Masarykova univerzita

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita"

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Recepce násilí v médiích optikou žáků vybrané základní školy Reception of media violence by students of a selected elementary school Bakalářská práce Autorka práce: Michaela Pišiová Vedoucí práce: PhDr. Jaromír Volek, Ph.D. Brno 2013

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně dne

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Jaromíru Volkovi, Ph.D. za jeho trpělivý přístup a cenné rády, dále ředitelům a pedagogům základních škol, kteří mi umožnili sběr dat pro účely výzkumu, a v neposlední řadě bych ráda poděkovala těm, kteří mi byli oporou během celého studia.

4 Obsah 1. Úvod Teoretická část Média a jejich vliv Násilí v médiích Kontext násilí v médiích Typologie násilí v médiích Teorie vlivu násilí v médiích Kultivační teorie Pozitivní hodnocení účinků Negativní hodnocení účinků Vliv hudby na vnímání násilí v médiích u prepubescentů Hudební kapitál Metodologická část Výzkumný problém Cíle výzkumu Výzkumné otázky a hypotézy V1: Jak hodnotí respondenti násilné jednání obsažené ve videoukázkách? V2: Jaké postoje zaujímají respondenti vůči funkcím násilí v médiích? V3: Existuje vztah mezi hudebním kapitálem respondentů a jejich recepcí násilí ve videoukázkách? Základní a výběrový soubor Metoda výzkumu Analytická část Charakteristika výběrového souboru Hodnocení násilného jednání ve videoukázkách Postoje respondentů k funkcím násilí v médiích... 46

5 4. 4 Vliv výše hudebního kapitálu respondentů na jejich vnímání násilí v médiích Závěr analytické části Závěr Diskuze Použitá literatura Elektronické zdroje Jmenný rejstřík Seznam tabulek a grafů Příloha... 71

6 1. Úvod Snažíme-li se porozumět problematice násilí v médiích, musíme svoji pozornost zaměřit nejen na vizuální podobu násilí a jeho kontext, ale i na konstrukci významů, která probíhá na úrovni divácké percepce. Interpretace násilných činů je do značné míry podmíněna sociokulturními, biologickými a individuálními aspekty jedince. Výzkumným problémem bakalářské práce je odpovědět na otázku, zda existuje vztah mezi vysokou konzumací násilných mediálních obsahů a asociálním jednáním prepubescentů, což jsou mladí lidé ve věku let (Veselá, 2006: 23; Langmeier, Krejčířová, 2007: 143). Média často poukazují na souvislosti kriminality nezletilých se sledováním násilí na televizní obrazovce či hraním násilných počítačových her. Hlavním cílem práce je tedy popsat způsoby, jakými žáci vybraných základní škol vnímají násilí v médiích. Na prepubertální období jsme se záměrně zaměřili kvůli charakteristickým rysům období, kterým jedinci procházejí. Rozvíjí se jim logické, formálně abstraktní a kritické myšlení, vývoj vizuálního vnímání, morální hodnocení a empatie. Prepubescent prochází psychickými změnami, které jsou způsobeny hledáním vlastní identity. Snaží se nalézt odpovědi na své pochybnosti a dotazy v imaginárním světě počítačových her, příbězích z telenovel v televizi. (Veselá, 2006: 65). Předpokládáme tedy, že média mohou mít v tomto období silný vliv na vývoj osobnosti člověka. Důvodem našeho zájmu o tuto problematiku jsou výsledky Národní studie televizního násilí, které uvádí, že průměrné americké dítě spatří do svých 18 let násilných televizních scén zahrnujících vražd (Strasburger, 2004: 57). Vysoká konzumace násilí v médiích se tak může v extrémních případech spolupodílet na kriminalitě nezletilých a mladistvých (Felson, 1996: 104). V kontextu České republiky od roku 1990 do roku 2000 vzrostl počet mladistvých pachatelů ve věku od 15 do 18 let o 100 % a dětí ve věku do 15 let o 160 %. Od roku 1989 vzrostl počet pachatelů do 18 let o 121 %, což ukazuje explozi kriminality mezi mládeží. Týká se to pouze objasněných trestných činů. (Skoblová, 2000). Ačkoliv se kriminalita nezletilých a mladistvých od roku 2001 trvale snižuje (Marešová, 2008), (z)právy nižších státních zastupitelství upozorňují na gradaci protiprávní činnosti nezletilých a mladistvých pachatelů, ve smyslu posunu od trestné majetkové činnosti směrem k násilné trestné činnosti, když většinou se jedná u mladistvých pachatelů o sériovou trestnou činnost. (Nejvyšší 1

7 státní zastupitelství, 2009: 16). Na základě těchto informací nás tedy zajímá, zda se tento trend projeví ve vnímání násilí v médiích ze strany respondentů. Média zastupují v životě člověka nepostradatelnou roli, je tedy potřeba se ptát, zda mohou média prepubescenty ovlivňovat a zda působí silná konzumace mediálních obsahů na jejich vztah k násilí. Ve vztahu k recepci násilí v médiích budeme testovat roli hudebního kapitálu respondentů. Předpokládáme, že aktivní hudební činností a vysokým hudebním zájmem se zvyšuje senzitivita prepubescentů vůči násilí v médiích. Bakalářská práce je strukturovaná následujícím způsobem. Nejprve představíme teoretický rámec vlivu médií na nezletilé a mladistvé, koncepty násilí v médiích a jeho mediální účinky na konzumenty. Dále vysvětlíme koncept hudebního kapitálu jakožto jedné ze součástí kapitálu kulturního. Domníváme se totiž, že existuje souvislost mezi hudebním kapitálem žáků a jejich senzitivitou vůči násilí v médiích. Zmíněné teoretické koncepty poté použijeme k vlastnímu výzkumu na vybraných základních školách. Rozhodli jsme se formou dotazníkového šetření ověřit, zda konzumace médií působí na české žáky ve věku let. Získané výsledky šetření poté shrneme a diskutujeme omezení vyplývající ze zvolené metody. 2

8 2. Teoretická část V naší práci jsme se rozhodli prozkoumat vliv konzumace násilí v médiích na vnímání násilí ze strany prepubescentních konzumentů. V následující kapitole stručně popíšeme, jak k fenoménu násilí v médiích přistupují autoři zabývající se násilím v médiích. Dále definujeme základní kontextuální prvky, které determinují interpretaci násilného jednání dle zmiňovaných teorií, a shrneme typologii násilí v médiích Média a jejich vliv Média představují v bakalářské práci jeden ze stěžejních konceptů, ačkoliv jejich definice nemá jasně vymezené hranice. Pojmem média rozumíme označení přímých individuálních prostředků komunikace (např. řeč), jednotlivých organizací masové komunikace (např. redakce), sociální instituce (např. demokratický tisk) a digitálních zařízení (např. televize, počítač). (Urban, 2011: 48). V naší práci se zaměříme zejména na účinky televize, jelikož se k nim váže dobře ukotvená zahraniční i česká literatura, a počítačové hry, které po konzumentovi vyžadují aktivní přístup, tudíž mohou mít na jeho vnímání násilí silnější vliv (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34). Přesto musíme mít na paměti, že vnímání násilí je multidimenzionální proces, což znamená, že prepubescenty ovlivňuje mnoho dalších faktorů (např. sociokulturní prostředí, institucionální či rodinné působení, individuální charakteristiky atp.). V západní společnosti reprezentuje sledování médií třetí místo na žebříčku denních aktivit člověka, po spánku a práci. V České republice v roce 2000 užívala média 1 mladá generace (15-30 let) 37,2 hodin týdně a populace nad 30 let 42,38 hodin týdně. Údaje z roku 2008 vykazují v ČR pokles střední doby sledování televize v hodinách za týden (měřeno od dubna 2002, věk nad 15 let), přičemž konečná týdenní hodnota sledování médií se pohybuje kolem 21h. Zájem se patrně přesouvá k internetu a domácímu kinu (Musil, 2010: 41). Rozdělení času mezi jednotlivá média je nerovnoměrné a v různých zemích různé, ale výrazná převaha televize je obecným jevem. Důvod je dán emoční působivostí a vysokou komunikační efektivitou obrazové komunikace (Musil, 2010: 42). Nedostatek životních zkušeností a nízká schopnost kritického myšlení je u prepubescentních dětí důvodem jejich vyšší náklonosti a důvěřivosti k médiím než u dospělých. Více než dospělí podléhají reklamním sdělením a 1 Studie zahrnuje televizi, internet a rozhlas 3

9 věří, že média zachycují reálný svět. Média u mladých lidí ovlivňují jejich vnímání sociálního chování a sociální reality, pomáhají utvářet kulturní normy a předávají informace, které mohou mít vliv na jejich rozhodování. Rovněž média náctiletým ukazují, jak se lze efektivně vyrovnat s problémy jejich věku, jako jsou genderové role, řešení konfliktů, navázání kontaktu s opačným pohlavím, sexuální očekávání a stres (Strasburger, 2004: 55-56). Média mohou mít rovněž vliv na agresivní tendence a jednání konzumentů. Feshbach v závěru svých studií o mediálním vlivu dochází k přesvědčení, že sledování násilných televizních obsahů podporuje agresivitu diváků (Kunczik, 1995: 221). Média představují fenomén, který má na vývoj dětí a adolescentů v moderní společnosti nezměrný vliv, ačkoliv se jeho účinky podceňují. Podcenění vlivu médií dobře dokumentuje koncept tzv. třetí osoby, bylo prokázáno, že mladí i dospělí lidé věří, že médiím nepodléhají tolik jako ostatní. V důsledku toho k médiím nepřistupují s dostatečným kritickým odstupem, což se může odrazit v mnoha již řečených aspektech (Strasburger, 2004: 54) Násilí v médiích Násilí v médiích (angl. media violence) je běžně užívaný pojem, k němuž se váže mnoho výzkumů a každý ho definuje různým způsobem. Existují dva hlavní přístupy k definici násilí v médiích, a to z hlediska psychického a fyzického ublížení. Za psychické násilí v médiích lze označit takové jednání, které způsobuje duševní utrpení formou verbální agrese, výhružek a psychického týrání (Boyle, 2005: xi). Patří sem tedy šikana, ponižování, vydírání, psychický nátlak, bezohlednost, atp. Fyzickým násilí se poté rozumí explicitní vizuální znázornění aktu agrese (nejčastěji fyzického útoku, napadení nebo útočného chování) jedné lidské bytosti vůči druhé. (Murdza (2011: 187). Aspekt zobrazení fyzického útoku či hrozby zdůrazňují i další studie (Wilson et al., 2002: 21; Huesmann, Taylor, 2006: 395). Wilson a kolektiv (2002: 21) dodávají, že za násilné je třeba považovat i takové projevy lidského jednání, které fyzicky poškozují jedince či skupinu, ačkoliv jejich původ nám není znám. Mnozí autoři oba zmíněné aspekty násilí propojují a definují násilí v médiích jako narušení fyzického i psychického klidu člověka, které zahrnuje záměr a ublížení (Potter, Warren, 1998: 44; Anderson et al., 2003: 101). George Gerbner (1998a: 16) uvažuje o násilí v médiích v hlubších souvislostech a podotýká, že násilí ať už vážné či humorné, je v zásadě demonstrace 4

10 moci. Doplňuje, že ženy, děti, lidé mladí, chudí, handicapovaní a Američané asijského původu se ocitají na spodní příčce žebříčku televizního násilí. Stejné stanovisko zaujímá i Nancy Snow (2001: 24), která dodává, že násilí v dramatech a zpravodajství vyobrazuje oběti a pachatele z hlediska moci, čímž prezentuje jedinci jeho místo v sociálním žebříčku řízeném společností. Pro účely naší práce budeme pracovat s definicemi násilí ve smyslu fyzického ublížení na zdraví. Stejně jako Potter a Warren (1998: 44) definici fyzického násilí rozšíříme o poškozování majetku, abychom pokryli všechny typy násilí, které lze fyzicky provést. Na základě nastíněného teoretického backgroundu formulujeme násilí v médiích jako explicitní vizuální znázornění aktu agrese, která je cílena na druhého člověka, skupinu osob, zvíře či majetek Kontext násilí v médiích Jelikož cílem práce je popsat způsoby, jakými respondenti vnímají násilné mediální obsahy, zaměříme se nyní na popis kontextu násilného jednání. Projevy násilí v médiích mohou být totiž hodnoceny z hlediska více faktorů, které působí na celkový dojem diváka a mohou pozměnit jeho interpretaci násilného jednání. Narativní kontext nám poskytuje vysvětlení pro jakoukoliv filmovou scénu, a tím i vysvětlení, proč se v ní objevuje násilí. (Giles, 2012: 46). Potter a kolektiv (1995) navrhují ucelený systém kontextuálních prvků násilných mediálních scén, se kterými budeme pracovat v metodologické části práce. Autoři definují kontext násilného jednání podle intence a motivu agresora, ocenění násilí, následků útoku, přítomnosti humoru a realistického ztvárnění násilné scény. Jednotlivé kontextuální prvky násilí v médiích nyní popíšeme. Potter a kolektiv (1995) vycházejí při definici intence z teorie Meesa (1990: ), který ji rozděluje dle tří kritérií neuváženost, kdy pachatel dostatečně nezváží možné důsledky svých činů. Bezohlednost, která odkazuje k záměrnému přehlížení negativních dopadů svého jednání, se kterými je vykonavatel jednoznačně obeznámen. Bezohlednost se vztahuje i na nedbalé dodržování povinností a pravidel, jež následně ústí v újmu jiného člověka či skupiny. A třetí kritérium zákeřnost vyznačující se aktivním plánovaným útokem či pomstou vůči druhé osobě či pasivním přihlížením nekalým praktikám na základě nízkých pohnutek. Mees upozorňuje, že pasivní prvky intence, jako je nedodržení povinnosti či nezájem zabránit páchanému násilí, nemohou být považovány za projev agrese, byť toto jednání v důsledcích zapříčiní ublížení. Namísto 5

11 toho ovšem aktivní i pasivní popudy, které škodí druhým a současně jim lze zabránit, označuje autor jako morální provinění (Mees, 1990: 289). Intence je úzce spjata s motivem. Potter a kolektiv (1995) při definici motivu odkazují na Guntera, podle kterého je motiv, definovaný legálním či morálním kontextem chování, důležitým prostředkem veřejného vnímání násilí (Potter et al., 1995: 4). Tzv. hrdinské násilí je iniciováno postavami zastupujícími kladnou roli. Napodobování násilí páchané kladnou postavou může vést k problematičtějším účinkům násilí než násilí páchané zápornou postavou (Carter, Weaver, 2003: 3). Z toho vyplývá, že činy defenzivní či prosociální, byť trestné, nacházejí u společnosti legitimní opodstatnění, čímž se váha jejich násilnosti snižuje. Kladná postava je často původcem násilí, což znamená, že násilí je oprávněné a stává se funkční metodou pro vypořádání se s problémy. (Frazier, 2009: 1). Do hodnocení násilných scén dále vstupuje faktor odměn a trestů. Pokud televizní narace prezentuje trest či odměnu pachateli násilí, diváci skrze tyto podněty interpretují přijatelnost násilí. (Potter, Smith, 1999: 122). Pokud je agresivní jednání oceněno, či nepotrestáno, zvyšuje se pravděpodobnost, že se pozitivně změní pohled a přístup diváka k užívání násilí (Media Violence Commission, 2012: 338; Coyne, Archer, Eslea, 2004: 235). Odměny zvyšují pravděpodobnost opakování nově naučeného chování, které potažmo posilňují proces učení. Televizní divák není odměněn přímo za agresivní chování, které pozoruje v násilném filmu, ovšem hráč videoher je odměňován přímo. (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 25). Většina počítačových her odměňuje agresivní akce vyšším statusem, body, penězi či postupem do dalšího kola; po hráči je tedy explicitně vyžadováno, aby užíval násilí pro dokončení hry (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34). Vnímání násilí v médiích také ovlivňuje vyobrazení důsledků násilného činu pro oběť. Zranění, případně smrt oběti, znevažují uznání hrdiny, které by v opačném případě mohl získat. Vizualizace důsledků násilí redukuje jeho účinky na diváka, jelikož důsledky figurují v procesu sledování média jako nepřímý trest (Anderson et al., 2003: 98-99). Již v 80. letech Gunter vyslovuje názor, že diváci považují za závažnější to násilí, jehož následky na obětech jsou ve scéně přítomny (Potter et al., 1995: 503). Mezi dětskými pořady z 62 % nenalezneme zobrazení negativních důsledků násilí 6

12 (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34-35). S dětskými pořady se také váže další kontextuální prvek, humor. Národní studie televizního násilí v USA poukazuje na to, že přibližně 40 % násilných scén obsahuje formu humoru, a to přímo v násilném aktu či užitou osobou, jež je se situací spjata (Anderson et al., 2003: 101). Užitý vtip může zesměšnit násilný čin, čímž zvyšuje riziko účinku na agresivní chování diváka. Násilí objevující se v kontextu humoru může být subjektivně hodnoceno jako nenásilné, ačkoliv by objektivně bylo definováno jako násilné. Výstavba vtipné pointy mediálního násilí se jeví jako problematická, jelikož snižuje divákovy zábrany a násilí trivializuje, což může v dlouhodobém měřítku vést k jeho divákově desenzitizaci vůči násilí (Gunter, Harrison, Wykes, 2003: 257, Potter et al., 1995: 500). Uplatnění vtipu nejčastěji pozorujeme v dětských animovaných filmech, ve kterých jsou postavičky opakovaně zraňovány bez vážných následků. Poslední kontextuální prvek, který podmiňuje vnímání násilného činu jako závažného, je jeho realistická podoba. Realistické ztvárnění násilí v divákovi podněcuje vyšší vnímavost vůči dalším okolnostem, jako je forma násilí a jeho důsledky pro oběti (Gunter, Harrison, Wykes, 2003: 162). Násilí prováděné lidmi vede k intenzivnějším reakcím než násilí páchané kreslenými charaktery či loutkami. (Potter, Smith, 2000: ). Násilí v kreslených seriálech tak není vnímáno jako ohrožující či zdraví nebezpečné, jelikož újma oběti neodpovídá skutečnosti. Gunter konstatuje, že čím více se jeví prostředí jako reálné, tím vážněji bude násilný čin vnímán (Potter et al., 1995: 503). Popsané kontextuální prvky, které ve své studii používají Potter a kolektiv (1995), jsou relevantní i pro náš výzkumný problém. Vysoká konzumace násilí médií obnáší sledování násilných jednání, která jsou zobrazená v různých výše popsaných kontextech. Konzument tak opakovaně na základě kontextu posuzuje násilnost scén. I v naší práci budeme pracovat s popsanými kontextuálními prvky, abychom byli schopni odlišit, jak respondenti vnímají jednotlivé typy násilí, které představíme v další kapitole Typologie násilí v médiích V kapitole popíšeme typologii násilí v médiích tak, jak se k ní staví česká a zahraniční literatura. Přiblížíme nejčastější uváděná dělení, z nichž jedno budeme aplikovat v metodologické části práce. 7

13 Jirák a Köpplová (2003: 126) rozlišují násilí v médiích implicitní (tedy pouze naznačené, které si musí uživatel domyslet či představit) od explicitního (předvedeného nebo podrobně popsaného, zpravidla včetně následků) a dále násilí faktické (předváděné např. ve zpravodajství, kde je inspirované skutečnými událostmi, či ve sportovních přenosech) od fiktivního (předváděného ve smyšlených příbězích, jakými jsou např. kriminální či akční filmy). Popsané rozdělení považujeme za základní, ačkoliv nedostačující pro náš cíl práce. Rozhodli jsme se, že budeme pracovat s násilím fyzickým, tudíž do našeho záměru nelze zahrnout kategorii implicitního násilí. Dalším přístupem k typologizaci násilí v médiích je dělení podle Národní studie televizního násilí (dále NSTN) 2 v USA, která je často citována ve vztahu k účinkům na konzumenty médií. Typologie vymezuje čtyři typy mediální reprezentace, která dle NSTN podněcuje děti k podceňování vážnosti reálného násilí mezi lidmi: - Nepotrestané násilí NSTN uvádí, že ve zhruba jedné třetině násilných programů v USA figuruje záporná postava, která za své činy není potrestána. - Bezbolestné násilí téměř polovina veškerého televizního násilí v USA nezobrazuje bolest obětí. - Zábavné násilí tento typ se často objevuje v dětských kreslených pořadech, ve kterých je pointa vtipu vystavěna na opakovaném násilném chování mezi hlavními postavami - Heroické násilí přibližně 40 % násilí v americké televizi je iniciováno protagonisty zastupující kladnou roli. Násilí páchané záporným hrdinou může být méně problematické než násilí způsobené kladným hrdinou, který za své činy získá sociální uznání a ocenění. (Carter, Weaver, 2003: 3). Navrženou typologii rovněž nemůžeme pro náš cíl práce použít, jelikož pracuje pouze se čtyřmi kontextuálními prvky, což považujeme za nedostatečné. Kategorie nezohledňují například realistické ztvárnění násilí, které rovněž značnou měrou vstupuje do vnímání násilných scén ze strany konzumentů. Naproti tomu typologie Murdzy (2011: 188) je pro náš výzkumný problém přínosná, jelikož dobře mapuje fyzické násilí tak, jak jsme ho na základě literatury 2 National Television Violence Study 8

14 definovali pro naše potřeby. Současně lze na jednotlivé typy násilí aplikovat téměř všechny kontextuální prvky popsané v předchozí kapitole. - Samoúčelné konzumní násilí zejména akční filmy, horory, kriminálky; násilí je v tomto případě často samoúčelné a vytržené z kontextu; - Reálné násilí televizní zpravodajství, realistické a dramatické záběry z válek, nehod a katastrof; - Abstraktní násilí sci-fi seriály, různé mysteriózní filmy s okultní tematikou, které vzbuzují obavy z paranormálních a nadpřirozených jevů zahalených tajemstvím; - Destruktivní násilí protagonisté bezdůvodně všechno ničí a ohrožují své okolí, často se tato forma násilí vyskytuje v hudebních klipech; - Měkké násilí má méně drastickou podobu, vyskytuje se zejména v programech pro děti, v dětských animovaných filmech a pohádkách. Další část práce se bude věnovat teoriím vlivu násilí v médiích. Zajímá nás, jak mohou být prepubescenti ovlivněni sledováním násilných mediálních obsahů, jelikož se to může odrazit i na jejich jednání v reálném životě Teorie vlivu násilí v médiích Ohledně účinků násilí v médiích na konzumenty nepanuje ve vědeckém poli jednotný názor. Následující kapitola přiblíží teorie, které se zabývají účinky násilí v médiích na konzumenta. Nejprve představíme kultivační teorii George Gerbnera, který zásadně přispěl do diskuze mediálních účinků prokázaným rozdílem ve vnímání reality mezi slabými a silnými konzumenty médií. Dále popíšeme teorie účinků z hlediska jejich pozitivního a negativního hodnocení, se kterými budeme pracovat v dalších částech práce Kultivační teorie Centralizovaný systém televize přináší relativně koherentní systém obrazů a zpráv do každého domova. Dle Gerbnera (1998b) tento systém od útlého dětství kultivuje dispozice a preference členů společnosti, čímž se stává zdrojem socializace a každodenních informací. Gerbner spatřuje rozdíly ve vnímání reality mezi tzv. slabými a 9

15 silnými diváky totožných demografických skupin 3 ; tento rozdíl nazývá kultivačním diferenciálem (Gerbner, 1998b: ). Slabé a silné konzumenty odlišuje v počtu sledovaných hodin televize denně, přičemž slabí konzumenti se věnují televizním obsahům 0-2 hodiny denně, střední konzumenti 2-3 hodiny denně a silní konzumenti 4 a více hodin denně. Z výsledků provedeného longitudinálního výzkumu vyšlo najevo, že silní konzumenti televize inklinují k potlačení rozdílů mezi virtuálním a reálným světem, což se projevuje v mnoha aspektech. Silní konzumenti například mnohem častěji očekávají, že se stanou obětmi násilného činu než konzumenti slabí, dále vyžadují větší ochranu, vykazují slabší důvěru k ostatním lidem a častěji míní, že se lidé starají pouze sami o sebe (Gerbner, 1998b: 185). Kultivační účinky jsou umocněny mechanismy rezonance a mainstreamu. K rezonanci dochází v případě intenzivnější interakce mezi zprávou a kontextem konkrétní populační skupiny. Vztah mezi sumou sledování a strachem ze zločinu je silnější mezi těmi, kteří žijí ve vysoce kriminálních urbánních oblastech (Gerbner, 1998b: 182). Televize dále přispívá k šíření mainstreamu, tedy k unifikaci hodnot a názorů napříč širokým diváckým spektrem. Jeho masivní propagace zapříčiňuje relativní homogenizaci a absorpci různorodých názorových proudů, a to zejména u silných konzumentů médií (Gerbner, 1998b: 183) Pozitivní hodnocení účinků Existuje několik významných teorií, které se vlivem sledování násilí zabývají. Na nejvyšší úrovni abstrakce je můžeme rozdělit na teorie, které vlivu sledování přisuzují pozitivní charakteristiky (teorie katarze, teorie inhibice, teorie neúčinnosti) a teorie, které se vyjadřují ve smyslu negativního vlivu na konzumenta a jeho vývoj (teorie nabuzení, teorie utlumení, teorie učení, teorie racionalizace, teorie znecitlivění). V následující části si je přiblížíme. Teorie katarze Teorie emocionální katarze předpokládá, že jedinec uvolňuje své agresivní tendence a tenze za pomoci substituční neškodné činnosti s intenzitou potenciální agrese. S pojmem katarze se můžeme setkat již u Aristotela, který věřil, že divadelní hry nabité emocemi umožňují divákovi se tzv. očistit se od svých emocí. Tragédie odstraňuje úzkostné 3 Pohlaví, věk, rasa, vzdělání, příjem, politická orientace (Gerbner, 1998b: 182) 10

16 pocity duše vzbuzováním soucitu a hrůzy. Uvádí se, že se tím dociluje zmenšení úzkosti na únosnou míru. (Aristoteles, 1996: 124). Teorie katarze se rozvíjí v kontextu mediálních studií, které poukazují, že jedinci imaginativně uvolňují agresivní impulsy prostřednictvím sledování fiktivního násilí. Přívrženci katarzní teorie většinou vycházejí z existence vrozeného agresivního pudu a tvrdí, že dynamickým spoluprožíváním násilných činů, pozorovaných u fiktivních modelů, ubývá ve fantazii odhodlání recipienta projevit vlastní agresivní chování (postulát funkční ekvivalence forem agrese). (Kunczik, 1995: 221). S tímto výkladem přichází v 50. až 70. letech Feshbach. Z výsledků studie v 70. letech, kterou vedl s kolegou Singerem, vyplývá, že chlapci, kteří po dobu 6 týdnů sledovali pouze televizní programy s nenásilnou tematikou, vykazovali vyšší známky agrese než chlapci sledující násilné programy (Gunter, 2008: 1072). Gunter k tomuto výzkumu podotýká, že existují i jiná vysvětlení této evidence. Dle jeho mínění chlapci ve skupině bez televizního násilí projevovali frustraci, jelikož jim nebylo umožněno zvolit si program dle libosti a byli nuceni sledovat obsahy, které je nebavily. Zároveň zpochybňuje závěry šetření směřující k platnosti teorie katarze s ohledem na jejich nekonzistentní povahu. V současnosti se objevuje více výzkumů, které tuto teorii popírají, od svých původních myšlenek se odklání i Feshbach: Výsledky mi ukázaly, že podmínky, za jakých může ke katarzi dojit, nejsou běžné. Podmínky podporující agresi se vyskytuji mnohem častěji. (Kunczik, 1995: 221). Teorie inhibice Teorie vychází z předpokladu, že televizní násilí v divákovi vyvolává strach, čímž snižuje jeho odhodlání k agresivnímu jednání (Feshbach, Tangley, 2008: 389; Huesmann, Taylor, 2006: 402). Koncept behaviorální inhibice spočívá v podnícení stavů úzkosti (často indikovaných vysokým fyziologickým napětím) v situacích spjatých se strachem či trestem. Vyvolaná úzkost je způsobena imaginativními negativními scénáři, které si jedinec asociuje s následky násilných činů (Kirsh, 2006: 42). Dle teorie inhibice sledování násilných obsahů v médiích přispívá k utvoření sítě představ o možných důsledcích násilí pro oběť a její blízké, které paralyzují agresivní nutkání konzumenta. Potter a Smith (2000) se ve svém šetření zabývají kontextem násilí v médiích, který vede k vyvolání strachu spíše než k nabuzení agresivního jednání. Definují tak čtyři 11

17 kontextuální prvky, které dle jejich názoru podmiňují inhibiční proces, a to realistické ztvárnění scény, následky pro oběť, stupeň odměny a použití zbraní. Jiné poznatky konstatují, že strachu pravděpodobněji podlehne divák, který sleduje násilí páchané vůči atraktivní oběti, násilí neoprávněné či nezasloužené, realisticky ztvárněné opakované násilí a násilí nepotrestané (Anderson et al., 2003). Cantor ve své knize Mommy, I m Scared identifikuje u dětí a náctiletých strach jako důsledek sledování násilí v médiích, přičemž hrůzostrašné násilné vzpomínky se mohou jedinci vracet i v období dospělosti. Autorka zjistila, že i jedna pouhá scéna může vést v dlouhodobém měřítku ke strachu z konkrétních lidí, míst či situací. V některých případech docházelo k obranné reakci i u triviálního násilí nezávisle na formátu zpracování. Adolescenti nejčastěji prožívali strach či úzkost po zhlédnutí přírodních katastrof a zločinů ublížení na zdraví, avšak pouze ojediněle zakoušeli globálnější a abstraktnější formy strachu týkající se devastace životního prostředí, ekonomické nejistoty a války (Hogan, 2005: ). Teorie neúčinnosti Teorie neúčinnosti argumentuje, že sledování násilných mediálních obsahů nevyvolává v recipientovi žádné změny v chování. Názor, že masmediálně distribuované násilí není pro genezi skutečného násilí významné, je zastáván mj. s odůvodněním, že doposud žádná studie nepřinesla jednoznačný důkaz nárůstu násilí indukovaného médii. Tito autoři argumentují, že nálezy z laboratorních studií jsou silně přeinterpretovány a některé problémy jsou v rámci výzkumu často ignorovány. (Kunczik, 1995: 223). Dle Freedmana filmy a televizní programy nejsou vytvářeny s úmyslem, aby tlumočily zprávu, že násilí je správné, či aby přesvědčily lidi k účasti na páchání trestné činnosti. Slouží pouze zábavě, nesnaží se o to být přesvědčivými, ale populárními. Tudíž by nemělo být překvapením, že nemají žádný efekt na agresivní jednání diváků či jejich postoje vůči násilí (Freedman 2002: 204). Násilí v médiích dle teorie neúčinnosti může způsobit pouze krátkodobé účinky jako jakýkoliv jiný podnět, jelikož každá společnost sdílí o násilí relativně ucelené představy. V kontextu současného televizního vysílání převládá všeobecná představa, že násilí prodává, tedy že posiluje prožitek diváků z programu (Gunter, Harrison, Wykes, 2003: 11). Z teoretického hlediska je obsah udělán tak, aby vzbudil a udržel pozornost: 12

18 Násilné činy jsou od ostatního děje zřetelně odlišeny akcí a dynamikou (hudbou). (Kunczik, 1995: 220). Dnes se objevují na televizní obrazovce i takové formy násilí, které v divákovi neprobouzejí žádné reakce. Jedná se o scény odehrávající se ve fantazijním prostředí, zahrnující kreslené postavy či humorný kontext. Ze subjektivního hlediska mohou být tudíž hodnoceny jako nenásilné, ačkoliv z hlediska objektivního obsahují velké množství násilí (Gunter, Harrison, Wykes, 2003: 11). Teorii neúčinnosti zmiňujeme jako poslední teorii ve vztahu k pozitivnímu hodnocení účinků televizního násilí. Následující kapitola představí teorie, které přistupují k násilí z hlediska negativního vlivu na konzumenta Negativní hodnocení účinků Teorie nabuzení Teze nabuzení či spuštění uvádí, že sledování násilných obsahů může krátkodobě vést k bezprostřední excitaci jedince (angl. arousal), při níž jsou zábrany konzumenta potlačeny touhou jednat (Bandura, 1973: 53; Potter, Smith, 1999: 304). Krátkodobý účinek lze vysvětlit celkovým vzrušením diváka či pouhým posílením konkrétních emocí, které Zillmann definuje paradigmatem tzv. transferu excitace (angl. excitation-transfer paradigm). Jinými slovy, pokud je člověk stále nabuzen z čehokoliv, co se v nedávné chvíli odehrálo, a nyní je konfrontován se situací, která ho přiměje emocionálně reagovat, mě by tuto emoci člověk prožívat intenzivněji a jeho chování by mělo být výraznější než v případě, kdy k předchozímu vzrušení nedošlo. Znamená to tedy, že reziduální zbytek emoce dokáže podle této teorie posílit prožitek emoce následující; například pocit hněvu může posílit pocit strachu, který může intenzifikovat sexuální napětí ústící v agresivní popud. Platí jediná podmínka, že dotyčný si nesmí být vědom působení emoce předchozí. Validita zmíněného paradigmatu byla demonstrovaná pro rozsáhlou škálu emočních prožitků. Bylo například dokázáno, že rezidua excitace z fyzického vyčerpání mohou zesílit vztek a agresivní chování, pocity egoismu, altruistické tendence a sexuální vzrušení (Zillmann, 1991: ). Dle autora lze aplikovat tato zjištění i v oblasti účinků mediálního násilí, což znamená, že během sledování násilí může být naše vnímání ovlivněno jakoukoliv předchozí emocí. Teorií nabuzení se zabýval již v 60. letech Berkowitz (1964), který svými výsledky dokládá, že za určitých okolností se po zhlédnutí násilných obsahů v televizi zvyšuje pravděpodobnost agresivního jednání jedinců. V 80. letech podstatný objev 13

19 učinil Feshbach (1972) ve svém výzkumu zabývajícím se percepcí násilí v reálných událostech a fiktivních dramatech. Na výzkumném vzorku studentů provedl experiment, ve kterém jedné skupině prezentoval násilnou událost jako reálnou reportáž a druhé jako fikci. Autor prokázal vyšší agresivní odezvy u skupiny, jež vnímala událost jako skutečnou. V posledních letech tematiku rozšířili autoři Xie a Lee (2008) o šetření, který se soustředil na jednotlivce vyhledávající vzrušení (angl. arousal-seeking). Vysokoškolští studenti po zhlédnutí upoutávek filmů hodnotili, zda si film užijí, či neužijí. Z výsledků je patrné, že studenti vyhledávající vzrušení očekávají od násilných filmů vyšší stupeň pobavení než od filmů s nenásilným obsahem. Paradoxně studenti, kteří vzrušení spíše nevyhledávají, očekávají od obou verzí filmů stejné pobavení. Anderson a Bushman (2001: 356) hovoří o účincích videoher. Dle jejich názoru, i nenásilná hra může zvýšit agresivní reakci hráče kvůli frustraci, kterou během hry může pociťovat. Podobně vzrušující nenásilné hry mohou posílit napětí, ovšem pouze násilné hry by měly přímo vést agresivní myšlenky a jednání a stimulovat dlouhotrvající rozvoj agresivních tendencí. Teorie utlumení Dle této hypotézy násilí v televizi legitimizuje jeho použití v reálném životě tím, že de facto zpochybňuje/utlumuje sociální sankce, normy, strach z trestu, které normálně inhibují násilné chování. (Volek, 2011: 30). Utlumením těchto zábran vzniká prostor, ve kterém můžeme realizovat své agresivní tendence. V případě opakovaného zpochybňování se upevňují agresivní schematické vzorce, jež si jedinec v průběhu času osvojí. Tato teze je úzce spjata s problematikou sledování násilí v médiích. Národní studie televizního násilí přibližuje data, dle kterých je pouhých 19 % agresorů v americkém vysílání potrestáno za své činy (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34) a přibližně 40 % násilí páchá kladná postava (Strasburger, 2004: 58). O fenoménu odměn a trestů v médiích jsme již hovořili, proto pouze shrneme výsledky, dle kterých se divák učí agresivním vzorcům s vyšší pravděpodobností, pokud je násilí odměněno, či nepotrestáno. V důsledku zapojení odměn do páchání trestné činnosti může docházet ke změně přístupu jedince k užívání násilí, případně jeho samotné realizaci (Media Violence Commission, 2012: 338; Linder, Werner, 2011: 489; Hoffman, 2011: 12; Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 33; Huesmann, Taylor, 2006: 404; Coyne, Archer, Eslea, 2004: 235; Carter, Weaver, 2003: 6; Wilson et al., 2002: 10). Vysoké riziko představují počítačové hry s násilným obsahem, které explicitně zpochybňují sociální normy a sankce. Hráč tedy 14

20 podléhá struktuře založené na principu odměn a trestů, jinými slovy, čím více násilí hráč spáchá, tím vyšší je jeho postavení ve virtuální hře (Gentile, Saleem, Anderson, 2007: 34). Teorie učení Albert Bandura je považován za průkopníka sociální teorie učení (angl. social learning theory). Bandura věří, že jednání může být do značné míry formováno pouhým pozorováním a imitací ostatních. Na počátku 60. let spolu s kolegy Dorothea a Sheila Ross testoval hypotézu, zda se děti agresivnímu chování učí pozorováním. Do výzkumného vzorku zahrnul 36 chlapců a 36 dívek ve věku 37 až 69 měsíců, kteří byli rovnoměrně rozděleni do skupin dle pohlaví a konfrontace s agresivním/neagresivním modelem chování. První část experimentu se odehrávala v herně, kam se odděleně dospělý a dítě přemístili. V polovině případů dospělý model projevoval vysoké známky fyzické i verbální agrese vůči panence Bobo, v opačné situaci si jí nevšímal. Po cca 10 minutách výzkumník přesunul dítě do jiné hrací místnosti, ve které mu po 2 minutách bylo vysvětleno, aby umožnil i jiným dětem hrát si s hračkami, čímž bylo dosaženo stavu frustrace. Po návratu do první herny si dítě smělo hrát i nadále. Z výsledků je patrné, že jedinci, kteří byli vystaveni agresivnímu modelu, zaměřili svoji pozornost na panenku jménem Bobo a imitovali chování dospělých častěji než děti druhé skupiny. Velkou roli sehrálo rovněž pohlaví modelu, děti byly více ovlivněné pohlavím sobě rovným. Chlapci vystaveni mužskému agresivnímu modelu vykazovali více agresivity než chlapci s ženským agresivním modelem. Stejná analogie platila u dívek, ovšem v menším měřítku. O dva roky později totožný tým rozšířil výzkum o experiment zabývající se rozdíly vlivu filmových a reálných modelů. Při užití stejné metody výzkumu, panenky Bobo, se ukázalo, že dítě více podléhá reálné osobě než osobě filmové 4. V souhrnném vyhodnocení autoři došli ke stejným výsledkům jako u prvního šetření (Bandura, Ross, Ross, 1963). Během primární socializace 5 si prostřednictvím pozorování druhých osvojujeme znalostní struktury napomáhající nám v orientaci ve společnosti. Vytváříme ucelené scénáře, které budují naše normativní vědění a internalizují sociální hodnoty. Imitací 4 Filmové postavy byly dále členěny na kreslené a hrané. Skuteční protagonisté filmu měli vyšší vliv na dítě než kreslené postavy. 5 Socializace může být definována jako úplné a důsledné zasvěcení jedince do objektivního světa společnosti či části společnosti. Primární socializace je první socializací, kterou jedinec prochází v období dětství a skrze niž se stává členem společnosti. (Berger, Luckmann, 1999: 129). 15

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Připraveno pro: RRTV

Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Připraveno pro: RRTV Efektivita kampaně Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost Připraveno pro: RRTV 30. 11. 2011 Metodologie Cílová skupina: Celá Česká republika Rodiče dětí ve věku 0 15 let Rovnoměrné rozložení vzorku

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany Obecné pokyny k vypracování seminární práce z předmětu psychologie a komunikace ve 3. ročníku Základní terminologie: Cíl výzkumné práce slovní vyjádření úkolu, který má práce splnit (Cílem výzkumu je např.:

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Příspěvek se zabývá pohledem volnočasového pedagoga canisterapeutavobčanském sdružení ARIS a metodika primární prevence ve výchovném ústavu, namožnosti

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí" Mgr. Martina Viewegová

Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí Mgr. Martina Viewegová Psychologie dětské oběti kyberšikany a dalšího elektronického násilí" Mgr. Martina Viewegová Kyberprostor je prostor, který je časově i prostorově neomezený. Dítě to na rozdíl od dospělého ví. Ví, že nepomůže

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy. Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF

Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy. Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF Celkový počet Počet vyplňených Návratnost dotazníků Počet žáků ve třídě 1 7 700 %

Více

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014 Herní způsob převyprávění historických příběhů v roli jako vhodná příležitost k započetí širší diskuse o významných osobnostech a událostech v dějinách Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu Blok předmětů: VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) Název předmětu: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dramatická výchova Hlavním cílem vyučovacího předmětu

Více

Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí

Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí Konference Psychologie práce a organizace v ČR 20.-21.9.2012 Výskyt a formy mobbingu v českém pracovním prostředí GA ČR P407/10/P146 Kateřina Zábrodská, Ph.D. Petr Květon, Ph.D. Psychologický ústav AVČR,

Více

STANOVISKO ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE. Účastníci projektu se shodují, že výuka Úmluvy o právech dítěte je dnes na školách nedostačující nebo zcela chybí.

STANOVISKO ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE. Účastníci projektu se shodují, že výuka Úmluvy o právech dítěte je dnes na školách nedostačující nebo zcela chybí. STANOVISKO V rámci projektu, Nenech sebou zametat!, proběhlo od listopadu 2012 do dubna 2013 šest besed s odborníky na problematiky spjaté s Úmluvou o právech dítěte, šikanou a kyberšikanou. Těchto besed

Více

Stimulancia a opioidy z pohledu médií

Stimulancia a opioidy z pohledu médií Stimulancia a opioidy z pohledu médií Kateřina Grohmannová AT konference, Měřín 24. května 2006 Obsah Představy a postoje o užívání a uživatelích drog Role médií Cíle výzkumu Výzkumné otázky Základní a

Více

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník Šikana a spokojenost žáků se vztahy vtřídním kolektivu v průběhu základní školní docházky (užší kritérium: šikana skoro každý den nebo týden) Pavel Letý Pedagogicko psychologická poradna Nový Jičín 28

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

CO DĚLAT, KDYŽ- INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí - rámcový koncept. Příloha č. 7 Kyberšikana

CO DĚLAT, KDYŽ- INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí - rámcový koncept. Příloha č. 7 Kyberšikana CO DĚLAT, KDYŽ- INTERVENCE PEDAGOGA Rizikové chování ve školním prostředí - rámcový koncept Příloha č. 7 Kyberšikana Typ rizikového chování Pojem kyberšikana (někdy se používají i cizí výrazy kyber-mobbing,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Prestiž povolání červen 2013 Technické parametry Výzkum:

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Patologické hráčství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Patologické hráčství. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Patologické hráčství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Patologické hráčství aneb není

Více

Market Intelligence Cesta k poznání trhu

Market Intelligence Cesta k poznání trhu Market Intelligence Cesta k poznání trhu Petr Šmíd, Consulting České spořitelny, a.s. smid@consultingcs.cz INSOURCE 2008:Konference o profesionálních informačních zdrojích pro obchod, management, marketing

Více

Propagace a její účinek Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Propagace a její účinek. Plán učiva

Propagace a její účinek Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012. Propagace a její účinek. Plán učiva Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Prosociální a agresívní chování. PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D.

Prosociální a agresívní chování. PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Prosociální a agresívní chování PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D. Příklady prosociálního chování (altruismus) uvolnění místa v autobuse darování krve převedení nevidomého dárcovství půjčení peněz svezení autostopaře

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka 2. LĚTO LETNÍ VÝLETY Charakteristika Integrovaný blok je dlouhodobý. Vychází z vlastních prožitků dětí při uskutečňování výletů s různým zaměřením do přírody, do ZOO, za památkami apod. Posiluje v dětech

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová 6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová Výzkumem druhů kriminality či přímo vybraných trestných činů se na úrovni větších územních celků zabývali již tzv. evropští kartografičtí kriminalisté v 19.

Více

Význam vybraných dětských uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky

Význam vybraných dětských uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky Význam vybraných dětských uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky Stručná zpráva o výsledcích jednotlivých výzkumných témat NIPOS, 2003-2007 1. šetření: Životní

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět mediální výchova byl vytvořen ze stejnojmenného průřezového tématu. Má blízkou

Více

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu 4.10.2. Vzdělávací obor: Dramatická výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Dramatická výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Svým obsahem učiva úzce souvisí se vzdělávacím oborem Český

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Behaviorální finance. Ing. Michal Stupavský, CFAs. Při investování je největším nepřítelem vaše mysl.

Behaviorální finance. Ing. Michal Stupavský, CFAs. Při investování je největším nepřítelem vaše mysl. Behaviorální finance Při investování je největším nepřítelem vaše mysl. Ing. Michal Stupavský, CFAs CFA Society Czech Republic, člen a manažer newsletteru Spoluautor knihy Investor 21. století První česká

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Směrnice o obětech trestných činů

Směrnice o obětech trestných činů CENTRE FOR EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW THEMISTOKLES AND DIMITRIS TSATSOS FOUNDATION Victims Protection eu Protecting Victims Rights in the EU: The theory and practice of diversity of treatment during the

Více

Evropská soutěž o nejlepší dětský obsah online

Evropská soutěž o nejlepší dětský obsah online Evropská soutěž o nejlepší dětský obsah online Informace o soutěži a kritéria pro přihlášení Úvod: Evropská soutěž o kvalitní online obsah pro děti ve věku 6-12 let je iniciována Evropskou komisí v rámci

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU

DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Kamil Činátl Jaroslav Pinkas a kolektiv DĚJINY VE FILMU FILM VE VÝUCE DĚJEPISU Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2014 Kniha vznikla v rámci projektu Dějepis v 21. století: multimediální aplikace

Více

Digitální gramotnost a bezpečnostní dovednosti dětí a mladé generace

Digitální gramotnost a bezpečnostní dovednosti dětí a mladé generace Digitální gramotnost a bezpečnostní dovednosti dětí a mladé generace Shrnutí: Digitální schopnosti dětí byly hodnoceny na základě vzorku dotazování 25 000 mladých Evropanů ve věku 9 až 16 let, aktivně

Více

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň

5.8.3 Dramatická výchova. Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň 5.8.3 Dramatická výchova Charakteristika předmětu Dramatická výchova 1. stupeň Dramatická výchova je doplňujícím předmětem vzdělávací oblasti Umění a kultura. V hodinách dramatické výchovy se žáci seznamují

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí)

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Autor výzkumu: ŠIK CZ, s.r.o. Realizace výzkumu: únor květen 2010 Výzkum proběhl pod dohledem pedagogů zapojených škol. Cíl výzkumného

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více