CO ZUSTALO Z VODNÍCH MLÝNU. Irena Veverková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CO ZUSTALO Z VODNÍCH MLÝNU. Irena Veverková"

Transkript

1 CO ZUSTALO Z VODNÍCH MLÝNU 2 Irena Veverková

2 CO ZUSTALO Z VODNÍCH MLÝNU 2 Irena Veverková Pavel Vychodil Jiří Karas text fotografi e kresby Vydavatel Přemyslovské střední Čechy o. p. s. Irena Veverková 2014 Pavel Vychodil 2014 Jiří Karas 2014 Sazba a grafická úprava Ivo Horňák Tisk Tiskárna Kočka Slaný, 2014 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Foto na titulu: Debrno Foto na zadní straně: Podhol Foto na straně 1: Klobuky 3

3 4 Suchdol, čp. 16, mlýn zvaný Trojanův

4 Úvod Často se říká, že pás vesnic a měst kolem Prahy je zvláštní svět, úplně jiný než zbytek Středočeského kraje, a je to určitě pravda. Třicet, čtyřicet kilometrů od hranic hlavního města nenajdete kolonie jednotvárných domků ani obrovské škatule logistických center, i těch aut není tolik a před skromnějšími domky neparkují audiny, bavoráky a oktávie, ale většinou něco menšího japonské, německé či korejské provenience, ojetá fabie, někdy i favorit nebo otřískaná stodvacítka. Slánsko je kousek za hranou toho zvláštního světa a kontrast zvyšují rozdíly, které jsou mnohem staršího původu. Zkuste se postavit na břeh třeba Knovízského a Únětického potoka. Knovízský valí své vody pomalu údolím na severovýchod a vodu cestou spíš ztrácí v okolních rákosech, Únětický je rychlá, vodou bohatá bystřina s mnoha peřejemi. Je to trochu zvláštní, ale v těsném sousedství hlavního města se uchovalo větší zalesnění než na Slánsku, lesy dávají potokům víc vody než suchá pole a i dnešní překotný rozvoj obcí v sousedství metropole vodám potoků spíš pomáhá, protože do nich přímo stékají deště ze zpevněných ploch. V prvním díle našeho putování po vodních mlýnech jsme viděli, jak dobře dovedli naši předkové hospodařit s vodou i na těch tocích, kde jí bylo málo. Rychlý proud Únětického a ještě mohutnějšího Zákolanského potoka i jejich přítoků měl sílu roztáčet kola desítek mlýnů. Do dnešních dní se v původní podobě a roli neuchovaly, některé zanikly a byly zbořeny, většina je přetvořena na obytná stavení, ale v několika zůstala aspoň část mlynářského řemesla. A tak se můžeme vydat na cestu k nim a představit si, jak to kolem mlýnů vypadalo řekněme před sto lety, kdy energie potoků sloužila lidem žijícím ve vesnicích, které byly tehdy od Prahy na půl dne cesty. A kdyby vám bylo při pohledu na zašlou dobu klapajících mlýnů smutno, podívejte se do vody potoků. Pokud se zrovna nesplavovala po bouřce hlína z polí, uvidíte každý kamínek na dně. Jaroslav Huk předseda správní rady Přemyslovské střední Čechy o. p. s. Podhol, čp. 12 3

5 4 Násypka, Únětice, čp. 11

6 Mlýny Mlýny patřily od nepaměti k životu české vesnice. Jedna z nejstarších věrohodných zmínek o existenci mlýna se vztahuje k našemu kraji, k Únětickému potoku. Zmínku o mlýnu najdeme v listině kanovníka Zbyhněva ve 12. století v souvislosti se založením kostela v Úněticích. Vlastnictví mlýnů bylo zpočátku privilegium vrchnosti, které však bylo vázáno povinností sjednat si na tuto práci vyučeného mlynáře. Díky důležitosti řemesla pro společnost je celkem logické, že mlynářský stav býval od pradávna vážený a vyučený mlynář požíval ve svém okolí úcty pro svoje znalosti a dovednosti. Do mlynářské historie se nesmazatelně zapsal císař a král Karel IV. zřízením soudu přísežných mlynářů zemských s pravomocí, kterou se nemohlo honosit žádné jiné řemeslo. Zmiňovaný soud měl pevně stanové předpisy, které platily pro všechny mlýny, a jmenovaní odborníci rozhodovali především ve sporech týkajících se svádění a užívání vody, stanovení měr jezů a žlabů. Díky své vysoké profesionalitě požíval soud vážnosti nejen doma, ale i v cizině, především při sporech o jezy a vodní značky. Jako důkaz pro naše tvrzení uveďme rok 1548, kdy žádal král Ferdinand I., aby byli od tohoto soudu vysláni čtyři mlynáři znalci na urovnání sporu mezi Uhry a Štýrskem o vodu na jezech. Soud přísežných mlynářů působil v království více než čtyři stovky let. Zrušen byl až císařem Josefem II. Mistr mlynář musel při své práci zvládnout řadu technických dovedností. Vedle kompletní stavby mlýna ho jeho mistrovský list opravňoval ke stavbě všech zařízení poháněných vodou, jako byly papírny, vodárny a dílny ke zpracování sukna či kůží (jirchářské). Mistři mlynářští byli plně kvalifi kovaní i pro stavbu mostků, vyvádění vody ze sklepů a spravování jezů. Vzhledem ke všem skutečnostem se nemůžeme divit, že mlynářské řemeslo si dodnes uchovalo jakési kouzlo výjimečnosti a tajemnosti, k čemuž přispěla i skutečnost, že mlýnské lokality byly zakládané s respektem k okolní přírodě a poloze vodního toku. Velký spád míval obvykle potok či řeka v málo přístupných místech. Proto stojí řada bývalých mlýnů pod strání v hlubokém údolí, mnohdy daleko od obce a silnice, obvykle na samotě nebo na samém okraji vesnice. Přes všechna úskalí a dějinné peripetie, jimiž mlynářská historie prošla, zůstává minulost jednotlivých mlýnských lokalit zajímavá i pro dnešního člověka. Dodnes u našich předků obdivujeme jejich znalost přírodních jevů a schopnost využívat přírodní zákonitosti při stavbě vodních děl. Zbytky vodních děl, vysledovatelných dodnes v přírodě, na nás nepůsobí rušivě, ale svým vzhledem krajinu obohacují. A tak i dnes můžeme ob- Hostouň, čp. 83 5

7 Od počátku 20. století byla vodní kola postupně nahrazována turbínami. Únětice, čp. 21 6

8 divovat systém náhonů, stavidel a odtokových struh, které odváděly potřebnou vodu zdroj energie na vodní kola (později turbíny), aby po vydání své energie byla voda opět vrácena potoku. Romantické představy posilují i pohádky a vyprávění o událostech ve mlýně. Mlýn na samotě býval pro takové historky ideální. Mnohým z nás se při pohledu na takové místo vybaví Jiráskova Lucerna a oba vodníci, jak starý ubručený Ivan, tak mladý zamilovaný Michal, rozvěšující mašle kolem náhonu, aby přilákal krásnou Haničku ke splavu. Život ve mlýně však nebyl zdaleka tak idylický, jak by se nám mohl dnes jevit. Mlynář měl zodpovědné postavení a záleželo jenom na něm, jak příslušné hospodářství prosperovalo. Při práci byl odkázaný na svoje znalosti a pomoc mlýnské chasy. Ve vesnici patřil mezi nejvzdělanější lidi, a tak je zcela logické, že dbal o vzdělání svých potomků. Každý majitel si byl vědom, že mlýn mohl zdědit jenom jeden ze synů. Z rozhodnutí otce hlavy rodiny odcházeli ostatní synové na studia. Jistě nás nepřekvapí, že řada českých intelektuálů vzešla právě z tohoto prostředí. K historii mlynářství neodmyslitelně patří nejen vznik, ale i zánik mlýnských lokalit. Nejvíce mlýnů máme doložených k roku Tehdy bylo v Čechách napočítáno 6676 vodních mlýnů. Od tohoto roku začal jejich počet trvale klesat. Vzhledem k předchozím faktům je třeba připomenout, že se v naší publikaci zmiňujeme o mlýnských lokalitách, které nalezneme zapsané ve vodních knihách 1, založených v 70. letech 19. století, v dobách největšího rozkvětu tohoto řemesla. Vodní knihy byly jakousi analogií ke známějším knihám pozemkovým a úředně mapovaly ty usedlosti, jejichž majitelé měli právo nějakým způsobem nakládat s vodou. V knihách najdeme údaje jak o mlýnech nebo vodních pilách, tak i o cukrovarech, zapsána jsou i jednotlivá vodní družstva, která vznikala na počátku 20. století v souvislosti s vodními díly, jako byly vodovody. Pokud hledáme informace o mlýnských lokalitách, dozvíme se nejen přesnou polohu každého z mlýnů, ale i základní technický popis, který byl nezbytný pro chod mlýna a především pro užívání vodního práva. Zápisy vždy obsahují takové informace, jako je povolená výška zadržované vody, povinnosti mlynáře (udržovat jak náhon, tak jalový potok), místo splavu a jezu, počet stavidel na potoce a podobně. Najdeme i průběžné zápisy, které zmiňují vlastníky usedlosti či zápisy o revizi vodní značky. Vzhledem k technickému pokroku a následné racionalizaci výroby začaly malé vodní mlýny, navlečené jako per- 1 Vodní knihy jsou vedené podle Nařízení č. 52 ze dne 20. září 1872, Zákoník zemský království České. V tomto úředním nařízení je i vzor pro vedení evidence a vyjmenována veškerá dokumentace související s vodní knihou. Podhol, čp. 12 7

9 8

10 ličky na modré stužce potoků, postupně ve třicátých letech 20. století ztrácet svůj význam. Jejich funkci převzaly parní velkokapacitní mlýny, nezávislé na vodních tocích. Moderní strojní zařízení a tovární mlýnská výroba mouky s vysokou produktivitou práce pro většinu malých vodních mlýnů předznamenala konec. Největší úpadek však zaznamenaly vodní mlýny v období druhé světové války. Protektorátní správa vybrala pouze několik mlýnských lokalit, v nichž se mohlo pod dozorem mlít a dokonce pod dozorem se i šrotovalo. Jak taková situace v době války vypadala, se nám dochovalo v jednom z kronikářských zápisů pro rok 1941: V tomto měsíci zablokovány jsou domácí šrotovníky našich hospodářů. Žádný nesměl bez úředního povolení ani odpadové zrní šrotovat. O povolení musel každý žádati na Okresní úřad ve Slaném. 2 Když povolení jednotlivci ku šrotování došlo, určil obecní úřad člověka, který před šrotováním šrotovník odblokoval a po sešrotování zase zablokoval. Dále měl dbáti, by nebylo více šrotováno než bylo úředně povoleno. 26. listopadu ustanoven byl okresním úřadem den, kdy bylo možno na mlecí výkaz jeti do mlýna. Věc tato prováděla se takto. Okresní úřad přidělil určité obce některému mlýnu 3 Zároveň byly rozděleny tzv. mlecí dny pro jednotlivé vesnice. Obecní zásobovací komise vystavila pak každému samozásobiteli mlecí povolení, kde byl uveden počet osob. Na každou osobu bylo povoleno semlít 14 kg pšenice nebo žita na jeden měsíc. Vše se odehrávalo pod přísným dohledem strážníka a za přísných bezpečnostních opatření. Jak vyplývá z předchozích řádek, obvyklý život ve mlýně se během válečných let změnil a mlýn se stal nedobytnou pevností, jehož činnost byla buď omezena, nebo přímo zakázána. Povolené mlynářské úkony se odehrávaly pouze pod bdělým pohledem pověřených úředních osob. Obvyklý společenský život, tradičně se odehrávající v šalandě v dobách minulých, byl zapovězen. Vzhledem k popsané situaci ve mlýnech se nelze divit, že v roce 1945 řada majitelů již nepožádala ani o obnovení živnosti, ani o právo nakládat s vodou. Defi nitivní tečku za historií malých vodních mlýnů pak učinily změněné společenské poměry v roce Z vodních mlýnů se staly obyčejné zemědělské usedlosti s romantickým přídechem mlynářské historie. 2 Citace se vztahuje k obci Honice, která spadala pod OkÚ Slaný. Jednotlivé obce musely žádat u příslušného okresního úřadu podle svojí okresní příslušnosti. Poznámka autorky. 3 Pamětní kniha obce Honic, zápis pro rok SOA v Praze, SOkA Kladno, fond Obecní úřad Honice, kronika obce , nestránkováno, zápis pro rok Vozík na pytle, Únětice, čp. 11 9

11 Dorovnávací nádrž, Hřebeč, čp. 20 Mlýnský kámen, Stehelčeves, čp. 32 Rybniční zátka, Hřebeč, čp

12 Terminologický slovníček technických pojmů Dorovnávací nádrž u málo vodnatých toků nádrž, která zadržovala vodu, aby po spuštění mlýna bylo možno mlít několik hodin. Jalový potok původní koryto vodního toku, z něhož se od jezu odváděla část vody do náhonu. Jez jedná se o hráz, jež se táhne přes vodu (vždy šikmo) k účelu zadržení vody, skládá se ze dřeva a kamene. První místo na potoce, kde se odděloval potok a náhon vodní právo mlynáře. Potok plynul v původním korytě a uměle vybudovaným náhonem byla část vody přiváděna na mlýnské kolo. Lub ohraničení mlecího kamene ležáku zabraňující úletům z mleté mouky. V lubu byl jeden otvor, jímž se namletá mouka sypala do pytle. Mlýnská hranice místo na úrovni palečního kola směrem do stavení, oddělující pohon mlýnských strojů od vlastní mlýnice. Mlýnská hranice Náhon uměle vybudovaná vodní strouha přivádějící vodu do mlýna. Délka náhonu bývala různá a výška hladiny vody se regulovala pomocí stavidel. Paleční kolo kolo umístěné na jedné ose s kolem vodním. Je osazeno v mlýnici, tedy v suché části mlýna. Roztáčelo mlýnské stroje pomocí dřevěných palců (připomínajících zuby) zapadajících do pastorku. Stavidlo sloužilo k regulaci průtoku vody do mlýna. Na náhonu mohlo být i několik stavidel. V zápisech ve vodní knize je uveden vždy počet stavidel patřících ke mlýnu a místa jejich osazení. Mlýnské kameny běhoun (horní mlecí kámen) je spojen s pohybujícím se vřetenem. Ležák (dolní mlecí kámen) nehybně leží v lubu. Otvorem v lubu jde rozemleté obilí do pytle, jenž se prudce klepe, poháněn zvláštním strojem. V našem kraji byly používány kameny z okolí Kamenných Žehrovic nazývané žehrováky. V pozdější době se používaly tvrdší kameny dovezené z Francie, u nichž byl menší otěr. Jez, Hřebeč, čp. 20 Palec z palečního kola 11

13 Ukázky vodních značek Triér, Únětice, čp

14 Svrchní voda voda z vantrok padala na mlýnské kolo shora. Na potocích, které sledujeme, byly všechny mlýny postaveny na svrchní vodu. 4 Šalanda místo, kde v noci spala čeládka, přes den se v místnosti shromažďovali mleči, kteří čekali na svoji mouku. Transmise systém převodních řemenů, jejichž prostřednictvím se uváděly do chodu mlýnské stroje. Triér stroj na čistění zrna. Umělecké mletí během 19. století došlo k velkým technologickým změnám, kdy se ustupovalo od českého mletí a postupně se přecházelo na dokonalejší formy mletí, označované jako umělecké nebo francouzské. Mlátička obilí, Černý Vůl Vantroky místo, odkud padala voda z náhonu přímo na kolo. Vodní kolo dřevěné kolo, na jehož lopatky padá voda. Kolo visí na dubové hřídeli, ta visí na čepech v lůžkách. Vodní značka většinou kovový hřeb, jehož hlava byla opatřena vyraženým monogramem majitele mlýna. Značka se osazovala na viditelné místo v blízkosti stavidla. Jejím prostřednictvím se regulovala výška vodní hladiny. Umístění značky prováděla pověřená komise. O osazení byl učiněn zápis ve vodní knize. Mlýnská čeládka (Pracující ve mlýně) Mládek vyučený mlýnský dělník. Pan otec nejvýše postavený muž ve mlýně, jenž byl většinou i majitelem usedlosti, popřípadě měl tuto usedlost v pachtu, či ve vlastnictví formou emfyteutického práva. 5 Prášek mlynářský učeň. Stárek druhá nejdůležitější osoba. Stárek zodpovídal za kvalitu semleté mouky. 4 Pokud byl vodní tok s dostatkem vody, tedy pokud se jednalo o silné říční proudy, pak v těchto místech vznikaly vodní mlýny na spodní vodu, kdy kolo roztáčel silný proud řeky. 5 Emfyteutické právo tzv. německé právo zákupní. Kolo z transmise, Únětice, čp

15 14 Únětický potok

16 Potoky v krajině Krása české krajiny spočívá v její pestrosti. Během několika málo kilometrů se střídají rozkvetlé louky, zelené lesy, obdělávaná pole, barevné zástavby vesnic a měst, vše doplněné modrými lesknoucími se hladinami potoků, říček a řek. Kouzlo vytvořené neomylnou rukou přírody pak doplňují umělé vodní plochy rybníků a přehrad, organicky splývající s dílem přírody. Buštěhradský potok pramení v Buštěhradě, prochází osadou Bouchalka, obcemi Zájezd a Libochovičky. U obce Kováry se z levé strany vlévá do Zákolanského potoka. Potok je na několika místech zatrubněn, délka toku 6 km. Drobný vodní tok. Dřetovický potok pramení v Kladně v nadmořské výšce 334 m, ústí zleva do Zákolanského potoka nad Budčí ve výšce 234 m nad mořem, plocha povodí 30,1 km 2, délka toku 10,3 km. Lidický potok pramení v lese na katastru Kročehlav v místech zvaném Bažantnice. Teče východním směrem okolo Netřeb do obce Hřebeč. Za Makotřasami se vlévá do Zákolanského potoka, plocha povodí 14 km 2, délka toku 4,5 km. Drobný vodní tok. Únětický potok pramení 0,5 km jihovýchodně od Kněževsi ve výšce 348 m nad mořem, plocha povodí 47,6 km 2, délka toku 13,4 km. Zákolanský potok pramení u Pleteného Újezda ve výšce 418 m nad mořem, ústí zleva do Vltavy v Kralupech ve výšce 168 m nad mořem, plocha povodí 265,6 km 2, délka toku 28,2 km. Vodohospodářsky významný tok. Zákolanský potok Lidický potok 15

17 16 Černý Vůl, čp. 9, mlýn zvaný Vencovský

18 Mlýny v krajině Postavit mlýn na vhodném místě byl poměrně složitý technický úkol. Naši předkové přistupovali k tomuto úkolu nejen zodpovědně, ale i s pokorou vůči přírodě. Nesnažili se vnutit přírodě svoji představu a ani ji neopravovali, protože věděli, že nad jejími zákonitostmi nezvítězí. Respektovali meandry řek i nivy potoků, což se odráželo přímo v jejich projektech. Díky technickým znalostem a pokoře k přírodě se pak voda stala člověku pomocníkem a ne hrozbou. To platí beze zbytku i o mlýnech, které v naší publikaci vzpomeneme, tentokrát již v abecedním pořadí tak, jak jsme je nalezli ve vodních knihách. Na námi sledovaném území jsme našli jednu technickou zajímavost. Jedná se o mlýn v Debrně, který byl postaven na prameni. Osada Černý Vůl, mlýn zvaný Vencovský, čp. 9 (dnes čp. 109) jen nerad poodhalil svoji historii. Podle údajů z vodní knihy jsou jako majitelé postupně připomínáni Ambrož Kincl, po něm manželé Karel a Kateřina Marešovi, Čeněk Novák, František Pešek a jako poslední manželé Vladislav Čejka s manželkou Květoslavou. V roce 1914, kdy mlýn vlastnil František Pešek, bylo osazeno vodní znamení F. P Při pozdější revizi v roce 1927 byl schválen ve mlýně, vedle stávajícího vodního pohonu, i naftový motor. František Pešek ještě přikoupil pozemky kolem jalové strouhy, a tak musel udržovat nejen mlýnské dílo, ale také břehy potoka. Debrno, čp. 17 Osada Černý Vůl, mlýn čp. 16 se nám v dnešní zástavbě nepodařilo identifi kovat. Ve 20. letech 20. století, když se prováděla revize mlýnského zařízení, byla zapsána jako majitelka usedlosti Františka Friedlová, která zřejmě mlýn zdědila. Ve vodní knize jsou zaznamenáni jako první Čeněk Svoboda, pak manželé Tomáš a Anna Vidmanovi, které postupně na majetku vystřídali Karel Kalous, František Potůček a František Friedl. Zmiňovaná majitelka Františka Friedlová vyměnila vodní kolo za turbínu a podle dohledaných údajů stále provozovala mlynářské řemeslo. Ohledně povinností mlynáře je ještě zajímavý zápis z roku 1922, kdy při revizi nařídili členové komise majitelce opravit lávku přes mlýnskou strouhu tak, aby byla bezpečná pro pěší. Mlýn Debrno, čp. 17 neležel na žádném z potoků, ale ve vodní knize najdeme následující popis: Voda používá se ze dvou studánek, jedna v obci Debrně, druhá asi 100 kroků za obcí k Tursku; obě vody tečou do nádržky a ta když se naplní Debrno, čp

19 18 Hřebeč, čp. 20

20 mele se chvíli a zase se nadržuje. Tento potůček přichází v Minicích do Zákolanského potoka. 6 Podle popisu je zcela zřetelné, že se jednalo o ojedinělé technické zařízení, kdy nestál mlýn na potoce, ale byl to mlýn na studni. Jednalo se o malý mlýn o jednom složení a jednom kole. Právo na vodu neměl nikdo jiný než majitelka mlýna Kateřina Syrová, uváděná ve vodní knize k roku 1874 jako jediná majitelka. Mlýn Hřebeč, čp. 20 stojíí uprostřed obce. V roce 1863 byli zapsáni jako majitelé Jan a Marie Švihlíkovi. O dvacet let později se jako majitelka uvádí Rozálie Kohlíková. Rozálie vlastnila mlýn do roku 1894, kdy jej zdědila nezletilá dcera Marie, později provdaná Náprstková. V roce 1903, kdy mlýn byl ve vlastnictví Marie Náprstkové, probíhala revize vodní značky, při níž bylo třeba nově stanovit výši vodní hladiny při tomto mlýně. Mlýn stál jako první na nepříliš vodnatém Lidickém potoce, a tak součástí vodního díla byl rybník nade mlýnem, sloužící k zadržení vody. Průtok vody byl řízen systémem tří stavidel, čímž se zajišťoval dostatek vody při spuštění mlýnice. Zajímavostí je následující technická poznámka: Při mlýně samém v hrázi položeno jest potrubí ve světlé šíři 28 cm, jímž se voda na mlýnské kolo nahání. Jednalo se tedy o zatrubněné vantroky. V roce 1908 byl zadlužený mlýn prodán a novými majiteli se stali manželé Josef a Veronika Fechtnerovi. Původní mlýn přeměnili na kovárnu, z níž se dodnes dochovaly některé prvky. Dnes se mlýnice přeměnila v osobitý byt majitele. Hřebeč, čp. 20 Hřebeč, čp. 29, historická fotografie Hřebeč, čp. 29 mlýnskou usedlost najdeme až na samém konci obce. Jedná se o starý mlýn, který je zapsán ve vodní knize jako mlýn o jednom složení s nádrží označovanou dolejší rybník. V pozemkové knize jsou zachyceni od roku 1837 majitelé z rodu Čermáků, kteří vlastnili usedlost až do roku Vlastnictví pak přešlo na dceru Alžbětu, provdanou Hýskou, a jejího manžela Václava. Posledními, kdo v mlýně hospodařil, byla vdova Alžběta Hýská se svými čtyřmi syny. Mlýn měl jedno vodní kolo a dorovnávací nádrž. Dnes je takřka nemožné bývalé vodní dílo vysledovat v terénu. Oba majitelé hřebečských mlýnů spolu s mlynáři v Lidicích a Makotřasech měli za povinnost udržovat společně celé vodní dílo, které pohánělo jejich mlýny. Ve vodní knize bylo dále poznamenáno právo ze strany správy císařských velkostatků, která si mohla odvážet vodu do svých dvorů v Peklově a Přítočně. 6 SOA v Praze, SOkA Kladno. Fond OÚ Kladno, vodní kniha, vložka 26. Hřebeč, čp

21 20 Kováry, čp. 3 4

22 Kováry, čp. 3 4 ve vodní knize se mlýnská lokalita připomíná na potoce Zákolanském, do něhož se nad jezem z levé strany vlévá potok Libochovičský a pak potok Vřetovický V dalším popise se dovídáme, že mlýn měl dvě kola na svrchní vodu, dva francouzské kameny, jednu porcelánovou stolici a jednu šrotovnici. V roce 1886 byl opatřen znamením v podobě VV V označení hřebu byly zaneseny tyto údaje monogram majitele, zodpovědného správce vodního díla (Vilém Vintrich), a rok osazení vodní značky. Poslední zajímavý zápis ve vodní knize je z roku 1904, kdy bylo jedno z kol nahrazeno Francisovou turbínou. Mlýn Libochovičky, čp. 5 je veden ve vodní knize jako mlýn Zákolanského potoka. 8 Při bližším seznámení s okolím však zjistíme, že se jedná o malý vodní tok nesoucí označení Buštěhradský či Libochovičský potok, 9 přítok potoka Zákolanského. Z dochovaného popisu zařízení uvádíme několik zajímavostí:... ke mlýnu přivádí se voda kanálem, který na dvoře mlýna přechází ve vantroky, 20 cm široké, dřevěné a těmi vantroky na kolo s vrchní vodou. pohání se jím jedno složení české. 10 Výška vodní hladiny se regulovala třemi stavidly přímo na rybníku. Při osazení vodní značky v roce 1909 se komise neshodla, zda mlýnskou nádrž napájí Zákolanský nebo Buštěhradský potok. Na úředních záznamech se vyskytují oba údaje a ve vodní knize je ještě přípis: Libochovičský potok ústí do Zákolanského. 11 V roce 1909, kdy byl mlýn normován, byla usedlost ve vlastnictví rodu Kamžových. Libochovičky, čp. 5 z každé krávy pro lidického faráře. Tato zástava byla vymazána až v roce Ve vodní knize je citován starší zápis z roku 1832, který připomíná při usedlosti čp. 17 mlýn. Podle tohoto zápisu se jednalo o mlýn a statek, jehož majitelé Václav a Marie Čermákovi jsou zmiňováni v kupní smlouvě v roce Jednalo se o velkou zemědělskou usedlost o více než 37 ha. Při založení vodní knihy byli vlastníky právě oni. Po smrti Václava Čermáka v roce 1905 se ukázalo, že je hospodářství zadlužené. Bezdětná Marie Čermáková, jediná dědička, prodala mlýn i polnosti Bohumilu Studničkovi. Část mlýna však zůstala jako zástava v její prospěch. Nový majitel pak všechny dluhy doplatil. Lidice, čp. 17 Pohnuté události II. světové války nemilosrdně zasáhly do života poklidné obce Lidice na Kladensku. Zmiňovaná tragédie přetrhala historii celé obce, a tedy i historii mlýna. Podle zápisu ve vodní knize se dovídáme, že mlýn stával na horním konci Lidického potoka. Malý potůček protékal původní obcí (dnes pietní území) do mlýna. Jeho malou vodnatost zmiňuje i zápis ve vodní knize: vlastníci pozemků, kudy potok teče, nikterak nesmějí vodu na luka zapouštěti, tak mlynáře zkracovati. O starobylosti mlýna svědčí zápis v pozemkové knize, kde je připomenuta zástavní povinnost za stálý plat letník 7 SOA v Praze, SOkA Praha-západ. Fond OÚ Smíchov, vodní kniha, vložka 91. Dřetovický potok byl dříve označován jako Vřetovický. 8 SOA v Praze, SOkA Praha-západ. Fond OÚ Smíchov, vodní kniha, vložka V našem textu jsme se přiklonili k označení Buštěhradský potok. Tento název potoka je i na novodobých speciálních mapách. 10 SOA v Praze, SOkA Praha-západ. Fond OÚ Smíchov, vodní kniha, vložka Tamtéž. Pietní území vypálené obce Lidice v roce

23 22 Lidice, pietní území, na tomto místě původně stál mlýn čp. 17.

24 V roce 1910 se Bohumil Studnička oženil a dne 21. května 1910 zapsal polovinu majetku zapsat na svoji manželku Pavlínu. Manželé Studničkovi byli zřejmě dobrými hospodáři, protože v roce 1922 mlýn ještě přistavěli. Z následujících zápisů se dá vysledovat střídání generací na usedlosti. V roce 1934 se z majitelů Bohumila a Pavlíny Studničkových stávají, podle postupní smlouvy uzavřené s dcerou Miroslavou a zetěm Jaroslavem Podhorovými, výměnkáři. Manželé Podhorovi, jako vlastníci mlýna, prožili tragický 10. červen 1942 v Lidicích. Stejně jako po celé obci, i po lidickém mlýnu se slehla zem. Jaroslav Podhora byl zastřelen, jeho manželka Miroslava přežila. Historii lidického mlýna uzavírá lakonický zápis v pozemkové knize z roku 1961, kdy je parcela po bývalém lidickém mlýně spolu s ostatními parcelami zničené obce Lidice prohlášena pietním územím. Mlýn zvaný Podhol, čp. 12 se nachází v obci Svrkyně, respektive v osadě Hole. Vodní kniha uvádí majitele mlynáře Váchu, později mlynáře Veselého. Z původního technického popisu nás zaujmou následující údaje. Voda přichází k mlýnu strouhou, která se před mlýnem rozšiřuje v malou nádržku, odtud svádí se do vantrok. 12 Mlýn měl dvě mlýnská kola a dvoje složení. V roce 1928 získal povolení na zrušení jednoho kola a jeho nahrazení Francisovou turbínou. Podhol, čp SOA v Praze, SOkA Praha-západ. Fond OÚ Smíchov, vodní kniha, vložka 92. Podhol, čp. 12, odtoková strouha 23

25 24 Roztoky, čp. 10

26 Roztoky, čp. 5 pod tímto označením se skrývá bývalý mlýn označený jako Braunerův. Ve vodní knize najdeme zápis z roku 1930, kde se dočteme: Mlýn byl postaven před sto lety a přestal jako mlýn existovat as před 50 lety; pohon dál se koly na svrchní vodu. 13 Ve zmiňovaném zápise se dále uvádí, že se budova používá jako obytné stavení. Další poznámka se týká zrušeného náhonu, který byl již v této době částečně zasypán, a zbylá voda byla odváděna do potoka pomocí stavítka. Roztocký Braunerův mlýn je nesmazatelně spojen s osobností malířky a mecenášky Zdenky Braunerové, 14 která ve své době vytvořila z tohoto místa kulturní centrum. Mezi její hosty patřili nejen umělci jako Antonín Chittusi, Mikoláš Aleš, Julius Zeyer, F. X. Šalda, František Bílek, Joža Úprka, ale i tehdejší francouzský konzul v Praze Paul Claudel. V souvislosti s rodinou Braunerů je třeba připomenout i Zdenčina bratra chemika Bohuslava Braunera, 15 který tichou roztockou krajinu vyhledával ve chvílích odpočinku. V současné době patří opravená budova Středočeskému muzeu v Roztokách, kde najdeme i památník Zdenky Braunerové. Roztoky, čp. 10 celá usedlost změnila svoji tvář k nepoznání. Přestože v zápisu ve vodní knize je budova vedena jako mlýn s postupně se střídajícími majiteli (Josef Michl, Markus Türk, manželé Gabrielovi a Vaňkovi, Mořic Lobkovic a Jiří a Blažena Zemanovi), hovoří zápis z roku 1913 zcela jednoznačně: vlastní mlýn nyní je zrušen a na jeho místě byla postavena vila s 5ti kabinami na koupání! 16 Na dalších řádcích se dočítáme, že bylo povoleno zrušit nádrž, která tvořila součást odpadní strouhy. Nádrž byla nahrazena cementovým potrubím. Přes tyto rozsáhlé změny je třeba dodat, že pověřená komise sledovala případné změny na vodním toku v souvislosti se zrušením mlýna, protože na konci zápisu je důležitý záznam: Na vodních poměrech níže ležících objektů a na pozemcích nenastanou žádné změny, jež by měly vliv na stav a další užívání tohoto vodotoku. 17 Dnes stojí na parcele honosná vila. Roztoky, čp SOA v Praze, SOkA Praha-západ. Fond OÚ Smíchov, vodní kniha, vložka Zdenka Braunerová ( ), česká malířka a grafička, tvořila plenérová krajinářská díla, přiblížila se impresionismu, podílela se na obrodě české knižní grafiky. Také navrhovala dekorativní a užitkové sklo. 15 Bohuslav Brauner ( ), český anorganický chemik, odborný publicista, propagátor zákona periodické soustavy prvků, spoluautor českého názvosloví anorganických sloučenin, přítel D. I. Mendělejeva. Od roku 1890 profesor české univerzity v Praze, zabýval se především chemií prvků vzácných zemin, předpověděl existenci izotopů, v r navrhl jako základ relativních atomových hmotností kyslík. Od roku 1903 řádný člen České akademie věd a umění. 16 SOA v Praze, SOkA Praha-západ. Fond OÚ Smíchov, vodní kniha, vložka SOA v Praze, SOkA Praha-západ. Fond OÚ Smíchov, vodní kniha, vložka 112. Roztoky, čp. 5 25

27 26 Stehelčeves, čp. 22

28 Statenice, čp. 8 zdá se, že nezbylo z původního poměrně rozsáhlého vodního díla patřícího ke mlýnu nic. Původně byla voda do mlýnské strouhy vedena přes nádržku, kde se průtok reguloval stavidlem. Mlýn měl jedno složení. Vodní kolo bylo nahrazeno ve 20. letech 20. století Francisovou turbínou s horizontální hřídelí. Poměrně podrobný popis mlýnice zaujme především faktem, že paleční kolo bylo umístěno pod přízemní podlahou. Mlýnice se dělila na přízemí, první podlaží a podstřeší. Jednalo se tedy o třípodlažní budovu, jejíž celou výškou probíhaly kapsové výtahy. Jako rezervu pohonu si mlynář vyžádal povolení na naftový motor 10 HP, který umístil do zvláštní místnosti. Mlýn měl dlouhou odtokovou strouhu končící dolejším splavem, kde se část vody vracela do jalového potoka a část pokračovala náhonem pro další mlýn. Ve vodní knize byli zapsáni jako majitelé Václav a Kateřina Krumbholcovi, později Kašpar Chmelař s manželkou Josefou. Jejich dědicové Václav a Anna Chmelařovi zmodernizovali mlýnici do výše popsané podoby. Statenice, čp. 8 Mlýn Stehelčeves, čp. 22 patřil původně k panství Buštěhradskému, ale v roce 1852 byl již z tohoto svazku vyvázán. Jako majitel je zapsán František Benda s poznámkou, že mlýn nemá vodní značku. Značka byla osazena až v roce 1904 za majitele Jana Žáka, jehož potomci vlastnili mlýn po tři generace. Poslední zápis ve vodní knize se vztahuje k roku 1963, kdy se majitelem stal Československý stát, respektive Zemědělské nákupní a zásobovací družstvo n. p. Praha. Stehelčeves, čp. 32 byl v době zápisu do vodní knihy v držení rodu Vintrichů (někdy psáno Wintrichů) a majetek se dědil postupně po tři generace. Mlýn měl jedno vodní kolo. Průtok vody přiváděný do mlýnice náhonem se reguloval systémem tří stavidel. Vodní právo bylo, podle poznámky ve zmiňované knize, zrušeno ke dni Stehelčeves, čp. 32 Stehelčeves, čp. 22 Stehelčeves, čp

Malé vodní elektrárny PLZEŇSKO

Malé vodní elektrárny PLZEŇSKO Malé vodní elektrárny PLZEŇSKO Darová Řeka Berounka, největší vodní tok na Plzeňsku, byla využívána už ve středověku k pohonu mlýnů a pil. Řeka má poměrně malý spád, ale po větší část roku dost velký průtok

Více

Procházka dávnými časy

Procházka dávnými časy Procházka dávnými časy Starý Jeneček Jeneček na polohopisném plánu z roku 1919 Když bylo kolem roku 1770 zavedeno stálé číslování domů, měl Jeneček, tehdy zvaný Malý Jenč, celkem asi 11 čísel popisných.

Více

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše: Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

CO ZUSTALO Z VODNÍCH MLÝNU. Irena Veverková

CO ZUSTALO Z VODNÍCH MLÝNU. Irena Veverková CO ZUSTALO Z VODNÍCH MLÝNU Irena Veverková CO ZUSTALO Z VODNÍCH MLÝNU Irena Veverková Pavel Vychodil Jiří Karas text fotografi e kresby Vydavatel Přemyslovské střední Čechy o. p. s. Irena Veverková 2013

Více

Torzo vodního díla Cacovického mlýna na předměstí města Brna Hana Jordánková, David Merta, Jiří Merta, Ondřej Merta, Michal Rybníček

Torzo vodního díla Cacovického mlýna na předměstí města Brna Hana Jordánková, David Merta, Jiří Merta, Ondřej Merta, Michal Rybníček Torzo vodního díla Cacovického mlýna na předměstí města Brna Hana Jordánková, David Merta, Jiří Merta, Ondřej Merta, Michal Rybníček Hlavním konstrukčním materiálem bylo po tisíciletí dřevo, které bylo

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

POVODŇOVÁ PROHLÍDKA NA ÚZEMÍ MĚSTYSE PLAŇANY - VODNÍ TOK BLINKA -

POVODŇOVÁ PROHLÍDKA NA ÚZEMÍ MĚSTYSE PLAŇANY - VODNÍ TOK BLINKA - POVODŇOVÁ PROHLÍDKA NA ÚZEMÍ MĚSTYSE PLAŇANY - VODNÍ TOK BLINKA - Povodňová prohlídka byla provedena na toku: Blinka IDV 10185564 v úseku cca 8,5 0,0 ř.km Správa toku: Povodí Labe, s.p., Víta Nejedlého

Více

Rodinný archiv Valentů Inventář

Rodinný archiv Valentů Inventář Státní oblastní archiv v Plzni 5.oddělení Rodinný archiv Valentů 1850 1943 Inventář č. EL NAD: 20254 Číslo AP: 599 Ladislava Váňová Klatovy 2006 2 OBSAH Str. Úvod I. Vývoj původce archivního souboru...

Více

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla

Účel vodního díla. Kategorie vodního díla. Základní technické parametry vodního díla Přehrada Seč na Chrudimce v ř.km 50,722 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky před výstavbou

Více

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné zapis_energeticke_stroje_vodni08/2012 STR Ga 1 z 5 Energetické stroje Rozdělení energetických strojů: #1 mění pohyb na #2 dynamo, alternátor, čerpadlo, kompresor #3 mění energii na #4 27. Vodní elektrárna

Více

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky

Více

ČVUT v Praze, FSV VN SOBĚNOV Tomáš Vaněček, sk. V3/52 VODNÍ NÁDRŽ SOBĚNOV. Tomáš Vaněček Obor V, 3. ročník, 2007-2008. albey@seznam.

ČVUT v Praze, FSV VN SOBĚNOV Tomáš Vaněček, sk. V3/52 VODNÍ NÁDRŽ SOBĚNOV. Tomáš Vaněček Obor V, 3. ročník, 2007-2008. albey@seznam. VODNÍ NÁDRŽ SOBĚNOV Tomáš Vaněček Obor V, 3. ročník, 2007-2008 albey@seznam.cz 1 Obsah: ÚVOD...3 HISTORIE VÝSTAVBY...3 TECHNICKÉ PARAMETRY...4 NÁDRŽ...4 HRÁZ...4 ELEKTRÁRNA...4 ČÁSTI VODNÍHO DÍLA...5 PŘEHRADA...6

Více

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské

Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný. Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený. stav v r. 1764. 1. vojenské mapování Josefské stav v r. 1764 1. vojenské mapování Josefské Hantzl M. : Janův mlýn r. 1651 mlýn Prkenný Senomat M. : Kouklův mlýn r. 1651 mlýn Spálený mlynářský erb DĚJINY MLYNÁŘSKÉHO ŘEMESLA Mlynářské řemeslo patří

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Nerudova Hostivice, listopad 2010 Ulice Nerudova 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867)

Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Inventář EL NAD č.: 715 AP č.: 406 Radka Kinkorová Horšovský Týn 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce

Více

Hostivické památky. Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932

Hostivické památky. Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932 Hostivické památky Rybníky v Hostivici Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932 Archeologické nálezy z celého území Hostivice i okolí dokládají, že zdejší krajina v pramenné oblasti Litovického

Více

Jedovnické rybníky do roku 1450

Jedovnické rybníky do roku 1450 Jedovnické rybníky do roku 1450 Titulní kresba Mgr. Jitky Vávrové ukazuje, jak asi vypadaly Jedovnice a blízké okolí v 15. století. Za grafickou úpravu titulního obrázku (mapky) děkuji Ing. Marku Audymu.

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 5. května HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 5. května Hostivice, listopad 2010 Ulice 5. května 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka

Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2

Více

Chadimův mlýn Horní Dubenky. Ing. Martin Chadim

Chadimův mlýn Horní Dubenky. Ing. Martin Chadim Chadimův mlýn Horní Dubenky Ing. Martin Chadim Historie Z Gruntovnice: 1644 kupuje mlýn první Chadim Matěj za 510 kop V roce 1926 mlýn se stavením vyhořel a Bedřich Chadim jej znova postavil do podoby

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

Přílohy. Seznam příloh

Přílohy. Seznam příloh Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září

Více

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu. Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 9. května

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 9. května HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 9. května Hostivice, červen 2008 Ulice 9. května pracovní verze k 29. červnu 2008 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický

Více

Složitá historie zhořského hřbitova

Složitá historie zhořského hřbitova Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V

Více

Procesní postupy vodoprávních úřadů při řešení střetů při nakládání s vodami. 23. dubna 2014 Ostrava

Procesní postupy vodoprávních úřadů při řešení střetů při nakládání s vodami. 23. dubna 2014 Ostrava Procesní postupy vodoprávních úřadů při řešení střetů při nakládání s vodami 23. dubna 2014 Ostrava Jaroslava Nietscheová, prom. práv. e-mail: nietscheova@pvl.cz Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně

Více

V jižní části města protká Škvorecký potok s kaskádou rybníků. Jsou to Horní Úvalský rybník, rybník Lhoták a Dolní Úvalský rybník.

V jižní části města protká Škvorecký potok s kaskádou rybníků. Jsou to Horní Úvalský rybník, rybník Lhoták a Dolní Úvalský rybník. V jižní části města protká Škvorecký potok s kaskádou rybníků. Jsou to Horní Úvalský rybník, rybník Lhoták a Dolní Úvalský rybník. Říčka Výmola, protékající městem, obtočně napájí rybník Fabrák, pod lesem

Více

VODĚRADSKÝ POTOK. Schema kde jsou číslicemi označena místa odkud byly pořízeny dané fotografie.

VODĚRADSKÝ POTOK. Schema kde jsou číslicemi označena místa odkud byly pořízeny dané fotografie. VODĚRADSKÝ POTOK Voděradský potok, na rozdíl od Blinky, přímo protéká obcí a vždy jí dával nejen vodu, ale i obživu. Vždyť staroslovanské slovo Voděrad znamená - nevolník, který u vodě robil. Kolik zde

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část B: Katastrální obec HOSTIVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část B: Katastrální obec HOSTIVICE 2 Tento

Více

Revitalizace. náměstí v Čelákovicích

Revitalizace. náměstí v Čelákovicích Revitalizace náměstí v Čelákovicích Obsah Úvodní slovo starosty...3 Historie projektu...4 Základní informace o revitalizaci náměstí...5 Projekt...6 Náměstí z architektonického pohledu...8 Dopravní omezení...9

Více

Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv. Ing. Eva Sálová

Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv. Ing. Eva Sálová Katastr nemovitostí Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv Ing. Eva Sálová Zemské desky Úřední knihy u zemského soudu první historicky doložený zápis 1278 podle českého vzoru byly zavedeny i na

Více

JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK

JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 JINDŘICHOHRADECKÝ ZNAK Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7. tříd, školní

Více

Od pramene Labe až k ústí Vltavy

Od pramene Labe až k ústí Vltavy Od pramene až k ústí Vltavy Hamburg Wittenberge Havel Berlin Magdeburg Wittenberg Dessau Schwarze Elster Mulde Saale Dresden Ohře Mělník Praha Hradec Králové Vltava Teplice Vltava Děčín Děčín Pramen Elbquelle

Více

MEMORANDUM. číslo: M

MEMORANDUM. číslo: M N E M O C o n s u l t, s. r. o. z n a l e c k ý ú s t a v MEMORANDUM číslo: 2001 074M Předmět: cukrovar Drahanovice s pozemky a příslušenstvím v obci a k.ú. Drahanovice, okres Olomouc Objednatel: Ing.

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část C: Katastrální obec LITOVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část C: Katastrální obec LITOVICE 2 Tento svazek

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část A: Úvodní kapitoly Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část A: Úvodní kapitoly 2 Tento svazek Pramenů k hostivické

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Autorky: Karina Girčáková, Kateřina Macková, Magdaléna Rožková, žákyně VIII.A ZŠ Zámecká Litomyšl s použitím sbírky pohlednic pana Petra Jandíka.

Autorky: Karina Girčáková, Kateřina Macková, Magdaléna Rožková, žákyně VIII.A ZŠ Zámecká Litomyšl s použitím sbírky pohlednic pana Petra Jandíka. Autorky: Karina Girčáková, Kateřina Macková, Magdaléna Rožková, žákyně VIII.A ZŠ Zámecká Litomyšl s použitím sbírky pohlednic pana Petra Jandíka. podzim 2012 Než začneme Valy, nebo také vale, je slovo,

Více

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Vraťte nám noční kotvení Petiční výbor dle 5 petičního zákona ve složení: 1) Tomáš Kruška, Volmanova 1999, Čelákovice,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

1.5.3 Zhodnocení koryta toku Moštěnka podle charakteru příčného profilu

1.5.3 Zhodnocení koryta toku Moštěnka podle charakteru příčného profilu 1.5.3 Zhodnocení koryta toku Moštěnka podle charakteru příčného profilu Koryto toku Moštěnka protéká z části zástavbou, z části protéká mezi zemědělskými a lesními pozemky. Moštěnka je v zastavěných oblastech

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Nádraží

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Nádraží HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice U Nádraží Hostivice, prosinec 2010 Ulice U Nádraží 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství Ing. JOSEF POKORNÝ, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Stavby v rybářství PRAHA 2009 OBSAH PŘEDMLUVA....................................... 9 1 ÚVODEM........................................... 10 1.1 Hydrosféra...........................................

Více

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007.

Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007. OBECNÍ STUDNY. Když se naši předkové usazovali v tomto kraji, určitě zohledňovali vše co jim tenkráte mohlo přinést dobré životní podmínky. Zřejmě je zaujali hned i dva výrazné prameny (Blinka a Voděradský

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914

Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most v Čechách 1911-1914 Údolní přehrada královského města Most, dnes vodní dílo Janov, leží na Loupnici asi 2 km nad Litvínovem. Těsně před nádrží přitéká potok od Klínů,

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Historie Žehuňského rybníka

Historie Žehuňského rybníka Historie Žehuňského rybníka Vyslovíme-li jméno obce Žehuň, většinou se mnohému vybaví rozsáhlá vodní plocha rybníka. Připomeňme si proto stručně jeho historii. Když Jan a Bernard z Valdštejna přenechali

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU NA ČESKÉ STRANĚ NOVÝ PLAVEBNÍ KANÁL Z HORNÍHO TOKU FLÁJSKÉHO POTOKA DO FREIBERSKÉ MULDY - KULTURNĚ NAUČNÁ STEZKA 11. DUBNA 2013, KLÍNY (HOTEL EMERAN) Projektoví partneři Základní informace

Více

(1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto nemovité kulturní památky:

(1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto nemovité kulturní památky: 50 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. února 2010 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky 1 Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (1) Za národní kulturní

Více

Případová studie: MĚŘÍN

Případová studie: MĚŘÍN Případová studie: MĚŘÍN Počet obyvatel: 1910 Základní informace: Měřín leží na Českomoravské vrchovině v okrese Ždár nad Sázavou, v kraji Vysočina. Protéká jím říčka Balinka, která má v intravilánu obce

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií IV. Josefský katastr (též Katastr josefínský) 1785-1792 (Národní archiv v Dejvicích pokračování) Josefský katastr byl zaveden patentem císaře Josefa II.

Více

Název studie : Aktualizace záplavového území toku Moštěnka km 0,000 km 36,807

Název studie : Aktualizace záplavového území toku Moštěnka km 0,000 km 36,807 Název studie : Aktualizace záplavového území toku Moštěnka km 0,000 km 36,807 Objednatel : Povodí Moravy, s.p. Zpracovatel : Povodí Moravy, s.p., útvar hydroinformatiky Brno, Dřevařská 11 Obsah studie

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice

2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice 2.6. Rozsah záplavového území Při zpracování Záplavového území toku Březnice bylo použito : Zaměření vodního toku Březnice od zaústění do Moravy po km 23,281 bylo provedeno útvarem hydroinformatiky, Povodí

Více

Hanspaulka. Vícegenerační vila v jedné z nejatraktivnějších městských čtvrtí LANDMARK

Hanspaulka. Vícegenerační vila v jedné z nejatraktivnějších městských čtvrtí LANDMARK Hanspaulka Vícegenerační vila v jedné z nejatraktivnějších městských čtvrtí LANDMARK PROPERTIES ID 11242 Hanspaulka Jeden z klenotů pražských rezidenčních čtvrtí Kouzelná část šesté pražské čtvrti Dejvice,

Více

2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY

2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ENVICONS s.r.o. Hradecká 569 533 52 Pardubice - Polabiny IČ 275 600 15 DIČ CZ 275 600 15 info@envicons.cz www.envicons.cz 2. MÍRA POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ INTRAVILÁNU PÍŠTĚ A STANOVENÍ ÚROVNĚ PROTIPOVODŇOVÉ

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Autor návrhu: Mgr. Tomáš Zdechovský Obsah Obsah... 2 1. Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí... 3 1.1 Popis vlajky... 3 1.2 Odůvodnění

Více

DSP. Technická zpráva. Obsah

DSP. Technická zpráva. Obsah Technická zpráva DSP Obsah 1. Identifikační údaje objektu... 2 1.1. Identifikační údaje stavby... 2 2. Popis objektu... 2 3. Návrh technického řešení... 2 3.1. Odstranění dřevin... 3 3.2. Směrové poměry...

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici NA SAMOTĚ. Ulice Na Samotě

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici NA SAMOTĚ. Ulice Na Samotě HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici NA SAMOTĚ Ulice Na Samotě Hostivice, červen 2008 Ulice Na Samotě pracovní verze k 29. červnu 2008 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla

Více

- G r u n t y v R a d o n i c í c h -

- G r u n t y v R a d o n i c í c h - G r u n t s e d m ý, d n e š n í číslo 1 - G r u n t y v R a d o n i c í c h - Dle zápisu z r. 1676 Nynější hospodář M a r t i n P a v i š k a, který tuto chalupu získal od B a r t o ně Černýho. 1676 převzal

Více

Ježkovice. prameniště/studánka. evidenční číslo 1

Ježkovice. prameniště/studánka. evidenční číslo 1 studánka evidenční číslo 6 typ lokality: studánka místní název: U Pražcovny/2 zaměření N 49 8 53,7 EO 6 53 24, 488 m n.m. katastr Ježkovice lokalizace - v lesním svahu na pravém břehu zdrojnice Lažáneckého

Více

ROP SM, 5,19 km I/55 II/367 Střížovice, Kvasice. SFDI, VZ Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Otrokovice 2,69 km I/55

ROP SM, 5,19 km I/55 II/367 Střížovice, Kvasice. SFDI, VZ Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Otrokovice 2,69 km I/55 24. Moravská cyklistická cesta / podél Baťova kanálu ve Zlínském kraji 65,3 km Celková situace: Cyklostezka podél Baťova kanálu a Moravské stezky je budována postupně (viz. tabulka) Kompletní cyklostezka

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 17. listopadu

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice 17. listopadu HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice 17. listopadu Hostivice, listopad 2010 Ulice 17. listopadu 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Tuněchodské okénko 3/2014

Tuněchodské okénko 3/2014 Tuněchodské okénko 3/2014 INFORMACE Z OBCE V současné době žije v naší obci 618 obyvatel ve 208 domech. V letošním roce se přistěhovalo 20 občanů, odstěhovalo se 18 občanů, narodilo se 7 dětí a zemřeli

Více

Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina

Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina Publikačníčinnost muzeí zřizovaných Krajem Vysočina Božena Kabelíková Muzeum Vysočiny Třebíč 1 Kraj Vysočina Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatnéčásti

Více

Fyzikální procházka Prahou V

Fyzikální procházka Prahou V Fyzikální procházka Prahou V Tato procházka vznikla v rámci diplomové práce Fyzikální exkurze a procházky městem [1]. Tuto i další procházky budete moct najít na webových stránkách FyzWebu [2]. V průběhu

Více

Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných 2 až 7 a 10

Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných 2 až 7 a 10 Příloha č. 1 Seznam způsobů využití pozemků z KN Název Význam Kód druhu pozemku skleník, pařeniště Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště. 2 až 7 a 1 školka Na pozemku je zřízena školka ovocných,

Více

PONĚŠICE ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIONÁLEM, ÚZEMÍ S PRIORITOU OCHRANY PŘÍRODY

PONĚŠICE ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIONÁLEM, ÚZEMÍ S PRIORITOU OCHRANY PŘÍRODY - 81 - - 82 - PONĚŠICE ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIONÁLEM, ÚZEMÍ S PRIORITOU OCHRANY PŘÍRODY Urbanistická struktura a rozvoj obce Obrázek: snímek stabilního katastru Vlkova z roku 1827 Letecký

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

HOSTINNÉ. Trasa č. 2 Obrazy. 16,5 km. Trasa:

HOSTINNÉ. Trasa č. 2 Obrazy. 16,5 km. Trasa: HOSTINNÉ Trasa č. 2 Obrazy Trasa: Značení KČT: 16,5 km Hostinné Chotěvice (4,5 km) Chotěvice Nové Zámky (9 km) Nové Zámky Hostinné (3 km) (trasa vlakové nádr. Hostinné až most v Debrném bez značení) Občerstvení:

Více

Případová studie Grygov

Případová studie Grygov Případová studie Grygov Počet obyvatel: 1376 Základní informace: Obec Grygov se nachází v úrodné rovině Hornomoravského úvalu (206 m n. m.) v Olomouckém kraji. Obcí samotnou neprotéká žádný tok, v její

Více

Příloha č. 1 Mapa povodí řeky Svitavy

Příloha č. 1 Mapa povodí řeky Svitavy PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1 Mapa povodí řeky Svitavy Příloha č. 2 Katastrální mapa města Svitav Příloha č. 3 Povodí řeky Svitavy v katastru města Svitav Příloha č. 4 Povodeň červenec 1997 zákres

Více

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj III. Lidová architektura Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Rejstříkové číslo kulturní

Více

Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany

Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Objednatel: Obec Svojšín Zpracoval: Zdeněk Knoflíček Ing.arch. Jitka Pohořalá Památkový atelier Plzeň červen 2010 Identifikační údaje Návrh stavby:

Více

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.).

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.). HISTORIE ROUDNICE Obsah: 1) Název Roudnice 2) Nejstarší osídlení 3) Osídlování Roudnice 4) Roudnické tvrze 5) Roudnice a její držitelé 6) Osobnosti Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci

Více

Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, Pobočka Nymburk

Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, Pobočka Nymburk OBECNí ÚŘAD VŠECHLAPY Došio: ;;s.to Ul!) 4JrXt Počet listu dokumentu: J SpIs. zn.: Počet příloh J listu: j ci. Ifts-;ko1b Sl\art. zn, a lhůta: Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Středočeský

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

- VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ

- VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ Rozhodnutí veřejnou vyhláškou dne Č.j: 39/3-2012 V Benešově nad Černou dne 18.04.2012 - VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ Obecní úřad Benešov nad Černou, odbor správní a dopravní, jako silniční správní úřad

Více

21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

21.6.2011. Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 - TP ing. Jan Šritr ing. Jan Šritr 2 1 Vodní

Více

Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1)

Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1) Č.P. 2 bývalé zahradnictví. (také ev,č,1) V blízkosti brány do zámeckého parku, nedaleko od bývalého pivovaru, se nalézá dům č.2 komplex bývalého zahradnictví. Fotografie z roku 1996. Dům č.2, stejně tak

Více

Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla

Tato ulice byla již při vzniku středověkého města jednou z nejdůležitějších komunikací. Byla Marktgasse - Tržní ulice O této ulici, či spíše uličce jsem se okrajově zmiňoval už několikrát. Původně jsem k této ulici nechtěl samostatnou kapitolu vytvářet, protože jsem žádné staré fotografie z těchto

Více

Rodinný archiv Appeltauerů

Rodinný archiv Appeltauerů Státní oblastní archiv v Plzni 5.oddělení Rodinný archiv Appeltauerů 1828 1896 Inventář č. EL NAD: 20255 Číslo AP: 598 Ladislava Váňová Klatovy 2006 2 OBSAH Str. Úvod I. Vývoj původce archivního souboru...

Více

Obec Stará Červená Voda (něm. Alt Rothwasser, Alt-Rothwasser, Altrothwasser, pol. Stara Czerwona Woda) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký.

Obec Stará Červená Voda (něm. Alt Rothwasser, Alt-Rothwasser, Altrothwasser, pol. Stara Czerwona Woda) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Stará Červená Voda Identifikationsangaben Lokalita Gemeinschaft Bezirk Erdstrich Stará Červená Voda Stará Červená Voda Jeseník Olomoucký kraj Katastrální území Stará Červená Voda, Kode: 753688 GPS-Koordinaten

Více

Očekávaný výstup: Hodnocení:

Očekávaný výstup: Hodnocení: NÁRODNÍ DIVADLO Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_05 Tématický celek: Historie a umění Autor: Mgr. Gabriela Šišková

Více

1) Úpice má přibližně: a) obyvatel b) obyvatel c) obyvatel

1) Úpice má přibližně: a) obyvatel b) obyvatel c) obyvatel JMÉNO A PŘÍJMENÍ: TŘÍDA: 3.A 1) Úpice má přibližně: a) 3 000 obyvatel b) 6 000 obyvatel c) 10 000 obyvatel 2) Na Náměstí T. G. M. v Úpici stojí: a) Kostel sv. Jakuba menšího b) Kostel sv. Jakuba většího

Více

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Územní pracoviště Střední Čechy, nám. Republiky 3, 11000 Praha 1. OZNÁMENí

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Územní pracoviště Střední Čechy, nám. Republiky 3, 11000 Praha 1. OZNÁMENí T 1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 8837/SBN/2009 SBNM Čj: UZSVM/SBN/8034/2009-SBNM Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Územní pracoviště Střední Čechy

Více

Základní devítiletá škola Benešovice

Základní devítiletá škola Benešovice Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Benešovice 1946-1977 Inventář Číslo listu NAD: 495 Evidenční pomůcka č. 27 Jan Edl, Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3-5 I. Vývoj původce fondu...3-4

Více

(předpis o Rejstříku zástav)

(předpis o Rejstříku zástav) Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let

Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Vodní dílo Kružberk je v provozu již 60 let Pracovnice finančního odboru Nejstarší přehrada na severní Moravě a ve Slezsku je v provozu 60 let. Kdy a kde se vzala myšlenka na její výstavbu? Čemu měla původně

Více

Dům č. p. 181 Dům č. p. 182 Dům č. p. 183 Dům č. p. 184 Dům č. p. 185 Dům č. p. 186 Dům č. p. 187

Dům č. p. 181 Dům č. p. 182 Dům č. p. 183 Dům č. p. 184 Dům č. p. 185 Dům č. p. 186 Dům č. p. 187 Dům č. p. 181 Dům na bývalém pozemku velkostatku zvaném Prozdol, postavil v r. 1936 Dobeš Jakub z č. 103 s manželkou Marií roz. Zálešáková z č. 55. Manželé byli bezdětní. V roce 1965 jej předali neteři

Více