Územní analýza potřeb obyvatel hlavního města Prahy z hlediska služeb sociální péče a zdravotně sociálních služeb

Transkript

1 2017 Územní analýza potřeb obyvatel hlavního města Prahy z hlediska služeb sociální péče a zdravotně sociálních služeb Martin Žárský, Petr Wija Institut pro sociální politiku a výzkum, z.s

2 ÚZEMNÍ ANALÝZA POTŘEB OBYVATEL HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Z HLEDISKA SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Martin Žárský, Petr Wija Odborná spolupráce: Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D., Mgr. Zuzana Kopecká Praha prosinec 2017 Institut pro sociální politiku a výzkum, z. s.

3 Obsah Úvod... 4 Struktura a prognóza vývoje obyvatelstva hl. města Prahy... 5 Počet obyvatel... 6 Střední délka života... 9 Vývoj úrovně plodnosti Bilance obyvatelstva (migrační a přirozený přírůstek / úbytek) Věková struktura obyvatel hl. města Prahy Prognóza vývoje obyvatelstva hl. města Prahy Shrnutí hlavních zjištění Analýza nepojistných sociálních dávek s přímou souvislostí k potřebě péče Průkaz osoby se zdravotním postižením Příspěvek na péči Kapacity poskytovatelů (druhů) sociálních služeb Příspěvek na bydlení Analýza zdravotních služeb v kontextu dlouhodobé péče v Praze Domácí zdravotní péče Struktura hospitalizovaných Ukončené hospitalizace podle místa propuštění Průměrná ošetřovací doba Pracovníci ve zdravotních službách Závěry a doporučení Oblast zdravotních služeb Oblast nepojistných sociálních dávek Průkazy osob se zdravotním postižením

4 Doporučení způsobu vyhodnocení údajů o držitelích průkazů OZP Příspěvek na péči Doporučení způsobu vyhodnocení údajů o příjemcích příspěvku na péči Příspěvek na bydlení Doporučení způsobu vyhodnocení údajů o příjemcích příspěvku na bydlení Oblast sociálních služeb Lůžková zařízení sociálních služeb: Terénní sociální služby Ambulantní sociální služby Doporučení způsobu vyhodnocení údajů o kapacitách sítě vybraných sociálních služeb Odhad kapacity služeb podle údajů o počtu držitelů průkazů OZP, příjemců příspěvku na péči a struktury zajištění péče Příloha č. 1 - Adresář pobytových služeb sociální péče v hl. m. Praze Příloha č. 2 Adresář terénních služeb sociální péče v hl. m. Praze Příloha č. 3 Adresář ambulantních služeb sociální péče v hl. m. Praze Příloha č. 4 Adresář odlehčovacích služeb a služeb sociální rehabilitace v hl. m. Praze Příloha č. 5 Adresář služeb sociální prevence v hl. m. Praze Příloha č. 6 Adresář odborného sociálního poradenství v hl. m. Praze Příloha č. 7 - Adresář vybraných zdravotnických zařízení v Praze

5 Úvod Územní analýza potřeb obyvatel hlavního města Prahy z hlediska služeb sociální péče a zdravotně sociálních služeb (dále jen analýza ) se zaměřuje primárně na služby pro osoby se sníženou schopností zajišťovat si samostatně uspokojení svých základních životních potřeb, zejména pak na potřebu dlouhodobé sociálně zdravotní péče pro rostoucí populaci ve vyšších věkových kategoriích (65+). K analýze územní diferenciace potřebnosti, poptávky a nabídky jednotlivých forem péče a podpory jsou využity dostupné demografické údaje, údaje o sociálních dávkách a benefitech podmíněných zdravotním stavem, údaje z registru sociálních a zdravotních služeb, údaje zdravotnické statistiky a další relevantní údaje a ukazatele. Základním zdrojem pro hodnocení potřebnosti formální a neformální (rodinné) podpory a péče je systém přiznání a poskytování příspěvku na péči, který představuje ověřený a stabilní zdroj údajů. Základním kritériem je hodnocení potřeb péče na území hl. m. Prahy a jejich diferenciace na různých územních úrovních. Komparovány jsou jednotlivé správní obvody či městské části a v případech, kdy je to účelné, je uvedeno také srovnání Prahy se situací v ostatních krajích a České republice jako celku. Cílem předmětné analýzy je: o Komplexně analyzovat relevantní dostupná data související s aktuální nebo budoucí potřebností služeb dlouhodobé péče (demografická data, údaje o nepojistných sociálních dávkách, zdravotním stavu, sociálních a zdravotních službách) o Porovnat zjištěné potřeby s kapacitou a strukturou sociálních a zdravotních služeb dlouhodobé péče na území hl. města Prahy o Formulovat závěry vyplývající z analýzy demografických, sociálních a zdravotních dat a navrhnout doporučení pro monitorování oblasti sociálních a zdravotně sociálních služeb tak, aby na ně mohlo hlavní město a jednotlivé samosprávy diferencovaně reagovat. 4

6 Struktura a prognóza vývoje obyvatelstva hl. města Prahy V hl. městě Praze je dlouhodobě nejnižší úmrtnost a nejvyšší střední délka života, což odráží vyšší kvalitu života, dobrou dostupnost zdravotní péče a zdravější zdravotní styl v důsledku nadprůměrné koncentrace vysokoškolsky vzdělaných osob. Je zde také nižší umělá potratovost a vyšší podíl osob narozených v manželství, což rovněž reflektuje vyšší podíl osob s terciárním vzděláním. Současně je v Praze nejnižší úhrnná plodnost ze všech krajů a nejvyšší věk při narození dítěte (32,5 v roce 2016), tj. o 3,3 roku vyšší než v kraji Ústeckém nebo Karlovarském. Tabulka níže ukazuje vývoj vybraných ukazatelů v poslední dekádě ( ). Vybrané demografické ukazatele zdravotního stavu v letech 2006 až Průměrný věk matky při narození dítěte: 30,6 30,9 31,2 31,4 31,5 31,8 32,0 32,2 32,3 32,4 32,5 Podíl živě narozených mimo manželství (%) 30,0 30,8 32,6 33,7 35,3 36,6 37,4 38,7 40,6 41,2 41,0 Umělá přerušení těhotenství na 100 narozených 25,4 24,3 23,3 21,4 20,1 21,8 20,3 20,3 17,9 16,0 17,3 Zemřelí na 1000 obyvatel 10,4 10,2 10,0 9,9 9,8 9,8 10,0 9,8 9,7 9,8 9,5 Mrtvorozenost 2,1 2,5 1,6 1,8 2,2 2,4 4,0 3,3 2,8 3,3 3,7 Novorozenecká úmrtnost 1,5 1,3 1,0 1,2 1,9 1,3 0,8 1,0 0,6 1,1 1,2 Kojenecká úmrtnost 2,6 2,2 1,5 2,3 2,7 1,9 1,6 1,6 1,1 1,8 2,0 Naděje dožití při narození - muži 75,2 75,6 75,9 76,2 76,3 76,5 77,0 77,3 77,5 77,7 78,0 Naděje dožití ve věku 60 roků - muži 19,3 19,5 19,7 19,9 19,8 20,0 20,4 20,5 20,7 20,9 21,1 Naděje dožití při narození - ženy 80,4 80,7 80,8 80,8 81,2 81,7 81,8 82,1 82,5 82,6 82,7 Naděje dožití ve věku 60 roků - ženy 22,6 23,0 23,2 23,1 23,4 23,7 23,8 24,0 24,4 24,4 24,5 Zdroj: data ČSÚ Podle údajů ČSÚ průměrný věk matek při narození dítěte vzrostl za posledních deset let o necelé dva roky z 30,6 na 32,5 let. Podíl živě narozených mimo manželství se v souladu s celorepublikovým trendem zvýšil, a to o 10 procentních bodů na 41 %. Počet uměle přerušených těhotenství na 100 narozených se v uplynulých deseti letech snížil z 25,4 na 17,3 v roce Úmrtnost (zemřelí na 1000 obyvatel) se v uvedeném období snížila z 10,4 na 9,5. Mrtvorozenost dosáhla nejvyšší hodnoty v posledních dvou letech sledovaného období. V roce 2016 činila 3,7 oproti 2,1 v roce Kojenecká úmrtnost v uvedeném období poklesla 2,6 na 2,0. Naděje dožití při narození vzrostla u mužů o 2,8 roku na 78,0 let a u žen o 2,3 roku na 82,7 let. Naděje dožití ve věku 60 roků stoupla u žen ve sledovaném období o 1,9 roku a u mužů o 1,8 roku. V roce 2016 tak měl 60letý obyvatel Prahy očekávanou dobu necelých 25 let v případě žen (přesně 24,5 roku) a 21,1 roku v případě mužů. 5

7 Počet obyvatel Na území hl. města Prahy žilo ke konci roku 2016 více než tisíc lidí, to je o 92 tisíc více než před deseti lety. V uvedeném období vzrostl počet dětí do 14 let o více než 50 tisíc a osob starších 65 let o více než 52 tisíc. Naopak počet lidí ve věku let mezi roky 2006 až 2016 poklesl zhruba o 10 tisíc. Počet lidí ve věku 80 a více let v hl. městě Praze se za posledních deset let zvýšil o 6,5 tisíce na 55 tisíc. Tvoří tak 4,3 % populace Prahy. Počet lidí ve věku 85 a více let vzrostl o 10,8 tisíce na 27,8 tisíc. Lidé ve věku 65 a více let, kterých v Praze ke konci roku 2016 žilo 239 tisíc, z toho 140 tisíc žen (59 %), tvořili 18,6 % celkové populace. Děti ve věku 0 až 14 let pak tvořily 15,2 % a lidé ve věku let 66,1 %. Průměrný věk obyvatel Prahy na konci roku 2016 činil rovných 42 let (40,5 let pro muže a 43,4 roku pro ženy), což odpovídá průměru pro Českou republiku (42,0). Nejnižší průměrný věk obyvatel je ve Středočeském kraji (41,0 let), do kterého směřuje migrace mladších lidí z Prahy a ostatních regionů ČR. Nejvyšší průměrný věk byl na konci roku 2016 ve Zlínském a Královéhradeckém kraji (shodně 42,7 let). V mezikrajském srovnání je Praha po Středočeském kraji (1 339 tisíc obyvatel) druhým nejlidnatějším krajem České republiky. Obyvatelé Prahy tvoří 12 % obyvatel ČR. Jak ukazují údaje níže, věková struktura na úrovni krajských územních samosprávných celků je značně homogenizována, což je dáno velikostí těchto samosprávných územních celků. Stejně tak rozdíly v míře plodnosti a úmrtnosti nejsou na krajské úrovni příliš statisticky významné (ČSÚ, 2017). Srovnání krajů podle počtu obyvatel a základních věkových skupin v krajích ukazuje tabulka níže. 6

8 Počet obyvatel a základní věkové skupiny v krajích (stav ke konci roku 2016) Počet obyvatel celkem v tom ve věku 0-14 let let 65 a více let 7 Průměrný věk Index stáří Česká republika ,0 120,7 Hlavní město Praha ,0 122,4 Středočeský kraj ,0 101,5 Jihočeský kraj ,3 122,9 Plzeňský kraj ,5 126,7 Karlovarský kraj ,4 126,3 Ústecký kraj ,6 115,0 Liberecký kraj ,8 118,4 Královéhradecký kraj ,7 132,0 Pardubický kraj ,1 122,5 Kraj Vysočina ,3 126,7 Jihomoravský kraj ,2 122,9 Olomoucký kraj ,4 126,4 Zlínský kraj ,7 131,1 Moravskoslezský kraj ,2 124,5 Zdroj: Český statistický úřad Index stáří vyjadřující poměr starší a dětské populace na konci roku 2016 v Praze dosahoval úrovně 122,4. Na sto dětí ve věku 0 až 14 let (včetně) tak připadalo zhruba 122 lidí ve věku 65 a více let. Nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla opět ve Středočeském kraji (101,5), kde počet lidí nad 65 let na sto dětí do 14 let byl téměř stejný. Naopak nejvyšší počet obyvatel ve věku nad 65 let na sto dětí připadal v Královéhradeckém kraji, přesně 132. Tento ukazatel je výrazně ovlivňován nejen migrací, ale také vývojem porodnosti a úmrtnosti. Za posledních deset let (2006 až 2016) se počet obyvatel v osmi krajích zvýšil, v šesti poklesl (ČSÚ, 2017). Největší přírůstek obyvatel zaznamenala právě Praha a Středočeský kraj. Přírůstky obyvatel zahraniční migrací se koncentrují do hlavního města, zatímco vnitřní migraci v rámci ČR směřuje do Středočeského kraje (ČSÚ, ibid). Největší růst v uplynulých deseti letech zaznamenal Středočeský kraj (nárůst o 164 tisíc). Největší úbytek naopak zaznamenal Moravskoslezský kraj (pokles o více než 39 tisíc obyvatel). Kromě Moravskoslezského kraje se počet obyvatel snížil také v dalších pěti krajích, a to kraji Ústeckém, Kraji Vysočina, Olomouckém kraji, Zlínském a Karlovarském kraji (viz tabulka níže). Celkově se v uvedeném období počet obyvatel v České republice zvýšil o více než 291 tisíc.

9 Změna počtu obyvatel v krajích mezi roky 2006 až Rozdíl Středočeský kraj Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Zlínský kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika Zdroj: Český statistický úřad 8

10 Přírůstek v délce života Střední délka života Střední délka života respektive naděje dožití v konkrétním věku je průměrná doba života zbývající jedinci z dané populace při dosažení daného věku za předpokladu, že by byl v průběhu celého zbytku svého života vystaven intenzitám úmrtnosti odpovídajícím intenzitám úmrtnosti podle věku zaznamenaným v příslušném kalendářním roce či jinak definovaném kalendářním období. Střední délka života v Praze rostla pomaleji než v jiných krajích, drží si ale prvenství u mužů i u žen. Růst počtu nejstarších věkových skupin obyvatel v populaci je ovlivňován jak početností jednotlivých kohort (nepravidelnostmi věkové struktury), tak vývojem úmrtnosti, respektive střední délky života. Dlouhodobým trendem demografického vývoje Prahy a dalších krajů ČR je růst naděje dožití při narození a stárnutí populace i přes rostoucí podíl dětské složky (ČSÚ, 2017) 1. Současně ubývá obyvatel v produktivním věku, tento úbytek je nicméně v Praze zpomalován intenzivní imigrací. V období střední délka života v Praze dosahovala 78,0 let u mužů a 82,7 let u žen. Mezi roky 2006 až 2016 střední délka života (naděje dožití při narození) v Praze vrostla u mužů o 2,8 roku, u žen o půl roku méně, tj. o 2,3 roku. Jak ukazuje graf níže, délka života se v uplynulých deseti letech zvýšila nejvíce u mužů ve Středočeském kraji, a to o 3,5 roku. Naopak nejméně v Karlovarském kraji, a to o 2,2 roku. Rychleji než v Praze rostla délka života ještě v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina (shodně o 3,3 roku), Libereckém (o 3,2 roku) a Pardubickém kraji (o 3,0 roky). Rozdíl v délce života žen a mužů v Praze se za deset let snížil o půl roku z 5,2 v období (75,2 a 80,4 let) na 4,7 roku v období (82,7 a 78,0 let). Přírůstky v délce života za období až v krajích ČR 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2,8 2,3 Muži Ženy Zdroj: Český statistický úřad 1 Vývoj obyvatelstva České republiky 2016 Dostupné online: 9

11 Přestože střední délka života v Praze rostla pomaleji než v některých jiných krajích České republiky, drží si v mezikrajském srovnání prvenství u mužů i u žen. Ženy v Praze žijí v průměru 82,7 let, následují ženy v Jihomoravském kraji s hodnotou jen o desetinu nižší (82,6 roku) a ženy v Kraji Vysočina (82,4 roku). Na opačném konci stojí ženy v Karlovarském kraji (80,7 roku) a v Ústeckém kraji (79,5 roku). Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší střední délkou života mužů (Praha a Ústecký kraj) se v uplynulých deseti letech nezměnil. Muži v Praze žijí přesně o 4 roky déle než muži v Ústeckém kraji, stejně jako před deseti lety. V případě žen se rozdíl mezi prvním a posledním krajem v délce života (rovněž Praha a Ústecký kraj) dokonce zvýšil z 2,9 roku v letech na 3,2 roku v letech (82,7 oproti 79,5 roku). Střední délka života žen a mužů v krajích ČR za období ,7 78,0 Muži Ženy Zdroj: Český statistický úřad 10

12 Vývoj úrovně plodnosti Úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15 49 let) za předpokladu, že by plodnost zůstala po celou tuto dobu na stejné úrovni jako v daném kalendářním roce nebo jinak vymezeném období. Pokud jde o úroveň plodnosti, ta je v Praze tradičně nejnižší ze všech krajů. Míra úhrnné plodnosti se za posledních deset let v ČR zvýšila o z 1,33 na 1,63 dítěte na jednu ženu. V roce 2014 se ukazatel úhrnné plodnosti v ČR po dvaceti letech poprvé dostal z oblasti nízké úrovně plodnosti (1,30 1,49 dítěte na jednu ženu) (ČSÚ, 2017). V Praze míra úhrnné plodnosti v roce 2016 dosáhla hodnoty 1,495. Nejvyšší míra plodnosti v mezikrajském srovnání v roce 2016 byla v Libereckém kraji (1,769) a Středočeské, kraji (1,689). Srovnání míry úhrnné plodnosti v krajích v roce 2016 ukazuje graf níže. Průměrný věk matek při narození prvního dítěte vzrostl za posledních deset let o necelé dva roky na 32,5 let. Míra úhrnné plodnosti v krajích ČR v roce ,80 1,75 1,70 1,65 1,60 1,55 1,50 1,45 1,40 1,35 úhrnná plodnost průměr ČR Zdroj: Český statistický úřad 11

13 Bilance obyvatelstva (migrační a přirozený přírůstek / úbytek) Jak ukazuje tabulka níže, počet obyvatel hl. města Prahy se během poslední dekády zvyšoval zejména v důsledku pozitivního salda stěhování (migrace). Mezi roky 2006 až 2016 bylo saldo stěhování každý rok, kromě roku 2013, kladné. Nejvyšší migrační přírůstek v minulé dekádě byl zaznamenán v roce 2007 (přírůstek stěhováním ve výši necelých 23 tisíc obyvatel), následuje rok 2008 (19 tisíc). Za celé desetileté období se do hlavního města přistěhovalo 420,5 tisíc obyvatel. Pětina z nich (83,5 tisíc) byla ve věku 25 až 29 let. Druhou nejpočetnější věkovou kategorií byli lidé ve věku 30 až 34 let (67 tisíc) a třetí lidé ve věku 20 až 24 let (60,8 tisíc). Tyto tři věkové skupiny (20 až 34 let) dohromady tvořily přesně polovinu všech přistěhovalých. Naopak se vystěhovalo se za posledních deset let z Prahy 319,5 tisíc lidí, tj. o 101 tisíc méně než přistěhovalých. Nejpočetnější věkovou kategorií vystěhovalých jsou lidé ve věku 25 až 29 let a 30 až 34 let. Od roku 1990 do roku 2006 byl přirozený přírůstek v Praze ve všech letech záporný. Naopak v posledních deseti letech byl v celém období kladný. Od roku 2006 do roku 2016 se v Praze živě narodilo 156 tisíc dětí, zemřelo 135 tisíc osob. Přírůstek přirozenou měnou tak činil 21 tisíc obyvatel, což je druhá nejvyšší hodnota po Středočeském kraji. Tento vývoj odráží růst porodnosti v minulých letech. Pohyb obyvatelstva v hl. městě Praze v letech 2006 až 2016 ukazuje tabulka níže. Pohyb obyvatelstva v hl. městě Praze v letech 2006 až 2016 Střední stav obyvatel Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek (úbytek) Přirozený Stěhováním Celkový Zdroj: Český statistický úřad 12

14 V roce 2016 se do hlavního města přistěhovalo 36,9 tisíc obyvatel a vystěhovalo 26,6 tisíc osob. Přírůstek stěhováním (pozitivní saldo migrace) tak činil 10,3 tisíc obyvatel. Živě se narodilo 14,9 tisíc dětí a zemřelo 12,1 tisíc osob. Přirozený přírůstek tak činil 2,8 tisíce. Celkový přírůstek byl 13 tisíc obyvatel, z toho nejvíce ve SO Praha 6 (+2,7 tis. obyvatel) a Praha 5 (+1,6 tis. obyvatel). Nejvyšší celkový přírůstek obyvatel v přepočtu na 1000 obyvatel byl ve SO Praha 22 (29,0 ) a SO Praha 6 (24,0 ). Největší přirozený přírůstek byl v roce 2016 ve správních obvodech SO Praha 22 (9,0 ) a SO Praha 19 (8,6 ), záporný přírůstek (úbytek) byl ve SO Praha 6, SO Praha 10 a SO Praha 4 (shodně -0,8 ) a SO Praha 8 (-0,2 ). Největší migrační přírůstek byl ve správních obvodech Praha 6 (24,8 ) a Praha 22 (20,1 ). Úbytek obyvatel stěhováním byl zaznamenán ve třech správních obvodech: SO Praha 17 (-3,4 ), SO Praha 2 (-2,2 ) a SO Praha 1 (-1,9 ). Migrační a přirozený přírůstek ve 22 správních obvodech hl. města Prahy v roce 2016 SO Praha 4 SO Praha 6 SO Praha 10 SO Praha 8 SO Praha 1 SO Praha 16 SO Praha 20 SO Praha 21 SO Praha 3 SO Praha 19 SO Praha 22 SO Praha 2 SO Praha 11 SO Praha 17 SO Praha 9 SO Praha 12 SO Praha 7 SO Praha 18 SO Praha 15 SO Praha 14 SO Praha 5 SO Praha přirozený stěhováním Zdroj: Český statistický úřad 13

15 Následující dva kartogramy ukazují přirozený a migrační přírůstek obyvatel v 57 městských částech hl. města Prahy v roce Pouze v 10 z 57 městských částí Prahy bylo saldo migrace v roce 2016 záporné, v ostatních pak došlo k přírůstku obyvatel stěhováním. Nejvyšší relativní přírůstek stěhováním byl v roce 2016 evidován v MČ Praha-Královice, Praha-Dolní Chabry a Praha-Lochkov, a to 72 do od 52 obyvatel na tisíc obyvatel (viz kartogram níže). Největší úbytek stěhováním byl v MČ Praha-Přední Kopanina (-35,3 ), Praha-Nebušice a Praha-Nedvězí (shodně -13 ) Migrační přírůstek (úbytek) v městských částech hl. m. Prahy v roce 2016 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze Přírůstek/úbytek osob stěhováním na osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem 14

16 Přirozenou měnou ubylo obyvatel v MČ Praha 6 (-1,2 na 1000 obyvatel), Praha 4 (-1,1 ), Praha 10 (-0,8 ) a Praha 8 (-0,6 viz kartogram níže (nejsvětlejší části kartogramu). Naopak nejvyšší přirozený přírůstek byl evidován v MČ Praha-Vinoř, Praha 22 (13,9 ) a Praha-Štěrboholy (12, 4 ). Přirozený přírůstek (úbytek) obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v roce 2016 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze Přirozený přírůstek/úbytek osob na osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem 15

17 Věková struktura obyvatel hl. města Prahy Základní věkové skupiny obyvatel hl. města Prahy v letech 2006 až 2016 se zvláštním zřetelem k populaci nad 65 let ukazuje tabulka níže. Základní věkové skupiny obyvatel hl. města Prahy v letech 2006 až 2016 (stav k daného roku) Počet obyvatel v tom podle pohlaví v tom ve věku (let) Průměr. Index celkem muži ženy věk stáří ,8 128, ,7 129, ,6 130, ,6 129, ,6 127, ,9 129, ,9 129, ,0 128, ,0 125, ,0 123, ,0 122,4 Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze Jak ukazuje tabulka níže, index stáří vyjadřující poměr starší a dětské populace se za uplynulých deset let v Praze snížil z hodnoty 129 na 122. K 1. lednu 2017 tak v Praze na sto dětí ve věku 0 až 14 let připadalo 122 lidí ve věku 65 a více let. Index stáří u mužů zůstal prakticky nezměněn (pokles z 98,9 na 98,4), v případě žen poklesl z 160,1 na 147,7. Důvodem poklesu indexu stáří je zejména růst počtu obyvatel ve věkové kategorii do 14 let z důvodu zvýšené porodnosti. V případě mužů se do malé změny hodnoty indexu stáří promítl fakt, že počet mužů ve věku 65 a více let rostl relativně rychleji, než počet žen v důsledku rychleji se zlepšují úmrtnostních poměrů u mužů než u žen. V uplynulých deseti letech se počet obyvatel nad 65 let zvýšil o 52,4 tisíc osob (na necelých 239 tisíc), z toho bylo 25,2 tisíce mužů a 27,3 tisíce žen. Zatímco u žen se jednalo o početní růst o 24 procentních bodů, v případě mužů to bylo o 34 procentních bodů (ze 73 na 98 tisíc). Podrobnější pohled na věkovou strukturu obyvatel hlavního města Prahy podle bilance obyvatel ČSÚ ukazuje graf a tabulka níže. 16

18 Podle údajů ČSÚ žilo v hl. městě Praze ke konci roku 2016 necelých 28 tisíc osob ve věku 85 a více let (27 818), z toho více než dvě třetiny (68 %) tvořily ženy. Ve věku 90 a více let bylo k uvedenému datu v Praze necelých 9 tisíc osob (8 739), z toho žen (72 %) a mužů. Ve věku 95 a více let žilo v Praze ke konci roku 2016 celkem osob, z toho 981 žen (78 %). Struktura obyvatelstva hl. m Prahy podle pohlaví a věku (k ) 95 a více let až 94 let 85 až 89 let 80 až 84 let 75 až 79 let 70 až 74 let 65 až 69 let 60 až 64 let 55 až 59 let 50 až 54 let 45 až 49 let 40 až 44 let 35 až 39 let 30 až 34 let 25 až 29 let 20 až 24 let 15 až 19 let 10 až 14 let 5 až 9 let 1 až 4 roky 0 roků Muži Ženy Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze 17

19 Struktura obyvatelstva hl. m Prahy podle věku v letech 2006 až 2016, pětileté věkové skupiny (stav k ) Celkem Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze 18

20 Počet obyvatel ve věku 65 a více let a 80 a více let ve 22 správních obvodech hl. m Prahy k a více let 80 a více let Celkem SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha SO Praha Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná databáze Podíly osob ve věku ve věku 65 a více let a 80 a více let na celkovém počtu obyvatel v 57 MČ ukazují kartogramy níže. 19

21 Nejvyšší podíl a počet osob ve věku nad 65 let je v nejlidnatějších správních obvodech SO Praha 4 a SO Praha 10 (23 % obyvatel ve věku 65 a více let), v SO Praha 8 a SO Praha 11 (22 %), SO Praha 6 (21 %). Naopak nejnižší podíly osob ve věku 65 a více let (v rozmezí 12 až 14 %) jsou ve správních obvodech SO Praha 22, SO Praha 13, SO Praha 14, SO Praha 18, SO Praha 17 a SO Praha 19. Nejnižší podíl lidí ve věku 65 a více let je v městské části Praha-Křeslice, a to necelých 11 % (10,6 %). Podíl osob ve věku ve věku 65 a více let v populaci 57 MČ v roce 2016 (%) Zdroj: data ČSÚ 20

22 Nejvyšší podíl a počet osob ve věku nad 80 let je ve správních obvodech SO Praha 10 (7,6 tisíc) a SO Praha 6 (7 tisíc), a to necelých 7 % (6,9 resp. 6,8 %), SO Praha 4 (6,4 %), v MČ Praha 4 (6,6 %), SO Praha 3 (4,8 %) a v MČ Praha 19 (4,8 %). Naopak nejnižší (v rozmezí 2 až 4 %) ve správních obvodech SO Praha 22, SO Praha 13, SO Praha 14, SO Praha 18, SO Praha 17 a SO Praha 19. Podíl osob ve věku ve věku 80 a více let v populaci 57 MČ v roce 2016 (%) Zdroj: data ČSÚ 21

23 Počet obyvatel ( tis.) Prognóza vývoje obyvatelstva hl. města Prahy Vývoj počtu obyvatel hl. m. Prahy a jeho správních obvodů je ovlivňován zejména vývojem migrace, která v rozhodující míře formuje nejen počet ale také věkovou, sociální a ekonomickou strukturu obyvatel, včetně podílu cizinců (Burcin, Kučera et al 2014). Právě zahraniční migrace má v Praze hlavní vliv na vývoj počtu obyvatel. Zatímco migrační saldo Prahy českých občanů je dlouhodobě záporné, počet přistěhovalých cizinců výrazně převyšuje počet vystěhovalých (Brabec 2015). 2 Podle poslední demografické prognózy hl. m. Prahy zpracované týmem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (Burcin, Kučera et al 2014) bude počet obyvatel Prahy a většiny 22 správních obvodů v příštích letech růst. Do roku 2050 by se podle střední, tedy nejpravděpodobnější varianty prognózy měl počet obyvatel Prahy zvýšit zhruba o pětinu oproti roku Do roku 2030 by se měl počet obyvatel v Praze zvýšit na tisíc a do roku 2050 pak na tis. obyvatel (Burcin, Kučera et al 2014). Prognóza vývoje počtu obyvatel hl. města Prahy (střední stav, k 1. 7.) do roku 2050 ve 3 variantách Nízká varianta Vysoká varianta Střední varianta Reálný vývoj Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (Burcin, Kučera et al 2014) 2 Brabec, T. Demografie, bydlení a veřejná vybavenost: Demografie Analýza a prognóza demografického vývoje Prahy. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, červen Dostupné online: 22

24 K největšímu populačnímu růstu bude docházet v populačně menších správních obvodech s mladší věkovou strukturou a územím atraktivní pro další imigraci (novou výstavbu). Jedná se především o správní obvody lokalizované na východním okraji Prahy Praha 22, Praha 21, Praha 19, Praha 18. K poklesu počtu obyvatel bude naopak docházet především v centru města (Praha 1) a na vybraných velkých sídlištích (Praha 11, Praha 12). (Brabec 2015). K nejdynamičtějšímu růstu počtu obyvatel by mělo dojít ve SO Prahy 22, jehož obyvatelstvo by mělo do roku 2050 vzrůst na více než dvojnásobek současného stavu. S nadprůměrně vysokou dynamikou růstu v řádu několika desítek procent lze reálně počítat u většiny správních obvodů rozkládajících se ve východní části metropole (Burcin, Kučera et al 2014). Vedle celkového populačního přírůstku je však vzhledem k předmětu naší analýzy významná zejména proměna věkové struktury a pokračující demografické stárnutí charakterizované růstem počtu a podílu osob ve vyšších věkových kategoriích. Pro proces demografického stárnutí bude v příštích dekádách rozhodující přechod populačně silných ročníků narozených v období vysoké porodnosti na konci 40. a počátku 50. let do vyšších věkových kategorií. V horizontu prognózy, tedy do roku 2050 pak dále bude určující zejména přechod populačně silných kohort narozených v 70. letech 20. století (Burcin, Kučera et al 2014). Počet obyvatel ve věku 65 a více let by se měl podle střední varianty prognózy do roku 2050 zvýšit na více než 323 tisíc, což je téměř o 85 tisíc více než v roce Počet 75letých a starších by se měl zvýšit ze současných 93,4 tisíc (2016) na 172 tisíc (2050). Počet 80letých a starších by se měl zdvojnásobit ze současných 55,4 tisíc (2016) na více než 110 tisíc v roce 2050 a počet 85letých a starších by měl vzrůst více než 2,5 krát na téměř 66 tis. osob. Počet stoletých a starších by se měl do roku 2030 zvýšit téměř šestkrát na 808 osob a do roku 2050 téměř 27krát na osob (Burcin, Kučera et al 2014) viz tabulka níže. Jen 15 procent z nich však bude starších 105 let. Průměrný věk by se měl zvýšit do roku 2050 ze současných 42 let na 43,9 let. Střední délka života by se podle demografů mohla zvýšit u mužů o 7,1 let na 84,4 let a u žen o 5,7 let na 87,8 let. Prognóza vývoje obyvatelstva v hl. městě Praze ( ), střední varianta, vybrané věkové skupiny Věk Celkem Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (Burcin, Kučera et al 2014) 23

25 Koncentrace seniorů se tak, jak budou stárnout původní sídlištní celky, bude přesouvat do okrajových obvodů Prahy a naopak podíl seniorů v historickém jádru bude nejnižší. V roce 2030 a 2050 budou nejvyšší podíl osob ve věku 65 a více let ve SO Praha 11 a 12 s více než čtvrtinovým podílem. Naopak na konci bude trojice centrálních SO SO Praha 1, 2 a 7 s podílem osob ve věku 65 let a starších na úrovni zhruba 13 až 15 % (Burcin, Kučera et al 2014) viz kartogram níže. Očekávaný podíl obyvatel ve věku 65 a více let v roce 2050 (střední varianta) Zdroj: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (Burcin, Kučera et al 2014) 24

26 Následující tabulka ukazuje pravděpodobný počet obyvatel ve vyšších věkových kategoriích ve správních obvodech hl. m. Prahy v roce 2030 (Burcin, Kučera et al 2014). Zatímco ve SO Praha 13 a 15 by se měl počet osob nad 65 let zdvojnásobit, ve správních obvodech Praha 1, 2, 3, 4, 7 a 10 by měl poklesnout. Očekávaný počet obyvatel ve vyšších věkových kategoriích ve správních obvodech hl. m. Prahy v roce 2030 (střední varianta) 65 a více let 75 a více let 85 a více let 100 a více let Hl. m. Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Zdroj: Burcin, Kučera et al Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (červenec 2014) 25

27 V následujících dekádách by měl pokračovat pokles úmrtnosti a odpovídající růst hodnot naděje dožití, zejména ve věkových kategoriích nad 60 let. Pokračující výraznější pokles úmrtnosti u mužů než u žen by měl vést k dalšímu zmenšování rozdílu v naději dožití mezi muži a ženami. Ta by měla podle střední varianty prognózy úmrtnosti poklesnout ze současných 4,8 roku v roce 2014 až na 3,4 roku v horizontu roku 2050 (Burcin, Kučera et al 2014). Mírně by měla růst také úhrnná plodnost viz tabulka níže. Očekávaný vývoj úhrnné plodnosti a naděje dožití při narození (střední varianta) Rok Úhrnná plodnost Naděje dožití muži ženy ,36 77,48 82, ,37 78,90 83, ,40 81,01 85, ,41 82,79 86, ,42 84,40 87,79 Zdroj: Burcin, Kučera et al Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy (červenec 2014) Při interpretaci výsledků prognóz je nezbytné pamatovat na to, že přesnost a tím i spolehlivost výsledků výrazně klesá se vzdalujícím se časovým horizontem. Odhady na období delší, než deset až patnáct let je proto nutné považovat za orientační. Z důvodu menších četností vykazují časové řady hodnot většiny ukazatelů za hlavní město a jeho správní obvody významně menší stabilitu než hodnoty za celou republiku. Při práci s výsledky této, stejně jako ostatních prognóz, je potřeba mít na paměti, že prognostické závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy vetší či menší mírou neurčitosti. S vědomím této skutečnosti musí být také interpretovány (Burcin, Kučera et al 2014). 26

28 Shrnutí hlavních zjištění Na území hl. města Prahy žilo ke konci roku 2016 více než tisíc lidí, to je o 92 tisíc více než před deseti lety. V uplynulých deseti letech ( ) se počet obyvatel nad 65 let v hl. městě Praze zvýšil o 52,4 tisíc osob na téměř 238,6 tisíc v roce 2016 (18,6 % celkové populace), z toho 140 tisíc žen (59 %). Na sto dětí ve věku 0 až 14 let připadalo zhruba 122 lidí ve věku 65 a více let. Počet lidí ve věku 80 a více let se za posledních deset let zvýšil o 6,5 tisíce na 55 tisíc. Tvoří tak 4,3 % populace Prahy. Střední délka života v Praze rostla pomaleji než v jiných krajích, drží si ale prvenství u mužů i u žen. V období střední délka života v Praze dosahovala 78,0 let u mužů a 82,7 let u žen. Naděje dožití ve věku 60 roků stoupla u žen ve sledovaném období o 1,9 roku a u mužů o 1,8 roku. V roce 2016 tak měl 60letý obyvatel Prahy očekávanou dobu necelých 25 let v případě žen (přesně 24,5 roku) a 21,1 roku v případě mužů. Míra úhrnné plodnosti se za posledních deset let v ČR zvýšila o z 1,33 na 1,63 dítěte na jednu ženu. V Praze míra úhrnné plodnosti v roce 2016 dosáhla hodnoty 1,50. Průměrný věk matek při narození dítěte vzrostl za posledních deset let o necelé dva roky z 30,6 na 32,5 let. Od roku 1990 do roku 2006 byl přirozený přírůstek v Praze ve všech letech záporný. Naopak v posledních deseti letech byl v celém období kladný. Mezi roky 2006 až 2016 bylo saldo stěhování každý rok, kromě roku 2013, kladné. Přírůstek přirozenou měnou činil za 10 let 21 tisíc obyvatel, přírůstek stěhováním 101 tisíc. Podle poslední demografické prognózy hl. m. Prahy bude počet obyvatel Prahy a většiny 22 správních obvodů v příštích letech růst (Burcin, Kučera et al 2014). Do roku 2030 by se podle střední, tedy nejpravděpodobnější varianty prognózy měl počet obyvatel Prahy zvýšit na tisíc a do roku 2050 na tis. obyvatel. Střední délka života by se měla do roku 2050 zvýšit na 84,40 u mužů a 87,79 u žen. Počet obyvatel ve věku 65 a více let by se měl podle střední varianty prognózy do roku 2050 zvýšit na více než 323 tisíc. Počet 80letých a starších by se měl zdvojnásobit ze současných 55,4 tisíc (2016) na více než 110 tisíc v roce Koncentrace seniorů se tak, jak budou stárnout původní sídlištní celky, bude přesouvat do okrajových obvodů Prahy a naopak podíl seniorů v historickém jádru bude nejnižší. 27

29 Analýza nepojistných sociálních dávek s přímou souvislostí k potřebě péče V ČR existuje několik dávkových titulů, u nichž je východiskem pro přiznání nároku zdravotní stav žadatele. Jedná se v oblasti pojistných sociálních dávek především o invalidní důchody a v oblasti nepojistných sociálních dávek pak o dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu), průkazy pro osoby se zdravotním postižením a především pak o příspěvek na péči. S ohledem na to, že posouzení nároku na invalidní důchody je založeno především na souhrnu medicínských diagnóz, není zcela vyhovující pro účely zjištění potřeb péče. Příspěvek na mobilitu a zvláštní pomůcku je odvozen od posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stejně jako nárok na průkaz pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči. S ohledem na počet dávek v populaci a komplexnost posuzování nároku na příspěvek na péči respektive průkazu osoby se ZP, jsou v následující části materiálu analyzovány tyto dva instituty. Pro účely srovnání situace v ČR, krajích, Praze a MČ Prahy je v materiálu používán přepočet na obyvatel v dané věkové kategorii a dle pohlaví. Zdroje dat jsou čerpány jednak z databáze MPSV a jednak z otevřených zdrojů ČSÚ. Veškeré výpočty jsou založeny na vlastním zpracování. V případě přepočtu na 1000 obyvatel v Praze mají data týkající se věkové struktury drobně odlišné rozložení věkových kategorií, než data poskytnutá MPSV. Tento fakt ovšem nemá podstatný vliv na účel analýzy, tj. vzájemné porovnání územních celků z hlediska zátěže jednotlivými typy dávek. Z hlediska dalších typů nepojistných sociálních dávek je dobře sledovatelný také fenomén pokrytí nákladů na bydlení v populaci 65+. V závěru materiálu je uveden základní náhled na situaci v této oblasti, a to prostřednictvím analýzy počtu příjemců dávky Státní sociální podpory Příspěvku na bydlení. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou ve sledované populaci 65+ zcela marginální. Průkaz osoby se zdravotním postižením Charakter dávky a jejich příjemců Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže. 28

30 Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru. Vyhláška č. 388/2011 Sb. stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace. Shrnutí pro účely analýzy potřebnosti služeb sociální a zdravotně sociální péče Počet a struktura příjemců předmětné dávky indikuje rozsah potřeb sociálních, zdravotně sociálních a zdravotních služeb. Struktura příjemců umožňuje indikovat rozsah typů služeb především s ohledem na jejich formu a dostupnost. Sociální služby, služby sociální péče, respektive služby sociálně zdravotní péče lze nahlížet způsobem, zda jsou dostupné v místech, kde je doložitelný výskyt potenciálních či skutečných klientů. Je na místě vycházet z hypotézy, že efektivita, potažmo dostupnost, služeb je určována místem jejich působení. Sebelépe organizovaná služba postrádá efektivitu, pokud je nabízena v místech, kde je potenciální poptávka nízká a samozřejmě naopak. Osoby, kterým je přiznán průkaz ve stupni TP nebo ZTP, vyžadují obvykle terénní a ambulantní služby sociální a zdravotně sociální péče, tj. pečovatelkou službu, osobní asistenci, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby, sociální rehabilitaci a tísňovou péči. V oblasti zdravotně sociální péče pak především domácí ošetřovatelskou péči. Osoby, kterým je přiznán průkaz ve stupni ZTP/P pak navíc vyžadují také služby ambulantního a pobytového charakteru, tj. centrum denních služeb, denní stacionář, týdenní stacionář a všechny formy pobytových služeb sociální péče, včetně režimu odlehčovacích služeb a zdravotních služeb charakteru domácí ošetřovatelské péče. Způsob zpracování a interpretace dat Počet držitelů průkazů osob se zdravotním postižením je popisován dle druhu průkazu (TP, ZTP, ZTP/P), dle věku a pohlaví. Z hlediska regionálního je sledován počet držitelů průkazů v krajích ČR, přičemž je sledováno, nakolik je situace v Praze srovnatelná se situací v ostatních regionech. V rámci Prahy jsou sledovány počty držitelů průkazů totožně jako v regionálním srovnání a současně je provedena územní analýza v členění na 22 MČ, případně 57 MČ. Pro účely územního srovnání slouží především zpracované kartogramy. Základním interpretačním principem je srovnání výskytu držitelů průkazů ve věkových kategoriích a z toho odvoditelné závěry z hlediska odhadu potřeb obyvatel v oblasti potřebnosti péče a současně provedení územního srovnání, a to především v rámci distribuce držitelů průkazů v hl. m. Praze. Pro účely tohoto srovnání jsou zvoleny odhady potřebnosti jednotlivých druhů služeb, a to dle předpokládaného počtu osob, které by mohly zvolit způsob zajištění péče prostřednictvím vhodného druhy služby. 29

31 Situace v ČR Průkaz osoby se zdravotním postižením Absolutní počet držitelů průkazů OZP dle věkových kategorií - červen 2016 Kraj TP ZTP ZTP/P muž žena muž žena muž žena PHA STČ JHČ PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Počet držitelů průkazů OZP na obyvatel v dané věkové kategorii - červen 2016 Kraj TP ZTP ZTP/P muž žena muž žena muž žena PHA 0,21 0,73 2,63 0,22 2,04 12,20 0,80 3,62 20,77 1,01 6,52 70,02 2,27 2,55 5,26 2,51 4,37 19,26 STČ 0,16 0,66 1,55 0,21 1,34 5,95 0,90 4,38 25,04 1,12 7,05 73,10 2,71 3,62 5,23 3,37 5,62 20,15 JHČ 0,17 0,79 1,63 0,18 1,43 5,17 1,13 5,68 34,68 1,37 9,41 102,59 3,04 3,74 5,26 3,76 6,23 18,53 PLZ 0,32 0,79 1,71 0,33 1,49 4,83 1,33 5,88 29,75 1,40 9,09 82,78 3,67 4,25 7,00 4,51 6,13 25,06 KV 0,29 0,69 1,36 0,22 1,18 4,44 0,88 4,44 16,26 0,96 5,71 47,49 4,25 3,70 5,47 4,89 7,73 21,80 UL 0,31 1,11 1,70 0,29 2,04 5,91 1,47 6,23 25,20 1,58 9,35 74,29 4,90 5,43 7,44 5,58 7,58 23,59 LBC 0,18 0,74 1,85 0,35 2,06 5,70 1,26 7,11 36,74 0,85 12,80 112,41 4,39 4,67 6,31 4,77 7,17 24,47 HK 0,22 0,56 1,30 0,20 1,08 4,38 1,73 5,25 30,74 1,55 8,28 94,93 3,79 4,20 6,12 4,34 7,00 22,61 PAR 0,23 0,89 1,73 0,21 1,68 5,61 1,43 5,11 28,82 1,46 7,93 84,08 4,25 4,57 6,74 4,82 6,52 25,02 VYS 0,10 0,68 1,19 0,15 0,95 3,60 1,09 5,94 36,72 0,98 8,98 108,16 3,05 4,31 5,71 4,06 5,72 17,35 JHM 0,21 0,91 1,83 0,16 1,74 6,86 1,53 5,41 30,31 1,33 8,56 90,82 3,16 3,79 7,32 3,98 5,45 22,68 OL 0,14 0,88 1,77 0,17 1,32 5,71 1,12 5,00 25,30 1,29 7,37 85,22 3,17 4,43 5,45 3,75 6,49 20,08 MS 0,22 0,78 1,66 0,27 1,43 5,49 1,13 4,01 18,84 1,21 6,33 64,52 3,01 4,34 6,45 4,31 6,76 25,63 ZL 0,11 0,70 1,30 0,10 1,14 4,03 1,43 6,26 35,08 1,49 9,17 122,03 3,89 4,25 7,06 5,36 6,76 28,71 ČR 0,20 0,79 1,73 0,22 1,55 6,23 1,20 5,07 27,19 1,25 8,04 84,15 3,34 4,01 6,19 4,09 6,16 22,32 30

32 Počet držitelů průkazů OZP - červen 2016 Kraj Absolutně V přepočtu na obyvatel Celkem muži a ženy TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena abs rel abs rel abs rel PHA ,05 3,13 13,04 14,67 6,20 6, , , ,11 STČ ,45 1,76 14,81 15,41 7,54 7, , , ,35 JHČ ,70 1,76 21,05 22,65 7,91 7, , , ,75 PLZ ,79 1,80 19,48 19,66 9,44 8, , , ,14 KV ,51 1,49 12,24 11,29 8,38 9, , , ,82 UL ,15 2,27 17,76 17,66 11,49 9, , , ,50 LBC ,72 2,24 23,64 25,72 10,03 9, , , ,60 HK ,32 1,44 19,84 21,28 9,17 8, , , ,04 PAR ,87 2,00 18,10 18,65 9,97 9, , , ,48 VYS ,37 1,22 22,15 23,43 8,76 7, , , ,99 JHM ,95 2,17 19,27 19,52 8,88 7, , , ,23 OL ,89 1,74 16,81 18,04 8,99 7, , , ,40 MS ,72 1,78 12,79 13,82 9,18 8, , , ,02 ZL ,46 1,35 22,47 24,76 9,67 9, , , ,64 ČR ,75 1,97 17,35 18,27 8,75 8, , , ,40 31

33 PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Průkazy celkem - podíl krajů Průkazy celkem v krajích na 1000 obyv celkem OL 6% MS 10% JHM 12% ZL 7% VYS 5% PHA 10% PAR 5% HK 6% STČ 11% LBC 5% JHC 7% UL 8% PLZ 6% KV 2% 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Průkazy TP - podíl krajů OL 6% MS 11% JHM 12% ZL 4% VYS 3% PAR 5% PHA 17% HK 4% LBC 5% STČ 11% UL 9% KV 2% JHC 6% PLZ 5% 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Průkazy TP v krajích na 1000 obyv celkem 32

34 PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR OL 6% MS 9% JHM 12% Průkazy ZTP - podíl krajů VYS 6% ZL 7% PAR 5% PHA 9% STČ 11% HK 6% LBC 6% UL 8% JHC 7% PLZ KV 6% 2% 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Průkazy ZTP v krajích na 1000 obyv celkem Průkazy ZTP/P - podíl krajů Průkazy ZTP/P v krajích na 1000 obyv celkem OL 6% MS 12% JHM 11% VYS 5% ZL 6% PAR 5% PHA 9% STČ 11% HK 6% LBC 5% JHC 5% PLZ 6% KV 3% UL 10% 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 33

35 34

36 35

37 36

38 Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: V České republice je celkem obyvatel držitelů průkazů OZP. Poměr mužů a žen držitelů průkazů OZP je vyrovnaný ve věkových kategoriích do 65 let. V kategoriích nad 65 let je patrná převaha žen, což ovšem primárně souvisí s vyšším počtem žen v seniorském věku. Typický/nejčastější držitel průkazu OZP je žena nebo muž, starší 65 let, s těžkým nebo zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace (ZTP a ZTP/P). Jedná se o 52 % všech případů (155 tis. osob). Další významnou skupinu tvoří muži a ženy ve věku 18 až 65 let, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Jedná se o 37% všech případů (109 tis. osob). Praha se ve srovnání s ostatními regiony a ČR celkem jeví jako region, který je nejméně zatížen počtem osob držitelů průkazu OZP, vyjma průkazu ve stupni TP, který je nejméně často využívaným institutem (z hlediska počtu je v rámci systému marginální). Zatímco v ČR jako celku je zhruba 26 obyvatel z tisíce držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, v Praze se jedná jen o cca 20 obyvatel z tisíce. V některých regionech dosahuje počet držitelů průkazů ZTP a ZTP/P míry přesahující 30 obyvatel z tisíce (např. Liberecký, Zlínský). Naopak srovnatelnými regiony jsou kraje Středočeský, Karlovarský a Moravskoslezský. V celorepublikovém srovnání představuje počet držitelů průkazů v Praze cca 9 až 10% z celkového počtu držitelů průkazů OZP, což zhruba odpovídá celkovému podílu obyvatel na obyvatelstvu ČR. Dílčí závěry: Počet osob držitelů průkazů OZP je v Praze relativně nižší, než celkově v ČR či v regionálním srovnání. Celkový počet držitelů průkazů OZP v Praze činí osob, je však kumulován na malém území (podrobněji v části materiálu, který se věnuje situaci v Praze a jejich MČ), což umožňuje lépe odhadnout míru potřebné dostupnosti odpovídajících služeb. Počet držitelů průkazů OZP, a to především držitelů průkazů ZTP a ZTP/P indikuje předpokládaný rozsah péče následovně: o Počet držitelů průkazů ZTP a ZTP/P ve věku do 65 let indikuje potřebnost služeb, které jsou poskytovány terénním nebo ambulantním způsobem. Jedná se především o služby osobní asistence, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby, sociální rehabilitaci a sociálně aktivizační služby. o Počet držitelů průkazů ZTP a ZTP/P ve věku 65+ indikuje potřebnost služeb svým charakterem zaměřeným na zvládnutí běžných denních činností a chodu domácnosti a v případě osob s průkazem ZTP/P jde také o služby ambulantně pobytového či čistě pobytového charakteru, a to také v módu odlehčovacích služeb. Jde především o pečovatelskou službu, denní stacionáře, odlehčovací služby, pobytové služby a sociálně aktivizační služby. Určení referenční hladiny pro stanovení kapacity potřebných služeb je záležitostí expertního odhadu, přičemž se lze domnívat, že alespoň každý třetí držitel průkazu využije některou z výše uvedených služeb. Stanovení cílové/optimální kapacity je pak záležitostí odborné diskuse v rámci procesu strategického plánování. Odhad potřebné dostupnosti vybraných služeb je uveden v závěrečné části materiálu. 37

39 Situace v hl. m. Praze - Průkaz osoby se zdravotním postižením Absolutní počet držitelů průkazů OZP dle věkových kategorií - červen 2016 MČ TP ZTP ZTP/P muž žena muž žena muž žena PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA Celkem

40 Počet držitelů průkazů OZP na obyvatel v dané věkové kategorii - červen 2016 MČ TP ZTP ZTP/P muž žena muž žena muž žena PHA 1 0,00 1,32 9,81 1,01 1,42 11,76 0,93 6,09 38,36 0,51 6,32 59,15 3,26 2,65 18,73 1,52 3,81 12,86 PHA 2 1,00 1,03 5,76 0,00 2,30 9,71 1,25 9,64 64,02 0,79 7,78 60,59 4,02 3,84 11,23 2,88 3,05 16,26 PHA 3 0,00 1,47 5,76 0,35 2,15 8,11 1,32 7,39 48,57 0,87 6,45 54,51 4,47 4,57 12,48 2,97 3,62 15,08 PHA 4 0,72 1,82 6,85 0,25 2,21 9,53 1,04 6,46 58,46 0,75 6,42 54,76 3,77 7,17 16,88 1,91 5,23 14,40 PHA 5 0,12 1,28 5,10 0,24 1,49 6,27 1,16 8,85 51,85 0,98 6,93 46,64 3,60 4,92 12,67 3,41 4,46 13,98 PHA 6 0,26 1,32 7,87 0,18 1,27 9,12 0,86 4,97 40,71 0,72 4,03 42,79 3,51 4,44 11,75 1,71 3,88 9,75 PHA 7 0,24 1,58 4,86 0,00 2,12 8,87 2,62 8,58 68,40 0,75 6,93 81,02 3,34 3,56 11,11 2,49 2,97 10,51 PHA 8 0,18 1,22 4,97 0,19 1,57 7,07 1,66 7,67 44,21 1,05 6,52 40,57 4,69 3,70 9,84 2,85 4,19 8,95 PHA 9 0,55 1,08 5,88 0,18 1,93 12,06 1,65 5,10 44,90 1,27 5,16 45,36 3,29 4,20 14,10 1,81 3,69 13,44 PHA 10 0,10 2,20 7,58 0,44 2,54 9,90 1,87 7,99 63,62 0,66 7,81 56,76 4,89 5,60 16,01 2,54 4,57 16,96 PHA 11 0,13 1,54 4,86 0,27 1,95 6,07 1,03 8,39 42,83 0,68 7,69 37,99 4,37 5,30 10,08 2,32 5,28 11,16 PHA 12 0,16 1,37 6,35 0,17 2,32 7,97 0,66 8,18 46,52 1,66 6,30 35,12 2,95 4,16 6,16 2,16 3,60 9,59 PHA 13 0,45 1,73 6,52 0,16 2,82 10,97 0,90 6,75 45,39 1,26 6,81 45,97 5,55 6,98 11,14 2,36 4,51 18,77 PHA 14 1,52 1,67 6,08 0,21 2,83 7,28 3,42 9,38 47,24 1,48 8,17 48,52 6,07 11,04 17,90 2,74 9,59 20,49 PHA 15 0,00 1,99 9,49 0,00 2,97 8,70 1,01 8,37 54,79 0,42 8,07 50,66 3,63 5,25 12,55 2,73 4,58 16,96 PHA 16 0,00 0,81 3,27 0,00 1,36 4,97 2,55 10,82 64,31 1,96 10,46 55,51 3,65 5,68 13,62 3,93 4,35 11,60 PHA 17 0,98 1,20 7,30 0,00 2,24 6,37 1,31 8,87 50,57 1,42 7,27 51,75 5,25 7,38 17,73 3,56 6,06 19,51 PHA 18 0,89 0,73 5,06 0,30 1,85 8,17 1,19 3,96 24,20 0,61 4,32 28,79 2,38 2,92 6,75 1,51 2,47 9,88 PHA 19 1,12 2,62 8,50 0,00 4,07 12,00 3,91 8,56 55,83 2,43 8,38 59,13 5,59 7,85 21,84 4,26 7,42 21,42 PHA 20 0,61 1,05 9,35 0,00 2,86 2,14 0,61 4,84 49,53 1,94 6,54 46,46 2,44 4,63 14,02 2,58 4,50 17,87 PHA 21 0,00 1,41 4,63 0,47 1,67 8,78 3,91 6,36 46,30 0,47 4,27 42,66 1,74 3,53 10,03 0,94 3,34 14,43 PHA 22 0,47 1,46 8,29 0,00 1,79 6,42 0,00 6,06 53,32 1,00 6,16 56,88 5,59 4,39 4,74 1,00 1,39 11,93 Celkem 0,38 1,49 6,39 0,21 2,09 8,54 1,44 7,43 50,43 0,97 6,66 49,04 4,08 5,23 12,77 2,43 4,46 13,49 39

41 Počet držitelů průkazů OZP - červen 2016 MČ Absolutně V přepočtu na obyvatel Celkem muži a ženy TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P TP TP ZTP ZTP ZTP/P ZTP/P muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena abs rel abs rel abs rel PHA ,36 3,39 9,99 15,85 5,03 5, , , ,14 PHA ,66 3,37 15,54 16,85 4,86 5, , , ,21 PHA ,85 3,13 12,36 15,75 5,70 5, , , ,83 PHA ,58 3,82 15,38 18,25 8,38 7, , , ,71 PHA ,58 2,14 13,39 13,20 5,75 6, , , ,90 PHA ,23 2,96 10,26 12,74 5,50 4, , , ,18 PHA ,75 3,03 15,21 19,98 4,50 4, , , ,41 PHA ,71 2,66 13,22 13,83 5,03 5, , , ,07 PHA ,72 3,84 10,60 13,30 5,56 5, , , ,52 PHA ,80 4,19 17,05 19,83 7,38 7, , , ,48 PHA ,92 2,63 13,73 13,60 6,06 6, , , ,11 PHA ,98 3,07 13,18 11,24 4,27 4, , , ,41 PHA ,01 3,45 9,95 11,21 7,16 6, , , ,61 PHA ,14 2,99 12,44 12,94 10,75 9, , , ,33 PHA ,62 3,44 13,32 14,32 5,93 6, , , ,21 PHA ,00 1,79 17,12 17,53 6,43 5, , , ,05 PHA ,93 2,49 12,67 13,21 8,27 7, , , ,99 PHA ,29 2,48 5,77 7,24 3,26 3, , , ,33 PHA ,93 4,44 13,06 15,46 8,95 9, , , ,98 PHA ,14 2,17 10,32 12,75 5,49 6, , , ,01 PHA ,51 2,63 11,34 10,10 4,00 4, , , ,36 PHA ,93 1,97 9,51 11,69 4,76 2, , , ,71 Celkem ,05 3,13 13,04 14,67 6,20 6, , , ,11 40

42 Počet držitelů průkazů ZTP a ZTP/P v 57 MČ Prahy červen 2016 MČ 57 Průkaz ZTP muž celkem Na 1000 mužů Průkaz ZTP žena celkem Na 1000 žen Průkaz ZTP/P muž celkem Na 1000 mužů Průkaz ZTP/P žena celkem Na 1000 žen Praha 1 Praha ,99 15, ,85 16, ,03 4, ,26 5,56 Praha , , , ,95 Praha , , , ,51 Praha , , , ,12 Praha , , , ,00 Praha , , , ,46 Praha , , , ,18 Praha , , , ,49 Praha , , , ,58 Praha , , , ,42 Praha , , , ,77 Praha , , , ,07 Praha , , , ,91 Praha , , , ,79 Praha , , , ,77 Praha , , , ,92 Praha , , , ,26 Praha , , , ,39 Praha , , , ,50 Praha , , , ,90 Praha , , , ,88 Běchovice 19 13, ,05 3 2,12 8 6,61 Benice 1 3,12 2 5,76 3 9,35 1 2,88 Březiněves 3 3,93 5 6,45 2 2,62 4 5,16 Čakovice 37 6, , , ,77 Ďáblice 26 14, , , ,47 D. Chabry 19 8, ,39 9 4,15 5 2,26 D. Měcholupy 11 7, ,32 9 6,48 6 4,24 D. Počernice 18 14, , , ,94 Dubeč 14 7, ,96 8 4, ,90 Klánovice 17 10, ,41 6 3, ,70 Koloděje 8 10,78 2 2,64 2 2,70 4 5,28 Kolovraty 17 9, ,96 6 3,37 5 2,62 Královice 5 25,00 1 5, ,00 0 0,00 Křeslice 3 5,94 5 9,45 2 3,96 2 3,78 Kunratice 39 8, , , ,11 Libuš 43 8, , , ,31 Lipence 17 12,43 9 6,80 3 2,19 8 6,04 Lochkov 14 37, ,58 3 8,02 1 2,56 Lysolaje 6 8,51 6 8,24 5 7,09 4 5,49 Nebušice 9 5, , ,68 5 3,07 Nedvězí 0 0,00 1 6,67 0 0,00 0 0,00 Petrovice 28 9, , , ,79 Př. Kopanina 3 8,57 0 0,00 2 5,71 0 0,00 Řeporyje 15 6, , , ,29 Satalice 4 2, ,52 9 6, ,52 Slivenec 20 11, ,58 9 5,18 7 3,90 Suchdol 30 8, , , ,42 Šeberov 16 10, ,93 3 1,93 8 5,11 Štěrboholy 7 6, ,70 4 3,66 3 2,70 Troja 9 14, ,53 3 4,92 0 0,00 Újezd 9 6, ,54 6 4,02 2 1,27 Vel. Chuchle 19 16, , ,04 8 6,43 Vinoř 14 6, , , ,06 Zbraslav 72 14, , , ,57 Zličín 34 10, , , ,00 Praha , , , ,02 41

43 Praha - průkazy TP dle věku Praha 11; 6% Průkazy TP - podíl MČ Průkazy TP % Praha 9; 5% Praha 10; 12% Praha 12; 5% Praha 13; 5% Praha 14; 4% Praha 15; 4% Průkazy TP % Průkazy TP % Průkazy TP % Praha 7; 3% Praha 8; 8% Praha 6; 9% Praha 5; 5% Praha 4; 13% MČ 15 až 22; 14% Praha 1; 3% Praha 2; 4% Praha 3; 5% Praha 16; 1% Praha 17; 2% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% Praha - Průkazy ZTP dle věku Průkazy ZTP % Průkazy ZTP % Průkazy ZTP % PrůkazyZTP % Praha 9; 4% Praha 10; 11% Praha 8; 9% Praha 7; 4% Praha 6; 7% Praha 5; 7% Průkazy ZTP - podíl MČ Praha 11; 7% Praha 4; 13% Praha 12; 5% MČ 15 až 22 14% Praha 13; 4% Praha 3; 6% Praha 14; 3% Praha 1; 2% Praha 2; 4% Praha 15; 4% Praha 16; 2% Praha 17; 2% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% 42

44 Průkazy ZTP/P % Praha - Průkazy ZTP/P podle věku Průkazy ZTP/P % Průkazy ZTP/P % Průkazy ZTP/P % Praha 9; 4% Praha 7; 3% Praha 8; 7% Praha 10; 10% Praha 6; 8% Praha 5; 7% Průkazy ZTP/P - podíl MČ Praha 11; 7% Praha 4; 14% Praha 12; 4% Praha 13; 6% Praha 14; 6% MČ 15 až 22; 15% Praha 1; 2% Praha 2; 3% Praha 3; 5% Praha 15; 4% Praha 16; 2% Praha 17; 3% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% 43

45 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 21 Praha 22 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 21 Praha Průkazy ZTP 18 až 65 - absolutně a v přepočtu na 1000 obyv Průkazy ZTP Průkazy ZTP absolutně a v přepočtu na 1000 obyv 100 Průkazy ZTP Na 1000 obyv v kategorii 100 Průkazy ZTP Průkazy ZTP/P 18 až 65 - absolutně a v přepočtu na Průkazy ZTP/P obyv Průkazy ZTP/P Na 1000 obyv v kategorii Průkazy ZTP/P absolutně a v přepočtu na 1000 obyv Průkazy ZTP/P 65+ Průkazy ZTP/P 65+ na 1000 obyv v kategorii

46 Průkazy ZTP a ZTP/P - podíl mužů a žen ve 22 MČ Průkaz ZTP muž celkem Průkaz ZTP žena celkem Průkaz ZTP/P muž celkem Průkaz ZTP/P žena celkem Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha Průkazy ZTP a ZTP/P - podíl mužů a žen v MČ 23 až Průkaz ZTP muž celkem Průkaz ZTP žena celkem Průkaz ZTP/P muž celkem Průkaz ZTP/P žena celkem

47 1 200 Průkazy ZTP a ZTP/P - podíl mužů a žen 65+ ve 22 MČ Průkaz ZTP muž Průkaz ZTP žena 65+ Průkaz ZTP/P muž 65+ Průkaz ZTP/P žena Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha Průkazy ZTP a ZTP/P - podíl mužů a žen 65+ v MČ 23 až Průkaz ZTP muž 65+ Průkaz ZTP žena 65+ Průkaz ZTP/P muž 65+ Průkaz ZTP/P žena

48 47

49 48

50 49

51 50

52 Přehled 57 MČ Prahy dle relativní zátěže počtem držitelů průkazů OZP (ZTP a ZTP/P) na 1000 obyvatel v dané věkové kategorii MČ 57 MČ 22 Průkazy ZTP Průkazy ZTP Průkazy ZTP Průkazy ZTP Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP/P Průkazy ZTP 80+ Průkazy ZTP celkem celkem Praha 1 Praha 1 0,73 6,19 33,95 101,37 49,76 12,74 2,43 3,17 12,89 24,05 15,51 5,14 Praha 2 Praha 2 1,03 8,75 47,16 108,37 61,99 16,20 3,46 3,46 9,20 29,79 14,19 5,21 Praha 3 Praha 3 1,11 6,92 41,50 80,97 52,15 14,09 3,74 4,10 9,62 26,05 14,05 5,83 Praha 4 Praha 4 0,91 6,52 47,07 81,88 56,84 17,45 2,58 5,33 11,18 24,32 14,87 7,12 Praha 5 Praha 5 0,94 7,99 39,74 83,68 48,91 13,39 3,51 4,71 9,75 28,35 13,63 5,95 Praha 6 Praha 6 0,80 4,64 29,85 69,29 42,49 11,95 2,80 4,18 7,33 17,39 10,55 5,27 Praha 7 Praha 7 1,53 7,78 54,00 146,30 76,04 17,60 2,80 3,33 8,31 19,87 11,07 4,47 Praha 8 Praha 8 1,48 7,19 33,26 79,06 41,82 13,82 3,64 3,92 7,52 18,08 9,49 5,10 Praha 9 Praha 9 1,46 5,13 38,59 70,97 45,18 12,01 2,55 3,94 10,00 28,21 13,70 5,52 Praha 10 Praha 10 1,28 7,90 45,65 90,69 59,37 18,51 3,75 5,08 9,91 31,85 16,60 7,48 Praha 11 Praha 11 0,82 8,33 33,04 77,90 40,16 14,14 3,43 5,55 8,79 22,21 10,92 6,39 Praha 12 Praha 12 1,30 7,53 30,02 89,80 40,44 12,84 2,79 3,98 5,36 21,13 8,11 4,57 Praha 13 Praha 13 1,17 6,97 41,45 70,99 46,42 10,82 4,25 5,74 10,33 41,22 15,51 6,68 Praha 14 Praha 14 2,55 8,84 39,18 84,00 47,58 12,58 4,56 10,44 14,69 37,14 18,90 10,35 Praha 15 Praha 15 0,62 9,58 43,50 109,89 53,94 15,56 3,27 5,36 8,82 48,35 15,04 6,64 Praha 16 Praha 16 4,16 13,39 58,82 130,68 75,79 22,62 1,19 5,74 12,29 22,73 14,76 6,43 Praha 17 Praha 17 1,13 8,87 36,84 108,94 49,15 13,40 4,74 7,11 14,74 40,65 19,16 8,45 Praha 18 Praha 18 1,52 6,32 32,82 82,96 41,20 10,16 3,28 4,11 8,99 33,63 13,11 5,18 Praha 19 Praha 19 1,76 4,77 31,57 62,69 40,82 9,82 0,59 4,29 11,36 17,91 13,31 4,84 Praha 20 Praha 20 1,26 5,70 39,03 80,46 47,79 11,57 2,51 4,56 11,81 32,57 16,20 6,01 Praha 21 Praha 21 1,49 5,83 34,87 122,61 49,10 11,20 0,37 4,45 6,68 30,65 10,57 4,35 Praha 22 Praha 22 0,36 6,57 47,00 114,07 60,97 11,30 2,89 3,07 4,00 34,22 10,29 3,86 Běchovice Praha 21 4,03 6,97 41,27 100,00 54,32 13,72 2,02 2,32 6,35 44,44 14,81 4,19 Benice Praha 22 0,00 2,35 23,53 0,00 21,51 4,49 20,13 2,35 0,00 0,00 0,00 5,99 Březiněves Praha 8 0,00 3,18 27,59 25,00 27,03 5,20 4,87 3,18 0,00 25,00 5,41 3,90 Čakovice Praha 18 1,48 4,97 26,25 54,98 32,08 7,70 2,96 4,06 4,37 30,93 9,76 4,55 Ďáblice Praha 8 1,12 8,36 48,78 78,95 54,87 13,84 5,59 6,97 6,65 17,54 8,85 6,92 D. Chabry Praha 8 0,00 4,95 39,11 65,57 44,01 9,58 4,55 2,29 5,59 0,00 4,55 3,19 D. Měcholupy Praha 15 0,00 3,33 40,82 177,42 68,40 9,64 5,76 3,89 12,24 16,13 13,03 5,35 D. Počernice Praha 14 1,69 7,35 38,46 101,85 52,97 14,85 3,38 7,35 21,98 37,04 25,42 9,90 Dubeč Praha 15 2,19 4,48 27,15 40,98 30,14 7,82 4,38 3,13 13,57 32,79 17,73 5,66 Klánovice Praha 21 2,30 4,22 13,18 92,86 29,81 8,73 2,30 1,05 9,42 50,00 17,88 4,65 Koloděje Praha 21 5,26 1,09 36,36 25,00 34,15 6,67 5,26 3,28 6,06 0,00 4,88 4,00 Kolovraty Praha 22 0,00 5,58 45,20 78,43 52,63 9,77 1,85 2,33 8,47 9,80 8,77 2,98 Královice Praha 22 0,00 9,30 54,55 100,00 61,54 16,17 10,99 4,65 0,00 0,00 0,00 5,39 Křeslice Praha 11 0,00 8,94 10,87 55,56 18,18 7,74 0,00 2,98 21,74 0,00 18,18 3,87 Kunratice Praha 4 0,81 5,34 33,33 75,54 42,17 9,27 5,27 17,40 23,81 39,57 27,11 15,63 Libuš Praha 12 0,48 5,68 25,12 105,00 37,65 8,60 1,43 3,35 8,37 5,00 7,84 3,52 Lipence Praha 16 0,00 6,78 27,25 54,95 32,75 9,66 4,90 1,85 8,17 21,98 10,92 4,09 Lochkov Praha 16 0,00 17,24 70,00 321,43 125,00 31,37 0,00 2,16 20,00 35,71 23,44 5,23 Lysolaje Praha 6 0,00 2,38 15,54 166,67 42,55 8,37 2,80 5,95 15,54 0,00 12,77 6,28 Nebušice Praha 6 1,19 4,20 20,64 63,83 28,30 7,33 3,57 2,10 16,06 21,28 16,98 4,88 Nedvězí Praha 22 16,13 0,00 0,00 0,00 0,00 3,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Petrovice Praha 15 0,89 6,65 46,27 76,92 51,66 11,67 1,78 4,92 5,97 55,94 14,76 5,67 Př. Kopanina Praha 6 0,00 2,13 29,85 0,00 22,47 4,34 0,00 4,26 0,00 0,00 0,00 2,89 Řeporyje Praha 13 0,00 3,87 32,76 58,25 36,98 7,57 0,97 5,27 7,71 48,54 14,47 5,56 Satalice Praha 19 1,66 4,51 12,58 37,04 16,13 5,54 6,64 5,15 9,43 74,07 18,82 7,52 Slivenec Praha 5 3,44 5,58 44,33 57,69 47,06 11,04 3,44 4,18 7,39 9,62 7,84 4,53 Suchdol Praha 6 0,67 3,21 31,42 63,06 39,81 9,16 0,00 4,36 1,08 27,03 7,96 4,09 Šeberov Praha 11 1,49 3,51 45,58 60,24 48,25 9,60 2,97 3,51 2,68 12,05 4,39 3,52 Štěrboholy Praha 15 0,00 4,43 39,13 100,00 50,00 9,08 0,00 2,22 17,39 0,00 14,29 3,18 Troja Praha 7 5,99 7,98 54,22 150,00 72,82 17,80 5,99 1,33 0,00 0,00 0,00 2,32 Újezd Praha 11 1,30 5,19 22,95 89,55 34,95 7,83 3,91 1,56 3,28 14,93 5,38 2,61 Vel. Chuchle Praha 16 1,67 5,00 48,23 89,29 59,10 13,62 6,67 5,71 12,86 44,64 21,28 8,67 Vinoř Praha 19 2,67 4,17 28,06 60,00 34,55 7,29 3,57 4,17 5,10 50,00 14,23 5,18 Zbraslav Praha 16 1,80 10,10 34,58 96,95 47,46 14,79 4,95 5,30 7,93 8,31 8,00 5,69 Zličín Praha 17 2,11 4,87 60,88 58,14 60,31 11,27 3,51 5,10 10,65 40,70 16,89 6,24 Průměr 1,57 6,13 36,40 84,71 46,31 11,55 3,54 4,30 9,01 24,62 12,21 5,42 Medián 1,17 5,70 36,84 80,46 47,06 11,20 3,38 4,11 8,79 24,32 13,31 5,21 130% a více mediánu 1,52 7,41 47,89 104,60 61,18 14,56 4,40 5,34 11,43 31,61 17,30 6,77 (+/-) 30% mediánu 70% a méně mediánu 0,82 3,99 25,79 56,32 32,94 7,84 2,37 2,87 6,15 17,02 9,32 3,65 51

53 Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: V Praze žije celkem obyvatel držitelů průkazů OZP, což představuje 9,7% z celkového počtu těchto osob v ČR. Poměr mužů a žen držitelů průkazů OZP se výrazněji odlišuje pouze ve věkové kategorii 65+. Celkový počet osob v kategorii 65+ činí (58% z celkového počtu držitelů průkazu OZP). Žen je 9 974, tj. 60% z celkového počtu osob v dané věkové kategorii. Typický/nejčastější držitel průkazu OZP je žena nebo muž, starší 65 let, s těžkým nebo zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace (ZTP a ZTP/P). Jedná se o 52 % všech případů (14,9 tis. osob). Další významnou skupinu tvoří muži a ženy ve věku 18 až 65 let, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P. Jedná se o 33% všech případů (9,5 tis. osob). Pokud nahlížíme pouze na skupinu držitelů průkazů ZTP/P, pak skupina ve věku 18 až 65 let tvoří 50% všech držitelů průkazů tohoto typu (3,9 tis. osob). Struktura držitelů průkazů OZP se v hl. m. Praze nijak neliší od situace v ČR. Držitelů průkazů TP je v Praze celkem 3 335, což činí 11,5% z celkového počtu držitelů průkazů OZP. 55% držitelů průkazu TP je starších 65 let a 43% je ve věku 18 až 65 let. V Praze 4, Praze 6 a Praze 10 žije nejvíce držitelů průkazů TP a jejich podíl činí 34% v rámci Prahy. Držitelů průkazů ZTP je v Praze celkem , což činí 61,4% z celkového počtu držitelů průkazů OZP. 66% držitelů průkazu ZTP je starších 65 let a 32% je ve věku 18 až 65 let. V Praze 4, Praze 8 a Praze 10 žije nejvíce držitelů průkazů TP a jejich podíl činí 33% v rámci Prahy. Držitelů průkazů ZTP/P je v Praze celkem 7 821, což činí 27 % z celkového počtu držitelů průkazů OZP. 40% držitelů průkazu ZTP/P je starších 65 let a 50% je ve věku 18 až 65 let. V Praze 4, Praze 6 a Praze 10 žije nejvíce držitelů průkazů ZTP/P a jejich podíl činí 32% v rámci Prahy. V případě průkazů ZTP/P je na rozdíl od ostatních kategorií průkazů OZP převažující skupinou dle věku, skupina osob mezi 18 a 65 rokem věku. Počty držitelů průkazů ZTP a ZTP/P v přepočtu na 1000 obyvatel v dané věkové kategorii lépe vystihují zátěž jednotlivých městských částí. Z tabulek a grafů lze dovodit, že absolutní počet držitelů průkazů odpovídá obecně velikosti příslušné MČ, ovšem v přepočtu jsou již patrné rozdíly, které jsou z hlediska poměrně rovnoměrného rozložení výskytu držitelů průkazů OZP v Praze, v podstatě zanedbatelné. Pokud jsou zaznamenány vyšší přepočtené hodnoty, pak je to v případech malých MČ, kde je absolutní výskyt držitelů průkazů ve srovnání s rámcem Prahy marginální. Z grafů a především pak z kartogramů je možné dovodit, že držitelé průkazů OZP se vyskytují především v tzv. tradičních MČ, tj. MČ 1 až 22 a nejsilněji pak v MČ 1 až 10. V MČ 23 až 57 je počet držitelů průkazů OZP minimální z hlediska rámce Prahy. Jedná se celkem o držitelů průkazů OZP, tj. 7,7% z celkového počtu držitelů průkazů OZP v Praze. V MČ 1 až 10 jde naopak o držitelů průkazů OZP, což reprezentuje 64% z celkového počtu držitelů průkazů OZP v Praze. Lze se domnívat, v kontextu s demografickou prognózou, že v horizontu 20 let dojde k přesunu výskytu těchto osob z centrálních MČ do okrajových MČ, což přímo souvisí se stárnutím populace v nově budovaných sídlištních celcích. Dílčí závěry: Z hlediska sledování rozsahu potřeb osob držitelů průkazů OZP je patrné, že se tyto potřeby nejsilněji projevují v oblasti: o terénních služeb sociální péče pro osoby mladší 65 let, tj. především služby osobní asistence a další podpůrné terénní a ambulantní služby, o terénních a ambulantních služeb pro osoby starší 65 let, tj. především pečovatelskou službu, denní stacionáře a centra denních služeb, o pobytových služeb pro osoby starší 65 let. Dostupnost služeb dle území je nezbytné řešit především v oblasti terénních a ambulantních služeb, přičemž distribuce držitelů průkazů OZP v Praze poskytuje možnost stanovení vhodné referenční hladiny pro porovnání kapacit stávajících služeb a stanovení optimálních/cílových hodnot. Odhad potřebné dostupnosti vybraných služeb je uveden v závěrečné části materiálu. 52

54 Příspěvek na péči Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat. Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se neposuzuje do 18 let). Výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Shrnutí pro účely analýzy potřebnosti služeb sociální a zdravotně sociální péče: Počet a struktura příjemců předmětné dávky indikuje rozsah potřeb sociálních, zdravotně sociálních a zdravotních služeb. Struktura příjemců umožňuje indikovat rozsah typů služeb především s ohledem na jejich formu a dostupnost. Osoby, kterým je přiznán příspěvek na péči ve stupni I. a II., vyžadují obvykle terénní a ambulantní služby sociální a zdravotně sociální péče, tj. pečovatelkou službu, osobní asistenci, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby, sociální rehabilitaci a tísňovou péči. V oblasti zdravotně sociální péče pak především domácí ošetřovatelskou péči. Osoby, kterým je přiznán příspěvek na péči ve stupni III. a IV. pak navíc vyžadují také služby ambulantního a pobytového charakteru, tj. centrum denních služeb, denní stacionář, týdenní stacionář a všechny formy pobytových služeb sociální péče, včetně režimu odlehčovacích služeb. Způsob zpracování a interpretace dat Počet příjemců příspěvku na péči je popisován dle stupně závislosti, dle věku a dle pohlaví. Údaje o příjemcích PnP umožňují sledovat také způsob péče, který příjemci zvolili. Z hlediska náhledu na potřeby těchto osob jde o zcela zásadní charakteristiku, která určuje preference osob závislých na pomoci jiné osoby a jejich blízkých. Z hlediska regionálního je sledován počet příjemců PnP v krajích ČR, přičemž je sledováno, nakolik je situace v Praze srovnatelná se situací v ostatních regionech. V rámci Prahy jsou sledovány počty příjemců PnP totožně jako v regionálním srovnání a současně je provedena územní analýza v členění na 22 MČ, případně 57 MČ. Pro účely územního srovnání slouží především zpracované kartogramy. Základním interpretačním principem je srovnání výskytu příjemců PnP ve věkových kategoriích a z toho odvoditelné závěry z hlediska odhadu potřeb obyvatel v oblasti potřebnosti péče a současně provedení územního srovnání, a to v rámci distribuce příjemců PnP v hl. m. Praze. 53

55 Situace v ČR příspěvek na péči Absolutní počet příjemců PnP dle věkových kategorií - červen 2016 Kraj I II III IV muž žena muž žena muž žena muž žena PHA STČ JHČ PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Počet příjemců PnP na obyvatel v dané věkové kategorii - červen 2016 Kraj I II III IV muž žena muž žena muž žena muž žena PHA 5,01 2,44 17,45 3,59 2,36 38,39 3,93 3,07 21,55 2,12 2,55 36,91 2,65 2,10 13,94 1,51 1,55 20,00 1,83 1,01 4,65 1,04 0,84 9,58 STČ 6,49 3,17 19,82 4,68 2,70 43,04 3,87 4,09 23,34 2,27 3,33 41,70 2,62 2,96 16,24 1,47 2,23 26,00 2,23 1,72 7,17 1,41 1,28 14,21 JHČ 5,64 3,41 23,55 4,64 3,31 49,54 5,24 4,41 25,76 3,06 3,73 49,54 3,90 3,35 20,07 1,93 2,70 35,60 2,71 1,99 9,92 1,88 1,54 18,87 PLZ 7,27 3,27 19,71 4,96 3,25 40,89 6,65 4,76 25,62 3,47 3,54 48,31 4,13 3,71 20,21 1,89 2,92 31,33 2,81 2,46 9,48 2,09 1,72 19,11 KV 8,26 4,07 18,76 5,69 3,67 41,91 5,15 5,05 22,94 2,35 4,07 35,61 4,52 3,49 16,77 2,51 3,44 25,58 3,07 1,91 7,35 1,96 2,30 13,58 UL 9,08 5,22 22,15 6,43 4,92 47,09 7,27 7,26 29,84 4,01 5,81 48,73 4,97 4,72 20,61 2,40 3,50 30,22 3,86 2,52 7,86 2,40 1,71 15,46 LBC 7,49 4,36 23,42 5,79 3,63 49,14 5,93 5,25 25,15 2,98 4,20 45,98 4,40 3,82 21,19 2,26 3,08 33,27 3,64 2,16 7,72 1,86 1,57 15,47 HK 8,52 3,83 23,12 6,34 3,84 49,12 5,65 4,57 26,97 3,18 4,18 45,31 4,06 3,41 18,44 1,99 2,83 30,74 2,57 1,85 9,55 1,54 1,77 18,33 PAR 8,83 4,03 22,81 6,58 3,82 46,85 6,89 4,96 30,73 3,68 4,13 53,20 4,65 4,04 24,59 2,33 2,78 37,84 3,38 2,64 9,95 1,98 1,81 19,47 VYS 7,28 3,54 23,46 5,11 2,86 51,17 4,53 5,11 29,88 2,32 3,51 50,60 2,99 3,86 24,52 1,71 2,62 37,35 2,76 2,46 12,28 1,89 1,88 23,34 JHM 7,82 3,28 24,25 5,93 3,05 49,24 5,10 4,46 31,40 2,91 3,68 50,98 3,56 3,42 23,83 1,73 2,57 37,69 2,93 2,10 11,61 2,08 1,56 21,58 OL 7,78 4,49 26,57 6,21 3,63 52,99 4,56 4,99 28,72 2,38 3,82 47,81 2,81 3,76 21,83 1,73 2,67 32,51 3,10 2,54 9,97 1,97 2,07 18,73 MS 6,99 4,13 23,46 5,22 3,57 46,70 4,61 4,89 30,23 2,67 4,05 49,04 2,65 3,97 22,16 1,79 3,16 33,37 2,89 2,37 12,41 1,92 1,90 23,71 ZL 7,45 3,68 27,27 5,58 3,12 52,38 4,52 4,56 31,49 2,73 3,73 52,86 2,93 3,89 25,85 1,84 2,96 40,42 3,24 2,77 14,55 2,69 2,13 26,18 ČR 7,20 3,66 22,30 5,32 3,30 46,49 5,07 4,67 27,30 2,80 3,78 46,62 3,42 3,49 20,31 1,84 2,66 31,57 2,81 2,09 9,43 1,83 1,61 18,17 54

56 Počet příjemců PnP - červen 2016 Kraj Absolutně V přepočtu na obyvatel Celkem muži a ženy I II III IV I II III IV I II III IV muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena abs relat abs relat abs relat abs relat PHA ,28 10,24 6,15 9,80 4,07 5,47 1,74 2, , , , ,25 STČ ,37 11,11 6,96 10,77 4,90 6,82 2,65 3, , , , ,27 JHČ ,16 13,51 8,09 13,50 6,21 9,66 3,44 5, , , , ,40 PLZ ,75 11,67 8,60 13,20 6,55 8,88 3,70 5, , , , ,63 KV ,22 12,26 7,96 10,58 5,82 8,06 3,00 4, , , , ,85 UL ,60 14,06 10,77 14,51 7,24 8,92 3,61 4, , , , ,17 LBC ,06 13,81 8,61 12,97 6,75 9,43 3,35 4, , , , ,99 HK ,04 14,68 8,64 13,47 6,13 9,11 3,32 5, , , , ,45 PAR ,99 13,68 9,51 14,75 7,49 10,34 3,97 5, , , , ,84 VYS ,50 13,90 9,06 13,69 7,08 10,12 4,12 6, , , , ,38 JHM ,47 13,69 8,87 13,94 6,70 10,14 3,77 6, , , , ,93 OL ,68 15,04 8,75 13,35 6,51 9,14 3,85 5, , , , ,82 MS ,65 13,22 8,76 13,59 6,53 9,49 4,01 6, , , , ,35 ZL ,14 14,68 8,85 14,69 7,22 11,25 4,74 7, , , , ,23 ČR ,30 12,96 8,36 12,84 6,16 8,75 3,40 5, , , , ,32 55

57 PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PNP celkem - podíl krajů PNP celkem v krajích na 1000 obyv celkem OL 7% MS 12% JHM 12% ZL 7% VYS 5% PHA 8% PAR 6% STČ 10% HK 6% JHC 6% LBC 4% PLZ 5% KV 3% UL 9% 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 PNP I. a II. - podíl krajů PNP I. a II. v krajích na 1000 obyv celkem OL 7% MS 12% JHM 12% ZL 6% VYS 5% PHA 9% PAR 5% HK 6% STČ 11% LBC 4% JHC 6% UL 9% PLZ 5% KV 3% 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 56

58 PHA STČ JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR PNP III. a IV. - podíl krajů PNP III. a IV. v krajích na 1000 obyv celkem MS 13% OL 6% ZL 7% JHM 13% PHA 7% VYS 6% PAR 6% STČ 10% JHC 6% HK 5% LBC 4% PLZ 6% KV 3% UL 8% 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 57

59 58

60 59

61 60

62 Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: V ČR žije celkem obyvatel příjemců příspěvku na péči, tj. 34 obyvatel z tisíce je závislý na pomoci jiné osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Poměr mužů a žen příjemců příspěvku na péči - se jak v absolutním počtu, tak v relativním vyjádření převažuje na stranu žen, což je způsobeno především tím, že ve věku 65+ je převaha žen zcela dominující. Ve věkových kategoriích do 65 let je ve všech věkových kategoriích převaha mužů. Typický/nejčastější příjemcem příspěvku na péči je žena, starší 65 let, s mírou závislosti v I nebo II stupni. Jedná se o 31% % všech případů (108 tis. osob). Struktura příjemců příspěvku na péči se v hl. m. Praze nijak neliší od situace v ČR, ovšem z hlediska celkového počtu příjemců PnP přepočtených na 1000 obyvatel je Praha nejméně zatíženým regionem v ČR. V celorepublikovém srovnání představuje počet příjemců PnP v Praze cca 8% z celkového počtu příjemců PnP. Praha se ve srovnání s ostatními regiony a ČR celkem jeví jako region, který je nejméně zatížen počtem osob příjemců PnP. Zatímco v ČR jako celku je zhruba 34 obyvatel z tisíce příjemcem PnP, v Praze se jedná jen o cca 23 obyvatel z tisíce. Ve většině regionů je přepočtený počet příjemců PnP vzájemně srovnatelný. Počtem příjemců PnP v absolutním i přepočteném počtu je Praze nejblíže Středočeský kraj. Důvody pro tyto rozdíly by bylo nutné podrobit podrobnější analýze, která by zahrnovala řadu dalších charakteristik populace. Jedním z vysvětlení může být i v rámci republikového srovnání nejnižší míra nabídky pobytových služeb sociální péče v Praze. Řada příjemců PnP původem z Prahy tak vyhledává pobytové služby mimo Prahu a pokud je tato migrace za službou spojena také se změnou trvalého pobytu, může mít tato skutečnost vliv na celkově nižší přepočtený počet příjemců PnP v Praze. Současně je potřeba vzít v úvahu demografický fakt, že populace v Praze se z hlediska délky věku jeví jako nejzdravější v rámci ČR. Zcela srovnatelné údaje, jak jsou uvedeny výše, lze vysledovat také v případě, že příjemce PnP rozdělíme do skupin podle stupňů, tj. příjemci ve stupni I. a II., respektive příjemci PnP ve stupni III. a IV. a stejně tak pokud budeme sledovat věkové kategorie. Dílčí závěry: Počet osob příjemců PnP je v Praze relativně nižší, než celkově v ČR či v regionálním srovnání. Celkový počet příjemců PnP v Praze činí osob a je kumulován na malém území (podrobněji v části materiálu, který se věnuje situaci v Praze a jejich MČ). Počet příjemců PnP indikuje předpokládaný rozsah péče následovně: o Počet příjemců PnP ve všech stupních ve věku do 65 let indikuje potřebnost služeb, které jsou poskytovány terénním nebo ambulantním způsobem. Jedná se především o služby osobní asistence, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby, sociální rehabilitaci a sociálně aktivizační služby. o Počet příjemců PnP ve stupni I. a II. ve věku 65+ indikuje potřebnost služeb svým charakterem zaměřeným na zvládnutí běžných denních činností a chodu domácnosti, tj. nejčastěji pečovatelskou službu. o Počet příjemců PnP ve stupni III. a IV. ve věku 65+ indikuje potřebnost služeb svým charakterem zaměřeným na zajištění celodenní péče, tj. především služby ambulantně pobytového či čistě pobytového charakteru, a to také v módu odlehčovacích služeb. Jde především o denní stacionáře, odlehčovací služby, pobytové služby a sociálně aktivizační služby. Odhad potřebné dostupnosti vybraných služeb je uveden v závěrečné části materiálu. 61

63 Trend a prognóza počtu příjemců PnP od roku 2014 do roku 2025 Česká republika Kraj červen 2010 červen 2014 červen 2016 Nárůst absolutně Nárůst 2016/2010 v % Prognóza 2025 Nárůst absolutně PHA % STČ % JHČ % PLZ % KV % UL % LBC % HK % PAR % VYS % JHM % OL % MS % ZL % Celkem ČR % Počet příjemců PNP v letech 2014 až 2016 a prognóza do roku 2025 ČR červen 2010 červen 2014 červen ČR senioři ČR aktivní ČR děti 62

64 Počet příjemců PnP v letech 2014 až 2016 a prognóza do roku Praha červen červen červen PHA senioři PHA aktivní PHA děti Prognóza 2025 Výklad k tabulce a grafům Prognóza vývoje počtu příjemců PnP je odvozena z obecného trendu vývoje počtu obyvatel v jednotlivých věkových kategoriích. Současně je odhad vývoje počtu příjemců PnP odvozen od prognózy zpracované v rámci výzkumného projektu Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením, který zpracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v roce V rámci tohoto výzkumu byla zpracována prognóza, která předpokládá až 30% nárůst počtu příjemců PnP mezi lety 2015 a Pro účely této analýzy byl použit konzervativnější model, tj. 20% nárůst celkového počtu příjemců PnP do roku 2025 vůči současnému stavu. Ovšem v případě, kdy se na příjemce PnP díváme dle věkových kategorií, pak je nezbytné aplikovat rozdílné výhledy podle věku příjemců. Odvozeně od obecné prognózy počtu obyvatel a dle současných trendů v počtu příjemců PnP je pak stanovena prognóza ve věkové kategorii 0-17 v rozsahu 10% nárůstu, ve věkové kategorii na úroveň 5% nárůstu a ve věkové kategorii 65+ na úroveň 25% nárůstu mezi roky 2016 a Z tabulky a grafu vyplývá, že do roku 2025 bude v ČR o 70 tisíc příjemců PnP více, než je tomu v současnosti. V Praze dle této prognózy přibude cca 6 tisíc příjemců PnP, ovšem z toho jich bude 5 tisíc starších 65 let. Dílčí závěry: V horizontu jedné dekády se zvýší počet osob vyžadujících sociálně zdravotní péči až o 25%, tj. v Praze se jedná až o 6 tisíc osob. V kontextu strategického plánování sociálních a sociálně zdravotních služeb je nezbytné stanovit referenční a cílové hodnoty v úrovni prognózy, a to také z důvodu již v dnešní době poddimenzovaných kapacit služeb. V tomto kontextu je také nezbytné zvážit, zda bude i nadále udržitelná ve stávající míře ochota neformálně pečujících pečovat o své blízké. 63

65 Struktura příjemců PnP dle způsobu zajišťované péče ČR červen 2016 Kraj Neformální a sdílená péče Registrovaný poskytovatel SS POB SS AMB SS TER SS Neformální péče POB SS AMB SS TER SS PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JM OL MS ZL ČR Neuvedeno žádný registrovaný poskytovatel Příjemců PnP z toho pouze neformální péče V % Příjemců PnP z toho sdílená péče V % z toho pouze profi péče ,68% ,70% ,47% ,40% ,50% ,99% ,31% ,41% ,07% ,17% ,06% ,52% ,77% 505 5,70% ,34% ,32% ,98% ,62% ,68% ,52% ,55% ,49% ,47% ,89% ,65% ,08% ,03% ,95% ,41% ,58% ,64% ,71% ,45% ,52% ,65% ,79% ,88% ,99% ,95% ,30% ,30% ,35% ,96% ,45% ,44% V % Kraj Manžel/ka Dítě Rodič Sourozenec Prarodič Zeť (snacha) Vnuk (vnučka) Tchán (tchýně) Pravnuk (pravnučka) Praprarodič Jiná blízká osoba Asistent sociální péče Jiná fyzická osoba Celkem 1. kruh (manžel,dítě, rodič) 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR

66 Způsob zajištění péče - struktura v krajích v absolutním počtu PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL Fyzická osoba Pobytová služba Ambulantní služba Terénní služba Sdílená péče (FO a SS) Způsob zajištění péče - struktura v krajích v % 100% 80% 60% 40% 20% 0% PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Fyzická osoba Pobytová služba Ambulantní služba Terénní služba Sdílená péče (FO a SS) 65

67 Struktura neformálních pečujících v krajích - absolutní počet PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS 3. kruh (jiné osoby) 2. kruh (ostatní blízcí) 1. kruh (manžel,dítě,rodič) JHM OL MS ZL Struktura neformálně pečujícíh v krajích v % 100% 80% 60% 40% 20% 0% PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR 1. kruh (manžel,dítě,rodič) 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) 66

68 Struktura neformálních pečujících v krajích - absolutní počet PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL Manžel/ka Dítě Rodič 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) MS ZL Struktura neformálních pečujícíh v krajích v % 100% 80% 60% 40% 20% 0% PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Manžel/ka Dítě Rodič 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) 67

69 68

70 69

71 70

72 Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: Z výše uvedených tabulek, grafů a kartogramů je zjevné, že z hlediska zajištění péče je zásadním a rozhodujícím způsobem zajištění péče, péče poskytovaná tzv. neformálně pečujícími. Rodina, jiné blízké osoby, případně jiné fyzické osoby poskytují samostatně péči v 72% případů. Sdílení péče, tj. souběh neformální péče a péče zajišťované profi poskytovateli služeb se vyskytuje pouze v 7% případů, což je bohužel velmi nepříznivý ukazatel. Profi péče je zajišťována ve 21% případů a současně je zcela zjevné, že se jedná především o pobytové sociální služby, tj. v 88% případů z celkového počtu osob, které uvádějí způsob péče zajištěné pouze poskytovatelem sociálních služeb. Z hlediska struktury neformálně pečujících dominují především děti, tj. potomci opečovávaných osob jde o 42% případů. Z toho je zřejmé, že se jedná především o potomky osob v seniorském věku. Zhruba stejný počet neformálně pečujících spadá do kategorie partner nebo rodič. Dle provedených výzkumů v oblasti neformálně pečujících bylo doloženo, že neformálně pečujícím jsou z 90% ženy, nejčastěji ve věku 45 až 55 let, se středoškolským vzděláním, které před započetím péče pracovaly alespoň 15 let. V Praze je situace drobně příznivější, než v ostatních regionech, a to především z pohledu rozsahu sdílené péče. Sdílená péče se v Praze vyskytuje téměř ve12% případů. S největší pravděpodobností je to dáno vyšší územní dostupností terénních a ambulantních služeb a pravděpodobně také vyšší mírou spotřeby času v zaměstnání na straně neformálně pečujících. Z hlediska distribuce finančních prostředků vázaných na kvantum vyplácených příspěvků na péči (cca 23 mld. Kč) je tak spotřebováno v neformální péči v ČR cca 16,5 mld. Kč ročně; v Praze pak cca 1,15 mld. Kč ročně (z 1,75 mld. Kč). Dílčí závěry: Fakticky jakákoliv opatření v oblasti zajištění potřeb obyvatel, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby, je nezbytné nahlížet v kontextu největšího nositele péče, tj. neformálně pečujících. V případě, že neformálně pečujícím nebude poskytována podpora, a to jak v podobě ekonomického zajištění, tak především v podobě odborné pomoci, pak je možné očekávat, že s ohledem na rozvolňování mezigenerační soudržnosti, může systém neformálně pečujících začít selhávat. Současně je však nezbytné připomenout, že jde o analýzu údajů, které do informačních systému uvádějí žadatelé o příspěvek. Jimi uvedené údaje mohou, ale nemusí vystihovat skutečné rozložení způsobů zajištění péče. Lze se však domnívat, že údaj o způsobu zajištění péče neformálním pečujícím a údaj o zajištění péče v pobytové službě fakticky odpovídají skutečnosti. 71

73 Příspěvek na péči - situace v hl. m. Praze Absolutní počet příjemců PnP dle věkových kategorií - červen 2016 MČ I. stupeň závislosti II. stupeň závislosti III. stupeň závislosti IV. stupeň závislosti muž žena muž žena muž žena muž žena PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA PHA Celkem

74 Počet příjemců PnP na obyvatel v dané věkové kategorii - červen 2016 MČ I. stupeň závislosti II. stupeň závislosti III. stupeň závislosti IV. stupeň závislosti muž žena muž žena muž žena muž žena PHA 1 4,20 1,94 22,75 3,55 1,85 54,74 4,20 1,50 19,18 0,51 1,74 32,33 2,33 1,50 8,92 1,01 1,09 16,53 0,00 0,62 2,23 0,00 0,65 6,61 PHA 2 4,52 2,70 28,22 6,03 2,30 48,98 2,51 2,52 23,97 2,62 2,18 46,02 2,26 1,72 13,05 1,05 0,93 22,17 1,51 0,75 3,64 1,05 0,19 8,66 PHA 3 3,97 2,57 19,01 2,10 1,64 41,20 2,65 3,47 19,20 2,45 2,36 40,69 1,65 1,75 16,51 1,22 1,18 23,07 2,32 0,86 5,18 0,87 0,67 10,65 PHA 4 3,93 3,06 17,36 2,82 2,58 34,76 3,69 3,67 26,44 1,99 3,26 39,94 2,33 3,45 16,88 1,49 1,94 22,35 2,25 1,53 5,18 0,83 1,17 9,89 PHA 5 5,33 2,16 13,99 2,80 2,05 33,38 2,90 3,44 20,58 1,95 2,65 33,50 2,90 2,34 13,17 2,44 1,84 18,92 1,51 0,78 5,27 0,85 0,74 10,24 PHA 6 4,37 1,76 19,52 2,34 2,20 42,86 2,40 2,09 20,25 1,53 1,74 28,76 2,57 1,65 12,80 1,08 1,39 21,08 0,94 1,18 3,88 0,81 0,70 10,23 PHA 7 4,77 2,38 13,89 3,49 2,05 44,83 4,06 2,84 34,38 1,50 2,19 59,07 2,39 1,91 16,32 1,99 1,63 28,95 1,43 0,79 5,90 1,00 0,57 9,34 PHA 8 6,35 2,06 16,69 4,28 2,24 38,70 5,52 3,25 21,46 2,85 2,82 32,81 2,67 1,82 12,32 1,81 1,48 15,67 1,47 0,95 5,27 0,86 0,96 8,32 PHA 9 6,22 2,10 18,10 2,72 1,70 34,36 2,74 2,84 21,16 1,45 2,50 35,43 2,56 2,10 14,10 1,45 1,53 18,48 1,28 1,02 4,47 1,09 0,57 10,23 PHA 10 4,37 3,49 26,75 2,54 3,51 50,68 4,06 3,18 24,23 1,21 2,48 43,43 2,29 2,11 15,27 1,32 1,73 22,59 1,66 0,80 4,74 0,77 0,61 10,87 PHA 11 4,76 3,25 13,57 5,19 3,14 34,86 3,47 3,64 21,29 2,87 3,18 36,43 1,93 2,18 10,96 0,96 1,95 16,16 1,67 0,91 4,11 0,68 1,11 8,03 PHA 12 3,77 2,60 14,94 3,66 2,56 34,82 2,29 2,30 14,76 2,33 1,90 25,97 1,97 2,01 12,52 1,16 1,42 16,08 1,47 0,54 3,36 1,00 0,62 8,41 PHA 13 3,75 2,28 13,05 3,62 2,34 26,57 4,50 3,42 14,41 1,57 2,30 39,86 2,40 2,05 14,95 1,57 1,56 17,92 2,25 1,32 4,35 0,94 0,87 9,70 PHA 14 6,45 3,45 12,53 3,37 3,56 33,69 5,12 6,11 22,19 2,32 4,55 33,15 3,42 3,64 12,53 1,69 2,64 21,29 3,04 2,28 5,37 1,27 1,41 14,29 PHA 15 3,43 2,26 16,84 4,42 1,94 39,50 3,43 2,92 13,16 1,68 2,65 27,67 1,61 1,26 12,55 1,26 1,10 13,17 1,61 1,26 4,29 1,05 1,23 6,47 PHA 16 4,37 1,62 7,63 3,93 2,04 23,61 4,01 3,65 23,98 2,75 3,67 39,77 4,37 2,98 22,34 1,96 2,17 26,51 1,46 0,68 4,36 1,18 1,22 10,36 PHA 17 2,63 1,99 10,95 4,63 1,86 24,28 4,59 3,79 22,94 2,14 4,38 47,77 4,27 2,89 16,16 1,42 1,86 26,67 2,30 1,40 5,21 1,78 1,12 12,74 PHA 18 3,57 1,46 9,00 2,42 1,85 18,91 4,17 1,25 11,82 0,30 1,44 20,63 0,89 1,04 8,44 1,21 0,72 9,45 0,89 0,52 3,38 0,61 0,62 2,58 PHA 19 7,83 3,57 21,84 2,43 3,11 41,99 6,71 5,23 24,27 3,04 2,87 71,98 2,24 2,85 23,06 0,00 2,39 23,99 3,36 1,19 9,71 3,65 2,39 15,42 PHA 20 3,67 2,31 16,82 2,58 4,29 37,17 1,83 2,10 25,23 1,94 2,45 32,88 0,61 1,26 14,02 1,29 1,63 20,01 1,22 0,84 8,41 1,29 1,02 9,29 PHA 21 2,61 1,59 7,72 2,35 1,48 19,45 2,61 2,47 20,06 0,94 1,30 32,62 3,48 1,06 10,03 0,00 1,30 21,96 1,30 1,24 4,63 1,41 1,48 10,04 PHA 22 5,12 2,51 23,70 0,50 2,19 44,95 2,79 1,67 24,88 2,00 1,39 33,03 3,26 2,09 13,03 0,00 0,20 21,10 2,33 0,63 2,37 1,00 0,40 6,42 Celkem 4,61 2,50 17,45 3,30 2,41 38,39 3,63 3,14 21,55 1,95 2,61 36,90 2,44 2,15 13,94 1,39 1,59 19,99 1,69 1,04 4,65 0,96 0,86 9,58 73

75 Počet příjemců PnP - červen 2016 MČ Absolutně V přepočtu na obyvatel Celkem muži a ženy I II III IV I II III IV I II III IV muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena muž žena abs relat abs relat abs rela t abs rela t PHA ,22 12,46 4,39 7,57 2,67 4,11 0,76 1, , , , ,22 PHA ,39 11,86 5,38 10,68 3,32 5,04 1,25 1, , , , ,60 PHA ,20 10,07 5,62 10,47 3,89 5,81 1,73 2, , , , ,28 PHA ,96 11,12 8,03 12,74 5,81 7,26 2,36 3, , , , ,92 PHA ,47 8,00 5,75 8,24 3,98 5,12 1,56 2, , , , ,05 PHA ,38 12,01 5,29 8,20 3,76 6,07 1,59 3, , , , ,33 PHA ,32 10,48 7,15 12,93 3,87 6,91 1,57 2, , , , ,95 PHA ,62 11,47 7,07 10,12 3,93 4,99 1,85 2, , , , ,31 PHA ,41 9,09 5,67 9,57 4,06 5,25 1,61 2, , , , ,23 PHA ,92 16,02 7,20 13,28 4,56 7,26 1,68 3, , , , ,58 PHA ,55 10,90 7,06 10,90 3,85 5,11 1,68 2, , , , ,18 PHA ,90 9,21 4,39 6,79 3,77 4,31 1,19 2, , , , ,73 PHA ,81 5,94 4,90 7,37 3,59 3,83 1,86 2, , , , ,99 PHA ,15 8,05 7,75 8,41 4,61 5,26 2,80 3, , , , ,06 PHA ,55 9,22 4,47 7,00 2,92 3,32 1,76 2, , , , ,96 PHA ,17 6,66 6,85 10,55 6,27 6,90 1,42 3, , , , ,22 PHA ,27 5,86 6,40 10,78 4,87 5,67 2,07 3, , , , ,58 PHA ,85 4,56 3,19 4,11 1,90 2,15 0,95 0, , , , ,93 PHA ,90 9,44 7,92 14,45 5,13 5,44 2,79 4, , , , ,84 PHA ,69 9,82 5,36 7,78 2,95 4,85 2,01 2, , , , ,29 PHA ,70 4,83 4,97 6,69 2,92 4,61 1,73 2, , , , ,34 PHA ,53 7,50 4,50 5,78 3,60 2,95 1,29 1, , , , ,32 Celkem ,28 10,23 6,15 9,80 4,07 5,47 1,74 2, , , , ,25 74

76 I. až IV % Praha - PNP I. až IV. dle věku I. až IV % I. až IV % I. až IV % Praha 9; 4% Praha 10; 12% Praha 7; 4% Praha 8; 9% Praha 6; 9% Praha 5; 6% Praha 11; 7% Praha 4; 13% Praha 12; 4% Jiné; 12% Praha 3; 6% Praha 13; 4% Praha 14; 4% Praha 1; 2% Praha 2; 4% Podíl MČ - PNP I. až IV. Praha 15; 3% Praha 16; 2% Praha 17; 2% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% I. a II % I. a II % Praha - PNP I. a II. dle věku I. a II % I. a II % Praha 9; 4% Praha 10; 12% Praha 7; 4% Praha 8; 10% Praha 6; 9% Praha 5; 6% Praha 4; 13% Praha 11; 7% Jiné; 12% Praha 1; 2% Praha 2; 4% Praha 3; 6% Praha 12; 4% Praha 13; 4% Praha 14; 4% Podíl MČ - PNP I. a II. Praha 15; 3% Praha 16; 2% Praha 17; 2% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% 75

77 Praha - PNP III. a IV. dle věku Praha 11; 6% Praha 12; 4% Podíl MČ - PNP III. a IV. III. a IV % III. a IV % III. a IV % III. a IV % Praha 7; 4% Praha 9; 4% Praha 10; 10% Praha 8; 9% Praha 6; 9% Praha 5; 6% Praha 4; 15% Jiné; 13% Praha 13; 4% Praha 14; 4% Praha 15; 3% Praha 1; 1% Praha 2; 3% Praha 3; 6% Praha 16; 2% Praha 17; 3% Praha 18; 2% Praha 19; 1% Praha 20; 1% Praha 21; 1% Praha 22; 1% 76

78 MČ 57 MČ 22 I. a II. 65+ muž PNP I. a II. Na 1000 mužů v kategorii I. a II. 65+ žena PNP I. a II. Na 1000 žen v kategorii III. a IV. 65+ muž PNP III. a IV. Na 1000 mužů v kategorii III. a IV. 65+ žena PNP III. a IV. Na 1000 žen v kategorii III. a IV. 80+ muž PNP III. a IV. Na 1000 mužů v kategorii III. a IV. 80+ žena PNP III. a IV. Na 1000 žen v kategorii Praha 1 Praha , , , , , ,66 Praha 2 Praha , , , , , ,74 Praha 3 Praha , , , , , ,66 Praha 4 Praha , , , , , ,67 Praha 5 Praha , , , , , ,24 Praha 6 Praha , , , , , ,34 Praha 7 Praha , , , , , ,87 Praha 8 Praha , , , , , ,76 Praha 9 Praha , , , , , ,08 Praha 10 Praha , , , , , ,12 Praha 11 Praha , , , , , ,89 Praha 12 Praha , , , , , ,76 Praha 13 Praha , , , , , ,80 Praha 14 Praha , , , , , ,49 Praha 15 Praha , , , , , ,56 Praha 16 Praha , , , , , ,50 Praha 17 Praha , , , , , ,21 Praha 18 Praha , , , , , ,34 Praha 19 Praha , , , , , ,30 Praha 20 Praha , , , , , ,02 Praha 21 Praha , , , , , ,76 Praha 22 Praha , , , , , ,80 Běchovice Praha , , , , , ,15 Benice Praha , ,22 0 0, ,74 0 0, ,67 Březiněves Praha , ,63 0 0, ,53 0 0,00 0 0,00 Čakovice Praha , , , , , ,55 Ďáblice Praha , , , , , ,31 Dolní Chabry Praha , , , , , ,45 Dolní Měcholupy Praha , ,63 1 7, , , ,38 Dolní Počernice Praha , , , , , ,08 Dubeč Praha , ,34 2 8, ,58 0 0, ,73 Klánovice Praha , , , , , ,89 Koloděje Praha , , , , , ,91 Kolovraty Praha , , , , , ,67 Královice Praha , ,61 0 0, ,61 0 0, ,67 Křeslice Praha , , ,26 0 0, ,00 0 0,00 Kunratice Praha , , , , , ,03 Libuš Praha , , , , , ,53 Lipence Praha , , , , , ,91 Lochkov Praha , , , , , ,22 Lysolaje Praha , , , ,04 0 0, ,04 Nebušice Praha , , , , , ,36 Nedvězí Praha , ,30 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Petrovice Praha , , , , , ,19 Přední Kopanina Praha ,44 0 0, ,44 0 0, ,00 0 0,00 Řeporyje Praha , , , ,18 0 0, ,97 Satalice Praha , , , , , ,71 Slivenec Praha , , , , , ,25 Suchdol Praha , ,01 4 7, , , ,31 Šeberov Praha , ,24 1 4, ,10 0 0, ,29 Štěrboholy Praha , ,69 1 8, ,27 0 0, ,25 Troja Praha 7 0 0, , , , , ,67 Újezd Praha , , , , , ,56 Velká Chuchle Praha , , , , , ,29 Vinoř Praha , , , , , ,70 Zbraslav Praha , , , , , ,66 Zličín Praha , , , , , ,11 Praha celkem , , , , , ,97 Průměr 7,29 20,64 5,43 9,21 2,43 6,64 Medián 4,50 18,00 4,00 6,00 2,50 4,50 77

79 Počet mužů 65+ PNP I. a II. na 1000 mužů v daném věku Počet žen 65+ PNP I. a II. na 1000 žen v daném věku 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 Počet mužů 65+ PNP III. a IV. na 1000 mužů v daném věku Počet žen 65+ PNP III. a IV. na 1000 žen v daném věku 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 78

80 Počet mužů 80+ PNP III. a IV. na 1000 mužů v daném věku Počet žen 80+ PNP III. a IV. na 1000 žen v daném věku 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 79

81 80

82 81

83 82

84 Přehled 57 MČ přepočtený počet příjemců PNP ve stupních I. až IV. na 1000 obyvatel v příslušné věkové kategorii MČ 57 MČ 22 PNP I. až IV PNP I. až IV PNP I. až IV PNP I. až IV. 80+ PNP I. až IV. 65+ PNP I. až IV. celkem Praha 1 Praha 1 8,01 5,46 33,42 250,86 84,41 19,06 Praha 2 Praha 2 10,77 6,69 40,58 295,84 102,45 22,92 Praha 3 Praha 3 8,67 7,28 40,77 236,13 93,45 22,94 Praha 4 Praha 4 9,52 9,37 43,86 212,05 91,06 28,71 Praha 5 Praha 5 10,47 8,08 34,55 239,28 77,26 19,93 Praha 6 Praha 6 8,61 6,41 30,59 204,31 86,26 23,83 Praha 7 Praha 7 10,17 7,29 47,58 331,73 115,42 25,16 Praha 8 Praha 8 12,60 7,90 39,65 253,88 79,70 24,65 Praha 9 Praha 9 9,74 7,18 40,91 245,22 82,48 21,93 Praha 10 Praha 10 9,21 8,95 42,02 252,20 106,03 31,14 Praha 11 Praha 11 11,04 10,21 37,23 281,76 76,04 25,05 Praha 12 Praha 12 9,48 7,24 30,80 250,40 69,09 19,74 Praha 13 Praha 13 10,84 8,04 38,68 254,96 75,01 17,02 Praha 14 Praha 14 13,91 13,91 47,34 231,65 81,90 22,72 Praha 15 Praha 15 9,04 8,44 33,44 262,64 69,50 19,17 Praha 16 Praha 16 12,47 11,29 53,56 213,07 91,21 25,71 Praha 17 Praha 17 13,31 10,52 46,89 279,67 86,64 22,22 Praha 18 Praha 18 11,87 6,79 33,72 230,94 66,67 16,12 Praha 19 Praha 19 7,02 6,92 31,57 194,03 79,86 18,64 Praha 20 Praha 20 7,22 7,98 42,63 239,46 84,24 20,13 Praha 21 Praha 21 5,22 6,45 25,22 256,70 62,77 14,53 Praha 22 Praha 22 7,94 5,55 36,00 266,16 83,93 15,25 Běchovice Praha 21 16,13 6,97 31,75 277,78 86,42 20,97 Benice Praha 22 20,13 7,04 47,06 250,00 64,52 17,96 Březiněves Praha 8 14,60 2,12 20,69 150,00 48,65 11,05 Čakovice Praha 18 8,14 7,07 31,50 213,06 68,34 15,49 Ďáblice Praha 8 17,88 10,22 51,00 245,61 90,27 24,64 Dolní Chabry Praha 8 14,55 5,34 33,52 172,13 59,18 15,74 Dolní Měcholupy Praha 15 10,09 3,33 24,49 290,32 78,18 13,20 Dolní Počernice Praha 14 8,46 11,76 27,47 212,96 69,92 22,28 Dubeč Praha 15 9,86 6,72 42,99 172,13 70,92 17,25 Klánovice Praha 21 8,05 3,69 18,83 242,86 65,57 16,87 Koloděje Praha 21 10,53 5,46 18,18 150,00 43,90 12,00 Kolovraty Praha 22 6,48 5,12 59,32 254,90 103,07 17,63 Královice Praha 22 21,98 9,30 109,09 100,00 107,69 29,65 Křeslice Praha 11 7,91 2,98 21,74 277,78 63,64 10,64 Kunratice Praha 4 11,35 22,74 51,43 194,24 81,33 27,92 Libuš Praha 12 5,72 5,54 27,91 210,00 56,47 11,92 Lipence Praha 16 4,90 3,08 35,42 175,82 63,32 13,74 Lochkov Praha 16 11,56 6,47 70,00 392,86 140,63 30,07 Lysolaje Praha 6 5,60 4,76 36,27 238,10 72,34 16,05 Nebušice Praha 6 5,95 5,25 38,99 255,32 77,36 17,09 Nedvězí Praha 22 32,26 0,00 25,00 117,65 52,63 16,50 Petrovice Praha 15 10,70 4,68 25,37 279,72 70,11 14,67 Přední Kopanina Praha 6 0,00 6,40 29,85 90,91 44,94 10,12 Řeporyje Praha 13 4,87 8,08 32,76 155,34 53,05 13,58 Satalice Praha 19 11,63 8,38 40,88 166,67 59,14 16,63 Slivenec Praha 5 9,17 6,04 46,80 278,85 94,12 19,52 Suchdol Praha 6 3,37 6,19 22,75 168,17 61,31 15,35 Šeberov Praha 11 8,92 4,51 32,17 180,72 59,21 13,44 Štěrboholy Praha 15 7,03 3,69 39,13 200,00 67,86 12,71 Troja Praha 7 14,97 3,99 12,05 175,00 43,69 13,16 Újezd Praha 11 9,13 4,16 32,79 238,81 69,89 13,38 Velká Chuchle Praha 16 6,67 7,14 48,23 250,00 101,65 23,52 Vinoř Praha 19 8,91 3,79 33,16 210,00 69,11 12,70 Zbraslav Praha 16 15,31 9,27 33,86 210,53 70,33 21,28 Zličín Praha 17 7,73 6,26 44,14 261,63 89,26 17,06 Průměr 10,31 6,97 37,68 227,07 76,55 18,81 Medián 9,48 6,75 35,42 238,81 75,01 17,63 130% a více mediánu 12,33 8,78 46,05 310,45 97,51 22,92 (+/-) 30% mediánu 70% a méně mediánu 6,64 4,73 24,80 167,16 52,51 12,34

85 Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: V Praze žije celkem obyvatel příjemců PnP, což představuje 8 % z celkového počtu těchto osob v ČR. Poměr mužů a žen příjemců příspěvku na péči - se jak v absolutním počtu, tak v relativním vyjádření převažuje na stranu žen (63% ženy a 37% muži), což je způsobeno především tím, že ve věku 65+ je převaha žen z demografického hlediska zcela dominující. Ve věkových kategoriích do 65 let je ve všech věkových kategoriích převaha mužů. Typický/nejčastější příjemcem příspěvku na péči v Praze je žena, starší 65 let, s mírou závislosti v I. nebo II. stupni. Jedná se o 36% všech případů ( žen). Z hlediska věkové a struktury a rozložení dle stupňů je vždy věková kategorie 65+ dominující. V Praze tvoří 70% ze všech příjemců PnP osoby ve věku 65+. Dalšími významnými skupinami jsou obecně ženy a muži ve věku 65+. V I. a II. stupni PnP reprezentuje tato věková skupina osob, tj. téměř 50% ze všech příjemců PnP a 71% ze všech příjemců ve stupni PnP I. a II. Ve III. a IV. stupni PnP tvoří věková skupina 65+ celkem osob, což je 20% ze všech příjemců PnP a 66% ze všech příjemců ve stupni III. a IV. Osoby, které pobírají PnP, jsou pak z hlediska územního kumulovány v největších MČ Prahy. Počet příjemců PnP v MČ 4, 6, 8, 10 a 11 tvoří více než 50%. Ovšem z hlediska přepočteného počtu příjemců PnP na obyvatel se pak výrazněji profilují i další (především centrální) MČ, tj. 2, 3 a 7. Tuto strukturu lze vysledovat v obdobných rysech i v případě, že nahlížíme na příjemce jak podle skupin členěných dle stupně PnP, tak i dle věku. Dílčí závěry: Počet osob příjemců PnP je v Praze relativně nižší, než celkově v ČR či v regionálním srovnání. Celkový počet příjemců PnP v Praze činí osob a je kumulován na malém území, tj. především v tradičních MČ Prahy, tj. 1 až 10 ( příjemců PnP - 70% ze všech příjemců PnP v Praze). V MČ Prahy 11 až 22 jde o osob, tj. 23,5% a jen příjemců PnP je evidováno v MČ 23 až 57 (6,5%). Z hlediska rozložení příjemců PnP dle věku či stupňů je charakter struktury příjemců víceméně shodný v MČ Prahy tak, jak je evidován v případě, že sledujeme strukturu všech příjemců PnP. Z toho vyplývá, že je možné přistoupit ke sledování potřebnosti zajištění sociálně zdravotních služeb v Praze jednotně, a to z toho důvodu, že jednotlivé MČ se s ohledem na svou velikost neliší v kontextu zjištěných potřeb mezi sebou tak významně, aby bylo nutné přistupovat k potřebám obyvatel rozdílně. Dostupnost služeb dle území je nezbytné řešit především v oblasti terénních a ambulantních služeb, přičemž distribuce příjemců PnP v Praze poskytuje možnost stanovení vhodné referenční hladiny pro porovnání kapacit stávajících služeb a stanovení optimálních/cílových hodnot pro Prahu jako celek i pro jednotlivé MČ. V závěrečné části materiálu je uvedena tabulka zobrazující odhadovaný objem kapacit jednotlivých druhů služeb podle potenciálního zájmu o služby. 84

86 Struktura příjemců PnP dle způsobu zajišťované péče Praha červen 2016 MČ Neformální a sdílená péče Registrovaný poskytovatel SS Příjemců PnP pobytová SS ambulantní SS terénní SS neformální péče pobytová SS ambulantní SS terénní SS Neuvedeno nebo žádný registrovaný poskytovatel Příjemců PnP z toho pouze neformální péče PHA ,45% 97 17,20% ,18% PHA ,11% 112 9,90% ,72% PHA ,12% ,05% ,48% PHA ,25% 367 9,29% ,34% PHA ,95% 112 6,41% ,53% PHA ,57% ,66% ,77% PHA ,86% ,46% ,49% PHA ,30% ,27% ,36% PHA ,79% ,51% ,46% PHA ,32% ,37% ,26% PHA ,81% ,78% ,07% PHA ,29% 119 9,77% ,70% PHA ,18% 87 7,80% ,84% PHA ,34% ,87% ,70% PHA ,88% ,85% ,04% PHA ,19% 52 9,52% 78 14,29% PHA ,78% 60 9,15% ,92% PHA ,06% 26 8,36% 36 11,58% PHA ,16% 50 12,69% 40 10,15% PHA ,81% 53 17,21% 38 12,34% PHA ,96% 37 12,85% 38 13,19% PHA ,83% 25 9,65% 34 13,13% PHA celkem ,68% ,70% ,47% V % z toho sdílená péče V % z toho pouze profi péče V % 85

87 MČ 22 Manže l(ka) Dítě Rodič Souroze nec Prarodič Zeť (snacha) Vnuk (vnučka) Tchán (tchýně) Pravnuk (pravnu čka) Praprar odič Jiná blízká osoba Asistent sociální péče Jiná fyzická osoba Celkem 1. kruh (manžel,dítě, rodič) 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha celkem

88 3 500 Způsob zajištění péče - struktura v MČ Prahy v absolutním počtu Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha Fyzická osoba Pobytová služba Ambulantní služba Terénní služba Sdílená péče (FO a SS) Praha 17 Praha 18 Způsob zajištění péče - struktura v MČ Prahy v % Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha % 80% 60% 40% 20% 0% Fyzická osoba Pobytová služba Ambulantní služba Terénní služba Sdílená péče (FO a SS) 87

89 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Struktura neformálních pečujících v MČ Prahy - absolutní počet Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha Manžel(ka) Dítě Rodič 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) Struktura neformálních pečujícíh v MČ Prahy v % Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Manžel(ka) Dítě Rodič 2. kruh (ostatní blízcí) 3. kruh (jiné osoby) 88

90 89

91 90

92 91

93 Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: Z výše uvedených tabulek, grafů a kartogramů je zjevné, že i v Praze je z hlediska zajištění péče je rozhodujícím způsobem zajištění péče, péče poskytovaná tzv. neformálně pečujícími. Rodina, jiné blízké osoby, případně jiné fyzické osoby poskytují samostatně péči v 68 % případů. Sdílení péče, tj. souběh neformální péče a péče zajišťované profi poskytovateli služeb se vyskytuje ve 12% případů, což je lepší výsledek než obecně v ČR, ale i tak jde jen o velmi malý podíl sdílené péče v celkové struktuře způsobů zajištění péče. Profi péče je zajišťována ve 20 % případů a současně je zcela zjevné, že se jedná především o pobytové sociální služby, tj. v 78 % případů. Jde opět o lepší poměr, než je tomu v kontextu celé ČR, což je dáno především lepší dostupností terénních a ambulantních služeb sociální péče, než je tomu v ostatních regionech ČR. Z hlediska struktury neformálně pečujících dominují především děti, tj. potomci opečovávaných osob jde o 41 % případů. Z toho je zřejmé, že se jedná především o potomky osob v seniorském věku. Zhruba stejný počet neformálně pečujících spadá do kategorie partner nebo rodič. Z hlediska srovnání MČ Prahy je patrné, že v těch MČ, kde jsou dostupné pobytové služby, jeví se jejich podíl na způsobu zajištění péče vyšší, než v ostatních MČ. Bohužel ve všech MČ Prahy je významně malý podíl zajištění péče formou terénní či ambulantní služby. V ostatních parametrech je struktura způsobu zajištění péče fakticky totožná. Obdobně je tomu i v případě, kdy jsou porovnávány údaje o fyzických pečujících osobách. Dílčí závěry: Z hlediska udržitelnosti zajištění potřeb je nezbytné podporovat především model sdílené péče, a to sdílené péče mezi fyzickými pečujícími osobami a terénními a ambulantními službami. Posílení vazeb mezi profi poskytovateli služeb a pečujícími fyzickými osobami lze docílit aktivním a stupňovitým nabízením podpory ze strany poskytovatelů služeb do prostředí neformální péče. Přičemž stupňovitým přístupem je míněno především řetězení intervencí, tj. dostupnost informací o službách, poskytnutí obecného a následně specifického poradenství, aktivní nabídka služby v modelu sdílení, vzájemné se učení mezi profi a neformálně pečujícími v prostředí, kde je péče poskytována, rozvinutí modelu odlehčovacích služeb a postupná distribuce kompetencí mezi poskytovatele profi služby a neformálně pečujícího. 92

94 Kapacity poskytovatelů (druhů) sociálních služeb V této části se věnujeme popisu kapacit především poskytovatelů sociálních služeb, které řadíme mezi služby sociální péče. Jedná se především o následující hlavní druhy služeb, které jsou schematicky rozděleny podle nejčastějšího způsobu jejich poskytování, tj. pobytová forma, ambulantní a terénní forma (v tabulkových podkladech jsou pak zmiňovány i další druhy služeb, které spadají mezi služby sociální prevence a jejich působení je však vnímáno spíše jako doplňkové ke službám sociální péče). Některé druhy služeb mohou být poskytovány jak ambulantní tak i terénní formou. Pobytové služby sociální péče Domovy pro osoby se zdravotním postižením o Domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Domovy pro seniory o Domovy pro seniory poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Domovy se zvláštním režimem o Domovy se zvláštním režimem se poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění, závislosti na návykových látkách, osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a další typy demencí, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Chráněné bydlení o Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Týdenní stacionáře o Týdenní stacionáře poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních o Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny obejít se bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou či jinou fyzickou osobou nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb. 93

95 Ambulantní služby sociální péče Centra denních služeb o Centra denních služeb poskytují ambulantní služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Cílem služby je posílit samostatnost a soběstačnost osob v nepříznivé sociální situaci, která může vést k sociálnímu vyloučení. Denní stacionáře o Denní stacionáře poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Terénní služby sociální péče Osobní asistence o Osobní asistence se poskytuje v přirozeném sociálním prostředí osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v předem dohodnutém rozsahu a čase. Pečovatelská služba o Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnosti osob a v zařízeních sociálních služeb. Tísňová péče o Tísňová péče je terénní distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami, které jsou vystaveny stálému riziku ohrožení zdraví nebo života, popřípadě náhlého zhoršení zdravotního stavu. Průvodcovské a předčitatelské služby o Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Podpora samostatného bydlení o Podporované bydlení je terénní služba poskytovaná osobám se zdravotním postižením chronickým onemocněním, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby; služba se poskytuje v domácnosti osob. Odlehčovací služby Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti. Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. 94

96 Shrnutí pro účely analýzy potřebnosti služeb sociální a zdravotně sociální péče Kapacity a struktura poskytovaných služeb umožňuje nahlédnout celkovou kvantitativní i kvalitativní dostupnost služeb a porovnat ji s předpokládanou poptávkou po službách, kterou lze odvodit od počtu držitelů průkazů OZP nebo příjemců PnP. K jednotlivým druhům služeb lze přiřadit, dle charakteru potřeb osob odvozených od účelu dávky, dílčí srovnávací kritéria. Lze konstatovat, že služby pobytového charakteru jsou ve většině případů určeny osobám s vyšším stupněm závislosti na péči jiné osoby a terénní a ambulantní služby pak pro osoby v nižších stupních závislosti. Nejde však o jednoznačné pravidlo. Především terénní a ambulantní služby mohou být při správném nastavení poskytovány v celém spektru péče a jsou nejlépe uzpůsobeny ke sdílení péče s neformálně pečujícími. Způsob zpracování a interpretace dat Pobytové služby kapacita je měřena počtem lůžek Domov pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) Domov pro seniory (DpS) Domov se zvláštním režimem (DZR) Chráněné bydlení (CHrB) Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních (SSvZZ) Týdenní stacionář (TS) Odlehčovací služby pobytové (RESPIT) Sociální rehabilitace - pobytová (SRHB) Terénní služby kapacita je měřena počtem klientů (kapacitní místa) Osobní asistence (OA) Pečovatelská služba (PS) Tísňová péče (TP) Podpora samostatného bydlení (PSB) Tlumočnické služby (TlmS) SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením (SAS) Ambulantní služby kapacita je měřena počtem klientů (kapacitní místa) Centrum denních služeb (CDS) Denní stacionář (DS) Raná péče (RP) Tlumočnické služby (TlmS) SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením (SAS) sociálně terapeutické dílny (STD) Celková a přepočtená kapacita je pak vzájemně srovnávána mezi regiony v ČR se zvláštním akcentem na situaci v hl.m. Praze. 95

97 Situace v ČR Kapacity (lůžka) pobytové služby ČR (stav březen 2017) Kraj domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob 96 odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Počet příjemců PNP ve stupni III. a IV. na jedno lůžko ČR (stav březen 2017) Kraj domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. Zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob PHA 3,31 9,90 12,41 24,05 12,56 36,52 21,12 222,17 STC 2,19 4,47 5,00 8,27 57,20 46,54 34, ,33 JHC 2,51 8,65 12,26 11,85 42,90 61,19 78,93 893,29 PLZ 3,13 6,42 2,56 3,97 246,48 35,92 174,34 627,03 KV 2,94 5,34 4,12 24,29 320,60 40,08 641,20 0,00 UL 2,36 3,94 3,24 5,09 324,68 33,00 58,52 0,00 LBC 5,17 6,63 6,89 34,64 45,99 144,19 27, ,13 HK 2,65 7,43 3,04 9,42 739,78 739,78 47,90 0,00 PAR 2,78 6,49 1,19 6,83 593,42 101,73 78,25 0,00 VYS 3,41 8,77 10,74 38,28 28,48 65,33 68,47 0,00 JHM 5,11 4,25 13,77 40,87 101,13 137,19 51,56 0,00 OL 1,96 6,34 3,67 14,56 446,56 41,22 98,02 0,00 MS 3,04 7,83 6,94 8,42 736,73 46,71 79, ,25 ZL 3,61 7,55 9,31 36,96 251,53 184,80 96, ,25 ČR 2,95 6,04 4,67 10,74 69,19 57,98 53, ,68

98 Kapacity (kapacitní místa) ambulantní služby ČR (stav březen 2017) Kraj denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb odlehčovací služby/amb raná péče/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb sociální rehabilitace/amb pečovatelská služba/amb PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Počet příjemců PNP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo ambulantní služby - ČR (stav březen 2017) Kraj denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb odlehčovací služby/amb raná péče/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb sociální rehabilitace/amb pečovatelská služba/amb PHA 13,28 58, ,53 946,03 0,00 26,66 7,25 74,06 15,27 10,20 STC 23,55 347,66 337,73 173,34 0, ,40 13,16 42,07 22,58 5,26 JHC 36,22 142, ,67 974, ,75 428,78 76,30 54,28 54,97 77,85 PLZ 70,68 323,97 686, , , ,38 54,84 191,95 78,38 728,94 KV 54,90 80, , ,00 295,37 0,00 65,64 29,54 47,39 1,49 UL 108,34 402,39 758, , , ,29 101,99 51,00 123, ,08 LBC 55,55 58,24 739, ,13 498,17 43,96 28,58 58,38 49,00 20,85 HK 28,64 119, ,80 181, , ,40 346,49 529,36 31,19 36,58 PAR 30,61 148,84 372,09 84,95 198,21 0,00 42,76 97,08 13,64 10,67 VYS 12,44 90,77 750,40 248,34 0,00 334,13 328,16 99,88 74,70 18,10 JHM 40,58 70,22 868, , ,35 55,92 7,07 106,43 36,18 4,55 OL 28,80 131,57 429, ,36 0, ,33 85,44 128,65 51,69 60,10 MS 40,10 123,90 729,61 461,67 0,00 56,71 82,63 62,37 94,18 354,95 ZL 66,69 147, , ,00 0, ,00 135,69 55,54 138,17 163,92 ČR 30,31 114,28 710,41 435, ,47 112,12 21,89 69,64 36,97 11,51 97

99 Kapacity (kapacitní místa) terénní služby ČR (stav březen 2017) Kraj pečovatelská služba/ter odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Počet příjemců PNP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo terénní služby - ČR (stav březen 2017) Kraj pečovatelská služba/ter odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter PHA 0,97 128,53 15,92 20,95 232,75 120, ,28 19,55 24,94 17,31 STC 0,94 60,62 23,06 34,67 291,72 208, ,08 59,80 8,76 28,08 JHC 2,66 903,07 50,80 107, ,15 397,02 428,78 32,43 739,28 43,75 PLZ 25,41 897,15 100, , ,17 990, ,50 31,20 160,78 49,63 KV 0,67 565,50 41,60 126,59 49,78 82,81 295,37 0,00 443,05 21,83 UL 46,83 730,26 106,75 0,00 783, , ,00 48,90 162,74 81,15 LBC 2,63 137,29 42,34 29,89 92,83 747, ,00 15,92 137,11 27,68 HK 1, ,90 35,62 68,55 529,36 174, ,50 31,34 762,28 33,20 PAR 1, ,50 8,78 0,00 528,56 84,95 198,21 0,00 111,93 38,75 VYS 2,81 158,54 96, ,00 0,00 92, ,13 367,54 270,25 322,40 JHM 1,60 321,60 58,09 209, ,75 123,75 241,77 55,92 6,49 108,64 OL 1,49 374,46 88,45 0, ,19 46,40 0, ,40 190,27 72,57 MS 24,34 190,33 66,06 0,00 433,41 170,58 0,00 31,63 294,96 84,44 ZL 5,40 850,31 192,03 0, ,05 120,53 0, ,00 371,48 377,67 ČR 1,92 211,76 36,40 93,58 400,83 142,49 835,62 45,01 27,04 45,80 98

100 Kapacity skupiny služeb ČR (stav březen 2017) Kraj Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER Celkem/POB - relativně Celkem/AMB - relativně Celkem/TER - relativně PHA ,44 1,71 0,69 STC ,94 1,78 0,68 JHC ,36 7,08 1,90 PLZ ,86 12,15 6,49 KV ,19 1,22 0,60 UL ,81 13,93 10,14 LBC ,71 3,95 1,48 HK ,03 7,30 1,34 PAR ,65 2,72 0,94 VYS ,69 4,86 2,42 JHM ,77 1,67 1,01 OL ,96 8,16 1,32 MS ,32 7,37 6,11 ZL ,77 12,02 4,55 ČR ,16 3,29 1,36 99

101 Struktura služeb sociální péče v krajích v absolutním počtu PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER Struktura služeb sociální péče v krajích v % 100% 80% 60% 40% 20% 0% PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER 100

102 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Struktura pobytových služeb v krajích absolutně Struktura pobytových služeb v krajích v % 100% % % 70% % % % 30% % 0 10% 0% domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob domovy pro seniory/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob týdenní stacionáře/pob odlehčovací služby/pob domovy se zvláštním režimem/pob chráněné bydlení/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob 101

103 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Struktura ambulantních služeb v krajích absolutně Struktura ambulantních služeb v krajích v % % 90% % 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% denní stacionáře/amb odlehčovací služby/amb raná péče/amb tlumočnické služby/amb sociálně terapeutické dílny/amb centra denních služeb/amb pečovatelská služba/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociální rehabilitace/amb denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb odlehčovací služby/amb pečovatelská služba/amb raná péče/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb 102

104 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR Struktura terénních služeb v krajích absolutně Struktura terénních služeb v krajích v % % 90% % % 60% % % 30% 20% 10% 0% odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter 103

105 104

106 105

107 Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: Z hlediska struktury kapacit sociálních služeb dle základního členění na pobytové, ambulantní a terénní je obtížné provést exaktní srovnání. Je to dáno především tím, že v některých krajích je evidentně aplikována odlišná metodika evidence kapacit terénních a ambulantních služeb. Především v krajích Plzeňském a Ústeckém jsou dle údajů z Registru poskytovatelů sociálních služeb neúměrně nízké počty klientů v terénních a ambulantních službách. Problém záznamu kapacit jednotlivých druhů služeb může v celorepublikovém srovnání vnášet do analýzy zásadní deformace. Lze však vycházet z předpokladu, že na území Prahy je metodika záznamu do registru jednotná a nemůže tak dojít k zásadním odchylkám při výkladu předmětných dat. Přes výše uvedené lze provést alespoň rámcové srovnání, ze kterého je patrné, že Praha má v rámci regionů ČR nejvíce příhodnou strukturu služeb, což je ovšem v kontextu optimální dostupnosti kapacit služeb stále jen pozice nejlepšího mezi špatnými, což je vysledovatelné především v přepočtu kapacit jednotlivých základních druhů služeb na předpokládanou poptávku, která je měřena počtem příjemců PnP. V ČR je celkem lůžek nebo kapacitních míst ve sledovaných sociálních službách (viz výše). Z toho je lůžek v pobytových službách (32 %), kapacitních míst v terénních službách (48%) a kapacitních míst v ambulantních službách (20%). Praha reprezentuje počtem celkových kapacit cca 14% podíl na ČR. Vnitřní struktura vypovídá o větším zastoupení terénních služeb (29 307/62%) a ambulantních služeb (11 904/25%) oproti kapacitám pobytových služeb (6 266/13%) ve srovnání se situací v ČR. Srovnatelné poměry nalezneme také ve Středočeském kraji. Lůžková zařízení sociálních služeb: V ČR je evidováno celkem 108 tis. lůžek v zařízeních služeb sociální péče. Z tohoto počtu jednoznačně dominují pobytová zařízení pro seniory 62 tis. lůžek a 923 zařízení, tj. cca 57% pobytových kapacit je určeno pro seniory. Pobytová zařízení pro osoby se ZP již několik let prochází transformací z velkokapacitních zařízení směrem k menším jednotkám, nejčastěji ve formě chráněného bydlení. Kapacita DOZP a CHrB tak čítá cca 40 tis. lůžek a dle všech indicií a prognóz je tato kapacita dostačují, a to v případě, bude-li se i nadále transformovat do podoby malokapacitního bydlení, které se v nejvyšší možné míře blíží běžnému bydlení v domácnosti. Podíl kapacit v Praze činí 4,3 % na celkové kapacitě lůžek v ČR, což je vzhledem k počtu obyvatel Prahy výrazně poddimenzováno ve srovnání s jinými regiony ČR. Stejný podíl má kapacita lůžek v Praze v zařízeních služeb pro seniory. Z hlediska rozložení kapacit pobytových služeb po území ČR je Praha současně zatížena tím, že i Středočeský kraj je silně kapacitně poddimenzován a nelze tedy počítat s nabídkou kapacit v okolí Prahy. V ČR a v Praze je zastoupení kapacit jednotlivých druhů pobytových služeb následující: o Domovy pro seniory ČR 39% vs. Praha 44% o Domovy se zvláštním režimem 19% vs. 15% o Domovy pro OZP 25% vs. 12% o Chráněné bydlení 11% vs. 6% o Týdenní stacionáře 2% vs. 11% o Odlehčovací služby 2% vs. 7% o Sociální služby ve zdravotnických zařízeních 2% vs. 4% Z výše uvedeného srovnání je patrné, že v Praze jsou strukturálně více, než v ČR jako celku zastoupeny služby pro seniory, ale ještě mnohem častěji jsou zastoupeny služby odlehčovací a služby na pomezí ambulantních služeb (týdenní stacionáře a případně služby ve zdrav. zařízeních). 106

108 V celkovém přepočtu příjemců PnP ve stupni III. a IV. na počet lůžek v pobytových zařízeních připadá v ČR na 1 lůžko 1,16 příjemce PnP. Praha patří mezi regiony, kde je republikový údaj překračován a je na úrovni 1,44 příjemce PnP na 1 lůžko. V tomto kontextu je situace nejkritičtější ve Zlínském, Jihomoravském a Libereckém kraji, kde tato hodnota činí více než 1,7 příjemce PnP ve stupni III. a IV. na 1 lůžko. S ohledem na značně odlišnou strukturu lůžek v krajích je nezbytné je porovnávat spíše dle druhů sociálních služeb. Kapacity pobytových služeb byly srovnávány vždy s celkovým počtem příjemců PnP ve stupni III. a IV. bez ohledu na věk, a to z toho důvodu, že struktura příjemců dle věku je ve všech regionech totožná a umožňuje tak jednotné srovnání. Ve službě: o Domov pro seniory - připadá v ČR na 1 lůžko 2,95 příjemců PnP vs. Praha 3,31 o Domov se zvláštním režimem 6,04 vs. 9,9 o Domov pro OZP 4,67 vs. 12,41 o Chráněné bydlení 10,74 vs. 24,05 o Týdenní stacionáře 69,19 vs. 12,56 o Odlehčovací služby 53,99 vs. 21,12 o Soc. sl. ve zdrav. zař 57,98 vs. 36,52 Z výše uvedeného srovnání je patrné, že Praha je ve srovnání s ČR relativně méně vybavená kapacitami služeb pro seniory a službami pro OZP. Na druhou stranu je výrazně lépe vybavená kapacitami odlehčovacích služeb, týdenních stacionářů a soc. služeb ve zdrav. zařízeních, což je především v kontextu nabídky přechodných služeb správným trendem. Terénní sociální služby V ČR je evidována kapacita terénních sociálních služeb v rozsahu 160 tis. klientů. Z tohoto počtu jednoznačně dominuje pečovatelská služba 114,5 tis. klientů, tj. 72% z kapacit terénních služeb. Pečovatelskou službu využívají ponejvíce osoby v seniorském věku. Druhou nejrozsáhlejší službou je osobní asistence, která je ovšem více využívána osobami v aktivním věku a dětmi. Podíl kapacit v Praze činí 18 % na celkové kapacitě klientských míst v ČR, což je vzhledem k počtu obyvatel Prahy nastaveno na nadstandardně vyšší úroveň ve srovnání s jinými regiony ČR. V ČR a v Praze je zastoupení kapacit základních druhů terénních služeb následující: o Pečovatelská služba ČR 72% vs. Praha 72% o Osobní asistence ČR 6% vs. Praha 6% V celkovém přepočtu příjemců PnP ve stupni I. a II. na počet kapacitních míst v terénních službách připadá v ČR na 1 kapacitní místo 1,36 příjemce PnP ve stupni I. a II. Praha patří mezi regiony, kde je republikový údaj překračován směrem k pozitivní bilanci a je na úrovni 0,69 příjemce PnP na kapacitní místo. Z tohoto počtu by se dalo usuzovat, že kapacita terénních služeb je dostačující, což je nezbytné okamžitě odmítnout a to především z toho důvodu, že jednak terénní služby a zejména pečovatelskou službu využívají i lidé bez PnP a druhým determinantem je fakt, že se pečovatelská služba příliš často zaměřuje na úkony spojené s dovozem a přípravou stravy a tudíž se může jevit, s ohledem na úzký sortiment dílčích činností, kapacita jako dostačující. 107

109 Z výše uvedeného srovnání je patrné, že Praha je ve srovnání s ČR lépe vybavená kapacitami terénních služeb. Je však nutno vzít v úvahu, že pečovatelská služba, svým objemem a zásadně pak převažujícím charakterem dílčích činností při poskytování služeb, značně toto srovnání deformuje. Na druhou stranu v oblasti služeb osobní asistence se Praha v rámci ČR řadí mezi nejlépe vybavené regiony. Ambulantní sociální služby V ČR je evidována kapacita ambulantních sociálních služeb v rozsahu cca 62 tis. klientů. Z tohoto počtu jednoznačně dominují služby denní stacionář, centrum denních služeb a ambulantní forma pečovatelské služby. Tyto tři druhy služeb reprezentují téměř 46% z celkových kapacit ambulantních služeb. Další zásadní skupina ambulantních služeb má formu především sociálně aktivizačních služeb, sociální rehabilitace a terapeutických dílen. Tyto formy jsou však charakteristické velkou mírou pestrosti způsobu jejich poskytování a je obtížné je vzájemně srovnávat. Orientačně je jejich podíl na celkových kapacitách cca 48%. Podíl kapacit ambulantních služeb v Praze činí 18 % na celkové kapacitě klientských míst ambulantních služeb v ČR, což je vzhledem k počtu obyvatel Prahy nastaveno na nadstandardně vyšší úroveň ve srovnání s jinými regiony ČR. V celkovém přepočtu příjemců PnP ve stupni I. a II. na počet kapacitních míst v ambulantních službách připadá v ČR na 1 kapacitní místo 3,29 příjemce PnP ve stupni I. a II. Praha patří mezi regiony, kde je republikový údaj překračován směrem k pozitivní bilanci a je na úrovni 1,71 příjemce PnP na kapacitní místo. Z výše uvedeného srovnání je patrné, že Praha je ve srovnání s ČR lépe vybavená kapacitami ambulantních služeb. Stále je však potřeba mít na paměti, že kapacita služeb měřená deklarovaným počtem klientů bez skutečné evidence spotřebovaného času na služby pro klienta je pro stanovení optimálního rozsahu služeb zavádějící a v podstatě umožňuje jen územní srovnání. Dílčí závěry: Dostupné údaje o kapacitách sociálních služeb jsou obsaženy především v Registru sociálních služeb. Bohužel záznamy, které jsou v registru prováděny, mohou být založeny na jiné metodice zápisu údajů, respektive spíše na rozdílném pochopení metodiky, kterou vyžaduje MPSV ČR a příslušné krajské úřady. Pro exaktní sledování kapacit sítí sociálních služeb bude nezbytné kultivovat způsob zápisu údajů do Registru, nebo zvolit jinou metodu sledování kapacit a dalších výkonů v sociálních službách. Kapacita sítě vybraných sociálních služeb v ČR je odvozena spíše od historické činnosti a priorit okresních struktur. Krajům se doposud nedaří intervenovat do těchto sítí tak, aby docházelo k postupnému vyrovnání dostupnosti služeb na celém území krajů a potažmo ČR. Praha má proti ostatním regionům výhodu kompetenční, časové i prostorové konzistence. Toto je bezesporná výhoda ve strategickém plánování kapacit služeb pro občany Prahy. Projevuje se mimo jiné i tak, že v Praze je lepší dostupnost služeb terénního a ambulantního charakteru a odlehčovacích služeb, což je dobrým východiskem pro zvládnutí poptávky po službách, které se mají a musí odehrávat především v přirozeném prostředí klientů a ve spolupráci s jejich blízkými. 108

110 Situace v hl. m. Praze Kapacity (lůžka) pobytové služby Praha (stav březen 2017) MČ 22 domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha

111 Počet příjemců PNP ve stupni III. a IV. na jedno lůžko Praha (stav březen 2017) MČ 22 domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob Praha 1 0,00 0,00 3,55 0,00 0,00 0,00 15,00 0,00 Praha 2 4,60 0,00 0,00 10,18 3,03 16,76 15,83 0,00 Praha 3 2,32 0,00 0,00 0,00 0,00 130,75 74,71 0,00 Praha 4 4,64 6,29 4,06 15,03 2,63 0,00 43,60 24,46 Praha 5 7,63 12,08 4,08 0,00 0,00 0,00 20,71 0,00 Praha 6 2,55 11,38 5,13 27,16 0,00 0,00 24,76 35,52 Praha 7 0,00 0,00 8,63 23,43 0,00 12,62 8,63 0,00 Praha 8 1,48 6,09 0,00 9,66 0,00 6,44 30,92 0,00 Praha 9 2,64 3,72 0,00 197,00 0,00 49,25 0,00 0,00 Praha 10 2,33 4,09 0,00 468,00 40,70 17,02 24,63 66,90 Praha 11 1,11 0,00 0,00 18,87 20,96 0,00 9,59 0,00 Praha 12 0,00 0,00 0,00 0,00 7,04 0,00 7,60 0,00 Praha 13 7,58 9,48 34,45 15,79 42,11 0,00 37,90 0,00 Praha 14 10,32 0,00 0,00 7,84 28,00 0,00 0,00 0,00 Praha 15 4,88 3,09 20,33 30,50 0,00 20,33 4,21 0,00 Praha 16 0,00 0,00 0,00 16,46 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 17 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 122,00 18,77 0,00 Praha 18 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6,36 Praha 19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 20 2,88 0,00 0,00 15,83 0,00 31,67 0,00 0,00 Praha 21 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 11,20 0,00 Praha 22 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 3,30 9,90 12,40 24,05 12,56 36,51 21,12 88,99 110

112 Kapacity (kapacitní místa) ambulantní služby Praha (stav březen 2017) MČ 22 denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb pečovatelská služba/amb raná péče/amb odlehčovací služby/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb sociální rehabilitace/amb Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha

113 Počet příjemců PNP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo ambulantní služby - Praha (stav březen 2017) MČ 22 denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb pečovatelská služba/amb raná péče/amb odlehčovací služby/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociálně terapeutické dílny/amb sociální rehabilitace/amb Praha 1 53,63 6,31 0,00 0,00 143,00 0,00 0,18 0,18 0,00 1,29 Praha 2 5,46 0,00 33,84 173,50 0,00 0,00 0,00 1,81 19,28 1,48 Praha 3 14,79 0,00 9,62 0,00 0,00 0,00 0,00 3,46 20,78 31,17 Praha 4 4,64 220,25 6,61 0,00 0,00 0,00 318,00 99,38 53,00 4,36 Praha 5 116,60 0,00 0,00 656,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 65,60 Praha 6 14,43 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 29,30 11,06 Praha 7 35,45 0,00 3,51 0,00 0,00 0,00 0,00 0,25 13,12 17,26 Praha 8 26,28 0,00 6,57 0, ,00 0,00 7,19 0,88 6,11 3,90 Praha 9 6,75 14,28 0,00 67,88 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 10 66,73 64,97 24,69 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha ,00 0,00 7,35 0,00 183,75 0,00 0,00 35,87 134,50 2,96 Praha 12 4,76 0,00 5,59 0,00 209,50 0,00 2,11 7,60 0,00 0,00 Praha 13 35,05 0,00 0,00 21,45 736,00 0,00 0,00 0,00 35,75 1,43 Praha 14 8,00 4,62 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 14,33 28,67 9,56 Praha 15 0,00 0,00 11,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 19,60 Praha 16 0,00 20,75 8,30 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 17 16,48 0,00 1,65 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 122,00 Praha 18 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 20 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 21 0,00 0,00 1,35 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 22 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 13,28 58,01 10,20 378, ,29 0,00 10,68 2,90 29,66 6,12 112

114 Kapacity (kapacitní místa) terénní služby Praha (stav březen 2017) MČ 22 odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha

115 Počet příjemců PNP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo terénní služby - Praha (stav březen 2017) MČ 22 odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter Praha 1 0,00 6,27 0,20 0,11 0,00 0,00 0,00 0,18 0,21 1,29 Praha 2 28,20 18,85 0,51 1,74 11,97 5,03 23,13 0,00 0,00 1,99 Praha 3 20,98 20,96 1,15 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5,67 0,00 Praha 4 264,30 14,53 2,70 0,00 0,00 0,00 0,00 2,65 0,00 4,11 Praha 5 0,00 174,60 1,57 0,00 0,00 72,89 0,00 0,00 0,00 65,60 Praha 6 601,33 13,23 1,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 14,84 Praha 7 390,00 369,33 0,36 0,00 0,00 0,00 109,33 0,00 0,00 21,87 Praha 8 63,58 13,52 0,52 0,00 13,35 0,00 0,00 12,33 0,00 5,83 Praha 9 0,00 0,00 1,45 0,00 0,00 21,72 0,00 0,00 0,00 271,50 Praha 10 0,00 5,97 1,62 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 11 0,00 9,93 1,45 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,05 Praha 12 0,00 0,00 1,16 0,00 0,00 0,00 0,00 6,33 0,00 0,00 Praha 13 0,00 27,88 1,32 0,00 0,00 3,06 0,00 0,00 0,00 1,43 Praha 14 0,00 185,33 2,57 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 53,75 9,56 Praha 15 0,00 0,00 1,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha ,00 0,00 1,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 17 0,00 13,67 1,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 122,00 Praha 18 0,00 8,89 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 19 53,60 39,40 0,63 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,63 0,00 Praha 20 0,00 0,00 1,31 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 21 35,20 28,80 0,28 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,56 0,00 Praha 22 12,40 0,00 2,66 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Praha 128,50 15,92 0,97 8,39 93,23 48,34 652,61 7,83 9,99 6,93 114

116 Kapacity skupiny služeb Praha (stav březen 2017) MČ 22 Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER Celkem/POB - relativně Celkem/AMB - relativně Celkem/TER - relativně Praha ,87 0,24 0,09 Praha ,30 1,35 0,38 Praha ,22 2,43 0,91 Praha ,88 1,88 1,17 Praha ,97 55,52 1,51 Praha ,26 5,52 1,09 Praha ,83 0,49 0,35 Praha ,88 0,76 0,44 Praha ,49 4,39 1,39 Praha ,22 13,95 1,18 Praha ,90 2,34 0,93 Praha ,65 1,10 1,07 Praha ,63 1,52 0,71 Praha ,84 2,14 2,12 Praha ,11 8,86 1,10 Praha ,46 5,93 1,32 Praha ,27 1,41 0,92 Praha ,36 0,00 6,34 Praha ,00 0,00 0,42 Praha ,26 0,00 1,31 Praha ,20 1,35 0,21 Praha ,00 0,00 2,19 Praha ,44 1,71 0,69 115

117 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha Struktura služeb sociální péče v MČ Prahy v absolutním počtu Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER Struktura služeb sociální péče v MČ Prahy v % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Celkem/POB Celkem/AMB Celkem/TER 116

118 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha Struktura pobytových služeb v MČ Prahy absolutně Struktura pobytových služeb v MČ Prahy v % % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob 0% domovy pro seniory/pob domovy se zvláštním režimem/pob domovy pro osoby se zdravotním postižením/pob chráněné bydlení/pob týdenní stacionáře/pob sociální služby poskyt. ve zdrav. zař. lůžkové péče/pob odlehčovací služby/pob sociální rehabilitace/pob 117

119 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha Struktura ambulantních služeb v MČ Prahy absolutně Struktura ambulatních služeb v MČ Prahy v % % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% denní stacionáře/amb centra denních služeb/amb odlehčovací služby/amb pečovatelská služba/amb raná péče/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb tlumočnické služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb denní stacionáře/amb odlehčovací služby/amb raná péče/amb tlumočnické služby/amb sociálně terapeutické dílny/amb centra denních služeb/amb pečovatelská služba/amb průvodcovské a předčitatelské služby/amb SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/amb sociální rehabilitace/amb 118

120 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Praha Struktura terénních služeb v MČ Prahy absolutně Struktura terénních služeb v MČ Prahy v % % % % % % 50% % % % % 400 0% 0 odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter odlehčovací služby/ter osobní asistence/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter pečovatelská služba/ter tísňová péče/ter podpora samostatného bydlení/ter raná péče/ter průvodcovské a předčitatelské služby/ter tlumočnické služby/ter SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením/ter sociální rehabilitace/ter 119

121 120

122 121

123 122

124 123

125 124

126 Výklad k tabulkám, grafům a kartogramům: Srovnání vybavenosti Prahy dle jednotlivých MČ je fakticky možné provést pouze z hlediska struktury kapacit sociálních služeb dle základního členění na pobytové, ambulantní a terénní. Přehled vybavením jednotlivými druhy služeb je pak spíše orientační a poukazuje spíše na absenci některých druhů služeb v částech Prahy, což by mělo vést k iniciaci dostupnosti těchto druhů služeb dle předpokládané poptávky. Jak již bylo uvedeno v předchozí části materiálu, je Praha lépe, než ostatní regiony vybavena kapacitami terénních a ambulantních služeb a na druhou stranu hůře v oblasti pobytových služeb. Praha je taktéž obecně lépe vybavena službami odlehčovacího charakteru. Dostupnost velké skupiny služeb není nijak omezena příslušností potenciální klientely trvalým bydlištěm ke konkrétní MČ. Z toho důvodu jsou přepočty kapacit značně zavádějící. Kromě vysoce specifických služeb typu Tísňová péče či Tlumočnické služby se to také týká fakticky všech pobytových služeb, služeb osobní asistence a dále pak všech služeb, které mají socio terapeutický charakter. V některých údajích o výskytu služeb v MČ je potřeba vzít do úvahy do jisté míry předimenzované kapacity služeb Tísňové péče, Tlumočnických služeb a Sociálně aktivizačních služeb. V předmětných grafických srovnáních pak kapacity těchto služeb vytvářejí vizuální dojem vysoké dostupnosti služeb obecně. Jedná se především o MČ 1, 4, 7 a 8. Jistou míru objektivity může nabídnout náhled na pečovatelskou službu a některé ambulantní služby (denní stacionáře, centra denních služeb a pečovatelská služba ambulantního charakteru), a to z toho důvodu, že jak poskytovatelé, tak klienti preferují u těchto druhů služeb příslušnost k MČ. Centra denních služeb a pečovatelská služba ambulantního charakteru jsou však často jen odlišně zaregistrované služby totožného způsobu zajištění péče. Z toho úhlu pohledu je síť ambulantních služeb v Praze dle MČ značně děravá. Denní stacionáře nejsou vůbec dostupné v 7 MČ a Centra denních služeb jsou pak k dispozici pouze v 6 MČ, což je však vyvažováno dostupností ambulantní pečovatelské služby, která je dostupná ve 12 MČ. V MČ 18, 19, 20 a 22 není žádný z těchto druhů ambulantní služby. Pečovatelská služba terénního charakteru je v Praze evidována ve všech MČ, vyjma Prahy 18. Její kapacita je však značně nevyrovnaná. V přepočtu se tak kapacita pečovatelské služby pohybuje od 0,2 příjemce PnP ve stupni I. a II. na jedno kapacitní místo v pečovatelské službě (Praha 1) až po 2,7 na Praze 4. Z tohoto údaje, mimo jiných závěrů, vyplývá, že je nezbytné v prvé řadě sjednotit v registračním procesu způsob vykazování kapacit a dále pak analyzovat výkonové ukazatele pečovatelské služby, což je možné sledovat dle počtu pracovníků v přímé péči, nebo podle skutečně nasmlouvaných a poskytnutých hodin či úkonů péče. Dílčí závěry: Jak již bylo uvedeno v dílčích závěrech předchozí kapitoly, je situace v oblasti dostupnosti služeb v Praze založena na dlouhodobějším jednotném působení, než je tomu v ostatních regionech ČR. V důsledku toho je jednoznačně patrné, že nejlépe vybaveny jsou jednoznačně tradiční MČ Prahy, tj. Prahy 1 až 10. V MČ 11 až 22 je situace odvozena od toho, ke které MČ 1 až 10 historicky přináležely. V MČ 23 až 57 je situace v dostupnosti sociálních služeb v podstatě nahodilá a z hlediska kapacit marginální. Z hlediska vyrovnání dostupnosti služeb v Praze je nezbytné v prvé řadě vyrovnávat dostupnost kapacit terénních a některých ambulantních sociálních služeb v jednotlivých MČ. Pobytové služby je možno nahlížet z hlediska Prahy jako celku. 125

127 Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Za společně posuzované osoby se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady. U všech bytů se dále započítávají náklady za energie, vodné a stočné, odpady a vytápění. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, resp. srovnatelné náklady a ceny služeb a energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu služeb a energií a přiměřenou velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35. Shrnutí pro účely analýzy potřebnosti služeb sociální a zdravotně sociální péče Příspěvek na bydlení je možným indikátorem potřeb obyvatel, které vyžadují služby sociálně zdravotní péče tehdy, pokud je nahlížen prostřednictvím věku příjemců dávky a výskytem jednočlenných domácností. Osoby v seniorském věku, které současně bydlí samostatně či osaměle mohou vyžadovat vyšší rozsah profesionální podpory ze strany poskytovatelů sociálních služeb, a to jak z hlediska zajištění přímé péče, tak z hlediska poskytování příležitostí k získání informací a podmínek pro společenské a kulturní zapojení. Způsob zpracování a interpretace dat V následujících tabulkách a grafech je vyhodnocován absolutní a relativní počet příjemců příspěvků na bydlení a především pak zastoupení příjemců starších 65 let, kteří žijí v jednočlenných domácnostech. 126

128 Situace v ČR Příjemci Příspěvku na bydlení ČR (červen 2016) Kraj Celkem Domácnosti 65+ Jednočlenné domácnosti 65+ Podíl domácností 65+ na celkem Podíl jednočlenných domácností 65+ Jednočlenné domácnosti 65+ na 1000 obyv v kategorii Celkem příspěvek na bydlení v populaci na 1000 obyv PHA ,04% 90,51% 36,49 18,84 STC ,94% 95,26% 11,37 11,30 JHC ,63% 96,37% 13,16 16,24 PLZ ,92% 95,32% 11,40 11,78 KV ,82% 95,44% 19,39 29,35 UL ,31% 95,60% 25,37 38,80 LBC ,71% 95,24% 26,54 26,95 HK ,26% 95,47% 12,22 17,81 PAR ,66% 95,70% 13,10 16,27 VYS ,75% 97,58% 10,74 13,18 JHM ,63% 91,88% 18,80 20,30 OL ,94% 94,99% 15,93 21,22 MS ,32% 92,26% 53,70 42,40 ZL ,73% 97,38% 11,47 15,23 ČR ,91% 93,34% 22,44 21,89 127

129 Příspěvek na bydlení v krajích PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL Celkem Domácnosti 65+ Jednočlenné domácnosti 65+ Počet příjemců PnB - jednočlené domácnosti 65+ na 1000 obyv 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 PHA STC JHC PLZ KV UL LBC HK PAR VYS JHM OL MS ZL ČR 128

130 Situace v hl. m. Praze Příjemci Příspěvku na bydlení Praha (červen 2016) MČ Počet příspěvků na bydlení (PnB) Příspěvky na bydlení v domácnostec h 65+ Příspěvky na bydlení v jednočlených domácnostec h 65+ Podíl domácností 65+ na celkem příjemcích PnB Podíl jednočlenných domácností 65+ na příjemcích PnB 65+ Jednočlenné domácnosti 65+ (příjemci PnB) na 1000 obyv v kategorii Praha ,71% 87,64% 61,44 Praha ,91% 88,28% 98,47 Praha ,69% 89,84% 83,07 Praha ,35% 91,87% 32,47 Praha ,21% 93,09% 45,01 Praha ,64% 89,50% 33,38 Praha ,27% 90,19% 67,99 Praha ,53% 92,21% 21,28 Praha ,47% 94,14% 22,31 Praha ,84% 90,80% 44,70 Praha ,36% 90,91% 7,67 Praha ,53% 86,92% 9,32 Praha ,54% 92,94% 9,38 Praha ,50% 91,78% 20,60 Praha ,49% 91,60% 14,07 Praha ,46% 95,76% 26,59 Praha ,21% 93,43% 28,89 Praha ,83% 81,38% 28,75 Praha ,91% 82,35% 14,06 Praha ,17% 85,71% 4,86 Praha ,35% 84,21% 5,54 Praha ,64% 88,46% 11,89 Praha celkem ,04% 90,51% 33,68 129

131 Příspěvek na bydlení v MČ Prahy Počet příspěvků na bydlení (PnB) Příspěvky na bydlení v domácnostech 65+ Příspěvky na bydlení v jednočlených domácnostech Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Počet příjemců PnB - jednočlené domácnosti 65+ na 1000 obyv 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 130

132 Výklad k tabulkám a grafům: Počet příjemců příspěvku na bydlení v ČR činí V kategorii domácnosti osob starších 65 let činí v ČR , což představuje podíl 19%. Z počtu příjemců starších 65 let však více než 93% těchto příjemců žije v jednočlenných domácnostech. Každý pátý samostatně žijící člověk starší 65 let je příjemcem příspěvku na bydlení. V Praze je výskyt jednočlenných domácností 65+ (více než 8 000), které pobírají příspěvek na bydlení druhý nejvyšší v republice po Moravskoslezském kraji. Každý třetí samostatně žijící občan Prahy starší 65 let je příjemcem příspěvku na bydlení. Dílčí závěry: Nedostatek prostředků na zajištění základních potřeb, mezi něž jednoznačně spadají náklady na bydlení, může způsobovat u těchto osob neochotu použít vlastní finanční prostředky na jiné potřeby, mezi něž spadá také potřeba zajištění sociálně zdravotní péče. Dá se pak usuzovat, že v těchto případech je součástí poptávky po sociálně zdravotních službách také poptávka po řešení situace bydlení. Nejčastěji jde o poptávku po službách v domech s pečovatelskou službou a následně pak v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem. 131

133 Analýza zdravotních služeb v kontextu dlouhodobé péče v Praze V roce 2015 bylo v Praze celkem poskytovatelů zdravotních služeb (zdravotnických zařízení), tj. 16 % z celkového počtu zařízení v ČR (31,2 tisíc). Z toho téměř třetinu tvořily ambulance specialistů (32 %, respektive 1,5 tisíce) a pětinu ambulance stomatologů (21 %, cca 1 tisíc). Ordinací praktického lékaře pro dospělé bylo zhruba o polovinu méně než stomatologů (556). Samostatných ordinací psychologa bylo v Praze 110, tj. čtvrtina z celkového počtu v České republice, a logopeda 49. Téměř pětina všech ambulantních specialistů (19 %) a stomatologů (18 %) v ČR působí v Praze. V Praze působilo v roce 2015 celkem 53 poskytovatelů domácí zdravotní péče z celkového počtu 500 v ČR (11 %), 15 nemocnic, 4 fakultní nemocnice a 8 nemocnic následné péče, 11 léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), 2 hospice (z celkového počtu 17 v ČR), 2 dětské domovy pro děti do 3 let, 3 zařízení zdravotní péče v ústavech sociální péče a 3 krizová centra (z celkem 4 v ČR). Počet vybraných zdravotnických zařízení (poskytovatelů) v Praze a ČR v roce 2015 ukazuje tabulka níže. Počty vybraných zdravotnických zařízení v hl. městě Praze v roce 2015 Zdravotnické zařízení Praha ČR fakultní nemocnice nemocnice nemocnice následné péče léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN) léčebna tuberkul.a respir.nemocí (TRN) psychiatrická léčebna ostatní odborné léčebné ústavy hospic domácí zdravotní péče samostat. zaříz. nelékaře rehabilitační samostat. zaříz. nelékaře - návštěvní služba sestry zařízení pro léčbu drogových závislostí psychoterapeutický stacionář krizové centrum 3 4 Zdroj: ÚZIS 132

134 Počet vybraných ambulantních zdravotnických zařízení v Praze a ČR v roce 2015 ukazuje tabulka níže. Počty vybraných ambulantních zdravotnických zařízení v hl. městě Praze v roce 2015 Název Praha ČR ordinace praktického lékaře pro dospělé ordinace praktického lékaře pro děti a dorost ordinace PL stomatologa ordinace PL gynekologa ordinace lékaře specialisty samostatné zařízení psychologa samostatné zařízení logopeda Zdroj: ÚZIS V roce 2015 bylo v Praze necelých 12 tisíc lůžek akutní, následné a dlouhodobé lůžkové péče. V přepočtu na tisíc obyvatel připadalo cca 94 lůžek, což je o 20 více oproti celorepublikovému průměru. Zatímco počet lůžek intenzívní akutní lůžkové péče je v Praze v přepočtu na obyvatele dvojnásobný oproti ČR (14 na tisíc obyvatel v Praze oproti 6 v ČR), v případě dlouhodobé lůžkové péče je počet lůžek pod průměrem pro ČR (4,8 oproti 5,7). U ostatních typů lůžek (akutní a následná péče) je počet lůžek v přepočtu na obyvatele vyšší v Praze než v ČR celkem. Lůžka akutní péče (standardní) tvoří v Praze i ČR shodně 55 % všech lůžek. Lůžka následné a dlouhodobé péče (celkem 3 552) v Praze tvoří 30 % lůžkového fondu oproti 37 % v ČR (28,9 tisíc lůžek). Počet lůžek podle typu péče v hl. městě Praze a ČR v roce 2015 Hlavní město Praha Česká republika Typ lůžek Počet lůžek Počet na tis. obyv. Počet lůžek Počet na tis. obyv. akutní lůžková péče intenzívní , ,1 akutní lůžková péče standardní , ,3 následná lůžková péče , ,7 dlouhodobá lůžková péče 604 4, ,7 Celkem , ,8 Zdroj: ÚZIS 133

135 Z celkového počtu lékařů v lůžkové péči (přepočtené úvazky) bylo ve standardní akutní lůžkové péči lékařů (61 %), v následné a dlouhodobé lůžkové péči 262 lékařů (tj. 12 % všech lékařů). Nejvíce úvazku lékaře v přepočtu na počet lůžek je u intenzívní akutní lůžková péče (0,33 úvazku lékaře), nejnižší u následné a dlouhodobé péče (0,08, respektive 0,06 úvazku lékaře). Počet lékařů u lůžka podle typu péče v roce 2015 Přepočtený počet Počet lékařů Přepočtený počet Počet lékařů (úvazky) u lůžka (úvazky) u lůžka akutní lůžková péče intenzívní 586,4 0, ,6 0,4 akutní lůžková péče standardní 1 346,1 0, ,5 0,2 následná lůžková péče 229,3 0, ,0 0,1 dlouhodobá lůžková péče 33,3 0,1 272,7 0,1 celkem 2 195,2 0, ,8 0,2 Zdroj: ÚZIS 134

136 Domácí zdravotní péče Velmi významnou službou dlouhodobé péče je domácí zdravotní péče. Tabulka níže uvádí počet pacientů domácí péče v členění podle 22 správních obvodů (lokalizace poskytovatele zdravotnických služeb), pohlaví pacientů přijímajících péči od poskytovatele se sídlem v daném správním obvodě a třech základních věkových skupin (mladí lidé do 19 let, dospělí do 64 let a starší pacienti ve věku 65 a více let). V tomto případě zdrojem dat není NRHOSP (Národní registr hospitalizovaných), kde je uváděno bydliště pacienta, ale statistický výkaz, který vyplňují jednotliví ambulantní poskytovatelé. Údaje proto nejsou dostupné v členění podle bydliště pacienta, ale podle sídla poskytovatele. V roce 2016 bylo v Praze podle statistik ÚZIS celkem 53 z celkového počtu 500 registrovaných poskytovatelů domácí zdravotní péče v ČR. Pacientů domácí zdravotní péče bylo v roce 2016 celkem , což je o téměř 700 méně než v předchozím roce Ženy v hl. městě Praze tvoří zhruba dvě třetiny (65 %) pacientů domácí zdravotní péče. Z hlediska věkové struktury téměř 9 z 10 pacientů domácí péče v Praze je ve věku 65 a více let (88 %), což je společně s Krajem Vysočina nejvíce z krajů ČR. Tabulka níže uvádí počty pacientů domácí zdravotní péče v Praze 1 až 22 podle sídla poskytovatele. Z důvodu ochrany údajů zdravotnických zařízení tam, kde data poskytli 3 a méně poskytovatelé, jsou údaje agregovány do kategorie ostatní. Domácí zdravotní péče počet pacientů podle lokalizace poskytovatele zdravotnických služeb SO ORP hl. m. Prahy Název Celkem Muži Ženy 0-19 let let 65 let a více Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha ostatní * Praha celkem ČR celkem * obvody Prahy ve členění Praha 1 Praha 22, ve kterých hlásily méně než 3 ZZ Pozn.: počty pacientů uvedeny podle sídla hlásícího ZZ Datový zdroj: výkaz A (MZ) 1-01: domácí zdravotní péče (A089) Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (

137 Jak ukazuje tabulka výše, čtvrtina všech pacientů (25 %) domácí zdravotní péče v Praze je pacientem poskytovatele se sídlem v Praze 4 (cca 3,2 tisíce pacientů v roce 2016). Další necelá pětina (18 %) pacientů připadá na poskytovatele v Praze 10. Z poskytnutých údajů vyplývá, že nejvyšší podíl pacientů ve věku 65 a více let mají poskytovatelé domácí zdravotní péče v Praze 7 (95 %). Následující tabulka poskytuje údaje o domácí zdravotní péči v totožné struktuře jako předchozí tabulka s tím rozdílem, že uvedené údaje jsou členěny za hl. m. Prahu a jednotlivé kraje. Podle údajů ÚZIS se počet pacientů domácí péče v ČR meziročně zvýšil o 5,8 tisíce na celkem 141,4 tisíce. Počet pacientů domácí péče se mezi roky 2015 a 2016 v osmi krajích snížil (nejvíce v Kraji Vysočina a Plzeňském kraji), včetně hl. města Prahy a v šesti krajích se naopak zvýšil, nejrazantněji, téměř na dvojnásobek (o 8,5 tisíce) v Ústeckém kraji, dále pak kraji Středočeském a Pardubickém. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel je počet pacientů domácí péče v Praze třetí nejnižší ze všech krajů (985 oproti na 100 tisíc obyvatel v ČR), po kraji Zlínském (777) a Kraji Vysočina (543). Naopak nejvyšší je v kraji Ústeckém (2 469), Pardubickém (2 139) a Královéhradeckém (1 997). Nejvyšší podíl pacientů ve věku 65 a více let byl v roce 2016 v Praze (88 %), naopak nejnižší v Ústeckém kraji (74 %). Podíl žen mezi pacienty domácí péče je ve všech krajích nadpoloviční, od 52 % v kraji Ústeckém po necelé dvě třetiny (65 %) v Jihočeském kraji a Hlavním městě Praze (údaj za rok 2016). Pokud jde o hlavní příjemce domácí zdravotní péče, tedy osoby ve věku 65 a více let, nejvíce pacientů v přepočtu na tisíc obyvatel téhož věku bylo v roce 2016 v Ústeckém kraji, a to 99, tj. téměř desetina osob ve věku 65 a více let. V Ústeckém kraji tak byl v roce 2016 pacientem domácí zdravotní péče každý desátý obyvatel starší 65 let. V Praze to bylo zhruba o polovinu méně, necelých 47 pacientů na tisíc obyvatel ve věku 65 a více let, tj. zhruba každý 22. obyvatel ve věku 65 a více let. Rozdíl mezi krajem s nejvyšším a nejnižším počtem pacientů ve věku 65 a více let na tisíc obyvatel (99 v Ústeckém kraji a 25 v Kraji Vysočina) je tedy zhruba čtyřnásobný. Uvedené údaje ilustrují značné nerovnosti ve využití této služby, které je z hlediska celkové efektivity akutní i dlouhodobé péče zásadní. 136

138 Pacienti domácí zdravotní péče podle věku a pohlaví v krajích v roce 2016 Název Celkem na 100 tis. Muži Ženy 0-19 let let 65 let a více na 100 tis. 65+ Podíl 65 + (%) obyv. Hlavní město Praha % Středočeský kraj % Jihočeský kraj % Plzeňský kraj % Karlovarský kraj % Ústecký kraj % Liberecký kraj % Královéhradecký kraj % Pardubický kraj % Kraj Vysočina % Jihomoravský kraj % Olomoucký kraj % Zlínský kraj % Moravskoslezský kraj % ČR celkem % Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 137

139 Struktura hospitalizovaných Následující tabulka ukazuje počet osob hospitalizovaných během roku 2016 v některém typu zdravotnického zařízení poskytujícím následnou a / nebo dlouhodobou zdravotní péči. Jedná se tedy o druhy zařízení, která se zaměřují převážně na poskytování ošetřovatelské, respektive geriatrické péče. Hospitalizovaní jsou členěni podle místa bydliště (22 SO ORP) a vztahují se na hospitalizované obyvatele Prahy v roce 2016 (poslední dostupné údaje). V roce 2016 bylo na lůžkách následné a dlouhodobé péče hospitalizováno celkem osob. Jednalo se o lůžka v nemocnicích následné péče, léčebnách pro dlouhodobě nemocné a lůžka v nemocnicích, kde je poskytována ošetřovatelská následná péče (kód 89). Z celkového počtu hospitalizovaných na lůžkách následné a dlouhodobé péče připadal nejvyšší podíl na nemocnice a fakultní nemocnice (40 %), na nemocnice následné péče 35 % a na LDN 25 %. Nejvíce hospitalizovaných ve věku 65 a více let v přepočtu na tisíc obyvatel téhož věku bylo ve SO Praha 9 (46 na tisíc) a Praha 4 (45), nejméně SO Praha 14, SO Praha 18 a SO Praha 22 (8-12 na tisíc obyvatel) viz tabulka a kartogram níže. 138

140 Počet hospitalizovaných na lůžkách následné a ošetřovatelské péče podle místa bydliště (SO ORP Praha) 2016 MČ Nemocnice následné péče LDN Nemocnice a FN* Celkem Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Praha Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) * Kód 89 - oddělení nebo pracoviště ošetřovatelské péče DRUHZAR 105 (Nemocnice následné péče) DRUHZAR 110 (Léčebna pro dlouhodobě nemocné - LDN) DRUHZAR 101,102,ODD 89 (NEMOCNICE) 139

141 Počet hospitalizovaných osob ve věkové kategorii nad 65 let na 1000 obyvatel v daném věku Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 140

142 Struktura hospitalizovaných na lůžkách následné a dlouhodobé péče v hl. městě Praze (2016) LDN 25% Nemocnice a FN* 40% Nemocnice následné péče 35% Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) Následující graf a tabulka uvádí přehled ukončených hospitalizací osob ve věku 65 a více let podle místa propuštění v roce Z celkového počtu necelých 71 tisíc ukončených hospitalizaci, téměř dvě třetiny osob (63 %) byly propuštěny domů, 9 % zemřelo, 8 % bylo předáno do následné lůžkové, 8 % bylo přeloženo na jiné odd. téhož zdravotnického zařízení. Do zařízení sociálních služeb byly propuštěny 4 % hospitalizovaných osob ve věku 65 a více let (celkem osob). 141

143 Ukončené hospitalizace podle místa propuštění Počet ukončených hospitalizací (celkem) osob ve věku 65 a více let podle místa propuštění (2016) Pacient propuštěn domů Předčasné ukončení hospitalizace 427 Přeložen do zdravotnického zařízení akut. péče Přeložen do zdravotnického zařízení násl. péče Přeložen na jiné odd. téhož zdravotnického zař Propuštěn do zařízení sociální péče Zemřel-nevystaven poukaz na pitvu Zemřel-vystaven poukaz na pitvu Celkem Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 7% 7% 4% 2% 1% 8% 8% 63% pacient propuštěn domů přeložen do zdr.zařízení násl.péče přeložen do zdr.zařízení akut.péče zemřel-vystaven poukaz na pitvu přeložen na jiné odd.téhož zdr.zař. zemřel-nevystaven poukaz na pitvu propuštěn do zařízení sociální péče předčasné ukončení hospitalizace Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 142

144 Počet hospitalizovaných osob na lůžkách následné a ošetřovatelské péče podle místa bydliště, pohlaví a věku (SO ORP Praha) 2016 MČ Počet hosp. na tis. obyv. Muži Ženy 65 a více 65 a více na tis. obyv. Podíl 65plus 80 a více 80 a více na tis.obyv. Podíl 80plus Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % Praha % % DRUHZAR 105 (Nemocnice následné péče) DRUHZAR 110 (Léčebna pro dlouhodobě nemocné - LDN) DRUHZAR 101,102,ODD 89 (NEMOCNICE) Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 143

145 Z hlediska dlouhodobé péče a spolupráce a návaznosti zdravotních a sociálních služeb je významná zejména rostoucí kategorie pacientů ve věku nad 80 let. Jak ukazuje kartogram níže, nejvyšší podíl 80letých a starších na všech hospitalizovaných byl mezi obyvateli SO Prahy 6 (63%), nejnižší ve SO Praha 14 a Praha 18. Pacienti ve věku nad 65 let tvoří drtivou většinu hospitalizovaných na lůžkách následné a dlouhodobé péče, jejich podíl činil 91 % ve SO Praha 10 a 90 % ve SO Praha 6. S výjimkou SO Praha 18 a Praha 14 tvoří tato věková kategorie více než čtyři pětiny pacientů na těchto lůžkách (nad 83 %). Podíl hospitalizovaných osob ve věkové kategorii nad 80 let na všech hospitalizovaných v roce 2016 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 144

146 Průměrná ošetřovací doba Dalším důležitým údajem je průměrná ošetřovací doba ošetřovatelské péče, která se liší podle jednotlivých druhů zařízení. Průměrná doba ošetřování a péče byla podle očekávání nejdelší v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN). Na druhém místě jsou nemocnice následné péče. Relativně nejkratší je ošetřovatelská doba na lůžkách následné a ošetřovatelské péče v nemocnicích. Tabulka níže ukazuje srovnání průměrné ošetřovací doby podle bydliště pacienta a druhu zařízení. Vůbec nejdelší ošetřovací doba je u pacientů s bydlištěm v Praze 6 (SO), a to 97 dnů, tedy více než čtvrť roku, následují pacienti ze SO Praha 12 (89 dnů) a Praha 2 (82 dnů). Nejkratší ošetřovací doba, do měsíce a půl byla v roce 2016 u pacientů s bydlištěm ve SO Praha 9 a Praha 20 (43 resp. 36 dní). Mezi jednotlivými typy zařízení jsou však, co se týče průměrné ošetřovací doby, výrazné rozdíly. Průměrná ošetřovací doba v LDN je v průměru 1,7krát delší než v nemocnicích následné péče. Kromě obyvatel pěti správních obvodů: SO Praha 7, Praha 9, Praha 19, Praha 20 a Praha 21 byla ve všech případech průměrná ošetřovací doba delší v LDN než v nemocnicích následné péče. Vůbec nejdelší průměrná ošetřovací doba byla v roce 2016 u pacientů léčeben pro dlouhodobě nemocné s bydlištěm ve SO Praha 6 a Praha 12 (148, resp. 138 dnů), naopak nejkratší ve SO Praha 20 a Praha 21 (21 a 32 dnů). Rovněž v případě nemocnic následné péče byla nejdelší průměrné ošetřovací doba u osob s bydlištěm ve SO Praha 6 a Praha 12 (96 resp. 78 dní), naopak nejkratší ve SO Praha 13 (24 dní) a Praha 17 (30 dní). V případě ošetřovacích lůžek v nemocnicích a fakultních nemocnicích byla nejdelší ošetřovací doba u obyvatel ze SO Praha 14 (73 dnů) a SO Praha 21 (67 dnů), naopak nejkratší ve SO Praha 19 (35 dnů) a SO Praha 22 (36 dnů). Počet hospitalizovaných a průměrná ošetřovací doba podle místa poskytovatele zdravotních služeb (2015) Počet Prům. ošetř. doba hosp. Následná a dlouhodobá lůžková péče (Léčebna TRN, psychiatrická léčebna, ostatní OLÚ, další lůžková zařízení, hospic) Léčebny dlouhodobě nemocných Nemocnice následné péče celkem Celkem Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) * Pololetní výkaz o lůžkovém fondu poskytovatele zdravotních služeb (PZS 145

147 Průměrná ošetřovací doba na ošetřovatelských lůžkách podle místa bydliště (SO ORP Praha) a druhu zařízení v roce 2016 (ve dnech) MČ Nemocnice lůžka následné péče LDN Nemocnice a FN* Celkem (Ø) Praha 1 53,5 76,8 55,8 62,0 Praha 2 63,8 124,8 57,7 82,1 Praha 3 54,2 77,7 65,9 65,9 Praha 4 55,6 89,2 56,4 67,1 Praha 5 51,9 101,9 51,1 68,3 Praha 6 95,9 147,9 48,3 97,3 Praha 7 68,0 65,9 53,5 62,5 Praha 8 48,0 51,5 44,8 48,1 Praha 9 43,5 40,3 45,0 42,9 Praha 10 57,3 86,0 56,6 66,7 Praha 11 42,1 107,2 54,4 67,9 Praha 12 77,7 137,6 51,7 89,0 Praha 13 24,1 109,5 56,8 63,4 Praha 14 58,7 75,7 72,8 69,0 Praha 15 60,5 91,3 62,4 71,4 Praha 16 32,6 87,3 49,8 56,6 Praha 17 30,0 121,4 50,2 67,2 Praha 18 31,8 59,5 49,9 47,1 Praha 19 63,2 61,0 34,8 53,0 Praha 20 45,3 21,0 40,3 35,6 Praha 21 51,0 31,8 67,7 50,1 Praha 22 65,4 72,3 36,4 58,1 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) * Kód 89 - oddělení nebo pracoviště ošetřovatelské péče 146

148 Jak bylo uvedeno výše, v případě léčeben pro dlouhodobě nemocné byla nejdelší průměrná ošetřovací doba v roce 2016 u pacientů s bydlištěm ve SO Praha 6 (148 dnů), tj. necelých 5 měsíců, naopak nejkratší ve SO Praha 20 (21 dnů), tedy méně než měsíc. Průměrná ošetřovací doba v LDN (ve dnech) podle místa bydliště pacienta v roce 2016 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 147

149 V přepočtu na tisíc obyvatel bylo nejvíce hospitalizovaných v LDN ve věku 65 a více let ve SO Praha 6 a Praha 10 (5 na tis. obyv. téhož věku), naopak nejméně ve SO Praha 18, Praha 14, Praha 12, Praha 19, Praha 21, Praha 16, Praha 11 a Praha 20 (do 2 na tis. obyv.). V těchto SO byl však počet hospitalizovaných v LDN velmi nízký. Počet hospitalizovaných osob v LDN ve věkové kategorii nad 65 let na 1000 obyvatel v daném věku v roce 2016 Zdroj dat: Ústav zdravotnických informací a statistiky (2017) 148

150 Z lidí zemřelých v roce 2016 v hl. městě Praze jich necelá pětina (19 %) zemřela doma (2,2 tisíce), více než dvě třetiny zemřely ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče (67 %) nebo ve zdravotnickém zařízení poskytujícím jiné formy zdravotní péče (2 %), celkem 69 % (8,5 tisíc osob). V zařízení sociálních služeb zemřelo v roce 2016 celkem 784, tj. 6 % z celkového počtu zemřelých. Podíl zemřelých byl v Praze ve srovnání s průměrem pro ČR podprůměrný jak v případě zemřelých doma (19 % oproti 21 %), tak zemřelých v zařízení sociálních služeb (6,5 % oproti 7,3 % v ČR). Struktura zemřelých v Praze v roce 2016 podle místa úmrtí ve ZZ ,5% 3,7% 1,6% doma soc. služby ,5% jiné ZZ 280 jinde 243 nezjištěno venku při převozu ,7% ve ZZ doma soc. služby jinde nezj. Vysvětlivky: Ve ZZ = ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče; jiné ZZ = ve zdravotnickém zařízení poskytujícím jiné formy zdravotní péče; venku = na ulici, veřejném míst; soc. služby = v zařízení sociálních služeb; jinde; nezj. = nezjištěno Pozn.: V druhém grafu (vpravo) kategorie ZZ zahrnuje všechna ZZ včetně jiné, kategorie jinde zahrnuje kategorie jinde, na ulici / veřejnosti a při převozu do zdravotnického zařízení Zdroj: ÚZIS Tabulka níže ukazuje počty zemřelých v Praze v roce 2016 podle místa úmrtí. 149