podpory iniciativy, nápaditosti a samostatnosti. 16
17 Požadavek seberealizace představuje strukturu činností, při nichž jednotlivec může uplatnit své specifické vlohy a schopnosti a tím vyniknout v některé oblasti lidských činností. Požadavek pestrosti a přitažlivosti je zaměřen na obsah, metody a formy práce, včetně jejich střídání. Důležité je respektování individuálních zájmů a potřeb každého jednotlivce. Požadavek citlivosti a citovosti stanovuje, že činnost má v účastnících vytvářet hlavně kladné emocionální zážitky. Tento požadavek určuje pedagogovi zvýšenou citlivost při vedení a motivování činnosti. Požadavek zajímavosti a zájmovosti zdůrazňuje význam zájmových činností, neboť tvoří nejdůležitější součást obsahu mimo vyučování. Realizované zájmové činnosti by měly odpovídat zájmům, které se s věkem mění a vyvíjejí. Požadavek orientace na sociální kontakt nám určuje, že volný čas by měl probíhat v interakci s ostatními lidmi. Jedinec by měl být přijímán a mít ve skupině své místo. Požadavek kvality a evaluace znamená, že pedagog a zařízení, v němž pracuje, musí pravidelně kontrolovat, zda se jim daří dosahovat svých vytýčených cílů (vnitřní hodnocení) a zda jsou schopni předložit výsledky své činnosti (vnější hodnocení). Požadavek efektivity předpokládá dosahování žádaných cílů správnými prostředky. 2.3 Duševní hygiena ve výchově mimo vyučování Každý z nás má osobní zkušenost s tím, že při kterémkoliv onemocnění některého tělesného orgánu se necítíme dobře ani po stránce psychické. Dlouhodobé psychické strádání může vyvolat nemoci různých orgánů. Pokud se o své duševní zdraví staráme, můžeme tomuto předcházet. Oblast výchovy mimo vyučování poskytuje mnoho alternativ, jak přispět k zachování zdraví. Pedagogové, kteří pracují v oblasti výchovy 17
18 mimo vyučování mají velký vliv na to, jestli se děti cítí dobře tělesně, duševně i ve svých sociálních vztazích. Pávková a kol. (2002, s. 63) uvádí, že možnosti pedagogů, vyplývající ze specifiky jejich profese, lze zjednodušeně shrnout do tří oblastí působení: dodržování přiměřeného režimu dne, zachovávání dobrých mezilidských vztahů, péče o vhodné materiální a prostorové vybavení pro výchovu mimo vyučování. Režim dne by měl být uspořádán tak, aby odpovídal kolísání výkonnosti jedince v průběhu dne, týdne, roku. Očekává přiměřený odpočinek s přihlédnutím k věku, předchozím aktivitám i individuálním zvláštnostem. Jelikož děti ve vyučování většinou sedí, nemají dostatek pohybu, jsou významnou součástí režimu dne pohybové aktivity. Mezi pohybové aktivity řadíme rozmanité cviky, pohyby, pohybové hry, relaxaci, jízdu na kole, pěší turistiku, plavání, lyžování apod. Pokud jsou děti zapojovány do těchto aktivit od útlého věku, mohou se u nich vytvořit předpoklady pro cílevědomou pohybovou aktivitu i závodní sport (Spousta a kol., 1996). Neopomenutelnou součástí režimu dne jsou i činnosti, které souvisí s osobní hygienou a stravováním. Především jsou důležité v zařízeních, která do určité míry nahrazují rodinu a kde děti trvale bydlí. V dětských domovech, kde děti trvale žijí, má vychovatel příležitost velmi výrazně ovlivňovat režim dne, čímž přispívá k dobré duševní pohodě dětí. Pěstováním správných hygienických návyků a návyků kvalitního stravování je možno výrazně přispět k zachování či zlepšení zdraví dětí (Pávková a kol., 2002). V některých situacích je nejen důležitým problémem správné využití volného času, ale i jeho získávání. V této souvislosti mluvíme většinou o časovém stresu. Jde o situaci, kdy se dítěti nedostává času na odpočinek a zábavu. Za těchto okolností je volný čas velkou hodnotou a faktorem, jenž rozhoduje o tělesném a psychickém zdraví (Spousta a kol., 1994). Dokonce v náročných situacích dokáží osobní zájmy a záliby dítěti pomoci (Brtnová-Čepičková a kol., 2002). 18
19 3 Charakteristika období pubescence Tato kapitola přináší základní charakteristiku období pubescence. Důvodem pro charakteristiku právě tohoto období je souvislost s výzkumnou částí této práce, kde respondenti splňovali podmínku věkové kategorie. Období pubescence zabírá léta přibližně od let. V tomto období dochází k výrazným tělesným i duševním změnám. Tyto změny jsou znatelnější i proto, že přichází po relativně klidnějším období mladšího školáka. V souvislosti s činností pohlavních žláz probíhají u dětí velké biologické změny, které se odrážejí v jejich psychice, např. nevyrovnaností, náladovostí a výbušností. Spodní hranice tohoto období je jedenáctý rok. Své opodstatnění má v tělesném vývoji, v odlišném způsobu školního vzdělávání a v citovém vývoji, kdy nastává první platonické zamilování. Horní věková hranice pubescenta je přibližně dána biologicky a v našem školském systému i rozhodnutím o dalším způsobu vzdělávání a počátkem právní odpovědnosti za své činy (Říčan, 2006). Období pubescence je někdy nazýváno obdobím druhého vzdoru, projevujícího se především ve zvýšené kritičnosti k autoritám. Vývoj pubescenta závisí na mnoha faktorech, velmi však na výchově v předchozím věkovém období, na vztahu mezi dospívajícími a dospělými, kteří jejich vývoj ovlivňují a na prostředí, kde jedinec dospívá. Také záleží na tom, zda dospělí respektují věkové zvláštnosti dospívajících, sami působí jako kladné vzory jednání a volí vhodné výchovné prostředky (Hofbauer a kol., 2008). Období dospívání řadíme k nejobtížnějším stádiím ve vývoji jedince. Proto přístup dospělých by měl být vůči dítěti vstřícný, akceptující jeho individuálnost. Dítě by nemělo zažívat pocity méněcennosti. Přestože dítě v období pubescence prožívá emoční nestabilitu, jsou důležité reakce dospělých na chování dítěte. Charakteristiku osobnosti dospívajících určují zejména potřeby, zájmy, postoje, vzory a ideály, životní plány a aspirace, schopnosti, 19
20 sebeuvědomování, sebehodnocení, vlastnosti charakteru a temperamentu. Rozvoj všech těchto vlastností je ovlivňován jak vrozenými předpoklady, tak začleněním osobnosti do sociálního prostředí a výchovou (Hofbauer a kol., 2008, s. 97). 3.1 Tělesný vývoj pubescentů Po stránce tělesné dochází v období dospívání k intenzivnímu a zároveň nerovnoměrnému rozvoji. Tělesný růst je provázen zvýšenou potřebou potravy, pohybovou nemotorností a značnou únavou. V tomto období zvlášť intenzivně roste kostra a končetiny, ovšem vývoj hrudního koše se opožďuje. Nesoulad v tělesných proporcích má za následek i některé nové psychické projevy např. předstíraná hrubost u chlapců, nepřiměřené reakce dospívajících na kritické připomínky dospělých apod. I ve vývoji kardiovaskulárního systému dochází k nesouladu. Objem srdce se zvětšuje, jeho výkon roste, přesto průměr krevních cév ve vývoji zaostává a následkem toho se zvyšuje krevní tlak, přichází bolesti hlavy, přechodné slabosti a dospívající se rychle unaví (Hofbauer a kol., 2008). V jemné motorice je patrná křečovitost, jenž se může projevit ve zhoršeném grafickém výkonu. V hrubé motorice se může objevit přechodná nekoordinovanost pohybů, především u chlapců, proto záleží na osobnosti pedagoga, jak tento přechodný stav nekoordinovanosti bude hodnotit. Jestliže dochází ze strany pedagoga k zesměšňování klátivosti, je to známkou jeho neznalosti vzniklých vývojových zvláštností (Šimíčková-Čížková a kol., 2005). 3.2 Citový vývoj pubescentů City hrají v životě pubescenta důležitou roli. Hloubka a rozmanitost citů, stejně jako způsob řešení konfliktních situací jsou ovlivňovány nejen aktuálním sociálním prostředím, ale i jeho vlivy v předcházejícím období. City dospívajících jsou již rozmanitější, hlubší a projevuje se i větší 20
21 schopnost ovládání citových projevů. Přestože je u dospívajících sebeovládání na vyšší úrovni, často dochází k jeho selhávání (Hofbauer a kol., 2008). Citové odpoutání od rodičů v tomto období je nahrazováno citovými vztahy k vrstevníkům. Vznikají pevnější přátelské vztahy, v nichž nový přítel může být až nekriticky přijímán, projevy jeho chování jsou idealizované. Mezi potřeby dospívajících řadíme potřebu bezpečí, lásky a citové odezvy. V citovém vývoji se projevuje výrazněji citová nevyrovnanost, která spočívá v nezájmu ze strany rodičů o potřeby dospívajících, neakceptování jejich názorů a znevažování jejich individuality. Rozkolísanost v sociálních citech se projeví v krajních případech od vřelosti až po časté konflikty s vychovateli (Šimíčková-Čížková a kol., 2005). V období dospívání dochází často ke střídání nálad, kolísání citů od nadšení k pesimismu i sklon k sentimentalitě a romantice. Ve většině případů zdrojem záporných citů jsou konflikty mezi dospívajícími a dospělými (Hofbauer a kol., 2008). Co se konfliktů týče, tak na ty pubescent reaguje vesměs podrážděně. Jeho nálady se mění, bývají labilní a navenek reaguje neklidem, rozmrzelostí, horečnou aktivitou, která se střídá s apatií hraničící s depresí. Citlivější jedinec trpí poruchami soustředění, snadnou unavitelností, neklidným spánkem, nejistotou, úzkostí. I přes nápadnou citovou labilitu stoupá u dospívajícího sebekontrola a klesá citová bezprostřednost, což je důsledek pozornosti obrácené k vlastnímu chování (Říčan, 2006). Dle Matějčka (2007, s. 91) k citovosti a citlivosti vychováváme nejvíce dítě tehdy, když se sami chováme citově a citlivě, což znamená také bezprostředně a upřímně. Proto je důležité respektovat základní potřeby dítěte, a to uspokojování pocitu lásky a životní jistoty. 21
22 3.3 Volnočasové aktivity pubescentů Zájmy dospívajících jsou mnohem hlubší, trvalejší a diferencovanější než v období mladšího školního věku. Po 13. roce se mohou zájmy vyhraňovat a jejich vliv projevit při rozhodování o volbě povolání. Objevuje se i výraznější diferenciace mezi zájmy chlapců a dívek. Pro zájmovou orientaci mají velký význam i individuální rozdíly v zálibách, schopnostech, a také vliv prostředí a výchovy (Hofbauer a kol., 2008). V období dospívání dokáže pubescent věnovat velkou většinu času sportovnímu tréninku, jenž ztrácí ráz hry a mění se na tvrdou, přesto dobrovolnou práci. Chlapci i dívky sní o vrcholových sportovních výkonech a porovnávání vlastních výkonů s výkony druhých se stává středem jejich pozornosti. Pro duševně zdravější sportovce je sport tím, čím má být hrou. Při závodění si užívají rozkoše z pohybu a blízkého a citově silného kontaktu se soupeřem i spoluhráčem, ke kterému sport dává příležitost. Pro některé pubescenty je koníčkem četba. Čtou dobrodružnou literaturu, vědeckofantastickou literaturu, literaturu faktu. Děvčata čtou o něco dříve než chlapci a dávají přednost spíše románům. Chlapce v tomto období baví ještě technické stavebnice a pokoušejí se o stavbu modelů všeho druhu. Jestli mají dívky ještě zájem o panenky, rády na ně šijí oblečení. Chlapci i děvčata rádi hrají složitější stolní hry včetně karetních. V období dospívání se probouzí i zájem o umění, které už není pouhou hrou (Říčan, 2006). Dospívající dávají přednost neorganizovanému trávení volného času, protože nechtějí být manipulováni dospělými. Přesto důležitým úkolem je vést dospívající k tomu, aby se snažili své schopnosti využívat a reálně hodnotit v souvislosti s volbou povolání a s hledáním vhodné náplně volného času (Hofbauer a kol., 2008). Starší děti by měly být vedeny k uvědomělejšímu výběru specializovanější zájmové problematiky. Mimo zajištění trvalosti zájmů 22
s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life
s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2008 OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA ŠD...2 2. EKONOMICKÉ,
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceVolnočasové aktivity dospělých
Volnočasové aktivity dospělých Zájmové vzdělávání (sociokulturní vzdělávání) je řazeno do tzv. Dalšího vzdělávání dospělých tvoří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejích zájmů, uspokojuje
Víces rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life
s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2010 Obsah 1. CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ...2 2. DÉLKA A ČASOVÝ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ...3
VíceVIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří
VíceVolitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceVYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
VíceVývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti
Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického
VíceJeden za všechny, všichni za jednoho
Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceŠkolní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání
Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Základní škola Rajhradice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Školní družina Obsah I. Identifikační údaje.. 3 II. Charakteristika ŠVP.. 4 Konkrétní
VíceOČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme
skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem
Více* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy
Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti
VíceRÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU
číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační
Více- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
1. Identifikační údaje Školní družina tvoří se školou jednu právnickou osobu, proto jsou tyto údaje součástí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Škola neomezených možností. 2. Konkrétní
VíceDům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov
Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:
VíceMateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná
Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním
VíceZákladní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina
Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina Charakteristika školní družiny Školní družina je důležitý výchovný partner rodiny a školy, který plní vzdělávací
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Obsah 1. Charakteristika zařízení... 2 2. Stanovení cílů minimální prevence... 2 2.1. Vytyčení cílů... 2 2.2 Cíle primární prevence... 3 3 Aktivity MPP pro jednotlivé cílové
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o. Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 20017/2018 Zpracovala: Mgr. Irena Novotná - 1 - OBSAH 1.Úvod 2.Závazné materiály
VíceDodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání
Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou
VíceŠkolní vzdělávací program školní družiny
Školní vzdělávací program školní družiny 1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ DRUŽINA - důležitý výchovný partner rodiny a školy - plní vzdělávací cíle, rozvíjí specifické nadání dětí
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
VíceVyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU
Základní škola a Mateřská škola Skuhrov nad Bělou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU školní rok 2017/2018 Zpracovali : Mgr. Oldřich Málek, ředitel školy Mgr. Iveta Vašátková, vedoucí školního klubu
VíceZákladní škola a Mateřská škola Těškovice, příspěvková organizace, Těškovice 92. Školní vzdělávací program školní družiny
Základní škola a Mateřská škola Těškovice, příspěvková organizace, Těškovice 92 Školní vzdělávací program školní družiny Platnost od 1.9.2016 Obsah Základní charakteristika školy... 3 Konkrétní cíle vzdělávání...
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
VícePROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ
PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické
VíceBuchtová Eva, Staňková Barbora
Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem
VíceVzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.
1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a
VíceRočník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina
Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny
VíceMateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková
Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Obsah: Úvod Vytýčení sociálně patologických jevů Cíl minimálního preventivního
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceProgram pro děti do 3 let věku
Program pro děti do 3 let věku PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2017/2018 Úvodní ustanovení Tento dodatek obsahově doplňuje platný Školní vzdělávací program
VíceVnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti
Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše 2017. Počet pedagogů MŠ celkem: 19 Počet respondentů: 18 Respondenti 1; 3% 19; 50% 18; 47% 1 2 3 1. Naplňování cílů ŠVP Základní cíl mateřské školy
VíceKoncepce školy 2014/2015
Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.
Více3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceČj / V Praze dne 26.června 2007
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Čj. 15523/2007-22 V Praze dne 26.června 2007 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní Čl.
VíceNázev a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace
Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající
VíceStávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách
Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách 23. 3. 2017 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 Legislativní
VíceSociální práce s rodinou 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D
Sociální práce s rodinou 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D Úvod do náhradní (rodinné) péče P R O Č N E M O H O U D Ě T I V Y R Ů S T A T V E V L A S T N Í R O D I N Ě? Proč nemohou žít některé
VíceŠkolní družina. Podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví jsou dány Školním řádem a ve školní družině důsledně dodržovány.
Školní družina Charakteristika ŠD Školní družina je umístěna v budově 1. stupně naší školy (Beethovenova ulice). ŠD mají možnost navštěvovat žáci 1. 5. ročníku. ŠD je otevřená dětem od 5,30 hod. do 16,30
Více1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací
VíceČLOVĚK A SVĚT PRÁCE vyučovací předmět PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vzdělávací oblasti
ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE vyučovací předmět PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede y k získání základních
VíceMateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého
Název vzdělávací oblasti: Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti: Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925 Tato oblast provází žáky po celou dobu školní docházky. Dává prostor pro uplatnění
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO DOMOV MLÁDEŽE KONZERVATOŘ, ČESKÉ BUDĚJOVICE, Kanovnická 22, České Budějovice
2016 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO DOMOV MLÁDEŽE KONZERVATOŘ, ČESKÉ BUDĚJOVICE, Kanovnická 22, 370 61 České Budějovice 0 1.9.2016 1. PŘIJÍMÁNÍ A UKONČOVÁNÍ UBYTOVÁNÍ NA DM Ubytování v domově mládeže se
VíceVzdělávací obsah 1. stupeň
Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah
VícePREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ
MATEŘSKÁ ŠKOLA RADVANICE, okres KUTNÁ HORA Radvanice 49, 285 06 Sázava, tel: 327 321 303, e-mail: Materska_skola_Radvanice@seznam.cz PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ Zpracovala: Mgr. Helena Soustružníková,
VícePedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání
ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie
Více1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010
1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceINFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY
INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský
VíceMinimální preventivní program
Minimální preventivní program ZŠ Semín 102, Přelouč 535 01 IČO: 70988838 Tel. 466 932 207 Prevence sociálně patologických jevů na základní škole zahrnuje především předcházení problémům s návykovými látkami
VíceŠkolní preventivní strategie rizikového chování pro období 2016/2021
ZŠ Protivanov Školní 292 798 48 Protivanov tel: 582399219 zspro@pvskoly.cz www.zsprotivanov.cz Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2016/2021 Strategie vychází z metodického doporučení
VíceŠkolní vzdělávací program pro školní klub
Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VíceRozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze
21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní
VíceMalé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.
Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve
VíceProjekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace
Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
VíceMinimální preventivní program
Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti
VíceŠkolní vzdělávací program ve školní družině
Školní vzdělávací program ve školní družině Identifikační údaje Adresa: Základní škola a Mateřská škola Dobrovice Komenského 46, 294 41 Dobrovice příspěvková organizace Ředitelka školy: Ing. Jana Čejková
VíceMateřská škola a základní škola Záchlumí, příspěvková organizace
- 1 - Mateřská škola a základní škola Záchlumí, příspěvková organizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY Škollníí vzděllávacíí program pro zájjmové vzdělláváníí Platnost: od 3. 2. 2014-1 - - 2 -
VícePředmět: Cvičení s hudbou
Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM školní rok 2018/2019
Základní škola a Mateřská škola Jana Ámose Komenského, 696 47 Žeravice 37, okres Hodonín, příspěvková organizace MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM školní rok 2018/2019 Název školy: Základní škola a Mateřská
VíceCíle základního vzdělávání
Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké
VíceČeskomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov
Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov internet: www.fotbal.cz - sekce Grassroots e-mail: mestek@fotbal.cz, blazej@fotbal.cz tel: 233 029 111 fax: 233 353 107 3.
VíceŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období
Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE na období 2012 2017 Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ KLUB
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ KLUB 1. 9. 2017 Obsah 1. Identifikační údaje... 3 2. Charakteristika školního klubu... 4 3. Materiální podmínky... 4 4. Personální podmínky... 4 5. Ekonomické podmínky...
VícePsychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky
Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM pro školní rok 2015-2016 Realizátor: Základní škola a Mateřská škola Jindřichov, okres Přerov, příspěvková organizace, Jindřichov 122, Hranice 75301 Garant: Ředitelství ZŠ
VíceORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY
ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky
VíceObsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:
4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody
VíceVývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže
Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a
VíceInstitucionální péče vs. náhradní rodinná péče
Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma
Vícedu39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních
32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení
VíceŢÁK SEKUNDÁRNÍ ŠKOLY
ŢÁK SEKUNDÁRNÍ ŠKOLY Pramen: Kalhous, Z., Obst, O. Didaktika sekundární školy. Olomouc, UP 2003. Kalhous, Z., Obst. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. Pedagogickopsychologická charakteristika ţáka
VíceŠkolní vzdělávací program pro školní klub (Příloha ŠVP č. 3)
Školní vzdělávací program pro školní klub (Příloha ŠVP č. 3) Č. j.: ZŠH/471/2018 Spisový znak: 1-2 Skartační znak: A10 Vypracoval: Schválil: Mgr. Luděk Balcařík, ředitel školy Mgr. Luděk Balcařík, ředitel
VíceZvířata domácí, divoká
ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.
VíceTělesná výchova VF ZS ročník TÉMA
Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA 1-2 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii;
VíceTělesná výchova s metodikou Cíle, úkoly a druhy TV, význam hry. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval
Tělesná výchova s metodikou Cíle, úkoly a druhy TV, význam hry Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Význam TV pokuste se na papír vypsat několik významů TV pro dítě a jeho vývoj 16.10.2014 Mgr.
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
VíceČasový harmonogram témat týkajících se společensky nepřijatelných jevů začleněných do výuky v jednotlivých ročnících.
Příloha MPP č. 2 Časový harmonogram témat týkajících se společensky nepřijatelných jevů začleněných do výuky v jednotlivých ročnících. 1. ročník ŘÍJEN LEDEN ÚNOR Hygienické návyky o přestávce, sebeobsluha,
VíceDo Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc
1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové
VícePROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE
PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VícePsychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné
Více