Přehled zpráv. Stát na šikmé ploše Literární noviny ~ str. 10 ~ Civilizace Martin Potůček

Transkript

1 Přehled zpráv Stát na šikmé ploše Literární noviny ~ str. 10 ~ Civilizace Martin Potůček Soukup: Vlastníci médií obsah neřeší mediaguru.cz ~ str. 00 ~ TV Mediaguru Soukup nepřímo nevyloučil další kanály TV Barrandov mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality Martina Vojtěchovská Víme, v jaké pražské lokalitě se nejlépe bydlí buildingnews.cz ~ str. 00 ~ Zprávy dne Tomáš Johánek Dnešek v Praze Praţský deník ~ str. 02 ~ Z metropole (bch) Politolog Jan Kubáček: Nejsme vyzrálejší, jen realističtí Českolipský deník ~ str. 02 ~ Volby JANA ŠVECOVÁ Gruzie má po uplynulém víkendu nového prezidenta ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle Politolog Jan Kubáček: Nejsme vyzrálejší, jen realističtí denik.cz ~ str. 00 ~ Liberecký kraj Dopisy a y Hospodářské noviny ~ str. 12 ~ Volby 2013 Kamil Švec PR summit ve znamení změn Marketing & Media ~ str. 18 ~ Agentury Jiří Hořčica, Jan Brychta Český rozhlas zkouší revoluci i evoluci Marketing & Media ~ str. 24 ~ Média Marie Lafantová Politiku nespasí odbornictví, švýcarský model ani vůdci Mladá fronta DNES ~ str. 15 ~ Názory Michal Kubát Z kraje do parlamentu Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Kraj Liberecký Plné znění zpráv 1

2 Novodobý Villon Ona DNES ~ str. 38 ~ Muţ nakonec EVA TICHÁ Svobodnější jsou lepší než žádné S pozvanými hosty o volbách a o tom, co přinesou do budoucna Respekt ~ str. 16 ~ Volby 2013 ondřej kudrna Němci touží po velké koalici ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět Lukáš Hadrava Sprostý a hloupý podraz. Profesor Potůček naříká nad situací v ČSSD parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor dkr Povolební pat? Ani náhodou dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz Tomáš Karásek Konec českého antikomunismu dialog.ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz Jindřich Šídlo Povolební pat? Ani náhodou ihned.cz ~ str. 00 ~ dialog.ihned.cz Tomáš Karásek Svobodnější jsou lepší než žádné respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Redakce Respekt Vítejte v klubu - Kde se v normalizačním Československu scházeli počítačoví nadšenci? games.cz ~ str. 00 ~ Téma Jaroslav Švelch Život singles přináší svobodu, ale také samotu Táborský deník ~ str. 08 ~ Táborsko KATEŘINA KREJČOVÁ STALO SE CIO Business World ~ str. 06 ~ Stalo se Martin Roman odstoupil z dozorčí rady ČEZu ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika mav Martin Roman skončil v dozorčí radě ČEZ, doplní ji Mejstřík a Mareš ekonomika.idnes.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika idnes.cz, Iva Špačková, MF DNES, Jana Klímová Martin Roman odstoupil z funkcí v dozorčí radě ČEZ. Novými členy se stali Michal Mejstřík a Jan Mareš kurzy.cz ~ str. 00 ~ Akcie v ČR Plné znění zpráv 2

3 Martin Roman odstoupil z funkcí v dozorčí radě ČEZ parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor Alena Hechtová Roman má dnes skončit v ČEZ Právo ~ str. 09 ~ Zpravodajství (pro) Rozdělení eurozóny by poškodilo Německo businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Aktuality z EU EurActiv.cz Bohumil Doležal: Zklamání z volebních výsledků bude obrovské E15 ~ str. 16 ~ rozhovor Pavel Otto Roman má odejít z dozorčí rady ČEZ, nahradí ho Mejstřík e15.cz ~ str. 00 ~ Domácí politika Hledání funkčního sociálního státu e15.cz ~ str. 00 ~ Archiv Bohumil Doležal: Zklamání z volebních výsledků bude obrovské e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory Hledání funkčního sociálního státu euro.e15.cz ~ str. 00 ~ Archiv Kdo jsou současní volební lídři v kraji? Frýdecko-místecký a třinecký deník ~ str. 65 ~ Příloha - Volby 2013 O židle u volební urny se strany mohly přetrhnout Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Praha Pavel Švec Strany v metropoli mají velký zájem o své lidi ve volebních komisích praha.idnes.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy MF DNES, Pavel Švec Tajně u Okamury: Tak se dělá kampaň za pár korun aktualne.cz ~ str. 00 ~ Volby - Domácí Sandra Štefaniková TV Barrandov povede exředitel Novy Vladimír Železný. Chce sledovanost přes 10 procent byznys.ihned.cz ~ str. 00 ~ byznys.ihned.cz Karel Tinl, ČTK Plné znění zpráv 3

4 PR summit 2013: Osobností roku je Marek Pražák MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz Jan Brychta, Jiří Hořčica Zeman je jako v ruském metru Mladá fronta DNES ~ str. 13 ~ Publicistika Barbora Tachecí Letošní kampaň? Amarounová Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Kraj Liberecký Jan Šebelka Otcův vrah žije v našem domě v Suchumi Lidové noviny ~ str. 12 ~ Horizont TOMÁŠ KUČERA Politolog: Výsledek voleb nemůže být jiný, než otřesný prvnizpravy.cz ~ str. 00 ~ politika Hra na menší zlo prvovoliče nezajímá. Preferují menší strany lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova Lidovky.cz, Šárka Kabátová Změní německé volby evropskou politiku? Newsletter CEP (newsletter) ~ str. 04 ~ Malá obrana vědeckého času Lidové noviny ~ str. 24 ~ Orientace / esej FILIP VOSTAL Jak na demokratickou paralýzu? Hospodářské noviny ~ str. 12 ~ Názory Kryštof Kozák Odpověď na dotaz snaživé šprtky Anny louc.cz ~ str. 00 ~ Jak chce Teplo Network v Přerově vlastně konkurovat? Nové Přerovsko ~ str. 19 ~ Názory, komentáře Je jednotný bankovní dohled tím správným řešením? protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom hha Hvězdný prachy diváky naučí, jak nenaletět finančním podvodníkům ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika ana Investiční večer: Co budou české parlamentní volby znamenat pro trhy a ekonomiku? investicniweb.cz ~ str. 00 ~ Investiční web redakce Plné znění zpráv 4

5 Velká díla i přehlídka klišé Literární noviny ~ str. 12 ~ Umění Petr ŠAFAŘÍK Média veřejné služby bez odvahy a směru Literární noviny ~ str. 06 ~ Příloha - Dossier Michal Komárek Staré právní pořádky na PF UK v ohrožení blog.ihned.cz ~ str. 00 ~ hulle.blog.ihned.cz Tomáš Hülle Dobrá potvora Marie Claire ~ str. 180 ~ hovory s laurou Všelijaká bilance Nový prostor ~ str. 08 ~ Téma: Média Ondřej Slačálek, Tomáš Havlín, Jakub Holzer Chatt Novinář? To už nezní hrdě Nový prostor ~ str. 20 ~ Rozhovor Tomáš Havlín, Ondřej Slačálek POZVÁNKA: Urbanmotion - lidé, mobilita, urbanizace hybrid.cz ~ str. 00 ~ Co vám uniklo: porno u zemanovců i kamenování Satana lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova Lidovky.cz Imigrace a nacionalismus? Zásadní problémy dnešního Ruska. A bude hůř lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy ze světa Lidovky.cz, Magdalena Slezáková Zdeněk Tůma: Studenta web&mag ~ str. 58 ~ Kariéra Vojtěch Koval Petr Paulczynski virtually.cz ~ str. 00 ~ Zaměstnáte mě? Mám vysokou a hledám práci v call centru aktualne.cz ~ str. 00 ~ Práce - Ekonomika Tereza Holanová V Českém rozhlase a České televizi začínají spoty politických stran a hnutí ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle Páté a poslední Nábřeží žije! patřilo fotografii a filmu denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Domov Vratislav Dostál Plné znění zpráv 5

6 Víc než polovina lidí podporuje změnu volebního systému Prima ~ str. 05 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima V zájmu strany Respekt ~ str. 73 ~ Civilizace Jan Adamec Když fotky lžou Týden ~ str. 84 ~ Moderní ţivot Lukáš Kašpar Petr Paulczynski virtually.cz ~ str. 00 ~ Auto*Mat: Nábřeží žije! završila fotografie a film parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy Tisková zpráva Smetanovo nábřeží Pražany přitahovalo i popáté prazskenovinky.cz ~ str. 00 ~ regiony Páté korzo na Smetanově nábřeží završila fotografie a film prazskypatriot.cz ~ str. 00 ~ Praţský ţivot Dalibor Kracík V zájmu strany respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Jan Adamec Dogoni - slavnosti a turisté ČRo Sever ~ str. 01 ~ 17:10 Planetárium Papíroví samurajové v čase dělových člunů Lidové noviny ~ str. 26 ~ Orientace / portrét JIŘÍ PEŇÁS Hlody páteční aneb miluji naše média (Petr Paulczynski) idnes.cz - blog ~ str. 00 ~ Vesnice pro seniory? Lepší než ústavy Lidové noviny ~ str. 17 ~ Senioři 2013 KATEŘINA HEJDOVÁ "Oživme Hollar!" vyzývají studenti a otevírají FSV UK veřejnosti protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom hha Lidovce vede do voleb žurnalista a ministr plus2.cz ~ str. 00 ~ stalo se Marie Stypková Plné znění zpráv 6

7 Czechia? To není novinka, říkají jazykovědci aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ţivot v Česku - Domácí Zuzana Hronová Český velvyslanec míří na kobereček: LAS bude vysvětlovat Zemanovy výroky ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí ban Čerpání peněz z evropských fondů Impuls ~ str. 01 ~ 18:00 Impulsy Václava Moravce ČT: Konference AUTOR-VIZE-MEZE-TELEVIZE parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy Česká televize Novým zástupcem šéfredaktora týdeníku Euro bude Půr e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé Propojené firmy se tváří jako soupeři. A vyhrávají zakázky Hospodářské noviny ~ str. 06 ~ Česko Vojtěch Blažek Havel má svůj titul. Získají jej studenti z Prahy i Sorbonny Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Praha Kateřina Frouzová Havlovo jméno zní z akademického titulu, získají ho i cizinci praha.idnes.cz ~ str. 00 ~ Praha / Praha - zprávy MF DNES, Kateřina Frouzová Novým zástupcem šéfredaktora týdeníku Euro bude Půr strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé Novým zástupcem šéfredaktora týdeníku Euro bude Půr strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Přestupy Czechia nebo Czech Republic? ČT 24 ~ str. 02 ~ 22:00 Události, komentáře ČTK: Vizitky volebních lídrů v Libereckém kraji tydenvlk.cz ~ str. 00 ~ Externí příspěvky čtk Co je skutečným důvodem uzavírání Smetanova nábřeží? prazskenovinky.cz ~ str. 00 ~ regiony Irové v referendu nečekaně odmítli zrušení svého "Seanadu" ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět Plné znění zpráv 7

8 ČT24 Dogoni, vesmírné vejce a Sírius ČRo Sever ~ str. 01 ~ 17:10 Planetárium Irové v referendu odmítli zrušit Senát ČT 1 ~ str. 08 ~ 19:00 Události Kroužků se prý nebojí a tvrdí, že Kalousek není žádný černokněžník Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Kraj Plzeňský Jaroslav Nedvěd Politická kontrola a korupční potenciál veřejných podniků Parlamentní magazín ~ str. 55 ~ Svět byznysu red. Klausova euroskeptická kniha může signalizovat budoucí kampaň ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí ver Berlusconiho poslední výstřel na politické scéně Mladá fronta DNES ~ str. 15 ~ Názory Martin Mejstřík Připomnělo mi to Majora Zemana Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Hradecký Kamil Švec Politici a jejich úředníci nás srazili na dno parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici občanům Milan Rokytka Červená knihovna na vzestupu Psychologie dnes ~ str. 12 ~ Vztahy Rozpočtové provizorium v USA ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika Američtí vládní zaměstnanci nevyrazí do práce. Vláda je v rozpočtové nouzi zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ amerika Lenka Kabrhelová,Marína Dvořáková,Helena Berková,Martin Křížek, krw Plné znění zpráv 8

9 Plné znění zpráv Stát na šikmé ploše Literární noviny str. 10 Civilizace Martin Potůček Sociolog Libor Prudký ve své stati A teď váţně: o co opravdu běţí (LtN 38/2013) poukázal na absenci dlouhodobých strategií a vizí v české společnosti. Vyzvali jsme čtenáře, aby se zapojili do diskuse. V čísle 41 jsme zveřejnili reakci Olgy Sedláčkové a dnes přinášíme další názor. J aké hlavní výzvy stojí v perspektivě příštích desetiletí před Českou republikou? Obligátní odpovědí, kterou slýcháme v projevech politiků a v médiích, je zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky. Tvrdím, ţe to je odpověď principiálně chybná a dezorientující. Právě proto, ţe se nutně soustřeďuje jen na nejbliţší budoucí perspektivu a nebere do úvahy neekonomické, ale přitom ţivot zásadně určující okolnosti. Jinou reakcí by mohla být prostá rezignace. Česko je malá země, globální krize ukázala, ţe na ní vlastně nezáleţí, ţe na ni jen dopadají důsledky rozhodnutí a činů jiných Ano, tlaky ekonomické globalizace budou významně ovlivňovat ţivoty jejích obyvatel. Ano, v procesu evropské integrace se bude muset v mnoha ohledech ohlíţet na pohledy a potřeby jiných členských zemí. Nicméně i tato reakce je zavádějící. Některá zásadní rozhodnutí zůstanou i nadále především v rukou politické a správní reprezentace národního státu. Vztah trhu a státu Dnes pozapomenutý český sociolog Josef Ludvík Fischer uţ před několika desetiletími napsal: Obdrţeli jsme tak ústřední sociologický pojem, pojem sociálních regulativů. ( ) Platí o něm, ţe obsahuje všechny skutečnosti sociálního původu, které podmiňují chování sdruţených individuí. (Fischer, 1969) Klíčem k řešení problémů, s nimiţ dnes zápolí česká společnost, je podle mne takové vymezení a posléze uplatnění regulační úlohy trhu a státu v uspořádávání lidských vztahů, které bude respektovat a sledovat kritérium kvality a udrţitelnosti ţivota. Trh ani stát nejsou všespasitelnými a samozřejmě ani jedinými regulátory lidských aktivit. Existují v nejednoduchém symbiotickém vztahu, který vylaďovat se zatím nedaří. Lze vysledovat tendence příklonu k jednomu (kulturní revoluce v Číně nebo vláda Rudých Khmérů v Kambodţi) nebo k druhému (neoliberalismus Reagana v USA a Thatcherové ve Velké Británii) extrému, coţ vede k poruchám a napětím (krize reálného socialismu, kolapsy liberalizovaných ekonomik) a posléze k pokusům o nápravu odstraněním největších extrémů (New Deal v USA čelící krizi 30. let, socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968). U nás bylo po listopadu 1989 kyvadlo, dlouhá léta uměle udrţované na straně státu, především díky Klausovu výkladu trhu jakoţto léku na téměř všechny neduhy společnosti, uměle vychýleno na opačnou stranu, na stranu trhu, se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Mimochodem, to kyvadlo se jednostranně vychýlilo na stranu trhu v plné síle aţ po vítězství Klausovy ODS v českých volbách v roce Původní cíle Občanského fóra, které byly ztělesněny v dokumentech tehdejší federální vlády Strategie ekonomické reformy a Strategie sociální reformy ze září 1990, byly totiţ mnohem vyváţenější. Vláda se v nich tehdy zavázala budovat právní stát se sociálně a ekologicky orientovaným trţním hospodářstvím a koncipovala reformy ne jako dobytí státu trhem, nýbrţ právě (samozřejmě v dobovém kontextu) jako hledání produktivní dynamické symbiózy mezi nimi Na české půdě formuloval respekt k významu společenského zapouzdření trhu například ekonom Tomáš Sedláček konstatováním: dokud nezačneme naše trhy brát jako součást společenského celku, kde mnohem větší sílu má neviditelná ruka společnosti, nebude dobře fungovat ani ruka trţní Takový koncept však přichází ze strany ekonomů čest výjimkám jaksi opoţděně, aţ kdyţ společnosti suţují těţké problémy a často jen obtíţně řešitelné sociální konflikty A navíc víme něco o neviditelné ruce společnosti? Kdyţ ji nevidíme, co o ní vlastně víme? Nejde spíše a především o institucionalizovanou a organizovanou sloţku společnosti, o stát jako takový? Proměny kapitalismu To vyvolává další otázky. Co je to kapitalismus? Můţeme mluvit o jeho odrůdách? Kam směřuje? Přijde po něm něco jiného? A co máme za zřízení my tady, v zemích se stále patrným dědictvím éry tzv. reálného socialismu? Sociálně (a stále více i ekologicky) orientované trţní hospodářství zaţívalo své vrcholy ve druhé polovině minulého století v zemích západní Evropy. Troufám si tvrdit, ţe lidé v normalizovaném Československu, stále znechucenější marasmem reálného socialismu, vnímali jako příklad hodný následování pro řešení problémů Plné znění zpráv 9

10 svých ţivotů a své země právě takový typ společenského uspořádání, to, co viděli (kdyţ ne ve skutečnosti, tak alespoň zprostředkovaně) v sousedním Rakousku či Německu, či dále od našich hranic v západní či severní Evropě. Se zásadní diskreditací autokratického politického systému a centrálně řízeného hospodářství na úrovni národních států na Východě ale koincidovaly, skrytěji, ale s o to větším vlivem na proměnu celkových poměrů, procesy globalizace. Dravé síly trhu, které se podařilo po druhé světové válce na Západě (především v zemích západní Evropy) jakţtakţ domestikovat na úrovni národních států, se začaly stále více prosazovat na globální úrovni a braly menší a menší ohledy na vůli národních politických reprezentací. Cenový, mzdový a sociální dumping se začal přelévat přes hranice jednotlivých zemí a erodoval pracně vybudované struktury národních sociálních států. Rychlá financializace světové ekonomiky, podpořená novými informačními a komunikačními technologiemi, vytvořila podhoubí pro vznik nových, méně kontrolovaných a kreativně operujících privátních fondů. Nadnárodní společnosti koncentrovaly ekonomickou moc ve svých rukou, zatímco mnohým zemím nezbývalo nic jiného neţ se začít zadluţovat ale kde jinde neţ u privátních finančních institucí? Finanční a hospodářská krize jasně ukázala, ţe moc se vychýlila ve prospěch globálního kapitálu a dnes jí uţ není schopna čelit ţádná národní vláda. Je příznačné, ţe jejich osudy jsou stále závislejší na hodnocení stavu jejich veřejných financí privátními ratingovými agenturami. Včetně vlády dosud nejmocnějšího státu světa, USA. Pokusy o regulaci trhu na globální úrovni ( jako například záměry nového neformálního sdruţení nejmocnějších států světa G20) jsou nesmělé, nacházejí se na samotném začátku. Nastalo to, co uţ před deseti lety předjímala jedna z posledních varujících zpráv Římského klubu Kapacity vládnutí z pera Yehezkela Drora: před lidstvem stojí bezprecedentní úlohy, bez jejichţ řešení je ohroţeno samotné jeho přeţití (nebo alespoň zachování jeho historicky vzniklých civilizačních forem), ale nevyvinulo si přitom nástroje vládnutí, které by tyto úlohy byly schopny efektivně řešit. A co Česká republika? Na tomto globálním moři se nyní pohybuje i lodička České republiky, země, která má jeden a půl promile světového obyvatelstva a produkuje tři a půl promile světového hospodářského produktu a měla deset let prezidenta, který do omrzení omílal neoliberální mantru všespasitelnosti trhu, nutnosti deregu- lace a prospěšnosti odbourávání státu. Kde se ocitla? Nezbývá neţ pojmenovat její klíčové problémy a posléze hledat způsoby, jak je řešit. Stát chřadne, rozkládá se Snad největším problémem je pokračující oslabování státu a jeho institucí. Samotný český stát je dnes jednou z nejzanedbanějších oblastí veřejného ţivota. V jeho fungování se, především v důsledku dlouholetého neoliberálního podceňování jeho role ve veřejném i v hospodářském ţivotě, vyskytuje mnoho slabin, nedodělků, bílých míst. I vyhraněně liberální koncepce minimálního státu staví na předpokladu, ţe stát bude schopen stanovit základní pravidla chování a vynucovat jejich dodrţování v občanském a hospodářském ţivotě. Přitom se ovšem spoléhá, ţe trh sám si přirozeně hledá cestu ke společenskému optimu. Nehledá. Vede ke krizím, z nichţ sám, bez pomoci státu, najít východisko nedokáţe. Ale stát musí být kompetentní. A to český stát zdaleka není. Uvedu několik neuralgických bodů, způsobujících neschopnost českého státu adekvátně reagovat na výzvy doby: * Naprosto schází kompetentní strategické řízení země. * Revizi si po dvaceti letech vyţaduje samotná Ústava ČR. I v procesu tvorby práva a jeho uplatnění existuje celá řada bolavých míst. * Reforma státní správy uvízla na půli cesty. Ústřední státní správě schází uţ od roku 2002 legislativní úprava postavení jejích úředníků (coţ je také jedním z důvodů její rozsáhlé politizace). * Stát se nalézá v kleštích zájmů silných ekonomických korporací; doplácejí na to zájmy občanů, které by měl stát chránit. Přesně tak, jak to ukázal na příkladu americké společnosti uţ před desetiletími ekonom a politolog Charles Lindblom. * Nedovzdělanost úředníků, související i s nízkou prestiţí jejich povolání a se způsobem výběru kandidátů do státní správy obecně a do vedoucích funkcí zvláště. * Bující korupce a klientelismus. V důsledku naznačených selhání státu dochází k rozsáhlým škodám na veřejném majetku, k dalšímu poklesu důvěry lidí v instituce státu (které je ovšem posilováno i účelovým nasazováním psí hlavy politikům a úředníkům ze strany těch, jejichţ zájmům by kompetentní a silný stát překáţel v maximalizaci profitu), k oslabování hospodářského potenciálu země a v posledku i k chátrání veřejných a sociálních sluţeb. Důvěra občanů v politiku je u bodu mrazu Plné znění zpráv 10

11 S tím souvisí nedůvěra občanů v instituce a aktéry politického systému, ale také malá ochota lidí podílet se na veřejném ţivotě. Jedním z vůdčích motivů touhy po změně komunistického reţimu byla všudypřítomná nedůvěra v tehdejší politický systém vedený stranou a vládou. Jednou z nejsmutnějších zpráv po více neţ dvaceti letech, která uplynula od jeho pádu, je, ţe se v úrovni důvěry k politikům nacházíme podle nejnovější srovnávací studie globální konkurenceschopnosti, vydané v září Světovým ekonomickým fórem, na 146. místě ze 148 srovnávaných zemí. Za námi škobrtají uţ jen Argentina a Libanon. Nadrţování v rozhodování vládních úředníků nás zařazuje na 123. místo, v transparentnosti vládního rozhodování jsme se ocitli na 98. místě, v odklánění veřejných financí jsme stosedmnáctí a v nestandardních platbách a úplatcích figurujeme na 81. místě. Přitom bez výrazného zvýšení důvěry k základním demokratickým institucím nebude moţno řešit ostatní klíčové výzvy, které si, všechny bez výjimky, vyţadují podporu široké veřejnosti. A právě tato široce zakořeněná nedůvěra k politické a správní reprezentaci jde, jak jsem jiţ uvedl, ruku v ruce s nízkou ochotou lidí aktivně vstupovat do veřejného ţivota. Rozklad veřejných a sociálních sluţeb je stále patrnější. Veřejným rozpočtům příjmy vysychají a jiţ tak nedostatečné výdaje jsou dále vysávány klientelistickými a korupčními sítěmi. Kaţdým rokem se neziskové organizace poskytující sociální péči strachují, zda nebudou muset své často na nich vitálně závislé klienty kvůli klesající podpoře z veřejných rozpočtů ponechat zcela bez pomoci. Dramatické problémy v řízení a financování školství, zdravotnictví, výzkumu a vývoje, ale i médií, kultury, bezpečnosti, veřejné dopravy a jiných oblastí veřejných a sociálních sluţeb mají přes svoji různorodost společného jmenovatele: málo peněz, nízké platy poskytovatelů a mizerné řízení. Problémy financování těchto sluţeb akcentovala i jejich často neuváţená privatizace. Výrazně je tak ohroţeno univerzální poskytování těch veřejných a sociálních sluţeb, které formálně zaručuje ústavní Listina základních práv a svobod Veliké rezervy máme i v plném uplatnění naší země v Evropské unii. Naše chování vůči tomuto společenství připomíná tu výstřelky v chování nezralého pubescenta, tu jednoho z partnerů v italském manţelství, jehoţ protějšek do poslední chvíle netuší, co od něj můţe vlastně očekávat. Nebo ještě jinak: nevíme sice, co chceme, ale nedáme pokoj, dokud to nedostaneme Pokud ovšem do sloţitého soukolí evropské spolupráce dokonce neházíme písek záměrně Schází nám hodnotová kotva V neposlední řadě jde i o hodnoty lidí, o morálku. Německý filozof Friedrich Nietzsche nazval jeden ze svých filozofických projektů (který se mu ovšem nepodařilo naplnit) Přehodnocení všech hodnot. Ano, jde o naše hodnoty. Čím se ve svém ţivotě řídíme? Čemu věříme? Čemu nevěříme? Jaká je naše morálka? Jaké místo jsme v naší politice a veřejné správě vyhradili etice? To jsou zásadní otázky. Dobře na ně odpovědět bývá velmi, velmi obtíţné. Uvedu tři zásadní okolnosti, které generují hodnotovou anomii, jeden z nejvýraznějších deficitů českého veřejného ţivota. Za prvé, z historických důvodů je český národ nejsekularizovanějším národem na světě; tomu odpovídá i fakticky nepatrná úloha církví ve veřejném ţivotě. Za druhé, materialismus teorie i praxe reálného socialismu poznamenal starší generaci přímo a generaci mladší zprostředkovaně. Jeho takzvaně normalizační fáze ( ) bý- vala někdy poněkud zjednodušeně, ale docela výstiţně nazývána Husákovým knedlíkovým komunismem: nabídneme lidem uspokojivý hmotný ţivotní standard a zacpeme jim tím ústa, aby se nám nepletli do naší politiky A za třetí, neoliberalismus jako dominantní ideologie polistopadového období povýšil ekonomický růst na cíl všech cílů. Tím dále posílil důraz na materiální stránky ţivota, zděděný z předchozího komunistického období. Ostatně soudím, ţe na něj dokonce organicky navázal viz známý Klausův výrok Neexistují špinavé peníze. Je jasné, ţe přehodnotit všechny hodnoty nelze. Bude však nutno se znovu a mnohem důsledněji neţ dosud vracet k hodnotovým základům našeho veřejného ţivota. K ideám, z nichţ povstával český národ, český stát. Ke Komenského Všenápravě. K Masarykovým Ideálům humanitním, k jeho konceptu češství jako součásti světoobčanství, k jeho ne mečem, ale pluhem. K ideji Evropy a evropanství Milana Kundery a Jiřího Dienstbiera st. Ke konceptu lidského potenciálu, jeho kultivace a uplatnění jako základního zdroje rozvoje země. K nauce úcty k ţivotu německého filatropa Alberta Schweitzera, do českých poměrů Josefem Vavrouškem tak přesvědčivě přetavené a aktualizované v jeho pojetí trvale udrţitelného rozvoje Co dělat? Půjde o dílo. Nelze začít jinde neţ u renesance státu, u zdůvěryhodnění politického systému a politické reprezentace, u obnovy a podpory veřejných a sociálních sluţeb s důrazem na výchovu a vzdělávání a o nalezení odpovídajícího místa země v procesu evropské integrace. Na pořadu dne je i promýšlení a uplatňování národní identity, hledání svorníku hodnot, které jsou občanům České republiky společné, za kterými chtějí jít a kterými by byli více neţ dosud schopni přispívat i celému lidskému společenství. Plné znění zpráv 11

12 Veřejní intelektuálové mohou tomuto dílu velmi napomoci, mohou ale také selhat. Ani v případě České republiky nelze totiţ vůbec vyloučit, ţe nakonec dojde na slova Aba Ebana: Národy docházejí k rozumným řešením aţ poté, co vyčerpaly všechny ostatní alternativy. *** A právě tato široce zakořeněná nedůvěra k politické a správní reprezentaci jde, jak jsem jiţ uvedl, ruku v ruce s nízkou ochotou lidí aktivně vstupovat do veřejného ţivota. Foto autor ART: DALIBOR VLACH O autorovi Prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. MSc. (1948 v Praze) je vysokoškolský pedagog, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista. Je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd UK. Zaměřuje se na zkoumání procesů formování a realizace veřejné a sociální politiky v České republice a dalších postkomunistických zemí se zaměřením na regulační funkce trhu, státu a neziskového sektoru, na problémy reformy veřejné správy, na procesy evropské integrace a na zpracování vizí a strategií pro český stát. Soukup: Vlastníci médií obsah neřeší mediaguru.cz str. 00 TV Mediaguru Jaromír Soukup vystoupil na FSV UK v rámci diskuse o vlivu vlastníků na obsah médií. Po letní akvizici mediální skupiny Mafra Andrejem Babišem se otázka moţného ovlivňování obsahu vlastníkem médií stala opět aktuální. Andrej Babiš, který na mediální trh vstoupil uţ v loňském roce s regionálními týdeníky 5plus2, tak rozšířil počet podnikatelů v českých médiích. Mezi ty patří například i František Savov, Zdeněk Bakala nebo Jaromír Soukup, u nichţ hrozí potenciální konflikt mediálních, obchodních a politických zájmů. Jaromír Soukup, majitel mediální agentury Médea, vydavatelství Empresa Media a TV Barrandov, ve středeční večerní diskusi na Fakultě sociálních věd UK jakýkoliv zásah do obsahu svých médií odmítl: Řízení mediálního podniku je poměrně sloţité. Kaţdý, kdo v něm pracuje, o obsah ztrácí zájem, protoţe jsou mnohem důleţitější věci na práci. Opravdu nevím, co bude na Barrandově večer ve zprávách. Zprávy hodnotím podle výsledků sledovanosti, nikoliv podle jejich obsahu. Obsah je tak podle něj ovlivňován především ekonomickými výsledky: Mám média, o kterých jsem přesvědčen, ţe jsou buď zisková, v případě našich bulvárních a lifestylových titulů, nebo je k zisku přivedeme, čímţ jsem si naprosto jist u naší televize Barrandov. I proto angaţoval Vladimíra Ţelezného na pozici generálního ředitele. Ţelezného povaţuji za mimořádně talentovaného a odváţného člověka, kterého televize potřebuje. Věřím, ţe má schopnost nasměrovat televizi správně, dodal Soukup. Ţelezného vizi dosaţení 10% podílu za rok vidí reálně: Zda je to však moţné v rámci jednoho kanálu, je otázka. Navíc šíření signálu pro jednu stanici je opravdu příliš nákladné, dodal. Zároveň odmítl, ţe by jeho média měl koupit Andrej Babiš. Svou důleţitou roli u ovlivňování obsahu však hraje i autocenzura novinářů. Novináři se sami často zdráhají vstoupit na pole potenciálního nebezpečí, kdyţ cítí, ţe by se to mohlo příčit zájmům vlastníka jejich média, vysvětlil další z diskutujících Václav Štětka z Fakulty sociálních věd. Zároveň však Štětka podotkl, ţe se český mediální trh blíţí více neţ k liberálnímu modelu k modelu středomořskému: Prolínání mediální, ekonomické a politické sféry se zde usazuje. Samozřejmě, ţe to s sebou nese i určitá rizika, protoţe média tak mohou obtíţněji dostát své roli hlídacího psa demokracie. Václav Štětka zmínil výsledky výzkumného projektu Oxfordské univerzity Media and Democracy in Central and Eastern Europe, jenţ ukázal, ţe tuzemští majitelé médií vyuţívají své pozice k prosazení svých zájmů o něco více neţ vlastníci zahraniční. Na téma akvizice Mafry Andrejem Babišem, jehoţ politické hnutí ANO získalo v podzimních parlamentních volbách téměř 19 % hlasů, zazněl v diskusi názor, ţe toto propojení uţ překročilo únosnou mez. Myslím si, ţe Plné znění zpráv 12

13 nejlepší by bylo, kdyby Babiš Mafru prodal, řekl Václav Štětka. Soukup si však myslí, ţe ţijeme ve svobodné zemi, kde by mělo být povoleno vše, co není zakázáno. Diskuse s názvem Kdo vlastní česká média? se na FSV UK zúčastnili ještě Kateřina Kalistová z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Ondřej Aust ze serveru Médiář.cz. Diskuse se konala v rámci pravidelného cyklu Rozpravy o českých médiích. Foto: Kateřina Písačková, IKSŢ FSV UK -kch- URL Soukup nepřímo nevyloučil další kanály TV Barrandov mediaguru.cz str. 00 Aktuality Martina Vojtěchovská Jaromír Soukup, majitel společnosti Empresa Media, pod kterou patří TV Barrandov, nepřímo nevyloučil moţnost, ţe by k televizi Barrandov přibyly další kanály. V diskusi o vlastnictví českých médií na Fakultě sociálních věd UK k otázce moţného růstu podílu TV Barrandov aţ na 10 % uvedl, ţe dosaţení této hranice pod Vladimírem Ţelezným vidí reálně, i kdyţ je otázka, zda se tak můţe stát s jedním kanálem. Soukup řekl: Zda je to však moţné v rámci jednoho kanálu, je otázka. Navíc šíření signálu pro jednu stanici je opravdu příliš nákladné, uvedl. Zároveň odmítl, ţe by Andrej Babiš měl koupit jeho mediální firmy. -kch- URL Víme, v jaké pražské lokalitě se nejlépe bydlí buildingnews.cz str. 00 Zprávy dne Tomáš Johánek PRAHA - Hledáte v Praze přechodné bydlení, abyste byli blíţe svému zaměstnání, nebo domov pro celou vaši rodinu? Ideálním volbou je například Praha 5, která splní přání dětí, rodičů, studentů i velkých businessmanů. Častokrát se při koupi nemovitosti nebo pronájmu bytu v Praze necháme svést cenou a opomeneme důleţité faktory, které mohou v budoucnu dělat problémy. Lokalita je jedním z nich. Myslete na to, ţe domov nedaleko školy nebo práce můţe dlouhodobě ušetřit vysoké náklady za dopravu! Také občanská vybavenost má podstatný vliv. Nikdo nechce hledat lékaře na druhém konci města a školek v okolí není nikdy dost. Praha 5 má vše, co potřebujete Městská část Praha 5 patří v současné době k nejmodernějším a nejvybavenějším lokalitám v metropoli. Smíchov, Hlubočepy, Radlice, Košíře a Motol svým obyvatelům nabízí vše, co současné mladé rodiny potřebují a zároveň vyţadují. Doprava - metro B, napojení na Městský okruh (Strahovský tunel, tunel Mrázovka) Obchodní domy a centra - OC Nový Smíchov, OC Metropole Zličín, IKEA Příroda - Barrandovské skály, Prokopské a Dalejské údolí, Ctirad Plné znění zpráv 13

14 Kultura a zábava - Aquapark Barrandov, Švandovo divadlo, Národní dům na Smíchově Vysoké školy - VŠEM, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Fakulta humanitních studií, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Ceny bydlení na Praze 5 se pohybují kolem praţského průměru Říkáte si, ţe tato ţádaná lokalita se určitě prodraţí, ale není to pravda. Praha 5 je zlatým středem. Byty na prodej se v průměru pohybují kolem Kč. Pronájmy bytů v Praze 5 také nevyjdou extrémně dráţ neţ kdekoliv jinde ve městě. Za malý byt 1+kk zaplatíte přibliţně od do korun měsíčně. Jsou tu ale i lukrativnější místa v moderních bytových domech s výhledy na praţské panorama, kde vás přechodné bydlení můţe stát i korun za měsíc. Nové domovy se hledají nejvíce na internetu Realitní časopis Realcity provedl na začátku roku 2013 výzkum ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, ze kterého vyplynulo, ţe nové domovy lidé hledají nejvíce na internetu, a to na realitních serverech nebo přímo na stránkách vytipovaných realitních kanceláří. Internet dává neomezené moţnosti srovnávání i prověřování realitních společností prostřednictvím veřejných diskusí a hodnocení. Zdrojů pro vyhledávání je v praxi ovšem mnohem více. Jedním ze zásadních jsou specializované realitní časopisy. Papír je totiţ stále povaţován za důvěryhodnější médium. Zde se lidé poprvé seznámí s konkrétní nabídkou a dále pokračují ve svém hledání této nemovitosti právě na internetu. Nemalou roli hrají v posledních letech při vyhledávání i realitní mobilní aplikace. Tady ročně vzrůstá jejich vyuţívání řádově o tisíce procent. Lidé se zkrátka snaţí vyuţívat všech dostupných zdrojů. Jejich kombinací pak získají potřebné informace a následně dojdou k samotné realizaci kýţeného obchodu, říká šéfredaktorka časopisu Realcity Michaela Čapková. Zajímají vás nemovitosti v Městské části Praha 5? Informujte se u realitních expertů na a začněte nový ţivot v místě plném neobyčejných moţností. URL 16:30 Dnešek v Praze Pražský deník str. 02 Z metropole (bch) Iva Pazderová křtí CD Ukulala v klubu Jazz Dock. Herečka ve svém hudebním projektu spojila síly s vyhledávanými hudebníky české scény Josefem Štěpánkem, Jaromírem Honzákem, Davidem Landštofem a Michalem Šťulíkem. Iva napsala texty a hudbu, sama hraje na ukulele. 17:30 Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy se koná další ze série Rozprav o českých médiích na téma Vlastnictví českých médií. Diskuze se zúčastní Jaromír Soukup, Václav Štětka, Kateřina Kalistová a Ondřej Aust. Vstup je zdarma. 19:00 Studio Dva divadlo, představení Vše o muţích. Aneb jak muţi sami sebe vidí, za co se nestydí a stydí. Jak to dopadá, kdyţ se testosteron smíchá s city a striptýzem. Tragikomedie o muţích pro ţeny, aby je opět nepochopily. 20:00 Plné znění zpráv 14

15 V klubu Chapeau Rouge večer zahraje švédská indie-alternative kapela Frantic Sunday. Jako předkapela vystoupí také elektro-punková kapela z Benešova The Linings. Tip Deníku 19:00 Divadlo Palace dnes uvádí one man show Caveman. Hra o tom, co dělá muţe muţem a ţenu ţenou, o rozdílech mezi námi, o lásce, partnerství a vtipně utajených kvalitách obou pohlaví. Region Střední Čechy Politolog Jan Kubáček: Nejsme vyzrálejší, jen realističtí Českolipský deník str. 02 Volby JANA ŠVECOVÁ Liberecký kraj Politolog Jan Kubáček přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. A jako místní uţ několik let komentuje politické dění v Libereckém kraji. * Co přinesly mimořádné parlamentní volby? V něčem pokračující stabilitu starostů, v něčem překvapení. Tím zásadním je bezesporu fakt, ţe poprvé od Listopadu vypadl zástupce autentické pravice v podobě ODS. Poprvé nebude za tuto stranu ve vyšších patrech politické reprezentace ţádná viditelná postava. Bude určitě zajímavé sledovat, jak se vyprofilují strany pravicového středu, které voliči na Liberecku podle výsledku voleb hledají. Kam se budou ubírat Starostové, jakou sebereflexí projde ODS. Kam se bude ubírat TOP 09 po Karlu Schwarzenbergovi, protoţe ten uţ určitě nebude v příštích volbách předsedou strany. Zajímavé bude sledovat, jak se bude profilovat hnutí Andreje Babiše i Tomio Okamury, oba loví své voliče ve stejném rybníce. * Kdo jsou vítězové a kdo poraţení v Libereckém kraji? Jak uţ jsem uvedl, jednoznačně ODS. Dostala od svých voličů důsledné varování. Poslední kapkou byla aféra Jany Nagyové, v níţ strana, která hlásá, ţe kaţdý nese zodpovědnost sám za sebe, najednou předvede parazitování na státu toho nejhoršího kalibru. To znechucení bylo obrovské. A volební hesla v podobě básní uţ pak na tradiční voliče působila jako výsměch. To bylo asi pro voliče horším signálem neţ vnitřní rozpory v kraji. * A KDU-ČSL? Sice se dostala po absenci jednoho volebního období opět do sněmovny, ale v kraji nezískala ţádný mandát. Byla to věc volby málo výrazného lídra nebo spíš těţké pozice v kraji, o němţ se tvrdí, ţe je převáţně ateistický? Myslím, ţe KDU-ČSL by se měla konečně rozhodnout, jestli je stranou lidovou nebo stranou křesťanskou. To spojení voliče mate a ani na tradiční baště jiţní Moravy uţ příliš neboduje. Měla by dát jasně najevo, jestli je to chápavá a lidová pravice a čím se liší od ODS či TOP09. * Propadákem byly volby i pro Zemanovce, ne? Určitě. Na tom se ukázalo, co platí v České republice dlouhodobě totiţ ţe podpora prezidenta není pro stranu výhodou, ale závazkem. Platilo to za Václava Havla, Václava Klause a platí to i za Miloše Zemana. Navíc volba lídra kandidátky (fotbalista Jan Nezmar, pozn. redakce), který dával najevo svůj příklon k pravici, nebyla asi pro levicově orientovanou stranu nejlepší. Celá kandidátka působila uměle, nesourodě a pokud si nevěří strana uvnitř, jak jí mají věřit voliči? Coţ se také ukázalo. * Jak vidíte obrovský, i pro samotné hnutí nečekaný, úspěch strany Andreje Babiše? A komu ubral hlasy? Na jejich vítězství se jasně ukázalo, ţe se trefili do témat, která se voličů dotýkají. To uţ ukázaly krajské volby a vítězství Starostů, kteří nepřinášeli ideologii, ale politiku v obecní, nestranické podobě. Jak se to hnutí Ano povede naplnit je otázka, protoţe spektrum voličů je různorodé a všichni očekávají něco jiného. Kromě komunistů ubrali hlasy všem. Od ODS přes TOP09, ale i lidovcům a ČSSD. Plné znění zpráv 15

16 * Co bylo ještě dalším signálem voličů pro politiky? Varování, ţe vládnoucí strany přehlíţí jejich témata. Ať uţ jde o podnikatelské prostředí a jeho nestabilitu u střední třídy, coţ se ukázalo právě na prohře ODS, tak nezaměstnanost, hydru exekucí, penze * A co volby ukázaly o nás, voličích? Naději, ţe jsme i přes marasmus v současné politice nepřestali věřit v určitou nápravu. Podíl jednotlivých mandátů také naznačil, ţe voliči velmi citlivě vyvaţovali. Na jednu stranu chtěli pročistit kalné vody stávajících stran, kterým ubylo křesel, na druhé straně jich výrazně velký počet ale nepřisoudili ani novým stranám a hnutím. * Není dobrou zprávou přidělení preferenčních hlasů? Jejich počet jasně naznačil, ţe lidé mají tendenci vybírat lidi nikoliv podle stran, ale podle lidí, za kterými uţ jsou vidět výsledky? Rozhodně! Krouţkování se ukázalo být dobrým nástrojem. Velmi zajímavé by bylo pozorovat sloţení sněmovny, kdybychom mohli krouţkovat napříč stranami, jako při volbách do místních zastupitelstev. Tento systém mají při parlamentních volbách například v Austrálii nebo Švýcarsku. * Znamená to, ţe jsme jako voliči vyzrálejší? Spíš realističtější. * Jak podle vás bude vypadat vládní koalice? Tipoval bych to na ČSSD, Ano a KDU-ČSL. * To jsou ale poněkud nesourodé programy. Čekají nás předčasné volby? Určitě. Předpokládám ale, ţe se změní strategie. Zatímco dřív rozpadem vlády hrozily menší strany, teď bude tato zbraň v rukou sociální demokracie. A troufám si odhadnout, ţe k tomu dojde v roce 2016, kdy by měly být krajské volby a ČSSD, která v nich získala před rokem většinu, si na nich bude chtít otestovat své mandáty. Foto popis POLITOLOG Jan Kubáček. Foto autor Foto: Z osobního archivu Region Severní Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 2 titulech. Gruzie má po uplynulém víkendu nového prezidenta ČRo Plus str :10 Den podle Ondřej KONRÁD, moderátor Gruzie má po uplynulém víkendu nového prezidenta. Stal se jím kandidát vládní koalice Georgi Margvelašvili, který zvítězil ziskem nadpoloviční většiny hlasů uţ v prvém kole. Tento bývalý ministr školství a zároveň vicepremiér tak střídá Michaila Saakašviliho, který uţ se nemohl ucházet o třetí prezidentský mandát v čele státu, který má napjaté vztahy s Ruskou federací, s níţ dokonce vedl menší válku v roce 2008 kvůli sporným územím obývaným etnickými Rusy, byl Saakašvili 10 let. A v Gruzii v neděli sledoval volby náš zpravodaj v Rusku, nebo vůbec na, v těchto post sovětských zemích Martin Dorazín. Dobrý den. Martin DORAZÍN, redaktor Hezký den. Ondřej KONRÁD, moderátor Plné znění zpráv 16

17 Dobrý den. Martine, podle čeho se Gruzínci ve volbách rozhodovali? Lákaly je sliby, které se týkaly spíš vnitřních otázek, anebo právě víra v to, ţe se zklidní ty napjaté vztahy s Ruskem? Anebo čistě podle toho, jak na ně působili ti kandidáti, řekněme, ţe jsou populární nebo něčím přitaţliví? Martin DORAZÍN, redaktor No, tak asi to byla souhra několika velice důleţitých faktorů. Georgi Margvelašvili, zvolený prezident samozřejmě vyuţil síly svého, řekněme, vůdce, nebo šéfa své strany současného premiéra Bidziny Ivanišviliho, miliardáře. A tím pádem také ta kampaň z jeho strany byla obrovská, masivní, celá Gruzie byl oblepena jeho plakáty. Dokonce došlo i k několika porušením předvoleb, zákazu předvolební agitace z jeho strany právě různá televizní vystoupení a podobně. A navíc měl k dispozici potenciál velice nespokojených Gruzínců, kteří ani tak nechtějí bliţší kontakty s Moskvou jako spíš byli nespokojeni se závěrečným obdobím vlády nebo prezidentství, řekněme, Michaila Saakašviliho, protoţe on vlastně ztratil tu parlamentní moc uţ v parlamentních volbách před rokem. A potom vlastně tyto volby prezidentské byly jenom takovým přirozeným důsledkem a dokončením tohoto procesu odvratu od politiky příliš, řekněme modernistické, příliš rychlých změn, příliš bolestivých reforem. A příklonu k politice slibů, k politice uklidnění vztahů s Ruskem, to je to, na čem Gruzíncům hodně záleţí, protoţe Rusko je pro tradiční gruzínské výrobky jako je víno, minerálka, potraviny, ovoce, zelenina. Docela důleţitým trhem. A ten několikaletý zákaz dovozu těchto komodit do Ruské federace Gruzínce, gruzínské výrobce velmi silně poškodil. Takţe oni volili velice pragmaticky, volili Margvelašviliho proto, aby dal do pořádku především tyto ekonomické věci. Oni velice dobře ví, ţe jeho tedy šéf stranický Bidzina Ivanišvili má velmi dobré kontakty na ruský byznys, většina jeho ruských podnikatelských, nebo jeho podnikatelských aktivit je spojena s Ruskem. Takţe je tam i to, velice praktický kalkul. Ondřej KONRÁD, moderátor Díky, to byl Martin Dorazín, nyní uţ z Moskvy. Uţ se nám neozval. A já ve studiu, tedy respektive po lince vítám Slavomíra Horáka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Dobrý večer. Ondřej KONRÁD, moderátor On o tom uţ hovořil Martin Dorazín. Ale můţete blíţ charakterizovat Margvelašviliho jako osobnost? Čím je vlastně mimo to, ţe je tedy kandidátem toho, té momentálně vládní strany, čím je vlastně přitaţlivý? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy No, tak Margvelašvili je přitaţlivý především tím, ţe pochází z té, z uskupení gruzínského Gruzínský sen Bidziny Ivanišviliho a Bidzina Ivanišvili ho zcela jednoznačně vytáhl a podporoval. Ovšem jinak bych řekl, ţe Margvelašvili je vlastně zvláštní tím, ţe na politické scéně Gruzie se v podstatě dosud ničím výraznějším nevyznamenal, nějak výrazně nevyčníval a de facto opravdu zhruba ten jeden rok od loňských parlamentních voleb. Čili není to nějaká osobnost, která by byla dlouhodobě známá pro gruzínského voliče. On samozřejmě má svoje dobré kontakty v obchodních kruzích a jiných, ale na druhou stranu není to nějaký výrazný politik, který by do té, do nedávné doby promlouval na gruzínské, pro gruzínské politické strany. Ondřej KONRÁD, moderátor Mimochodem jaký můţe být příští osud toho Sjednoceného národního hnutí Michaila Saakašviliho? Mluvilo se o tom, ţe by ta strana dokonce mohla zaniknout. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy No, tak to samozřejmě je otázka toho, jakým způsobem se bude i Sjednocené národní hnutí chovat. Protoţe je to v podstatě standardní opoziční strana v Gruzii. Já bych zase nedémonizoval to, ţe by měla být zakázána nebo ne. Prostě chová se jako opozice, bude se chovat jako opozice a bude se snaţit v příštích volbách parlamentních se opět tedy dostat k vítězství, nebo nějakým způsobem dál fungovat. Samozřejmě bude mu Plné znění zpráv 17

18 moţná do určité míry, a to je otázka, jaká bude další osud Michaila Saakašviliho. Do minulého týdne prezidenta. Takţe teda jaksi to hnutí do značné míry je spojené s tímto, s tímto vlastně uţ třetím gruzínským prezidentem. Takţe tam je otázka, jak se bude, jak se bude ta situace dál vyvíjet, nicméně, jak říkám, je to standardní opoziční strana, nebo relativně standardní opoziční strana. Jako taková samozřejmě si bude přát návrat k vládním křeslům. Ondřej KONRÁD, moderátor Uţ jsme se několikrát zmínili o Rusku. Do jaké míry je vítaný pro Moskvu Margvelašvili? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tak, upřímně řečeno, já kdyţ se dívám třeba na komentáře z Ruska, z té ruské strany, tak on není aţ tak příliš vítaný v tom smyslu, ano, není to ten úplně nejhorší nepřítel Ruska, kterým, za kterého tedy byl Michail Saakašvili povaţován. Na druhou stranu není ani vítaný v tom smyslu, ţe by ho cítili jako nějakého výrazně proruského politika. Ostatně na nějakých hlavních cílech, řekněme, gruzínské zahraniční politiky, to jest větší snad ne ani integrace, ale řekněme přivázanost k Evropské unii, k Severoatlantické alianci a, řekněme, tak k těmto evropským nebo euroamerickým organizacím, na tom se vlastně vůbec nic nezmění. Jenom tam je ten lehký posun v tom smyslu, ţe tedy Ivanišvili, jak uţ tady bylo řečeno, tady má své kontakty v Rusku a jako takový celkem pragmaticky uvaţuje o zlepšení rusko - gruzínských vztahů. Ostatně je to logické. Gruzie se bez Ruska svým způsobem neobejde. A chceme-li nebo nechceme, je to pořád největší soused Gruzie. Takţe nějaké vztahy je potřeba udrţovat. Ačkoliv těch problémů na obou stranách je hodně. Na druhou stranu, já si myslím, ţe Margvelašvili nebude nijak výrazně víc, nebo nebude schopen s těmi vztahy vzájemnými příliš hnout, protoţe přece jenom těch rozporů je tam velké mnoţství, takţe lze očekávat maximálně nějaké dílčí záleţitosti rozšíření, nebo, řekněme, definitivní pád toho embarga na gruzínské výrobky, moţná, to je samozřejmě otázka, ale nic zásadního, takového jako by bylo třeba obnovení diplomatických styků, čili řešení situace okolo těch takzvaných odštěpeneckých regionů té Gruzie a Jiţní Osetie. Ondřej KONRÁD, moderátor Ovšem Gruzínci jsou takový svébytný národ, je tam přece jenom cítit například i u Margvelašviliho nějaká, nějaký důraz na ten nacionalismus? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy No, víte, to jsem chtěl, to uţ jsem říkal, ţe Margvelašvili vlastně není nějakou výraznou či vyhraněnou osobností ve smyslu nějakých názorů. Samozřejmě je to Gruzín a jako takový je tedy progruzínský a bude, bude tedy bojovat za zájmy Gruzie. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, ţe v zahraničních komentářích, ale i v Gruzii samotné se ta role prezidenta do určité míry moţná přehání. Zvlášť poté, co tedy byla schválena reforma ústavy. Vlastně která těmito prezidentskými volbami byla dokončena. No, tak prezident jako takový, jeho pravomoce byly do značné míry omezené a na úkor tedy parlamentu a především premiéra. Coţ byl původně tedy konstrukt Saakašviliho, ţe by tedy si "odpočinul" v křesle premiéra, aby se potom slavně mohl vrátit do prezidentského křesla. O tom se spekulovalo nějaké 2, 3 roky zpátky. No, a za současné situace tedy prezident, gruzínský prezident, jeho pravomoci jsou do značné míry okleštěné a bude velmi záleţet na tom, jaká bude, řekněme, jeho neformální funkce v rámci tedy gruzínského politického systému, do jaké míry on bude vůbec zasahovat do politiky, ať jiţ do vnitřní nebo do zahraniční. Takţe tam si myslím, ţe ještě je to veliká otázka, co vlastně od nového gruzínského prezidenta čekat. A vlastně jestli vůbec od něj něco můţeme čekat. Ondřej KONRÁD, moderátor Tolik Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Díky mnohokrát. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Na slyšenou. Plné znění zpráv 18

19 Politolog Jan Kubáček: Nejsme vyzrálejší, jen realističtí denik.cz str. 00 Liberecký kraj Liberecký kraj - Politolog Jan Kubáček přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. A jako místní uţ několik let komentuje politické dění v Libereckém kraji. " Co přinesly mimořádné parlamentní volby? V něčem pokračující stabilitu starostů, v něčem překvapení. Tím zásadním je bezesporu fakt, ţe poprvé od Listopadu vypadl zástupce autentické pravice v podobě ODS. Poprvé nebude za tuto stranu ve vyšších patrech politické reprezentace ţádná viditelná postava. Bude určitě zajímavé sledovat, jak se vyprofilují strany pravicového středu, které voliči na Liberecku podle výsledku voleb hledají. Kam se budou ubírat Starostové, jakou sebereflexí projde ODS. Kam se bude ubírat TOP 09 po Karlu Schwarzenbergovi, protoţe ten uţ určitě nebude v příštích volbách předsedou strany. Zajímavé bude sledovat, jak se bude profilovat hnutí Andreje Babiše i Tomio Okamury, oba loví své voliče ve stejném rybníce. Kdo jsou vítězové a kdo poraţení v Libereckém kraji? Jak uţ jsem uvedl, jednoznačně ODS. Dostala od svých voličů důsledné varování. Poslední kapkou byla aféra Jany Nagyové, v níţ strana, která hlásá, ţe kaţdý nese zodpovědnost sám za sebe, najednou předvede parazitování na státu toho nejhoršího kalibru. To znechucení bylo obrovské. A volební hesla v podobě básní uţ pak na tradiční voliče působila jako výsměch. To bylo asi pro voliče horším signálem neţ vnitřní rozpory v kraji. A KDU-ČSL? Sice se dostala po absenci jednoho volebního období opět do sněmovny, ale v kraji nezískala ţádný mandát. Byla to věc volby málo výrazného lídra nebo spíš těţké pozice v kraji, o němţ se tvrdí, ţe je převáţně ateistický? Myslím, ţe KDU-ČSL by se měla konečně rozhodnout, jestli je stranou lidovou nebo stranou křesťanskou. To spojení voliče mate a ani na tradiční baště jiţní Moravy uţ příliš neboduje. Měla by dát jasně najevo, jestli je to chápavá a lidová pravice a čím se liší od ODS či TOP 09. Propadákem byly volby i pro Zemanovce, ne? Určitě. Na tom se ukázalo, co platí v České republice dlouhodobě totiţ ţe podpora prezidenta není pro stranu výhodou, ale závazkem. Platilo to za Václava Havla, Václava Klause a platí to i za Miloše Zemana. Navíc volba lídra kandidátky (fotbalista Jan Nezmar, pozn. redakce), který dával najevo svůj příklon k pravici, nebyla asi pro levicově orientovanou stranu nejlepší. Celá kandidátka působila uměle, nesourodě a pokud si nevěří strana uvnitř, jak jí mají věřit voliči? Coţ se také ukázalo. Jak vidíte obrovský, i pro samotné hnutí nečekaný, úspěch strany Andreje Babiše? A komu ubral hlasy? Na jejich vítězství se jasně ukázalo, ţe se trefili do témat, která se voličů dotýkají. To uţ ukázaly krajské volby a vítězství Starostů, kteří nepřinášeli ideologii, ale politiku v obecní, nestranické podobě. Jak se to hnutí Ano povede naplnit je otázka, protoţe spektrum voličů je různorodé a všichni očekávají něco jiného. Kromě komunistů ubrali hlasy všem. Od ODS přes TOP 09, ale i lidovcům a ČSSD. Co bylo ještě dalším signálem voličů pro politiky? Varování, ţe vládnoucí strany přehlíţí jejich témata. Ať uţ jde o podnikatelské prostředí a jeho nestabilitu u střední třídy, coţ se ukázalo právě na prohře ODS, tak nezaměstnanost, hydru exekucí, penze A co volby ukázaly o nás, voličích? Naději, ţe jsme i přes marasmus v současné politice nepřestali věřit v určitou nápravu. Podíl jednotlivých mandátů také naznačil, ţe voliči velmi citlivě vyvaţovali. Na jednu stranu chtěli pročistit kalné vody stávajících Plné znění zpráv 19

20 stran, kterým ubylo křesel, na druhé straně jich výrazně velký počet ale nepřisoudili ani novým stranám a hnutím. Není dobrou zprávou přidělení preferenčních hlasů? Jejich počet jasně naznačil, ţe lidé mají tendenci vybírat lidi nikoliv podle stran, ale podle lidí, za kterými uţ jsou vidět výsledky? Rozhodně! Krouţkování se ukázalo být dobrým nástrojem. Velmi zajímavé by bylo pozorovat sloţení sněmovny, kdybychom mohli krouţkovat napříč stranami, jako při volbách do místních zastupitelstev. Tento systém mají při parlamentních volbách například v Austrálii nebo Švýcarsku. Znamená to, ţe jsme jako voliči vyzrálejší? Spíš realističtější. Jak podle vás bude vypadat vládní koalice? Tipoval bych to na ČSSD, Ano a KDU-ČSL. To jsou ale poněkud nesourodé programy. Čekají nás předčasné volby? Určitě. Předpokládám ale, ţe se změní strategie. Zatímco dřív rozpadem vlády hrozily menší strany, teď bude tato zbraň v rukou sociální demokracie. A troufám si odhadnout, ţe k tomu dojde v roce 2016, kdy by měly být krajské volby a ČSSD, která v nich získala před rokem většinu, si na nich bude chtít otestovat své mandáty." URL lvat.html Dopisy a y Hospodářské noviny str. 12 Volby 2013 Kamil Švec Hnutí ANO? NE? NEVÍM! Faktickým vítězem voleb je hnutí Andreje Babiše ANO 2011, které šlo do voleb s mottem Ano, bude líp!. Aţ před dalšími volbami bude chtít některý z úspěšných podnikatelů zaloţit vlastní politickou stranu, jejímţ prostřednictvím by prosazoval vlastní obchodní zájmy, dovoluji si navrhnout název Nevím. Ze tří v dotaznících často nabízených odpovědí ano, ne a nevím právě poslední nejlépe vystihuje stav české společnosti. Český volič také neví. Neví, koho chce volit. Jen ví, koho nechce. Také volební účast, druhou nejniţší od roku 1996, můţeme s mírnou nadsázkou interpretovat tak, ţe voliči nevědí, koho chtějí volit. K volbám nakonec nejdou. Ale aby vina nebyla jen na voličích, nevědí často ani politické strany. To se projevuje v programech. Nejlépe to demonstrují nová hnutí ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie, nabízející pro jistotu všechno, téměř modré z nebe. Nevědí ani tradiční, dlouho etablované strany. Nevědí, kdo je má vést a být jejich lídrem, resp. předsedou. To se týká především ODS, ale nově také ČSSD, která tuto nevědomost povýšila ještě o další úroveň. Aktuálně neví, kdo má být kandidátem na premiéra a kdo má jejím jménem vyjednávat o nové vládě. Předseda Sobotka tak můţe mít odůvodněný pocit, ţe je na něj za bílého dne páchán atentát. Lídr hnutí ANO 2011 Babiš také neví, tentokráte proč je dobré obsadit post předsedy Poslanecké sněmovny. Bohuţel ho ještě nikdo nestihl naučit, ţe agenda setting je stejně důleţitá, ne-li důleţitější neţ dobré nápady a návrhy zákonů. Odpověď nevím je tak určující jak pro voliče, tak pro politiky. Dokud jedni i druzí nezískají sebevědomí, bude mít hnutí Nevím stále velké šance na úspěch. Voliči musí znát své priority a strany musí vědět, co chtějí nabídnout. Jediný, kdo se v politice orientuje, je umělec David Černý, který ví, co chtěl sdělit. Předpokládáme, ţe vzkazuje: Zemane, jsi jednička. V rubrice DOPISY A Y uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@ economia.cz Plné znění zpráv 20