Souhrnná teritoriální informace Černá Hora

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/49

2 1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu (ME) Název se objevuje poprvé v r v Chartě srbského krále Stefana Uroše II Milutina z dynastie Nemanjićů, v italských zdrojích se pak v r jako Cerna Gora, později Cernagora, Montana Negra, Montenegro či Monte Negro Rozloha se rozkládá se na ploše km2, z toho vodní plocha zaujímá 1,5 %. Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: , z toho 50,61 % žen a 49,39 % mužů (dle oficiálního sčítání lidu a domácností / dále censu/ v roce 2011) (r , r , r , r , r , r , r , r , r ) Průměrná hustota osídlení v Černé Hoře: 45,2 obyv/km2 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (stav k září 2011) obyvatelé v produktivním věku (15-65 let) aktivní obyvatelstvo neaktivní obyvatelstvo zaměstnaní nezaměstnaní (na jihu Černé Hory 5,8 %, na severu Černé Hory 17,5 %; míra nezaměstnanosti 12 % ekonomicky aktivního obyvatelstva; míra dlouhodobé nezaměstnanosti 55,7 %) sektor služeb - 76,5 % zaměstnaných soukromý sektor - 61,6 % zaměstnaných 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení V období průměrný roční přírůstek obyvatel klesnul z 9,7 na 4,1 promile a nadále vykazuje mírně klesající tendenci Národnostní složení Složení obyvatel v Černé Hoře bylo podle sčítání lidu v roce 2011 následující: Černohorci 44,98 % ( ) Srbové 28,73 % ( ) Bošňaci 8,65 % (53.605) Albánci 4,91 % (30.439) Muslimové 3,31 % (20.537) Romové 1,01 % (6.251) Chorvati 0,97 % (6.021) 2/49

3 Srbové/Černohorci 0,34 % (2.103) Egypťané 0,33 % (2.054) Černohorci/Srbové 0,30 % (1.833) Jugosloávci 0,19 % (1.154) Rusové 0,15 % (946) Makedonci 0,15 % (900) Bosenci 0,07 % (427) Slovinci 0,06 % (354) Maďaři 0,05 % (337) Muslimové/Černohorci 0,04 % (257) Goranci 0,03 % (197) Muslimové/Bošňaci 0,03 % (183) Bošňaci/Muslimové 0,03 % (181) Černohorci/Muslimové 0,03 % (175) Italové 0,02 % (135) Němci 0,02 % (131) Turci 0,02 % (104) ostatní 0,54 % (3.358) regionální příslušnost 0,19 % (1.202) nedeklarovaní 4,87 % (30.170) Srbové obývají nejvíce severní část Černé Hory a okolí Herceg Novi v Boce kotorské. Většina z nich odmítá postavení menšiny a považuje se v Černé Hoře za autochtonní národ. Bosňáci a Muslimové obývají převážně region Sandžaku v severní části Černé Hory. Otázka vzájemného rozlišení mezi Bošňaky a Muslimy je velmi komplikovaná a teoreticky provázena řadou historických a novodobých sporů. Albánci jsou většinovým etnikem ve třech, vzájemně oddělených příhraničních oblastech s Albánií a Kosovem (Ulcinj, Tuzi, Plav), Chorvaté jsou rozptýleni nejvíce v Boce kotorské. Černohorci početně převažují ve všech ostatních částech Černé Hory. V porovnání s censem v r počet Černohorců se zvýšil o cca 2 % a počet Srbů se snížil o cca 3 %. Prudce vzrostl počet Romů a Rusů, velmi mírně poklesl počet Bošňaků, Albánců a Chorvatů Náboženské složení 72, 07 % pravoslaví ( ) 15, 97 % islám (99.038) 3, 44 % katolíci (21.299) 3,14 % muslimové (19.439) 0,24 % křesťané (1.460) 2, 61% nedeklarovaní (16.180) (Zdroj: Úřad pro statistiku Černé Hory Monstat - census 2011, dobrovolný údaj) Černohorská Ústava zakládá odluku státu a církve a náboženské organizace mají stejná práva. Většina občanů Černé Hory je pravoslavné víry. Věřící Srbské pravoslavné církve jsou shromážděni kolem Metropolie crnogorsko-primorske a Eparhie budimljansko-nikšićke. V Černé Hoře existuje rovněž Černohorská pravoslavná církev, které se považuje za následníka pravoslavné církve, jež existovala do r. 1920, kdy byla připojena k Srbské pravoslavné církvi, kterou však není uznána (SPC neuznává autokefalitu CPC). Jedním z hlavních důvodů jsou majetkové spory. Mezi oběma pravoslavnými církvemi je silná řevnivost a napětí. Sunitští muslimové jsou sdružení v Islámském společenství Černé Hory, katolíci se organizují v rámci archibiskupství v Baru či biskupství v Kotoru. Katolická katedrála je rovněž v Podgorici. Diferenciace mezi stoupenci islámu a muslimské víry byla v censu 2011 použita poprve a setkala se převážně s kritikou veřejnosti. 3/49

4 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Podle Ústavy Černé Hory je úředním jazykem jazyk černohorský a jazyky pro úřední použítí jsou bosenský, srbský, albánský a chorvatský. Před vyhlášením obnovy nezávislosti Černé Hory v r se většina obyvatel deklarovala jako hovořící srbsky s ijekavským nářečím. Na základě politické dohody z r mezi vládou Černé Hory a prosrbsky orientovanou opozicí v Černé Hoře, požadující zrovnoprávnění srbského jazyka s černohorským, byla provedena novelizace školského zákona a výuka dle něj probíhá v černohorském jazyce a s ohledem na stejný lingvistický základ i v srbském jazyce jako jazyce k úřednímu použití; v zájmu respektování práv menšinových národů, vyučování probíhá i v bosenském, albánském a chorvatském jazyce jako v jazycích k úřednímu použití. Vyučovací předmět má název jazyk černohorský - srbský, bosenský, chorvatský. Dle výsledků censu 2011 se k černohorskému jazyku jako jazyku mateřskému přihlásilo 36,97 % obyvatel ( osob), k srbskému jazyku 42,88 % ( ), k bosenskému 5,33 % (33.037), k albánskému 5,27 % (32.671), k srbo-chotvatskému 2,03 % (12.559), k romskému 0,83 % (5.169), k bošňackému 0,59 % (3.662), k mateřskému 0,54 % (3.318), k chorvatskému 0,45 % (2.791), odmítlo se vyjádřit 3,99 % (24.748). V porovnání s censem 2003 se počet obyvatel, které hovoří černohorským jazykem jako jazykem mateřským, zvýšil o 14 % a těch, kteří označili za mateřský jazyk srbský, je o 20 % méně. Rovnocennými písmy jsou cyrilice (varianta azbuky) a latinka. Černohorský jazyk se celkově liší od srbského jazyka méně, než je tomu v případě češtiny a slovenštiny. V praxi se v opštinách (okresy/obvody), kde většinu či podstatný podíl tvoří národní či etnické skupiny, úředně používají i jazyky a písma těchto entit. Albánština se užívá v opštinách Ulcinj a Plav a hovoří se tímto jazykem v Tuzi (administrativně spadá k Podgorici). Chorvatština se používá v okolí Boky kotorské (opštiny Herceg Novi, Kotor a Tivat) a bosenština v severních oblastech země (tzv. Sandžak), kde žijí Bosňáci / Muslimové, kteří vyznávají islám a většinou jsou slovanského původu. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně častěji se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou, zřídka ruštinou (u menší části starší generace) Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města je rozdělena do 21 opštin (okresů/obvodů) a dvou městských opštin Golubovci a Tuzi, které jsou součástí opštiny Podgorica: Andrijevica, Bar, Berane, Bijelo Polje, Budva, Danilovgrad, Žabljak, Kolašin, Kotor, Mojkovac, Nikšić, Plav, Plužine, Pljevlja, Podgorica, Rožaje, Tivat, Ulcinj, Herceg Novi, Cetinje, Šavnik. V Černé Hoře je 1256 obcí, z nichž 40 mají statut města. Hlavním městem Černé Hory je Podgorica (do r Titograd), dle censu z r se obyvateli, včetně předměstí se obyvateli (Podgorice s předměstím zaujímá 10,4 % území Černé Hory a podílí se 25,17 %, resp. 30,17 % na celkovém počtu obyvatel země. Sídelní městem je Cetinje se obyvateli. Počtem obyvatelstva za hlavním městem Podgoricí následují Nikšić (57.278), Bijelo Polje (23 105), Pljevlja (19.622), Bar (17.727), Herceg Novi (19.617), Budva (15.933), Kotor (12.715), Berane (11.193), Ulcinj (10.828) a Tivat (10.149). Z hlediska počtu obyvatel v jednotlivých opštinách následují za Podgoricí ( ) Nikšić (72.824), Bijelo Polje (46.676), Bar (42.368), Berane (35.452), Herceg Novi (30.992), Pljevlja (31.060), Rožaje 4/49

5 (23.312), Kotor (22.799), Ulcinj (20.265), Budva (19.170), Danilovgrad (17.678), Cetinje (16.757), Tivat (14.111) a Plav (13.549). S výjimkou Podgorice, Danilovgradu a přímořských opštin zaznamenává černohorské vnitrozemí dlouhodobě pokles obyvatelstva. Velmi zřetelné je zejména vylidňování venkovských horských oblastí Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Oficiální měnou v Černé Hoře je od EURO. Mimo Podgorici, některá větší města, pobřeží a horská letoviska bývá na území Černé Hory dosud problematické používat v běžném platebním styku mezinárodně uznávané kreditní karty. Při nákupech se doporučuje disponovat větším množstvím hodnotově menších bankovek a větším počtem drobných mincí. V Černé Hoře neexistuje směnárna, která směňuje české koruny Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 1. leden - Nový rok 7. leden - pravoslavné vánoce 14. leden - pravoslavný Nový rok Velký pátek * Velikonoční pondělí * */ Pohyblivý svátek Uskrs - Velikonoce - 3 dny - velký pátek, velikonoční pondělí a úterý - juliánský kalendář 1. květen - Mezinárodní den práce 9. květen - Den vítězství 21. květen - Den nezávislosti (státní svátek u příležitosti výročí referenda o nezávislosti z r. 2006) 13. červenec - Den státnosti (hlavní státní svátek u příležitosti výročí vyhlášení nezávislé Černé Hory na Berlínském kongresu 1878 a současně zahájení povstání proti fašismu ) Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Sv. Slava -svátek rodinného patrona-světce - jeden den pracovního klidu-volna Den pracovního klidu-volna podle římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1.den vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - veliký pátek, velikonoční pondělí a úterý. Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1.den Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou v po - so hod., prodejen s potravinami/drogerií obvykle hod, větší obchody s potravinami bývají otevřeny i v neděli, zpravidla do 21 hod. Non stop prodejny existují jen v Podgorici a některých turisticky lukrativních destinacích v omezeném počtu. V porovnání s ČR je v zemi i v přepočtu na obyvatele nepoměrně méně supermarketů a zatím jen dva hypermarkety v Podgorici Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Místní zvyklosti a pracovní obyčeje jsou podobné jako v Srbsku. Při obchodních jednáních lze používat angličtinu, podstatně řidčeji se lze domluvit francouzsky, německy či rusky. 5/49

6 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU V souladu se sukcedovanou Smlouvou mezi ČR a Svazovou republikou Jugoslávie (SRJ) o sociálním zabezpečení z r nese náklady na zdravotní péči za své pojištěnce každá ze signatářských stran. Pojištěnci s krátkodobým pobytem v Černé Hoře za účelem turistiky či obchodu mají právo na neodkladnou zdravotní péči, pojištěnci s přechodným či trvalým pobytem mají v zásadě nárok na zdravotní péči v podobném rozsahu jako občané Černé Hory. Před cestou do Černé Hory je nutno si ve své zdravotní pojišťovně v ČR vyzvednout platný formulář CR/YU 111, který je třeba si nechat před odjezdem potvrdit. Tento formulář dokládá nárok na neodkladné věcné plnění během pobytu na území Černé Hory. Pojištěnec po příjezdu do Černé Hory předloží uvedený dokument příslušné pobočce Fondu pro zdravotní pojištění (Fond za zdravstveno osiguranje) dle místa svého přechodného pobytu. Pobočka Fondu pojištěnci na základě formuláře CR/YU 111 vydá tzv. nemocniční list (bolnički list), s nímž může následně nárokovat neodkladné/ou ošetření/hospitalizaci ve veřejných zdravotnických zařízeních. Za každé ošetření ve veřejném zdravotnickém zařízení pak hradí jen spoluúčast jako občan Černé Hory, ostatní náklady si vzájemně uhrazují fondy zdravotního pojištění ČR a Černé Hory. Pokud je pacient v ČR pojištěn, potřebuje náhle neodkladnou zdravotní péči, avšak nemocniční list si předtím nevybavil, veřejné zdravotnické zařízení v Černé Hoře je povinno si tento dokument ve dvojjazyčné verzi vyžádat prostřednictvím příslušné pobočky Fondu. Pokud se však nepodaří tento dokument uvedenou cestou zajistit, veřejné zdravotnické zařízení má právo požadovat úhradu od pojištěnce. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje se před cestou připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám. Je třeba si mj. ověřit, zda cesta nemá sportovní charakter, neboť takový její charakter vyžaduje u některých druhů pojištění příplatek. Cestovní pojištění navíc kryje i další, obvykle nemalé výlohy, např. přepravu nemocného, a často umožňuje, že vyšší poplatky hradí asistenční služba pojišťovny. Následná refundace ostatních poplatků je ovšem možná jen v případě, že k ošetření došlo ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Plnění pojistného nezřídka vyžaduje okamžitou stručnou a výstižnou telefonickou zprávu pojišťovně v ČR na účet volaného. Vždy je žádoucí si ponechat pro další jednání s pojišťovnou veškeré účetní doklady včetně kopií receptů, RTG, CT, MGR snímků a nechat si vystavit od zdravotnického zařízení lékařskou zprávu s diagnózou. Pojišťovny v ČR obvykle vyžadují její úřední překlad. Očkování do Černé Hory není třeba, doporučuje se očkování proti žloutence A a B a proti tetanu. Léky v lékárnách se platí v hotovosti. V soukromých lékárnách je sortiment širší. Ne vždy jsou však v Černé Hoře i některé životně důležité léky dostupné (např. častý deficit insulinu apod.). Proto Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje turistům vybavit se na cestu všemi potřebnými léky již před odjezdem z ČR a v průběhu pobytu nepodceňovat potenciální rizika, zejména nebezpečí úpalu či úžehu v letním období, utonutí, u kardiaků srdečního selhání, u osob s vysokým krevním tlakem náhlé mozkové příhody. Analogicky se doporučuje nepodceňovat rizika vážných úrazů, zejména v horách, kam je sice možné požádat prostřednictvím linky 112 o vyslání horalů/záchranářů, je však třeba mít na zřeteli, že v Černé Hoře dosud neexistuje jednotně organizovaný aadekvátně vybavený systém horské služby. Úroveň státních zdravotnických služeb v Černé Hoře zůstává celkově navzdory průběžně dosahovanému dílčímu pokroku nižší, než je tomu v ČR. To se zvláště týká úrovně vybavenosti zdravotnických zařízení diagnostickými přístroji jakož i vybavenosti sanitních vozů, ale i celkové úrovně ambulancí a lůžkových oddělení nemocničních zařízení. V případě úmrtí českého občana na území Černé Hory je třeba v případě organizovaného zájezdu neprodleně vyrozumět vedoucího zájezdu (delegáta cestovní kanceláře), v případě individuální cesty informovat policii, která vyrozumí lékaře, a vždy se obrátit na Konzulární jednatelství ČR v Podgorici, případně na Velvyslanectví ČR v Bělehradě. 6/49

7 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria A) VSTUPNÍ REŽIM Na základě čl. 14, odstavce 2 černohorského Zákona o cizincích, publikovaném ve Sb. zákonů č. 82/08, čl. 18 nařízení vlády Černé Hory publikovaném ve Sb. zákonů č. 80/08 a nařízení vlády Černé Hory o vízovém režimu, publikovaném ve Sb. zákonů č. 18/2009 ze dne , je občanům ČR cestujícím do Černé Hory s platným pasem umožněn za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu bezvízový vstup a pobyt do 90 dnů (vždy během 6 měsíců od prvního vstupu do Černé Hory) nebo do 30 dnů s občanským průkazem (pozn. Konzulárního jednatelství v Podgorici: z technických důvodů se má na mysli typ karty se strojově čitelnou zónou) či jiným dokladem, na jehož základě lze potvrdit identifikaci nositele a jeho státní občanství. Konzulární jednatelství v Podgorici proto v případě použití pasu doporučuje, aby platnost tohoto dokladu přesahovala předpokládaný datum prvního vstupu do země nejméně o 6 měsíců, ač Cizinecký zákon Černé Hory nezbytný přesah platnosti cestovní dokladu v bezvízovém styku nespecifikuje. V případě dítěte/mladistvého se samostatným dokladem, cestujícím bez doprovodu rodiče/rodičů či zákonného zástupce černohorské pohraniční orgány vyžadují doprovod jiné dospělé osoby (tj. včetně příbuzných) s notářsky ověřeným souhlasem rodiče (rodičů) či zákonného zástupce dítěte/ mladistvého s ověřeným překladem do černohorského či anglického jazyka. Černohorská strana umožňuje dětem zapsaným v pase rodičů vstup na své území i po 26. červnu 2012, odkdy v členských státech EU již nelze děti do pasů rodičů zapisovat. V případě hromadných zájezdů dětí/mladistvých musí mít doprovod (vedoucí zájezdu) jejich jmenný seznam s čísly pasů a s notářsky ověřeným zplnomocněním, že zastupuje organizaci, která zájezd organizuje. V případě pobytu v Černé Hoře nad 90 dnů (za účelem výdělečné činnosti, studia, spojení rodiny a dalších taxativně vymezených aktivit) je nutno požádat o vízum kompetentní černohorský orgán (pracoviště Ministerstva vnitra podle místa dlouhodobého pobytu). Případné dotazy lze vznést na Velvyslanectví Černé Hory ve Vídni ( austria@mfa.gov.me, tel: , fax: ) nebo na Generálním konzulátu Černé Hory ve Frankfurtu (info@gk-montenegro.de, tel , fax: ). B) PŘIHLAŠOVACÍ POVINNOST POBYTU Dle čl. 23 Zákona o registraci přechodného a trvalého pobytu, publikovaném ve Sb. zákonů č. 13/2008, je každý cizinec s přechodným či trvalým pobytem v Černé Hoře povinen se v případě jiného místa pobytu v Černé Hoře, v němž překročí 8 pobytových dnů, přihlásit na místním oddělení policie. Přihlašovací povinnost musí dále splnit každý cizinec s krátkodobým pobytem do 90 dnů, a to do 24 hodin od vstupu na území Černé Hory, pokud má v úmyslu v tom místě překročit tři pobytové dny. Současně je cizinec povinen splnit před odjezdem odhlašovací povinnost. V praxi to znamená, že přihlásí svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa krátkodobého pobytu, kde předá policistovi k registraci a podpisu vyplněnou tzv. bílou kartu (Prijava boravišta / prebivališta stranaca), kterou zakoupí v kterémkoliv papírnictví za 0,10 EURO. Každá osoba musí vyplnit kartu separátně. Policista z ní odstřihne spodní část potvrzení (Potvrda-Certifikat), které cizinec po dobu pobytu nosí společně s cestovním dokladem. Před odjezdem se na témže oddělení policie odhlásí a bílou kartu odevzdá při výstupu ze země. Pozor na pracovní dny a úřední dobu příslušného oddělení policie! Odhlášení může provést současně s přihlášením, pokud předem zná datum odjezdu. V případě ubytování v oficiálním ubytovacím zařízení má za cizince splnit přihlašovací a odhlašovací povinnost majitel objektu, a to do 12 hodin od příchodu cizince. Konzulární jednatelství v Podgorici proto doporučuje si v takovém případě ponechat doklad o ubytování. Nocování na divoko ve volné přírodě není dovoleno. V případě oficiálních veřejných tábořišť je třeba v případě pobytu přesahujícím tři dny uvést místo tábořiště. Uvedený dokument si mohou vyžádat hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola na výstupu z Černé Hory. Nesplnění této povinnosti může vést k udělení pokuty až do výše šestinásobku černohorské minimální mzdy. Přihlašovací a odhlašovací povinnosti je zproštěn pouze 7/49

8 cizinec, ubytovaný v objektu státních orgánů či pokud je ve zdravotnickém zařízení, vězení, nápravném ústavu, v azylovém domě a dále příslušník zahraničních záchranných složek při výkonu jejich činnosti. C) OMEZENÍ PRO DOVOZ A VÝVOZ VALUT A MÍSTNÍ MĚNY, CELNÍ PŘEDPISY. Oficiální měnou v Černé Hoře je EURO, ačkoliv není členem eurozóny. Na hranicích Černé Hory většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt, jakkoliv dle zákona je cizinec povinen disponovat za účelem pobytu dostatkem finančních prostředků. Povinná směna valut není vyžadována. Na hraničním přechodu při vstupu na území Černé Hory je však nutné deklarovat celním orgánům dovážené valuty, pokud jejich výše převyšuje ,- Euro, a požadovat vydání písemného potvrzení. Od 15. června 2008 je na základě Zákona o bezpečnosti potravin z r aprováděcího předpisu ministerstev zdravotnictví a hospodářství cizincům výrazně omezen dovoz potravin na území Černé Hory. Povolen je pouze dovoz potravin pro výživu dětí a dětské stravy nezbytné ze zdravotních důvodů pod podmínkou, že je zajištěn její správný způsob uchovávání. Tyto potravinářské výrobky musí mít jasně vyznačen datum spotřeby a nepoškozený obal, kromě těch, které jsou používány během cesty. Lze rovněž dovážet sušené ovoce, sušenou zeleninu, sušené houby, nemletou kávu, koření a čaje do celkové hmotnosti 1 kg. Dovoz tekutin je omezen na max. 1 litru alkoholu v originálním balení na osobu a další tekutiny max. do 2 litrů. Voda v originálním balení může být dovezena v množství max. 5 litrů. Ostatní potraviny v originálním balení do výše max. 1 kg mohou být dovezeny po nahlášení celním úředníkům. Uvedené množstevní omezení taxativně vymezených potravin se týkají jedné cestující osoby. Toto opatření platí i v případě tranzitu přes území Černé Hory! Na všech hraničních přechodech by měly být vyvěšeny příslušné vyhlášky. Dle rozhodnutí vlády Černé Hory z července 2011 bylak zrušena tzv ekotaxa daň za vstup vozidla na území Černé Hory. Na území Černé Hory lze kromě omezeného dovozu potravin bezcelně dovézt zboží pro osobní potřebu v množství, odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu cesty. Bezcelně lze dovést na osobu starší 17 (nikoliv 18) let 200 cigaret nebo 100 doutníků či 50 cigár, 250 g tabáku, 2 l vína, 1 l tvrdého alkoholu, 50 g parfémů či 0,25 l toaletní vody. Pro fyzické osoby je zakázán dovoz omamných a psychotropních látek a jedů, nelze převážet léky v množství, které převyšuje 6 měsíční pacientovu potřebu; zbraně a munici lze dovézt jen na povolení Ministerstva hospodářství se souhlasem Ministerstva vnitra. Lovecké zbraně a munici lze dovézt jen v případě účasti na organizovaném lovu ze strany Loveckého svazu. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Dovoz a tranzit domácích zvířat je v souladu s nařízením ES č. 998/2003 možný dle Zákona o veterinářství Sb. zákonů č. 11/04 a 27/07 po předložení mezinárodního očkovacího průkazu zvířete a veterinárního potvrzení o tom, že je zvíře zdrávo a v místě jeho předchozího pobytu nebyla v uplynulém půlroce zaregistrována vzteklina. Toto potvrzení nesmí být starší 90 dnů. V případě psa staršího 3 měsíců je rovněž nutné potvrzení o očkování proti vzteklině, které musí být starší 15 dnů a nesmí být starší 6 měsíců. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje nechat pro zvíře vystavit modrý mezinárodní pas EU/ČR s fotografií očipovaného zvířete a vylepeným elektronickým čipem společně se zapsanými daty všech provedených očkování. Možné aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR; Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Bezpečnostní situace v Černé Hoře je poměrně dobrá a celkově ji lze přirovnat k situaci v ČR. Úroveň obecné kriminality je relativně nízká. Je třeba si dávat pozor na osobní věci, neukazovat na veřejnosti větší hotovost a nenosit zbytečně drahé šperky či hodinky. Na pláži či ve stanu se nedoporučuje ponechávat věci bez dozoru, zvláště pak osobní doklady, peníze, platební karty a elektronické přístroje. Zvýšenou pozornost je dobré věnovat při výběrech z bankomatu, bankovní kartu nevydávat z ruky mimo dohled a dbát, aby ji prodavač opakovaně neprotahoval čtecím zařízením. Doporučuje se 8/49

9 přibalit kopii pasové stránky s fotografií a osobními údaji a pořídit si rovněž kopii dokladů o pojištění, kopii či alespoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování. Pro případ ztráty mobilu se doporučuje poznamenat si předem nejdůležitější telefonní čísla. Silniční síť v Černé Hoře je navzdory dílčím zlepšením celkově horší než v ČR. V celé zemi zatím neexistují dálnice ani silnice dálničního typu. V důsledku velmi složité konfigurace terénu je navíc silniční síť v porovnání s ČR podstatně řidčí, byť převážná část vozovek je již vyasfaltována, v případě vozovek nižších kategorií často jen v jednom jízdním pruhu. Stav vozovek je rovněž všeobecně horší oproti situaci v ČR s výjimkou hlavních tahů, které jsou v dobrém vztahu a v delších stoupáních jsou postupně rozšiřovány o třetí pruh pro pomalá vozidla. Řada vozovek je rekonstruována či opravována i v průběhu turistické sezóny. Při cestách je zapotřebí dodržovat všeobecná silniční pravidla, upřednostňovat cestování za dne, v noci se v rámci možností pohybovat jen po hlavních tazích. Značení na vedlejších cestách včetně směrových ukazatelů téměř či zcela chybí, vozovky jsou obvykle velmi klikaté, nepřehledné a úzké, vhodné obvykle pouze pro jízdu v jednom směru. Nedoporučuje se rovněž zastavovat na odlehlých parkovištích, ale využívat výhradně větších terminálů, ať již u benzínových čerpadel či ubytovacích kapacit. Zvláště je třeba zvýšené opatrnosti při průjezdu kruhovými křižovatkami. Je třeba mít rovněž na zřeteli, že i hlavní silnice používají kromě motorových vozidel rovněž cyklisté, koňské a jiné neosvětlené povozy, chodci a mnozí další. Rychlostní limity pro osobní vozy na rychlostních silnicích, které však v praxi dosud neexistují, je 100 km/h, na hlavních silnicích mimo obec (převážná většina vozovek) 80 km/h, v obci 50 km/h. Velmi časté je však omezení rychlosti, a to nejen mimo obec, ale i v obci. Právě na těchto úsecích je třeba počítat nejčastěji s kontrolami dopravní policie. Na všech silnicích mimo obec činí rychlostní limit pro osobní vozy s přívěsem, pro autobusy a nákladní auta do 7,5 t 80 km/h, pro autobusy s dětmi 70 km/h a pro nákladní auta nad 7,5 t a nákladní auta s vlekem do 7,5 t 70 km/h. Většina parkovišť není hlídaná, stále rozšířenější způsob platby je vedle elektronických pokladen i odeslání SMS. Povolená hodnota alkoholu je dosud do 0,5 promile, v případě profesionálních řidičů a řidičů motocyklů však 0,0 promile! V připravované novelizaci Zákona o provozu na pozemních komunikacích se počítá se snížením hranice na 0,3 promile, přičemž u profesionálních řidičů a řidičů motocyklů zůstane na 0,0 promile. Bodový systém je zaveden jen pro občany Černé Hory a cizince s dlouhodobým/trvalým pobytem. Cizinci s dlouhodobým/trvalým pobytem jsou povinni si v případě pobytu přesahujícího 180 dnů vyměnit národní řidičský průkaz za černohorský. Pro pobyt do 6 měsíců je uznáván národní řidičský průkaz, mezinárodní řidičský průkaz nutný není. Při cestě jednostopými či dvoustopými vozidly je třeba po celý rok svítit tlumenými světly po celý den. Povinné vybavení vozu je v zásadě stejné jako je tomu v ČR, vozidlo s přívěsem musí mít dva výstražné trojúhelníky, povinné jsou rezervní žárovky. Silniční poplatky se v Černé Hoře neplatí s výjimkou tunelu Sozina na E 65 (4 189 metrů dlouhý pod pohořím Rumija mezi Podgoricí/Skadarským jezerem a pobřežím/sutomore), a trajektu Kamenari- Lepetane, který zajišťují po celý rok 24 hodin denně dvě až čtyři plavidla. Cena průjezdu tunelem Sozina činí v jednom směru pro motocykly a osobní vozidla, případně osobní vozidla s jednoosým přívěsem 2,50 EUR, pro vozidla s dvouosým přívěsem a pro karavany a kombinovaná vozidla 5,00 EUR, pro dvouosá terénní vozidla 8,00 EUR, pro dvouosá terénní vozidla s jednoosým přívěsem, pro tříosá terénní vozidla a pro autobusy 12 EUR a pro terénní vozidla se čtyřmi a více osami 16 EUR. Trajekt Kamenari-Lepetane stojí pro motocykly 1,50 EUR, pro osobní vozy 4,00 EUR, pro osobní vozy s přívěsem, osobní či terénní kombi, minibus se 7 20 místy a kamion do 5 t 8,50 EUR, pro kamion nad 5 t, kombi s přívěsem a kamion do 5 t s přívěsem 11,50 EUR, pro autobus 14,50 EUR, pro autobus s přívěsem 21,00 EUR a pro speciální velká vozidla 25,00 EUR. V r se počítá s mírným zvýšením uvedených poplatků. Řízení vozidla je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Černohorští řidiči jezdí často velice riskantně, nezřídka agresivně a dodržování dopravních předpisů často nerespektují. Kontroly dopravní policie jsou velmi časté, zvláště v turistické sezóně. Situaci na hlavních tazích sledují často i policisté v neoznačených vozech s civilními značkami. Zásadně se doporučuje respektovat výzvu policisty k zastavení a během kontroly dokladů se vyvarovat jakýchkoliv verbálních konfliktů. Pokutu nelze uhradit na místě. Zatímco černohorský řidić dostane od policisty poukázku k úhradě pokuty a je povinen bez dodatečných sankcí ji uhradit do 8 dnů, cizinci je policista nucen v souladu se Zákonem o bezpečnosti dopravy na pozemních komunikacích z r a prováděcím opatřením 9/49

10 Ministerstva vnitra odebrat v případě menšího přestupku řidičský průkaz, v případě závažného přestupku i cestovní doklad (o čemž vydá řidiči potvrzení), dokud neuhradí pokutu na nejbližší poště či v bance a nepředloží policistovi potvrzení. Cestovní doklad může být řidiči zadržen v přestupkovém řízení na dobu až 48 hodin. Uvedená praxe je nepříjemná zvláště v nočních hodinách a ještě svízelnější během víkendu či v období svátků. V případě vážnějšího přestupku musí řidič navíc vyčkat na rozhodnutí přestupkového soudce a uhradit soudní výlohy. K drobným, zákonem taxativně vymezeným přestupkům, za které je finanční postih v rozmezí od 10 do 30 EUR, patří zejména použití mobilního telefonu za jízdy, jízda bez zapnutých tlumených světel či některé případy chybného parkování. Zákon zde rovněž upravuje přednost v jízdě na úzkých vozovkách, kde vyhnutí proti sobě jedoucích vozidel vyžaduje couvání jednoho z nich. Přednost má vozidlo s přívěsem, autobus před kamionem, větší vozidlo před menším, v případě vozidel stejných kubatur to, které se pohybuje podél srázu, pokud momentální charakter vozovky (např. její rozšíření pro vyhnutí vozidel) si nežádá opak. V přestupkovém řízení se výše pokuty pohybuje do 150 EUR, v případě řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění od 100 do 300 EUR. Za nejzávažnější přestupky je považováno překročení rychlosti v obci o více než 30 km/h a mimo obec o více než 50 km/h, opuštění místa dopravní nehody, řízení v opilosti a pod účinkem omamných a psychotropních látek, ohrožení chodce na přechodu předjížděním stojícího vozidla před přechodem, předjíždění či objíždění kolony vozidel, předjíždění v kopci, tunelu či v nepřehledné zatáčce. Vysoké pokuty jsou udělovány řidiči, který převáží nebezpečný materiál a přechodně neodstaví vozidlo za nepříznivých povětrnostních podmínek, nezastaví za vozidlem, z něhož vystupují děti či do kterého děti nastupují, neodstraní předměty ohrožující silniční provoz či řídí motocykl bez ochranné přílby nebo vůz se zatemněnými skly. Připravovaná novelizace Zákona o provozu na pozemních komunikacích počítá s výrazným zostřením postihů za přestupky. Každá dopravní nehoda musí být nahlášena policii. Bez protokolu o dopravní nehodě může být poškozené vozidlo zabaveno (vyloučeno z provozu) a nemůže opustit území Černé Hory. Účastníci nehody jsou povinni si vzájemně poskytnout svoje jména, příjmení a adresy bydliště. V případě nehody, která si vyžádala zraněné či úmrtí, mají právo žádat tyto údaje i od očitých svědků. Z hlediska následného vyřizování pojistné události je vhodné pořídit z dopravní nehody fotodokumentaci. Během vyšetření nehody má cizí občan právo požadovat přítomnost tlumočníka a není povinen podepisovat dokumenty, jimž nerozumí. Při vyřizování pojistné události s místní pojišťovnou získá žadatel, domáhající se úhrady za poškození vozidla, jeho odtah či náklady za sešrotování návrh Dohody o vyrovnání. Při kalkulaci odškodného se vychází nejen z rozsahu škody, ale i ze stáří vozu a přihlíží se k tomu, zda byl po havárii opravitelný. V případě nesouhlasu s návrhem žadatel může požádat tutéž pojišťovnu o přezkoumání nabídky nadřízenou instancí (drugostepena komisija). Rozhodnutí této komise je konečné. Poté se již může pouze obrátit na Agenturu pro pojišťovací dohled (Agencija za nadzor osiguranja Crne Gore, agencija@ano.com, adresa ul. Kralja Nikole 27a, Podgorica), která se však již nezabývá výší odškodnění, ale pouze správností pojišťovací smlouvy. Mezním řešením zůstává soudní cesta. V případě vjezdu do Černé Hory s půjčeným vozidlem v zahraničí včetně leasingu je třeba mít odpovídající ověřenou plnou moc vlastníka vozu (nejlépe s překladem do anglického jazyka), v případě firemního vozu ověřenou plnou moc vlastníka firmy (nejlépe s překladem do anglického jazyka). Zapůjčení vozu nabízí řada společností v Podgorici, Budvě, Kotoru, Tivatu, Herceg Novi, Baru a v některých dalších, turisticky atraktivních místech včetně vnitrozemí. K pronajmutí vozu je třeba identifikační průkaz, obvykle se žádá spodní věková hranice řidiče až 20 či 21 let, dále řidičský průkaz a kreditní kartu. Konzulární jednatelství v Podgorici doporučuje vždy prostudovat podmínky smlouvy, zejména ověřit rozsah pojištění (všechny zapůjčované vozy musí mít kasko), zda je v ceně neomezený počet najetých kilometrů a zkontrolovat množství paliva v nádrži a základní výbavu. Užitečné je mít kontaktní telefon na příslušnou firmu pro případ potíží. Leteckou dopravu provozují dvě mezinárodní letiště: Podgorica/Golubovci a Tivat v Boce kotorské. Vnitrostání letecká doprava v zemi neexistuje. Do Tivatu se v důsledku okolní konfigurace terénu létá pouze během dne. Národní letecká společnost Montenegro Airlines, člen IATA, zajišťuje pravidelnou leteckou dopravu s více než desítkou evropských měst. Během turistické sezóny obě mezinárodní letiště 10/49

11 využívá řada zahraničních leteckých společností k charterovým letům. Pravidelné letecké spojení mezi Černou Horou a ČR neexistuje, v praxi se nejčastěji využívají spoje s přestupem ve Vídni. Jediným železničním tahem pro osobní přepravu je zatím elektrifikovaná trať spojující přístav Bar a Bělehrad. Železniční síť by měla být na podzim 2012 rozšířena o elektrifikovanou trať z Podgorice do Nikšiće. Trať z Podgorice do Škodry slouží pouze pro motorovou nákladní přepravu. Pozn. KJ Podgorica: mezi Černou Horou a sousední Albánií dosud neexistuje letecké, vlakové, autobusové ani lodní spojení s výjimkou nepravidelné linky Bar-Durres (Drač). Jedinou možností pro turisty tak zůstává cestování osobním dopravním prostředkem, taxi či pěší turistika. Autobusová přeprava spojuje všechna větší města v Černé Hoře. Řidiči autobusů staví často i na znamení. Úschovny zavazadel jsou řídkým jevem. Alternativou této přepravy je hustší síť soukromých dodávek (kombi) za přibližně stejnou cen, kterou je třeba dohodnout s řidičem před vlastní jízdou. Taxislužba, kterou zajišťují ve všech větších městech desítky firem, je v Černé Hoře rychlá, spolehlivá a v porovnání s ČR levnější. Silniční hraniční přechody: s Republikou Srbsko: Jabuka-Ranče, Čemerno, Gostun-Konatar (Dobrakovo), Mehov Krš-Dračenovac, Vuča s Republikou Kosovo: Kula-Rožaje, (Čakor byl zrušen!) s Albánskou republikou: Božaj-Hani Hotit, Sukobin-Murićani, Grnčar (Gusinje/Vermosh) s Bosnou a Hercegovinou: Sitnica, Ilino Brdo, Vračenovići, Ščepan Polje, Metaljka, Šula s Chorvatskem: Sutorina (Debeli brijeg) - Karasovići Pravidelná říční přeprava v Černé Hoře neexistuje. Řeky nejsou splavné s dílčí výjimkou Tary, kde se s výjimkou zimního období provozuje rafting. Jeden z nejfrekventovanějších úseků je mezi částí černohorské a bosenko-hercegovské hranice (Ščepan Polje). Od sezóny 2011 černohorské pohraniční orgány vyžadují při tomto přejezdu hranice pasové a celní odbavení všech raftařů. V letní sezóně je nepravidelně provozována za účelem turistiky plavba po černohorské straně Skadarského jezera. V případě zájmu turistů o soukromou plavbu mezi Černou Horou a Albánií po Skadarském jezeře je třeba postupovat analogicky jako v případě přechodu státní hranice v místech, kde není hraniční přechod. Námořní přepravu zajišťují v Černé Hoře tři přístavy Bar, Kotor a Zelenika. Z Baru plují trajekty do Bari a Ancony v Itálii jakož i nákladní a osobní lodě řady společností do některých dalších přístavů převážně v Evropě. Nepravidelné spojení je i s albánským Durresem. Přístav Kotor je zastávkou luxusních výletních lodí. Oblíbeným přístavem turistů je rovněž Zelenika. Námořní hraniční přechody jsou v Baru, Budvě, Kotoru a Zelenice. Velkokapacitní přístaviště megajachet se buduje v Tivatu, menší přístaviště pro jachty jsou v Kotoru a Budvě, velké přístaviště pro menší jachty v Baru. Jachtu si lze v Černé Hoře zapůjčit. Podmínky jsou výrazně složitější než v případě zapůjčení vozidla. Podrobnosti lze najít na webových stránkách Pro plavbu soukromou lodí (jachtou) delší než3 metry nebo s motorem silnějším než 5 kw je třeba se zaregistrovat v nejbližším mezinárodním přístavu na přístavní správě. Cena je závislá na délce plavidla. Pro nocleh v přístavu je třeba zaplatit pobytovou kartu. Plavidla přivezená po pevnině lze přihlásit v kterémkoliv přístavu. Pro zapůjčení motorového člunu nebo vodního skútru je nutné mít oprávnění pro řízení malých plavidel. 11/49

12 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města V Podgorici působí konzulární jednatelství ČR, které pokrývá Černou Horu široce za rámec běžné konzulární činnosti. Kompetenčně spadá do působnosti Velvyslanectví ČR v Bělehradě, jemuž je přímo podřízeno. Samostatně v Černé Hoře působí smluvní partner MZV ČR pro obchodní a ekonomickou spolupráci s Černou Horou, který je věcně podřízen OEÚ ZÚ Bělehrad. V praktické činnosti v některých aspektech spolupracuje s vedoucím KJ Podgorica. Konzulární jednatelství v Podgorici Telefon (0) Fax (0) Nouzová linka stálá konzulární pohotovost: (0) vaclav_dobes@mzv.cz kjpodgorica@seznam.cz Web: Diplomatická působnost konzulární pro Černou Horu Časový posun GTM + 1 (v porovnání s ČR 0) Úřední hodiny pro veřejnost: úterý a čtvrtek Poznámka: rozsah působnosti KJ Podgorica je specifikován na podgorica v kapitole O jednatelství Velvyslanectví ČR v Bělehradě Bulevar kralja Aleksandra Beograd Srbsko a. Telefon ( ) fax ( ) Konzulární pohotovost: belgrade@embassy.mzv.cz ; Commerce_Belgrade@mzv.cz ; consulate_belgrade@mzv.cz 12/49

13 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Smluvní partner MZV ČR pro činnosti související s ekonomickou spoluprací s Černou Horou: Izudin Gušmirović Tel/FAX: (0) czech.mne@gmail.com mobil: (0) Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Volací předčíslí do Černé Hory: Důležitá předčíslí: Podgorice 020; Bar 030; Bijelo Polje 050; Budva 033; Cetinje 041; Herceg Novi 041; Kolašin 020; Kotor 032; Nikšić 040; Tivat 032; Ulcinj 030; Žabljak 052; policie (policija) - 122, hasiči (vatrogasci)- 123 rychlá zdravotní pomoc (hitna pomoć)- 124 V Černé Hoře lze nově použít i číslo integrovaného záchranného systému 112. pomoc při poruše vozidla informace a pomoc při cestování: , amscg@t-com.me AutoMotoSvaz Černé Hory (AutoMotoSavez Crne Gore) Poskytuje služby na všech silničních tazích v Černé Hoře: prostřednictvím rozvětvené sítě automotodružstev a jejich specializovaných firem zajišťuje technickou pomoc na cestách včetně odtahoví služby či servis ve větších městech; poskytuje informace o stavu na silnicích. Tel. kontakt ze zahraničí: , , , Fax ze zahraničí: Tel. kontakt z Černé Hory: (020) 19807, (020) , Fax: (020) Významnější půjčovny aut RENT A CAR (Podgorica: AVIS , Delta Car , Kompas , Budva: Kompas , Meridian: , Herceg Novi: Eurocar: , ; Bar: Kompas , Meridian: , ; Ulcinj: ReakEstate , ; Kotor: Sun , ; Tivat: Avis , Magic: , ) Info linky: informace o telefonních číslech předpověď počasí Cestovní ruch: Národní turistická organizace: 020/ , , Call center: 1300, Fax: 020/ , info@montenegro.travel ; Web site: Turistický servis Montenegro Customer Care (všeobecné informace, žádosti, stížnosti) /49

14 některé lokální turistické organizace: Herceg Novi - Telefon 031/ , Fax: 031/ , E- mail: info@hercegnovi.travel, Web site: ; Kotor - Telefon 032/ , , Fax: 032/ , tokotor@t-com.me, info@kotor.travel, Web.site: ; Tivat - Telefon 032/ , , Fax: 032/ , E- mail: info@tivat.travel, Web site: ; Budva - Telefon: 033/ , Fax: 032/ , tob@t-com.me, Web site: ; Bar - Telefon 030/ , , Fax: 030/ , tobar@t-com.me, Web.site: ; Ulcinj - Telefon: 030/412206, Web site: ; Cetinje - Telefon 041/ , , Fax: 041/ , info@cetinje.travel, Web-site: ; Podgorice : 020/ , , Fax: 020/ , pgto@t-com.me, info@podgorica.travel, Web. site: ; Kolašin - Telefon:020/ , info@kolasin.travel, Web site: Žabljak - Telefon 052/ , info@zabljak.travel, Website: ; Plav - Telefon 051/ , infoplav@t-com.me, Web. site: Bjelasica - Komovi - Telefon/Kolašin 020/ , Fax: 020/ , office@bjelasica-komovi.co.me, Web site ; Telefon/Berane 051/ , Fax: 051/ , office@bjelasica-komovi.co.me, Web site: Letiště, nejvýznamnější letecké společnosti, nádraží letiště Podgorica - 020/ , 020/ , 020/ , fax 020/ , apm.pg.dispatch@t-com.me letiště Tivat - 032/671337, 032/670930, info.tivat@apm.co.me letecké společnosti - Montenegro Airlines 020/ ; 020/ ; Fax: 020/ , contact@mgx.co.me, Web.site: ; JAT Airways 020/ , , Fax: 020/ , jatpodgorica@jat.com ; Tivat: 032/ , jattivat@jat.com ; Austrian Airlines: 020/ , Fax: 020/ , office.tgd@t-com.me, Web.site: autobusové nádraží: Podgorica (0) , Berane: (0) , Nikšić (0) , Pljevlja (0) , Herceg Novi (0) , Budva (0) , Ulcinj (0) , Tivat (0) , Kotor (0) , Bar (0) , Rožaje (0) , Danilovgrad (0) , Plav (0) železniční nádraží: Podgorica (0) , (0) , Bar (0) , (0) , Sutomore (0) , Nikšić (0) , (0) , Kolašin (0) , Mojkovac (0) , Bijelo Polje (0) (Informace o železničním spojení v zahraničí vč. ČH poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava); námořní doprava Černé Hory - Tel: , Fax: , Mob: , Inko@adriatravel.me Internetové informační zdroje Ústřední orgány Predsjednik Crne Gore (Prezident Černé Hory), Skupština Crne Gore (Parlament Černé Hory), Vlada Crne Gore (Vláda Černé Hory), + ministerstva predsjednik vlade (předseda vlády) potpredsjednik vlade za politički sistem, unutrašnju i spoljnu politiku i ministar pravde (místopředseda vlády pro politický systém, vnitřní a zahraniční politiku, ministr spravedlnosti) potpredsjednik vlade za ekonomsku politiku i finansijski sistem i ministar za informaciono društvo i telekomunikacije (místopředseda vlády pro hospodářskou politiku a finanční systém, ministr informatiky a spojů Ministarstvo vanjskih poslova i evropskih integracija (Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace) Ministarstvio unutrašnjih poslova (Ministerstvo vnitřních věcí) Ministarstvo odbrane (Ministerstvo obrany) Ministarstvo finansija (Ministerstvo financí) 14/49

15 Ministarstvo ekonomije (Ministerstvo hospodářství) Ministarstvo pravde (Ministerstvo spravedlnosti) Ministarstvo saobračaja i pomorstva (Ministerstvo dopravy a námořnictví) Ministarstvo zdravlja (Ministerstvo zdravotnictví) Ministarstvo rada i socijalnog staranja (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Ministarstvo poljoprivrede i ruralnog razvoja (Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova) Ministarstvo prosvjete i sporta (Ministerstvo školství a sportu) Ministarstvo nauke (Ministerstvo vědy) Ministarstvo kulture (Ministerstvo kultury) Ministarstvo održivog razvoja i turizma (Ministerstvo udržitelného rozvoje a cestovního ruchu) Ministarstvo za ljudska i manjinska prava (Ministerstvo pro lidská a menšinová práva) Ministarstvo za informaciono društvo i telekomunikacije (Ministerstvo informací a spojů) Vybrané státní instituce Privredni sud (Hospodářský soud) Zavod za statistiku (Statistický úřad) Agencija za prestrukturiranje privrede i strana ulaganja (Agentura pro restrukturalizaci hospodářství a zahraniční investice) Fond za razvoj (Rozvojový fond) Agencija Crne Gore za promociju stranih investicija (Agentura Černé Hory pro promoci zahraničních investic) Fond penzijsko invalidskog osiguranja (Fond důchodově invalidního pojištění) Komisija za hartije od vrijednosti (Komise cenných papírů) Poreska uprava (Daňová správa) Centralni registar privrednog suda (Centrální registr hospodářského soudu) Službeni list (Sbírka zákonů) Uprava carina Crne Gore (Celní správa Černé Hory) Ustavni sud (Ústavní soud) Sekretarijat za zakonodavstvo (Sekretariát pro zákonodárství) Uprava za nekretine (Správa nemovitostí) Uprava Policije (Správa Policie) Veterinarska uprava (Veterinární správa) Uprava za sprečavanje pranja novca i finansiranje terorizma (Správa pro zamezení praní peněz a financování terorismu) Uprava za antikorupcijsku inicijativu (Správa pro antikorupční iniciativu) Direkcija za javne nabavke (Ředitelství pro veřejné zakázky) Komisija za utvrdjivanje konflikta interesa (Komise pro potvrzování konfliktu zájmů) Závod za medjunarodnu naučnu,prosvjetno-kulturnu i tehničku saradnju (Institut pro mezinárodní vědeckou, osvětově-kulturní a technickou spolupráci) Državni arhiv Crne Gore (Státní archiv Černé Hory) Seizmološki závod (Seismologický institut) Závod za metrologiju (Institut pro metrologii) Hidrometeorološki závod (Hydrometeorologický institut) Kancelarija za održivi razvoj (Kancelář pro udržitelný rozvoj) Kancelarija nacionalnog koordinatora za borbu protiv trgovine ljudima (Kancelář národního koordinátora pro boj proti obchodu s lidmi) Závod za izvršavanje krivičnih sankcija (Institut pro výkon trestníh sankcí) Agencija za lijekove i medicinska sredstva (Agentura pro léky a zdravotnické prostředky) Uprava za civilno vazduhoplovstvo (Správa pro civilní letectví) 15/49

16 Odborové svazy: Savez Sindikata CG Nezavisni sindikat novinara CG Obchodní asociace Privredna komora Crne Gore (Hospodářská komora Černé Hory) Unija poslodavaca Crne Gore (Unie zaměstnavatelů) Zanatrsko-preduzetnička komora Crne Gore (Řemeslnicko-podnikatelská komora Černé Hory) CTU-Crnogorsko turističko udruženje (Černohorské turistické sdružení) Udruženje banaka Crne Gore (Sdružení bank Černé Hory) Media: tisk deník Pobjeda, deník Vijesti, deník Dan, týdeník Monitor, čtrnáctidenník CG Ekonomist, rozhlas Radio Crne Gore, Radio Antena M, televize Televizija Crne Gore, Televizija ATLAS, IN Televizija, Televizija Montena, Televizija Elmag, MBC Televizija, Televizija PINK, Televizija Vijesti, on-line média PORTAL ANALITIKA, MNNEWS, PCNEN, MAMA, MONTENEGROWING, tiskové agentury: MINA, Radio Slobodna Evropa, 16/49

17 1.19. Adresy významných institucí Významné instituce Centar za preduzetništvo i ekonomski razvoj (Centrum pro podnikání a ekonomický rozvoj) Centar za razvoj nevladinih organizacija (Centrum pro rozvoj nevládních organizací) Centralna Banka Crne Gore (Centrální banka Černé Hory) Crveni krst Crne Gore (Červený kříž Černé Hory) Institut za strateške studije i prognoze (Institut pro strategická studia a prognózy) Institut za medije (Institut pro média) Jadranski sajam Budva (Jadranský veletrh Budva) Fond penzijskog i invalidskog osiguranja (Fond důchodového a invalidního pojištění) Fond za razvoj (Rozvojový fond) Komisija za hartije od vrijednosti (Komise cenných papírů) Montenegro berza (Burza Montenegro) Montenegro Biznis Alijansa (Obchodní aliace Montenegro) Poreska uprava Crne Gore (Daňová správa Černé Hory) Pošta Crne Gore (Pošta Černé Hory) Privredna komora (Hospodářská komora) Službeni list (Sbírka zákonů) Udruženje banaka Crne Gore (Sdružení bank Černé Hory) Závod za zapošljavanje (Institut pro zaměstnanost) Významné festivaly v Černé Hoře: Grad teatar Budva Hercegnovski filmski festival Pjesma Mediterana Kotorski karneval Zlatna pahulja Významné galerie a muzea v Černé Hoře: Crnogorska kulturna baština Centar savremene umjetnosti Crne Gore Narodni Muzej Crne Gore Art Dulcinium Poskytovatelé internetu, Telefonní operátoři 067 T-COM, T-Mobile (Info: 1188) 069 Telenor (Info: 1500) 068 M:TEL (Info: 1600) Roaming existuje se všemi zeměmi Evropy i s většinou zemí světa, v případě ČR jsou uzavřeny smlouvy se všemi operátory. Pro turisty je k používání mobilu nejvhodnější "Pre paid" karta, kterou lze zakoupit u operatérů mobilních sítí, na poštách a v trafikách. 17/49

18 2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti dne 3. června Ústavním názvem je, NIKOLIV Republika. je svým politickým systémem parlamentní demokracií. Černohorský parlament (Skupština) je jednokomorový a má 81 členů. Předsedou je Ranko Krivokapić, lídr Sociálně demokratické strany (SDP), která je menším členem současné vládnoucí koalice, vzešlé z parlamentních voleb v březnu Na základě jejich výsledků má vládnoucí koalice DPS-SDP-HGI-BS (Demokratická strana socialistů Sociálně demokratická strana - Bosňácká strana - Chorvatská občanská iniciativa (HGI) v parlamentu celkem 48 křesel, po 1 křeslu DUA (Albánská demokratická unie společně s UDSH), Albánská koalice Perspektiva a Albánský seznam, z opozičních stran má 16 křesel Socialistická národní strana (SNP), 8 křesel Nová srbská demokracie (NOVA) a 5 Hnutí za změny. V Černé Hoře je od zavedení pluralitního systému počátkem 90. let minulého století politická scéna fakticky zakonzervována. Vládnoucí stranou je Demokratická strana socialistů (DPS) v čele s Milo Đukanovićem, který byl až do sklonku r opakovaně ve funkci předsedy vlády a jedno období zastával funkci prezidenta. DPS vznikla transformací někdejšího Svazu komunistů Černé Hory; v r se z ní vyčlenila Socialistická národní strana (SNP), která je dosud nejsilnější opoziční stranou. Poslední prezidentské volby se v Černé Hoře uskutečnily dne Hned v prvním kole v nich zvítězil kandidát vládnoucí koalice DPS/ SDP Filip Vujanović. V případě Vujanoviće jde o druhý mandát s tím, že v roce 2003 byl zvolen prezidentem tehdejší Černé Hory ještě jako součásti Srbska a Černé Hory. Další prezidentské volby se očekávají v březnu2013. F. Vujanović je místopředsedou DPS. V březnových volbách 2009 se v Černé Hoře konaly předčasné parlamentní volby, v nichž zvítězila koalice vládních stran DPS/SDP a tří výše uvedených stran etnických menšin BS, HGI a DUA. Nejsilnějšími opozičními stranami v současné době jsou vedle SNP Nová srbská demokracie (NOVA) a Hnutí pro změny (PZP). Lídr DPS Milo Djukanović abdikoval v závěru r na post premiéra. Zůstává však předsedou nejsilnější vládnoucí DPS. Parlament schválil vládu Igora Lukšiće (místopředseda DPS). Nová, v pořadí 39. vláda Černé Hory kromě nového předsedy a dvou místopředsedů čítá 14 ministrů, z nichž nových (všichni za DPS) je pět. Členové vlády za koaliční SDP a BS zůstali z vlády předchozí, Ministerstvo pro lidská a menšinová práva po odchodu ministra za DUA přešlo do kompetence místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je prezident Černé Hory Filip Vujanović, místopředseda vládnoucí DPS. Dle Ústavy z r prezident představuje Černou Horu v zemi i navenek; na základě rozhodnutí Rady pro obranu a bezpečnost velí armádě; vyhlašuje zákony; vyhlašuje volby do parlamentu; po jednání s představiteli parlamentních politických stran navrhuje parlamentu mandatáře nové vlády, předsedu a soudce Ústavního soudu a ombudsmana; na návrh vlády a s přihlédnutím k názoru parlamentního výboru pro mezinárodní vztahy jmenuje a odvolává velvyslance a vedoucí ostatních diplomatických misí Černé Hory v zahraničí; přijímá pověřovací a odvolací listiny představitelů cizích diplomatických misí; propůjčuje a uděluje vyznamenání Černé Hory, uděluje amnestii a v souladu s Ústavou a zákony vykonává i další činnost. 18/49

19 2.3. Složení vlády předseda vlády (premiér) doc. Dr. Igor Lukšić (DPS) místopředsedové vlády Mgr. Duško Marković (DPS) mpř. vlády pro politický systém, vnitřní a zahraniční politiku a ministr spravedlnosti prof. dr. Vujica Lazović (SDP) mpř. vlády pro hospodářství a finanční systém a ministr informatiky a spojů ministři Milan Roćen (DPS) ministr zahraničních věcí a evropských integrací prof. Dr. Milica Djurišić-Pejanović (DPS) ministryně obrany Mgr. Ivan Brajović (SDP) ministr vnitřních záležitostí Dr. Vladimir Kavarić (DPS) ministr hospodářství prof. Dr. Andrija Lompar (SDP) ministr dopravy a námořnictví Predrag Sekulić (DPS) ministr udržitelného rozvoje a cestovního ruchu prof. Branislav Mičunović (DPS) ministr kultury Slavoljub Stijepović (DPS) ministr školství a sportu prof. Dr. Sanja Vlahović (DPS) ministryně vědy Dr. Miodrag Radunović (DPS) ministr zdravotnictví Dr. Milorad Katnić (DPS) ministr financí Dr. Suad Numanović (DPS) ministr práce a sociálních věcí (etnický Bošňák) Ing. Tarzan Milošević (DPS) ministr zemědělství a venkovského rozvoje Rafet Husović (BS) ministr bez portfeje 19/49

20 3. Zahraničně-politická orientace Základem zahraničně-politické orientace Černé Hory je budoucí členství v NATO a Evropské unii. Tomu jsou fakticky podřízeny všechny kroky v zahraniční politice na multilaterální, regionální i bilaterální úrovni. Celkový počet států, které uznaly Černou Horu, v květnu r činil158 adiplomatické vztahy s Černou Horou navázalo 157 států. V r přiznalo nezávislost Černé Hory 19 států, diplomatické styky s ní navázalo 23 států, od počátku roku 2012 do května téhož roku nezávislost uznal jeden stát, který současně navázal s Černou Horou diplomatické styky. Evropská unie stav inegrace Černé Hory Dne podepsala s EU Stabilizační a asociační dohodu (SAD). Po dokončení ratifikace všemi členskými státy EU vstoupila SAD v platnost Dohoda předpokládá mj. vytvoření zóny volného obchodu a zesílení vztahů mezi EU a Černou Horou na základě zavedení evropských standardů a rozvíjení vzájemného dialogu a spolupráce. Dne podal předseda vlády Milo Đukanović přihlášku ke členství v EU. V dubnu 2009 vyzvala Rada EU Evropskou komisi k vypracování posudku černohorské přihlášky. Ve svých závěrech z prosince 2009 ocenila Rada EU pokrok, kterého dosáhla v mnoha oblastech a zvláště bezproblémovou implementaci Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech. Rada vyzvala Černou Horu, aby podnikla kroky ke konsolidaci právního státu včetně nezávislého soudnictví, prokázala výsledky v boji proti organizovanému zločinu a korupci, zvýšila vlastní administrativní kapacitu za účelem implementace nových zákonů a zajistila svobodu slova zvláště ve vztahu k médiím. Rada EU vyslovila souhlas s kandidátským statusem Černé Hory Pozitivní avis EK a udělení kandidátského statusu bylo v Černé Hoře příznivě přijato všemi parlamentními stranami. V prosinci 2011 Rada EU akceptovala pozitivní hodnocení Evropské komise ohledně plnění závazků EU Černou Horou včetně sedmi dodatečných kritérií, jimiž Evropská komise podmínila svoji podporu zahájení přístupových jednání s Černou Horou. Jednalo se o legislativní rámec voleb a zákonodárnou a dozorčí roli parlamentu, reformu veřejné správy, reformu soudnictví, boj s korupcí a s organizovaným zločinem, svobodu médií a spolupráci s občanským sektorem, budování protidiskriminačního rámce a řešení vysídlených osob. V souvislosti se záměrem Černé Hory zahájit přístupový proces v červnu 2012 však Rada EU současně rozhodla o nutnosti přezkoumat pokrok, jehož dosáhla při provádění reforem se zvláštním akcentem na oblast právního státu a základních práv, zejména boj proti korupci a organizovanému zločinu. Evropská komise předložila v závěru května 2012 jarní hodnotící zprávu, zaměřenou přednostně na plnění sedmi dodatečných kritérií, zejména vlády práva a základních práv. Zpráva zahrnuje období od října 2011 do května Evropská komise v ní konstatuje dosažení potřebného stupně pokroku při realizaci reforem k zajištění souladu s kritérii členství a jmenovitě kodaňskými politickými kritérii, a znovu doporučuje zahájení přístupových jednání, a to kapitolami23 a 24 (soudnictví a základní práva; spravedlnost, svoboda a bezpečnost). Zavázala se, že během přístupového procesu zajistí jeho důkladný monitoring a v jeho jednotlivých fázích bude k tomu v plné míře využívat všechny dostupné prostředky. Tzv. screening (zjišťování úrovně souladu legislativy se standardy EU) probíhá ve třech fázích, poslední by měla být dokončena v červnu Po něm přijme komplexní akční plány, které by měly dát průchod k vytvoření benchmarks pro otevření jednotlivých kapitol. Pokud Výbor pro všeobecné záležitosti (GAC) poskytne formální souhlas s negociačním rámcem na svém zasedání v závěru června 2012, přístupová jednání ME s EU budou moci být již jen formálně zahájena koncem téhož měsíce na Mezinárodní vládní konferenci. Vláda Černé Hory vytvořila počátkem února 2012 organizační strukturu pro přístupová jednání. Tvoří ji kolegium pro jednání, státní delegace Černé Hory, vyjednávací tým, hlavní vyjednavač, pracovní skupiny pro přípravu a vedení jednání dle jednotlivých kapitol a jejich podskupiny. 20/49