Andert David, Sladký Václav, Abrham Zdeněk. Lektoroval: Ing. Pavel Neuberger, Ph.D.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Andert David, Sladký Václav, Abrham Zdeněk. Lektoroval: Ing. Pavel Neuberger, Ph.D."

Transkript

1

2 Andert David, Sladký Václav, Abrham Zdeněk Lektoroval: Ing. Pavel Neuberger, Ph.D. V této publikaci byly použity výsledky výzkumných projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum MZe ČR: QF 4179 Využití trav pro energetické účely QF 3153 Energetické využití odpadů z agrárního sektoru ve formě standardizovaných paliv Dále bylo použito výsledků výzkumného záměru: MZe Výzkum nových poznatků vědního oboru zemědělské technologie a technika a aplikace inovací oboru do zemědělství České republiky Tato publikace byla vydána na základě pokynu MZe ČR č.j.: 45414/ ,,Odborná podpora poradenství, zaměřená na zákonné požadavky hospodaření a dobrý zemědělský a ekologický stav v oblasti využívání zemědělských technologických systémů. Výzkumný ústav zemědělské techniky, Drnovská 507, Praha ISBN

3 Obsah: 1. Biomasa jako zdroj energie Historie a současnost Fotosyntéza a produkční schopnost rostlin Základní terminologie Základní fyzikální a mechanické vlastnosti pevných biopaliv Charakteristika pevných biopaliv Zvláštnosti vlastností pevných biopaliv Prostředky a technologie pro výrobu pevných biopaliv Sklizeň suroviny a výroba paliv ze slámy Posklizňové zpracování stébelnin Zpracování dřevin na polínka a dřevní štěpku Dělená sklizeň dřevin z plantáží Briketovací a peletovací lisy Výroba topných pelet z dřevin a stébelnin Normalizace a standardizace pevných biopaliv Spalování pevných biopaliv Technická hlediska používání pevných biopaliv Kotle a topeniště na pevná biopaliva Výroba elektřiny Emisní limity Experimentální ověření spalovacích zařízení Hodnocení venkovských kotelen dálkového vytápění v ČR Skladovací prostory na biopaliva Zdravotní aspekty práce se štěpkou Ekonomika biopaliv ze stébelnin Technologie a náklady na pěstování a sklizeň vybraných plodin Ekonomika a konkurenceschopnost energetické produkce Přímé spalování stébelnin Dusíkaté a další chemické látky v biopalivech Souhrn, závěr a perspektiva...41 Příloha Přehled výrobců a jejich produkce...43 Příloha Technicko-ekonomické údaje vybraných souprav pro technické zajištění operací pěstování a sklizně energetických stébelnin...49 Náklady technologických operací: Plodina - Trvalé travní porosty...51 Náklady technologických operací: Plodina - Trvalé travní porosty...52 Náklady technologických operací: Plodina - Trvalé travní porosty...53 Náklady technologických operací na 1 ha: Plodina - Chrastice rákosovitá...54 Náklady technologických operací na 1 ha: Plodina - Ozdobnice čínská...55 Náklady technologických operací na 1 ha: Plodina - Konopí seté...56 Náklady technologických operací na 1 ha: Plodina - Triticale energ...57 Náklady technologických operací na 1 ha: Plodina - Šťovík krmný...58 Náklady technologických operací na 1 ha: Plodina - Křídlatka Bohemica

4 4

5 Úvod Česká republika patří k několika málo státům, které mohou ještě stále využívat své nesmírné přírodní bohatství, tj. zásob fosilních paliv relativně levného uhlí a nejsou tak zcela závislé na dovozu. Z toho důvodu se, kromě jiného, výrazně zpomaluje rozvoj využívání tzv. obnovitelných energií. Nemáme sice významné zásoby ropy nebo zemního plynu, ale přes intenzivní těžbu v posledních 40 letech, nám zůstává v zemi ještě bezmála polovina původního množství uhelných zásob, ovšem již mnohem obtížněji těžitelných. Podíl uhelných paliv na zajišťování energetických potřeb státu klesl z původních 80 % na cca 55 %. Uplatnila se jaderná energetika a podstatně vzrostl dovoz ušlechtilých paliv - ropy a zemního plynu. Spotřeba energie však stále roste. S ohledem na situaci na světovém trhu fosilních paliv nelze předpokládat další razantnější zvyšování tohoto dovozu. Stejně tak se musí počítat s postupným útlumem těžby uhlí a růstem jeho ceny. Vedle nezbytných radikálních úspor všech druhů energie je třeba přistoupit k účinným opatřením, která by zajistila zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE). Problematice OZE bylo v posledních 20 až 30 letech věnováno hodně úsilí. Byly vydány desítky publikací, článků, uskutečněny semináře a dokonce vydána vládní usnesení, vyhlášky a zákony. Byla úspěšně vyřešena řada výzkumných úkolů, vznikly specializované výrobní závody na technická zařízení umožňující využívat biomasu k energetickým účelům. Jedná se zejména o techniku pro výrobu tepla a v poslední době i na výrobu elektřiny. Za úspěch je možno označit uplatnění venkovských výtopen centrálního vytápění obcí a více než moderních kotlů na spalování dřevních polínek pro rodinné domky, realizaci několika velkých tepláren, které spalují biopaliva. Avšak více než 90 % vyrobených zařízení, zejména automatické kotle na spalování dřevních pelet stejně jako vyrobené pelety bylo vyvezeno. Naše spotřeba pelet, tohoto perspektivního paliva, se dá odhadovat na tisíce tun ročně, zatím co v okolních státech se jedná o statisíce tun. Tam ovšem, nahražují peletami drahá ušlechtilá paliva my zatím ještě levné uhlí. Výzkumný ústav zemědělské techniky úspěšně pracuje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména tuhých, kapalných a plynných biopaliv již nejméně 20 let. V rámci restrukturalizace zemědělské výroby bude těžiště výroby a prvotního zpracování biopaliv na zemědělských závodech. Půjde o to, aby v rámci podstatných změn v zemědělské produkci nebyly zemědělci jen ztrátovými dodavateli laciných surovin, paliv, ale i spoluvlastníky a spoluprovozovateli výrobních závodů a energetických zařízení. Podrobnější znalost problematiky je proto nezbytná. Publikace je členěna do několika kapitol, které podrobněji pojednávaji o skutečných možnostech výroby biopaliv v ČR, jejich výrobě a zpracování, teorii spalování biopaliv včetně problematiky účinosti a emisí, ekonomických otázkách jejich výroby a využívání. Dále uvádějí přehled různých forem biopaliv a základních spotřebičů biopaliv. 1. Biomasa jako zdroj energie Fytomasa je organická hmota rostlinného původu, vznikající na Zemi fotosyntézou z CO 2 v ovzduší, vody a minerálních látek a vázáním části dopadající energie ze Slunce. V palivech představuje nejdůležitější složku obnovitelných energií, které lidstvo může využívat ke krytí svých energetických potřeb. Dřevní hmota stromů a stébla jednoletých i víceletých rostlin mohou být po usušení a úpravě využívány jako ekologická náhrada některých druhů hnědého uhlí s výhřevností 12 až 16 MJ/kg. Objemem v biopalivech zcela převažují Využívání pevných biopaliv s výhřevností od 8 MJ/kg do 18 MJ/kg je mnohem víc rozšířené, než využívání biopaliv kapalných jako je etanol, bionafta a rostlinné oleje s výhřevností až 38 MJ/kg, či plynná biopaliva jako je dřevní plyn s výhřevností kolem 5 MJ/m 3 či bioplyn s výhřevností kolem 22 MJ/m Historie a současnost Lidé umí využívat oheň již více než 400 tisíce let. Teprve v posledních 250 letech byly obnovitelné zdroje energie jako je biomasa a živá síla, doplněné energií vody a větru, postupně nahrazovány novým fenoménem fosilními palivy. Česká republika při těžbě uhlí ve výši cca mil. tun ročně, má využitelné zásoby na let. Vlastní ropa a zemní plyn kryjí sotva 1 % potřeby. Dnešní skutečné plýtvání energetickými zdroji jde nejen na účet budoucích generací, ale i na úkor životního prostředí současné generace. Český venkov byl historicky vždy energeticky téměř soběstačný. Po I. a hlavně po II. světové válce byla lidská a potahová síla postupně nahrazována stroji poháněnými ropnými palivy nebo elektřinou. Dřevo a stébelniny jako zdroj tepla byly nahrazovány levným hnědým uhlím. Naše vesnice se tak za inverzí v zimním období stávaly skutečnými plynovými komorami zahalenými do dýmu. Současný roční energetický potenciál biopaliv našeho venkova, odhadovaný na 5 7 mil. tun by již dnes mohl krýt veškeré potřeby v teple v sídlech do obyvatel. Výhledově by mohla být část produkce 5

6 biopaliv uplatněna i na trhu paliv. Relativně levné hnědé uhlí, podílející se na energetickém zajištění republiky více než 50 %, umožňuje i levnou výrobu elektřiny a nepřímo tak plýtvání energií. Měrná spotřeba energie na jednotku výroby je u nás v porovnání s ostatními vyspělými státy Evropy více jak dvojnásobná. Situace se však postupně začíná měnit. Naši výrobci dodali na náš trh více než 50 tisíc speciálních dřevozplyňujících kotlů na dřevo s tepelným výkonem od 20 do 100 kw. Jsou určeny pro rodinné domky a menší objekty. U podniků dřevozpracujícího průmyslu a v obcích je v provozu řada kotlů na dřevní odpad a slámu s tepelným výkonem od 100 kw do 10 MW. V poslední době již podíl biopaliv v ČR stoupl z 0,5 % na cca 2 % (v některých evropských státech je to až 10 krát více). Přesto dál v lesích zůstávají (nebo se po těžbě částečně spalují) desítky mil. m 3 dřevního odpadu. Piliny z pil se již na skládky nevyváží, ale na polních stozích hnije až 25 % sklizené slámy a další sláma obilovin a olejnin se po sklizni zrna s malým hnojivým efektem zaorává. Sláma jako hnojivo má cenu asi 250 Kč/t, jako palivo kolem 1000 Kč/t. Příčin, proč se u nás energetické využívání biopaliv nerozvíjelo dosud tak jako v sousedním Rakousku, Německu nebo Dánsku či Švédsku, je několik. Mezi hlavní patří: neobjektivní ceny domácího hnědého uhlí, které je dodávané pod úrovní skutečných nákladů, bez reálného zatížení externalitami a ekologickými daněmi, státem dotovaná plošná plynofikace a elektrické přímotopy, značná rozmanitost forem biomasy a z ní plynoucí větší skladovací, dopravní i užívací náročnost při jejím využívání, složitost zavádění nových technologií pěstování, sklizně, zpracování včetně sušení a tvarování lisování, vyžadující značné přídavné investice, nezbytnost investic do nových zařízení na spalování biopaliv, nebo alespoň doplňkových zařízení ke stávajícím kotlům, neexistence trhu pevných biopaliv, nedostatek finančních prostředků v zemědělství pro realizaci podnikatelských záměrů, nízké daně k ochraně před emisemi, nedostatečné podchycení celé oblasti využívání obnovitelných zdrojů v celostátní koncepci energetické politiky, která je stále určována uhelnými, elektrárenskými, plynovými a naftovými společnostmi, konzervatismus většiny zemědělských podniků, jejichž vedení lpí na tradiční výrobě potravin, rušení přidružené výroby u zemědělských podniků, nedostatek vyšlechtěných (nebo geneticky modifikovaných) speciálních, výkoných rostlin pro využívání v energetice. Pokrokem je, že výzkumněvývojová základna, s podporou řady nevládních institucí i občanů připravila pro praxi řadu řešení, která v budoucnu určitě najdou široké uplatnění. Projevuje se to zejména v oblastech pěstování, sklizně, sušení, zpracování a spalování pevných, kapalných i plynných biopaliv. Bohužel, jejich uplatnění v praxi postupuje z výše uvedených důvodů velmi pomalu. 1.2 Fotosyntéza a produkční schopnost rostlin Fotosyntéza umožňuje rostlinám pomocí chlorofylu růst a ukládat do organických sloučenin celulóz, cukrů, škrobů, ligninu, tuků a bílkovin - 0,5 až 6,5 % dopadající sluneční energie. U kulturních plodin se pohybuje využití sluneční energie asi do 2,5 %, u některých subtropických a tropických rostlin je schopnost využití sluneční energie vyšší. Do druhé skupiny budou patřit právě perspektivní energetické rostliny. Výnosy dnešních kulturních rostlin se u nás pohybují kolem 10 t suché hmoty po hektaru, u energetické křídlatky (Reynoutria bohemica), je to dnes již 15 t/ha, ale u starších porostů v optimálních podmínkách i 20 t/ha. A to nás genetické šlechtění ještě čeká. K těmto hodnotám se již dnes přibližují různé druhy šťovíků či rákosovitých travin. U dřevin topolů a vrb se dosahuje v přepočtu na sušinu jen t/ha/rok. Sláma řepky dosahuje 6-7 i více t/ha. Současné sklizňové technologie, stejné jako u obilovin, způsobují vysoké sklizňové ztráty (vysoké strniště, drť, propad), takže se prakticky sklízí pouze asi 3 t/ha. U lesního těžebního odpadu je to v průměru jen asi 2 t/ha. V USA byly už zkušebně dosaženy výnosy přes 60 t suché biomasy z hektaru hnojivově zavlažované plochy (u košikářské vrby a u prosa). Celoročně se váže do organické hmoty na zemi asi 100 miliard tun CO 2, což je asi 1/7 obsahu CO 2 v ovzduší a dalších 100 miliard pouze rostlinami proběhne jako energetický zdroj pro zachování jejich života. Veškerý CO 2 vázaný v rostlinách se však opět dříve nebo později do ovzduší vrací ať již spálením nebo tlením. Rostlinná hmota zetlí buď přímo nebo po průchodu přes živočichy, jimž tak předává část živin a energie. Průměrná perioda života rostlin, tvořených převážně stromy, je asi 10 let. Celkový potenciál organické hmoty rostlin na Zemi je asi desetinásobek ročního nárůstu a opětné likvidace hmoty. Část hmoty rostlin je energeticky nevyužitelná (kořeny, slabé větvičky, listy, jehličí) a tak lze počítat s tím, že využít lze cca 50 % ročně narostlé hmoty. I to však je 6 až 7 krát více, než lidstvo potřebuje ke krytí svých energetických potřeb. Asi 2 % narostlé organické hmoty se využívají k výživě lidí a zvířat a 1 % k průmyslovému zpracování (např. k výrobě papíru). K energetickým účelům se ve světě využívá asi 2 miliardy tun fytomasy, což kryje asi 10 % světové potřeby primární energie. Jímání sluneční energie a produkce hmoty a kyslíku rostlinami lze popsat rovnicemi: 6

7 6 CO H 2 O + sluneční energie = C 6 H 12 O O 2 +6 H 2 O (Biomasa: cukry, škroby, oleje, bílkoviny, lignin + nerostné látky) Výdej energie, vody a kysličníku uhličitého a vznik popele z rostlin při spalování: C 6 H 12 O O 2 = 6 CO H 2 O + popel + tepelná energie (Spaliny: kysličník uhličitý (uhelnatý) + voda + popel) Zjednodušený průběh rozkladu biomasy na bioplyn (metan a kysličník uhličitý) C 6 H 12 O 6 + tepelná energie = 3 CH CO 2 Zjednodušený průběh katalytické syntézy bioetanolu ze zplynované biomasy: 6 CO + 3H 2 O = C 2 H 5 OH + 4CO 2 6H 2 + 2CO 2 = C 2 H 5 OH + 3H 2 O (Technologie katalytické syntézy bioetanolu ze zplynované biomasy byla vyvinuta v USA). Tabulka 1: Vývoj struktury spotřeby energetických zdrojů na světě Zdroj Podíl Rok ČR Dřevo (%) ,5 Zemědělské odpady (%) Uhlí (%) ,0 Ropa (%) ,9 Zemní plyn (%) ,1 Jaderná energie (%) ,4 Vodní energie (%) ,1 Solární a vítr (%) CELKEM (%) ,0 Tabulka 2: Možný potenciál pevných fytopaliv v ČR, úroveň 2005 až 2010 Palivo zdroj množství (t/r) Dřevo 40 % lesní těžby, zpracovatelský odpad Sláma obilovin ( ha) 25 % ploch (4 t/ha) Sláma řepky ( ha) 100 % - (3 t/ha) Traviny ( ha) 20 % ploch 2 t/ha CELKEM (současný stav) Využitelný domovní odpad, dřevní šrot, papír, obaly města i venkov ČR Energetické rostliny (po roce 2010) ( ha) až 10 t/ha Fytopaliva po roce 2010 přibližně celkem Poznámka: V přepočtu na energetickou hodnotu se jedná o cca % všech paliv v ČR. Podle předpokladů by mohlo být po roce 2020 dosaženo roční spotřeby až 20 mil tun. 1.3 Základní terminologie Biomasa Biomasa (fytomasa) je souhrnný název pro organickou hmotu v původní přírodní formě vznikající na základě fotosyntézy jímáním a transformací sluneční energie v rostlinách, jako jsou stromy, byliny, trávy, ale i vodní řasy a chaluhy. Z hlediska zpracování a energetického využití se rozlišuje dřevní a stébelnatá biomasa, původní a mechanicky nebo chemicky zpracované formy. Podle skupenství se rozlišují pevné, kapalné a plynné formy zpracované biomasy. Do pojmu biomasa patří sice i suroviny živočišného původu, ale nezahrnují se do paliv, s výjimkou kafilerního tuku, který je možno zpracovat na bionaftu. Dřevní biomasa Dřevní hmota z lesní i jiné těžby (sady, parky, 7

8 aleje), kmeny i nekvalitní (palivové dřevo), větve, vršky, pařezy a kmínky z probírek. Vedlejší výrobky (odpady) z pil a dřevo-zpracovatelských podniků jako jsou piliny, krajinky, kůra, hobliny, odřezky z nekontaminovaného dřeva včetně nekontaminovaných dřevotřískových desek, překližek a obalů. Bioenergie Veškeré formy energie v teple, chladu, elektřině, vyrobené konverzí biomasy. Briketa Biomasa ze dřevin nebo stébelnin, případně povolených přísad biologického původu (např. škrob, melasa) stlačená vysokým tlakem do tvaru plného hranolu nebo válce, nebo někdy se středovou odlehčovací dírou o vnějším průměru větším než 40 mm (25 mm), ale menším než 100 mm, s hustotou 600 až 1000 kg.m -3. Dřevní plyn Produkt nedokonalého spalování dřeva při omezeném přísunu vzduchu (kyslíku) tvořený převážně dusíkem (N) (asi 40%), oxidem uhelnatým (CO) (asi 20 %), s malým podílem metanu (CH 4 ), vodíku (H 2 ), oxidu uhličitého (CO 2 ), aromatických uhlovodíků, dehtových par a vodní páry s relativně nízkou výhřevností 4 6 MJ.Nm -3. Odlišný je pyrolitický dřevní plyn, který se vyrábí suchou destilací bez přístupu vzduchu vnějším ohřevem dřevem naplněné retorty nebo parou. Má výhřevnost 11 až 16 MJ.m -3, ale ve zvláštních případech se dociluje výhřevností přes 18 MJ.Nm -3. Je to tehdá, pokud pyrolyza probíhá za vysokých teplot přes 1000 o C a dochází i k rozkladu v surovině obsažené vody. Dřevní olej Produkt rafinace kondenzovaného dřevního plynu, který obsahuje vedle vlastního dřevního oleje dehty, organické kyseliny a vodu. Kvalitnější dřevní olej s nízkým obsahem vody vzniká kondenzací dřevního plynu vyrobeného pyrolitickou destilací ze suchého dřeva. Je surovinou pro výrobu léčiv, pohonných hmot, kapalných paliv, surovin pro chemický a potravinářský průmysl (studené uzení) a kompostárenství (tvorba a stabilizace humusu). Neobsahuje síru. Hustota je kolem l 000 kg.m -3 a výhřevnost kolem 25 MJ.kg -1. Dřevní palivo Polena, polínka, dřevní štěpka, piliny, hobliny, odřezky, dřevní šrot (demolice, obaly), papír, ale i zbytky po chemickém zpracování dřeva (výluhy z celulózek) s výhřevností od 8 do 18 MJ.kg -1, objemovou hmotností od cca 50 kg.m -3 (suché hobliny z měkkého dřeva) až do cca kg.m -3 (brikety a peletky) a obsahem vody od 6 10 % (15 %) (brikety, peletky) do cca 55 % (surové dřevo, kůra). Dřevní palivo recyklované Upravené dřevo z demolic, stavebních přípravků bednění, lešení, obalů beden a bedniček, nábytku, desek, kontaminované i nekontaminované. Užívá se zpravidla v drceném stavu po vytřídění kování a plastů. Kontaminované je možno spalovat jen ve spalovnách. Dřevní prach Jemný spalitelný obrus při truhlářské výrobě a výrobě dřevotřískových nebo dřevopilinových desek, s vyloučením neekologických pojiv. Velikost částic 0,1 až 1 mm, obsah vody 6 až 10 %. Pro nebezpečí výbuchu je povoleno samostatné spalování jen ve speciálních hořácích a kotlích. V pevných palivech nemá překračovat podíl prachu 5%. Dřevní polena Na l m (vyjímečně do 2 m) nakrácené a při větších průměrech podélně rozštípané kmeny a kmínky jehličňanů a listnáčů. V rovnaných tvarech objemová hmotnost 330 až 630 kg.rm -3. Pro spalování nemá být největší tlouštka upraveného polena větší než 10 až 15 cm. Před spalováním ve speciálních topeništích se doporučuje dosoušení v průvanu pod přístřeškem po dobu 1 až 2 let, aby se obsah vody ze cca 50 % snížil na méně než 30 % a výhřevnost zvýšila z cca 8 na cca 12 MJ.kg -1. Hmotnost jednoho kusu od 5 do 20 kg, výjimečně více. Dřevní polínka Palivové dřevo pořezané na délku 20 až 50 cm (výjimečně na větší délku), s průměrem od 3 do 10 cm. Výhřevnost po nejméně jednoletém vysoušení v průvanu pod střechou mezi MJ.kg -1. Objemová hmotnost u měkkého, rovnaného kusového dřeva je kolem 280 kg. rom -3, u tvrdého cca 450 kg.rm -3. Hustota dřeva je 500 až 750 kg.plm -3. Zvláštní formou jsou dřevní třísky o tloušťce 5 až 10 mm sloužící pro zapalování dřeva. Dřevní peletky (pelety) Mechanicky velkým tlakem zpracovaná suchá, čistá dřevní drť, piliny se 6 12 % vody, s malým podílem dřevního prachu do tvaru válečků o průměru 6 až 20 mm s hustotou 900 až kg.m -3. Sypná objemová hmotnost je kolem 600 kg.sm -3. Obsah popele v sušině 0,5 až 1,1 %. Povolený max. obsah znečišťujících látek, kůry a ekologického pojiva určen normou (do 2 %). Pro dobré sypné a skladové vlastnosti a vysokou koncentraci energie jsou určeny pro automatické kotle pro rodinné a menší obytné domy a lokální automatická kamna pro byty, mohou i doplňovat uhlí v kotelnách. Poměr průměru a délky by neměl být větší než 1 : 3. Dřevní brikety Mechanicky velkým tlakem zpracovaná suchá dřevní drť, piliny a jemné hobliny (6 12 % vody) do tvaru válečků, hranolů nebo šestistěnů, o průměru 40 až 8

9 100 mm, délky do 300 mm, s hustotou 600 až kg.m -3. Výhřevnost 16,5 až 18,5 MJ.kg -1. Obsah popele v sušině 0,5 až 1,5 %. Povolený obsah znečišťujících látek a ekologického pojiva stanoven normou. Použití: do malých topenišť, lokálních kamen, kotlů a krbů s ručním přikládáním. Dřevní, slaměné, kůrové a papírové pakety Směsná, nahrubo drcená biomasa slisovaná středním tlakem (do 25 MPa) do tvaru válců o průměru do 150 mm a délky 300 až 500 mm, s objemovou hmotností kolem 0,3 kg.dm -3, obsahem vody do 18 %, výhřevností do 15 MJ.kg -1. Nejsou jednoznačným obchodním palivem, představují produkt technologické úpravy směsného paliva, výrobních zbytků a obalů ve skladech před topeništěm. Účelem úpravy je zvýšení koncentrace energie a úspora skladovacího prostoru. Jsou vhodné pro kotle s výkonem přes 500 kw jako energeticky podpůrné palivo. Dřevní piliny Drobné dřevní zbytky pilařské a truhlářské výroby. Rozměr částic od 1 do 3 mm, často s příměsí kůry a větších kousků dřeva, které se někdy vytřidˇují. Piliny ze suchého dřeva z truhlářské výroby mají obsah vody do 15 %, výhřevnost je 15 až 16 MJ.kg -1, piliny z pil mají obsah vody kolem 45 % a výhřevnost kolem 9 MJ.kg. -1. Objemová hmotnost sypaných, suchých pilin je kolem 120 kg.sm -3, u surových pilin kolem 150 kg.sm -3 a více. Pro spalování ve speciálních topeništích nebo jako surovina pro brikety a peletky. Dřevní hobliny Suché zbytky z truhlářské výroby s obsahem vody do 15 %, měrná hmotnost kolem 50 kg.sm -3, výhřevnost kolem 15 MJ.kg. -1. Vhodné zapalovací palivo a surovina pro výrobu briket. Velmi jemné hoblinky z měkkého dřeva jsou cenným materiálem na podestýlku malých domácích zvířat. Dřevní štěpka Strojně nakrácená a naštípaná dřevní hmota na částice o délce od 3 do 50 mm, vyjímečně více. Podle druhu použitého stroje se rozlišují tři velikostní skupiny a podle obsahu vody také tři skupiny. Nejcennější je dřevní štěpka ze suchého dřeva bez kůry k výrobě papíru, celulózy a desek. Méně ceněnou je vlhká dřevní štěpka ze surových zbytků lesní těžby. Obdobná je štěpka z dřevin z plantáží. Běžná štěpka vzniká zpracováním zbytků kmenů na pilách. Kvalita štěpky se zvyšuje sušením, nejlépe provětráváním na roštech. Dřevní štěpka z odpadů lesní těžby Strojně zpracované těžební zbytky a kmínky z probírek na délku 50 mm, mimořádně až 250 mm. Obsah vody bezprostředně po těžbě je více než 55 %, u jehličí a listí až 80 %. Objemová hmotnost do 300 kg.m 3. Obsah vody po sušení odpadů přes léto na slunném a větru vystaveném místě klesá na cca 30 % a objemová hmotnost štěpky na 250 kg.m -3. Výhřevnost 8, resp. 12 MJ.kg -1. Doporučuje se jemný podíl vznikající při zpracování (např. listí, jehličí a slabé větvičky) vytřídit a rozhodit po lese. Dřevní štěpka z průmyslových odpadů Strojně zpracované zbytky průmyslového zpracování dřeva na délku 3 až 10 cm. Obsah vody u pilařských odpadů činí kolem 45 %, z truhlářské výroby kolem 15 %. Výhřevnost 9 10 MJ.kg -1, respekt MJ.kg -1. Dřevní popel Anorganický podíl dřevních paliv po jejich spálení (min. při 550 o C) s určitou příměsí nedopalu. S výjimkou dusíku obsahuje všechny anorganické látky využitelné k výživě rostlin. Složení: cca 50 % křemíku (SiO 2 ), 30 až 35 % vápníku (CaO), 6 až 10 % drasla (K 2 O), 2,5 až 3,5 % fosforu (P 2 O 5 ), stopy dusíku pouze v nedopalu, kterého bývá do 5 %, vody při delším skladování do 5 %. Teplota slepování částeček popele v topeništi je až o C, měknutí kolem o C, tavení až o C. Lepení a tečení podmiňuje zejména obsah křemíku, většinou cizího původu. Rozlišujeme rozhodující podíl bezproblémového popele podroštového a malý podíl lehkého popele úletového, který se zachycuje u větších topenišť v odlučovacích cyklonech a textilních filtrech. Ten může obsahovat stopy těžkých kovů a vyžadovat speciálního zacházení. Peletky ze stébelnin Mechanicky pod velkým tlakem zpracované suché, drcené stébelniny (sláma obilovin, olejnin, travin, energetických bylin, obsah vody 8 až 15 %), do tvaru válečků o průměru 6 až 20 mm, délky od 10 do 50 mm s hustotou až (vyjímečně 1 400) kg.m -3. Sypná hmotnost 550 až 600 kg.sm -3. Výhřevnost 16,5 až 17,5 MJ.kg -1 (ze slámy olejnin až 19 MJ.kg -1 ). Obsah popele 5 až 6 %. Povolený obsah znečišťujících látek a ekologického pojiva určí připravovaná norma. Použití jako palivo pro automatické kotle s tepelným výkonem přes 25 kw. V topeništích s nižším tepelným výkonem mohou vznikat potíže s odhoříváním, popelem a emisemi při spalování peletek s průměry většími než 6 mm. Brikety ze stébelnin Mechanicky pod velkým tlakem slisované suché drcené nebo na krátko řezané stébelniny (sláma obilovin, olejnin, travin a energetických bylin, semena plevelů s obsahem vody 8 až 14 %) do tvaru válečků, hranolů nebo šestistěnů o průměru 40 až 100 mm, délky do 300 mm s hustotou 600 až kg.m -3. Výhřevnost 16,5 až 17,5 MJ.kg -1, ze slámy olejnin až 19 MJ.kg -1. Obsah popele 5 až 6 %. Příměsi a ekologické pojivo povoluje norma. Určení:pro kotle, krby a topeniště s ručním přikládáním o tepelném výkonu přes 25 kw. 9

10 Kůra jako palivo Suchá kůra jehličnanů je součástí dřevních paliv, nebo se využívá samostatně po odkorňování. Je zpracována do briket, méně často na peletky. Výhřevnost s ohledem na obsah pryskyřic je až 20 MJ.kg -l, ale s ohledem na možné znečištění zeminou má vyšší obsah popele (až 6 %). Brikety a peletky kompozitní Mechanicky pod velkým tlakem zpracované suché, drcené substráty s převahou dřevní nebo stébelnaté hmoty s přídavkem normou stanoveného uhelného prachu s nízkým obsahem síry, vápenného prachu, papíru a ekologických pojiv (škrobu, melasy). Vody 8 až 15 %, výhřevnost do 22 MJ.kg -1. Průměr do 6 až 20 mm a délka do 50 mm. Obsah popele do 8 %. Perspektivní tvarovaná kombinovaná biopaliva pro univerzální použití v automatických kotlích vyššího tepelného výkonu. Balíky stébelnin Nízkotlaké s měrnou hmotností kolem 60 kg.m -3 a hmotností kusu 3 až 10 kg, vysokotlaké s měrnou hmotností kolem 120 kg.m -3 a hmotností kusu 10 až 20 kg, obří válcové s měrnou hmotností kolem 110 kg.m -3 a hmotností kusu 200 až 300 kg, obří hranolové s měrnou hmotností kolem 150 kg.m -3 a hmotností kusu 300 až 500 kg. V návaznosti na danou kotelnu a její manipulační zařízení je třeba dodržovat sjednané rozměry balíků. Hustota Poměr mezi hmotností vzorku ( např. kg) a jeho objemem (např. m 3 ) bez vzduchových mezer. Např. u pelet Objemová hmotnost Poměr mezi hmotností vzorku paliva ( např. kg) a jeho objemem (např. m 3 ). V dřevařské praxi se rozlišují: pevný m 3, plnometr (plm) tvořený samotnou hmotu paliva (např. poleno) bez vzduchových mezer, ( Všude jinde mimo u dřeva je hustota) rovnaný m 3 (rm) tvořený hmotou rovnaného paliva (polen, briket) a vzduchovými mezerami, sypaný m 3 (sm) tvořený volně nasypanou dřevní štěpkou, peletami, briketami nebo polínky a vzduchovými mezerami. Rozlišují se objemové hmotnosti biopaliv v surovém (zeleném), zavadlém a suchém stavu. Obr. 1: Přepočty objemů dřeva Popel ze stébelnin Je anorganický zbytek po spálení slámy a energetických stébelnin s příměsí několika procent nedopalu (kolínka stébel). Podíl podroštového, nezávadného popele a létavého popílku, který obsahuje těžké kovy může být až 3 : l, což za kotli s tepelným výkonem přes 50 kw vyžaduje použití odlučovačů. Proti dřevnímu popelu má vyšší obsah drasla a křemíku ( %). To podmiňuje nižší hodnoty lepení, tavení a tečení popele ( o C). Spolu s vyšším podílem popelovin v sušině stébelnin (6 až 14 %) tak vznikají problémy při spalování některých plodin (např. Amarantus) s nalepováním popelovin na vyzdívku topenišť. Doporučuje se oddělené zplyňování v předtopeništi za nižších teplot. Problémy s popelem ze stébelnin způsobují i příměsi zeminy, zejména písku a jílu. Spalné teplo paliva Je celkové množství tepla (kj) ve vzorku (1g) absolutně suchého paliva po úplném spálení vzorku v kyslíkovém kalorimetru a ochlazení spalin na výchozí teplotu. Běžně se používají následující jednotky: kj.g -1 = MJ.kg -1 = GJ. t -1. Rozlišujeme spalné teplo původního vzorku bezvodého (v hmotnosti je zahrnut i popel) a spalné teplo hořlaviny (vztaženo pouze na hmotnost hořlaviny bez popela). Výhřevnost paliva Celkové množství tepla (v kj) na jednotku daného vzorku paliva (1 g) s daným obsahem vody po úplném spálení při atmosferickém tlaku 0,1 MPa, jestliže ze vzorku při spálení odpařená voda a voda ze spáleného vodíku ze vzorku zůstanou ve formě vodní páry a odchází se spalinami. Běžně se udává v MJ.kg -l, nebo v 10

11 GJ.t -l nebo v kwh.kg -l. Stanoví se také výpočtem ze spalného tepla určeného v kalorimetru odečtením tepla, které odchází ve známém množství vody ve formě páry, nebo podle empirického vzorce ze spalného tepla a obsahu vody: Výhřevnost dřeva jehličnanů = 19,2-0,21642 x % vody [MJ.kg -l ] Výhřevnost dřeva listnáčů = 19,0-0,21442 x % vody [MJ.kg -l ] Obsah vody - vlhkost Termín používaný v bioenergetice. Podíl vody v procentech (%) na celkové hmotnosti vzorku paliva. Hranice obsahu vody pro využitelnost biopaliva je 50 %, max. 55 % vody. Odlišuje se od termínu vlhkost dřeva, užívaného v dřevozpracujícím (truhlářském) průmyslu, kde procento vlhkosti představuje poměr obsahu vody k sušině vzorku. Obsah 50 % vody dle energetiků odpovídá tak 100 % vlhkosti vzorku dle truhlářů. Tabulka 3: Přepočet vlhkosti Podíl vody [kg] Podíl dřeva - sušiny [kg] Vlhkost paliva v energetice [%] Vlhkost paliva dřevařská [%] Podíl vody [kg] = 0 0 = = = = = = = = = = = = = = = = = Podíl dřeva - sušiny [kg] Proto je nutno vždy přesně znát, o jaké vyjadřování obsahu vody se jedná. V dalším textu budeme vždy používat energetické vyjadřování obsahu vody. V závislosti na technologii výroby a typu dřevozpracujícího závodu se obsah vody v dřevní hmotě pohybuje v širokém rozmezí, a to od 7 až 60 %. Obsah vody se až dosud stanovil vysoušením vzorku při teplotě 105 o C po dobu 24 hodin, kdy ale dochází k určité nepřesnosti únikem části těkavých hořlavin. Nově se zavádějí elektronické metody přímého stanovení obsahu vody. Obsah prchavých látek Podíl prchavých hořlavých látek, uvolňovaných při teplotě nad 200 o C v topeništi z hořlaviny biopaliv činí 75 % až 85 % hmotnosti suchého paliva. Má výrazný vliv na vytváření dlouhého plamene ze spalovaných biopaliv a tak na konstrukci a provoz topeniště, velikost dohořívacího prostoru a systém přívodu primárního, sekundárního a terciálního vzduchu, kvalitu hoření a tvorbu emisí. 2. Základní fyzikální a mechanické vlastnosti pevných biopaliv Pevná biopaliva mají podle druhu, původu, místa a doby sklizně nebo způsobů zpracování desítky různých forem, rozmanitou strukturu, velký rozsah obsahu vody, spalného tepla a výhřevnosti. Většinou na ně ještě nejsou vypracovány normy, což ztěžuje jejich umístění na trhu paliv a jednání mezi výrobcem a odběratelem. V ČR se uplatňují jen normy na dřevní pelety a brikety z Rakouska (a jejich doplněné znění z Německa). Rovněž se využívají rakouské směrnice týkající se energetické dřevní štěpky. Je to dáno tím, že více než 95 % naší výroby do těchto zemí vyváží. Základní kvalifikaci pevných biopaliv je možno soustředit do několika skupin a s nimi pak dále pracovat a uvažovat ve výrobních, dopravních, skladovacích i topenářských projektech. Tabulka 4: Složení sušiny přírodního dřeva Podle druhu hmoty Podle prvků Celuloza < 50 % Uhlík 50 % Hemiceluloza < 25 % Kyslík 43 % Lignin <25 % Vodík 6 % Extrakty < 5 % Dusík >1 % Popeloviny < 1 % Halogeny ppm Těžké kovy ppm Za pozornost stojí vedle uhlíku a kyslíku i obsah vodíku, který s kyslíkem v plameni vytváří vodu, resp. 11

12 vodní páru. Z 1 kg vodíku vzniká bezmála 9 kg vody. 1 kg vody odnáší ve spalinách 2,44 MJ tepla. Proto kondenzační kotle, které dokáží toto unikající teplo využít se začínají objevovat i v oblasti spalování biopaliv. Tabulka 5: Vlastnosti pevných biopaliv, obsah vody, výhřevnost, popel Vlastnosti Palivo Obsah vody Výhřevnost Obsah popele Teplota měknutí (%) (MJ/kg) (%) popele ( C) rozsah převlád. rozsah převlád. rozsah převlád. Dřevní štěpka ,5-2 0,8 900 Kůra čerstvá ,5-5 1,5 850 Sláma řepky Rašelina surová , Domovní odpad Dřevo, polena ,5-2 0,7 900 Dřevo, obaly, truhlář. odpad ,5-2 0,7 900 Tabulka 6: Složení pevných paliv s obsahem vody do 15 % Palivo Obsah zplyňujících Obsah prvků (%) látek v sušině (%) C O H N S Cl Sláma ,5 0,1 0,2 Dřevo ,1 0,0 0,0 Dřevní uhlí ,1 0,0 0,0 Rašelina ,8 0,3 0,0 Uhlí hnědé ,4 2,0 0,0 Uhlí černé ,4 1,0 0,0 Koks ,5 0,8 0,0 2.1 Charakteristika pevných biopaliv Pevná fytopaliva se vyskytují v několika formách, které se od sebe liší v mnoha základních znacích s ohledem na strukturu, obsah vody, výhřevnost, tvary, stupeň znečištění, obsah popele atd. Stupeň obtížnosti jejich zpracování a úprav i využívání je různý, stejně jako ceny a užitečné hodnoty. Optimalizace využívání různých biopaliv vyžaduje často zajištění kompromisu mezi vlastnostmi paliv a topenišť. U dřevních paliv se rozlišují polena a polínka, kůra, průmyslová a energetická štěpka, piliny a hobliny, lesní štěpka, štěpka z rychle rostoucích dřevin, dřevní šrot a peletky a brikety. U paliv ze stébelnin se rozlišují malé a obří válcové a hranolové balíky, řezanka, brikety a pelety. Určité rozdíly jsou mezi stébly obilnin a olejnin (slabé stonky) a stébly tlustostébelnatých rostlin (konopí, miscantus, slunečnice, topinambury a křídlatka a další) s ohledem na náročnost pořezu, obsah vody i dobu sklizně. Palivové dřevo, polena, polínka Dřevní palivo ve formě polen a polínek stále převažuje ve vytápění rodinných domků a farem. V Rakousku, Bavorsku a Skandinávii jejich podíl na celkovém množství fytopaliv dosahuje až 70 %. Také v ČR se s rozvojem dřevozplyňujících kotlů opět stále více používá polínkových forem paliva. Odhaduje se, že u nás je v provozu kolem dřevozplyňujících kotlů s roční spotřebou až 15 plm polen na kotel a rok, což představuje roční spotřebu plm polenového dřeva, tj. zhruba 0,6 mil. tun fytopaliva. Zdroje polenového dřeva Hlavní zdroje polenového dřeva je nutno hledat přímo v lesní těžbě a prvotním ošetření vytěžených klád, kdy se vylučují sortimenty nevhodné pro zpracování na pilách, dále při péči o les (odstraňování souší, probírky), při ošetřování parků, sadů, alejí apod. Původní norma na palivové dříví omezovala jen podíl nahnilého dřeva do 10 % a nová norma zatím není. Lze předpokládat, že bude přísnější. Cena palivového dřeva ve formě polen a polínek se s ohledem na stupeň zpracování pohybuje od 400 do 900 Kč/plm, při čemž měkká dřeva jsou lacinější 12

13 než tvrdá. Dražší jsou rovněž připravená a balená polínka jako hotové palivo pro dřevozplyňující kotle. Nejdražší je pytlované kusové dřevo u benzinových čerpadel, v přepočtu až několik tisíc korun za tunu. Obsah vody Obsah vody je velmi významný především s ohledem na přepravní náklady (Kč/tkm) a výhřevnost dřevního paliva. V právě vytěženém dřevě se obsah vody pohybuje od 50 do cca 60 % (dřevo z prořezávek topolů a vrb z plantáží). Pro potřeby spalování by měl být tento vysoký obsah co nejrychleji snížen na %, protože jen dřevo s nižším obsahem vody než 30 % je vhodné pro spalování. V dřevozplyňujících kotlích se vyžaduje ještě nižší obsah do 20 % vody. Jen takové dřevo nedehtuje (při dodržení minimální teploty vratné vody topného okruhu) a má dobrou výhřevnost, nehledě na nebezpečí postupného znehodnocování. Doba pro potřebné snížení obsahu vody z cca 50 % na 30 % trvá u neštípaných polen a klád minimálně dva roky, u štípaných polen více než rok. Nakrácená a pro konečné použití zpracovaná polínka dosýchají pod střechou v průvanu nejméně půl roku. Stejně dlouho dosýchá těžební odpad v lese přes léto na slunných a větru vystavených místech. Pěstební zásady vyžadují, aby těžební odpad zůstal v lese tak dlouho, až odpadne listí a jehličí a slabé větvičky se ulámou při manipulaci. Lesáci propagují názor, že v lese má zůstat vše co je slabší než 4 cm. Požadavek snížení obsahu vody pro spalování dřeva má i svá negativa. S ohledem na dobu sušení musí mít rodinný domek vlastně dvouletou zásobu paliva, což představuje 30 až 35 plm, které se sice dají dobře uskladnit pod střechou v původních venkovských usedlostech s nevyužitými stodolami, ale již mnohem obtížněji u rodinných domků vilového typu. Problém jistě vyřeší trh se dřevem na topení, plynulost a jistota dodávek a později přechod na komprimované formy paliv, o které se ve velkém budou starat včetně skladování specializované podniky. Sušení polenového dřeva usnadňuje podélné rozštípání polen na tloušťku max. 15 cm, uložení do hrádí kůrou nahoru, zakrytí proti dešti a vystavení větru nebo průvanu. Také od země by měla být uložená polena vzdálena nejméně 40 cm. Velikost kusového dřeva na topení Palivové dřevo se prodává na rovnané metry (rm) v délkách ponejvíce 1 m (výjimečně 2 m). Dřevozplyňující kotle vyžadují polínka do délky většinou 0,3 m až 0,5 m, existují však kotle i na metrová polena, která se však při průměrech větších než 15 cm podélně štípou. Některé lesní závody produkují i polínka pro venkovské sporáky, lokání kamna a krby o délce 20 až 30 cm a o hmotnosti kousku 0,3 až 1 kg, prodávané v ohradových paletách nebo pytlích (dříve i v kolech). Přidávání těchto paliv do kotlů a topenišť je v naprosté většině ruční. Palivo se skladuje mimo dům, ne ve vlhkém sklepě. Obsah popele U palivového dřeva je obsah popele od 0,5 % (smrk) do 1 % (dub, buk). U velmi znečištěné kůry může dosáhnout obsah popele v porovnání se sušinou paliva až 6 8 %. S ohledem na obsah křemíku, vápníku, drasla a fosforu je popel ze dřeva dobrým minerálním hnojivem a hodí se pro přímé hnojení nebo do kompostu. Energie v 1 kg paliva [MJ] Vlhkost paliva [%] Obr. 2: Vliv vlhkosti paliva na výhřevnost Průmyslová dřevní štěpka Průmyslová štěpka se odlišuje od lesní štěpky z lesní těžby i od štěpek z dřevního šrotu nebo štěpek z obalů. Jedná se o nakrácené zbytky (odřezky, krajinky). Je to vedlejší výrobek základního dřevozpracujícího průmyslu pil. Pokud se vyrábí z odkorněného dřeva lepší jakosti je sama velmi cenným materiálem, který je škoda spalovat. Zpravidla je ji možno lépe zpeněžit v dalším zpracovatelském průmyslu celulózkách nebo v průmyslu dřevních desek. Pokud obsahuje kůru používá se pro spalování. Nejkvalitnější štěpku poskytují suché truhlářské odpady, které se však zpravidla na trh nedostanou, neboť je využívají samotné podniky, ve kterých vznikly. Měly by se pro svou kvalitu používat přednostně k výrobě peletek. Obsah vody v průmyslové štěpce Podle zdroje suroviny pro tuto štěpku kolísá i obsah vody. U pil nemívá méně než 40 % - zpravidla i více, i když proces štěpkování krajinek a odřezků vytváří okamžitě podmínky pro určité vysoušení. Pro spalování se průmyslová štěpka využívá bez dodatečného sušení jen ve velkých topeništích s tepelným výkonem nad 2 MW. Tyto kotle jsou vybaveny dlouhými rošty se schopností palivo před zapálením dosušit. Pro topeniště s nižšími výkony je vždy lepší využívat průmyslovou štěpku zpravidla s pilinami a s obsahem vody pod 40 % případně až pod 30 %. Toho se dosahuje buď aktivním provětráváním na deponiích (pod střechou) nebo až těsně před kotlem aktivním provětráváním Energie v 1 kg sušiny paliva [MJ] (počítáno na konstantní objem) 13

14 vzduchem ohřátým ve spalinovém výměníku za kotlem nebo přímo odcházejícími spalinami. V každém případě je výhodnější sušit palivo před topeništěm než v něm a to s ohledem na tepelné ztráty, které vznikají odvodem tepla ve spalinách odpařenou vodou a na problémy s případnou kondenzací spalin. Pro malé spotřebiče v rodinných domech (do 25 kw) se průmyslová štěpka nehodí. Je hlavně pro její nestejnorodost a kolísavý obsah vody, které vedou k nerovnoměrnému odhořívání a často i nepřijatelným emisím. Dále jsou to velké nároky na skladovací prostor, V některých zemích je dokonce v malých kotlích (do 25 kw) ve městech spalování průmyslové štěpky úředně zakázáno. Pro potřeby trhu s palivy se průmyslová štěpka třídí do skupin podle velikostní struktury a podle obsahu vody. V Rakousku jsou to velikostní skupiny do 20 mm, 30 mm a 60 mm štěpky. Obsah vody do 20 a 30 %. Znečištění průmyslové štěpky Obsah nečistot zhoršující kvalitu štěpky je dvojího druhu. Jednak je to prvotní znečištění zejména kůry na manipulačních plochách, jednak znečištění chemií v procesu výroby zboží, například nábytkových materiálů. Podle druhu těchto znečišťujících látek se považuje štěpka buď za ekologicky nezávadnou, nebo za odpad, který nesmí být spalován v normálních topeništích, ale buď jenom skládkován jako skutečný odpad nebo spalován jen ve vyhrazených spalovnách většinou za vyšších teplot (přes C), často s přídavkem zemního plynu nebo topného oleje. Obsah popele průmyslové štěpky Obsah popele průmyslové štěpky se pohybuje od 0,8 % do cca 2,5 % podle stupně znečištění. Popel z normálních výtopen na štěpku se nepovažuje za odpad, ale za minerální hnojivo. Piliny, hobliny, dřevní prach Piliny představují vedle odřezků největší odpad při zpracování klád na prkna, hranoly a trámy v podnicích prvotního zpracování dřeva. Hodí se na palivo nebo po usušení jako surovina na výrobu briket či peletek. Ještě nedávno se hodně pilin skládkovalo spolu s kůrou. Hobliny, piliny a prach z truhlářské výroby mají v porovnání s pilinami z pil menší objemovou hmotnost, ale mají zpravidla malý obsah vody a jsou výborným palivem a surovinou pro peletky a brikety. Obsah vody v pilinách Obsah vody se pohybuje u pilin z pil od 40 % do 55 %. Obsah vody se v procesu skladování (bez provětrávání) jen nepatrně snižuje a proto jsou piliny velice náchylné k mikrobionální degradaci a hnití. Pro výrobu dřevních briket a pelet jsou však piliny nejvhodnějším materiálem, protože se nemusí drtit a šrotovat jako jiné suroviny. Musí se však většinou dosti intenzivně a náročně sušit, nejlépe v bubnových sušárnách, do kterých se vhánějí spaliny z topeniště, vytápěného jinak nevyužitelným a vytříděným odpadem. Pro spalování v běžných kotlích je výhodné alespoň snížit obsah vody v pilinách pod 30 % podobně jako se děje u průmyslové štěpky. Například je to provětráváním (postačují děrovaným plechem kryté kanálky nebo děrované trubky pro přívod sušícího vzduchu) za pěkného počasí, kdy relativní vlhkost vzduchu klesá pod 65 %. Při trvalém provětrávání, které nemusí být zvlášť nákladné, může klesnout obsah vody i pod 20 %, což výrazně zvýší výhřevnost pilin. Vháněný vzduch odnímá pilinám 1-2 g vody na 1 m 3 vzduchu a podle množství pilin je možno snadno vypočítat potřebnou dobu dosušení. Velikost pilin od katru se pohybuje od cca 3 do 5 mm. To způsobuje poněkud větší odpor pronikajícímu vzduchu než štěpka a proto při výškách hromady pilin přes 2 ( 4) m se doporučuje ventilátor s pracovním tlakem 300 až 600 Pa. Znečištění pilin U prvotního zpracování je velmi malé, u druhotního truhlářského může docházet ke kontaminaci pojivy aldehydového charakteru, což by vylučovalo běžné energetické použití. K většímu znečištění může docházet u brusných prachů, do kterých se mohou dostat mikročástice brusných nástrojů. Záležitost v budoucnu budou řešit analytické rozbory v případě, že tyto suroviny budou využívány k výrobě peletek nebo briket a tudíž určeny pro trh. Popele u pilin z měkkého dřeva je asi 0,5-1 %, u tvrdého dřeva 1-2 %. Štěpka lesní a z rychle rostoucích dřevin Podle zásad správného hospodaření v lesích by se štěpka z těžebního odpadu, probírek a prořezávek měla vyrábět co nejblíže k místu původní těžby a to až po určité době, kdy vegetační orgány, listy, jehličí zcela zaschnou a odpadnou. Využívané palivo by mělo ztratit alespoň polovinu původně obsažené vody. V lese by mělo zůstat vše, co obsahuje nejvíce živin- listy, jehličí, slabé větvičky. Určitě by se v lese neměly ponechávat partie, které mohou dobře posloužit jako palivo- silnější větve, vršky, křivé odřezky, a to ani ve formě štěpky. To samé platí i pro plantáže rychle rostoucích dřevin, kde mohou nastat problémy u vrb s poměrně slabými výhonky, ale i topoly mají asi 20 % vegetačních orgánů, které by měly být ponechány na plantáži. Pokud se dřeviny sklízí v době vegetačního klidu, je situace s obsahem vody příznivější. Obsah vody lesních štěpek Při štěpkování zbytků těžby v čerstvém stavu se jedná o relativně největší hmotnostní podíl zpracování, protože materiál může obsahovat průměru až 60 % vody, stejně tak topoly a vrby v období plné vegetace. Naštěstí většina odběratelů ani majitelů lesa netrvá na tom, dostat okamžitě čerstvou dřevní štěpku v tomto stavu z místa těžby. Tak je možno využít letního období a ponechat surovinu na slunném a větrném místě, aby za několik měsíců proschla. Obsah vody na podzim může dosahovat 14

15 již jenom 30 % i méně. Další dosýchání je možno zajistit už ve skladech, které jsou vybaveny roštovým dosoušecím zařízením. Pro tento účel se velmi dobře osvědčily prázdné velkokapacitní seníky, které jsou ještě většinou vybaveny dosoušecími ventilátory, i když dlouhodobý průvan při skladování do výšky 2-3 metrů postačuje. S ohledem na rovnovážnou vlhkost vzduchu a obsah vody ve štěpce je možno při relativní vlhkosti vzduchu pod 65 % dosušit štěpku provětráváními pod 20 %. Velikost částic lesní štěpky Podle typu použitého štěpkovacího stroje převažuje v lesní štěpce vždy rozměr odpovídající danému systému. Bubnové štěpkovačky s poměrně velkým počtem nožů vytvářejí štěpku s délkou částic do 20 mm, kolové se dvěma noži do mm a šnekové opět podle typu použitého šneku až do 80 mm. Optimální délka energetické štěpky pro kotle s tepelným výkon nad 0,5 MW by se měla pohybovat kolem 5 cm. U kotlů s nižším výkonem a také s plnícími šnekovými dopravníky relativně malého průměru musí být štěpka jemnější. Problémem u všech typů štěpkovaček zůstává, že propouštějí nepořezané slabé větvičky. Tyto do štěpky nepatří protože způsobují problémy a vytváří klenby při skladování a manipulaci v zásobníkách a dopravních cestách. Další vývoj štěpkovacích strojů povede určitě k řešení, které bude separovat do lesa jemnější nebo slabé podíly štěpkování. Znečištění lesních štěpek Při přibližování vytěžených stromů k odvětvovačům a na manipulační místa se na větvích zachycuje zemina, která však v procesu zpracování i později při předsoušení a štěpkování většinou odpadne, takže znečištění štěpky nepřesahuje snesitelnou míru. Obsah popele u lesních štěpek je tak poněkud vyšší (u jehličnanů 1-2 % a 2-2,5 % u listnáčů.). Dřevní šrot staré dřevo Původně se za dřevní šrot považovalo jen dřevo ze stavebních demolic, použitého stavebního bednění, nábytku, železničních pražců, sloupů telefonního vedení, které bylo více nebo méně vždy kontaminováno. V některých zemích s poměrně velkým využitím dřevních paliv s dostatkem kvalitního přírodního paliva, jako je např. Rakousko je zákonem omezeno dřevní šrot (z demolic, nábytku) spalovat v běžných výtopnách a topeništích. Může se spalovat jen ve spalovnách komunálního odpadu. Přídavek dřevního šrotu zajišťuje potřebné vysoké teploty. Objevují se však zcela nové zdroje dřevního šrotu, který nemusí být kontaminován, protože se vyrábí z přírodního dřeva jako například přepravní bedničky a palety na ovoce, různé obaly. V Praze jde např.o několik tisíc tun energeticky přijatelného paliva z vyřazených dřevěných přepravek na ovoce za rok, jehož tepelná hodnota je vysoká, protože se jedná o zcela suché palivo. Nedostatkem je, že obsahuje kovový spojovací materiál a i určité množství plastů, které se po sešrotování musí vytřídit. Nový zdroj dřevního šrotu by po zpracování mohl sloužit přímo ke spalování nebo jako surovina pro výrobu peletek a briket, při čemž se nevylučuje kombinace se suchými pilinami nebo kůrou nebo dokonce s kvalitním uhelným prachem. Efektivní úroveň takové výroby je daná výkonností linky min. 1 tuny tržního paliva za hodinu. Znečištění dřevního šrotu U stavebního dříví je znečištění značné a proto se tento zdroj musí zpracovávat odděleně. U nábytkového šrotu starší výroby z masivního dřeva zpravidla znečištění není, u novějšího nábytku vyrobeného s lisovaných a lepených desek se znečištění chemií zcela nedá vyloučit. U bedniček na ovoce je skromná kontaminace plasty (nálepky) a kovovými sponkami. Popele je u stavebního dříví 4-12 %, u přepravek 1-2 %. Dřevní brikety a peletky Jsou to suchá tvarovaná paliva s různým stupněm komprimace vyráběná pracovním tlakem od 20 do 100 MPa na různých typech pístových, šnekových a protlačovacích lisů. Lisy jsou poháněny mechanicky nebo hydraulicky a mají výkonnost od cca 50 kg do 5000 kg za hodinu, s měrnou spotřebou energie kwh/t. Ze všech fytopaliv mají největší výhřevnost 16 až 18 MJ/kg a největší hustotu hmoty i energie. Rozměry u peletek se uvádějí od průměru 6 mm do 20 (40) mm, u briket od 40 mm do 100 mm. Existují však i méně stlačené polobrikety pakety. Jsou vyráběny zejména ze stébelnin, kůry i drceného papíru s průměrem do 15 cm. Ty jsou určené spíše pro velké kotle a znamenají úsporu skladovacích prostorů a nákladů na dopravu. Všechny peletky a brikety by měly být podle norem některých států EU vyrobeny z čistého přírodního dřeva, nebo kůry i s příměsí např. stébelnin do 20 %, s malým přídavkem přírodního pojiva (do 2 % melasy, mouky). Vyrábějí se rovněž peletky i brikety výhradně ze stébelnin, i s přídavkem uhelného nebo vápenného prachu pro zvýšení výhřevnosti a omezení nežádoucích vlastností popele. Hustota se pohybuje od 800 do 1500 kg/m 3 (vyšší hodnota je stále častější). Sypná hmotnost nerovnaných briket nebo peletek nyní dosahuje ponejvíce 600 kg/m 3, což je asi trojnásobek sypné hmotnosti suché štěpky a pětinásobek sypné hmotnosti suchých pilin nebo drcené kůry. Zatímco brikety jsou určeny především k ručnímu přikládání do kamen, krbů, kotlů v rodinných domech, peletky jsou určeny výhradně k mechanickému, automatickému přikládání. Topeniště mají výkon od několika kw tepelného výkonu (lokální pokojová kamna) až do několika MW (výtopny a teplárny). Běžné je využívání pro automatické kotle na vytápění rodinných domů. Základním požadavkem na peletky je kromě čistoty původu a měrné hmotnosti sypatelnost za každých okolností a ve všech manipulačních a 15

16 zásobníkových zařízeních. Pelety nesmí vytvářet blokující klenby, jaké často vznikají u štěpky v důsledku promísení s nepořezanými větvičkami. Pelety také nesmí ztrácet soudržnost ani při desetinásobné manipulaci a vznikající prach při manipulaci nemá přesáhnout 5 % celkové hmotnosti. Není také dovoleno jakékoliv znečištění cizorodými látkami. Největší položkou výrobní ceny briket a peletek jsou náklady na surovinu a na její sušení (přes 50 %), náklady na energii (18 až 23 %), dále pak jsou to náklady odpisy a opravy zařízení a budov a mzdy. Prvním předpokladem efektivní výroby je nepřetržitý celoroční provoz briketárny, levná surovina a levný způsob sušení. Minimální výkonnost briketárny je proto 1 tuna za hodinu při 24 hodinách nasazení za den, čili tří až čtyřsměnný provoz, jak o tom svědčí zkušenosti peletáren a briketáren v ČR i zahraničí. Palivová sláma, palivová obilní hmota a energetické byliny V rozvinutých zemích postačuje k výživě obyvatelstva pouze část celkové výměry zemědělské půdy přibližně %. Úbytek počtu chovaných hospodářských zvířat z podobných důvodů uvolňuje další půdu, respektive část úrody pro nepotravinářské využití. Především se jedná o přebytečnou slámu obilovin a olejnin, jejíž přebytky se již dříve na polích zaorávaly nebo později nechávaly shnít v polních stozích. Z agronomického hlediska je možné energeticky využít bez nebezpečí snížení úrodnosti půdy a tedy snížení organických složek v půdě veškerou slámu olejnin a 25 až 50 % slámy obilnin. Například Dánsko považuje 50 % spalování slámy za možné. K tomu je třeba zásadně zdůraznit, že i po sklizni cca 4 tun slámy z hektaru zůstává na poli minimálně stejné množství ve formě kořenového systému, strniště a mezi strniště propadlých stébel, které nebyly sklízečem sebrány. Tyto zbytky se dostanou do půdy a pokud se jim dostane dusíkatého přídavku, dostatečně zajistí potřebné množství organické látky pro udržení obsahu humusu v půdě. Dalším přídavkem je zelené hnojení a produkty bioplynových stanic a samozřejmě i statková hnojiva. Za cenu slámy (600 až 1000 Kč/t) použité k energetickému využití je možno získat do půdy podstatně větší množství jiných, účinnějších hnojiv. Kromě slámy, posklizňového produktu, však může zemědělství poskytovat zcela nové zdroje energie, např. ve formě účelově pěstovaného energetického obilí. Pro spalování se může využívat směs slámy a zrna (sklizeň řezačkou). Protože zde dochází k problémům s hlodavci při skladování, je výhodnější sklizeň kombajnem a oddělené spalování slámy ve větších kotlích a zrna pak zvlášť - jako peletek. V úvahu přichází rovněž řada dalších bylin, jako je rákosina miscantus, rdesnovina křídlatka, krmný šťovík a další, z nichž některé se teprve ověřují nebo dosud nejsou na území ČR povoleny. Jejich hlavní přednosti jsou, že dosahují vysoké výnosy a dají se sklízet v relativně suchém stavu běžnými zemědělskými sklizňovými stroji. Zvláštní postavení bude mít konopí seté, protože jeho hlavní účel je využití v textilním a papírenském případně potravinářském průmyslu a jenom dřevní podíl - pazdeří se může využívat energeticky. Všechny tyto plodiny se liší od potravinářských tím, že jsou pěstovány pro výnos hmoty a ne pro výnos živin. Obsah vody energetických stébelnin Každá bylina během svého růstu obsahuje nejméně 80 % vody. Tento obsah v procesu dozrávání a po jeho skončení a odumření nadzemní stébelnaté části postupně klesá až asi na 20 %, případně i méně. Zralé stébelniny ponechané za příznivého počasí na řádku mohou během tří dnů ztratit vodu až na cca 15 %. To zcela vyhovuje pro sklizeň i skladování včetně následného slisování do balíků nebo i zpracování například do briket. Ukázalo se však, že nejlepším stébelnatým palivem je palivo vymoklé a znovu usušené. V dánských výtopnách se sláma šedivá, ale suchá, cení více než sláma krásně žlutá nevymoklá. Souvisí to s nutností zbavit se rozpustných organických sloučenin obsahujících chlor, draslík, fosfor i dusík. Vymoknutím se snižuje i obsah popele, zvyšuje výhřevnost, protože ve stébelninách zůstává jen část křemíku, vápníku a draslíku, které do popele přecházejí. Velikost částic stébelnin Velikost jednotlivých částic stébelnin je daná druhem stébelniny a délkou řezu sklízečem. Obiloviny mají stébla tlustá jen několik milimetrů, konopí, křídlatka, šťovík až několik centimetrů. Některá stébla jsou dutá (rákos), některá plná (topinambur). Délka stébel je různá podle plodiny, u obilí 1-2 m, u konopí 2,5-3 m stejně tak u křídlatky nebo šťovíku. Nakrácení délek je dáno sklizňovým strojem. Při sklizni obilí sklízecí řezačkou na stojato má řezanka délku kolem 5 mm, při sklizni lisem s řezacím ústrojím kolem 500 mm a bez řezacího ústrojí mohou stébla v balíku dosahovat až původní délky. Jen konopí pro textilní účely vyžaduje zvláštní technologii, při které se stébla při sklizni sečením na řádek krátí pouze na mm, protože kratší délky již nevyhovují zpracování v tírnách, delší nevyhovují při sběru sklízecím lisem. Při zpracování stébelnin do briket je nutno zajistit jejich další krácení případně drcení nebo šrotování na délku kratší než 50 mm (podle druhu lisu a průměru brikety). Úplné podrcení na 2 až max. 3 mm vyžadují peletovací lisy. Samotný mikroskopický prach se pro peletování nehodí, peletky nejsou vnitřně zaklínovány a ztrácejí pevnost. 2.2 Zvláštnosti vlastností pevných biopaliv Obsah kyslíku. Biopaliva (nedávno ještě živá biomasa) se při porovnání s fosilním palivem (ležícím miliony let v podzemí) vyznačují vysokým stupněm okysličení, tj. obsahem kyslíku a tím sníženou výhřevností, ale s lepším prohoříváním spalných plynů a nižšími emisemi. 16

17 Vysoký podíl těkavých látek (70 až 80 %), které snadno zplyňujících při teplotách přes 200 C. Tato základní odlišnost biopaliv (od pevných fosilních paliv), musí být zohledněna při jejich spalování dostatečným prostorem v topeništích. Dále jsou nutné dostatečné prostory k zajištění prohoření vznikajícího velkého množství spalných plynů. Biopaliva předávají teplo především konvekcí - stykem vyhořelých spalin s tělesem výměníku. Koks a dřevní uhlí obsahují jen 5 % těkavých látek a při hoření předávají teplo především sáláním tepla ze žhnoucího paliva. Proto jsou kostrukce topeniště kotle pro obě tyto skupiny paliv naprosto rozdílná. Hnědé uhlí tvoří přechod mezi klasickými fosilními palivy (koksem a černým uhlím) a biopalivy (dřevem) pro svůj také relativně vysoký podíl zplyňujících látek (50 %). Proto se také kotle na hnědé uhlí snáze a lépe přizpůsobují spalování biopaliv nebo ke společnému spalování biopaliv a hnědého uhlí než kotle na koks nebo černé uhlí. Topeniště na koks nebo černé uhlí musí být při přechodu na spalování biopaliv doplněny předtopeništěm zajišťujícím zplyňování biopaliva a prohoření spalných plynů před výměníkem, kterým se kotel vlastně stal. Předtopeniště se však doporučují i pro kotle na hnědé uhlí. Nižší měrná objemová hmotnost je další odlišnou základní fyzikální hodnotou biopaliv, která se pohybuje od cca 40 kg/m 3 sypaného nejlehčího paliva (suchých pilin, řezané slámy) až do cca 700 kg/m 3 u nejvíce slisovaných briket a pelet. Hustota samotné peletky je až kg/m 3. Tabulka 7: Přepočty jednotek objemů dřeva Pevné dřevo Složené dřevo Štěpkované (drcené) dřevo plnometr-pevný metr (plm) prostorový metr (rm) sypný metr (sm) plm 1 1,43 2,43 rm 0,7 1 1,7 sm 0,41 0,59 1 Tabulka 8: Objemové hmotnosti paliv ze slámy Stav paliva Měrná hmotnost Hmotnost kusu (kg/m ) (kg/ks) Způsob manipulace Sláma řezaná ,0 mechanicky Nízkotlaké balíky standardní ručně i mechanicky Vysokotlaké balíky standardní ručně i mechanicky Obří balíky válcové jen mechanicky Obří balíky kvádrové jen mechanicky Brikety (sypná hmotnost) ,5-1 ručně i mechanicky Pelety, granule (sypná hmotnost) ,01 ručně i mechanicky Poznámka: Pelety a granule do průměru 20 mm. Brikety průměr mm Tabulka 9: Objemové hmotnosti paliv ze dřeva Stav paliva Sypná měrná obj. hmotnost (kg/m Hmotnost kusu ) (kg/ks) Způsob manipulace Hobliny ,01 ručně i mechanicky Piliny, prach mechanicky Štěpka (dle vlhkosti) ,02 0,1 mechanicky Polínka cm ručně Polena 100 cm měkká ručně i mechanicky Polena 100 cm tvrdá ručně i mechanicky Brikety (sypná hmotnost) ručně i mechanicky Pelety (sypná hmotnost) ,02 mechanicky 17

18 Tabulka 10: Orientační údaje základních vlastností pevných biopaliv Palivo - stav, forma Hustota Vody Výhřevnost sušiny (kg/m 3 hmoty (kg/m 3 ) (%) (MJ/kg) (MJ/m 3 ) Polena, jehličnany , Polena, listnáče , Kůra, volná, čerstvá , Průmyslová štěpka , Štěpka suchá , Krajinky vázané , Piliny , Dřevní pelety, brikety , Lesní štěpka jehličnany , Lesní štěpka listnáče , Tyčovina, jehličnany , Těžební odpad, větve ,1 648 Probírky, listnáče , Topoly, štěpka , Sláma: řezanka ,4 936 Sláma: kvádrové balíky , Sláma: válcové balíky , Sláma a zrno: kvádrové balíky , Sláma a zrno: válcové balíky , Sláma: brikety, pelety , Prostředky a technologie pro výrobu pevných biopaliv Technologie pro zpracování biopaliv do forem přijatelných pro spalování se rozdělují podle základních hledisek: dle původu, druhu a struktury paliva, - sláma a stébelniny - dřevo dle obsahu vody na počátku zpracování a na počátku spalování, dle systému dopravy paliva a výkonnosti určeného kotle. Z uvedeného vyplývá veliká variabilita metod sklizně a zpracování pevných biopaliv. 3.1 Sklizeň suroviny a výroba paliv ze slámy Sláma obilovin, řepky a dalších stébelnin se sklízí pro energetické účely v létě po sklizni zrna a to výhradně z řádků položených za sklízecí mlátičkou nebo žacím strojem na relativně vysoké strniště, umožňující proschnutí stébelnin během několika dnů pěkného počasí. Stébelniny se sklízí při vlhkosti %. Pro účely spalování se více hodí vymoklá, ale suchá sláma. Má snížený obsah minerálií (např. chloru, dusíku, drasla) a tím i množství popele a sníženou agresivitu spalin. Technologie sklizně s ohledem na zpracování a spalování slámy: Sběrací vozy, (doporučuje se použití řezacího ústrojí) o ložném obsahu m 3 se skladováním sklizené slámy většinou do polních stohů pomocí stohařů nebo do krytých skladů s mechanickým manipulačním zařízením. Doprava z pole je výhodná cca do 2 km. Řezačky závěsné nebo samojízdné upravující materiál do formy snadno manipulovatelné řezanky, jako vhodné formy pro každé následující tvarové zpracování. Na poli vyrobená řezanka se odváží velkoobjemovými vozy a skladuje buď ve stozích pomocí pneumatických dopravníků nebo ve skladech s vhodnou manipulační technikou. Doprava je ekonomická do 2 km. Sběrací lisy na lisování stébelnin do standardních malých balíků o hmotnosti 5 10 kg, přičemž se vyrobené balíky zpravidla dopravují od lisu na tažený nebo vedle jedoucí dopravní prostředek. Skladování je pod střechou s ruční manipulací, nebo s použitím různých typů dopravníků, event. drapákových jeřábů. Tato technologie je však na ústupu, nepodařilo se zatím ani vyvinout kotle na jejich přijatelné spalování. Sběrací lisy na obří válcové nebo kvádrové balíky s hmotností od 250 do 400 kg, které se jednotlivě nebo skupinově odkládají na pozemek a následně mechanizovaně nakládají na dopravní prostředky. 18

19 Uskladňují se pod střechou nebo ve stohu, který se pak přikrývá řezankou ze slámy nebo se zakryje folií. Technologie obřích balíků začíná v současné době převládat, neboť je vysoce výkonná (až 3 ha za hodinu) a balíky se mohou ekonomicky přepravovat až do vzdálenosti cca 50 km. Na rozdíl od ostatních forem při skladování zabírají zlomek prostoru. Vyhovují i pro spalování ve větších zařízeních. Samojízdné sklizňové stroje se v současné době kromě tažených sklizňových strojů na stébelniny vyvíjejí a ověřují s cílem dosáhnout vyšší kulturnosti práce a vyšší výkon. Kromě toho se objevují i stroje, které některé energetické plodiny, například celou rostlinu Triticale (sláma i zrno) sklízejí nastojato. Porost musí být však bez zelených plevelů a zcela zralý. Sklízecí řezačka s peletovacím lisem je výjimečný kombinovaný stroj, umožňující výrobu topných slaměných pelet přímo na poli. Výkonnost je kolem 5 t za hodinu. Podmínkou jeho efektivního využívání je maximální využití během sklizní stébelnin a lisu i během roku jako stacionárního zařízení, protože pořizovací cena je zatím vysoká. Systém však přináší mnoho provozníc h výhod, především při větší přepravní vzdálenosti podstatnou úsporu dopravních nákladů. Dále též úsporu části skladovacího prostoru a následně automatizaci přikládání a provozu kotlů bez zbytečných technologických mezičlánků. Obr. 4: Sklizeň energetického Miscanthu v březnu samojízdnou řezačkou Upravené samojízdné sklízecí řezačky jsou přechodem ke speciálním strojům na sklizeň polního dříví z plantáží vrb a topolů, které jsou schopné sklízet s vhodnými adaptéry až do průměru kmínku 8 10 cm s výkonem až 1 ha/h, tj. cca 50 t/h. Obr. 5: Upravená sklízecí řezačka JAGUAR při sklizni energetických topolů Obr. 3: Přímá sklizeň čistého a suchého porostu energetického Triticale sklízecím, samojízdným lisem. Po výměně žacího stolu sběračem může stroj sklízet suché stébelniny ze řádku. Výkonnost kolem 10 ha/směnu. Náklady na sklizeň stébelnin sběracími vozy nebo lisy se pohybují okolo 200 Kč/t, u řezaček kolem 350 Kč/t. Podrobnější údaje jsou pro vybrané operace uplatňující se při pěstování a sklizni energetických stébelnin uvedeny v příloze 2.. Přímé náklady na pěstování a sklizeň energetických dřevin včetně štěpkování z plantáží a dosušení venkovním vzduchem na roštech dosahují až Kč/t suché hmoty. Zvláštní technologií je sklizeň pozdě dozrávajících stébelnin až na jaře a sklizeň rákosovin v zimě na umrzlém, před tím za normálního stavu málo únosném, nepřístupném terénu. 3.2 Posklizňové zpracování stébelnin Posklizňové ošetření u stébelnin (ale i surové dřevní stěpky) se zpravidla omezuje jen na uskladnění pod střechou na roštech se zajištěním provětrávání skladu přirozeným průvanem. V kotelnách přes 200 kw tepelného výkonu se obří balíky různým zařízením rozpojují na volnou slámu. Ve velkých topeništích se dříve vkládaly obří balíky do topeniště celé a teprve tam se samovolně nebo mechanicky rozpojovaly. V současné době se obří balíky před topeništěm hydraulicky rozpojují na plásty 15 až 20 cm tlusté nebo se rozpojují 19

20 rotačním frézovacím zařízením. Sláma se dále může v samostatné zpracovatelské lince briketovat nebo peletovat, často s přídavkem dalších vhodných aditiv jako je škrob, melasa atp. Tomu nezbytně předchází řezání a šrotování slámy. Tyto operace zvyšují náklady na palivo více než dvojnásobně. K úsporám potom dochází tím, že odpadá sušení, snižují se náklady na manipulaci, dopravu a skladování a je umožněna automatizace provozu kotle. Hnědé pelety. Nově se za zcela perspektivní považuje zpracování slámy a dalších komponentů včetně například rašeliny, drcené kůry, suchých odpadů potravinářského průmyslu nebo i uhelného prachu do silnějších topných pelet tmavých, určených pro velké kotelny, výtopny a dokonce uhelné elektrárny. Tyto pelety je možno už ekonomicky převážet i na dopravní vzdálenosti, které jsou pro balíkovanou slámu nebo dřevní štěpku nepřijatelné. Obr. 6: Peletovací lis na drcené stébelniny a piliny TL 700 Tabulka 11: Orientační výkonové parametry peletovacího lisu TL 700 Parametr Jednotka Čtyři lisovací rolny Tři lisovací rolny Tři lisovací rolny Průměr otvorů mm Výkon kg/h max Příkon kw Lisovaná surovina Složení směsi Napařená směs: pokrutiny 3%, pšenice 47%, ječmen 47%, MVKA3 3% Hustota 547 kg/m 3 Drcená sláma 30%, drcené granulované úsušky 20%, tekutiny 5%, šrotované obilí 45% Drcené a sušené piliny obsah vody % Hustota 600 kg/m 3 finanční situaci a spotřebitelům pevných paliv poskytnou ekologické palivo za přijatelnou cenu. Optimální je, pokud se v místních podmínkách zájmy výrobců i odběratelů paliva a tepla vertikálně spojují v jednotný organizačně-ekonomický útvar. Za výhodné se považuje, když výrobce biopaliva provozuje i kotelnu. Obr. 7: Peletovací lis s prstencovou matricí Přebytky slámy obilovin a olejnin, odpady z čističek obilí a záměrné pěstování energetických stébelnin v množství několika milionů tun ročně mohou ekonomicky pomoci zemědělským podnikům zlepšit 3.3 Zpracování dřevin na polínka a dřevní štěpku Polena a polínka přestavují ve světě přibližně 70 % spotřebovávaného palivového dříví. Připravují se běžným těžebním postupem lesního hospodářství, na který navazuje konečná fáze kombinovanými řezacími a štípacími stroji, případně se konečná forma těchto paliv dokončuje ručně. Tato nejlevnější paliva jsou určena pro málo nákladné vytápění rodinných domů v dřevozplyňujících kotlích, krbech a kachlových kamnech s tepelným výkon ponejvíce do kw, výjimečně do 100 kw. Zpravidla se spotřebitel při přípravě paliva neobjede bez ruční práce, pokud mu potřebnou formu paliva nezajistí sám dodavatel. Dřevní štěpky představují % dřevního paliva. vyráběné z méně hodnotného, odpadového dřeva, 20

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy

Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy Energetické využití biomasy Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Ing. Petr Hutla, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha (VÚZT,

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického

Více

Energetické plodiny pro vytápění budov

Energetické plodiny pro vytápění budov Energetické plodiny pro vytápění budov Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353 Význam obnovitelných zdrojů energie

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

1/47. Biomasa. energetické využití druhy biomasy statistiky

1/47. Biomasa. energetické využití druhy biomasy statistiky 1/47 Biomasa energetické využití druhy biomasy statistiky Biomasa 2/47 tradiční zdroj základní zdroj energie v minulosti energetický potenciál 10x převyšuje energetické potřeby společnosti Průmyslov myslová

Více

Technika v technologiích produkce tuhých biopaliv

Technika v technologiích produkce tuhých biopaliv Technika v technologiích produkce tuhých biopaliv Cíle Seznámit studenty s technikou a technologiemi využívaných při produkci tuhých biopaliv. Klíčová slova Biopaliva, sklizeň, zpracování 1. Úvod Technologie

Více

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní:

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní: Návrh Vyhláška ze dne 008, kterou se mění vyhláška č. 48/005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/007 Sb. Ministerstvo

Více

EXTRALONG. kůrové ekobrikety Ø 90 mm plné. www.biomac.cz. Balení paleta 100 balíčků = 1 000 kg. Pouze čistá, vodou vypraná stromová kůra.

EXTRALONG. kůrové ekobrikety Ø 90 mm plné. www.biomac.cz. Balení paleta 100 balíčků = 1 000 kg. Pouze čistá, vodou vypraná stromová kůra. EXTRALONG kůrové ekobrikety Ø 90 mm plné Pouze čistá, vodou vypraná stromová kůra. Jsou to nejdéle hořicí ekobrikety, charakteristické tmavě hnědou až černou barvou stromové kůry a nejvyšším možným slisováním,

Více

Logistika zbytkové lesní biomasy

Logistika zbytkové lesní biomasy Logistika zbytkové lesní biomasy Ing. Silvie Petránkov nková Ševčíková VŠB-TUO, Výzkumné energetické centrum - 1 - Co to je logistika? Technické, organizační a obchodní zajištění cesty surové biomasy ke

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy Pavlína Voláková spol. Žlutická teplárenská a.s. Energetické zdroje Krajský úřad Karlovarského kraje odbor regionálního rozvoje Karlovy Vary 13.

Více

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,

Více

ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů

ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů Účel použit ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů vytápění Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Seminář: : Technologické trendy ve vytápění pevnými palivy 21.10. 22.10.2009 Pozlovice 1 Obsah prezentace Rozdělení

Více

ENplus Handbook, Part 3 - Pellet Quality Requirements. ENplus. Schéma certifikace kvality pro dřevní pelety

ENplus Handbook, Part 3 - Pellet Quality Requirements. ENplus. Schéma certifikace kvality pro dřevní pelety ENplus Schéma certifikace kvality pro dřevní pelety Příručka ENplus Část 3: Požadavky na kvalitu pelet Srpen 2015 1 Vydavatel: ENplus Handbook, Part 3 - Pellet Quality Requirements European Pellet Council

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

Co je BIOMASA? Ekologická definice

Co je BIOMASA? Ekologická definice BIOMASA Co je BIOMASA? Ekologická definice celkový objem všech organismů vyskytujících se v určitém okamžiku na určitém místě všechny organismy v sobě mají chemicky navázanou energii Slunce. Co je BIOMASA?

Více

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne: 11.10.2012 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZMAJA_VYTAPENI_11 Název materiálu: Paliva, spalování paliv Tematická oblast: Vytápění 1. ročník Instalatér Anotace: Prezentace uvádí a popisuje význam, druhy a použití

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 2

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 2 Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 2 Autor prezentace: Ing. Eva Václavíková VY_32_INOVACE_1202_základní_pojmy_2_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony

Více

Biomasa jako palivo 29.4.2016. Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY

Biomasa jako palivo 29.4.2016. Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY Co je to biomasa? Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Tímto pojmem často

Více

Brikety a pelety z biomasy v roce 2006

Brikety a pelety z biomasy v roce 2006 Obnovitelné zdroje energie Brikety a pelety z biomasy v roce 2006 Výsledky statistického zjišťování Mezinárodní srovnání srpen 2006 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové

Více

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011. Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ 8.-10. listopadu 2011 Malé spalovací zdroje Milan Kyselák Obsah 1. Spotřeba a ceny paliv pro domácnosti 2. Stav teplovodních kotlů v domácnostech 3. Vhodná opatření pro

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Přehled technologii pro energetické využití biomasy Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání

Více

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU NA ŠUMAVĚ - Sousedské teplo

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU NA ŠUMAVĚ - Sousedské teplo Studie proveditelnosti VYTÁPĚNÍ BIOMASOU NA ŠUMAVĚ - Sousedské teplo Aktualizace 2009 EGF, spol. s r. o. Říjen - Listopad 2009 Na Tržišti 862 342 01 Sušice Obsah: 1. Název studie 4 2. Identifikační údaje

Více

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji Odbor životního prostředí KrÚ JMK Ing. Aleš Pantůček 1. Analýza území Jihomoravský kraj je svoji rozlohou čtvrtý největší kraj v ČR, z hlediska počtu

Více

Energetický potenciál biomasy v MSK

Energetický potenciál biomasy v MSK Energetický potenciál biomasy v MSK Ing. Silvie Petránková Ševčíková, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky, 21. 23.4.2015, Hradec Králové VŠB Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum Biomasa

Více

PALIVA. Bc. Petra Váňová 2014

PALIVA. Bc. Petra Váňová 2014 PALIVA Bc. Petra Váňová 2014 Znáte odpověď? Která průmyslová paliva znáte? koks benzín líh svítiplyn nafta Znáte odpověď? Jaké jsou výhody plynných paliv oproti pevným? snadný transport nízká teplota vzplanutí

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 25 minut INFORMACE K TÉMATU: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Spalováním fosilních

Více

ŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY

ŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY WORKSHOP SLNKO V NAŠICH SLUŽBÁCH 5.4.2013 7.4.2013, OŠČADNICA, SK TENTO MIKROPROJEKT JE SPOLUFINANCOVANÝ EURÓPSKOU ÚNIOU, Z PROSTRIEDKOV FONDU MIKROPROJEKTOV SPRAVOVANÉHO TRENČIANSKYM SAMOSPRÁVNYM KRAJOM

Více

Název: Potřebujeme horkou vodu

Název: Potřebujeme horkou vodu Tradiční a nové způsoby využití energie Název: Potřebujeme horkou vodu Seznam příloh Obrázky k rozlosování žáků do náhodných skupin Motivační texty 1 až 5 Pracovní list Potřebujeme horkou vodu Graf naměřených

Více

Pelety z netradičních. Mgr. Veronika Bogoczová

Pelety z netradičních. Mgr. Veronika Bogoczová Pelety z netradičních materiálů Mgr. Veronika Bogoczová Pelety z netradičních materiálů zvýšení zájmu o využití obnovitelných zdrojů energie rostlinná biomasa CO2 neutrální pelety perspektivní ekologické

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Z e l e n á e n e r g i e

Z e l e n á e n e r g i e Z e l e n á e n e r g i e Předvídat směry vývoje společnosti ve stále více globalizované společnosti vyžaduje nejen znalosti, ale i určitý stupeň vizionářství. Při uplatnění takových předpovědí v reálném

Více

Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14.

Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14. Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice, 13.-14. května 2009 Obsah Co je charakteristické pro moderní způsob vytápění

Více

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Vytápění biomasou VÝVOJ V OBLASTI VYUŽITÍ BIOMASY VE ZLÍNSKÉM KRAJI 7.10.2009 Ing. Miroslava Knotková ENERGETICKÁ AGENTURA ZLÍNSKÉHO KRAJE,O.P.S. Energetická bilance Zlínského kraje Rok 2001: 38,8 PJ Rok

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Technologie zplyňování biomasy

Technologie zplyňování biomasy Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS

TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS TUHÁ BIOPALIVA - EKONOMIKA A KONKURENCESCHOPNOST ECONOMY AND COMPETITIVE LEVEL OF SOLID BIOFUELS Zdeněk Abrham, Marie Kovářová Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract Paper deals with economy

Více

4 Praktické využití biomasy

4 Praktické využití biomasy 4 Praktické využití biomasy Jakým způsobem a v jakých případech budeme nakonec biomasu prakticky využívat, závisí na mnoha faktorech: 1. Druh a forma biomasy například kusové dřevo je ideální pro topení

Více

VYTÁPĚNÍ BIOMASOU VE FORMĚ DŘEVNÍ ŠTĚPKY A DŘEVNÍCH PELET ZKUŠENOSTI A PRAXE Z DLOUHOLETÉHO PROVOZU SEMINÁŘ VYTÁPĚNÍ BIOMASOU - VEC VŠB OSTRAVA -13. 05. 2009 LUHAČOVICE OBEC TŘANOVICE : - 1020 obyvatel

Více

VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH PALIV V MODERNÍM TEPLÁRENSTVÍ A S SEMINÁŘ - JAPONSKÉ ČISTÉ TECHNOLOGIE PRAHA, HOTEL DIPLOMAT 25, 26. 10.

VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH PALIV V MODERNÍM TEPLÁRENSTVÍ A S SEMINÁŘ - JAPONSKÉ ČISTÉ TECHNOLOGIE PRAHA, HOTEL DIPLOMAT 25, 26. 10. VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH PALIV V MODERNÍM TEPLÁRENSTVÍ A S TÍM SOUVISEJÍCÍ DOPADY NA PROVOZ Jiří Holoubek Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 SEMINÁŘ - JAPONSKÉ ČISTÉ TECHNOLOGIE

Více

Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce

Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.

Více

VERNER udává směr vývoje v ČR

VERNER udává směr vývoje v ČR EXPERT NA TEPLO společnost VERNER přední český výrobce kotlů na biomasu vlastní konstrukce a vývoj moderní výroba EN ISO 9001:2008 tradice a zkušenost -18 let na trhu export do celého světa komfortní obsluha

Více

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc.

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA. Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. SPALOVÁNÍ A KOTLE Doc. Ing. Tomáš Dlouhý, CSc. 1 ENERGIE Energie je extensivní veličina definuje se jako schopnost hmoty konat práci vyskytuje se v nejrůznějších formách Z hlediska jejího využití se často

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Složení a výroba pelet. čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max.

Složení a výroba pelet. čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max. Složení a výroba pelet čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max. 2 % škrobu Energie na výrobu pelet 15 % na sušení pilin (využití odpadního

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Logistika zbytkové lesní biomasy

Logistika zbytkové lesní biomasy Logistika zbytkové lesní biomasy Ing. Silvie Petránkov nková Ševčíková Seminář: : Technologické trendy při p i vytápění pevnými palivy 2011 9.11. 10.11.2011 v hotelu Mesit, Horní Bečva - 1 - Co to je logistika

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika bcsd VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika Jan Čermák Praha, 3.12.2014 PRŮMYSL VS. VODA ČASOVÁ HISTORIE PRŮMYSL -PŮDA VODA MALÝ PRŮMYSL =/=

Více

Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti

Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti Dřevní peletky - standardní fytopalivo budoucnosti Datum: 11.12.2001 Autor: Ing. Sladký Václav C Sc. Organizace: C Z Biom - Č eské sdružení pro biomasu Dřevní peletky jsou perspektivním, vysoce komprimovaným,

Více

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích P. Volákov ková 1,M. MíkaM 2, B. Klápště 2, V. Verner 3 1 Žlutická teplárenská, a.s. 2 Ústav skla a keramiky, VŠCHT Praha 3

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Do kotlů Hargassner se používají dřevní pelety odpovídající normě ČSN EN ISO 17225-2

Do kotlů Hargassner se používají dřevní pelety odpovídající normě ČSN EN ISO 17225-2 Dřevní pelety Vznikají stlačením dřevního prachu, drtě či pilin. Někdy se do pelet přimíchává také kůra. Nejkvalitnější jsou pelety světle zbarvené, tmavší odstíny prozrazují přítomnost příměsí s horší

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes

Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes Využití trav pro energetické účely Utilization of grasses for energy purposes Ing. David Andert 1, Ilona Gerndtová 1, Jan Frydrych 2 1 Výzkumný ústav zemědělské techniky,v.v.i. 2 OSEVA PRO, Zubří ANOTACE

Více

Biomasa mýtus nebo záchrana?

Biomasa mýtus nebo záchrana? Biomasa mýtus nebo záchrana? Ing. Miroslav Richter, Ph.D., EUR ING miroslav.richter@ujep.cz Ústecký kraj Skupina ČEZ Hospodářská komora ČR Koncepce a plány Plány odpadového hospodářství ČR a krajů (MŽP)

Více

Kotle na pelety. Ekologické a plně automatické kotle na pelety ATMOS

Kotle na pelety. Ekologické a plně automatické kotle na pelety ATMOS Kotle na pelety Kolte D15P a D20P Ekologické a plně automatické kotle na pelety ATMOS Jsou konstruovány pro dokonalé spalování pelet, tak že do levé či pravé strany kotle, podle potřeby zákazníka, je zabudován

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky dendromasa zbývající na pracovišti po kácení stromů, jejich odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Zplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů

Zplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů Zplynovací kotle s hořákem na pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS jsou konstruovány pro spalování dřeva a dřevěných briket (možná dotace z programu Zelená úsporám) C18S a AC25S jsou konstruovány pro spalování

Více

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g5 221-221 07

S l eznam ana ý yzovan ch t opa ř í en a j ji e ch l ik og a výbě ýb ru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu V AV- VAV SP- SP 3g5-3g5 221-221 07 Seznam analyzovaných opatření a jejich ji logika výběru Petr Vogel Kolektiv výzkumného úkolu VAV-SP-3g5-221-07 Oblasti analýz výzkumu Energetika původních PD ve zkratce Problémy dnešních rekonstrukcí panelových

Více

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny Město Třebíč - kraj Vysočina Počet obyvatel: cca. 39.000 Vytápěné objekty: 9.800

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Identifikace regionálních disparit v oblasti obnovitelných zdrojů energie na Jesenicku Bc. Krystyna Nováková Komplexní regionální marketing jako koncept rozvoje rurálního periferního

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004 Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24 Tato zpráva obsahuje analýzu provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24, která byla uvedena do provozu v roce 2 a

Více

1/66. Biomasa. spalování spalovací zařízení emise navrhování ekonomika

1/66. Biomasa. spalování spalovací zařízení emise navrhování ekonomika 1/66 Biomasa spalování spalovací zařízení emise navrhování ekonomika Přímé spalování fytomasy 2/66 spalování = oxidace C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 = 6 CO 2 + 6 H 2 O + uvolněná energie vysoký obsah kyslíku O

Více

A) Vytápění v domácnostech

A) Vytápění v domácnostech Aby se nám dýchalo lépe Opět nám začala topná sezóna a podzimní úklid pálením. Obzvláště v době inverzí je pro mnohé z nás vysvobozením prchnout do hor, rozhlédnout se do kraje a sledovat duchnu znečištěného

Více

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz VŠB-TU OSTRAVA Energetika Bc. Lukáš Titz Energetika Je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie Energii získáváme z : Primárních energetických zdrojů Obnovitelných

Více

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu

Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Pěstování energetických plodin pro výrobu bioplynu Energie z pole České Budějovice 19.3.2009 Jiří Diviš, Jan Moudrý Zemědělská fakulta JU Č.Budějovice ENERGIE Fosilní paliva- omezené zásoby denní celosvětová

Více

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava 2 VŠB TU Ostrava 3 Dle zdroje:

Více

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu Pořadové číslo: 3/2013 Vydáno dne: 23. prosince 2013 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných

Více

Kotle na biopaliva. KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw. dřevní štěpka, pelety, brikety

Kotle na biopaliva. KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw. dřevní štěpka, pelety, brikety Kotle na biopaliva dřevní štěpka, pelety, brikety KSM-Multistoker XXL 350 1000 kw Plně automatické kotle na štěpku, dřevěné a slaměné pelety a brikety s výkonem 350 1000 kw Kotle značky KSM-Stoker vyrábí

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VÝROBA ALTERNATIVNÍCH PELET BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VÝROBA ALTERNATIVNÍCH PELET BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ALTERNATIVE PELLETS PRODUCTION BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. MAREK

Více

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 1 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Více

Úsporné teplo pro pohodlný život

Úsporné teplo pro pohodlný život AUTOMATICKÉ KOTLE NA PELETY, OBILÍ, DŘEVNÍ ŠTĚPKU A UHLÍ Úsporné teplo pro pohodlný život www.benekov.com BENEKOVterm s.r.o., Masarykova 402, 793 12 Horní Benešov, tel.: +420 554 748 008, fax: +420 554

Více

Biomasa Zdroj energie pro život

Biomasa Zdroj energie pro život Materiál, který vznikl v živé přírodě Biomasa Zdroj energie pro život Jan Habart CZ Biom (Biomasa tedy jsem) Biomasa vzniká primárně fotosyntézou 6CO2 + 6H2O + Energie C6H12O2 + 4O2 Glukosa pak slouží

Více

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 2.6.2013 Anotace a)

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více