Z HISTORIE KNIHOVNY V KLATOVECH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Z HISTORIE KNIHOVNY V KLATOVECH"

Transkript

1 NABÍZÍME VÁM STRUÈNÝ POHLED DO HISTORIE KNIHOVNICTVÍ V KLATOVECH. Z BOHATÉHO ARCHIVU MÌSTSKÉ KNIHOVNY JSME VYBRALI TO, O ÈEM SI MYSLÍME, ŽE BY VÁS MOHLO ZAUJMOUT. SLUŽBY PRO ÈTENÁØE SE VŠAK BÌHEM UPLYNULÝCH 150 LET TROCHU ZMÌNILY, A PROTO NEŽ VÁS NECHÁME NAHLÉDNOUT DO DOBY DÁVNO MINULÉ, NA TOMTO ÚVODNÍM PANELU PØINÁŠÍME I PÁR INFORMACÍ O TOM, CO KNIHOVNA NABÍZÍ SVÝM NÁVŠTÌVNÍKÙ V DNEŠNÍ DOBÌ. Z HISTORIE KNIHOVNY V KLATOVECH Po pøestìhování do novì zrekonstruovaných prostor bývalé jezuitské koleje v roce 1999 získala knihovna výstavní prostory, které umožòují pravidelné poøádání výstav prací domácích i zahranièních výtvarníkù a dìtí ze Základní umìlecké školy J. Klièky v Klatovech a Domu dìtí a mládeže Klatovy. V roce 2005 byl zahájen pìtiletý projekt pro dvì barokní niky ve schodiš ovém prostoru knihovny SOCHY DO BAROKNÍ NIKY. Odborným garantem projektu je klatovský výtvarník Václav Fiala. Klatovská knihovna se každoroènì zapojovala do celostátní akce Bøezen mìsíc Internetu. V letošním roce tato akce probìhne jako Bøezen mìsíc ètenáøù. Knihovna také poøádá semináøe pro dobrovolné knihovníky, starosty povìøené oblasti a seniory na téma práce s internetem a elektronickou poštou. Bylo vybudováno speciální oddìlení pro rùznì znevýhodnìné ètenáøe a v souvislosti s tím již nìkolik let nabízíme i kurzy znakové øeèi. V roce 2001 uspoøádala Mìstská knihovna Klatovy spolu s katedrou èeského jazyka a literatury Pedagogické fakulty ZÈU v Plzni konferenci u pøíležitosti 380. výroèí narození Bohuslava Balbína BALBÍNOVSKÁ MISCELLANEA. Konference byla pøínosným setkáním literárních vìdcù, lingvistù i historikù. V roce 2004 se uskuteènila konference vìnovaná drobné èeské próze druhé poloviny 19. století PERLA V HRUBÉ KAZAJCE. Zúèastnili se jí významní literární badatelé bohemisté z akademických pracoviš celé Èeské republiky a Polska. Máme rádi zvíøata výstava Promìny hravé duše výstava Sochy do barokní niky Køest knihy Øíší Inkù s dìravou kapsou Køest sborníku Setkání na Šumavì V roce 2008 uspoøádala Mìstská knihovna Klatovy opìt ve spolupráci s katedrou èeského jazyka a literatury PF ZÈU v Plzni sympozium V RÁJI REALISTICKÉM vìnované Karlu Klostermannovi a realismu v èeské literatuøe. Bìhem dvou dnù se uskuteènilo 17 pøednášek na nejrùznìjší literární a jazyková témata. Ze všech konferencí byly vydány sborníky pøíspìvkù. V rámci celostátní propagaèní akce Týden knihoven poøádala klatovská knihovna i program mezinárodního dosahu. Napøíklad v roce 2003 TÝDEN INDIE pod záštitou skupiny hinduistù z Basingstoke. V roce 2005 TÝDEN IRSKÉ KULTURY ve spolupráci s mìstem Klatovy, MAS Pošumaví a LAG Meath z Irska za úèasti irské delegace. V roce 2007 to byl TÝDEN BAVORSKÉ KULTURY, kdy záštitu pøevzalo mìsto Cham a mìsto Klatovy, ve spolupráci se Stadtbibliothek Cham. V tomto partnerství se pokraèuje navazujícím projektem KNIHY STAVÍ MOSTY. V letošním roce bude vyhlášen už XX. roèník celostátní amatérské soutìže v oboru literárních prací LITERÁRNÍ ŠUMAVA. Ve spoleèenském sále knihovny se pravidelnì konají besedy s osobnostmi kulturního a spoleèenského života, odborné semináøe, pøednášky a autorská ètení. Velká pozornost je vìnována práci s dìtmi. V dìtském oddìlení mìstské knihovny každoroènì probìhne mnoho kolektivních akcí. Pravidelnì se dìti úèastní NOCI S ANDERSENEM èi DNE PRO DÌTSKOU KNIHU. Podrobné informace o aktivitách Mìstské knihovny Klatovy najdete na Podklady pro výstavu poskytl: Archiv Mìstské knihovny Klatovy Archiv Vlastivìdného muzea Dr. Hostaše v Klatovech Státní okresní archiv Klatovy Použitá literatura: Almanach vzpomínek bývalých žákù gymnasia klatovského 140 let knihovny v Klatovech Barokní jezuitské Klatovy 2008 Buriánek, František: Klatovy Buriánek, František: Literární Klatovy Wagner, Václav: Klatovy Køíž, Martin: Mìsto v promìnách èasu I. až V. Pamìtní spis Úhlavy Padesát let Mìš anské besedy klatovské Pamìtní list vydaný u pøíležitosti dvacetipìtiletého trvání Sokola v Klatovech èasopis Šumavan 1860 až 1940 Èeskoslovenské knihovnictví Cejpek, Jiøí: Dìjiny knihoven a knihovnictví Libreto a grafická úprava: M. Hálková Noc s Andersenem Turnaj v jazykolamech

2 KRÁTCE Z HISTORIE KNIHOVNICTVÍ OD PRADÁVNA SE ÈLOVÌK SNAŽIL ZAZNAMENAT SVOJE ZKUŠENOSTI, ZNALOSTI O PROŽITKY A NÌJAKÝM ZPÙSOBEM JE ZACHOVAT PRO BUDOUCNOST. OD ÚSTNÍHO PØEDÁVÁNÍ DÙLEŽITÝCH INFORMACÍ SE TEDY POSTUPNÌ PØECHÁZÍ K JEJICH ZAZNAMENÁVÁNÍ NEJPRVE POMOCÍ OBRAZÙ, POZDÌJI PÍSEMNOU FORMOU. NEVÍ SE PØESNÌ, KDY PRVNÍ PÍSMO VZNIKLO, ALE PØEDPOKLÁDÁ SE, ŽE ZHRUBA PØED LETY. ÈLOVÌKU SE TAK PODAØILO PØEKONAT SVOU NESPOLEHLIVOU PAMÌ A UCHOVAT ZAZNAMENANÉ POZNATKY, SAMOZØEJMÌ VÈETNÌ VŠECH CHYB A OMYLÙ. BOHUŽEL SE ÈASTO CELÉ SBÍRKY VZÁCNÝCH INFORMACÍ STALY OBÌTÍ ZÁMÌRNÉHO NIÈENÍ BÌHEM VÁLEÈNÝCH ÈI JINÝCH MOCENSKÝCH BOJÙ A ZMIZELY I BÌHEM RÙZNÝCH PØÍRODNÍCH KATASTROF. CO ZAJÍMAVÉHO BYCHOM SE NAPØÍKLAD DOZVÌDÌLI, KDYBY ZÙSTALY ZACHOVÁNY PAPYRUSOVÉ SVITKY Z ALEXANDRIJSKÉ KNIHOVNY... Barokní pojetí knihovny je reprezentováno policemi; knihy se na rozdíl od románského pokladnicového typu a gotického pultového zaèaly uskladòovat na výšku. Nad policemi lze spatøit zlacené døevìné vyøezávané ozdoby s døevìnými kartušemi. Jedná se o první knihovní pomùcku, protože obrázky v døevìných kartuších s nápisy oznaèovaly druh literatury, který byl v policích uložen. V téže dobì (1672) byl pro knihovnu sestaven opatem Hirnhaimem knihovní øád. Dìjiny èeského knihovnictví nesahají však až tak hluboko do historie. Uchovávání a hromadìní dokumentù je spojeno pøedevším s církví. Kromì ojedinìlých menších soukromých sbírek zaèaly vznikat klášterní knihovny. První taková klášterní knihovna na území Èeské republiky vznikla v bøevnovském klášteøe na konci 10. století. V období vrcholného støedovìku vznikají v klášterech skriptoria, písaøské dílny sloužící k rozmnožování literárních dìl. Již tehdy vznikaly první soupisy knih a jejich evidence, vytváøely se první signatury, knihy se pokládaly do skøíní a truhlic. Jak narùstal poèet klášterù, zvyšoval se i poèet vzdìlaných lidí. Zakládaly se církevní školy a vzdìlanost se šíøila i mezi šlechtou. V té dobì také zaèínají ve vìtším mìøítku vznikat rukopisy øemeslnou výrobou mimo církevní instituce. Obsahovì jsou i do církevních knihoven zahrnovány vedle teologické a filozofické literatury, knihy právnické, historické i lékaøské psané témìø výluènì latinsky. V roce 1348 v souvislosti se vznikem Univerzity Karlovy je založena též první svìtská knihovna v èeských zemích, která brzy patøila k nejvýznamnìjším v celé støední Evropì. Evidence v knihovnách se zdokonaluje, knihy se zaèínají øadit i podle obsahu a roku 1389 se objevuje i první Knihovní øád pro farní kostel bavorovský. Dochází také k rozvoji literatury zábavné, psané v národním jazyce. Církevní i státní hodnostáøi a nìkteøí vzdìlaní mìš ané si zaèali budovat i knihovny soukromé. Ze zachovaných soupisù soukromých sbìratelù dnes mùžeme soudit, že nìkterá díla ve sbírkách patøila k vrcholným výtvorùm støedovìku. Jednu z velkých mìš anských knihoven v Praze mìl Ludvík Korálek z Tìšína, alchymista Rudolfa II. Rod Korálkù vlastnil v Klatovech na námìstí dva nejreprezentativnìjší domy. Bìhem husitských válek docházelo èasto k likvidaci, v lepším pøípadì k pøemís ování rukopisù. Jsou zlikvidovány celé klášterní sbírky, ale øada knih se pøesunula mezi vzdìlané jednotlivce. Se vznikem knihtisku se rukopisné knihy dostávají na okraj zájmu a dokonce byly nìkdy i likvidovány. Bìhem 16. století dochází nejprve k úpadku knihoven. Pozdìji, pøedevším s pøíchodem jezuitù do Èech, kteøí se ujali výchovy a vzdìlávání mládeže, se situace zlepšila. Jezuité pøinesli øadu knih a s rostoucím poètem zakládaných kolejí a semináøù, pøibývaly v Èechách i další knihovny. Zhruba od druhé poloviny 16. století se i knihy zaèaly ukládat na regály dnešním zpùsobem, tedy vertikálnì. Knihovnu mìli ve své klatovské koleji i jezuité. Po zrušení øádu však byly knihy bohužel odvezeny. Tím, že se Mìstská knihovna v Klatovech v roce 1998, tedy po více než ètyøech stech letech, stìhovala do pro ni opraveného køídla jezuitského komplexu, se v podstatì spojil jakýsi pomyslný kruh historie klatovského knihovnictví. Využívat klášterní, univerzitní èi zámecké knihovny mohl však jen úzký okruh uživatelù. V dobì osvícenství, pøedevším za vlády Marie Terezie a Josefa II., však vznikala potøeba rozšíøit vzdìlanost i mimo privilegované spoleèenství. K tomu patøilo úsilí o zpøístupnìní soudobých znalostí uložených v knižních fondech zrušených klášterních knihoven a jejich pøevedení pøedevším do knihoven univerzitních èi školních. Všechny tyto knihovny obsahovaly pøedevším odbornou a vìdeckou literaturu, beletrie vesmìs nebyla veøejnosti dostupná. Od 70. let 18. století se zaèaly objevovat první soukromé pùjèovny a èítárny, jejichž majitelé za nevelký poplatek nabízeli zábavnou a populárnì nauènou literatru. knihovna rodu V roce 1938 byla dražena zámecká Taaffeù Pohled do zámecké knihovny Rožmberkù Popis zámecké knihovny Stadionù se seznamem dalších soukromých a zámeckých knihoven V první polovinì 19. století se vznikem rùzných vzdìlávacích èi zájmových spolkù a spoleèností byly zakládány spolkové èítárny èi knihovny. To však stále neuspokojovalo potøeby pøedevším mìš anských vrstev a mìsta zaèala uvažovat o zøizování èítáren èi knihoven veøejných. I tyto knihovny byly však odkázány pøedevším na dary a podporu místních spolkù èi soukromníkù, ale mìstský úøad jim mohl poskytnout prostor k uložení fondu i pøíspìvek na provoz. V dalších letech nabylo zakládání knihoven na rychlosti a díky spolkové èinnosti se zaèaly zakládat i lidové knihovny na vesnicích. Dùležitým mezníkem pro èinnost knihoven bylo založení Osvìtového svazu v roce 1906, v nìmž zaèala pracovat i sekce knihovní a který zaèal pracovat na návrhu historicky prvního knihovnického zákona. Ten vstoupil v platnost až v roce Tento zákon è. 430/1919 Sb., O veøejných knihovnách obecních, stanovil povinné zøizování veøejných knihoven s èetbou vzdìlávací, nauènou i zábavnou. Pokud by obec knihovnu nezøídila, mohlo tak uèinit samo ministerstvo na úèet obce. Tento zákon byl velmi jasnì vymezený a patøil mezi nejpokrokovìjší v Evropì. Poprvé byla uzákonìna povinnost zakládat veøejné knihovny ve všech obcích. V místech, kde žily menšiny, musely být založeny i menšinové knihovny. Obce mìly za povinnost pøispívat na každého obèana 30 ha až 1 Kè roènì. Bylo ustanoveno, že v obcích nad obyvatel pracovali knihovníci z povolání. Dozor nad knihovnami mìli instruktoøi ministerstva školství a národní osvìty. V roce 1959 byl pøijat 2. knihovnický zákon è. 53/1959 Sb., O jednotné soustavì knihoven, který platil až do roku Mìstská vyhláška k zákonu o veøejných knihovnách

3 SPOLKOVÝ ŽIVOT NA KLATOVSKU NEDÍLNOU SOUÈÁSTÍ SPOLEÈENSKÉHO ŽIVOTA V DOBÁCH PROBOUZEJÍCÍHO SE NÁRODNÍHO CÍTÌNÍ V 19. STOLETÍ BYLO ZAKLÁDÁNÍ SPOLKÙ A SPOLEÈNOSTÍ PO VYDÁNÍ RAKOUSKO-UHERSKÉHO ZÁKONA È. 135, O PRÁVU SHROMAŽÏOVACÍM, Z LISTOPADU V KLATOVECH SE ZHRUBA OBYVATELI BYLO V TÉ DOBÌ ZALOŽENO MNOHO SPOLKÙ A ØADA Z NICH BUDOVALA I SVÉ VLASTNÍ SPOLKOVÉ KNIHOVNY. PØIPOMEÒME SI NÌKTERÉ NEJVÝZNAMNÌJŠÍ. MÌŠ ANSKÁ BESEDA 22. ledna 1863 bylo udìleno povolení ke zøízení Mìš anské besedy a již 8. bøezna 1863 se konala první valná hromada za úèasti 52 èlenù. Úkolem Mìš anské besedy mìlo být vedle pìstování ušlechtilé spoleèenské zábavy hlavnì zpìvem a hudbou, šíøení obèanské vzdìlanosti ètením èasopisù, knih, rozhovory a pøednáškami. Pøípravné schùzky byly u kupce Bouèka v domì èp. 1 ve Vídeòské ulici. Pozdìji si pronajali místnosti v domì Josefa Bozdìcha, které však postupem èasu také pøestaly vyhovovat, a proto spolek pøesídlil do prvního patra do domu èp. 110 U Pohankù. Od èervna 1866 se zaèala Mìš anská beseda scházet v domì èp. 134/I, který byl oznaèován jako rodný Krameriùv dùm. Prvním pøedsedou Mìš anské besedy se stal notáø Antonín Bouèek a jednatelem profesor Alois Vojtìch Šmilovský. Èlenové mìli zpoèátku k dispozici 15 odebíraných èasopisù a pozdìji celkem bohatou knihovnu, o kterou vzornì peèoval profesor Jan Petr. Od roku 1874 až do své smrti stál v èele spolku JUDr. Václav Sedláèek, který jako èlen obecního zastupitelstva a mìstské rady mìl i nemalou zásluhu na zestátnìní klatovského gymnázia. Svou spolkovou knihovnu mìla Mìš anská beseda v prvním patøe domu èp. 134 v Krameriovì ulici. Prof. Alois Vojtìch Šmilovský zakladatel Mìš anské besedy Antonín Bouèek, první pøedseda Mìš anské besedy JUDr. Václav Sedláèek, pøedseda MB Justin Václav Prášek, profesor klatovského gymnázia a jeden ze zakladatelù èeské orientalistiky Prof. MUDr. Josef Reinsberg, profesor soudního lékaøství v Praze LITERÁRNÍ JEDNOTA V KLATOVECH Vznikla odtržením skupiny politicky jinak smýšlejících èlenù Mìš anské besedy vedených mladým profesorem Justinem Práškem a MUDr. Josefem Reinsbergem. Ustavující schùze Literární jednoty byla v kvìtnu 1881 v hostinci Na rychtì. Nejprve se stala vážným soupeøem Mìš anské besedy, ale pozdìji se napìtí zmíròovalo. Jejím cílem bylo: pìstovati vìdu a literaturu èeskou [...] a buditi v lidu lásku k èeské vlasti a osvìtì. K vytèenému cíli mìla sloužit pøedevším knihovna. Ve stanovách spolku mìl knihovník pøesnì stanovená práva a povinnosti. Knihovna byla do roku 1908 ve spolkovém domì èp. 197/I, pozdìji v kavárnì Slávie na námìstí, pozdìji v Bílé rùži a od r až do r v restauraci Na Støelnici. Jednota odebírala a pøedkládala ètenáøùm øadu èasopisù a poøádala rùzné pøednášky a koncerty. Svou knihovnu každoroènì doplòovala kvalitními knihami. Zásluhu si získala pøedevším tím, že v roce 1881 dala podnìt k založení mìstského muzea. Nejvìtšího rozkvìtu dosáhla za pøedsednictví dr. Aloise Maška, zemského poslance, jehož prostøednictví podala zemskému snìmu petici ve prospìch zákona o zøizování veøejných knihoven. Èastým hostem na akcích a èestným èlenem jednoty byl i Karel Klostermann. V roce 1940 se Literární jednota spojila s Mìš anskou besedou a tímto spojením se knihovna Mìš anské besedy stala jednou z nejvìtších ve mìstì. Posledním knihovníkem pøed slouèením byl PhDr. Jan Klicman. ÚHLAVA V roce 1869 byla založena Jednota klatovských studujících jako spolek pro organizování èeského spoleèenského života v Klatovech, tehdy ještì skoro nìmeckých. Klatovští akademici byli v té dobì èleny Radbuzy v Plzni. Až v roce 1883 vyšlo v místním tisku pozvání na ustavující valnou hromadu pod sjednocujícím heslem: Osvìtou k svobodì. Zakladateli Úhlavy byli Alois Schiffauer, Antonín Schauer, Josef Schaller, Bohumil Höschl a Julius Lažanský. Prvním pøedsedou byl zvolen medik Augustin Soumar, jednatelem JUDr. Václav Mašek. Úhlava mìla, po vzoru krajinského spolku Radbuza, také velkou zásluhu na zøizování knihoven v celém Pošumaví. Tak byla založena jako první knihovna v Bìhaøovì (1894), další ve Vlastìjovì (1895), v Albrechticích u Sušice, v Malonicích, v Hradišti u Kolovèe, v Bøezí a v následujících letech mnohé další. Vedle knihovníka pro vlastní spolkovou knihovnu byl volen druhý knihovník pro venkovské knihovny, který mìl na starosti opatøování knih, zakládání knihoven a celou jejich správu. Byl stanoven knihovní øád a uložena povinnost odevzdávat každoroènì pøehledy o výpùjèkách. S poètem knihoven ale pøibývaly i starosti, a proto byly v roce 1901 z èásti pøevedeny do vlastnictví Národní jednoty pošumavské. Ještì v roce 1912 spravovala Úhlava 10 knihoven. Zajímavé je, že 40 % spolkových knihoven mìli na starosti studenti. Úhlava dala popud také k založení veøejné èítárny a knihovny v Klatovech. ZÁBAVNÍ A VZDÌLÁVACÍ SPOLEK KLATOVAN V roce 1877 se sešlo nìkolik osob, mezi nimi i významný pìstitel karafiátù František Spora, èalouník Josef Fügner a malíø Eduard Kunzman, a založili èistì klatovský spolek. Dali vytisknout stanovy a spolek nazvali Klatovan. Prvním pøedsedou byl zvolen F. Spora. Ke vzniku spolku pøispìlo i to, že v té dobì stagnovala èinnost Mìš anské besedy. Jejich heslem bylo: Cestou ušlechtilé zábavy ke vzdìlání. Tomuto heslu zùstali vìrní. Mimo pøednášek spolek poøádal i veèírky, výlety, dokonce dva plesy v roce, ale i divadelní pøedstavení a podobnì. Všichni èlenové Klatovanu se stali i èleny hasièského sboru. Od poèátku své èinnosti vìnoval spolek péèi budování své knihovny, která mìla až svazkù a byla údajnì vzornì vedena. Spolek pøispíval na výstavbu Národního divadla v Praze a pozdìji i v Brnì, na klatovskou sokolovnu, Husùv pomník v Praze, podporoval Národní jednotu Pošumavskou i veøejnou èítárnu v Klatovech a podobnì. Ètvrtý pøedseda spolku Emanuel Fügner byl ve své funkci 32 let. I knihovna Klatovanu sloužila svým èlenùm ještì v roce Knihovní øád spolkové knihovny Klatovanu byl vlepen do každé knihy Èlenové Klatovanu v roce 1897

4 SPOLKOVÝ ŽIVOT NA KLATOVSKU KROMÌ SPOLKÙ PODROBNÌJI POPSANÝCH V KLATOVECH PÙSOBIL I UÈITELSKÝ SPOLEK, OKRAŠLOVACÍ SPOLEK PRO ZKRÁŠLENÍ MÌSTA, MÍSTNÍ ODBOR MATICE ŠKOLSKÉ, SPOLEK DIVADELNÍCH OCHOTNÍKÙ TYL, ŽIVNOSTENSKÁ BESEDA, ŽIVNOSTENSKOØEMESLNICKÁ BESEDA, SPOLEK PRO OCHRANU PTACTVA A RYB, SPOLEK VOJENSKÝCH VYSLOUŽILCÙ, SPOLEK PRO OCHRANU OPUŠTÌNÝCH A ZANEDBANÝCH DÍVEK, SPOLEK LÉKAØÙ ZDRAVOTNÍHO OBVODU KLATOVY, SPOLEK K PODPOØE CHUDÝCH STUDUJÍCÍCH, MÌSTSKÝ SBOR OSTROSTØELCÙ, SBOR PLITKOSTØELCÙ, SPOLEK ŽIVNOSTNÍKÙ, SPOLEÈENSTVO PRÁVOVÁREÈNÉHO MÌŠ ANSTVA, HOSPODÁØSKÝ SPOLEK A MNOHÉ DALŠÍ. TÌLOCVIÈNÁ JEDNOTA SOKOL V Klatovech byla založena Od roku 1869 se uvažovalo o zøízení hasièského sboru. Valná hromada Sokola se usnesla, že ve svém støedu zøídí odbor dobrovolných hasièù. Na valné hromadì konané 10.øíjna 1875 byly schváleny stanovy pro sbor èistì hasièský a poèátkem roku 1876 vznikl místo pùvodní sokolské jednoty dobrovolný hasièský sbor. 13. kvìtna 1888 byl zmìnìn jeho název na Dobrovolný sbor hasièský a ochranný v královském mìstì Klatovech. Další pokus o založení Sokola vznikl roku Nová jednota nemìla vlastní budovu. Cvièila nejprve v prostorách mìš anského pivovaru a pak v hostinci U Zlatého slunce. Jednota sbírala pøíspìvky na stavbu vlastní budovy. Spoleèenství øezníkù jí zdarma darovalo staveništì starých jatek s podmínkou, že tohoto místa bude použito jen ke stavbì sokolovny. Samotná stavba probìhla v roce 1906 a 20. ledna 1907 byla sokolovna slavnostnì otevøena. I Sokol mìl svou knihovnu. Správní výbor Sokola v roce 1911 Pøedstavitelé Sokola Fr. Kabeláè, Jan Sedlák a Jan Tarantík v roce 1886 Správní výbor Sokola v roce 1936 NÁRODNÍ JEDNOTA POŠUMAVSKÁ Èeský spolek pùsobící v letech Byl založen jako protiváha nìmeckých spolkù, zamìøených na ponìmèování národnostnì smíšených oblastí. Národní jednota pošumavská podporovala èeské obyvatele jihoèeského a západoèeského pohranièí kulturními, politickými i hospodáøskými akcemi. Své odbory si brzy vytváøela i v mnoha mìstech. V provolání, uveøejnìném v èeských denících po schválení stanov, si jako jeden ze svých hlavních cílù klade:...pøispìti k povznesení národního vìdomí, osvìty a národního života [...] vydáváním a rozšiøováním spisù, zakládáním knihoven a penìžních ústavù... JUDr. Karel Hostaš, pøedseda N.J.P. v letech MÌSTSKÉ MUZEUM Výrazným projevem sílícího kulturního cítìní ve druhé polovinì 19. století bylo založení muzea v Klatovech. V èervenci roku 1882 zemøel v Klatovech František Jung, bývalý mlynáø a krupaø, který od roku 1861 sbíral starožitnosti a kuriozity se vztahem ke Klatovùm a jejich okolí. Protože dìdici nemìli o spravování a rozšiøování sbírky zájem, odkoupilo ji za 500 zlatých mìsto. Stala se základem sbírek muzea, které bylo usnesením mìstské rady založeno ještì téhož roku. Pùvodní kolekce byla hned v poèátku doplnìna o nìkteré významné památky z majetku mìsta: nejstarší mìstské knihy, mìstské listiny, kancionály, pøedmìty práva útrpného apod. Poèátky knihovny souvisejí bezprostøednì se vznikem muzea 14. záøí V knihovnì se nalézají fondy knihoven klatovského gymnázia, Krajského soudu v Klatovech a dále napø. knihovna bývalého archeologa a profesora Masarykovy univerzity v Brnì Emanuela Šimka. Nárùst fondù knihovny spadá pøedevším do doby mezi lety a po roce 1990, kdy dochází k pøevzetí opuštìných fonfrantišek Plánièka, øeditel muzea dù školních a spolkových po dr. Hostašovi knihoven nebo k pøevodùm vyøazené literatury z jiných fondù, k darùm a výkupùm. Pùvodní spoøitelna a muzeum v Klatovech DÌLNICKÁ AKADEMIE Habrmanova knihovna Dìlnické akademie v Klatovech Byla ústøedím pro vzdìlávání a úèelné využívání volného èasu pracujících vrstev. Organizovala vzdìlávání a jazykové kurzy. Dìlnické akademie se øadila k nejlepším ochotnickým tìlesùm ve mìstì. Mìla odbor svazu dìlnických turistù a Dìlnický radioklub. Støediskem pøedevším dìlnické mládeže se stala Dìlnická tìlocvièná jednota. Mìla vlastní, tzv. Habrmanovu knihovnu s 1800 svazky, která byla studnicí poznání a úèelného vzdìlání pro všechny vrstvy obyvatelstva. SPOLEK BARÁK Byl založen jako zábavnì vzdìlávací spolek národního dìlnictva v Klatovech a okolí. Jeho cíle jsou zøejmé z èlánku uveøejnìného v Šumavanu v roce 1898 pøed schválením stanov. Šumavan 1898 Klatovští baráèníci v r. 1909

5 ZALOŽENÍ VEØEJNÉ KNIHOVNY PRVNÍ KROK K ZALOŽENÍ KNIHOVNY UÈINIL PURKMISTR MUDR. JAN NAUŠ, NA JEHOŽ POPUD SE 21. PROSINCE 1859 SEŠLO NA KLATOVSKÉ RADNICI 20 PØEDNÍCH OBÈANÙ, KTEØÍ ROZHODLI O ZØÍZENÍ MÌSTSKÉ VEØEJNÉ KNIHOVNY. BYLI TO: STAROSTA MUDR. JAN NAUŠ, OKRESNÍ PØEDNOSTA FRANTIŠEK SCHÜLLER, GYMNAZIJNÍ ØEDITEL P. VÁCLAV ŠANDA, ZEMSKÝ ADVOKÁT DR. MAX WELLNER, SOUDNÍ ADJUNKTI KAREL SCHMID A VÁCLAV SEIDL, AKTUÁROVÉ JAN HRABÌTA, FRANTIŠEK KALINA A ANTONÍN EISELT, NOTÁØI KAREL POKORNÝ A JUDR. ROMAN HRUŠKA, KUPEC LUDVÍK KRÁL, ELÉV JOSEF JIRGES, PROFESOØI JOSEF ANDRLÍK A JAN ORTH, MUDR. KAREL STRNAD, VÁCLAV POPELÍK, KAPLAN ŠIMON MOTTL, KNIHKUPEC KAREL KOCURA A KRUPAØ FRANTIŠEK JUNG. Výsledkem jednání shora uvedených pøedstavitelù mìsta bylo usnesení, že se má v Klatovech zøídit mìstská knihovna, v níž by se zdarma pùjèovaly knihy a èasopisy. Byly rovnìž schváleny navržené stanovy mìstské knihovny a usneseno, aby se uspoøádala hudební a deklamaèní zábava, z jejíhož èistého výnosu a z dobrovolných pøíspìvkù by se poøídil základ knižního fondu mìstské knihovny. Tato zábava se konala 6. ledna 1860 v sále U zlaté koule (è. 65 dnes Mléèná jídelna na námìstí Míru). Úèinkoval na ní hudební sbor c. k. husarského pluku knížete Hesso Kasselského a èistý zisk ve výši 50 zlatých 88,5 krejcarù byl z dobrovolných pøíspìvkù dorovnán na 56 zl., se kterými zaèala knihovna hospodaøit. Starosta MUDr. Jan Nauš Kupec Ludvík Král P. Václav Šanda První stanovy mìstské knihovny V prvních letech svého trvání byla knihovna umístìna v budovì radnice. Svou èinnost zahájila knihovna zaèátkem roku Prvním knihovníkem byl zvolen gymnazijní profesor Josef Andrlík. Po jeho tragické smrti byl knihovníkem ustanoven P. Václav Bendl. Již 1. listopadu 1862 se stává novým knihovníkem P. Šimon Mottl, který zùstává v této funkci až do roku V lednu 1865 podává statistický pøehled o stavu knihovny a knižního fondu, ze kterého vyplývá, že tehdejší stav byl 137 èeských knih a 65 nìmeckých. V roce 1866 bohužel knihovna vlivem váleèných událostí ukonèila svou èinnost. Doporuèení V. Seidla k ustanovení nového knihovníka Na tragické úmrtí J. Andrlíka vzpomíná MUDr. Josef Reinsberg, autor Nauky o soudním lékaøství, který studoval na klatovském gymnáziu v letech Na založení veøejné knihovny vzpomíná v Šumavanu r dr. Hostaš Žádost knihovníka Mottla o pøemístìní knihovny

6 VEØEJNÁ ÈÍTÁRNA V!ROCE 1896 AKADEMICKÝ SPOLEK ÚHLAVA ZNOVU PODAL NÁVRH NA ZØÍZENÍ VEØEJNÉ KNIHOVNY A ÈÍTÁRNY. ÈÍTÁRNA BYLA OTEVØENA 1. KVÌTNA 1898, ALE O VEØEJNÉ KNIHOVNÌ SE JEDNALO JEŠTÌ V!ROCE ÈÍTÁRNA VŠAK OD TÉ DOBY SLOUŽILA VEØEJNOSTI AŽ DO SVÉHO SLOUÈENÍ S MÌSTSKOU VEØEJNOU KNIHOVNOU. Návrh na obnovení veøejné knihovny padl již v!roce 1886, ale zájem veøejnosti byl tak nepatrný, že k nìmu nedošlo. Pozdìji, a to v!roce 1896 akademický spolek Úhlava znovu podal návrh na zøízení veøejné knihovny a èítárny v Klatovech. Ve spolupráci se Sokolem a dalšími klatovskými spolky se ale podaøilo otevøít pouze èítárnu. A tak od 1. kvìtna 1898 mìli klatovští obèané opìt k dispozici veøejnou èítárnu, která byla slavnostnì otevøena za pøítomnosti zástupcù mìsta a všech zainteresovaných spolkù. Byla nejprve umístìna v prvním patøe domu U kanonu v!pražské ulici, ale již v!létì stejného roku se stìhovala do budovy èp. 174/I starého gymnázia. Restaurace U Kanonu v r Pùvodní dominikánský klášter, pozdìji tzv. staré gymnázium Pro zajímavost uvádíme, kdo všechno pøispíval na provoz èítárny: TJ Sokol, akademický spolek Úhlava, Literární jednota, Mìš anská beseda, Vojenští vysloužilci, Národní jednota Pošumaví, Uèitelský spolek, Mìstská rada a Šumavan. V!roce 1902 èítárna odebírala celkem 11 titulù novin a èasopisù, a to Besedy lidu, Èas, Èeský uèitel, Hlas národa, Humoristické listy, Národní listy, Národní politiku, Politiku, Šípy, Švandu dudáka a Vìdu a práci. Dopis spolku Úhlava obecnímu zastupitelstvu ohlednì zøízení veøejné èítárny v Klatovech Oznámení správì o pøidìlení místností ve starém gymnáziu Podrobná zpráva o otevøení veøejné èítárny uveøejnìná v Šumavanu Øád èítárny z roku 1925 Sledujeme-li archivní dokumenty, zjiš ujeme, že správa veøejné èítárny stále žádala mìstskou radu o poskytnutí finanèního pøíspìvku na provoz èítárny a na nákup novin a èasopisù, dále pak o poskytnutí paliva na vytápìní èítárny. V žádostech se uvádí, že dosavadní pøíspìvky od spolkù sotva staèí na zaplacení zøízence, kdežto osvìtlení a úklid zùstávají finanènì nekryty. Zajímavé je, že dozor v èítárnì, donášku a výmìnu novin mìl na starosti správce budovy, v níž byla èítárna umístìna, a ne knihovník. Dopis DTJ k výbìru èasopisù v èítárnì Vyjádøení mìsta k nabídce darování èasopisù Èítárna byla umístìna ve 20. letech v klatovském chorobinci (budova èp.6/i) Inspekèní zápis státního instruktora z roku 1921 Povinnosti nového správce èítárny po pøestìhování do bývalé jezuitské školy

7 DÌTSKÁ ÈÍTÁRNA OPRAVDOVOU ZVLÁŠTNOSTÍ KLATOVSKÉHO KNIHOVNICTVÍ BYLA DÌTSKÁ ÈÍTÁRNA. NEBYLA PRVNÍ ÈÍTÁRNOU V REPUBLICE, ALE PRVNÍ, KTERÁ SE UDRŽELA. VYBUDOVAT JI BYLO VELKÝM PØÁNÍM UÈITELE JOSEFA AIMA, KTERÝ V ROCE 1918 PØIŠEL DO KLATOV NA ODPOÈINEK A ZDE SE PUSTIL S VELKÝM ODHODLÁNÍM DO REALIZACE SVÉHO SNU. 31. BØEZNA 1946 BYLA DÌTSKÁ ÈÍTÁRNA PØI SLAVNOSTNÍ SCHÙZI KE SVÉMU 25. VÝROÈÍ ZALOŽENÍ K POCTÌ SVÉHO ZAKLADATELE PØEJMENOVÁNA NA AIMOVU ÈÍTÁRNU PRO MLÁDEŽ. Okresní komise sice Aimovu myšlenku podpoøila,ale nic víc nebyla ochotna udìlat, takže Aim prohlásil, že dozor bude vykonávat sám z!ochoty, a navrhl sestavit zvláštní komitét. Náhoda tomu pøála, že právì v! prosinci 1920 poøádal Pošumavský odbor uèitelek v!muzeu výstavu vybraných knih pro mládež, zapùjèených Pedagogickým museem v!praze ze studijní Knihovny spisù pro mládež, a že mezi poøadatelkami našel tøi uèitelky, které byly ochotny ho podpoøit. Prozøetelnì pak pøibral do komitétu i všechny øeditele škol a svolal na 7. února 1921 ustavující schùzi osmièlenného komitétu, na níž pøekvapil pøesnì a podrobnì vypravovaným plánem. Budova mìš anské školy dívèí, v níž byla dìtská èítárna umístìna Božena Suková, první správkynì èítárny v letech 1921 až 1932 Marie Bohùnková - Holá, správkynì Aimovy èítárny pro mládežod r do r Vlasta Suttá, vedoucí Aimovy èítárny pro mládež Josef Aim Pohled do dìtské èítárny v budovì jezuitské školy Felix Paukert, školní inspektor Dìtská èítárna byla nejprve umístìna v budovì obecné a mìš anské školy dívèí, dnes budova ZŠ v Plánické ulici. Díky svému správci Vilému Kurzovi, který byl souèasnì i øeditelem této školy, se pøestìhovala èítárna z malé tmavé tøídy do vìtší místnosti, kde bylo zavedeno elektrické osvìtlení a která dala se vytápìt. V záøí 1925 se díky práci komitétu podaøilo pøestìhovat èítárnu do bývalé jezuitské školy. Opravy a veškeré režijní náklady si dle rozhodnutí mìstské rady musela správa hradit z vlastních zdrojù. V roce 1926 pøichází do Klatov okresní školní inspektor Felix Paukert a od prvního okamžiku se stává pøíznivcem èítárny až do svého odchodu z Klatov v roce Díky nìmu dìtskou èítárnu navštívila øada významných školských i vìdeckých pracovníkù. Zdálo se, že v èítárna je dobøe zabezpeèena na øadu let. Bohužel pøišla zdrcující zpráva, že budova, kde byla umístìna a do jejíchž úprav vložila témìø všechny své peníze, bude zabrána pro vojenské úèely. Èítárna byla až do prosince uzavøená a po dlouhých urgencích jí byly poskytnuty dvì nevyhovující místnosti ve starém gymnáziu (dominikánský klášter). Místnosti musela správa opìt restaurovat na své náklady. Pøesto pracuje dál a již v prosinci poøádá již ètvrtou reprezentaèní výstavu knih ve spolupráci s akademickým spolkem Úhlava. František Lupínek, školní inspektor Pùjèovat se zaèalo až od ledna Vydatnì pøi zaøizování pomáhal i nový okresní školní inspektor František Lupínek, který se stal pøedsedou komitétu pro správu dìtské èítárny po odchodu F. Paukerta do Prahy. V letech 1938/39 docházelo vlivem mìnící se politické situace i k èastým zmìnám vedení komitétu. Pøesto však návštìvnost èítárny neklesala. V srpnu roku 1942 musí však uvolnit místnosti obchodní škole. Nové prostory jí poskytuje øeditel Josef Holub v prvním patøe své pomocné školy (opìt v budovì jezuitské školy). V èítárnì skvìle fungovala dìtská samospráva Dopis místní školní rady Souhlas s umístìním dìtské èítárny v budovì mìš anské školy Jeden list statistiky z let 1921/22 Dìtská èítárna byla otevøena i bìhem druhé svìtové války, aè v té dobì byly uzavøeny všechny ostatní žákovské knihovny i knihovna mìstská, která sídlila rovnìž v budovì starého gymnázia. Stalo se tak zøejmì hlavnì vzhledem ke slovíèku dìtská v názvu. Po válce byly do knihovny vráceny všechny cenzurou vyøazené knihy, které pøestože mìly být znièeny, byly dobøe uschovány. Dìtská èítárna se také pozdìji pøestìhovala do hostince U Zlatého Slunce, kde byla v té dobì také místní veøejná knihovna. V roce 1951 byla vládním naøízením slouèena s tvoøící se okresní knihovnou a od roku 1952 až do roku 1999 sídlily obì knihovny ve dvou sousedních domech èp. 170 a 169 na klatovském námìstí. Domácí øád

8 POÈÁTEK 20. STOLETÍ V CELÉ HISTORII KLATOVSKÉHO KNIHOVNICTVÍ SE PROJEVUJE NEUSTÁLÁ SNAHA PO INTEGRACI KNIHOVEN. MÍSTNÍ ORGANIZACE ÈESKÉ STRANY POKROKOVÉ DOPORUÈILA V R ZØÍZENÍ CENTRÁLNÍ KNIHOVNY A NAVRHLA NAPØÍKLAD SOUPIS VŠECH KNIH VÈETNÌ SPOLKOVÝCH KNIHOVEN VE FORMÌ LÍSTKOVÉHO KATALOGU, PODLE KTERÉHO BY SE ØÍDIL I NÁKUP KNIH, NEBO VEØEJNÁ KNIHOVNA PRO PRVOU DOBU MÌLA BY POSTARATI SE O TO, ABY NÁKUPEM KNIH, JEJICHŽ NEDOSTATEK TAKTO ZJIŠTÌN BUDE, DOPLNÌN BYL STAV KNIHOVEN TAK, ABY BYLO MOŽNO VYPÙJÈITI SI V!KNIHOVNÌ VEØEJNÉ TY KNIHY, JICHŽ V!OSTATNÍCH KNIHOVNÁCH NENÍ. V roce 1903, jako reakce na èlánek uveøejnìný v èasopise Èas pod titulkem Klatovy nemají veøejné knihovny! vyšla v Šumavanu reakce a výzva k místním spolkùm k zøízení veøejné mìstské knihovny. Pisatel èlánku uvádí prohlášení knihovníka akademického spolku Úhlava, právníka Richarda Baümla, že sice není v "Klatovech veøejné knihovny lidové, že však se akademický spolek Úhlava poctivì snaží ji v" život vyvolati, vìnovav jako základ svoji dosti obsáhlou knihovnu spolkovou a sbíraje neúnavnì knihy a peníze. Dále se dozvídáme, že pan Jan Krèma, èlen kuratoria veøejné èítárny, žádá pana JUC. Pšorna v "Praze o sdìlení, jak nejlépe by se celá akce ve prospìch zøízení veøejné lidové knihovny v "Klatovech zahájila. Nakonec celou záležitost pøedkládá veøejnosti k posouzení a vìøí, že zøízení veøejné lidové knihovny v" Klatovech bude velikým kulturním èinem pro mìsto i jeho nejbližšího okolí. Okresní dùm sídlo Veøejné knihovny Úhlavy Šumavan 1914 Povzdech mìstského knihovníka v roce 1912 Tyto dva èlánky zøejmì pøispìly k" tomu, že"knihovna akademického spolku Úhlava pøevzala v Klatovech funkci veøejné knihovny, a to i zmìnou svého názvu. Byla otevøena 29. dubna 1903 jako Okresní veøejná knihovna Úhlavy. Byl vypracován øád knihovny a byla zøízena i knihovna žákovská. Nejprve se dìlila o místnost s veøejnou èítárnou ve starém gymnáziu a po dostavbì okresního domu byla díky dr. Hostašovi pøestìhována do nìj. Pravidelná inzerce v Šumavanu Starosti akademického spolku byly ovšem veliké. Provozní náklady stoupaly, mìsto pøispívalo pouze malou èástkou a pozdìji pøestalo pøispívat úplnì. V roce 1912 po nìkolika bezvýsledných pokusech o slouèení všech stávajících knihoven v jednu mìstskou pøevzala obec veøejnou èítárnu do své správy a bylo ustanoveno zvláštní kuratorium pro mìstskou veøejnou knihovnu a èítárnu. Schùze kulturního odboru mìstské rady konaná koncem listopadu 1913 doporuèuje, aby mìstská knihovna byla dnem 1. prosince 1913 otevøena. A tak referent kulturního odboru MUDr. Václav Král potvrzuje definitivní pøevzetí a otevøení mìstské veøejné knihovny v"tomto termínu. Byla umístìna v místnosti radnice. Knihy se pùjèovaly bezplatnì, byl vybírán pouze roèní režijní tøíkorunový pøíspìvek. Soubìžnì s ní byla až do roku 1918 otevøena i veøejná knihovna Úhlavy. Vznik samostatné Èeskoslovenské republiky v"roce 1918 a schválení prvního knihovnického zákona znamenalo pøedzvìst velkých zmìn v oblasti knihovnictví. Bìhem 10 let vznikla v"èeskoslovensku jedna z"nejhustìjších sítí veøejných knihoven na svìtì. I v roce 1920 mìla èítárna své problémy Statistický výkaz roku 1921 Dva pohledy do místnosti knihovny v radnièní budovì Úèastníci knihovnického kurzu v roce 1926 Šumavan v roce 1926 Program výstav konaných v rámci mezinárodního sjezdu knihovníkù Mezinárodního sjezdu knihovníkù se zúèastnil i mìstský knihovník B. Valenta

9 40. a 50. LÉTA POLITICKÁ ATMOSFÉRA V!KLATOVECH SE ZAÈALA VYOSTØOVAT, TLAK GESTAPA PØI ZATÝKÁNÍ OBÈANÙ SÍLIL. V!ROCE 1938 ZEMØEL KNIHOVNÍK BOHUMIL VALENTA, PO NÌM BYL KRÁTCE KNIHOVNÍKEM JOSEF PAVLÍK, KTERÉHO VSTØÍDAL ABSOLVENT KNIHOVNICKÉ ŠKOLY JOSEF DVOØÁK, KTERÝ VŠAK V ROCE 1942 TAKÉ ZEMØEL. PO NÌM BYL DO KONCE VÁLKY KNIHOVNÍKEM FRANTIŠEK KLAŠKA. KNIHOVNICKOU PRÁCI PO ROCE 1945 ZASTÁVALI AŽ DO ROKU 1951 FRANTIŠEK MIŠKOVSKÝ, MARIE NETRVALOVÁ A WALTER SATLER. Je samozøejmé, že knihovna v pøedváleèných letech nebyla nikdy na pøedním místì obecní péèe. Z budovy radnice se v roce 1932 pøestìhovala do bývalé jezuitské školy, z té v roce 1935 do budovy bývalého okresního hejtmanství a v roce 1938 do muzea, kde se uvolnily místnosti po spoøitelnì. Odtud ji vystìhovali okupanti zpìt do starého hejtmanství, kde zùstala knihovna až do konce války. Ještì tìsnì pøed 2. svìtovou válkou stávala v knihovnì skøíò, ve které byly uloženy knihy, které rozvážel spolek Úhlava svým venkovským knihovnám. Obsah této skøínì pøevezli studenti do klatovského muzea tìsnì pøed tím, než byly zavøeny vysoké školy. Bývalá jezuitská škola Budova muzea a budova U Zlatého Slunce Bìhem války byla otevøena v!domì vedle radnice nìmecká knihovna a jako zajímavost musíme uvést, že v!malé místnosti za její stìnou byly uloženy fašisty zakázané knihy z!mìstské i muzejní knihovny, které tak pracovníci zachránili pøed znièením. Hned v!kvìtnu 1945 studenti brigádnicky vyèistili nìmeckou knihovnu, otevøeli skrýš a knihy se vrátily ke svým ètenáøùm. Od øíjna 1945 byla knihovna nastìhována spolu s èítárnou a Aimovou èítárnou pro mládež do místností v dnes již zbouraném domì U Slunce. V!roce 1950 byly vyhláškou ministerstva informací a osvìty zøizovány okresní lidové knihovny. V!Klatovech došlo k!ustavení okresní lidové knihovny 26. èervence 1951, kdy se slouèila Aimova dìtská èítárna s!veøejnou knihovnou. Knihovna poèala plnit jak funkci mìstské knihovny, tak i metodicko organizaèní èinnost pro místní lidové knihovny celého okresu. V!dubnu 1952 se knihovna pøestìhovala na klatovské námìstí do domu è. 170/I. První profesionální øeditelkou se stala Františka Miková. Jejími spolupracovnicemi byly knihovnice Bohumila Polívková, Marie Sattlerová a Antonie Vi hová. Staré hejtmanství na poèátku 20. století Èlánek v Šumavanu 16. záøí 1939 Èlánek z roku 1941 V!padesátých letech vydalo Ministerstvo vysokých škol a ministerstvo školství a osvìty Pokyny k!provedení provìrky knižních sbírek v!knihovnách všech druhù. Pokyny uvádìly, jak postupovat pøi vyøazování tzv. závadných knih a autorù. K!tìmto pokynùm byl pøipojen seznam è. 1, ve kterém jsou uvedeny knihy, které bylo nutno zasílat pøímo do Ústavu dìjin KSÈ. Seznam è. 2 pak uvádìl knihy a autory, které se zasílaly na adresu sbìrné knihovny urèené nadøízeným orgánem. Tak pøišla klatovská knihovna nejménì o knih. Toto smutné období v!historii všech knihoven lze analogicky srovnat se zásahy do knižního fondu za okupace. V!tìchto neblahých letech organizovaly knihovny masové akce se ètenáøi, hromadná pøedèítání a besedy o knihách, s pøedevším!budovatelskou tematikou. Protože akce tohoto rázu nevzbudily pøíliš velký ohlas u ètenáøù, pøišli spolupracovníci knihovny v!èele s!phdr. Františkem Pacákem s nápadem pøipravit besedy o našich starších literátech a pøenést tyto akce do pøírody. V!roce 1953 se uskuteènil první pokusný zájezd nazvaný Dobrovský a Chudenicko. Tematicky vycházel z knihy V. Šmilovského Za ranních èervánkù. Tato akce mìla dobrý ohlas a vlastivìdnì literární zájezdy se staly bìhem padesátých let tradicí. Na námìstí sídlila knihovna ve dvou sousedících domech až do roku 1998 Z vlastivìdných literárních zájezdù

10 2. POLOVINA 20. STOLETÍ ŠEDESÁTÁ LÉTA PØINESLA VÌTŠÍ AKTIVITU VE SPOLEÈENSKÉ A KULTURNÍ AKTIVITÌ MÌSTA, NA KTERÉ SE VÝRAZNÌ PODÍLELA I KNIHOVNA. V!ROCE 1968 VŠAK NENASTALY OÈEKÁVANÉ ZMÌNY. NAOPAK NÁSLEDUJÍCÍ ROKY PØINESLY TVRDÁ NORMALIZAÈNÍ OPATØENÍ, KTERÁ SE POCHOPITELNÌ DOTKLA I KNIHOVNICKÉ SFÉRY. V!OBDOBÍ 70. A 80. LET SEHRÁLY VÝZNAMNOU ROLI V!PRÁCI KNIHOVNY TAKOVÉ FORMY ÈINNOSTI, JAKÝMI BYLY BESEDY SE SPISOVATELI, ILUSTRÁTORY, NOVINÁØI, LITERÁRNÍ PÁSMA PRO DÌTI, LITERÁRNÍ SOUTÌŽE, VÝSTAVY I DROBNÉ EDIÈNÍ POÈINY. V roce 1960!rámci oslav 700. výroèí založení mìsta Klatov oslavila knihovna 100. výroèí svého založení. Byla uspoøádána výstava knih ve spolupráci s rùznými nakladateli. Velký ohlas veøejnosti mìl uskuteènìný sjezd a beseda se spisovateli rodáky. Beseda se konala v Závodním klubu KOZAK v Krameriovì ulici, bývalém sídle mìš anské besedy. Druhá polovina šedesátých let pøinášela postupné uvolòování z!ideologického tlaku. Lidové knihovny byly nahrazeny knihovnami veøejnými. Budova knihovny na námìstí prošla i øadou stavebních úprav. První èást byla ukonèena v!roce V!sedmdesátých letech pokraèovaly stavební úpravy další etapou, která byla zakonèena v!roce 1978 otevøením èítárny v!novì získané místnosti sousedního domu. Byla otevøena poboèka knihovny v!lubech a poboèka dìtského oddìlení na základní škole v!podhùrèí. PhDr. František Pacák a Walter Sattler pøi besedì se spisovateli Sjezd spisovatelù rodákù v roce 1960 Výstavka ke stému výroèí založení knihovny Pùjèovna pro dospìlé pøed stavebními úpravami V!roce 1968 nenastaly oèekávané zmìny. Naopak následující roky pøinesly tvrdá normalizaèní opatøení, která se pochopitelnì dotkla i knihovnické sféry. Ta nejhorší navázala na padesátá léta opìtovné vyøazování závadných knih. Významnou roli v!práci knihovny sehrály v!období 70. a 80. let takové formy èinnosti, jakými byly besedy se spisovateli, ilustrátory, novináøi, literární pásma pro dìti, literární soutìže, výstavy i drobné edièní poèiny. Probíhající rekonstrukce Dìtské oddìlení po rekonstrukci Pùjèovna pro dospìlé ètenáøe v roce 1979 Dìtští ètenáøi v roce 1963 Vedoucí dìtského oddìlení p. Skøivanová v r Konec roku 1989 a zaèátek roku 1990 pøinesl politické a spoleèenské zmìny. Vyøazené knihy ze sedmdesátých let se znovu vracely zpìt do knihoven. Ne všechny knihovny však projevily zájem o jejich vrácení. Klatovská knihovna využila této možnosti k!doplnìní svého knižního fondu a zároveò zahájila prodej levných knih. To byl zárodek vzniku antikvariátu, který byl otevøen 1. ledna Tímto datem rovnìž pøechází knihovna pod správu Mìstského úøadu v!klatovech a stává se tak opìt Mìstskou knihovnou. Od roku 1991 knihovna také pravidelnì organizuje literární soutìž amatérských autorù Literární Šumava, kterou vyhlašuje pod záštitou Obce spisovatelù Støediska západoèeských spisovatelù v!plzni, starosty mìsta Klatov, Èeského rozhlasu Plzeò a MF Dnes. Tato soutìž si mezi autory získala bìhem svého trvání znaènou popularitu a závìreèný semináø s!vyhodnocením nejlepších prací je úèastníky vždy velmi dobøe hodnocen. Vítìzné práce jsou od roku 1998 publikovány ve sborníku, o který je mezi autory velký zájem. Nová èítárna Od roku 1991 poskytuje knihovna jako jedna z!mála mìstských knihoven v!republice své služby i zrakovì postiženým spoluobèanùm. Na základì smlouvy s!knihovnou a tiskárnou pro nevidomé a slabozraké K. E. Macana v!praze bylo zøízeno oddìlení pro nevidomé a slabozraké. Nabídka zvukových knih je velmi rùznorodá a oddìlení své služby poskytuje i ètenáøùm z!okolních okresù. V!období devadesátých let nastává boj o dùstojné umístìní knihovny. Tato nutnost byla dána nejen nevyhovujícími prostorami, ale i tím, že oba sousedící domy na námìstí, ve kterých knihovna sídlila, byly v!restituci vráceny pùvodním vlastníkùm. Po rùzných variantách a návrzích o umístìní knihovny napøíklad do kulturního domu nebo do bývalých kasáren v!plánické ulici rozhoduje mìstská rada a zastupitelstvo o úpravì èásti bývalé jezuitské koleje v!balbínovì ulici tak, aby vyhovovala potøebám moderní knihovny. Dnes sídlí knihovna v èásti bývalé jezuitské koleje

11 KNIHOVNY V OBCÍCH SPOLKY A SPOLEÈNOSTI VZNIKAJÍCÍ V 19. STOLETÍ CHÁPALY NUTNOST ŠÍØENÍ VZDÌLANOSTI MEZI LIDMI V MALÝCH OBCÍCH A MÉNÌ PØÍSTUPNÝCH MÍSTECH, A TO PØEDEVŠÍM Z OBAVY PØED GERMANIZACÍ. JEDNOU Z CEST BYLO ZPØÍSTUPNÌNÍ ÈESKÝCH KNIH CO NEJVÌTŠÍMU OKRUHU ZÁJEMCÙ. NA KLATOVSKU MÌL NEJVÌTŠÍ PODÍL NA ZAKLÁDÁNÍ MALÝCH KNIHOVEN SPOLEK ÚHLAVA A POZDÌJI NÁRODNÍ JEDNOTA POŠUMAVSKÁ. Knihovnická èinnost spolku Úhlava ava zaèala v roce 1885 založením knihovny v Petrovicích. Následovala tak pøíklad krajinského spolku u Radbuza, který už na Klatovsku založil a spravoval nìkolik ik knihoven, a to ve Strážovì, v Chlistovì, v Ondøejovicích a v Bìšinech. Úhlava pak tuto èinnost zcela pøevzala. V roce 1884 uveøejnila v tisku výzvu k vìnování knih pro lidové knihovny a o rok pozdìji vypsala konkurzz na knihovny pro venkovské obce. Knihovny nejen založila la a spravovala, ale snažila se je i všemožnì podporovat a propagovat. Do mnohých míst byly poøádány výlety s pøednáškami. mi. A nìkdy to nebylo jednoduché. Dnes už nás možná pøekvapí, že napøíklad do Železné Rudy musela sela ochranný doprovod úèastníkùm dìlat èeta klatovského sokolstva. kolstva. S pøibývajícími knihovnami pøibývaly i starosti. V roce 1901 proto byla èást knihoven pøedána Národní jednotì pošumavské, ošumavské, která za to jmenovala Úhlavu svým zakládajícím èlenem. Poøizování knih do knihoven oven se provádìlo nejen nákupem, ale i dary jednotlivcù studentù, profesorù ùi soukromých osob èi rùzných spoleèností. Samospráva stále le práci knihoven nijak nepodporovala. V té dobì se již mezi knihovnami objevovaly i první výmìnné soubory. Od roku 1907 byly knihovny rozdìleny dle tzv. posuvného ného systému na nìkolik dílù, které byly v nìkolika obcích postupnì vymìòovány, až celá knihovna pøešla do jiného místa. Šumavan 1938 Soupis nejstarších knihoven Mapa knihoven Úhlavy Šumavan 1926 Rok 1918 pøinesl nové podmínky i pro zmìny v knihovnictví. Funkci knihoven budovaných na spolkovém základì zaèaly pøebírat veøejné knihovny. Vývoj veøejných obecních a mìstských knihoven byl tìsnì spjat s novým pojetím vzdìlávání a výchovy dospìlých i mládeže mimo uèebny škol. Osvìtovou èinnost, která mìla své koøeny už v osvícenství, prosazovalo a podporovalo v prvních letech samostatnosti mnoho významných osobností z èistého nadšení. Dùkazem toho jsou i pøijaté lidovýchovné zákony z let 1919 a Obcích byly založeny osvìtové komise, knihovní rady a letopisecké komise a každá obec mìla za povinnost do dvou let zøídit a vydržovat veøejnou knihovnu a vést obecní pamìtní knihu. Zákon také umožnil, aby obce pøevzaly spolkové nebo jiné knihovny v obci. Zákon o veøejných knihovnách podnítil takový nárùst knihoven, že se Èeskoslovensko jako první zemì ve svìtì pøiblížila k uskuteènìní pøedstavy knihovna v každé obci. Nebyly však pouze obecní knihovny. Stále fungovala øada knihoven školních, zakládaly se odborné knihovny jako souèásti rùzných institucí, knihovny vojenské a stále pracovaly knihovny spolkové. Provádìcí naøízení ke knihovnickému zákonu vymezilo skladbu fondu napøíklad tím, že spisy umìlecky a obsahovì bezcenné, výtvory nemravného rázu, tzv. krváky, detektivní a indiánské povídky, které senzaèním zpùsobem dráždí fantazii ètenáøovu, pamflety snižující tendenènì celé stavy nebo vrstvy obyvatelstva, jakož i díla smìøující proti trvání a celistvosti státu èeskoslovenského nesmìjí být pojaty do veøejných knihoven. Bìšiny v roce 1965 Pøedslav v roce 1967 Pøehled o knihovnách z r Dùsledky hospodáøské krize v roce 1929 však postihly pøedevším kulturu. Dotace knihovnám mìly od tohoto roku klesající tendenci a mnohé obce pøestaly své knihovny úplnì financovat. Do knihoven se nakupovala levná braková literatura. Zvyšovalo se napìtí mezi rostoucím poètem ètenáøù a jejich Dlouhá Ves 1969 požadavky a možnostmi knihoven je uspokojit. Obsazení èeského pohranièí po mnichovské dohodì bylo zaèátkem konce významné éry našeho knihovnictví. Po únoru 1948 jsou opìt obnovovány knihovny v obcích a metodickou péèi o nì pøebírá klatovská knihovna, která od 50. let plnila funkci knihovny mìstské i okresní. Postupem doby se èinnost knihoven dostávala z roviny dobrovolnosti do roviny profesionální. V organizaèní struktuøe dochází ke vzniku ètyø oddìlení, a to pùjèovny pro dospìlé, dìtského oddìlení, èítárny a studovny. Pozdìji vzniká úsek metodiky, katalogizace a další odborná oddìlení. V roce 1980, kdy slavila 120. výroèí založení, byla na území klatovského okresu 1 knihovna okresní, 7 knihoven mìstských a 156 místknihovní øád obecni knihovny Švihov ních. Rabí 1967 Nalžovské Hory 1967 Mìsíc knihy v Jinøichovicích Pravda, 12. bøezna 1967 Mìstská knihovna v Nýrsko po úpravách v roce 1985 Od roku 2002 na základì podepsaných Smluv o poskytování regionálních služeb mìstským a obecním knihovnám zajiš uje Mìstská knihovna Klatovy služby pro 9 profesionálních a 36 neprofesionálních knihoven. Vytváøí a poskytuje výmìnné fondy a konzultace, pomáhá zpracovávat žádosti o dotace, poøádá porady a semináøe.

12 KNIHOVNA A LIDÉ ÈASTO ZBYLA JEN JMÉNA. A MOŽNÁ NEZBYLA ANI TA, PROTOŽE NELZE VYPÁTRAT A UVÉST VŠECHNY TY, KTEØÍ SE NÌJAK PODÍLELI NA ROZVOJI KLATOVSKÉHO KNIHOVNICTVÍ, SPONZORY, MECENÁŠE A PØÍZNIVCE, DROBNÉ DÁRCE KNIH, VŠECHNY DOBROVOLNÍKY Z DÌTSKÉ SAMOSPRÁVY AIMOVY ÈÍTÁRNY, STUDENTY, KTEØÍ CHODILI PO ŠKOLE POMÁHAT DO VEØEJNÉ ÈÍTÁRNY ÈI KNIHOVNY... JEDNO VŠAK MÌLI URÈITÌ VŠICHNI SPOLEÈNÉ LÁSKU KE KNIZE. Nadaný Václav Èenìk Bendl Stránický vìnoval jako student gymnázia mnoho energie studiu jazykù. Ovládal nìmèinu, ruštinu, francouzštinu, angliètinu, polštinu i srbštinu. Po neopìtované lásce k Annì Pokorné se z nìj však stal rozpolcený bohém. Také ve studiu nemohl pokraèovat, protože mu pøitìžovala øada afér kolem revoluèního roku Støídal rùzná zamìstnání. Hmotnì i morálnì ho velmi podporovala pøedevším Božena Nìmcová, což dokazuje jejich vzájemná korespondence. Díky svému bývalému uèiteli Václavu Štulcovi byl živoøící literát pøijat v roce 1856 do knìžského semináøe. Jeho prvním pùsobištìm se pak stalo klatovské gymnázium. Stejnì jako posléze na dalších místech se i v Klatovech snažil pozvednout èeského ducha zakládal èasopisy a poøádal besedy. A také se zde stal po tragické smrti profesora Josefa Andrlíka druhým klatovským knihovníkem. Èasto myslívám na bývalou Mìstskou knihovnu v Klatovech. Ze svého tehdejšího mála mi dala mìstská knihovna dost jako studentu v mých patnácti a nejbližších letech, hodnì jako èlovìku a spisovateli. I ona mi otvírala cestu. A byl jsem jí za to vìrný i ve svém úøedním pùsobení, ve své odborné práci knihovnické a jsem jí za vše vìrný i dnes. Nebo knihy a literatura byly a zùstávají mým osudem. Osudem radostným Citát z èlánku Cestami knih od PhDr. Jana Šnobra, který mìl vyjít v tehdy pøipravovaném sborníku ke 100. výroèí založení klatovské knihovny. Tento sborník nikdy nevyšel, ale vyznání Jana Šnobra klatovské knihovnì se zachovalo. Básník, literární historik a èlovìk úzce spjatý s knihovnictvím Jan Šnobr se narodil v roce 1901 v Klatovech. Po maturitì na gymnáziu studoval na FF UK a na Státní škole knihovnické. Jako knihovník v Masarykovì lidovýchovném ústavu spolupracoval na seznamu vybraných knih pro veøejné knihovny. Pozdìji pracoval v øadì významných odborných knihoven. Byl uèitelem a zkušebním komisaøem na Státní škole knihovnické, kde pøednášel svìtovou literaturu. V roce 1939 pracoval jako komisaø na ministerstvu školství a národní osvìty. Byl jmenován odborným radou pro úsek státních doplòovacích knihoven, pozdìji vedl oddìlení knihoven mìstských. V roce 1948 byl jeho odbor pøeveden na ministerstvo informací, kde Šnobr pracoval v sekci knihoven obcí nad deset tisíc obyvatel a v knihovnickém výzkumnictví. Poèátkem 50. let byl vìznìn. Pozdìji pracoval ve Státním nakladatelství dìtské knihy v Praze a od roku 1962 se živil jako spisovatel. Literární historik a kritik František Buriánek prožil dìtství v Blovicích a v Klatovech. Po ukonèení gymnázia studoval èeštinu a francouzštinu na FF UK. Po 17. listopadu 1939 byl zatèen a vìznìn v koncentraèním táboøe Sachsenhausen-Oranienburg. Po návratu do Klatov se léèil z následkù vìznìní a pak pracoval jako tovární dìlník i knihovník. Externì absolvoval knihovnickou školu v Praze. Studia na FF UK ukonèil roku 1946 a titul PhDr. získal prací Literární historie Klatovska. Odešel do Prahy, kde pracoval jako knihovník v Úøadu pøedsednictva vlády a v Kanceláøi prezidenta republiky. Tam pozdìji pùsobil jako vedoucí kulturního odboru. V letech 1956 až 1972 vedl katedru èeské a slovenské literatury na FF UK. Knihovníka v Klatovech dìlal jen krátce, ale s knihovnou spolupracoval mnoho dalších let. PhDr. František Buriánek pøi projevu na oslavách 100. výroèí založení knihovny Pohnutý osud mìl první profesionální knihovník Bohumil Valenta. Narodil se v roce 1890 v Pøedslavi, kde byl jeho otec uèitelem. Na klatovském gymnáziu se zúèastnil protirakouské akce studentù, a tím se stal politicky nespolehlivým. Nebyl pøijat do èeskobudìjovického semináøe a nesmìl ani pracovat ve státních úøadech. Byl odveden jako jednoroèní dobrovolník ke 102. pìšímu pluku do Prahy, absolvoval dùstojnickou školu v Èeských Budìjovicích a v hodnosti kadeta se s polským 77. pìším plukem úèastnil tažení proti Rusku. V roce 1914 byl dvakrát velmi tìžce ranìn a upadl do ruského zajetí. Prošel nìkolika dùstojnickými zajateckými tábory. Po uzdravení vstoupil v Borispolu do èeskoslovenských legií a s 10. pìším plukem Jana Koziny se zúèastnil bojù od Kavkazu po Vladivostok. Pøed koncem války byl archiváøem hudby u svého pluku. Pøes Ameriku a Terst se v roce 1920 vrátil domù. Po návratu nastoupil jako archiváø mìsta a muzea. Doplnil si knihovnické vzdìlání a stal se tak prvním klatovským profesionálním knihovníkem. Zemøel pøedèasnì v nedožitých 49 letech. Spoluzakladatelka dìtské èítárny Božena Suková se narodila v roce 1890 v Charkovì, kde její otec dìlal sládka v pivovaøe. Ten však brzy po jejím narození tìžce onemocnìl a rodina se vrátila do Chlistova k dìdeèkovi Maškovi, uèiteli na odpoèinku. Dìdeèek jí byl vzorem i oporou, a tak o jejím budoucím povolání bylo brzy rozhodnuto. Byla pøijata do pøípravky uèitelského ústavu v klášteøe u sv. Anny v Praze a po ukonèení studia se shodou náhod B. Suková se svými bývalými žáky V. Pikhartem W. Sattlerem, K. Tománkem a øeditelkou knihovny B. Polívkovou dostala na školu do Chlistova. Po deseti letech v Chlistovì nastoupila na dívèí mìš anskou školu v Klatovech, kam kdysi sama chodila. Pozdìji zaèala jako první uèitelka žena uèit i na chlapecké škole. Svému povolání obìtovala i svùj soukromý život. S velkým zápalem se vìnovala dìtské èítárnì a se svými žáky pomocníky se stýkala ještì po letech, i když už dìlala øeditelku školy v Praze. Walter Sattler byl vedoucím knihovny v letech 1948 až 1951, pak pracoval jako katalogizátor a zástupce øeditele. Jeho zásluhou byl utøídìn a zpracován archiv knihovny. Životní jubileum Fr. Míkové Zcela mimoøádnou osobností pøi organizování vlastivìdných literárních zájezdù byl dobrovolný spolupracovník knihovny støedoškolský profesor PhDr. František Pacák. Narodil se v roce 1886 a do Klatov pøišel za okupace z Prahy, kde uèil na malostranském gymnáziu. Specializoval se na život a dílo Dante Alighieriho. Na toto téma napsal svou diplomovou práci i nìkolik dalších pojednání. Také vydal nìkolik her pro loutkové divadlo, PhDr. František Pacák na jednom z literárních výletù které jsou uloženy ve fondu Národní knihovny. Jako ruský legionáø byl pronásledovaný gestapem a v Klatovech našel azyl. Od roku 1953 úzce spolupracoval s Osvìtovým domem v Klatovech na úseku kabinetu názorných, studijních a technických pomùcek. V letech 1953 až 1959 se jeho zásluhou uskuteènilo dvacet literárních zájezdù, kterých se úèastnilo v prùmìru 70 osob. Zemøel v Klatovech v roce Do Prahy už se nikdy nevrátil. Mìstská veøejná knihovna ( ): ANDRLÍK Josef P. BENDL Václav P. MOTTL Šimon Veøejná èítárna WERNER Josef, jednatel správce veøejné èítárny PI HA Vojtìch Mìstská veøejná knihovna (znovu od r. 1913) VALENTA Bohumil LUKEŠ Václav FÜGNER Josef, úøedník mìsta prozatímní knihovník PAVLÍK Josef DVOØÁK Josef CELERÝN Antonín KLASCHKA František BURIÁNEK František SUTTÁ Vlasta, vedla v Klatovech státní doplòovací knihovnu MIŠKOVSKÝ František NETRVALOVÁ Marie SATTLER Walter SATTLEROVÁ Marie Po roce 1951 jsou uvedeni jenom øeditelé: MIKOVÁ Františka FREY Jaroslav KLIMENT Karel POLÍVKOVÁ Bohumila SMETANOVÁ Jindra SULAN Miroslav ZÍBAROVÁ Ivana, zastupující pracovnice Mìstského úøadu BURŠÍKOVÁ Zdeòka kvìten až záøí od r od 1994

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

140 LET KNIHOVNY V KLATOVECH

140 LET KNIHOVNY V KLATOVECH 140 LET KNIHOVNY V KLATOVECH 1860 2000 ZAJÍMAVOSTI Z HISTORIE A VÝVOJE KLATOVSKÉHO KNIHOVNICTVÍ VYDALA MĚSTSKÁ KNIHOVNA KLATOVY 2000 Často myslívám na bývalou Městskou knihovnu v Klatovech. Ze svého tehdejšího

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Holice 10. - 12.9. 1993 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE '93 H '93 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE ' RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE

Holice 10. - 12.9. 1993 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE '93 H '93 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE ' RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE Mezinárodní setkání rádioamatérù Holice 10. - 12.9. 1993 Sborník pøíspìvkù HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE '93 H '93 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE ' RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE I. 1)

Více

Hejkal. prosinec 2005 cena 5 Kè. Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná. Hejkala? Nový Hejkal. Nového Hejkala

Hejkal. prosinec 2005 cena 5 Kè. Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná. Hejkala? Nový Hejkal. Nového Hejkala nový nový Hejkal 3. roèník Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná prosinec 2005 cena 5 Kè INFORMACE PRO OBÈANY Nový Hejkal Nového Hejkala Starosta CHCETE PSÁT DO Hejkala? Máte-li zájem podìlit se s ostatními

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Základní informace o projektu Víte, e......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tìlesa na Zemi?...vltavíny znali a pou ívali lidé ji v dobì kamenné?...vltavíny pøiletìly

Více

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 místní akèní skupina - MAS vznikala v letech 2003-2004 - Mikroregion Konstantinolázeòsko, Støíbrský region, mìsto Planá a obec Hnìvnice - snaží se o maximální

Více

Zápis z I. shromáždìní Spoleèenství vlastníkù jednotek (dále

Zápis z I. shromáždìní Spoleèenství vlastníkù jednotek (dále Zápis z I. shromáždìní Spoleèenství vlastníkù jednotek (dále jen SVJ ) Datum konání: dne 10.9.2009 od 18:00 Místo konání: v základní škole T.G.Masaryka na Ortenovì námìstí 34 v Praze 7 Zapsal: Helena Rundová

Více

Konference sekce fyziky, elektroniky a výpoèetní techniky Èeské spoleènosti nukleární medicíny ÈLS JEP

Konference sekce fyziky, elektroniky a výpoèetní techniky Èeské spoleènosti nukleární medicíny ÈLS JEP Konference sekce fyziky, elektroniky a výpoèetní techniky Èeské spoleènosti nukleární medicíny ÈLS JEP Havlíèkùv Brod, Hotel Slunce 28. 30. duben 2010 Foto: Ing. Vladimír Kunc poøádaná Èeskou spoleèností

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

Školní rok 1911. - 1912.

Školní rok 1911. - 1912. Školní rok 1911. - 1912. Zaèátek škol. roku. Sbor uèitelský: Úmrtí èlena sboru pí. Hermíny Metlické, ind. uèitelky a choti øíd. uèitele. Školní rok 1911.-1912. zahájen dne 16.záøí. Jaroslav Metlický definitivní

Více

Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku. Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí

Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku. Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí 2014 Výronízprávaoinnosti Centrum aktivního odpo!inku Jezdecká spole!nost Na Špi!áku Mikulovice 57 431 51 Klášterec nad Ohøí 1. Základní údaje: Právní forma Statutární zástupce Sídlo obèanské sdružení

Více

Školní rok 1905. - 1906. Sbor uèitelský: Zmìny ve sboru:

Školní rok 1905. - 1906. Sbor uèitelský: Zmìny ve sboru: Školní rok Sbor uèitelský: 1905. - 1906. Poèátkem školního roku ustanoven sbor takto: Emanuel Rosol, uèitel 1. tøídy Rudolf Pech, uèitel 1. tøídy František Hájek, uèitel 2. tøídy Karel John, uèitel 2.

Více

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 Dávky sociální péèe Dávky pom oci v hmotné nouzi pøíspìvek na péèi 0 2007 2008 2009 2010 4 000 3 950 3 954 3 957 3 900 3 850 3 800 3 750 3 700 3 830 3 796 2007 2008

Více

ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI http://www.zcu.cz Historie Západoèeská univerzita v Plzni vznikla slouèením Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni a Pedagogické fakulty v Plzni v roce 1991 na základì

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 PRVNÍ SOUKROMÁ HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 STUDIUM PRO ABSOLVENTY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Studijní obor 65-42 - M/01 HOTELNICTVÍ KDO JSME První soukromá hotelová škola, spol. s r. o. má dlouholetou tradici,

Více

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz O pozemním hokeji Pozemní hokej je kolektivní sport urèený pro muže i ženy. Jedná se o klasický staroanglický sport, mezi které lze zaøadit i kriket a ragby. Ve svìtì se setkáme obecnì s názvem hokej -

Více

EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín

EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín INFORMACE URÈENÁ VEØEJNOSTI Krajský úøad Moravskoslezského kraje odbor životního prostøedí a zemìdìlství oddìlení ochrany ovzduší, EIA a IPPC EXPLOSIA a.s. - odbytový

Více

8. Prodej objektu è. 54 v areálu bývalých velkých kasáren

8. Prodej objektu è. 54 v areálu bývalých velkých kasáren 0 Rada mìsta na své schùzi dne 11.6.2013 pøijala usnesení è. ve znìní: Rada mìsta doporuèuje zastupitelstvu mìsta deklarovat zámìr prodeje všech doposud neprodaných pozemkù - zahrádek v lokalitì Mutìnka

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

Nadaèní fond Zelený poklad vznikl již v roce 1999 z Nadace životního prostøedí mìsta Plznì - Zelený poklad, zøizovatelem je mìsto Plzeò.

Nadaèní fond Zelený poklad vznikl již v roce 1999 z Nadace životního prostøedí mìsta Plznì - Zelený poklad, zøizovatelem je mìsto Plzeò. Nadaèní fond Zelený poklad vznikl již v roce 1999 z Nadace životního prostøedí mìsta Plznì - Zelený poklad, zøizovatelem je mìsto Plzeò. Posláním Nadaèního fondu Zelený poklad je podporovat projekty zamìøené

Více

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern.

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern. 1. Úvodní slovo Vážení akcionáøi a obchodní partneøi, rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s se sídlem v Èeské Lípì, Dìèínì a Varnsdorfu úspìšným rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní

Více

VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Právníci s citem VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 www.probonoaliance.cz Pro bono aliance, z.s., Londýnská 31, 120 00 Praha 2 Právníci s historií 5 let Pro bono centra 10 let organizace 15 let Školy lidských

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

Jiøí Peèek Od CB k radioamatérùm provozní pøíruèka radioamatéra (pøepracované vydání) na èásti vìnované VKV spolupracoval František Loos, OK2QI 2000 Urèeno uživatelùm CB pásma, kteøí si chtìjí rozšíøit

Více

ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY

ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY poøádá pod záštitou Èeské neurochirurgické spoleènosti, Èeské lékaøské komory a ve spolupráci s Univerzitním centrem chirurgické anatomie kurz ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY Místo konání: Anatomický

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM

generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM generální reprezentant Martin Cvach NAŠE SLUŽBY BLÍZKO VAŠIM POTØEBÁM SLOVO ÚVODEM Dobrý den, držíte v rukou produktový katalog Agentského obchodního klientského místa ÈSOB Pojišśovny (AOKM). Tento katalog

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu Smluvní strany Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen pronajímatel, na stranì jedné a Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen nájemce, na stranì druhé

Více

P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA

P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA P R O P O J E N Í C Y K L O - A H I P P O T U R I S T I K Y V P Ø Í H R A N I È Í INTERREG IIIA Mikroregion Konstantinolázeòsko BEZDRUŽICE - dobrovolný svazek obcí - vznikl v roce 2000 - nyní jej tvoøí

Více

ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ,

ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ, Úmluva o zøízení Svìtové organizace duševního vlastnictví (WIPO*) ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ, podepsaná ve Stockholmu dne 14. èervence 1967, zmìnìná dne 2. øíjna 1979 (vyhl.

Více

Nadace èeské bijáky Námìstí Republiky 1079/1a, Praha 1 Nové Mìsto

Nadace èeské bijáky Námìstí Republiky 1079/1a, Praha 1 Nové Mìsto Nadace èeské bijáky Námìstí Republiky 1079/1a, Praha 1 Nové Mìsto Výroèní zpráva za rok 2013 Nadace èeské bijáky Námìstí Republiky 1079/1a Praha 1 Nové Mìsto 110 00 Èeská Republika www.bijaky.cz https://www.facebook.com/bijaky

Více

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2008 2009 2010 2011 Dávky sociální péèe Dávky pomoci v hmotné nouzi pøíspìvek na péèi 4 050 4 000 3 950 3 900 3 850 3 800 3 750 3 700 3 650 3 957 3 830 3 796 4

Více

Obèanské sdružení I MY (Spoleènost pøátel Rolnièky pro podporu lidí s postižením)

Obèanské sdružení I MY (Spoleènost pøátel Rolnièky pro podporu lidí s postižením) Obèanské sdružení I MY (Spoleènost pøátel Rolnièky pro podporu lidí s postižením) vzniklo v Sobìslavi v bøeznu 2000. Cílem sdružení je pomáhat prosazovat zájmy dìtí i dospìlých s postižením a jejich rodin,

Více

CONGRESS MAN NOVINKY Z KONGRESOVÉHO CENTRA PRAHA CERVEN 2011. Vážení ètenáøi,

CONGRESS MAN NOVINKY Z KONGRESOVÉHO CENTRA PRAHA CERVEN 2011. Vážení ètenáøi, CERVEN 2011 CONGRESS MAN NOVINKY Z KONGRESOVÉHO CENTRA PRAHA Vážení ètenáøi, v èervnovém èísle jsme pro Vás pøipravili nìkolik zajímavých zpráv. Nabídneme Vám informace o nejrùznìjších akcích, které se

Více

Obec Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 00303313 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Ruda nad Moravou

Více

CZECH REPUBLIC NABÍDKA INZERTNÍCH, PROPAGAÈNÍCH A PERSONÁLNÍCH SLUŽEB

CZECH REPUBLIC NABÍDKA INZERTNÍCH, PROPAGAÈNÍCH A PERSONÁLNÍCH SLUŽEB NABÍDKA INZERTNÍCH, PROPAGAÈNÍCH A PERSONÁLNÍCH SLUŽEB ELSA ÈR 2004 Vážení pøátelé, ELSA (The European Law Students' Association Evropská asociace studentù práva) je nezávislá, nepolitická a nezisková

Více

DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU

DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU DÌTI NA STARTU PREZENTACE PROJEKTU ÈESKÝ SVAZ AEROBIKU A FITNESS FISAFCZ Ohradské nám1628/7a, Praha 5-Stodùlky 155 00 IÈO :60458054, DIÈ: CZ 60458054 wwwfisafcz / wwwceskosehybecz CO JSOU DÌTI NA STARTU?

Více

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH Èíslo objednávky (Vaše èíslo jednací) Øádné Opravné 1 1.1 Pøedmìt veøejné zakázky 1.2 Zadávací øízení 1.3 1.5 1.6 2 2.1 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3

Více

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ

KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ KONEC NADÌJÍM A NOVÁ OÈEKÁVÁNÍ Lenka Kalinová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz OBSAH Podìkování 9 Pøedmluva 11 Úvodem vymezení tématu 14 PRVNÍ ÈÁST: CHARAKTER DOBY PO SRPNU 1968

Více

Svìtové dìdictví UNESCO

Svìtové dìdictví UNESCO Svìtové dìdictví UNESCO VLKOLÍNEC Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Slovensko VLKOLÍNEC 3 SK STØEDNÍ SLOVENSKO Památková rezervace lidové architektury Vlkolínec byla

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Luboš Èermák STOPY - FAKTA - SVÌDECTVÍ z historie trati CHOCEÒ - BROUMOV v datech a obrazech Luboš Èermák STOPY - FAKTA - SVÌDECTVÍ z historie trati CHOCEÒ - BROUMOV v datech a obrazech Bez pøedchozího

Více

Mìstské muzeum Sedlèany

Mìstské muzeum Sedlèany Mìstské muzeum Sedlèany Výroèní zpráva za rok 2010 1) Úvod 2) Sbírky 3) Knihovna 4) Výstavy 5) Ostatní èinnost 6) Akvizice (pøírùstky) 7) Sponzorské dary a pøíspìvky 8) Hospodaøení 1) Úvod Mìstské muzeum

Více

Rezidence Na hradì, Tøebíè. Pojïte s námi oživit Borovinu

Rezidence Na hradì, Tøebíè. Pojïte s námi oživit Borovinu Rezidence Na hradì, Tøebíè Pojïte s námi oživit Borovinu LOKACE SOHO Tøebíè Zámìrem projektu SOHO Tøebíè je pøebudování celého území bývalé továrny BOPO na bydlení s obèanskou vybaveností. Borovina tím

Více

Svìtové dìdictví UNESCO LORSCH

Svìtové dìdictví UNESCO LORSCH Svìtové dìdictví UNESCO LORSCH Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Ppress ve keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých

Více

ZÁKON. ze dne 13. èervna 2002. o zmìnì a zrušení nìkterých zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù

ZÁKON. ze dne 13. èervna 2002. o zmìnì a zrušení nìkterých zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù 320/2002 Sb. ZÁKON ze dne 13. èervna 2002 o zmìnì a zrušení nìkterých zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù Zmìna: 426/2002 Sb. Zmìna: 518/2002 Sb. Zmìna: 354/2003 Sb. Zmìna: 22/2004

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem Sestavená k rozvahovému dni 31.

Více

Pavel Kras Tvorba textù na PC T602 a WORD 6 Pøíruèka je urèena pøedevším zaèáteèníkùm, kteøí se rozhodli proniknout alespoò na pokraj poèítaèové problematiky Pomocí této pøíruèky se nauèíte nejen ovládat

Více

BOSKOVICE MLADÝCH VÝTVARNÍKÙ Klub pøátel Boskovic 1997 1

BOSKOVICE MLADÝCH VÝTVARNÍKÙ Klub pøátel Boskovic 1997 1 BOSKOVICE MLADÝCH VÝTVARNÍKÙ Klub pøátel Boskovic 1997 1 Po literární soutìži pro mládež, která úspìšnì probìhla v roce 1996 pod názvem Z babièèiny truhly, uspoøádal Klub pøátel Boskovic za finanèní podpory

Více

VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK,

VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK, VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK, dáno ve Vídni dne 12. èervna 1973 a doplnìno dne 1. øíjna 1985 Smluvní strany, majíce na zøeteli èlánek 19 Paøížské úmluvy

Více

BELLE PRESTIGE. - podpora prodeje - reklamní kampaò na klíè (návrh, casting, výroba, realizace), - promotion, - distribuce, - hostesky, - openingy,

BELLE PRESTIGE. - podpora prodeje - reklamní kampaò na klíè (návrh, casting, výroba, realizace), - promotion, - distribuce, - hostesky, - openingy, BELLE PRESTIGE 2009 BELLE PRESTIGE Karlovarská modelingová a hostesingová agentura Belle Prestige zastupuje modelky, fotomodelky, hostesky, dìti, modely a promotéry nejen pro Karlovarský kraj. Vedle toho

Více

Výroèní zpráva 2004 Slovo úvodem I.

Výroèní zpráva 2004 Slovo úvodem I. 2004 VÝROÈNÍ ZPRÁVA Výroèní zpráva 2004 Slovo úvodem I. Tato výroèní zpráva se vydává za období od 1.1.2004 do 31.12.2004. Sdružení Pro obnovu rozhledny na Sedle je od 10.12.2002 registrováno u Ministerstva

Více

Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech. znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka

Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech. znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka tušení, že celá moc ve mìstì je v rukou jen nìkolika Èechù. Tato,,hra" trvala až

Více

Zadávací dokumentace MOBILNÍ APLIKACE

Zadávací dokumentace MOBILNÍ APLIKACE Zadávací dokumentace jako pøíloha Výzvy k podání nabídky èíslo: 04/3.2/11/01 v rámci projektu Distanèní jazykové vzdìlávání pomocí M-learningu CZ.1.07/3.2.10/04.0011 Akademie Jana Amose Komenského o.s.,

Více

Zpráva o èinnosti za oddílový rok 2010-2011

Zpráva o èinnosti za oddílový rok 2010-2011 Junák-svaz skautù a skautek ÈR, støedisko Kopøivnice, ev.è. 814.04 Zpráva o èinnosti za oddílový rok 2010-2011 Pár slov úvodem Další z významných oddílových rokù je za námi a to nejdùležitìjší a nejvýznamnìjší

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00578291 Název: Obec Èervená Tøemešná A.1. Informace podle 7 odst. 3

Více

Licence: D98V XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012)

Licence: D98V XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012) PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 75021854 Název: Mateøská škola, Jamolice, okres Znojmo Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci

Více

PØÍLOHA za období : 12/2014

PØÍLOHA za období : 12/2014 Zpracoval: Ing. Kremerová Okamžik sestavení: 13.03.2015 11h16m 0s Strana: 1 PØÍLOHA za období : 12/2014 I È O :00083143 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY: Divadlo F.X.Šaldy Liberec,pøíspìvková organizace (v Kè, s

Více

Integrované projekty - význam spolupráce. Konstantinovy Láznì I 5.

Integrované projekty - význam spolupráce. Konstantinovy Láznì I 5. Integrované projekty - význam spolupráce Konstantinovy Láznì I 5. 11. 2009 Mikroregion Konstantinolázeòsko BEZDRUŽICE - dobrovolný svazek obcí - vznikl v roce 2000 - nyní jej tvoøí 9 obcí (z toho 2 mìsta)

Více

a SLUŽEB NÁVAZNÝCH MIKROREGIONU NOVOBYDŽOVSKO a v dosahu 30 km

a SLUŽEB NÁVAZNÝCH MIKROREGIONU NOVOBYDŽOVSKO a v dosahu 30 km ADRESÁØ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB a SLUŽEB NÁVAZNÝCH MIKROREGIONU NOVOBYDŽOVSKO a v dosahu 30 km Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domov pro osoby se zdravotním postižením Chotìlice Chotìlice 89, 503 53

Více

SÝPKA CUP BLANSKO 2013

SÝPKA CUP BLANSKO 2013 SÝPKA CUP BLANSKO 2013 HALOVÝ TURNAJ STARŠÍ PØÍPRAVKY hráèi roèník narození 2004 a mladší který se uskuteèní v sobotu 7.12.2013 ve sportovní hale Údolní FC NORDIC BRNO SK MORAVSKÁ SLAVIA BRNO OBSAZENÍ

Více

Licence: D17A XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012)

Licence: D17A XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012) PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 49458892 Název: Svazek vodovodù a kanalizací Ivanèice Sestavená k rozvahovému

Více

CO JEŠTÌ NEVÍŠ O BLATNÉ? v rámci kampanì S OÈIMA NAVRCH HLAVY

CO JEŠTÌ NEVÍŠ O BLATNÉ? v rámci kampanì S OÈIMA NAVRCH HLAVY CO JEŠTÌ NEVÍŠ O BLATNÉ? v rámci kampanì S OÈIMA NAVRCH HLAVY Každé mìsto má svou historii a své zajímavosti. Vydej se s námi nyní na procházku po Blatné. Na trase budeš plnit úkoly v pracovních listech

Více

zpravodajských služeb, jednou z pøedních osobností z této oblasti se stala Božena

zpravodajských služeb, jednou z pøedních osobností z této oblasti se stala Božena Libuše NEŽERNÁ Významnou formu tøetího odboje pøedstavovala spolupráce s kurýry západních zpravodajských služeb, jednou z pøedních osobností z této oblasti se stala Božena Majerová, jíž je vìnována jedna

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Dokumenty informace recenze

Dokumenty informace recenze Dokumenty informace recenze V rubrice Dokumenty uveøejòujeme pøeklad nových stanov IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions), které byly schváleny na konferenci v Jeruzalémì

Více

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Poskytujeme tyto služby: í Nákup a prodej cizích mìn í Zahranièní platební styk í On-line obchodování í Informace o devizových

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany. Sestavená k rozvahovému dni 31.

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany. Sestavená k rozvahovému dni 31. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011

Více

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Pováleèná historie uèitelského vzdìlávání tìsnì souvisí se vznikem v roce 1946, kdy bylo rozhodnutím Prozatímního Národního shromáždìní obnoveno staroslavné olomoucké vysoké uèení. Význam této dìjinné

Více

KURZ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY II.

KURZ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY II. Edukaèní centrum praktické anatomie ve spolupráci s Anatomickým ústavem LF MU v Brnì a pod záštitou Central European Neurosurgical Society poøádá KURZ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY II. BRNO 22.10. - 23.10.2012

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 71002651 Název: Základní škola Dolní Cerekev A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona Odlišné

Více

METODIKA N 4 Jak ve kole vytvoøit zdravìj í prostøedí

METODIKA N 4 Jak ve kole vytvoøit zdravìj í prostøedí METODIKA N 4 Jak ve škole vytvoøit zdravìjší prostøedí Pøíruèka o efektivní školní drogové prevenci à Obsah Úvodní slovo ministrynì školství, mládeže a tìlovýchovy Ètenáøùm à K èeskému vydání Úvod Cíl

Více

Svìtové dìdictví UNESCO QUEDLINBURG

Svìtové dìdictví UNESCO QUEDLINBURG Svìtové dìdictví UNESCO QUEDLINBURG Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko QUEDLINBURG 14 D SACHSEN-ANHALT SASKO-ANHALTSKO Staré mìsto Quedlinburg bylo spolu se

Více

KNIHOVNY A ZÁKONY. Dekompozice knihovního systému Knihovní zákony

KNIHOVNY A ZÁKONY. Dekompozice knihovního systému Knihovní zákony KNIHOVNY A ZÁKONY Dekompozice knihovního systému Knihovní zákony Knihovna jako systém Systém je komplex vzájemně spjatých prvků a jejich propojení s okolím Systém může být současně prvkem systému vyššího

Více

u STA V STA TU A PRA V A

u STA V STA TU A PRA V A ......... u STA V STA TU A PRA V A AKAD EMIE VÌD ÈESKÉ REPUBLIKY I v. v. i. Národní 18, 11600 Praha 1 Tel. ústø. 221990711,sekr.224933494.jax224933056 E-mail: ilaw@ilaw.cas.cz Praha, 20. bøezna 2007 Èj.

Více

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY

ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY GRAFICKÁ ZNAÈKA /LOGO/ ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉÈE BRTNÍKY ZÁKLADNÍ MANUÁL ZPRACOVATEL: CHRÁNÌNÁ GRAFICKÁ DÍLNA SLUNEÈNICE OBSAH 1....... 2....... 3....... 4-5..... 6....... 7....... 8....... OBECNÉ POKYNY ZÁKLADNÍ

Více

Úøední hodiny OÚ v prosinci

Úøední hodiny OÚ v prosinci Èíslo 7 28. 11. 2011 Úøední hodiny OÚ v prosinci O b e c n í ú ø a d Vá c l a v o v i c e b u d e u z a v ø e n v p á t e k 2 3. 1 2. 2 0 1 1. Václavovický informátor è. 7 / 2011 o 1 2 o Václavovický informátor

Více

Výroèní zpráva 2002 OBSAH

Výroèní zpráva 2002 OBSAH OBSAH Úvodní slovo 2 Správní a dozorèí rada 3 Zamìstnanci 4 Projekty 5 Auditorská zpráva 10 Rozvaha 11 Výkaz ziskù a ztrát 15 Pøíloha k úèetní uzávìrce 17 Pøíjmy a výdaje18 1 ÚVODNÍ SLOVO Otevøená spoleènost

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada. Sestavená k rozvahovému dni 31.

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada. Sestavená k rozvahovému dni 31. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012

Více

Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel sociálních služeb

Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel sociálních služeb A.1. PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 71209921 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel

Více

Èesko-Bavorský Geopark dotknìte se Zemì...

Èesko-Bavorský Geopark dotknìte se Zemì... Èesko-Bavorský Geopark dotknìte se Zemì... geopark v centru Evropy _pøeshranièní geopark na území dvou státù _na èeské stranì se rozkládá na území dvou krajù [Karlovarského, Plzeòského] _v Bavorsku na

Více

Emauzy ÈR. Výroèní zpráva. Sídlo obèanského sdružení: Ekologická 515; 516 01 Rychnov nad Knìžnou

Emauzy ÈR. Výroèní zpráva. Sídlo obèanského sdružení: Ekologická 515; 516 01 Rychnov nad Knìžnou Emauzy ÈR Výroèní zpráva 2009 Sídlo obèanského sdružení: Ekologická 515; 516 01 Rychnov nad Knìžnou Z HISTORIE ORGANIZACE Obèanské sdružení bylo založeno a zaregistrováno u MV ÈR pod èj. VSC/1-6559/91-R

Více

Výroèní zpráva za rok 2005

Výroèní zpráva za rok 2005 Výroèní zpráva za rok 2005 Motto: Moudrost je cesta, kterou lidská duše jde za svou dokonalostí. A to je moné dvìma zpùsoby: vìdomím a èinností. Avicenna Pøedstavení spoleènosti: obecnì prospìšná spoleènost

Více

ÚVOD. Naší vizí je dynamicky se rozvíjející region.

ÚVOD. Naší vizí je dynamicky se rozvíjející region. ÚVOD Naší vizí je dynamicky se rozvíjející region. Moravská vysoká škola Olomouc byla založena v roce 2005. Hlavním impulsem jejího vzniku byl nedostatek specializovaných odborníkù s ekonomickým a manažerským

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00271870 Název: Obec Nemyceves A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona úèetní

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Základní škola a Mateøská škola, Oseèná, okres Liberec, pøíspìvková organizace

Základní škola a Mateøská škola, Oseèná, okres Liberec, pøíspìvková organizace A.1. PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 70983810 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Úèetní jednotka nemá informace o tom,

Více

z jednání øádné valné hromady Severomoravská plynárenská, a.s. se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, PSC: 702 72 IC: 47675748

z jednání øádné valné hromady Severomoravská plynárenská, a.s. se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, PSC: 702 72 IC: 47675748 27. z jednání øádné valné hromady Severomoravská plynárenská, a.s. se sídlem strava-moravská strava, Plynární 2748/6, v PSC: 702 72 v IC: 47675748 konané v Kongresovém sále Hotelu Imperial strava, ul.

Více

Další balony ze Západu?

Další balony ze Západu? Další balony ze Západu? V každém pøípadì, podle prohlášení FEC po 14. listopadu 1956 již balony s letáky Svobodné Evropy pro Èeskoslovensko nikdy nevzlétly. Takže to byl skuteènì konec balonových akcí

Více

Podporujeme úspìchy. Èeská republika

Podporujeme úspìchy. Èeská republika Podporujeme úspìchy Èeská republika Podporujeme úspìchy Chceme pomoci Vašemu úsilí na cestì k úspìchu. Kdo chce být úspìšný, potøebuje individuální a pøesný plán, od výbìru vhodného sídla, formy spoleènosti

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00252557. Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00252557. Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012 PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00252557 Název: Mìsto Mladá Vožice Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci

Více

ÚVODNÍ SLOVO. Za o.s. I MY Kateøina Rùžièková

ÚVODNÍ SLOVO. Za o.s. I MY Kateøina Rùžièková VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2010 ÚVODNÍ SLOVO Milí ètenáøi, na jaøe uplynulého roku ubìhlo právì 10 let od založení I MY. Výroèí jsme oslavili na Podzimní tancovaèce ve Skalici, nechybìl dort, pøípitek a pøítomní mohli

Více