Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, , 1)

Transkript

1 Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka V hrobech Borders of mesophyticum and thermophyticum on southeastern part of Prague city demonstrated on the example of two isolated nature reserves nature monument Pitkovická stráň and nature monument V hrobech Jarmila Kubíková 1), Martin Adámek 2) a Pavel Špryňar 3) Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, , 1) kubikov2@natur.cuni.cz 2) martynek@seznam.cz 3) p.sprynar@seznam.cz Abstract. The structure of endangered community Pulsatillo-Avenochloetum was studied and compared with data 30 and 60 years old. The basic species of this community are vital and prospering, nevertheless a number of thermophilous species is missing being replaced by common mesophilous ruderal species. The present management including mowing and pasture has improved the ability of thermophilous species to survive. Key words: monitoring, floristic composition, endangered phytocoenosis. Úvod Je známo, že území Prahy leží na rozhraní řady přírodních struktur a fenoménů. Skalní podklad Prahy tvoří horniny svrchního proterozoika, paleozoické sedimenty z období ordovik, silur a devon, pozdější druhohorní svrchní křída a čtvrtohorní říční štěrkopísky a spraše. Geomorfologicky je území rozčleněno do řady plošin, tabulí, kotlin a brázd. Prahou probíhá klimatické rozhraní mezi oblastí mírně teplou, suchou s mírnou zimou a oblastí mírně teplou, mírně suchou převážně s mírnou zimou. Tyto skutečnosti se pak odrážejí na rozšíření druhů rostlin s různými ekologickými vlastnostmi. Na základě jejich výskytu nebo absence byly stanoveny fytogeografické okresy, jejichž přesné vymezení pro území Prahy provedl Skalický (1985). Toto členění se pak stalo součástí kolektivně zpracovaného regionálně fytogeografického členění pro Květenu ČSR, 1. díl pod redakcí Hejného a Slavíka (1988), viz Skalický (1988). Průzkumy fytogeografické hranice na jihovýchodním okraji Prahy V zájmovém území v údolích potoků Botiče, Pitkovického potoka, Říčanky a Rokytky a dále pak v údolí Kunratického a Lhoteckého potoka probíhá hranice mezi termofytikem a mezofytikem, konkrétně mezi okresem Pražská plošina a okresem Říčanská plošina. Tuto hranici v podstatě rozpoznal a vymezil již ve 20. letech Šimr (1925) a podrobněji ji popsal v pozdější práci (1929). Zmiňuje řadu lokalit na Botiči, Pitkovickém potoce a Rokytce, které se vyznačovaly různými teplomilnými druhy. Tak zejména se věnu- 183

2 je výskytu křivatce českého (Gagea bohemica), který se tehdy vyskytoval v údolí Botiče od Hostivaře k Petrovicím, přes Křeslice Pitkovickým potokem až k Benicím, kde jeho výskyt končí (Benické skalky viz zejm. Jaroš 1998, Špryňar a kol. 1998). V údolí Rokytky rostl od Královic k Nedvězí, kde byla velká populace. V současné době je vitální populace na chráněné Pitkovické stráni a podle sdělení občanů též na skalce v Křeslicích (viz též Špryňar a kol. 1998), v příznivých létech bývá pozorován na drobných lokalitách v údolích Botiče a Rokytky, kde jeho výskyty nedávno zmapoval Řezáč (2001). Chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) se vyskytovala hojně u Petrovic, méně u Křeslic a Benic. V současné době přežívá několik jedinců na Pitkovické stráni. Populární koniklec český rostl od Hostivaře podél Botiče k Zátiší a pak až u Křeslic, dnes znám jen z Pitkovické stráně. Šimr (1925) uvádí další řadu druhů z údolí Botiče Stipa capillata, Scabiosa ochroleuca, Bothriochloa ischaemum (velice hojně), Aster linosyris, Anthericum liliago, Anthericum ramosum, Lactuca viminea, Teucrium botrys, Prunella laciniata, Stachys recta, Acinos arvensis, Seseli osseum, Pseudolysimachion spicatum, Potentilla arenaria, Artemisia campestris, Silene otites, Agrimonia eupatoria, Androsace elongata, Thlaspi perfoliatum, Bupleurum falcatum, Brachypodium pinnatum, Poa bulbosa, Koeleria macrantha, Festuca rupicola. Tyto druhy vytvářejí mozaikovitou hranici, některý z nich zasahuje více na jih, ale v podstatě končí u Benic na Pitkovickém potoce, u Křeslic na Botiči a u Nedvězí na Rokytce. Na Říčance se tyto druhy vyskytovaly velice sporadicky, ojediněle u Dubečka. Šimr (1925) si také všímal, jak po severních stráních údolí pronikají k severu chladnomilné druhy jako Calluna vulgaris, Avenella fl exuosa, Antennaria dioica, Cytisus nigricans, Vaccinium myrtillus apod. Druhy, které zaznamenal na stráni u Pitkoviček, dnešním chráněném území, jsou uvedeny v souhrnném floristickém seznamu. Šimr (1929) svá pozorování rozšířil o chování některých v tehdejší době agresivních druhů a roztřídil zjištěné druhy na druhy obecně rozšířené, druhy zbytkové a druhy nově se šířící. Do druhé skupiny zařadil např. Gagea bohemica, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Pseudolysimachion spicatum, Centaurea triumfettii, Stipa capillata, Sedum album, Aster linosyris, Anthericum ramosum, Stachys recta, Teucrium botrys. Z těchto druhů bychom dnes posledních pět již v údolí Botiče marně hledali a ostatní jsou omezeny jen na chráněnou izolovanou lokalitu Pitkovické stráně. K druhům nově se šířícím zařadil autor např. Bohtriochloa ischaemum a Lactuca viminea. Překvapením je současný stav, kdy ani jeden z těchto druhů nebyl v údolí Pitkovického potoka nalezen. V novější době se chráněnému území Pitkovická stráň věnovala Molíková (1974 ms.), v jejíž práci najdeme floristický seznam druhů, a podrobněji Jaroš a Kolbek (1981), kteří zapsali několik fytocenologických snímků a identifikovali dominantní společenstvo Pulsatillo pratensis-avenochloetum pratensis ze svazu Koelerio-Phleion, popsané původně z lokality Baba u Křivoklátu (Kolbek, Hroudová, Hrouda 1980). Jde o společenstvo, které se typicky vyskytuje na hranici termofytika a mezofytika, např. na úpatí Brd nebo ve středním Povltaví. Dále zjistili na malé ploše na skalních výchozech společenstvo Polytricho pilifero- Scleranthetum perennis a Gageo bohemicae-veronicetum dillenii. Pitkovické stráně se dotýká též práce Hroudy (1989), který se zabýval celkovým rozšířením a taxonomií druhu Gagea bohemica. Na konci 20. století aktuální stav botanicky významných lokalit na jihovýchodním okraji Prahy zhodnotil v obsáhlé floristicko-fytocenologické studii Jaroš (1998). Věnoval se mimo jiné právě lokalitám xerotermní květeny a vegetace na Pitkovickém potoce. Sestavil mapu aktuální vegetace Pitkovické stráně, odkud zdokumentoval společenstva Gageo-Veronicetum, Polytricho-Scleranthetum i Pulsatillo-Avenochloetum obklopená porostem ovsíkové louky (Arrhenatheretum elatioris) a pláštěm křovin (Prunion spinosae). Upozornil na to, že pravidelným sečením se zpomalilo šíření ovsíku vyvýšeného, do porostů však nově pronikají druhy mezofilních luk z údolní nivy (zejm. Crepis biennis). Jaroš (1998) také podrobněji upozornil na lokalitu Benické skalky, kde zaznamenal řadu xerotermních druhů, např. Bothriochloa ischaemum, Gagea bohemica, Koeleria macrantha, Myosotis stricta, Thymus pannonicus, Veronica dillenii a V. prostrata, a uvedl odtud snímky společenstev Gageo-Veronicetum, Polytricho-Scleranthetum i Pulsatillo-Avenochloetum. Zmínil, že by Benické skalky bylo vhodné chránit jako přírodní památku. Z dalších xerotermních lokalit jihovýchodního okraje Prahy se Jaroš (1998) věnoval chráněnému území Rohožník v Dubči a upozornil na tzv. Běchovickou stráň s výskytem porostu Sorbo-Quercetum. Obě tato území již leží mimo obzor předkládané studie. 184

3 Jednotlivé údaje o výskytu některých xerotermních druhů na jihovýchodním okraji Prahy přinesla práce Špryňar a kol. (1998). Z údolí Botiče a Pitkovického potoka stojí za zmínku zejména druhy Androsace elongata, Gagea villosa a především zmapování aktuálního rozšíření druhu Gagea bohemica, které později ještě doplnil Řezáč (2001). Špryňar (1998) upozornil na to, že biogeografickou hranici na jihozápadním okraji Prahy lze vysledovat nejen na rozšíření rostlin, ale i na rozšíření reliktních bezobratlých živočichů (jako modelové skupiny použil suchozemské plže a nosatcovité brouky). Biotopy xerotermního bezlesí pojal jako izolované ostrůvky v krajině a pokusil se stručně zobecnit některé jejich charakteristiky. Od poloviny 80. let 20. století probíhá v chráněném území Pitkovická stráň intenzivní management zaměřený zejména na udržení populací křivatce českého a koniklece českého a na potlačení invaze ovsíku vyvýšeného. Výsledky jsou uspokojivé a obě populace prosperují, další aspekty budou probrány níže. Ke druhému sledovanému území, které leží západním směrem značně vzdálené u prameniště Lhoteckého potoka, je mnohem méně starších údajů. Palek ( ) uvádí několik zajímavějších nálezů z tohoto území, včetně posledního výskytu Daphne cneorum v roce Kubíková (1981, ms.) sepsala floristický seznam z tohoto území v době, kdy docházelo po dlouhodobém zanedbání k expanzi ovsíku a křovin. Metodika Záměrem předkládané práce bylo zjistit současný stav květeny dvou vybraných zvláště chráněných území na hranici termofytika a mezofytika a posoudit, jak se případně mění zastoupení druhů teplomilných a mezofytních, zapsat aktuální fytocenologické snímky a porovnat je se stavem v minulosti a též mezi jednotlivými izolovanými územími. Lokality Přírodní památka Pitkovická stráň, katastrální území Pitkovice, výměra 0,51 ha, skalní výchoz tvořen jílovitými proterozoickými břidlicemi, nadmořská výška m. Lokalita je zobrazena na ortofotomapě (mapa 1), která ukazuje úzký pruh trávníku mezi lesními porosty. Území je oploceno, označeno s vysvětlující tabulí. Od počátku 80. let se zde provádí kosení trávníku a vyřezávání náletu křovin. Přírodní památka V hrobech, katastrální území Kamýk, výměra 1,31 ha, skalní výchoz spodnoordovických břidlic, nadmořská výška m. Ortofotomapa (mapa 2) ukazuje polohu travnaté stráně mezi zástavbou. Lokalita je označena a opatřena vysvětlujícími texty, je částečně oplocena, ale přístupná z obou stran a protkaná několika cestičkami, slouží zejména k vycházkám se psy. Je zde pravidelně prováděno kosení trávníku a občasná pastva ovcí a koz. Obě území byla orientačně navštívena v dubnu 2007, podrobný průzkum byl proveden v červnu a červenci Fytocenologické snímky byly zapsány na plochách společenstva Pulsatillo-Avenochloetum, na standardní ploše 20 m². Terénní průzkumy provedli J. Kubíková a M. Adámek. Nomenklatura byla upravena podle Kubáta et al. (2002). Výsledky Květena chráněného území Pitkovická stráň a její dynamika O květeně Pitkovické stráně je poměrně dost údajů: nejstarší Šimr 1925, 1929 (Š25, Š29) dále Jaroš 1964, 1968, 1998 (J64, J68, J98), Molíková 1974 (M74), Jaroš a Kolbek 1981 (KJ81), několik údajů Špryňara z roku 1998 (Šp98) v práci Špryňar et Marek (2001), a konečně Kubíková a Adámek hoc loco 2007 (KA07). 185

4 Ortofotomapa 1. Pitkovická stráň v Praze 10, červeně zvýrazněno zkoumané území. Ortofotomapa 2. Území V hrobech v Praze 4, červeně zvýrazněno zkoumané území. 186

5 Přehled květeny Pitkovické stráně Druhy obecně nalézané ve všech pracích jsou bez dalších poznámek, druhy nenalezené v roce 2007 jsou podtrženy se zkratkou autora a letopočtem: Acer pseudoplatanus, Acinos arvensis J68, M74, KJ81, Agrimonia eupatoria, Agrostis canina KJ81, Agrostis capillaris, Agrostis vinealis KJ81, Achillea millefolium agg., Alliaria petiolata, Anthoxanthum odoratum, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Artemisia campestris M74, KJ81, Artemisia vulgaris M74, Asperula cynanchica, Asplenium septentrionale KJ81, Avenella flexuosa, Avenula pratensis, Bothriochloa ischaemum Š25, KJ81, Brachypodium sylvaticum M74, Campanula patula KJ81, Campanula rotundifolia, Capsella bursa-pastoris KJ81, Carex caryophyllea Šp98, Carex hirta J68, KJ81, Carex cf. pairae KJ81, Carex praecox, Carlina vulgaris Š 25, KJ81, Caucalis platycarpos Š25, KJ81, Centaurea cyanus KJ81, Centaurea jacea, Centaurea scabiosa, Centaurea stoebe, Centaurea triumfettii, Cerastium arvense, Cirsium acaule Jaroš do 71, Convolvulus arvensis, Crepis biennis J98, Cuscuta europaea KJ81, Dactylis glomerata, Daucus carota M74, Deschampsia caespitosa M74, Dianthus carthusianorum, Dianthus deltoides KJ81, Dianthus gratianopolitanus J64, Echium vulgare, Elytrigia repens, Epilobium angustifolium KJ81, Erophila verna M74, KJ81, Eryngium campestre, Euonymus europaea, Euphorbia cyparissias, Euphrasia stricta M74, KJ81, Fallopia convolvulus, Festuca rupicola, Festuca valesiaca M74, Filipendula vulgaris, Fragaria viridis KJ81, Gagea bohemica, Gagea pratensis Šp98, Galeopsis angustifolia KJ81, Galeopsis ladanum KJ81, Galeopsis speciosa KJ81, Galeopsis tetrahit M74, KJ81, Galium aparine KJ81, Galium mollugo s.l. KJ81, Galium pomeranicum KJ81, Galium pumilum, Galium verum, Geranium pratense, Geum urbanum, Glechoma hederacea KJ81, Helianthemum grandifl orum subsp. obscurum, Heracleum sphondylium, Herniaria glabra KJ81, Hieracium laevigatum KJ81, Hieracium lachenalii, Hieracium murorum KJ81, Hieracium racemosum KJ81, Hieracium sabaudum KJ81, Hieracium umbellatum KJ81, Hypericum perforatum, Chenopodium hybridum KJ81, Chenopodium polyspermum KJ81, Impatiens parvifl ora, Jasione montana, Knautia arvensis, Koeleria macrantha, Koeleria pyramidata, Lactuca viminea Š25, KJ81, Lamium album KJ81, Lilium bulbiferum KA07 (vysazeno v prohlubni), Linaria vulgaris M74, KJ81, Linum catharticum M74, J68, KJ81, Lotus corniculatus, Lupinus polyphyllus KJ81, Luzula campestris KJ81, Luzula nemorosa KJ81, Lychnis viscaria, Medicago falcata KJ81, Medicago minima M74, Myosotis stricta M74, J68, KJ81, Odontites vernus subsp. serotinus KJ81, Ornithogalum kochii Š 25, KJ81, Phleum phleoides, Pilosella sp., Pimpinella saxifraga, Pinus nigra, Plantago lanceolata, Poa angustifolia, Poa bulbosa J64, J68, Š25, KJ81, Poa compressa, Poa nemoralis KJ81, Poa pratensis KJ81, Polygala vulgaris KJ81, Potentilla arenaria, Potentilla argentea, Potentilla filiformis Šp98, Potentilla reptans KJ81, Potentilla tabernaemontani, Prunella vulgaris KJ81, Prunus avium, Prunus spinosa, Pseudolysimachion spicatum, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Pyrethrum corymbosum, Quercus petraea, Quercus robur, Ranunculus auricomus agg. KJ81, Robinia pseudacacia, Rosa canina, Rosa elliptica, Rubus idaeus, Rumex acetosa KJ81, Rumex acetosella, Salvia pratensis, Sambucus nigra, Sanguisorba minor, Saxifraga granulata Š25, KJ81, Scabiosa ochroleuca, Scleranthus perennis, Scrophularia nodosa KJ81, Securigera varia, Sedum acre KJ81, Sedum refl exum, Sedum sexangulare, M74, KJ81, Senecio jacobaea (sem řadíme i údaj o druhu Senecio erucifolius z práce Molíková 1974, později publikovaný v práci Jaroš et Kolbek 1981, který považujeme za determinační omyl pocházející ze záměny za S. jacobaea, viz též Špryňar et Münzbergová 1998), Silene latifolia subsp. alba KJ81, Solanum dulcamara KJ81, Sorbus aucuparia, Taraxacum sect. Ruderalia M74, KJ81, Teucrium chamaedrys KJ81, Thymus glabrescens J68, KA07, Thymus pannonicus M74, Thymus praecox KJ81, Thymus pulegioides, Tragopogon orientalis Š25 Tragopogon pratensis KJ81, Trifolium alpestre, Trifolium arvense, Trifolium dubium, Trifolium montanum, Trifolium repens KJ81, Trisetum fl avescens KA07, Urtica dioica KJ81, Verbascum lychnitis, Veronica dillenii KJ81, Veronica chamaedrys KJ81, Veronica prostrata M74, KJ81, Veronica verna J64, Vicia angustifolia J98, Vicia cracca KJ81, Vicia hirsuta, Vicia sepium KJ81, Vicia tenuifolia, Vicia tetrasperma, Vicia villosa M74, Viola arvensis KJ81, Viola hirta KA07, Viola tricolor KJ

6 Změny ve složení květeny a vegetace Pitkovické stráně Soupis druhů zjištěných během let na Pitkovické stráni, od průzkumů Šimra, Molíkové, Jaroše, Kolbeka až po současnost, ukazuje několik skutečností. V prvé řadě se projevuje rozdílná znalost obtížnějších rodů, jako je Agrostis, Galeopsis, Hieracium, rozlišení u Festuca rupicola a Festuca valesiaca, příp. Koeleria macrantha a Koeleria pyramidata, nepravidelnost výskytu jednoletých druhů a určitá nejistota v zahrnutí i bližšího okolí (druhy lesní, polní plevele). Pokud se tedy zaměříme jen na hodnocení populací dobře určitelných druhů, můžeme konstatovat některé trendy. V průzkumu z roku 2007 chybí druhy Artemisia campestris, Carlina vulgaris, Teucrium chamaedrys, Veronica prostrata, Thymus praecox, tedy druhy termofytika, které se zde vyskytovaly na hranici s mezofytikem, kterou podrobně popisuje a rozebírá Šimr (1925 a 1929). Z druhů, které podle Šimra vymezovaly tuto hranici ve 20. letech 20. století, zejména Bothriochloa ischaemum a Lactuca viminea, nebyla Bothriochloa ischaemum zaznamenána již ani Molíkovou v 70. letech a Lactuca viminea se vyskytovala ještě v 80. letech, ale v současnosti chybí. Dá se tedy usuzovat, že teplomilné druhy zvolna ustupují k severu (tedy směrem k teplejší oblasti, směrem od hranice termofytika s mezofytikem). V 80. letech se naopak objevuje řada druhů obecně rozšířených v mezofytiku a zejména invaze ovsíku vyvýšeného a nálet růže a trnky. Mnoho těchto běžně rozšířených lučních i ruderálních druhů nebylo však v roce 2007 zaznamenáno. Travní porost byl značně mezernatý a podrostlý vitálním mechovým patrem. V území probíhá již od 80. let 20. století intenzivní management, spočívající v kosení dvakrát ročně a odstraňování náletu růže a trnky. Péče je směřována hlavně na populaci koniklece lučního a na snížení konkurence ostatních druhů, zejména trav. To může být příčinou ústupu některých náročnějších druhů, na této lokalitě však nežádoucích. Výsledkem je i snížení počtu druhů: Jaroš a Kolbek (1981) zaznamenali kolem 150 druhů, autoři současné studie pouze kolem 90 druhů. Tento úbytek se však netýkal základního souboru druhů důležitých pro klíčové společenstvo Pulsatillo-Avenochloetum (viz níže). Květena chráněného území V hrobech Jednotlivé floristické údaje existují v práci Palka ( ) a v kartotéce pořízené Kubíkovou v letech (Kubíková 1981 ms.). Vybrané (zejména ochranářsky významné) druhy zmínil v retrospektivní práci Vávra (1993). Květenu území v roce 1993 prozkoumal Smrček (1993). Recentní průzkum provedli Kubíková a Adámek v roce Z druhů zjištěných při floristickém výzkumu Palka v letech (Palek se zaměřoval jen na zajímavější druhy v různých částech Prahy) uveďme : Anthericum ramosum Pa59, Anthyllis vulneraria Pa54, Artemisia campestris Pa60, Asperula cynanchica Pa54, Calluna vulgaris Pa76,54, Campanula glomerata Pa54, Carex caryophyllea Pa54, Cytisus scoparius Pa64, Daphne cneorum Pa53, Dianthus carthusianorum Pa59, Euphorbia cyparissias Pa60, Genista germanica Pa60, Helianthemum grandifl orum subsp. obscurum Pa54, Hypericum perforatum Pa60, Jasione montana Pa54, Peucedanum oreoselinum Pa54,60, Pimpinella saxifraga Pa54, Pseudolysimachion spicatum Pa54,60, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Pa55, 57, Pyrethrum corymbosum Pa59, Saxifraga granulata Pa54, Scabiosa ochroleuca Pa60, Silene otites Pa54, Trifolium alpestre Pa54, Trifolium arvense Pa54, Viola rupestris Pa65. Druhy podtržené nebyly již později nalezeny. Stejně tak nebyl zaznamenán Orchis morio, který se na pahorku vyskytoval podle sdělení místních občanů ještě počátkem 70. let a jehož výskyt uvádí také Vávra (1993). Další údaje zaznamenané Kubíkovou v letech jsou uloženy v archivu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, středisko pro Prahu a střední Čechy. Tentokrát byla snaha zaznamenat i běžné druhy, a to i druhy podél prameniště Lhoteckého potoka. Vávra (1993) konstatuje plošný ústup a vymizení vzácnějších druhů zdejší květeny, které tu zaznamenal v minulých desetiletích (převážně na konci 60. let 20. století). Druh Daphne cneorum tehdy rostl zejména v severovýchodní části území, nyní již v území neroste. Druh Orchis morio rovněž vyhynul. Koniklec Pulsatilla pratensis subsp. bohemica se tu dříve vyskytoval údajně v mnoha stech exemplářích, v roce 1992 Vávra zaznamenal jediný exemplář. Poměrně četné porosty druhu Gagea bohemica vymizely a přežilo několik málo sterilních rostlin. 188

7 V roce 1993 provedl detailní floristický průzkum území Smrček (1993), v roce 1998 zaznamenal v území některé rostlinné druhy Špryňar (in Špryňar et Marek 2001). V roce 2007 byl floristický průzkum chráněného území opakován. Jaro tohoto roku bylo velmi suché a nepříznivé pro vývoj jednoletých druhů. Proto pravděpodobně řada z nich nebyla opětovně nalezena. Přibyly některé běžné druhy, jiné běžné druhy nebyly nalezeny. Došlo však i k úbytku některých významnějších druhů, které jsou vyznačeny zkratkami autorů. Objevil se překvapivě jeden trs kvetoucího kavylu Ivanova (Stipa pennata). Nově byly proti všem předcházejícím excerpovaným průzkumům nalezeny i další druhy, např. Festuca rubra, Fragaria viridis, Poa bulbosa, Poa palustris, Rosa rubiginosa, Verbascum densifl orum. Seznam druhů zaznamenaných v chráněném území V hrobech V následujícím seznamu taxonů cévnatých rostlin jsou shrnuty všechny údaje z nám známých excerpovaných prací. U taxonů, které nebyly v území zjištěny v roce 2007, jsou uvedeny zkratkami nálezci (literární prameny) a roky nálezů. Ku J. Kubíková (Kubíková 1981 ms.) Pa L. Palek (Palek ) Sm K. Smrček (Smrček 1993) Šp P. Špryňar (Špryňar et Marek 2001) Acer pseudoplatanus Sm93, Agropyron repens, Agrostis capillaris, Agrostis vinealis Šp98, Achillea collina, Achillea millefolium agg., Ajuga genevensis Ku80, Alopecurus pratensis, Anthericum ramosum, Anthriscus sylvestris Sm93, Anthyllis vulneraria, Arabidopsis thaliana Sm93, Arabis glabra, Arctium lappa Sm93, Armeria vulgaris, Arrhenatherum elatius, Artemisia campestris, Artemisia vulgaris, Asperula cynanchica, Atriplex patula Šp98, Atriplex sagittata Sm93, Avenella fl exuosa, Avenula pratensis, Avenula pubescens, Ballota nigra Šp98, Betula pendula, Bistorta major, Bothriochloa ischaemum, Briza media Ku80, Sm93, Bromus mollis, Calluna vulgaris, Caltha palustris Sm93, Calystegia sepium Sm93, Šp98, Campanula glomerata Pa54, Ku80, Sm93, Campanula patula Sm93, Campanula rotundifolia, Campanula trachelium Sm93, Capsella bursa pastoris, Carex acuta, Carex acutiformis Sm93, Carex caryophyllea Pa54, Ku80, Sm93, Carex cespitosa, Carex hirta, Carex humilis,carex praecox Ku80, Centaurea jacea, Centaurea stoebe, Centaurea triumfettii, Cerastium arvense, Cirsium canum Ku80, Sm93, Cirsium vulgare Sm93, Convolvulus arvensis, Crepis biennis, Crepis foetida subsp. rhoeadifolia Ku80, Sm93, Cuscuta epithymum Sm93, Cynoglossum officinale Ku80, Cytisus nigricans, Cytisus scoparius, Dactylis glomerata, Daphne cneorum Pa53, Vávra 1993, Daucus carota Šp98, Dianthus carthusianorum Pa59, Ku80, Sm93, Šp98, Dianthus deltoides, Echinops sphaerocephalus Sm93, Echium vulgare, Epilobium angustifolium Sm93, Equisetum arvense, Equisetum palustre Šp98, Erophila verna Ku76, Sm93, Eryngium campestre, Euphorbia cyparissias, Euphrasia stricta Ku81, Sm93, Fallopia convolvulus, Festuca ovina Šp98, Festuca rubra, Festuca rupicola, Filipendula ulmaria, Filipendula vulgaris, Fragaria vesca Sm93, Fragaria viridis, Gagea bohemica Ku73, 77, 80, Sm 93, Dostálek 2004: ojediněle, průzkum 2007: za plotem, Gagea pratensis Ku07, Galega offi cinalis Sm93, Galeopsis ladanum Sm93, Galeopsis tetrahit Sm93, Šp98, Galium album, Galium aparine Šp98, Galium boreale Ku80, Galium pomeranicum Šp98, Galium pumilum Ku80, Sm93, Galium verum, Genista germanica, Genista tinctoria, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Heracleum sphondylium, Hieracium pilosella Ku80, Sm93, Šp98, Hieracium sabaudum, Hypericum perforatum, Chenopodium album agg. Sm93, Šp98, Chenopodium pedunculare Šp98, Iris pseudacorus, Jasione montana, Knautia arvensis, Koeleria macrantha, Lactuca serriola Sm93, Šp98, Lathyrus pratensis Sm93, Leontodon hispidus, Leucanthemum vulgare, Ligustrum vulgare Sm93, Linaria vulgaris Ku81, Sm93, Šp98, Linum catharticum Sm93, Lolium perenne Šp 98, Lotus corniculatus, Luzula campestris Ku80, Sm93, Luzula cf. multifl ora Šp98, Lychnis fl os-cuculi Ku80, Sm93, Lysimachia vulgaris Šp98, Lythrum salicaria Ku81, Sm93, Šp98, Matricaria discoidea Šp98, Melilotus albus Sm93, Melilotus offi cinalis Sm93, Myosotis sylvatica Sm93, Orchis morio Kubíková 1981 (do 70. let), Peucedanum oreoselinum, 189

8 Phalaris arundinacea, Phleum pratense, Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, Plantago media Sm93, Poa angustifolia, Poa annua Sm93, Poa bulbosa, Poa palustris, Poa pratensis, Poa trivialis Šp98, Polygonum aviculare, Potentilla anserina Sm93, Potentilla arenaria, Potentilla argentea, Pseudolysimachion spicatum, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Pa 54 velmi hojně v souvislých porostech, Ku 76,77,80 jednotlivé exempláře roztroušeně, Ku 80 asi 12 kvetoucích jedinců, Sm93, Šp98, Dostálek 2004: ojedinělé exempláře, Kubíková+Adámek 2007: asi 15 kvetoucích jedinců na dvou místech, Pyrethrum corymbosum, Pyrethrum parthenium Šp98, Pyrus sp., Quercus robur, Rhinanthus minor, Rosa canina, Rosa corymbifera, Rosa gallica Rieger 76 (Kubíková 1981), Rosa rubiginosa, Rubus fruticosus agg. Sm93, Rumex acetosa, Rumex acetosella, Rumex thyrsifl orus Šp98, Salvia pratensis Sm93, Salvia verticillata Sm93, Sambucus nigra Sm93, Sambucus racemosa Sm93, Sanguisorba minor, Sanguisorba offi cinalis, Saxifraga granulata Pa54, Ku80, Sm93, Scabiosa ochroleuca Pa60, Ku80, Sm93, Scirpus sylvaticus, Scleranthus perennis, Securigera varia Sm93, Sedum refl exum, Sedum sexangulare, Senecio jacobaea (k tomuto druhu řadíme i údaj o výskytu S. erucifolius, zjevně vzniklý determinační záměnou v práci Smrček 1993), Senecio viscosus Sm93, Sieglingia decumbens Ku81, Silene latifolia subsp. alba Sm93, Sm98, Silene otites Pa54, Kubíková 1981, Sisymbrium loeselii, Sisymbrium offi cinale Sm98, Stellaria graminea Sm93, Stipa pennata jeden trs 07, Symphytum offi cinale Ku81, Sm93, Tanacetum vulgare Ku80, Sm93, Šp98, Taraxacum sect. Ruderalia, Teucrium chamaedrys, Thlaspi perfoliatum, Thymus glabrescens, Thymus praecox Ku80, Sm93, Thymus pulegioides, Torilis japonica Šp98, Tragopogon orientalis Sm93, Trifolium alpestre, Trifolium arvense, Trifolium campestre Sm93, Trifolium dubium, Trifolium medium Šp98, Trifolium montanum, Trifolium repens, Tripleurospermum inodorum Sm93, Šp98, Trisetum fl avescens Šp98, Tussilago farfara Sm93, Urtica dioica, Verbascum densiflorum, Veronica chamaedrys, Vicia cracca, Vicia hirsuta, Vicia sepium Sm93, Vicia tenuifolia, Viola arvensis Sm93, Viola riviniana Sm93, Viola rupestris Pa65, Viola tricolor Sm93, Viola sp. Změny ve složení květeny a vegetace území V hrobech Z druhů, které nebyly v roce 2007 opětovně nalezeny, je třeba si povšimnout absence druhů vzácnějších, jako je Ajuga genevensis, Campanula glomerata, Rosa gallica, Saxifraga granulata, Scabiosa ochroleuca a Thymus praecox, druhů ekologicky vázaných na bohatší suché trávníky až skalní stepi. Místy hojný jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) ukazuje na postupující acidifikaci lokality na ordovických břidlicích. Významnou ztrátou je druh Daphne cneorum, který podle sdělení L. Palka zmizel po vypálení trávy na pahorku a stejně byla pravděpodobně postižena i Silene otites, výrazný zástupce termofytů. Ke konci 80. let proběhla, tak jako i jinde na suchých stepních trávnících, invaze ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). Tato invaze pravděpodobně souvisela se zvýšeným spadem oxidů dusíku a současně s obdobím značně deštivých letních měsíců.v současné době, kdy je pro území zpracován ochranářský plán, podle kterého Magistrát hlavního města Prahy objednává pravidelné kosení jednou nebo i dvakrát za rok, podle potřeby i pastvu ovcí a koz, byla invaze zastavena. Travnaté porosty mají celkově pestrý ráz, hlavní dominanty jsou trávy kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), smělek štíhlý (Koeleria macrantha) a místy ovsíř luční (Avenula pratensis) s řadou dvouděložných druhů. Ve fytocenologických snímcích na ploše kolem 20 m² jsme zaznamenali až přes 40 druhů trav a dvouděložných rostlin a bohatou pokryvnost mechového patra. Rostlinná společenstva Na obou lokalitách byly v červnu 2007 zapsány fytocenologické snímky, které byly srovnány se snímky z práce Jaroš a Kolbek (1981). Soubor těchto snímků je v Tab.1. Pro hodnocení pokryvnosti byla použita stupnice podle montpelliérské školy, modifikovaná van der Maarelem et al. (1979). Druhy v tabulce jsou srovnány podle frekvence v celém souboru snímků. 190

9 Graf 1. PCA Triplot, snímky porostů Pulsatillo-Avenochloetum z tab. 1. Jaroš a Kolbek (1981) identifikovali společenstvo jako Pulsatillo-Avenochloetum, snímky v Tab.1 z obou lokalit této fytocenóze dobře odpovídají. Aby se zjistilo, jak jsou snímky rozloženy, byla provedena analýza PCA, vyjádřená v grafu 1. I když snímky z jednotlivých lokalit a časových období jsou si blíže, celkově je soubor snímků z exponovaných částí lokalit značně homogenní. Odlišuje se poněkud snímek č. 8, který byl na lokalitě Pitkovická stráň zapsán na vlhčím úpatí stráně. 1. osa vysvětluje 23 % variability, 2. osa 17,1 %. 191

10 Graf 2. RDA, rozdíly mezi lokalitami V hrobech a Pitkovická stráň. Graf 2 (test RDA) ukazuje rozdíl mezi lokalitami. Analýza vyšla statisticky průkazně, F = 1,980, T = 0,248, p = 0,0220, 499 permutací. Lokalita vysvětluje 24,8 % variability. V grafu je zobrazeno 58 druhů. Mezi výskyty druhů byly vloženy dodatečné proměnné (supplementary variables), vycházející z Ellenbergových hodnot pro jednotlivé druhy. Tento test naznačuje, že na Pitkovické stráni rostou druhy teplomilnější, světlomilnější, což může souviset se zvýšenou potenciální radiací na této lokalitě (stat. průkazné) a s kontinentálním rozšířením, zatímco lokalita V Hrobech je vhodnější pro druhy vlhkomilnější a náročnější na živiny. Tyto údaje byla ověřeny průkazným t-testem. (Pozn.: průkazně vyšla jen kontinentalita a potenciální radiace, ostatní jen ne.) 192

11 Graf 3. RDA, Pitkovická stráň, změny v čase. Další test (graf 3) se snažil hodnotit změny na Pitkovické stráni mezi lety 1981 a Statistické testy pro vložené dodatečné proměnné vyšly neprůkazné, jedině průkazný byl test na teplomilnost druhů, která byla vyšší v roce F=1,818, T=0,267, p=0, permutací. Čas vysvětluje 26,7 % variability. 193

12 Tab. 1. Současné fytocenologické snímky (2007) z chráněných území V hrobech a Pitkovická stráň ve srovnání se snímky z roku 1981 Relevé number frekvence No. relevé in table Year Date (day/month) 28/6 28/6 28/6 28/6 19/6 19/6 19/6 19/6 Relevé area (m 2 ) Aspect (degrees) Slope (degrees) Cover herb layer (%) Cover moss layer (%) locality (VH = V hrobech, PS = Pitkovická stráň) VH VH VH VH PS PS PS PS PS PS PS Euphorbia cyparissias 1 2a + + 2a 2m 2m 2m 2a 1 2a 11 Dianthus carthusianorum r m Festuca rupicola 2m 2b 2a 2a 2b 2b 2a 2a 2b 2a 3 11 Pseudolysimachion spicatum 1 1 2m 1 2a 2m 2m Trifolium montanum r Plantago lanceolata Avenula pratensis 2a + + 2a 2m 2m 2a. 2b 2a 2a 10 Galium verum b 1 1 2a 10 Cerastium arvense 2m r + 2m. 2a Koeleria macrantha 2a 2a. 2a m 2a 1 10 Pimpinella saxifraga agg Hieracium pilosella 2a 2b 2m a 9 Potentilla arenaria m m + 9 Centaurea stoebe + + 2m b 1 2m 1 9 Asperula cynanchica + 2a 1. 2a a 1 9 Pulsatilla pratensis subsp. bohemica a 2a 1. 2m 1 2a 8 Thymus pulegioides Hypericum perforatum r Lotus corniculatus Scabiosa ochroleuca.... r r 2a Arrhenatherum elatius m 2a Agrostis capillaris + + r Rumex acetosella subsp. acetosella.... r Knautia arvensis r Rosa canina agg r 5 Phleum phleoides Campanula rotundifolia Trifolium alpestre Thymus glabrescens... 2a + 2m 2m Achillea millefolium agg

13 Trifolium arvense r Peucedanum oreoselinum +. 2a 2a Helianthemum grandifl o- rum s.lat a Galium album Potentilla argentea Armeria elongata r Jasione montana r Avenella fl exuosa Scleranthus perennis Achillea collina Filipendula vulgaris m... 3 Ornithogalum kochii Luzula campestris... r Lychnis viscaria Myosotis stricta Pyrethrum corymbosum Poa angustifolia Veronica dillenii Saxifraga granulata Rosa rubiginosa Vicia tenuifolia Sedum refl exum r Senecio jacobaea r 2 Veronica chamaedrys Centaurea jacea Carex humilis Carex praecox Gagea bohemica Anthericum ramosum Echium vulgare r Festuca rubra Centaurea triumfettii m Elytrigia repens Koeleria pyramidata Dianthus deltoides Stipa pennata.. r Tanacetum vulgare. r Veronica prostrata Viola arvensis Leucanthemum vulgare agg.... r Arabis glabra. r Artemisia campestris Verbascum densifl orum. r Verbascum lychnitis Poa pratensis Carex caryophyllea m.. 1 Centaurea scabiosa

14 Hieracium umbellatum r.. 1 Hieracium lachenalii.... r Hieracium racemosum Calluna vulgaris Avenula pubescens Genista tinctoria Luzula luzuloides Lathyrus pratensis Geranium pratense Trifolium dubium. r Hypochaeris radicata Agrostis vinealis Teucrium chamaedrys Rumex acetosa. r Anthyllis vulneraria... r Eryngium campestre Erophila verna Anthriscus sylvestris r Prunus spinosa juv Salvia pratensis Genista germanica 2m Robinia pseudacacia juv Quercus robur juv Viola sp Poznámky k lokalizaci snímků v Tab.1 sn. 1: V Hrobech, úpatí kopečku v Z části území, sn. 2: V Hrobech, střední část kopečku v Z části území, sn. 3: V Hrobech, vrcholová plošinka kopečku v Z části území, sn. 4: V Hrobech, plochá vrcholová plošinka ve střední části území, sn. 5: Pitkovická stráň, vrcholová plošinka nad lomem, sn. 6: Pitkovická stráň, hřeben nad lomem pod snímkem 5, sn.7: Pitkovická stráň, plošinka u zahloubené staré těžební jámy, sn. 8: Pitkovická stráň, plošinka na úpatí svahu u prvé jámy odspoda, sn. 9 až 11: Pitkovická stráň Jaroš a Kolbek Diskuse a závěry Obě lokality byly vyhlášeny jako místa výskytu nápadných kvetoucích druhů koniklece českého a křivatce českého. Poutaly pozornost však též výskytem řady dalších teplomilných druhů se subkontinentálním výskytem, jak se o tom zmiňuje již Šimr (1925, 1929). V současné studii jsme se snažili zjistit, jak tyto druhy, Šimrem nazývané zbytkové, tj. z jejich původně většího areálu v postglaciálu, se v územích udržují. Jak je ze seznamů patrno, lze zaznamenat stále značnou část druhů pozorovaných Šimrem na Pitkovické stráni nebo Palkem na stráni V Hrobech, nicméně řada se stala nezvěstnou. Týká se to druhů Ajuga genevensis, Campanula glomerata, Rosa gallica, Saxifraga granulata, Scabiosa ochroleuca a Thymus praecox na lokalitě V Hrobech, nemluvě o Daphne cneorum, Silene otites a Orchis morio. Na Pitkovické stráni chybí Artemisia campestris, Carlina vulgaris, Teucrium chamaedrys, Veronica prostrata, Thymus praecox, Bothriochloa ischaemum a Lactuca viminea, z nichž nejpřekvapivější je vymizení Bothriochloa ischaemum, kterou Šimr ve 20. letech označuje jako druh téměř invazní. Co se týče hlavního společenstva Pulsatillo-Avenochloetum, jehož struktura je podmínkou udržení populace nejsledovanějšího druhu Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, je možno konstatovat, že spole- 196

15 čenstvo se jeví jako stabilní na obou lokalitách i ve srovnání s údaji z roku 1981, jak prokázaly statistické testy. Závěrem lze konstatovat, že sledovaným lokalitám se nevyhnul ústup řady populací citlivějších druhů na izolovaných, civilizací dotčených, byť chráněných místech. Přesto zůstává zachován základní soubor druhů vytvářejících společenstvo pro život ohrožených druhů. Management praktikovaný na obou územích a spočívající v kosení trávníku, vysekávání výmladků dřevin a příležitostné pastvě se ukazuje jako vhodný pro zachování hlavních sledovaných druhů. Je však třeba citlivě zásahy upravovat podle chodu počasí v jednotlivých létech. Literatura Hejný S. et Slavík B. (eds.) (1988): Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha, 557 str. Hrouda L. (1989): Křivatec český pravý Gagea bohemica (Zauschn.) J.A. et J.H. Schult subsp. bohemica. Studie ČSAV, Praha, 89/10: Jaroš V. (1964): Fytogeografická studie okolí Jevan. Diplomová práce. [depon. in Pedagogický institut Brandýs n. Labem] Jaroš V. (1968): Pitkovická stráň zajímavé botanické naleziště. Ochrana přírody, příloha Ochranářský průzkum 4: 16. Jaroš V. (1998): Rostlinná společenstva jihovýchodní části Prahy se zřetelem na botanicky významná území. Natura Pragensis, Praha, 14 (1997): Jaroš V., Kolbek J. (1981): Vegetace chráněného naleziště Pitkovická stráň v Praze 10. Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 16: Kolbek J., Hroudová Z., Hrouda L. (1980): Vegetační poměry vrchu Baba u Křivoklátu. Studie ČSAV, Praha, No. 1: Kubát K. (ed.): Klíč ke květeně České republiky. 928 str., Academia, Praha. Kubíková J. (1981 ms.): Seznam druhů na CHN V hrobech. Ms. [depon. in Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha] Molíková M. (1974): Botanická inventarizace chráněného naleziště Pitkovická stráň. Ms., 6 p. [depon. in Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha] Palek L. ( ): Příspěvek ke květeně Prahy I II. Zpr. Čs. Bot. Spol., Praha, 12: , 1977 et 13: 17 28, Řezáč M. (2001) Recentní výskyt křivatce českého (Gagea bohemica) v údolí Rokytky u Říčan. Muz. a současnost, Roztoky, ser. natur., 15: Skalický V. (1985): Květena Prahy v minulosti a současnosti. Staletá Praha. Přírodovědný význam Prahy, 15: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, Praha. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S. a B. Slavík (eds.): Květena České socialistické republiky, p Academia, Praha. Smrček K. (1993): Zpráva o výsledcích inventarizace vyšších rostlin na ChPÚ V hrobech, Praha 4, Modřany, provedené v průběhu roku Ms., 7 p. Šimr J. (1925): O teplomilné květeně v okolí Uhřiněvse. Čas. Nár. musea, Praha, 99: Šimr J. (1929): O teplomilné květeně v okolí Uhřiněvse. Čas. Nár. musea, Praha, 103: Špryňar P. (1998): Biogeographical meaning of relic islands of xerothermophilous grasslands maintained by human activities on southeastern outskirts of Prague (Central Bohemia), P In: Kovář P. et al. [eds.]: Present and historical nature-culture interactions in landscapes. International conference program and abstract book. Prague. Špryňar P., Řezáč M., Sádlo J., Rieger M. et Manych J. (1998): Příspěvek k poznání pražské květeny. Natura Pragensis, Praha, 14 (1997): Špryňar P. et Marek M. (2001): Květena pražských chráněných území. Ms., 103 p. [depon. in Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha] 197

16 Špryňar P. et Münzbergová Z. (1998): Prodromus pražské květeny. Muz. a současnost, Roztoky, ser. natur., 12: van der Maarel E. (1979): Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. Vegetatio, 39: Vávra J. (1993): Dva pohledy do modřanské přírody. Odbor životního prostředí MÚ Praha-Modřany, 18 p. Recenzoval doc. RNDr. L. Hrouda, CSc. 198