Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení
|
|
- Jakub Beran
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Anne MORISSEAU Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení
2 Reziduální příjem - příklady 1 dospělý + 1 dítě, KZAM -6, Praha, byt 2+1, rok 3 Čistý měsíční příjem + příspěvek na bydleni + sociální dávky Kč Nájem 8 96 Kč 2dospělí + 1 dítě, oba nezaměstnaní, Středočeský kraj, byt 3+1, rok 3 Měsíční příjem + příspěvek na bydleni + sociální dávky 9 4 Kč Nájem 341 Kč Reziduální příjem 2 Kč Náklady na výživu 4 2 Kč Reziduální příjem 869 Kč Náklady na výživu 6 3 Kč Podíl reziduálního přijmu k nákladům na výživu,6 Podíl reziduálního přijmu k nákladům na výživu,6
3 Reziduální příjem - příklady 1 dospělý + 1 dítě, KZAM -6, Praha, byt 2+1, rok 3 2dospělí + 1 dítě, oba nezaměstnaní, Středočeský kraj, byt 3+1, rok 3 Čistý měsíční příjem + příspěvek na bydleni + sociální dávky Kč Nájem 8 96 Kč Měsíční příjem + příspěvek na bydleni + sociální dávky 9 4 Kč Nájem 341 Kč Náklady na energie, vodu 8 Kč Náklady na energie, vodu 8 Kč Reziduální příjem 2 Kč Náklady na výživu 4 2 Kč Reziduální příjem 14,3 Kč Náklady na výživu 6 3 Kč Podíl reziduálního přijmu k nákladům na výživu,1 Podíl reziduálního přijmu k nákladům na výživu,1
4
5 A - 1) Ohrožené domácnosti mezi roky a 6 v jednotlivých krajích ČR Domácnosti žijící na dávkách, jednočlenné domácnosti důchodců a domácnosti tvořené důchodcem a nezaměstnaným jsou ohrožené ve všech krajích a po celé sledované období. Dvoučlenné domácnosti důchodců jsou ohrožené pouze v krajích PRA, JM a MS, ale jen v některých letech. Mezi ohrožené patří takéněkteré domácnosti s jedním nebo dvěma ekonomicky aktivními členy. Nejčastěji se jedná o následující typy domácností: KZAM dítě a 2 KZAM děti; typů domácností KZAM 7-8 s dětmi ; KZAM dítě. Domácnosti s alespoň jedním ekonomicky aktivním členem jsou zvláště exponovány v krajích PRA, JM, VYS a PA. Naopak nejméně exponovány jsou v krajích UL, LI, MS, JV a PZ.
6 Ohrožené domácnosti mezi roky a 6 v jednotlivých krajích ČR POCET typu ohrozenych domacnosti VYVOJ POCTU TYPU OHROZENYCH DOMACNOSTI V JEDNOTLIVYCH KRAJICH PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Vývoj: pokles počtu kategorií potenciálně ohrožených domácností mezi roky a 6. Domácnostmi, které přestávají být potenciálně ohroženy finanční nedostupností bydlení, jsou domácnosti s alespoň jedou ekonomicky aktivní osobou.
7 Podíl ohrožených domácností a vývoj v čase % ohrožených domácností 3 2 Vyvoj podíl ohrožených domácností na celkovém úhrnu domácností vybraných v šetření domácností Podíl domácností potenciálně ohrožených finanční nedostupností bydlení tvoří jednu pětinu až jednu čtvrtinu celkového počtu domácností, a to v průběhu celého sledovaného období (-6). Mezi roky a 6 je možno zaznamenat všeobecný mírný pokles podílu ohrožených domácností. Zastoupení jednotlivých kategorii domácností na celkové populaci (resp. námi vybraného vzorku populace) se mezi roky a 6 neměnilo (z metodologických důvodů). Vývoj podílu ohrožených domácností proto závisel pouze na vývoji počtu kategorií ohrožených domácností v jednotlivých letech a jejich zastoupení na celé populaci
8 Podíl ohrožených domácností a vývoj v čase Podíl ohrozených domácností v jednotlivých krajích PRA 28, , , , , ,3687 2,6867 STC 21,389 21, ,639 21,389, , ,61188 >3% JC,82647,87147,87147,87147,97 19,8 19,8 mezi 2% a 3% PZ 22, , ,66 21,66,96 19, ,12711 mezi % a 2% UL 9, , ,8462 8,8462 8, , ,98683 mezi 17%a % KV 21, ,787,719 21,7981,719,83 18,39468 <11% LI, ,237276,642,397 19, , ,7734 HK 21,621 21,3 22,36 22,36 22,36 19, ,431 PA 26, , ,473 22,473 22,2337, ,939 VYS 28,29 22, , , ,416 19,426 18,92918 JM 28, ,78 23, , , ,38 21,89316 OL 24, , , , , , ,248 ZL 23,22 21, , ,99 21,94233,9179,2312 MS 9,3767,3137 9,3767 9,947 8, ,362 21, Dlouhodobě (v celém sledovaném období) vysoký podíl potenciálně ohrožených domácností v Praze. - MS a UL se odlišují od ostatních krajů nejnižším podílem potenciálně ohrožených domácností po celé sledované období. Důvodem je zejména skutečnost, že mezi potenciálně ohrožené domácnosti v těchto krajích nespadají jednočlenné domácnosti důchodců (s výjimkou MS kraje v roce 6). - Mírný pokles podílu ohrožených domácností v všech krajích mezi roky a 6. - PRA a UL jsou kraji s nejvyšším (resp. nejnižším) podílem potenciálně ohrožených domácností. Odchylka mezi PRA a UL v čase roste, zatímco odchylka mezi ostatními kraji se naopak snižuje.
9 Srovnání podílu ohrožených domácností v privilegovaném a neprivilegovaném sektoru v ČR v roce 6 SROVNANÍ PODÍLU OHROŽENÝCH DOMÁCNOSTÍ V PRIVILEGOVANÉM A V NEPRIVILEGOVANÉM SEKTORU JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH V ROCE 6 Podíl potenciálně ohrožených domácností v neprivilegovaném sektoru byl nejméně třikrát až čtyřikrát vyšší než v privilegovaném sektoru. To platí po celé sledované období. Podíl ohrožených domácností v % z celkového úhrnu dom ácností v krajích 3 2 PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL M S Regulovany najem Deregulovany najem MS Kategoriemi potenciálně ohrožených domácnosti v privilegovaném sektoru byly jednočlenné domácnosti důchodců a domácností žijící na dávkách. Kraji s nejvyšším podílem potenciálně ohrožených domácností v privilegovaném sektoru jsou ty kraje, které mají nejnižší podíl potenciálně ohrožených domácností v neprivilegovaném sektoru : UL a MS (tam kromě roku 6). Největší rozdíl v podílu ohrožených domácností v privilegovaném a neprivilegovaném sektoru je zřejmý v PRA, HK, PZ a VYS. Naopak, zmíněný rozdíl je nejmenší v UL a MS kraji (tam kromě roku 6).
10 Vývoj podílu různých typů ohrožených domácností z celkového úhrnu ohrožených domácností Podíl ohrožených domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivých krajích a jejich distribuce podle kategorie zaměstnání v 3 Podíl ohrožených domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivých krajích a jejich distribuce podle kategorie 3 Davky KZAM Činny a dávky KZAM Duchodci 2 Social fees Retiree Active and unactiv KZAM KZAM PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Dominující črta /rys: zastoupení domácnosti důchodců ve všech krajích, kromě v UL a MS. V krajích s nejnižším podílem potenciálně ohrožených domácností, tj. v UL a MS, je největší zastoupení domácností na dávkách. V krajích PA, VYS a JM bylo v roce patrné významnější zastoupení domácností s jednou nebo se dvěma ekonomicky aktivními osobami mezi potenciálně ohroženými domácnostmi; v roce 6 se jejich podíl výrazně snížil s tím, jak se snížil celkový podíl ohrožených domácností. Lze identifikovat 4 skupiny krajů: -UL a MS, kde je nejvyšší podíl domácností závislých na dávkách. -KV, kde je podíl domácností na dávkách třetí nejvyšší (po UL a MS). -PA, VYS a JM, kde je nejvyšší podíl ohrožených domácností s jednou nebo se dvěma ekonomicky aktivními osobami v roce (v porovnání s ostatními kraji). -PRA, kde podíl důchodců překračuje průměr ve všech ostatních krajích.
11 Vývoj podílu různých typů ohrožených domácností z celkového úhrnu ohrožených domácností Podíl ohrožených domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivých krajích a jejich distribuce podle počtu členů domácnosti v 2 osoby + 1 dítě Podíl ohrožených domácností z celkového úhrnu domácností v jednotlivých krajích a jejich distribuce podle počtu členů domácnosti v osoba 2 osoby 1 osoba + 1 dítě 2 osoby + 2 děti 3 1 osoba 2 osoby 1 osoba + 1 dítě 2 osoby + 1 dítě 2 osoby + 2 děti 2 2 PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS -Dominantní skupinou potenciálně ohrožených domácností ve všech krajích a ve všech letech jsou jednočlenné domácnosti důchodců. -V PRA je v porovnání s ostatními kraji mezi domácnostmi potenciálně ohroženými finanční nedostupností významně vyšší podíl dvoučlenných domácností důchodců (v ostatních krajích mezi ohroženými domácnostmi prakticky nejsou zastoupeny). - Podstatný podíl potenciálně ohrožených domácností s dvěma dětmi v PA, VYS a JM kraji v roce. - Podíl ohrožených domácností s jedním a dvěma dětmi se snižoval s tím, jak se snižoval celkový podíl potenciálně ohrožených domácností. Ale účast domácností samoživitelů je v čase stabilnější a v roce 6 představovaly domácnosti samoživitelů v mnoha krajích druhou ohroženou skupinu.
12 Míra ohrožení domácností Residualní přijem 1,8,6,4 Jeden duchodce Řada1 Řada2 Residualní přijem,4,2 -,2 -,4 -,6 Jeden nezaměstnanec,2 PR A STC J C PZ KV UL LI HK PA VYS J M OL ZL MS 6 -,8-1 PRA STC J C PZ KV U L LI HK PA VYS J M OL ZL MS 2 nezaměstnaný Jednotlivka na mateřskou rodičovsku a jednou dítě,4,4,2 Residualní přijem,2 -,2 Residualní přijem -,2 -,4 -,4 -,6 PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS -,6 PRA STC J C PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS
13 Míra ohrožení domácností Domácnosti nejvíce ohrožené ve všech krajích: domácností na dávkách. Reziduální příjem některých kategorií domácností na dávkách je dokonce nižší než. Druhou nejvíce ohroženou kategorii domácností představují jednočlenné domácnosti důchodců a domácnosti tvořené důchodci a nezaměstnanými. Přítomnost děti nevypadá, že by zhoršovala finanční dostupnost (resp. zvyšovala riziko ohrožení finanční nedostupností). Krajem, kde jsou domácnosti méně ohroženy: UL. Kraje, kde jsou domácnosti ohrožené ve větší míře: PRA, MS a JM (v menším rozsahu). Znepokojující: zvyšující se riziko ohrožení finanční nedostupností u domácností žijících na dávkách mezi roky a 6. Mírné zhoršení pro domácnosti důchodců jenom v některých krajích: PRA, JM a STC.
14 Míra ohrožení domácností MIRA OHROŽENI NĚKTERE DOMÁCNOSTÍ V mateřská/rodičovská, 1 ditě 1,2 PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS 2 nezaměstnaný, 2 děti 1,8 nezaměstnaný a mateřská/rodičovská, 2 děti RESIDUALNÍ PŘIJEM,6,4,2 starobní důchodce starobní důchodce a nezaměstnaný zaměstnanec KZAM 7,8 a nezaměstnaný, 1 ditě -,2 zaměstnanec KZAM 3 a mateřská/rodičovská, 2 děti -,4 2 zaměstnanec KZAM,6, 2 děti -,6
15 Srovnaní finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení pro ohrožené domácnosti - 6 Srovnaní míry zatížení Rozdíl mezi průměrnou mírou zatížení splátkou úvěru a mírou zatížení deregulovaným nájemným - 6 Srovnaní míry zatížení Rozdíl mezi průměrnou mírou zatížení splátkou úvěru a mírou zatížení deregulovaným nájemným 1 osoba KZAM dítě Byt LI UL KV PZ JC STC PRA ZL OL JM VYS PA HK 6 MS Míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru je nižší než míra zatížení měsíční splátkou úvěru Míra zatížení měsíční splátkou uvěru je nížší než míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru 1 osoba KZAM 7-8 a 1 osoba na mateřské + 1 dítě Byt PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru je nižší než míra zatížení měsíční splátkou úvěru Míra zatížení měsíční splátkou uvěru je nížší než míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru - 6 Srovnaní míry zatížení Rozdíl mezi průměrnou mírou zatížení splátkou úvěru a mírou zatížení deregulovaným nájemným 1 osoba KZAM 7-83 a 1 osoba 2 nezaměstnaný + 2 dětí Byt Míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru je nižší než míra zatížení měsíční splátkou úvěru - - PRA STC JC PZ KV UL LI HK PA VYS JM OL ZL MS Míra zatížení měsíční splátkou uvěru je nížší než míra zatížení v neprivilegovaném najemním sektoru
16 Srovnaní finanční dostupnosti nájemního a vlastnického bydlení pro ohrožené domácnosti V grafech je porovnávána míra zatížení tržním nájemným s mírou zatížení splátkou úvěrů na pořízení vlastního bytu pro 3 vybrané kategorie ohrožených domácností. Míra zatížení splátkou úvěrů na pořízení vlastního bydlení byla nižší než míra zatížení tržním nájemným v Ústeckém kraji a Moravskoslezském kraji v roce a v roce 6, v Libereckém kraji jen v roce, a to pro každou uvedenou kategorii domácností. Obecně se pro každou kategorii rozdíl mezi mírou zatížení tržním nájemným a splátkou úvěru na pořízení vlastního bytu mezi roky a 6 prohloubil. V roce 6 se míra zatížení splátkou úvěru zvýšila oproti míře zatížení tržním nájemným ve všech krajích kromě Jihomoravského (a do určité míry také Karlovarského - byt 2+1, kraje Vysočina byt 2+1 a byt 3+1 a Jihočeského kraje byt 2+1 a byt 3+1).
17 -Mnoho domácností opatření s na snížení regionálních disparit 2,6% PRA -Vyšší podíl potenciálních ohrožených domácností -Velký rozsah typu potenciálních ohrožených domácností. JM jednou nebo s dvěma ekonomicky aktivními osobami potenciálních ohrožených -Výrazný vzestup výše najmu mezi a 6 21,89% 21,2% OL -Míra nezaměstnaností >8% - Vysoký podíl domácností důchodci v celkové úhrnu domácností,23% ZL STC 19,61% Výše najmu v neprivilegovaném sektorem patří mezi nejvýše 19,42% HK PZ 19,12% 19,93% Pokus o klasifikaci regionů PA JC Významný podíl ohroženích domácností s aspoň jednou ekonomicky aktivní osobou Podíl potenciálních ohrožených domácností v 6 19,12% VYS 18,92% -Nižší podíl potenciálních ohrožených domácnostech - Málo typu domácnostech s aktivními osobami potenciálních ohrožených UL MS Sociologický Nejvyšší ústav míru AV nezaměstnaností ČR, v.v.i. > 12% KV 18,39% LI 17,7% - Lepší dostupnosti vlastnictví - Nižší výše najmu 6,98% UL 21,8% MS 7,% in
18 Pokus o klasifikaci regionů Hierarchie je daná podílem potenciálně ohrožených domácností v jednotlivých krajích. Možno rozlišit 3 skupiny krajů:» PRA a JM nejvyšší podíl ohrožených domácností a velký počet různých typů ohrožených domácností. Společným rysem a příčinou je do určité míry vysoké nájemné v neprivilegovaném sektoru (vyšší než v ostatních krajích). Míra nezaměstnanosti se mezi oběma kraji liší a domácnosti jsou ohroženy ve vyšší míře v PRA.» UL, MS a do jisté míry LI nejnižší podíl potenciálně ohrožených domácností, více než % domácností tvoří domácnosti žijící na dávkách (kromě LI). Společný rys: míra nezaměstnanosti nejvyšší v rámci ČR a výše nájmů nejnižší.» PA, PZ, LI, STC, VYS, HK, JC, ZL podíl ohrožených domácností se pohyboval v rozmezí 18 % až % v roce 6. Jedná se o kraje s mírou nezaměstnanosti pod 8 %. PA a VYS se liší výraznějším podílem ohrožených domácností s ekonomicky aktivními osobami.
Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení
Metodika identifikace domácností potenciálně ohrožených sociálním vyloučením v důsledku nízké finanční dostupnosti bydlení Anne MORISSEAU Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Metodika
VíceVýsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení
Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení DC001 Cíl: Kvantifikace a deskripce vývoje finanční
VíceRegionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení
Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Martina Mikeszová Jilská 1 110 00 Praha 1 martina.mikeszova@soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Struktura
VícePotenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu
Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu Martina Mikeszová Jan Sládek Oddělení socioekonomie bydlení, Socioekonomie bydlení Struktura prezentace Výzkumná otázka Měření
VíceVymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize
Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování
VíceAktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí
Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování dopadů hospodářské krize na finanční
VíceSouvislosti mezi vývojem finanční dostupnosti bydlení a prostorové mobility populace
Souvislosti mezi vývojem finanční dostupnosti bydlení a prostorové mobility populace Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Definice
VícePřípadové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností
Případové studie k finanční dostupnosti bydlení: regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení u vybraných typů domácností Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení
VíceRegionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení
2008 Regionální disparity ve finanční dostupnosti bydlení Petra Sedláková Abstrakt: Cílem příspěvku je informovat o projektu podporovaném Ministerstvem pro místní rozvoj ČR "Regionální disparity v dostupnosti
VíceKategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení
Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení ostup výpočtu indikátorů finanční dostupnosti
VíceMetodika měření finanční dostupnosti bydlení
Metodika měření finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Indikátory: Míra zatížení podíl výdajů na bydlení na celkových čistých příjmech domácností Price-to-income ratio poměr průměrných (mediánových)
VíceBarometr 1. čtvrtletí roku 2015
Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky
VíceIDENTIFIKACE DOMÁCNOSTÍ OHROŽENÝCH FINANČNÍ NEDOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ V SOUVISLOSTI S HOSPODÁŘSKOU KRIZÍ. Zpráva k aktivitě A09101
IDENTIFIKACE DOMÁCNOSTÍ OHROŽENÝCH FINANČNÍ NEDOSTUPNOSTÍ BYDLENÍ V SOUVISLOSTI S HOSPODÁŘSKOU KRIZÍ Zpráva k aktivitě A09101 Autoři: Mgr. Martina Mikeszová Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Ing. Petr Sunega
VíceDopady hospodářské krize na trh s bydlením v České republice
Dopady hospodářské krize na trh s bydlením v České republice Kdo patřil k nejvíce ohroženým a jak mohou nástroje bytové politiky potenciálně zmírnit problémy těchto skupin? Tomáš Kostelecký Petr Sunega
VícePříjmy krajských samospráv
mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech
VíceŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Michaela Brázdilová Šárka Šustová Tisková konference, ČSÚ Praha, 12. 5. 2016 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Čisté roční příjmy na
VíceVývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod
Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na
VíceNástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Jana Vobecká, Tomáš Kostelecký jana.vobecka@soc.cas.cz tomas.kostelecky@soc.cas.cz Struktura
VíceDostupnost bydlení a demografické chování analýza regionálních rozdílů a jejich vývoje v čase
analýza regionálních rozdílů a jejich vývoje v čase Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz Oddělení lokální a regionální studia, tým socioekonomie bydlení Struktura
VíceTÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM
1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření
VíceRegionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit
Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Představení projektu Ing. Mgr. Martin Lux hlavní řešitel projektu Sociologický
VíceMěření regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení v České republice
Měření regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení v České republice Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Jilská 1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace
Více5. Sociální zabezpečení
5. Sociální zabezpečení Další z genderově citlivých oblastí je sociální zabezpečení. Je třeba si uvědomit, že sociální zabezpečení zahrnuje mj. vyplácení ů a že podíl ců v populaci se neustále zvyšuje.
VíceRozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)
tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13
VíceMetodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace
Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a
VíceREGIONÁLNÍ DISPARITY VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI NÁJEMNÍHO BYDELNÍ
REGIONÁLNÍ DISPARITY VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI NÁJEMNÍHO BYDELNÍ Mgr. Martina Mikeszová Abstrakt Příspěvek se zaměřuje na analýzu regionálních disparit ve finanční dostupnosti nájemního bydlení v České republice.
VíceVliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací
Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání
VíceVývoj cen nájmů bytů v České republice
Vývoj cen nájmů bytů v České republice Radka Vašíčková Shromažďování dat zajistil software EVAL, který ukládá, zpracovává a hodnotí cenové nabídky pronájmů starších bytů. Počet nabídek nájmů starších bytů
Více4. Osoby bydlící v zařízeních
4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje za domácnosti v podrobném členění za kraje a nižší územní jednotky se zjišťují v rámci sčítání lidu, domů a bytů, konkrétně z bytového listu, kde osoby žijící v jednom
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků
VíceAktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu
Aktivita A1004: Vnitroregionální rozdíly ve vybraných čtyřech krajích návrhy postupu Tomáš Kostelecký Jan Sládek Jana Vobecká Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Aktivita A1004 je
VíceDopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení analýza a možné nástroje státu
Dopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení analýza a možné nástroje státu Autoři: Mgr. Martina Mikeszová Ing. Petr Sunega RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc. Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. Mgr. Jan
Víceprůměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )
2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují
Více4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)
4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo
VícePŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH
PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,
VíceBarometr 2. čtvrtletí roku 2015
Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)
Více2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto
VíceNEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011
NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době
VíceKraj dojížďky. Královéhradecký. Karlovarský Ústecký Liberecký
1. Frekvence dojížďky do zaměstnání a školy Území: Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký 23 332 x 16 989 703 975 150 957 564 641 411 263 957 310 167 245 x 6 642 Středočeský kraj
Více6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení
6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních
VíceModelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení
Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,
VíceSenioři - sociální skupina ohrožená exekucemi? Sociální ochrana Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i
Senioři - sociální skupina ohrožená exekucemi? Připravila: Jana Vrabcová Sociální ochrana Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i Obsah 1. Úvod 2. Základní přehled a podmínky uvalení exekuce na
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,
Více3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev
3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,
VícePočet lůžek. Vysočina - ubytovací kapacity. počet počet počet počet míst. zařízení pokojů lůžek pro stany a karavany
Počet lůžek ČSÚ registruje hostů pouze v ubytovacích zařízeních s kapacitou minimálně 5 pokojů, popřípadě 10 lůžek. Celkem tedy ČSÚ na Vysočině k 31.12.2008 eviduje 19 053 lůžek ve 348 zařízeních, což
VícePROGRAM ALFA - STRUČNÝ SOUHRN STATISTICKÉHO ZHODNOCENÍ VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍ
PROGRAM ALFA - STRUČNÝ SOUHRN STATISTICKÉHO ZHODNOCENÍ VEŘEJNÝCH SOUTĚŽÍ Vypracovala: Technologická agentura České republiky Sekce I oddělení strategií a analýz V Praze dne: 25. 9. 2016 1 Stručný souhrn...
VíceZvýšení variability bytového fondu Nástroje ke zvýšení finanční a fyzické dostupnosti bydlení u domácností potenciálně i Ing. Milada Kadlecová, Ing. arch. Helena Vařejková, Institut regionálních informací,
Více5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina
5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina Počet příslušníků ukrajinského státního občanství se v roce 2012 vyšplhal na 112 549 osob, z čehož 61 649 bylo mužů a 50 900 žen. V populaci Ukrajinců
VíceSedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem omezit sociální vyloučení a ke snížení disparit ve finanční dostupnosti bydlení za cílem posílit migraci za prací - metodika Sedmá koordinační
VíceRegionální rozdíly v cenách nájmů a deregulace nájemného v České Republice
Regionální rozdíly v cenách nájmů a deregulace nájemného v České Republice Nájemné bydlení Radka Vašíčková Vývoj nájemného bydlení po roce 1989 se musel transformovat na podmínky tržní ekonomiky. Probíhala
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
Více15 let programu regionálních funkcí knihoven a jeho význam v Koncepci rozvoje knihoven na léta s výhledem do roku 2025
15 let programu regionálních funkcí knihoven a jeho význam v Koncepci rozvoje knihoven na léta 2016-2020 s výhledem do roku 2025 Vít Richter Národní knihovna ČR Pardubice Regionální funkce knihoven 2015
VíceŽivotní podmínky 2015
Životní podmínky 2015 Šetření Životní podmínky Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union Statistics on Income
VíceKapitola 7. Sociální služby pro seniory
Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Předmluva ke kapitole: V této kapitole jsou představeny jednotlivé typy sociálních služeb a jsou zde základní charakteristiky příjemců těchto služeb. Tabulka 27:
VíceMATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26
POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26
VíceDopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení analýza a možné nástroje státu
Dopady hospodářské krize na finanční dostupnost bydlení analýza a možné nástroje státu Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Představení
Více4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR
4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou
VíceVýroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015
Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji v roce 2015 Meziročně se výroba elektrické energie v ČR snížila, zatímco její spotřeba vzrostla. Hlavní příčinou poklesu výroby elektrické energie byla odstávka
VíceDomácnosti v letech
10. DOMÁCNOSTI Sčítání lidu, domů a bytů umožňuje kvantifikovat tři druhy domácností - bytové, hospodařící a cenzové. Cenzové domácnosti jsou konstruovány podle vzájemných příbuzenských a jiných vztahů
VíceProvozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení
Provozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení Petr SUNEGA, Martin LUX Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. petr.sunega@soc.cas.cz Cíle modely sociálního bydlení Představit
VíceRegionální disparity v cenách bytů a tržním nájemném
Regionální disparity v cenách bytů a tržním nájemném 2000-2006 Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit 1. národní
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
VíceVolná příloha závěrečné zprávy Programu výzkumu a vývoje MŽP ČR, téma VaV/740/3/03 Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování...
Volná příloha závěrečné zprávy Programu výzkumu a vývoje MŽP ČR, téma VaV/740/3/03 Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování... (viz více na adrese http://amper.ped.muni.cz/noc) Světlo
VíceMetodologické přístupy khodnocení regionálních disparit. Libuše Svatošová Ivana Boháčková
Metodologické přístupy khodnocení regionálních disparit Libuše Svatošová Ivana Boháčková Rovnoměrný rozvoj regionů Široký komplex procesů, jejichž cílem je dosažení pozitivních změn v ekonomické, sociální
VíceDIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e
DIVÁCI TV ÓČKO O b ch o d n í p r e z e n t a c e CELKOVÁ SLEDOVANOST TV ÓČKO Televize Óčko vysílá už od roku 2002 a je to tak první česká tematická televize se zaměřením na hudbu a moderní lifestyle.
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji
VíceKraje v ukazatelích. Srovnání vývoje základních ukazatelů kvantitativního vývoje vzdělávání na úrovni krajů a ČR
Příloha 2 Kraje v ukazatelích Srovnání vývoje základních ukazatelů kvantitativního vývoje vzdělávání na úrovni krajů a ČR Tabulková část červen 2007 Ukazatel 1: Podíl dětí ve věku 5 let navštěvujících
Více1. Velikost pracovní síly
1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících
VíceKapitola 2. Zdravotní stav seniorů
Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5
VíceVěková struktura obyvatelstva
Věková struktura obyvatelstva Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy
VíceREGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR
REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR 1 KRITÉRIA ANALÝZY ÚZEMÍ EXOGENNÍ FAKTORY RR (geografická poloha, ekonomika.) ENDOGENNÍ FAKTORY RR (politika krajů, obcí, lidské zdroje.) JAK HODNOTIT ROZVOJ
Vícevelmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a
VíceRegionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit
Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy Úvodní schůzka řešitelů projektu Praha, 12.4.2007 Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Studium
VíceSouhrnná zpráva k DC 001
Souhrnná zpráva k DC 001 Zmapování vývoje i regionálních disparit (mezi regiony NUTS 3) ve finanční dostupnosti bydlení pro jednotlivé právní typy bydlení, segmenty trhu a typy českých domácností v letech
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
VíceŽivotní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz
Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová www.kredo.reformy-msmt.cz Zdroj dat Životní podmínky česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union- Statistics on Income and Living
VíceFakulta stavební, VŠB TU Ostrava
Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava DÍLČÍ CÍL DC102 Vliv hospodářské krize na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení a testování nástrojů fyzické dostupnosti bydlení zejména v oblasti udržitelnosti
VíceNástroj ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení mladých domácností
Nástroj ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení mladých domácností Devátá koordinační schůzka řešitelů projektu Kutná Hora, 26.-27.11. 2009 Oddělení socioekonomie bydlení Hlavní cíl a cílové skupiny Cíl:
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceČeská republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve
Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické
VícePříloha č Tabulky a grafy porovnání výsledků z přezkoumání hospodaření za období let 2008 až 2012, obcí, MČ, DSO
Příloha č. 10 - Tabulky a grafy porovnání výsledků z přezkoumání hospodaření za období let 2008 až 2012, obcí, MČ, DSO Tabulka porovnání výsledků z přezkoumání hospodaření za období let 2008 2012 závěr
VíceDIS PA RI TÉR. Manual v 1.01
DIS PA RI TÉR Manual v 1.1 SOFTWAROVÝ NÁSTROJ PRO ZOBRAZENÍ ANALÝZ A VÝSLEDKŮ Z VÝZKUMU REGIONÁLNÍCH DISPARIT VE FINANČNÍ DOSTUPNOSTI BYDLENÍ PROJEKT WD-5-7-3 MMR ČR Projekt nese název Regionální disparity
Více5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE
5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném
VíceEvaluace základních škol
Evaluace základních škol v projektu Kvalita II Přehled hlavních zjištění Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha, SKAV, 11. 9. 2008 M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : 1. Základní koncept
VíceDlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
Více2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob.
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Dále klesá počet zaměstnaných osob. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil představovala v Kraji Vysočina v roce 20 pracovní síla celkem 251 tis. osob., tj. 57,2 % z celkového
VíceDIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e
DIVÁCI TV ÓČKO O b ch o d n í p r e z e n t a c e CELKOVÁ SLEDOVANOST TV ÓČKO Televize Óčko vysílá už od roku 2002 a je to tak první česká tematická televize se zaměřením na hudbu a moderní lifestyle.
VíceČTENÁŘI BEZPLATNÝCH TITULŮ MEDIÁLNÍ SKUPINY MAFRA
ČTENÁŘI BEZPLATNÝCH TITULŮ MEDIÁLNÍ SKUPINY MAFRA CELKOVÁ ČTENOST A NÁKLAD Deník Metro 1 229 000 ČTENÁŘŮ CELKEM Týdeník 5plus2 1 777 000 ČTENÁŘŮ CELKEM Inzertní kombinace XXL Kombi 2 589 000 ČTENÁŘŮ CELKEM
VíceAktuální informace k vývoji tržních cen bytů a tržních nájmů v roce 2008
Aktuální informace k vývoji tržních cen bytů a tržních nájmů v roce Projekt Regionální disparity v dostupnosti bydlení Milada Kadlecová, Michal Hadlač, Milan Poledník, Petra Sedláková STRUKTURA PREZENTACE
VíceZávěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN
Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN NÁZORY POPULACE NA ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN
Více