SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ

Transkript

1

2

3 ť n m ~ r 5Sp

4

5 Státní ref. reál. gym ndsiilm v Českém Tešino. ČINNOST 0874 SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUCÍNSKU Slezská Ostrava Nákladem Slezské Matice osvěty lidové se sídlem ve Slezské Ostravě.

6

7 Če stn í Čle n o vé SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ BEDŘICH ŠIM EČEK, president krajského soudu v M oravské Ostravě, zakladatel Slezské M atice osvěty lidové. V Ě N C E S LA V H RU B Ý, býv. říšský a zem ský poslanec v Opavě, zakladatel Slezské M atice osvěty lidové. Dr. F E R D IN A N D PE LC, notář, býv. president zem ské správní kom ise pro Slezsko a dlouholetý starosta Slezské M atice osvěty lidové ve Slezské Ostravě. (Zvoleni čestnými Cleny na jubilejní dvacátépáté valné hromadě veškeré Slezské Matice osvěty lidové dne 7. září 1924 konané v Novém Bohumíně za vynikající zásluhy o zdar české věci ve Slezsku.) diplom y Če s t n é h o u znání SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ obdrželi: BUZEK K A M IL, odborový přednosta m inisterstva školství a národní osvěty v Praze. BĚLO H RÁD EK F R A N T IŠ E K, ředitel Ústřední M atice Školské v Praze, f K L V A Ň A A N T O N ÍN, okresní školní inspektor v O rlové. P IŽ L A L O IS, sekční šéf m inisterstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. V A L O U C H M IR O S L A V, sekční šéf m inisterstva školství a národní osvěty v Praze. K E PL JOSEF, odborový přednosta presidia m inisterstva šk olství a národní osvěty v Praze. Dr. S T R Á N S K Ý R U D O LF, tajem ník m inisterstva školství a národní osvěty v Praze. M LČOCH F R A N T IŠ E K, sekční šéf m inisterstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. H REJSA G U S T A V, m inisterský tajem ník m inisterstva školství a národní osvěty v Praze. Dr. H O F F M A N N S T A N IS L A V, odborový rada a přednosta presidia m inisterstva školství a národní osvěty v Praze. K L IM Á N E K F R A N T IŠ E K, hlavní pokladník města Slezské Ostravy. S E D LAŘ ÍK J A N, m ajitel velkostatku ve Vratim ově. Š R ÁM E K JOSEF, zem ský president slezský v Opavě. Dr. H A E R IN G J A R O S L A V, vrchní rada p olitick é správy, okresní hejtman ve Fryštátě. Dr. M IC H Á L E K JOSEF, vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Českém Těšíně. Dr. B A R O N K A R E L, m ístopředseda zem ské školní rady slezské v Opavě. S T Y P A TO M Á Š, ředitel vyšší dívčí školy a starosta N árodní Jednoty slezské v Praze. Š K Á B A JOSEF, vládní tajem ník m inisterstva vnitra v Praze. Dr. S T A Š E K F R A N T IŠ E K, m inisterský rada v presidiu m inisterské rady v Praze. H RUBÝ E M A N U E L, senátor a starosta Svazu Národních Jednot a M atic v Praze. P A V E L E K F E R D IN A N D, vládní rada, zem ský školní inspektor ve Slezsku. JUDr. P A V E L E K JA K U B, vrchní rada politické správy, přednosta presidia zemského úřadu v Brně. R O T T E R K A R E L, vrchní rada politické správy, přednosta odd. I. druhé skupiny zem ského úřadu v Brně. KU Č E R A O S K A R, revident Báňské a hutní společnosti v Karvinné. M E L IC H A R A D O L F, pokladník Báňské a hutní společnosti v Petřvaldě.

8 tistďední VÝBOR SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ V ROCE PŘEDSEDNICTVO: Starosta: Dr. F E R D IN A N D P E LC, notář a býv. president Zem ské správní komise pro Slezsko. I. náměstek starosty: P E T R P A V L Á N, řed itel okresní nemocenské pojišťovn y ve Slezské Ostravě. II. náměstek starosty: B O H U S L A V K L A C, řed itel m ěstských úřadů v Českém Těšíně. I. jednatel: A L O IS H O LEŠ, vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů O rlo vá L a zy v Doubravě. II. jednatel: B E D Ř IC H Š T Ě T IN A, ředitel českých státních občanských škol v Novém Bohumíně. Pokladník: A D O L F M E L IC H A R, pokladník Báňské a hutní společnosti jáma Hedvika v Petřvaldě. Členové: A N T O N ÍN H O Ř IN E K, tajem ník Slezské M atice osvěty lidové ve Sl. Ostravě. V Á C L A V P L A C H T, profesor českého státního ref. reálného gymnasia, správce odbočky ústřední kanceláře Slezské M atice osvěty lidové v Českém Těšíně, kooptovaný člen předsednictva. ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO VÝBORU: BAJG E R F R A N T IŠ E K, báňský úředník v Prostřední Suché. B E Z L O J A A L O IS, ředitel státního ústavu učitelského ve Slezské Ostravě. H O L O M E K R U D O LF, inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích. H R O Z E K A N T O N ÍN, okresní školní inspektor ve Frýdku. JA Ř A B Á C J A N, ředitel českého státního ref. reálného gymnasia a starosta města Orlové. K A R K O Š K A J IN D Ř IC H, odborný učitel v Petřvaldě. M UDr. K R Á L O T A, zdravotní rada v Radvanicích. M A C H A R A P R A V O S L A V, ředitel českých státních občanských škol v Českém Těšíně. N O V Á K A N D Ě L ÍN, okresní školní inspektor v Hlučíně. P IL A Ř F R A N T IŠ E K, ředitel českých státních škol v Třinci. P O S P ÍŠ IL A R T U R, farář v Štěpánkovicích. Dr. Ř ÍH A K A R E L, advokát v Bohumíně-městě. S M Y C Z E K K A R E L, řídící učitel a starosta města Jablunkova. S T A D T H E R R JIŘÍ, říd ící učitel české státní obecné školy a starosta obce Hnojníku. S U S K Ý E D U A R D, řed itel důchodenského úřadu města Slezské Ostravy. T E S A Ř M E TO D Ě J, řed itel okresní nemocenské pojišťovn y v Českém Těšíně. T E S A Ř Š T Ě P Á N, řed itel českých státních občanských škol v Karvinné. V O C H A L A JÓZA, statkář v Bohum íně-klárovci. Z A H R A D N ÍK J A R O S L A V, šéfredaktor M oravskoslezského deníku" v M oravské Ostravě.

9 KOOPTOVANÍ ČLENOVÉ ÚSTŘEDNÍHO V Ý B O R U : ČÍŽEK J A R O S L A V, lesní správce a starosta obce Staré M ěsto u Fryštátu. FRONEK V Á C L A V, hutník, Dolní M arklovice. K L IM E N T F R A N T IŠ E K, přednosta oddělení okresní nemocenské pojišťovny v Čes. Těšíně. K L V A Ň A JOSEF, nadučitel české školy v Českém Těšíně. PO LO CH JA N, řídící učitel české školy v Dobraticích. T A L P A K A Z IM ÍR, ředitel občanské školy v Lazích. Dr. T R E F N Ý LE O PO LD, zvěrolékař ve Frystátě. Z LO B IC K Ý F R A N T IŠ E K, řídící učitel v D árkově. R E V I S O Ř I : H U V A R R O B E R T, ředitel českých m ěšťanských škol ve Slezské Ostravě. K R O Č K O V Á V L A S T A, choť řídícího učitele české obecné školy v Hrušově. KU Č ERA B O H U S L A V, knihvedoucí kamenouhelných dolů v O rlové. P O L A N S K Ý P A V E L, prokurista M ěstské spořitelny ve Slezské Ostravě. P Ř IB Y L A F R A N T IŠ E K, městský účetní rada ve Slezské Ostravě. R IC H T Á R S K Ý JOSEF, ředitel berního úřadu ve Slezské Ostravě. PORADCI VE VĚCECH ŠKOLSKÝCH: M E N ŠÍK V L A D IM ÍR, okresní školní inspektor ve Fryštátě. PO LÁ ŠE K A D O L F, inspektor státních škol v Českém Těšíně. V A LE Č E K V A L E N T IN, inspektor státních škol v Karvinné.

10 32. VALNÁ HROMADA SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ ZA ROK Konala se dne 1 června 1930 v místnostech matičního kina ve Fryštáte za temer plne ú č a s t i č l e n ů ústředního výboru, pánů okresních Jednatelů a 367 delegátů z á s t u p n íc h 121 matiční odbor. Za úřady a korporace přítom ni b yli: Dr Jaroslav Haering, okresní hejtman ve Fryštáte v zastoupení zemského presidenta Černého Jan Zlám al, vládní rada, ředitel pošt v Opavě, U čitelská jednota v O ilove, Ad. PoSek,- ínspektot státních škol v'c e 8kém TěSiní, AI Bnra, řídicí niátel za d * #? o mládež v Českém Těšíně, Jaroslav Gela, okresní hejtman v Českem Tesine, Ed Sušky ředitel za město Slezská Ostrava, R u dolf H olom ek inspektor státních drah za rediteistv státních drah v Olom ouci, K a rel Sm yczek, starosta mcsta Jablunkova Jos c komisař za okresní politické kom isařství v Karvinné, ^ t a b m b p Bank za posádku Frvštátě K am il Krčm ář, starosta města Frystátu za město Frystat, Zdenek Horák, z profesorský sbor státního gymnasia v O rlové, Boh. Zabský, profesor za o r 1 p ^ _ sbor v O rlové, Hrom ádka z Fryštátu, za okresní nemocenskou pojistovnu ve Frystate, F ie mysl Kocián, za učitelskou jednotu v Hlučíně, V á cla v K re jč í z Doubravy za Sokolskou zupu Těšínskou Jana Čapka, Tvarů žek A lois, za M oravsko-slezskou zupu legionářskou, Vlast. Šebestíková, za odbornou školu dívčí v Karvinné, Spáčil Svatopluk, za redakci.jmoravei - slezského deníku, Říha František, ředitel, za občanskou školu v Nem ecke Lutyni, K arel Balon za Evangelickou M atici Třanovského, Bedřich Šimeček, president krajského soudu v M oravské Ostravě, zakladatel a čestný člen Slezske M atice o ^ e t y ^ o v e g. PoDDe ředitel hor v. v. bývalý poslanec zem sky a starosta Slezske O stravy, Okresní pece o mládež v Lazích. Jako hosté přítomno b ylo mnoho členů m aticm ch odboru z ^rystatu, H áje, Starého M ěsta, Dárková, Karvinné, M a rk lovic a u čitelky maticnich mat. > Celková účast na valné hrom adě byla přes 500 osob. Pozdravné přípisy zaslali a om luvili se: Frant U držal, předseda vlády, Dr. Ivan D érer, m inistr školství, Dr. M atoušek, ministr obchodu D r V. M ů ller, sekční šéf m inisterstva školství, zem sky president presidium rady magistrátu hlavního města Prahy poslanec V. Sladký, Ústřední M atice školská, N árodní jednota pro jihozápadní M oravu, N á r o d n í Jednota Po š u m a v s k á, Československá je d n o t a 'v Praze, Národní ^ a d l o m o r a ^ ^ a k ^ T e. a n A a župa Sokolská Jana Čapka, Kulturní rada pro sirsi O s t o a w k o, M o r a y s k o - s l e z s k a zup legionářská Dr. K. Z ajíček, ústřední ředitel dolů Dra Lansche N árodní Jednota Slezska, M a t i c e Opavská S v a z N á r o d n í c h J e d n o t a M a t i c, N á r o d n í J e d n o t a s e v e r o č e s k á N á r o d n í iednota v Olomouci, Svaz slezských měst, obcí a okresů, Národní Jednota československá Dr Vilém Pospíšil, guvernér N árodní banky, poslanec Em. Venci, Zika president slezs zem ědělské rady, Československý Červený K ř íž v M oravské Ostravě, Č e s k a Zem ská ústředna pro péči o mládež, O kresní péče o m ládež ve Slezské O stravě, Česke srdce pro Slezsko. Za slavnostní nálady zahájil starosta M atice, notář Dr. P ele ze 9. hod. valnou hromadu. U vítal především zástupce řed itelství post a telegra f P p, presidenta Zlám ala, zástupce zemského presidenta p. okresního hejtmana Dr. Haerg z Fryštátu, p. okresního hejtmana z Českého Tesína Gelu, zástupce íe i drah v Olom ouci p, inspektora Holom ka, zástupce mest, tisku a všechny delegáty maticníeh odborů a konstatoval, že valná hromada je usnasem schopna. V uplynulém roce - pravil Dr. P e le - docílili jsm e opět značných úspěchů ale nebylo lze se uvarovati i některých neúspěchů. N ěk teré výsledky při volbách do' N arod n A o shromáždění a do obcí mohou nám působiti radost, jinde vsak, zejm éna na H unsku d saženo ien skrovných úspěchů, ba namnoze neuspechu. Tom uto faktu nesmíme se y hýbati nýbrž mu přím o a odhodlaně čeliti. Naše práce se musí zariditi podle zkusenosti nabytých ja k na Hlučínsku, tak i na Těšínsku, z nichž plyne že posice nemecke. nebezpečně sílí. Tom u to nutno věnovati plnou pozornost a dle toho prací a postup zai 6

11 Jinak vývoj náš je celkem uspokojivý a bylo by chybou, kdybychom posuzovali na př. poměry na Hlučinsku nějak pesimisticky. M usím e si naopak říci, že nás od našich úkolů a povinností nesmí odvrátiti žádné i sebe větší překážky. T ím, že bylo Hlučínsko našemu státu přiřknuto, převzali jsm e závazek, toto území učiniti součástí našeho státu a národa nejen formálně, nýbrž fakticky a na obou M aticích je, aby pomohli k brzkému uskutečnění tohoto cíle. Na Těšínsku náš vývoj je brzděn dosud nevhodným umístěním mnohých škol a je litovati, že se nepodařilo ani v uplynulém roce přím ěti stát k tomu, aby pro své školy opatřil vhodné místnosti. Pom ěry dospěly tak daleko, že jsm e b yli nuceni přik ročiti sami ku stavbě budovy pro státní menšinovou školu v D olní Lom né, ač naše prostředky jsou vážně ohroženy stoupajícími výdaji. Jinak ale M atice ve svých počátcích a potřebách potkávala se i v uplynulém roce s upřímným porozuměním celé naší veřejnosti. Jest naší povinností vzdáti upřímný dík všem, k teří nám v práci naší pomáhali. Nutno vzpomenouti v první řadě našeho osvoboditele a prvního presidenta republiky, jehož osmdesáté narozeniny veškeren lid slezský a zejm éna naše odbory, nedávno s horoucím nadšením oslavil. N avrhuji i z dnešní valné hrom ady odeslání tohoto telegram u: Kabinetní kancelář presidenta republiky, Praha Hrad. Pane presidente! Zástupci českého obyvatelstva Těšínská a Hlučínská shromáždění na 32. valné hromadě Slezské Matice osvěty lidové, konané dne 1. června ve Fryštáte, projevují Vám svou oddanost a s upřímnou radostí těší se na V áš zájezd na Těšínsko. Dr. Ferdinand Pele, starosta. Děkujeme vládě a zejména ministerstvu školství a národní osvěty, děkuji zemským, okresním a obecním úřadům za veškerou podporu. U příležitosti presidentova jubilea byl námi založený M asarykův ju bilejní lidovýchovný fond, do něhož přispěly okresy, obce a jednoty, zejména okres fryštátský znáčným obnosem, začež p rojevu ji mu, ja k ož i ostatním dárcům srdečné díky. Děkuji poslancům a senátorům, členům zemských, okresních a obecních zastupitelstev, děkuji všem veřejným a soukromým korporacím, našim odborům a tisku za veškerou práci a podporu našich snah. D ěkuji našemu úřednictvu s p. tajem níkem Hořínkem v čele, jakož i všem ostatním zaměstnancům M atice za veškerou svědom itou a obětavou jejich práci pro dobro M atice. Dlužno vzpomenouti i těch, kteří nejsou již mezi námi, resp. kteří nás navždy opustili. Z našich řad odešel člen ústředního výboru p. Ing. Zelený, známý sokolský pracovník. Byl v řadách matičních pracovníků po dlouhá léta a zůstane v naší trvalé paměti. Cest budiž památce všech ostatních členů našich, kteří nás v minulém roce opustili. Vzpomínka byla na důkaz úcty k zesnulému vyslechnuta stoje. Starosta M atice pak zakončil proslov těmito významným i slovy: Velectění! Scházíme se v době, kdy více než kdy jin d y nutno zdůrazňovati myšlenku národní jako hlavní program malého národa. Jestliže připouštím e, aby občané jiných národností byli účastni všech práv, které jim dem okratická ústava zaručuje a jestliže zásadně nelze míti námitek ani proti účasti těchto národností na vládní moci ve státě, tož přece nutno dbáti toho, aby tato spoluvláda se postupem času nezvrhla v nadvládu a abychom tak ve státě, který jsme sami vytvořili, nestali se časem m ísto vládnoucích ovládaným i a m ísto v e litelů podřízenými! Jestliže němečtí poslanci nám předpisují, kde máme zřizovati své školy, anebo jestliže německý časopis ostravský zdůrazňuje hospodářskou moc Němců, kterou vrhá na váhu proti naší početní síle, jsou takové z jevy jen dokladem v ý v o je m entality našich německých spoluobčanů, kteří nechtějí se ani v naší republice sp ok o jiti s demokra- 7

12 tíckým zrovnoprávněním a uznáním našich lidských i národních práv, nýbrž kteří v pi e- svědčení své superiority chtějí prostě vládnout tak, jako vlá d li dříve. A při naši všeobecné rozháranosti je, bohužel obava, že tohoto cíle dosáhnou. Jestliže se nedovedeme spojit, jestliže se vyskytnou jed n otlivci a korporace, kteří dávají přednost cizímu před domácím, a kteří přím o nebo nepřím o podporují sílu i v liv nám nepřátelských snah hospodářských i kulturních, pak nezadržitelně spějeme do područí těchto snah a pak není divu, že jsou pronášeny vážné ob avy vzhledem k v ý v o ji poměrů u nas. Za této situace, m yslím, vystupuje do popředí jasně poznání, že je potřebí nejen zachovati, nýbrž posíliti a rozhojniti všechny ty síly, které překlenují rozpory mezi nami, které pěstují myšlenku národní solidarity a spolupráce a které k ráčejí dale v oněch tra dicích, jež nám dopom ohly k vítězství. Jsou to hlavně naše obranné jednoty, které tyto tradice pěstují a které vývojem věcí dokázaly nejen svou existenční oprávněnost, nýbrž i to, jak nezbytne je nutno, aby byly co nejvíce sílny uvnitř i navenek, aby tak těm novým a stále stoupajícím nebezpečím mohly čeliti. M yslím, že nikde neplatí tato zásada v takové míře, jako u naší M atice, která je postavena na stráž našich národních a státních zájmů na místech nejohroženejších a nejexponovanějších. Každodenní práce našeho ústředí a denní starosti, boje a práce našich odborů jsou důkazem, ja k je jejich existence zapotřebí. V íte sami, ja k by pom ěry v krajích, jež naší péči jsou svěřeny, vypadaly, kdyby nepřátelským silám necelila klidná práce M atice. Jest jen litovati, že p roti hmotné převaze, proti převaze hospodářské a hmotným prostředkům, kterým i vládnou nepřátelé, můžeme postaviti jen zanícenou prací našich drobných lid í a slabé prostředky, jakým i naše organisace vládné. A le jako jsm e dosud vždy vítězili mocí ducha spíše, než mocí hmoty a násilím, tak jsem přesvědčen, že tomu bude i nyní v budoucnu a že nakonec Matice v krajích svého působení plně splní své poslání a přivede k vítězství drahou nám věc našeho národa i republiky. T o musí býti pro budoucnost našim nejupřím nějším přáním, ale také n ejsvětější povinností a úkolem! P o řeči starosty M atice, jež byla vyslechnuta s bedlivým zájmem, pozdravili valnou hromadu okresní hejtman Haering, starosta města Fryštátu Krčm ář, zástupce sokolské župy Těšínské Jana Čapka br. V. K re jč í a jménem místního matičního odboru notář Liská. M ezitím dostavili se do valné hromady vzácní hosté p. president krajského soudu v M or. O stravě Bedřich Šimeček, jeden ze zakladatelů Slezské M atice osvěty lidové a její čestný člen a p. Ing. Jan Poppe, dlouholetý a zasloužilý starosta města Slezské O stravy a býv. poslanec na zemském sněmu slezském. Oba tito stařešinové českého národního života ve Slezsku byli shromážděním nadšeně pozdraveni. Sbor P řed Těšín em 1' mohutným zapěním národních hymen a skladby S v o ji k svému přispěl k slavnostnímu rázu m anifestace m ěrou nemalou. Slova sboru: M ilu jem e se, nedejm e se, Bůh o zb rojil udatenstvím také nás, svorná vůle, svorný duch, divy činí jako Bůh! zněla v tom to shromáždění, konaném v městě na samé státní hranici zvlášť působivě a mocně do duše přítomných. Na návrh p. odborného učitele K arkošky z Petřvaldu b y la upuštěno od čtení zápisu poslední valné hrom ady za rok 1928, poněvadž týž uveřejněn byl v ročence za rok 1929 a zápis jednom yslně schválen. 8

13 Obsáhlou a velm i výstižnou zprávu jednatelskou za rok 1929 podal I. jednatel pan Alois Iloleš. Zpráva vyslechnuta byla s velikou p ozoiiioatí a jednom yslně schválena. Zpráva jednatelská vydána byla tiskem. Pokladní a účetní zprávu o hospodářství M atice v r podal p. pokladník Melichar. Zpráva byla jednomyslně schválena. Zprávu o vyiconané revisi přednesl p. Jindřich Kar koška. Zpráva jednomyslně schválena. Valná hromada udílí pokladníkovi a celému ústřednímu výboru absolutorium. Doplňovací volby členů ústředního výboru. Podle 11. stanov Slezské M atice osvěty lidové vystupují při valné hromadě za rok 1929 z ústředního výboru tito členové, jím ž vypršelo tříleté funkční období: Dr. K a rel Říha, advokát v Bohumíně, Bedřich Štětina, ředitel státních měšťanských škol v N ovém Bohumíně. R u dolf Holom ek, inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích u Bohumína, František Baiger, báňský úředník v Prostřední Suché, Jindřich K arkoška, odborný učitel v Petřvaldě, K a rel Sm yczek, ře ditel státní obecné školy a starosta města Jablunkova, Bohuslav Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně a A lo is Pastor, říd ící učitel v N ošovicích u Frýdku. Krom ě toho uprázdnilo se místo člena ústředního výboru úmrtím inž. Frant. Zeleného. Valná hromada se usnáší jednom yslně z vo liti za členy ústředního výboru na dobu tří let tyto navržené kandidáty: Za okres bohumínský: 1. Dr. K a rel Říha, advokát v Bohumíně, 2. Bedřich Štětina, ředitel státních měšťanských škol, 3. R u dolf H olom ek, inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích. Za okres orlovský: 4. Frant. Baiger, báňský úředník v Prostřední Suché, 5. Jindřich Karkoška, odborný učitel v Petřvaldě. Za okres jablunkovský: 6. K a rel Sm yczek, řídící učitel a starosta města Jablunkova. Za okres oeskotěšínský: 7. Bohuslav K lac, ředitel m ěstských úřadů v Ces. Těšíně. Za okres frýdecký: 8. Ant. H rozek, okresní školní inspektor ve Frýdku. Za zesnulého člena ústředního výboru p. inž. Frant. Zeleného zvolen na dobu 2 let t. j. do konce funkčního období p. Ed. Suský, ředitel důchodenského úřadu města Sl. Ostravy. Za revisory na dobu jednoho roku zvoleni byli: 1. Boh. Kučera, vrchní knihvedoucí v Orlové, 2. Jos. Richtárský, berní ředitel v. v. ve Slezské Ostravě, 3. Vlasta K roěková, choť řídícího učitele v Hrušově, 4. R obert Huvar, ředitel měšťanských škol ve Slezské Ostravě, 5. František Přibyla, městský účetní rada ve Slezské Ostravě, 6. Pavel Polanský, prokurista městské spořitelny ve Slezské O stravě. Na návrh tajemníka Hořínka schválila valná hromada jednom yslně návrh ústředního výboru na změnu stanov a to: 3. P rostředky odstavec ch) doplniti slovy: kinem atografických licencí. 12. odstavec 1. doplniti větou: Jeví-li se potřeba počet kooptovanýeh členů zvýšiti až na doplniti: Počet 4 stanovených revisorů, může se podle potřeby zvýšiti až na 6. Volné návrhy: D elegát Klučka z L u dgeřovic žádá, aby se věnovala péče sčítání lidu. Delegát notář Liská z Fryštátu tlum očí špatné pom ěry ve Fryštátě zrušením železáren a domáhá se nápravy. Delegát Fajmon z Polské Lutyně, prom louvá o menšinovém školství a dožaduje se více pozornosti a péče. Delegát Karkoška z Petřvaldu pronáší nadšený p rojev pro další práci. Delegát Tesař ze Stonavy žádá, aby m inistr školství Dr. D érer při zájezdu na T ě šín sko navštívil všechny menšinové školy, které nem ají své vlastní budovy. 9

14 Delegát Pěčonka z Doubravy doporučuje provádění hesla S vů j k svéťuu. Delegát Říha z Něm ecké Lutyně poukazuje, že některá matiční kina prom ítají špatné filmy. Žádá zřízení matiční půjčovny filmů. D elegát Zam azal z Třanovic. Ideály nám nepomohou. Potřebujem e pom oci hmotné. President Šimeček v nadšeném projevu zm iňuje se o divech matiční práce. V yslovu je obdiv nad vykonanou práci a přeje další práci hojných úspěchů. (B ou řlivý potlesk.) D elegát Drahota z D olních Bludovic. Žádá, aby pečováno bylo o umisťování dětí z českých škol. Doporučuje zřízen í zvláštní zprostředkovatelny práce. Na návrh tajemníka Hořínka přijím á valná hromada za nadšeného potlesku resoluci proti štvavému postupu Němců proti českým školám. Resoluce zní: Zástupci českého obyvatelstva Těšínská a Hlučínská, shromáždění na valné hromadě Slezské M atice osvěty lidové, konané dne 1. června 1930 ve Fryštátě, co n ejostřeji protestují proti štvavé řeči poslance Hodiny, pronesené v kulturním výboru poslanecké sněmovny proti českým školám. Prohlašují slavnostně, že nikdy nepřipustí, aby diktováno bylo německými zástupci kde smí býti zřízena česká škola. Český lid v pohraničí naší republiky je si dobře vědom významu české školy a bude se poctivě o to starati, aby česká škola byla zřízena vždy tam, kde potřeba je jí je prokázána. Varu jem e vládu před soustavným ustupováním vůči Němcům a žádáme, aby energicky ohradila se proti neoprávněným německým požadavkům, které v řadách hraničářů vyvolávají nejkrájn ější rozhořčení. Chceme zíti ve smíru se všem i našimi národním i odpůrci, nezapomínáme však, že vládnoucím činitelem našeho státu je československý národ a že v prvé řadě musí býti respektovány, jeho požadavky a potřeby. Národnostní menšiny v našem státě m ají plně zabezpečený kulturní rozvoj a nem ají nejmenších důvodů stěžovati si na útisk. Ohražujem e se proti výpadům na české školství a prohlašujeme, že nikdu nepřipustíme, aby diktátorem v organisaci českého šk olství byli Němci. D oslovem starosty Slezské M atice osvěty lidové p. Dr. Pelcem byla valná hromada za povznesené nálady všech účastníků zakončena. Ant. H ořínek: ZPRÁVA O ČINNOSTI V ROCE R ok 1930 vyznačoval se v oblasti činnosti Slezské M atice osvěty lidové pěti vý značnými událostmi. Jsou to: I. 10. vý ro čí připojen í Hlučínska k republice československé. II. Osm desáté narozeniny presidenta repu bliky Dr. T. G. M asaryka. III. Z á jezd pana presidenta republiky D r. M asaryka na Těšínsko. IV. 10. vý ročí rozdělen í Těšínská. V. Sčítání lidu. P rvn í významná událost spadající na počátek února 1930 vzpomenuta byla všem i matičními odbory na Hlučínsku přednáškou nebo jiným vhodným způsobem. O ficieln í oslava tohoto významného výročí konána byla v červnu v Hlučíně za spoluúčasti M oravsko-slezské župy legionářské. Uspořádána byla mohutná manifestační slavnost, na které bralo účast celé Hlučínsko. N ěk olik tisíc osob m anifestovalo a projevilo tak svou oddanost k republice československé. Slavnostní p rojev učinil starosta Slezské M atice osvěty lidové p. Dr. Ferd. Pele. Slavnost dokazovala, že česká myšlenka na Hlučínsku přes všechno úsilí našich národních odpůrců razí si vítězně cestu dopředu. Slavnost byla projevem velikého nadšení a radosti. 10

15 7. března vzpomínalo Těšínsko s celým národem československým 8 0. narozenin presidenta republiky prof. Dr. 1. G. M a s a r y k a. Slezská M atice osvěty lidové uctila významné narozeniny pana presidenta způsobem opravdu důstojným a vhodným. Na popud taj. Hořínka zřízen byl Masarykův jubilejní lidovýchovný fond, jehož účelem bude podporovati lidovýchovné snahy v oblasti působnosti Sl. M. O. L. Krom ě toho zřízena bude na Těšínsku Masarykova jubilejní vyšší škola lidová, která bude míti pobočky při všech středních školách na Těšínsku a Hlučínsku. P říp ra vy pro z řízení této školy jsou již v proudu. Škola vejde v život počátkem školního roku Z ř í zením této školy umožněno bude hlavně n ejširším vrstvám lidovým nabýti širšího vzdělání. Radostnou událostí, která cele vzrušila obyvatelstvo Těšínská, byl zájezd pana presidenta republiky Dr. T. G. M asaryka na Těšínsko ve dnech 5. a 6. čer- Zájezd p. presidenta Masaryka na Těšínsko ve dnech července Okresní hejtman Dr. Haering vítá p. pres. Masaryka na tribuně ve Fryštátě. vence. Byl to veliký svátek. Panu presidentovi dostalo se skvělého uvítání. Zvláště český lid projevoval p. presidentovi až dětsky oddaně svou lásku a přítulnost. Za ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové byl pan president uvítán ve Frýdku při svém vstupu na půdu Těšínská starostou Slezské M atice osvěty lid ové p. Dr. Ferd. Pelcem. V uvítací deputaci byli kromě starosty pánové: A I. H oleš, 1. jed n atel ústředního výboru Slezské M atice osvěty lidové a Ant. Hořínek, tajem ník ústředního výboru Slezské M atice osvěty lidové. A ž na okres jablunkovský projel p. president celým Těšínském. V místech, kde p. president se zastavil: v Hnojníku, v Třinci, v Ces. Těšíně, ve Fryštátě, v Karvinné, v O rlové a v Novém Bohumíně, byl zahrnován nejsrdečnějším uvítáním a ovacemi. Pan president učinil několik projevů, z nichž projev, pronesený v N ovém Bohumíně, byl nejvýznam nější. P ra vil: Pánové! Děkuju Vám, pánové, srdečně za přátelské uvítání. N ěm ecky pravil k starostovi: Jménem města jste poukázal na nesnáze, které zde jsou. Doufám, že vý v o j povede k lepším poměrům. Nechci mnoho m luvit a myslím, že součinnost národu jest možná i na tak zvané horké půdě. Půda není horká, jen hlavy jsou horké a je nutno je ochladit. M yslím, že naše republikánská dem okratická ústava je chladivým obkladem pro horké hlavy starého režimu a až se to stane, jsem přesvědčen, že všechny tři národy na hranicích se naleznou ve společné práci. Česky pan president ještě dodal: D em okracie, 11

16 m ilí pánové, když se vezm e dem okracie, je také lžídem okracií. M íním tu správnou, naší československou dem okracii, ta dovede, čehož je potřeba, různosti národnostní i sociální m írnit napřed a pak spravedlivé rozlišovat. Já V ám přeju všem, abyste to vyplnili a pokud je v mých silách, budu pracovati s Vám i. Bud te ujištěni, že mně o nic jiného neběží, nežli abyste byli všichni, ať jste Češi, Poláci a co já vím, abyste byli slušní lidé. T o je můj program a nic více. T ato slova jsou odkazem p. presidenta Těšínsku a těšínskému lidu. Český lid na Těšínsku pochopil tento odkaz a pracuje dle něho. Bylo by si přáti, aby také Poláci a Něm ci pochopili a podle přání p. presidenta pracovali. Návštěva p. presidenta na Těšínsku zůstane nezapomenutelná. V epsala se do srdce našeho lidu a vzpom ínka na ni bude přenášena do srdcí mladé generace a tak bude první náš p re sid e n t. a osvoboditel našeho národa věčně žiti v srdcích našeho lidu. Smutnou vzpomínkou bylo 10. výročí rozdělení Těšínská. Připadlo na den 28. července. Vzpom ínka vybavila v m ysli všech obyvatel Těšínská chvíle prožitých hrůz před konečným rozhodnutím o otázce těšínské. Na popud Slezské M atice osvěty lidové bylo 10. výročí vzpomenuto národní poutí k hrobům padlých za Těšínsko v Orlové. Byla to mohutná, důstojná manifestace. U hrobů padlých učinil pietní p rojev starosta Slezské M atice osvěty lidové p. Dr. Ferd. Pele. V elm i významnou a důležitou událostí, kterou Těšínsko koncem roku 1930 prožívalo, bylo sčítání lidu. Šli jsm e do tohoto aktu klidně. B yli jsm e si vědom i, že československá idea pronikla v posledních deseti letech do srdcí lidu na Těšínsku již na tolik, že není se třeba nějak obávati. V ýsled ek sčítání lidu, byť jeho přesné výsledk y nejsou dosud o ficielně známy, splnil naše očekávání. Z esílili jsm e na Těšínsku početně značně. T a k é Hluěínsko projevilo svou národnostní příslušnost přím o spontánně. M arné bylo úsilí našich národních odpůrců zvik la ti národní přesvědčení lidu. R ostem e! Idea československá proniká stále hlouběji jak na Těšínsku, tak i Hlučínsku a nadejde bohdá doba, kdy národní naší odpůrci budou odkázáni pouze sami na sebe. V e vnitřní činnosti matiční nepřinesl r žádných zvláštních změn. B ylo pracováno stejně intensivně jako jiná léta. Ž ivot v menšinách byl rušný, čilý. O dbory pracovaly intensivně na poli národním, kulturním a školském. Zápisy do škol na pohraničí Těšínská v r znovu prokázaly, že české školství stojí na pevných základech a že sebe větší úsilí národních našich odpůrců základy jeho více nezviklá. Zel, že v r bylo na vyšších místech velm i málo porozum ění pro potřeby našich škol pro výstavbu školních budov. Je to dlouholetá bolest našich hraničářů, k teří velm i trpce nesou tento nevděk. V r dokončeny byly na Těšínsku tři novostavby. V Hnojníku škola měšťanská a v Řece a v Kom. Lhotce škola obecná. K e stavbě nové školní budovy státem nedošlo. N ový matiční odbor zřízen byl v Petřvald ě na Podlesí. Za to ústřední výb or Slezské M atice osvěty podjal se v r těžkého úkolu: Postavení školní budovy v Lom né Dolní. B ylo k tomu zapotřebí velikých finančních obětí, které normální p ro v o z. Slezské M atice osvěty lidové vážně ohrozily. Škola byla v měsíci prosinci odevzdána svému účelu. Budova je velm i krásná a slouží nejen Slezské M atici osvěty lidové, ale i stavitelské firm ě S tejskal a D rábek ve Sl. Ostravě ke cti. Podrobnější zprávu o škole přináším e na jiném místě. Vážnou starost působí Slezské M atici osvěty lidové je jí finance. Prostředky, jim iž S lezská M atice osvěty lidové disponuje a s nim iž může počítati, nijak nedostačují k zajištění rozsáhlého provozu. N ejtěžším břemenem pro Slezskou M atici osvěty lidové jsou mateřské školy, jich v r vydržovala svým nákladem 54. N ěk olik m ateřských škol bylo státem převzato, byly však zřízen y opět nové a tak břemeno zůstává stále velm i tíživým. V r dosáhli jsm e celou řadu úspěchů, z nichž nejpotěšitelnější jest vzrůst české myšlenky na Těšínsku a Hlučínsku. Jest to především zásluhou místních matičních odborů, z nichž celá řada pracuje s krajní obětavostí a nadšením pro posílení a upevnění našich zájmů národních a státních. V ed le matičních odborů jest to hlavně naše 12

17 hraničářské učitelstvo, které zvláště na Těšínsku pracuje s krajní obětavostí a vzácným porozuměním pro českou věc. Přehlížíme-li vykonanou práci v r. 1930, můžeme s uspokojením říci, že byla plodná a tvořivá. Postoupili jsm e opětně značný kus dopředu. Slibný krok učiněn byl s organisací středoškolského studentstva. P odařilo se nám vzbudit! zájem studentstva vyšších tříd pro národní práci a slibujem e si, že zájem tento již více neutuchne a že spoluúčast středoškolského studentstva na matiční práci přinese v budoucnu pěkný užitek pro českou věc na Těšínsku. V r uskutečnili jsm e také pořádání samosprávných kursů za součinnosti Svazu slezských měst, obcí a okresů. K u rsy pořádány byly v Čes. Těšíně, ve Fryštátě, Zájezd p. presidenta Masaryka července 1930 na Těšínsko, lóčlenná kapela malých Sokolíků v národních krojích hrající na počest p. presidenta na náměstí ve Fryštátě. v Novém Bohumíně a j. K u rsy tyto staly se dobrou pomůckou k poznání agendy o samosprávě a budou nyní pravidelně každého roku pořádány. Co jsme vykonali v r. 1930, vykonali jsm e s dobrým vědom ím a svědomím. M ěli jsme na zřeteli především vždy prospěch české věci. T u to snahu uplatňovali jsm e vždy nad zájmy politické stranickosti. B yli jsm e si plnně vědom i, že politika nepatří do matičních odborů. Proto také jakákoliv snaha po zpolitisování matičních odborů byla vždy ihned v zárodku energicky potlačena. Těšínsko a Hlučínsko je dosud útvarem nevykvašeným, kde stranická politika, vyhrocená na ostří nože, by zvláště na pohraničí české věci nijak neprospěla. Odtud naše snaha, aby český život v matičních odborech v y v íje l se zdravě a p řinášel nám jen užitek. Můžem e s pýchou říci, že tato naše snaha je všem i příslušníky p o litických stran oceňována a že život v m atičních odborech plyne svorně. A právě tento postup zaručuje naše úspěchy. Je-li dnes náš veřejn ý život znechucován přepolitisováním, není třeba a nutno tomu zabrániti aby znechucován byl v matičních odborech. M atice sleduje cíle vyšší a ušlechtilejší, k jichž dosažení potřebuje svorné, jednotné a nadšené práce. T o ť náš cíl. A za tímto cílem jdou s nám i všichni, k teří prospěch národa, jeho p řítomnost a budoucnost cení nejvýše- 13

18 O R G A N ISA C E. Okresní matiční výbory. Oblast působnosti Slezské M atice osvěty lidové rozdělena je na 8 obvodů okresních výborů, v jichž čele stojí okresní jednatel jako předseda. O bvody rozděleny jsou takto: 1. Okresní sbor pro Bohu minsko: předseda Bedřich Štětina, ředitel českých státních občanských škol v N ovém Bohumíně. T en to sbor sdružuje tyto obce: 1. Bohumín město, 2. N ový Bohumín, 3. Bohumín Šunychl, 4. Dětm arovice, 5. Lutyně Něm ecká, 6. Lutyně Něm ecká na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov, 10. Rychvald u kostela, 11. Skřečoň, 12. V ěřň ovice, 13. V rbice, 14. Záblatí, 15. Závada. Celkem 12 obcí a 15. odborů. 2. Okresní sbor pro Fryštátsko: Předseda A lo is Holeš, vrchní knihvedoucí ředitelství dolů O rlová-l azy v Doubravě. T e n to sbor sdružuje tyto obce: 1. D arkov, 2. Fryštát, 3. Fryštát-hranice, 4. Karvinná-hranice, 5. Karvinná-Sovinec, 6. Louky, 7. M arklovice Dolní, 8. Staré M ěsto, 9. R áj, 10. Stonava. Celkem 8 obcí a 10 odborů. 3. Okresní sbor pro Orlovsko: Předseda Břetislav Kubala, profesor českého státního ref. reálného gymnasia v O rlové. T e n to sbor sdružuje tyto obce: 1. Doubrava, 2. Karvinná-střed, 3. Karvinná-jám a Jindřichova, 4. Karvinná-na Šolci, 5. Lazy, 6. Lutyně Polská, 7. Orlová, 8. O rlová-zim ný důl, 9. Petřvald, 10. Porubá, 11. Rychvald-Podlesí, 12. Rychvald-důl Václav, 13. Suchá Dolní, 14. Suchá Prostř. Celkem 10 obcí a 14 odborů. 4. Okresní sbor pro obvod česko-těšínský A : Předseda Ant. K ejzla r, prof. českého státního ref. reálného gymnasia v Českém Těšíně. T en to sbor sdružuje tyto obce: 1. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. D atyně Dolní, 4. Dom aslovice Dolní, 5. Domaslovice-V olovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. M istřovice-koňakov, 8. M osty, 9. Soběšovice, 10. Stanislavice, 11. Suchá Horní, 12. Šumbark, 13. T ě rlick o Dol., 14. Tošanovice Dolní, 15. Životice, 16. Žukov D olní, 17. Žukov H orní. Celkem 16 obcí a 17 odborů. 5. Okresní sbor pro obvod česko- těšínský B : Předseda M etoděj Tesař, řed. okresní nemocenské pojišťovny v Českém T ěšín ě. T en to sbor sdružuje tyto obce: 1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Kom orní Lhotka, 6. Lištná Dolní, 7. Lištná Horní, 8. N ebory, 9. Ropice, 10. Reka, 11. Sm ilovice, 12. Střitěž, 13. Svibice, 14. Český Těšín, 15. Třan ovice, 16. Třin ec, 17. V ělop olí. Celkem 17 obcí a 16 odborů. 6. Okresní sbor pro Jablunkovsko: Předseda Jan Železný, ředitel státní obč. šk oly v B ystřici n. O. Sbor sdružuje tyto obce: 1. Bočanovice, 2. Bukovec, 3. Bystřice n. O., 4. Hrádek, 5. Hrčava, 6. Jablunkov, 7. Písečná, 8. Zíhla, 9. Karpentná, 10. K ošařiska, 11. Lomná Dolní, 12. Lomná Horní, 13. Lyžbice, 14. M ilík ov, 15. M osty u Jablunkova, 16. Návsí, 17. Nýdek, 18. Oldřichovice, 19. Písek, 20. T ýra, 21. Vendryně, 22. Vendryně-Zaolzí. Celkem 22 obcí a osad a 19 odborů. 7. Okresní sbor pro Frýdecko: Předseda Jóža Vochala, statkář v Bohumíně, dvůr K lárovec. Sbor tento sdružuje tyto ob ce: 1. Baška, 2. Bludovice Horní, 3. B ludovice Prostřední, 4. Bruzovice, 5. Datyně Horní, 6. Dobrá, 7. Pánské N ové D vory, 8. Hamry Staré, 9. Janovice, 10. Janovice-Bystré, 11. Kaňovice, 12. Kradná, 13. Lubno, 14. M alen ovice, 15. M ěsto Staré, 16. M orávka, 17. Nošovice, 18. Pazděrná, 19. Pražm a, 20. Pržno, 21. Raškovice, 22. Repiště, 23. Rakovec, 24. Vinohrad, 25. Sedliště, 26. Skalice, 27. V á clavovice, 28. V es Nová, 29. V ojk ovice, 30. Zermanice. Celkem 30 obcí a osad a 23 odborů. 14

19 8. Okresní sbor pro obvod Slezsko-ostravský: Předseda Josef Šmirák, technický úředník v M ichálkovicích. Sbor tento sdružuje tyto obce: 1. Bartovice, 2. Heřmanice, 3. H rušov, 4. Kunčičky, 5. Kun}čice n. O., 6. M ich álkovice, 7. Muglinov, 8. Slezská Ostrava střed - mužský, 9. Slezská O strava střed - ženský, 10. Slezská Ostrava-Zárubek, 11. Slezská Ostrava-Salm a, 12. Radvanice, 13. Šenov, 14. Vratimov. Celkem 11 obcí a 14 odborů. 9. Okresní sbor pro Hlučínsko: Předseda K a rel Hruška, ředitel měšťanských škol v Kravařích. Sbor tento sdružuje tyto obce: 1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bobrovníky, 4. Bolatice, 5. Bolatice-Heneberky, 6. Bohuslavice, 7. Darkovice, 8. Darkovičky, 9. Hlučín, 10. H ošťálkovice, 11. H oštice V elk é, 12. Chu- Zájezd p. presidenta Masaryka července 1930 na Těšínsko. _ Poslanec Špaček vítá p. presidenta před nádražím ve Frýdku. _ chelná, 13. Koblov, 14. Kouty, 15. Kozm ice, 16. Kravaře, 17. Lhotka, 18. Ludgeřovice, 19. Markvartovice, 20. Petřkovice, 21. Stěpánkovice, 22. Štěpánko vice-svoboda, 23. Šilheřovice, 24. Vřesina, 25. Zábřeh, 26. Závada. Celkem 24 obcí a osad a 21 odborů. V čele veškeré matiční organisace stojí valnou hromadou zvolený ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové, jehož úředním sídlem jest Slezská Ostrava. Ústřední v ý bor sestava ze 24 členů, zastupujících jed n otlivé okresní sbory matiční. Ústřední výbor má právo podle stanov matičních 12, odst. 1 k oop tovati další členy ústředního výboru z řad členstva Slezské M atice osvěty lidové. V ro c e 1930 kooptováno bylo 8 členů. M atiční hospodářství podrobeno jest revisím 6 revisorů, většinou odborníků a státní kontrole. Státní revise od nejvyššího kontrolního úřadu provedena byla ve dnech 10., 11. a 12. dubna Od 22. do 25. září 1930 provedena revise m inisterstvem školství a národní osvěty. Ústřední výbor spravuje veškeré hospodářství Slezské M atice osvěty lidové. V minulém roce konal ústřední výbor celkem 3 plenární schůze a učinil 1038 protokolárních usnesení. Ústřední výbor Slezské M atice osvěty lidové je jedině povolán m luviti a jednati jménem celé matiční organisace a činiti jménem jejím právoplatné závazky. Všechna usnesení ú 15

20 středního výboru a valné hromady vykonává předsednictvo Slezské M atice osvěty lidové. Předsednictvo tvoří starosta, 2 nám ěstkové, 2 jednatelé, pokladník a vedoucí urednik. O b starává běžnou agendu, rozhoduje o záležitostech, jež nestrpí odkladu, posuzuje došle návrhy a předkládá je ústřednímu výboru S lezsk é M atice osvěty lidové ke schváleni. Schází se pravidelně každých 14 dnů v úterý a jev í-li se potřeba, každého týdne. V roku 1930 projednáno bylo ve schůzích předsednictva 1182 různých záležitostí. M atiční agendu vyřizu je ústřední kancelář Slezské M atice osvěty lidové ve Slezske Ostravě a poboční kancelář v Českém Těšíně. Ústřední kancelář vede v evidenci veskeren matiční m ajetek, řídí organisační Činnost všech matičních složek, spravuje veskere maticm podniky, vede v evidenci matiční zaměstnan ce, zpracovává návrhy a předkládá je předsednictvu a ústřednímu výboru a udržuje neustálý styk s matičními odbory, národními korporacem i a úředními činiteli. D ozírá na řádné hospodaření a stará se o radny chod organisace. V roce 1930 přijala a odeslala m atiční kancelář různých podaní, krorne velikého počtu různých oběžníků a jiných tiskopisů, jdoucích rovněž do tisíců, le m e r každého dne přijím ány byly osobní návštěvy ma tičních a jiných činitelů,, s nim iž projednávány byly různé národní a menšinářské záležitosti. Ústřední kancelář zamestnava o si. vedoucího úředníka, účetního a 4 pomocné ženské kancelářské síly. Odbočku ústřední kanceláře S 1e z s k é M atice osvěty lidové v Českém Těšíně spravuje profesor V á cla v P lach t v Českém Těšíně. PRÁCE OCHRANITELSKÁ. Celá řada matičních odborů ve smíšených obcích okresů jablunkovského a českotesinského pracuje za poměrů velm i obtížných. A b y práce těchto matičních odboru mohla se náležitě rozvinouti, převzaly jejich ochranu finančně silné a zabezpecene odbory v obcích českých. Jest litovati, že nemáme na Těšínsku dostatečný počet finančně silných maticnich odborů, aby m ohly býti ochraňovány všechny slabé matiční odbory. T a k é sirsi česka veřejnost nemá dostatečného porozum ění pro hraničářskou práci na Iesm sku. M am e v republice tisíce českých spolků, které mohly by pro naše hraničáře vykonat! velm i mnoho, kdyby vzaly si na starost některý matiční od b or hraničářský na Tesm sku a Hlučínsku. V této věci jest M atice naše odkázána výhradně jen sama na s e b e, Uvázim e-li, ze temer všechny matiční odbory veškerou svou činnost věnují místním potřebám a že mnohé u nic ochraňují ještě slabší odbory, musíme doznati, že tato jejich obětavost zasluhuje nejiepsi o uznání a obdivu. Z matičních odborů, které vykonávají funkci ochranitelky, jsou to: Novy Bohumín ochraňuje Bukovec a Věřnovice, D oubrava ochraňuje Písek, Frýdek ochraňuje Horní Žukov, Karvinná ochraňuje A lbrech tice, Komenium v Olomouci ochraňuje Hrádek, Lazy ochraňuji M istřovice, M ichálkovice ochraňují Karpentnou O rlova ochraňuje Mosty u Jablunkova a Chotěbuz, O rlová-zim ný důl ochraňuje N ebory, Petřvald ochraňuje Smilovice Petrovice ochraňují Prstnou, P etřk ovice ochraňují A ntošovice, Porubá Lomnou Liorm, Radvanice ochraňují K om orní Lhotku, Sedli ště ochraňují Třan ovice, Sucha D olní ochraňuje Životice, Prostřední Suchá ochraňuje B ystřici na Pasekách, St M ěsto u Frystatu ochraňuje Lom nou Dolní, Slezská O strava (m užský) ochraňuje K ravaře H lu cn ochraňuje Stepánkovice-Svobodu, Slezská Ostrava-Salma o c h r a ň u j e T ý r u, Sumbark ochraňuje Datyne Dolní, Český Těšín ochraňuje V ělopolí, Řeku, Ž u k ov Dolní, T řin ec ochraňuje Lištnou Dolní, Vra- tim ov ochraňuje Koňskou. Bez ochranitelky jsou tyto menšinové odbory: Košařiska, Věndryne-Zaolzí, Nýdek, Ropice, R áj, Bělá, D arkovice, D arkovičky, H ošťálk ovice, H oštice V elk é, Chuchelná. 16