Masarykova univerzita

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita"

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Recepce násilí v médiích optikou žáků vybrané základní školy Reception of media violence by students of a selected elementary school Bakalářská práce Autorka práce: Michaela Pišiová Vedoucí práce: PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. Brno 2013

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně dne

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Jaromíru Volkovi, Ph.D. za jeho trpělivý přístup a cenné rády, dále ředitelům a pedagogům základních škol, kteří mi umožnili sběr dat pro účely výzkumu, a v neposlední řadě bych ráda poděkovala těm, kteří mi byli oporou během celého studia.

4 Obsah 1. Úvod Teoretická část Média a jejich vliv Násilí v médiích Kontext násilí v médiích Typologie násilí v médiích Teorie vlivu násilí v médiích Kultivační teorie Pozitivní hodnocení účinků Negativní hodnocení účinků Vliv hudby na vnímání násilí v médiích u prepubescentů Hudební kapitál Metodologická část Výzkumný problém Cíle výzkumu Výzkumné otázky a hypotézy V1: Jak hodnotí respondenti násilné jednání obsažené ve videoukázkách? V2: Jaké postoje zaujímají respondenti vůči funkcím násilí v médiích? V3: Existuje vztah mezi hudebním kapitálem respondentů a jejich recepcí násilí ve videoukázkách? Základní a výběrový soubor Metoda výzkumu Analytická část Charakteristika výběrového souboru Hodnocení násilného jednání ve videoukázkách Postoje respondentů k funkcím násilí v médiích... 46

5 4. 4 Vliv výše hudebního kapitálu respondentů na jejich vnímání násilí v médiích Závěr analytické části Závěr Diskuze Použitá literatura Elektronické zdroje Jmenný rejstřík Seznam tabulek a grafů Příloha... 71

6 1. Úvod Snažíme-li se porozumět problematice násilí v médiích, musíme svoji pozornost zaměřit nejen na vizuální podobu násilí a jeho kontext, ale i na konstrukci významů, která probíhá na úrovni divácké percepce. Interpretace násilných činů je do značné míry podmíněna sociokulturními, biologickými a individuálními aspekty jedince. Výzkumným problémem bakalářské práce je odpovědět na otázku, zda existuje vztah mezi vysokou konzumací násilných mediálních obsahů a asociálním jednáním prepubescentů, což jsou mladí lidé ve věku let (Veselá, 2006: 23; Langmeier, Krejčířová, 2007: 143). Média často poukazují na souvislosti kriminality nezletilých se sledováním násilí na televizní obrazovce či hraním násilných počítačových her. Hlavním cílem práce je tedy popsat způsoby, jakými žáci vybraných základní škol vnímají násilí v médiích. Na prepubertální období jsme se záměrně zaměřili kvůli charakteristickým rysům období, kterým jedinci procházejí. Rozvíjí se jim logické, formálně abstraktní a kritické myšlení, vývoj vizuálního vnímání, morální hodnocení a empatie. Prepubescent prochází psychickými změnami, které jsou způsobeny hledáním vlastní identity. Snaží se nalézt odpovědi na své pochybnosti a dotazy v imaginárním světě počítačových her, příbězích z telenovel v televizi. (Veselá, 2006: 65). Předpokládáme tedy, že média mohou mít v tomto období silný vliv na vývoj osobnosti člověka. Důvodem našeho zájmu o tuto problematiku jsou výsledky Národní studie televizního násilí, které uvádí, že průměrné americké dítě spatří do svých 18 let násilných televizních scén zahrnujících vražd (Strasburger, 2004: 57). Vysoká konzumace násilí v médiích se tak může v extrémních případech spolupodílet na kriminalitě nezletilých a mladistvých (Felson, 1996: 104). V kontextu České republiky od roku 1990 do roku 2000 vzrostl počet mladistvých pachatelů ve věku od 15 do 18 let o 100 % a dětí ve věku do 15 let o 160 %. Od roku 1989 vzrostl počet pachatelů do 18 let o 121 %, což ukazuje explozi kriminality mezi mládeží. Týká se to pouze objasněných trestných činů. (Skoblová, 2000). Ačkoliv se kriminalita nezletilých a mladistvých od roku 2001 trvale snižuje (Marešová, 2008), (z)právy nižších státních zastupitelství upozorňují na gradaci protiprávní činnosti nezletilých a mladistvých pachatelů, ve smyslu posunu od trestné majetkové činnosti směrem k násilné trestné činnosti, když většinou se jedná u mladistvých pachatelů o sériovou trestnou činnost. (Nejvyšší 1

7 státní zastupitelství, 2009: 16). Na základě těchto informací nás tedy zajímá, zda se tento trend projeví ve vnímání násilí v médiích ze strany respondentů. Média zastupují v životě člověka nepostradatelnou roli, je tedy potřeba se ptát, zda mohou média prepubescenty ovlivňovat a zda působí silná konzumace mediálních obsahů na jejich vztah k násilí. Ve vztahu k recepci násilí v médiích budeme testovat roli hudebního kapitálu respondentů. Předpokládáme, že aktivní hudební činností a vysokým hudebním zájmem se zvyšuje senzitivita prepubescentů vůči násilí v médiích. Bakalářská práce je strukturovaná následujícím způsobem. Nejprve představíme teoretický rámec vlivu médií na nezletilé a mladistvé, koncepty násilí v médiích a jeho mediální účinky na konzumenty. Dále vysvětlíme koncept hudebního kapitálu jakožto jedné ze součástí kapitálu kulturního. Domníváme se totiž, že existuje souvislost mezi hudebním kapitálem žáků a jejich senzitivitou vůči násilí v médiích. Zmíněné teoretické koncepty poté použijeme k vlastnímu výzkumu na vybraných základních školách. Rozhodli jsme se formou dotazníkového šetření ověřit, zda konzumace médií působí na české žáky ve věku let. Získané výsledky šetření poté shrneme a diskutujeme omezení vyplývající ze zvolené metody. 2

8 2. Teoretická část V naší práci jsme se rozhodli prozkoumat vliv konzumace násilí v médiích na vnímání násilí ze strany prepubescentních konzumentů. V následující kapitole stručně popíšeme, jak k fenoménu násilí v médiích přistupují autoři zabývající se násilím v médiích. Dále definujeme základní kontextuální prvky, které determinují interpretaci násilného jednání dle zmiňovaných teorií, a shrneme typologii násilí v médiích Média a jejich vliv Média představují v bakalářské práci jeden ze stěžejních konceptů, ačkoliv jejich definice nemá jasně vymezené hranice. Pojmem média rozumíme označení přímých individuálních prostředků komunikace (např. řeč), jednotlivých organizací masové komunikace (např. redakce), sociální instituce (např. demokratický tisk) a digitálních zařízení (např. televize, počítač). (Urban, 2011: 48). V naší práci se zaměříme zejména na účinky televize, jelikož se k nim váže dobře ukotvená zahraniční i česká literatura, a počítačové hry, které po konzumentovi vyžadují aktivní přístup, tudíž mohou mít na jeho vnímání násilí silnější vliv (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34). Přesto musíme mít na paměti, že vnímání násilí je multidimenzionální proces, což znamená, že prepubescenty ovlivňuje mnoho dalších faktorů (např. sociokulturní prostředí, institucionální či rodinné působení, individuální charakteristiky atp.). V západní společnosti reprezentuje sledování médií třetí místo na žebříčku denních aktivit člověka, po spánku a práci. V České republice v roce 2000 užívala média 1 mladá generace (15-30 let) 37,2 hodin týdně a populace nad 30 let 42,38 hodin týdně. Údaje z roku 2008 vykazují v ČR pokles střední doby sledování televize v hodinách za týden (měřeno od dubna 2002, věk nad 15 let), přičemž konečná týdenní hodnota sledování médií se pohybuje kolem 21h. Zájem se patrně přesouvá k internetu a domácímu kinu (Musil, 2010: 41). Rozdělení času mezi jednotlivá média je nerovnoměrné a v různých zemích různé, ale výrazná převaha televize je obecným jevem. Důvod je dán emoční působivostí a vysokou komunikační efektivitou obrazové komunikace (Musil, 2010: 42). Nedostatek životních zkušeností a nízká schopnost kritického myšlení je u prepubescentních dětí důvodem jejich vyšší náklonosti a důvěřivosti k médiím než u dospělých. Více než dospělí podléhají reklamním sdělením a 1 Studie zahrnuje televizi, internet a rozhlas 3

9 věří, že média zachycují reálný svět. Média u mladých lidí ovlivňují jejich vnímání sociálního chování a sociální reality, pomáhají utvářet kulturní normy a předávají informace, které mohou mít vliv na jejich rozhodování. Rovněž média náctiletým ukazují, jak se lze efektivně vyrovnat s problémy jejich věku, jako jsou genderové role, řešení konfliktů, navázání kontaktu s opačným pohlavím, sexuální očekávání a stres (Strasburger, 2004: 55-56). Média mohou mít rovněž vliv na agresivní tendence a jednání konzumentů. Feshbach v závěru svých studií o mediálním vlivu dochází k přesvědčení, že sledování násilných televizních obsahů podporuje agresivitu diváků (Kunczik, 1995: 221). Média představují fenomén, který má na vývoj dětí a adolescentů v moderní společnosti nezměrný vliv, ačkoliv se jeho účinky podceňují. Podcenění vlivu médií dobře dokumentuje koncept tzv. třetí osoby, bylo prokázáno, že mladí i dospělí lidé věří, že médiím nepodléhají tolik jako ostatní. V důsledku toho k médiím nepřistupují s dostatečným kritickým odstupem, což se může odrazit v mnoha již řečených aspektech (Strasburger, 2004: 54) Násilí v médiích Násilí v médiích (angl. media violence) je běžně užívaný pojem, k němuž se váže mnoho výzkumů a každý ho definuje různým způsobem. Existují dva hlavní přístupy k definici násilí v médiích, a to z hlediska psychického a fyzického ublížení. Za psychické násilí v médiích lze označit takové jednání, které způsobuje duševní utrpení formou verbální agrese, výhružek a psychického týrání (Boyle, 2005: xi). Patří sem tedy šikana, ponižování, vydírání, psychický nátlak, bezohlednost, atp. Fyzickým násilí se poté rozumí explicitní vizuální znázornění aktu agrese (nejčastěji fyzického útoku, napadení nebo útočného chování) jedné lidské bytosti vůči druhé. (Murdza (2011: 187). Aspekt zobrazení fyzického útoku či hrozby zdůrazňují i další studie (Wilson et al., 2002: 21; Huesmann, Taylor, 2006: 395). Wilson a kolektiv (2002: 21) dodávají, že za násilné je třeba považovat i takové projevy lidského jednání, které fyzicky poškozují jedince či skupinu, ačkoliv jejich původ nám není znám. Mnozí autoři oba zmíněné aspekty násilí propojují a definují násilí v médiích jako narušení fyzického i psychického klidu člověka, které zahrnuje záměr a ublížení (Potter, Warren, 1998: 44; Anderson et al., 2003: 101). George Gerbner (1998a: 16) uvažuje o násilí v médiích v hlubších souvislostech a podotýká, že násilí ať už vážné či humorné, je v zásadě demonstrace 4

10 moci. Doplňuje, že ženy, děti, lidé mladí, chudí, handicapovaní a Američané asijského původu se ocitají na spodní příčce žebříčku televizního násilí. Stejné stanovisko zaujímá i Nancy Snow (2001: 24), která dodává, že násilí v dramatech a zpravodajství vyobrazuje oběti a pachatele z hlediska moci, čímž prezentuje jedinci jeho místo v sociálním žebříčku řízeném společností. Pro účely naší práce budeme pracovat s definicemi násilí ve smyslu fyzického ublížení na zdraví. Stejně jako Potter a Warren (1998: 44) definici fyzického násilí rozšíříme o poškozování majetku, abychom pokryli všechny typy násilí, které lze fyzicky provést. Na základě nastíněného teoretického backgroundu formulujeme násilí v médiích jako explicitní vizuální znázornění aktu agrese, která je cílena na druhého člověka, skupinu osob, zvíře či majetek Kontext násilí v médiích Jelikož cílem práce je popsat způsoby, jakými respondenti vnímají násilné mediální obsahy, zaměříme se nyní na popis kontextu násilného jednání. Projevy násilí v médiích mohou být totiž hodnoceny z hlediska více faktorů, které působí na celkový dojem diváka a mohou pozměnit jeho interpretaci násilného jednání. Narativní kontext nám poskytuje vysvětlení pro jakoukoliv filmovou scénu, a tím i vysvětlení, proč se v ní objevuje násilí. (Giles, 2012: 46). Potter a kolektiv (1995) navrhují ucelený systém kontextuálních prvků násilných mediálních scén, se kterými budeme pracovat v metodologické části práce. Autoři definují kontext násilného jednání podle intence a motivu agresora, ocenění násilí, následků útoku, přítomnosti humoru a realistického ztvárnění násilné scény. Jednotlivé kontextuální prvky násilí v médiích nyní popíšeme. Potter a kolektiv (1995) vycházejí při definici intence z teorie Meesa (1990: ), který ji rozděluje dle tří kritérií neuváženost, kdy pachatel dostatečně nezváží možné důsledky svých činů. Bezohlednost, která odkazuje k záměrnému přehlížení negativních dopadů svého jednání, se kterými je vykonavatel jednoznačně obeznámen. Bezohlednost se vztahuje i na nedbalé dodržování povinností a pravidel, jež následně ústí v újmu jiného člověka či skupiny. A třetí kritérium zákeřnost vyznačující se aktivním plánovaným útokem či pomstou vůči druhé osobě či pasivním přihlížením nekalým praktikám na základě nízkých pohnutek. Mees upozorňuje, že pasivní prvky intence, jako je nedodržení povinnosti či nezájem zabránit páchanému násilí, nemohou být považovány za projev agrese, byť toto jednání v důsledcích zapříčiní ublížení. Namísto 5

11 toho ovšem aktivní i pasivní popudy, které škodí druhým a současně jim lze zabránit, označuje autor jako morální provinění (Mees, 1990: 289). Intence je úzce spjata s motivem. Potter a kolektiv (1995) při definici motivu odkazují na Guntera, podle kterého je motiv, definovaný legálním či morálním kontextem chování, důležitým prostředkem veřejného vnímání násilí (Potter et al., 1995: 4). Tzv. hrdinské násilí je iniciováno postavami zastupujícími kladnou roli. Napodobování násilí páchané kladnou postavou může vést k problematičtějším účinkům násilí než násilí páchané zápornou postavou (Carter, Weaver, 2003: 3). Z toho vyplývá, že činy defenzivní či prosociální, byť trestné, nacházejí u společnosti legitimní opodstatnění, čímž se váha jejich násilnosti snižuje. Kladná postava je často původcem násilí, což znamená, že násilí je oprávněné a stává se funkční metodou pro vypořádání se s problémy. (Frazier, 2009: 1). Do hodnocení násilných scén dále vstupuje faktor odměn a trestů. Pokud televizní narace prezentuje trest či odměnu pachateli násilí, diváci skrze tyto podněty interpretují přijatelnost násilí. (Potter, Smith, 1999: 122). Pokud je agresivní jednání oceněno, či nepotrestáno, zvyšuje se pravděpodobnost, že se pozitivně změní pohled a přístup diváka k užívání násilí (Media Violence Commission, 2012: 338; Coyne, Archer, Eslea, 2004: 235). Odměny zvyšují pravděpodobnost opakování nově naučeného chování, které potažmo posilňují proces učení. Televizní divák není odměněn přímo za agresivní chování, které pozoruje v násilném filmu, ovšem hráč videoher je odměňován přímo. (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 25). Většina počítačových her odměňuje agresivní akce vyšším statusem, body, penězi či postupem do dalšího kola; po hráči je tedy explicitně vyžadováno, aby užíval násilí pro dokončení hry (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34). Vnímání násilí v médiích také ovlivňuje vyobrazení důsledků násilného činu pro oběť. Zranění, případně smrt oběti, znevažují uznání hrdiny, které by v opačném případě mohl získat. Vizualizace důsledků násilí redukuje jeho účinky na diváka, jelikož důsledky figurují v procesu sledování média jako nepřímý trest (Anderson et al., 2003: 98-99). Již v 80. letech Gunter vyslovuje názor, že diváci považují za závažnější to násilí, jehož následky na obětech jsou ve scéně přítomny (Potter et al., 1995: 503). Mezi dětskými pořady z 62 % nenalezneme zobrazení negativních důsledků násilí 6

12 (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34-35). S dětskými pořady se také váže další kontextuální prvek, humor. Národní studie televizního násilí v USA poukazuje na to, že přibližně 40 % násilných scén obsahuje formu humoru, a to přímo v násilném aktu či užitou osobou, jež je se situací spjata (Anderson et al., 2003: 101). Užitý vtip může zesměšnit násilný čin, čímž zvyšuje riziko účinku na agresivní chování diváka. Násilí objevující se v kontextu humoru může být subjektivně hodnoceno jako nenásilné, ačkoliv by objektivně bylo definováno jako násilné. Výstavba vtipné pointy mediálního násilí se jeví jako problematická, jelikož snižuje divákovy zábrany a násilí trivializuje, což může v dlouhodobém měřítku vést k jeho divákově desenzitizaci vůči násilí (Gunter, Harrison, Wykes, 2003: 257, Potter et al., 1995: 500). Uplatnění vtipu nejčastěji pozorujeme v dětských animovaných filmech, ve kterých jsou postavičky opakovaně zraňovány bez vážných následků. Poslední kontextuální prvek, který podmiňuje vnímání násilného činu jako závažného, je jeho realistická podoba. Realistické ztvárnění násilí v divákovi podněcuje vyšší vnímavost vůči dalším okolnostem, jako je forma násilí a jeho důsledky pro oběti (Gunter, Harrison, Wykes, 2003: 162). Násilí prováděné lidmi vede k intenzivnějším reakcím než násilí páchané kreslenými charaktery či loutkami. (Potter, Smith, 2000: ). Násilí v kreslených seriálech tak není vnímáno jako ohrožující či zdraví nebezpečné, jelikož újma oběti neodpovídá skutečnosti. Gunter konstatuje, že čím více se jeví prostředí jako reálné, tím vážněji bude násilný čin vnímán (Potter et al., 1995: 503). Popsané kontextuální prvky, které ve své studii používají Potter a kolektiv (1995), jsou relevantní i pro náš výzkumný problém. Vysoká konzumace násilí médií obnáší sledování násilných jednání, která jsou zobrazená v různých výše popsaných kontextech. Konzument tak opakovaně na základě kontextu posuzuje násilnost scén. I v naší práci budeme pracovat s popsanými kontextuálními prvky, abychom byli schopni odlišit, jak respondenti vnímají jednotlivé typy násilí, které představíme v další kapitole Typologie násilí v médiích V kapitole popíšeme typologii násilí v médiích tak, jak se k ní staví česká a zahraniční literatura. Přiblížíme nejčastější uváděná dělení, z nichž jedno budeme aplikovat v metodologické části práce. 7

13 Jirák a Köpplová (2003: 126) rozlišují násilí v médiích implicitní (tedy pouze naznačené, které si musí uživatel domyslet či představit) od explicitního (předvedeného nebo podrobně popsaného, zpravidla včetně následků) a dále násilí faktické (předváděné např. ve zpravodajství, kde je inspirované skutečnými událostmi, či ve sportovních přenosech) od fiktivního (předváděného ve smyšlených příbězích, jakými jsou např. kriminální či akční filmy). Popsané rozdělení považujeme za základní, ačkoliv nedostačující pro náš cíl práce. Rozhodli jsme se, že budeme pracovat s násilím fyzickým, tudíž do našeho záměru nelze zahrnout kategorii implicitního násilí. Dalším přístupem k typologizaci násilí v médiích je dělení podle Národní studie televizního násilí (dále NSTN) 2 v USA, která je často citována ve vztahu k účinkům na konzumenty médií. Typologie vymezuje čtyři typy mediální reprezentace, která dle NSTN podněcuje děti k podceňování vážnosti reálného násilí mezi lidmi: - Nepotrestané násilí NSTN uvádí, že ve zhruba jedné třetině násilných programů v USA figuruje záporná postava, která za své činy není potrestána. - Bezbolestné násilí téměř polovina veškerého televizního násilí v USA nezobrazuje bolest obětí. - Zábavné násilí tento typ se často objevuje v dětských kreslených pořadech, ve kterých je pointa vtipu vystavěna na opakovaném násilném chování mezi hlavními postavami - Heroické násilí přibližně 40 % násilí v americké televizi je iniciováno protagonisty zastupující kladnou roli. Násilí páchané záporným hrdinou může být méně problematické než násilí způsobené kladným hrdinou, který za své činy získá sociální uznání a ocenění. (Carter, Weaver, 2003: 3). Navrženou typologii rovněž nemůžeme pro náš cíl práce použít, jelikož pracuje pouze se čtyřmi kontextuálními prvky, což považujeme za nedostatečné. Kategorie nezohledňují například realistické ztvárnění násilí, které rovněž značnou měrou vstupuje do vnímání násilných scén ze strany konzumentů. Naproti tomu typologie Murdzy (2011: 188) je pro náš výzkumný problém přínosná, jelikož dobře mapuje fyzické násilí tak, jak jsme ho na základě literatury 2 National Television Violence Study 8

14 definovali pro naše potřeby. Současně lze na jednotlivé typy násilí aplikovat téměř všechny kontextuální prvky popsané v předchozí kapitole. - Samoúčelné konzumní násilí zejména akční filmy, horory, kriminálky; násilí je v tomto případě často samoúčelné a vytržené z kontextu; - Reálné násilí televizní zpravodajství, realistické a dramatické záběry z válek, nehod a katastrof; - Abstraktní násilí sci-fi seriály, různé mysteriózní filmy s okultní tematikou, které vzbuzují obavy z paranormálních a nadpřirozených jevů zahalených tajemstvím; - Destruktivní násilí protagonisté bezdůvodně všechno ničí a ohrožují své okolí, často se tato forma násilí vyskytuje v hudebních klipech; - Měkké násilí má méně drastickou podobu, vyskytuje se zejména v programech pro děti, v dětských animovaných filmech a pohádkách. Další část práce se bude věnovat teoriím vlivu násilí v médiích. Zajímá nás, jak mohou být prepubescenti ovlivněni sledováním násilných mediálních obsahů, jelikož se to může odrazit i na jejich jednání v reálném životě Teorie vlivu násilí v médiích Ohledně účinků násilí v médiích na konzumenty nepanuje ve vědeckém poli jednotný názor. Následující kapitola přiblíží teorie, které se zabývají účinky násilí v médiích na konzumenta. Nejprve představíme kultivační teorii George Gerbnera, který zásadně přispěl do diskuze mediálních účinků prokázaným rozdílem ve vnímání reality mezi slabými a silnými konzumenty médií. Dále popíšeme teorie účinků z hlediska jejich pozitivního a negativního hodnocení, se kterými budeme pracovat v dalších částech práce Kultivační teorie Centralizovaný systém televize přináší relativně koherentní systém obrazů a zpráv do každého domova. Dle Gerbnera (1998b) tento systém od útlého dětství kultivuje dispozice a preference členů společnosti, čímž se stává zdrojem socializace a každodenních informací. Gerbner spatřuje rozdíly ve vnímání reality mezi tzv. slabými a 9

15 silnými diváky totožných demografických skupin 3 ; tento rozdíl nazývá kultivačním diferenciálem (Gerbner, 1998b: ). Slabé a silné konzumenty odlišuje v počtu sledovaných hodin televize denně, přičemž slabí konzumenti se věnují televizním obsahům 0-2 hodiny denně, střední konzumenti 2-3 hodiny denně a silní konzumenti 4 a více hodin denně. Z výsledků provedeného longitudinálního výzkumu vyšlo najevo, že silní konzumenti televize inklinují k potlačení rozdílů mezi virtuálním a reálným světem, což se projevuje v mnoha aspektech. Silní konzumenti například mnohem častěji očekávají, že se stanou obětmi násilného činu než konzumenti slabí, dále vyžadují větší ochranu, vykazují slabší důvěru k ostatním lidem a častěji míní, že se lidé starají pouze sami o sebe (Gerbner, 1998b: 185). Kultivační účinky jsou umocněny mechanismy rezonance a mainstreamu. K rezonanci dochází v případě intenzivnější interakce mezi zprávou a kontextem konkrétní populační skupiny. Vztah mezi sumou sledování a strachem ze zločinu je silnější mezi těmi, kteří žijí ve vysoce kriminálních urbánních oblastech (Gerbner, 1998b: 182). Televize dále přispívá k šíření mainstreamu, tedy k unifikaci hodnot a názorů napříč širokým diváckým spektrem. Jeho masivní propagace zapříčiňuje relativní homogenizaci a absorpci různorodých názorových proudů, a to zejména u silných konzumentů médií (Gerbner, 1998b: 183) Pozitivní hodnocení účinků Existuje několik významných teorií, které se vlivem sledování násilí zabývají. Na nejvyšší úrovni abstrakce je můžeme rozdělit na teorie, které vlivu sledování přisuzují pozitivní charakteristiky (teorie katarze, teorie inhibice, teorie neúčinnosti) a teorie, které se vyjadřují ve smyslu negativního vlivu na konzumenta a jeho vývoj (teorie nabuzení, teorie utlumení, teorie učení, teorie racionalizace, teorie znecitlivění). V následující části si je přiblížíme. Teorie katarze Teorie emocionální katarze předpokládá, že jedinec uvolňuje své agresivní tendence a tenze za pomoci substituční neškodné činnosti s intenzitou potenciální agrese. S pojmem katarze se můžeme setkat již u Aristotela, který věřil, že divadelní hry nabité emocemi umožňují divákovi se tzv. očistit se od svých emocí. Tragédie odstraňuje úzkostné 3 Pohlaví, věk, rasa, vzdělání, příjem, politická orientace (Gerbner, 1998b: 182) 10

16 pocity duše vzbuzováním soucitu a hrůzy. Uvádí se, že se tím dociluje zmenšení úzkosti na únosnou míru. (Aristoteles, 1996: 124). Teorie katarze se rozvíjí v kontextu mediálních studií, které poukazují, že jedinci imaginativně uvolňují agresivní impulsy prostřednictvím sledování fiktivního násilí. Přívrženci katarzní teorie většinou vycházejí z existence vrozeného agresivního pudu a tvrdí, že dynamickým spoluprožíváním násilných činů, pozorovaných u fiktivních modelů, ubývá ve fantazii odhodlání recipienta projevit vlastní agresivní chování (postulát funkční ekvivalence forem agrese). (Kunczik, 1995: 221). S tímto výkladem přichází v 50. až 70. letech Feshbach. Z výsledků studie v 70. letech, kterou vedl s kolegou Singerem, vyplývá, že chlapci, kteří po dobu 6 týdnů sledovali pouze televizní programy s nenásilnou tematikou, vykazovali vyšší známky agrese než chlapci sledující násilné programy (Gunter, 2008: 1072). Gunter k tomuto výzkumu podotýká, že existují i jiná vysvětlení této evidence. Dle jeho mínění chlapci ve skupině bez televizního násilí projevovali frustraci, jelikož jim nebylo umožněno zvolit si program dle libosti a byli nuceni sledovat obsahy, které je nebavily. Zároveň zpochybňuje závěry šetření směřující k platnosti teorie katarze s ohledem na jejich nekonzistentní povahu. V současnosti se objevuje více výzkumů, které tuto teorii popírají, od svých původních myšlenek se odklání i Feshbach: Výsledky mi ukázaly, že podmínky, za jakých může ke katarzi dojit, nejsou běžné. Podmínky podporující agresi se vyskytuji mnohem častěji. (Kunczik, 1995: 221). Teorie inhibice Teorie vychází z předpokladu, že televizní násilí v divákovi vyvolává strach, čímž snižuje jeho odhodlání k agresivnímu jednání (Feshbach, Tangley, 2008: 389; Huesmann, Taylor, 2006: 402). Koncept behaviorální inhibice spočívá v podnícení stavů úzkosti (často indikovaných vysokým fyziologickým napětím) v situacích spjatých se strachem či trestem. Vyvolaná úzkost je způsobena imaginativními negativními scénáři, které si jedinec asociuje s následky násilných činů (Kirsh, 2006: 42). Dle teorie inhibice sledování násilných obsahů v médiích přispívá k utvoření sítě představ o možných důsledcích násilí pro oběť a její blízké, které paralyzují agresivní nutkání konzumenta. Potter a Smith (2000) se ve svém šetření zabývají kontextem násilí v médiích, který vede k vyvolání strachu spíše než k nabuzení agresivního jednání. Definují tak čtyři 11

17 kontextuální prvky, které dle jejich názoru podmiňují inhibiční proces, a to realistické ztvárnění scény, následky pro oběť, stupeň odměny a použití zbraní. Jiné poznatky konstatují, že strachu pravděpodobněji podlehne divák, který sleduje násilí páchané vůči atraktivní oběti, násilí neoprávněné či nezasloužené, realisticky ztvárněné opakované násilí a násilí nepotrestané (Anderson et al., 2003). Cantor ve své knize Mommy, I m Scared identifikuje u dětí a náctiletých strach jako důsledek sledování násilí v médiích, přičemž hrůzostrašné násilné vzpomínky se mohou jedinci vracet i v období dospělosti. Autorka zjistila, že i jedna pouhá scéna může vést v dlouhodobém měřítku ke strachu z konkrétních lidí, míst či situací. V některých případech docházelo k obranné reakci i u triviálního násilí nezávisle na formátu zpracování. Adolescenti nejčastěji prožívali strach či úzkost po zhlédnutí přírodních katastrof a zločinů ublížení na zdraví, avšak pouze ojediněle zakoušeli globálnější a abstraktnější formy strachu týkající se devastace životního prostředí, ekonomické nejistoty a války (Hogan, 2005: ). Teorie neúčinnosti Teorie neúčinnosti argumentuje, že sledování násilných mediálních obsahů nevyvolává v recipientovi žádné změny v chování. Názor, že masmediálně distribuované násilí není pro genezi skutečného násilí významné, je zastáván mj. s odůvodněním, že doposud žádná studie nepřinesla jednoznačný důkaz nárůstu násilí indukovaného médii. Tito autoři argumentují, že nálezy z laboratorních studií jsou silně přeinterpretovány a některé problémy jsou v rámci výzkumu často ignorovány. (Kunczik, 1995: 223). Dle Freedmana filmy a televizní programy nejsou vytvářeny s úmyslem, aby tlumočily zprávu, že násilí je správné, či aby přesvědčily lidi k účasti na páchání trestné činnosti. Slouží pouze zábavě, nesnaží se o to být přesvědčivými, ale populárními. Tudíž by nemělo být překvapením, že nemají žádný efekt na agresivní jednání diváků či jejich postoje vůči násilí (Freedman 2002: 204). Násilí v médiích dle teorie neúčinnosti může způsobit pouze krátkodobé účinky jako jakýkoliv jiný podnět, jelikož každá společnost sdílí o násilí relativně ucelené představy. V kontextu současného televizního vysílání převládá všeobecná představa, že násilí prodává, tedy že posiluje prožitek diváků z programu (Gunter, Harrison, Wykes, 2003: 11). Z teoretického hlediska je obsah udělán tak, aby vzbudil a udržel pozornost: 12

18 Násilné činy jsou od ostatního děje zřetelně odlišeny akcí a dynamikou (hudbou). (Kunczik, 1995: 220). Dnes se objevují na televizní obrazovce i takové formy násilí, které v divákovi neprobouzejí žádné reakce. Jedná se o scény odehrávající se ve fantazijním prostředí, zahrnující kreslené postavy či humorný kontext. Ze subjektivního hlediska mohou být tudíž hodnoceny jako nenásilné, ačkoliv z hlediska objektivního obsahují velké množství násilí (Gunter, Harrison, Wykes, 2003: 11). Teorii neúčinnosti zmiňujeme jako poslední teorii ve vztahu k pozitivnímu hodnocení účinků televizního násilí. Následující kapitola představí teorie, které přistupují k násilí z hlediska negativního vlivu na konzumenta Negativní hodnocení účinků Teorie nabuzení Teze nabuzení či spuštění uvádí, že sledování násilných obsahů může krátkodobě vést k bezprostřední excitaci jedince (angl. arousal), při níž jsou zábrany konzumenta potlačeny touhou jednat (Bandura, 1973: 53; Potter, Smith, 1999: 304). Krátkodobý účinek lze vysvětlit celkovým vzrušením diváka či pouhým posílením konkrétních emocí, které Zillmann definuje paradigmatem tzv. transferu excitace (angl. excitation-transfer paradigm). Jinými slovy, pokud je člověk stále nabuzen z čehokoliv, co se v nedávné chvíli odehrálo, a nyní je konfrontován se situací, která ho přiměje emocionálně reagovat, mě by tuto emoci člověk prožívat intenzivněji a jeho chování by mělo být výraznější než v případě, kdy k předchozímu vzrušení nedošlo. Znamená to tedy, že reziduální zbytek emoce dokáže podle této teorie posílit prožitek emoce následující; například pocit hněvu může posílit pocit strachu, který může intenzifikovat sexuální napětí ústící v agresivní popud. Platí jediná podmínka, že dotyčný si nesmí být vědom působení emoce předchozí. Validita zmíněného paradigmatu byla demonstrovaná pro rozsáhlou škálu emočních prožitků. Bylo například dokázáno, že rezidua excitace z fyzického vyčerpání mohou zesílit vztek a agresivní chování, pocity egoismu, altruistické tendence a sexuální vzrušení (Zillmann, 1991: ). Dle autora lze aplikovat tato zjištění i v oblasti účinků mediálního násilí, což znamená, že během sledování násilí může být naše vnímání ovlivněno jakoukoliv předchozí emocí. Teorií nabuzení se zabýval již v 60. letech Berkowitz (1964), který svými výsledky dokládá, že za určitých okolností se po zhlédnutí násilných obsahů v televizi zvyšuje pravděpodobnost agresivního jednání jedinců. V 80. letech podstatný objev 13

19 učinil Feshbach (1972) ve svém výzkumu zabývajícím se percepcí násilí v reálných událostech a fiktivních dramatech. Na výzkumném vzorku studentů provedl experiment, ve kterém jedné skupině prezentoval násilnou událost jako reálnou reportáž a druhé jako fikci. Autor prokázal vyšší agresivní odezvy u skupiny, jež vnímala událost jako skutečnou. V posledních letech tematiku rozšířili autoři Xie a Lee (2008) o šetření, který se soustředil na jednotlivce vyhledávající vzrušení (angl. arousal-seeking). Vysokoškolští studenti po zhlédnutí upoutávek filmů hodnotili, zda si film užijí, či neužijí. Z výsledků je patrné, že studenti vyhledávající vzrušení očekávají od násilných filmů vyšší stupeň pobavení než od filmů s nenásilným obsahem. Paradoxně studenti, kteří vzrušení spíše nevyhledávají, očekávají od obou verzí filmů stejné pobavení. Anderson a Bushman (2001: 356) hovoří o účincích videoher. Dle jejich názoru, i nenásilná hra může zvýšit agresivní reakci hráče kvůli frustraci, kterou během hry může pociťovat. Podobně vzrušující nenásilné hry mohou posílit napětí, ovšem pouze násilné hry by měly přímo vést agresivní myšlenky a jednání a stimulovat dlouhotrvající rozvoj agresivních tendencí. Teorie utlumení Dle této hypotézy násilí v televizi legitimizuje jeho použití v reálném životě tím, že de facto zpochybňuje/utlumuje sociální sankce, normy, strach z trestu, které normálně inhibují násilné chování. (Volek, 2011: 30). Utlumením těchto zábran vzniká prostor, ve kterém můžeme realizovat své agresivní tendence. V případě opakovaného zpochybňování se upevňují agresivní schematické vzorce, jež si jedinec v průběhu času osvojí. Tato teze je úzce spjata s problematikou sledování násilí v médiích. Národní studie televizního násilí přibližuje data, dle kterých je pouhých 19 % agresorů v americkém vysílání potrestáno za své činy (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34) a přibližně 40 % násilí páchá kladná postava (Strasburger, 2004: 58). O fenoménu odměn a trestů v médiích jsme již hovořili, proto pouze shrneme výsledky, dle kterých se divák učí agresivním vzorcům s vyšší pravděpodobností, pokud je násilí odměněno, či nepotrestáno. V důsledku zapojení odměn do páchání trestné činnosti může docházet ke změně přístupu jedince k užívání násilí, případně jeho samotné realizaci (Media Violence Commission, 2012: 338; Linder, Werner, 2011: 489; Hoffman, 2011: 12; Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 33; Huesmann, Taylor, 2006: 404; Coyne, Archer, Eslea, 2004: 235; Carter, Weaver, 2003: 6; Wilson et al., 2002: 10). Vysoké riziko představují počítačové hry s násilným obsahem, které explicitně zpochybňují sociální normy a sankce. Hráč tedy 14

20 podléhá struktuře založené na principu odměn a trestů, jinými slovy, čím více násilí hráč spáchá, tím vyšší je jeho postavení ve virtuální hře (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34). Teorie učení Albert Bandura je považován za průkopníka sociální teorie učení (angl. social learning theory). Bandura věří, že jednání může být do značné míry formováno pouhým pozorováním a imitací ostatních. Na počátku 60. let spolu s kolegy Dorothea a Sheila Ross testoval hypotézu, zda se děti agresivnímu chování učí pozorováním. Do výzkumného vzorku zahrnul 36 chlapců a 36 dívek ve věku 37 až 69 měsíců, kteří byli rovnoměrně rozděleni do skupin dle pohlaví a konfrontace s agresivním/neagresivním modelem chování. První část experimentu se odehrávala v herně, kam se odděleně dospělý a dítě přemístili. V polovině případů dospělý model projevoval vysoké známky fyzické i verbální agrese vůči panence Bobo, v opačné situaci si jí nevšímal. Po cca 10 minutách výzkumník přesunul dítě do jiné hrací místnosti, ve které mu po 2 minutách bylo vysvětleno, aby umožnil i jiným dětem hrát si s hračkami, čímž bylo dosaženo stavu frustrace. Po návratu do první herny si dítě smělo hrát i nadále. Z výsledků je patrné, že jedinci, kteří byli vystaveni agresivnímu modelu, zaměřili svoji pozornost na panenku jménem Bobo a imitovali chování dospělých častěji než děti druhé skupiny. Velkou roli sehrálo rovněž pohlaví modelu, děti byly více ovlivněné pohlavím sobě rovným. Chlapci vystaveni mužskému agresivnímu modelu vykazovali více agresivity než chlapci s ženským agresivním modelem. Stejná analogie platila u dívek, ovšem v menším měřítku. O dva roky později totožný tým rozšířil výzkum o experiment zabývající se rozdíly vlivu filmových a reálných modelů. Při užití stejné metody výzkumu, panenky Bobo, se ukázalo, že dítě více podléhá reálné osobě než osobě filmové 4. V souhrnném vyhodnocení autoři došli ke stejným výsledkům jako u prvního šetření (Bandura, Ross, Ross, 1963). Během primární socializace 5 si prostřednictvím pozorování druhých osvojujeme znalostní struktury napomáhající nám v orientaci ve společnosti. Vytváříme ucelené scénáře, které budují naše normativní vědění a internalizují sociální hodnoty. Imitací 4 Filmové postavy byly dále členěny na kreslené a hrané. Skuteční protagonisté filmu měli vyšší vliv na dítě než kreslené postavy. 5 Socializace může být definována jako úplné a důsledné zasvěcení jedince do objektivního světa společnosti či části společnosti. Primární socializace je první socializací, kterou jedinec prochází v období dětství a skrze niž se stává členem společnosti. (Berger, Luckmann, 1999: 129). 15

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Stimulancia a opioidy z pohledu médií

Stimulancia a opioidy z pohledu médií Stimulancia a opioidy z pohledu médií Kateřina Grohmannová AT konference, Měřín 24. května 2006 Obsah Představy a postoje o užívání a uživatelích drog Role médií Cíle výzkumu Výzkumné otázky Základní a

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Připraveno pro: RRTV

Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Připraveno pro: RRTV Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost Připraveno pro: RRTV 30. 11. 2011 Metodologie Cílová skupina: Celá Česká republika Rodiče dětí ve věku 0 15 let Rovnoměrné rozložení vzorku

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí)

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Autor výzkumu: ŠIK CZ, s.r.o. Realizace výzkumu: únor květen 2010 Výzkum proběhl pod dohledem pedagogů zapojených škol. Cíl výzkumného

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě ; TV - diskuse o ČJ - zpráva, oznámení; VkZ- život bez závislostí (reklama

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Rizikové chování mladých řidičů. Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO

Rizikové chování mladých řidičů. Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO Rizikové chování mladých řidičů Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO Rok 2006 Změna ve znění zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, s platností od 1.7. 2006.

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník kritické, poslouchání a pozorování mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě rozlišování zábavních

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník Šikana a spokojenost žáků se vztahy vtřídním kolektivu v průběhu základní školní docházky (užší kritérium: šikana skoro každý den nebo týden) Pavel Letý Pedagogicko psychologická poradna Nový Jičín 28

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy. Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF

Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy. Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF Celkový počet Počet vyplňených Návratnost dotazníků Počet žáků ve třídě 1 7 700 %

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází: BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz

Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Středisko volného času DOMEČEK HOŘOVICE Větrná 869, Hořovice, 268 01 IČO:75085071,tel:311 512 223 www.domecekhorovice.cz Školní vzdělávací program Platný od 1.9.2013 Je vydán na základě zákona č.561/2004

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré PROMĚNY DĚTSKÉ HRY Mezinárodní studentské psychologické dny 12.03.2015 EVA STUPAVSKÁ K zamyšlení

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A - 1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové.

Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Interaktivní výstava na motivy knihy HISTORIE EVROPY Renáty Fučíkové. Výstava je trojdimenzionálním ztvárněním původní české knihy Historie Evropy obrazové putování od Renáty Fučíkové. Expozice má interaktivní

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Projekt výzkumu v graduační práci

Projekt výzkumu v graduační práci Projekt výzkumu v graduační práci Základní manuál Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Fáze výzkumu Přípravná, teoretická fáze (výsledek kumulovaného poznání,precizace výzkumného úkolu, formulace vědecké

Více

D o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"

D o p a d o v á s t u d i e. Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho

Více

Marketingový výzkum 11. Výzkum pro potřeby marketingové komunikace

Marketingový výzkum 11. Výzkum pro potřeby marketingové komunikace Marketingový výzkum 11 Výzkum pro potřeby marketingové komunikace Struktura přednášky Proč realizovat výzkum marketingové komunikace? Příprava výzkumu Přehled typů a metod výzkumu Podstata některých metod

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Nastolování agendy- souvislosti a procesy Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Vývoj problematiky Schopnost médií nastolovat důležité problémy

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Produkt sociální reklama 1 informační kampaň o společnosti nebo produktu. 2 výzva k pomoci. 3 edukace o problému a jeho možném řešení

Produkt sociální reklama 1 informační kampaň o společnosti nebo produktu. 2 výzva k pomoci. 3 edukace o problému a jeho možném řešení Příloha č. 3 Kódovací klíč oba typy reklam A. Námět I. Produkt komerční reklama 1 pochutiny 2 jogurt 3 telefonní a internetové služby 4 úklid a domácnost 5 pivo 6 finanční produkt 7 léky 8 prodejní řetězce

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více