SCHENGEN. Vaše brána k volnému pohybu v Evropě

Transkript

1 SCHENGEN Vaše brána k volnému pohybu v Evropě

2 Oznámení Tuto publikaci vypracoval generální sekretariát Rady, a to pouze pro informační účely. Nezakládá odpovědnost orgánů EU ani členských států. Další informace o Evropské radě a o Radě naleznete na těchto internetových stránkách: Rovněž se můžete obrátit na oddělení generálního sekretariátu Rady Služba informací pro veřejnost : Rue de la Loi/Wetsraat Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Navštivte naše internetové stránky: Řadu dalších informací o Evropské unii naleznete na Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018 Předchozí vydání: 2015 Print ISBN doi: /05857 QC CS-C PDF ISBN doi: /1109 QC CS-N Evropská unie, 2018 Reprodukce povolena s uvedením zdroje. Fotografie: Fotolia.com, Frontex K použití nebo reprodukci fotografií či jiného materiálu, k nimž EU nemá autorské právo, je nutné získat souhlas přímo od držitelů autorských práv.

3 SCHENGEN Vaše brána k volnému pohybu v Evropě

4 Y.L. Ph oto gra phi es F Foto lia.co m Y t OBSAH Úvod...3 Právo na volný pohyb bez kontrol na vnitřních hranicích...5 Policejní a celní spolupráce Vnitřní hranice Vnější hranice Schengenský informační systém (SIS)...6 Justiční spolupráce...8 Víza...8 Azyl...9 Mapa schengenského prostoru...10

5 ÚVOD Schengen, venkovská obec na řece Mosele v jižním Lucembursku nacházející se v místě, kde se stýkají území původních smluvních stran Schengenské dohody (Francie, Německa a států Beneluxu), se stal synonymem zrušení kontrol na vnitřních hranicích a volného pohybu v Evropě. Schengenský prostor vznikal postupně: Evropská unie K jeho zrodu došlo dne 14. června 1985, kdy pět zemí (Belgie, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko) podepsalo Schengenskou dohodu. O pět let později byla uzavřena Schengenská úmluva, ve které bylo stanoveno, jak bude v praxi probíhat rušení kontrol na vnitřních hranicích. Rovněž v ní byla stanovena řada nezbytných kompenzačních opatření, jejichž cílem bylo posílení kontrol na vnějších hranicích, stanovení postupů pro udělování jednotných víz, boj proti obchodu s drogami a zřízení společného systému sdílení informací Schengenského informačního systému (SIS). Proces rušení hraničních kontrol byl v praxi zahájen dne 26. března 1995, kdy sedm zemí (kromě pěti výše uvedených ještě Portugalsko a Španělsko) zrušilo kontroly na svých vnitřních hranicích. březen 2018 CS SCHENGEN 3

6 Od té doby byl prostor bez kontrol na vnitřních hranicích stále rozšiřován a nyní je jeho součástí 22 členských států EU Belgie, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko a Švédsko a čtyři země, které nejsou členskými státy EU Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. V budoucnu, po zrušení kontrol na zbývajících vnitřních hranicích s Bulharskem, Chorvatskem a Rumunskem, bude součástí prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích 29 evropských zemí. Kypr, Irsko a Spojené království neuplatňují vzhledem ke své konkrétní situaci schengenská pravidla v plném rozsahu. EU všechny země schengenského prostoru pravidelně hodnotí, aby bylo zajištěno, že budou dohodnutá pravidla správně uplatňovat. Rob Pitman n F Foto lia ia.co.com Zrušení kontrol na vnitřních hranicích má dopad i na další oblasti politiky, například na otázky přeshraniční trestné činnosti a boje proti ní nebo na záležitosti přeshraničního cestování, obchodu a justice. Pravidla schengenského prostoru se tedy netýkají pouze zrušení kontrol na vnitřních hranicích, ale i vízové, azylové 1 a policejní, celní a justiční spolupráce. 1 Přestože se Schengenská úmluva původně vztahovala i na azyl, po formální stránce se tato oblast již za součást schengenského acquis nepovažuje. 4 SCHENGEN CS březen 2018

7 PRÁVO NA VOLNÝ POHYB BEZ KONTROL NA VNITŘNÍCH HRANICÍCH Právo na volný pohyb v schengenském prostoru má nejen více než půl miliardy občanů Evropy, ale i všichni státní příslušníci třetích zemí, kteří se v schengenském prostoru legálně zdržují. Cizí občané pobývající v schengenském prostoru mají toto právo po celou dobu platnosti svého povolení k pobytu, aniž by potřebovali víza. Cizí občané cestující uvnitř schengenského prostoru se rovněž mohou volně pohybovat po dobu nepřesahující 90 dnů během období 180 dní. Právo na volný pohyb znamená, že cestující nemusejí čekat ve frontách na letištích, v přístavech nebo na pozemních hranicích a že na vnitřních hranicích už nemusejí procházet žádnou pasovou kontrolou. Byla odstraněna kontrolní infrastruktura, jako například stanoviště pohraniční stráže, a další fyzické překážky. Každá zúčastněná země má však právo provádět kontroly osob a celní kontroly kdekoli na svém území v rámci běžných policejních, celních a imigračních kontrol. Jako příklad lze uvést silniční kontroly nebo boj proti organizované trestné činnosti. Za výjimečných okolností, v případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, mohou být na omezenou dobu obnoveny kontroly na vnitřních hranicích. POLICEJNÍ A CELNÍ SPOLUPRÁCE VNITŘNÍ HRANICE Sousední země úzce spolupracují a mohou provádět společné operace a kontroly na obou stranách společné hranice. Příkladem mohou být kontrolované zásilky drog nebo společné policejní hlídky. Příslušníci donucovacích orgánů mohou na území sousedních členských států provádět rovněž přeshraniční sledování a pronásledování, například v případě, kdy se osoba podezřelá z trestné činnosti snaží uprchnout před policií dané země a překročit hranice do sousedního státu. V případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti může členský stát na velmi omezenou dobu, v zásadě nepřesahující 30 dní, výjimečně obnovit kontroly na všech nebo na některých svých vnitřních hranicích. Jako příklad lze uvést velké sportovní akce, které mohou představovat ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti. březen 2018 CS SCHENGEN 5

8 VNĚJŠÍ HRANICE Vnější hranice schengenského prostoru je dlouhá více než km (80 % tvoří námořní hranice a 20 % pozemní) a zahrnuje stovky letišť a námořních přístavů a pozemních hraničních přechodů. Každý stát Schengenu odpovídá za ochranu svých vnějších hranic. Standardy a úroveň ochrany jsou na všech vnějších hraničních přechodech v schengenském prostoru stejné, bez ohledu na jejich umístění. Společná pravidla jsou stanovena v Schengenském hraničním kodexu. Hlavním úkolem Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (Frontex 2 ), zřízené v roce 2005, bylo doplňovat vnitrostátní systémy správy hranic členských států, které jsou součástí schengenského prostoru, prosazováním integrované správy všech druhů vnějších hranic a koordinací operativní spolupráce na úrovni EU. V roce 2016 byl mandát agentury Frontex (nyní nazvané Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž ) rozšířen s cílem efektivněji řešit migrační výzvy a případné budoucí hrozby na vnějších hranicích EU. Příslušníci pohraniční stráže jedné země mohou být přiděleni do jiné země, aby se tam podíleli na společných operacích a podpořili členské státy v mimořádně zátěžových situacích. V souladu s pravidly EU pro malý pohraniční styk na vnějších hranicích uzavřela řada států Schengenu dvoustranné dohody se sousedními třetími zeměmi, jejichž součástí je povolení pro malý pohraniční styk, s cílem usnadnit malý pohraniční styk, obchod, sociální a kulturní výměnu a regionální spolupráci. SCHENGENSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM (SIS) Jedním z nejdůležitějších opatření kompenzujících zrušení kontrol na vnitřních hranicích je Schengenský informační systém (SIS). SIS je společná databáze sloužící pohraničním, migračním i donucovacím orgánům zúčastněných zemí. Mají k ní přístup orgány na hranicích, na území daného státu a na konzulátech v zahraničí, jakož i Eurojust a Europol. Na SIS se vztahují zvláštní přísná pravidla ochrany údajů. V lednu roku 2017 obsahoval systém SIS více než 70 milionů záznamů týkajících se: osob (více než ), jimž není dovoleno vstoupit do schengenského prostoru a pobývat v něm (58 %); které mají být zatčeny (na základě evropského zatýkacího rozkazu) (4 %); které jsou pohřešovány (12 %); jež jsou předvolány před justiční orgán (14 %); které podléhají skrytým nebo zvláštním kontrolám (12 %) SCHENGEN CS březen 2018

9 Frontex a ztracených nebo odcizených předmětů (přibližně 69 milionů) hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení: bianko dokladů nebo vydaných dokladů (80 %), např. pasů, průkazů totožnosti, řidičských průkazů, povolení k pobytu, dokladů o vozidle; vozidel, lodí, přívěsných motorů, přípojných vozidel, kontejnerů, karavanů, letadel a státních poznávacích značek (12 %); palných zbraní (1 %) a bankovek, cenných papírů a platebních prostředků (7 %). Bylo zaznamenáno více než 10 milionů konzultací SIS denně příslušnými orgány. V roce 2016 bylo učiněno více než úspěšných nálezů: bylo vypátráno přibližně osob a předmětů, včetně téměř odcizených vozidel. To znamená, že denně došlo k více než 550 úspěšným nálezům (včetně denního průměru nalezení 40 odcizených vozidel a zadržení 33 hledaných osob). Na konci roku 2016 Evropská komise předložila Evropskému parlamentu a Radě soubor návrhů pro nový právní rámec pro SIS. Cílem těchto návrhů je zlepšit SIS z technického hlediska, a to s ohledem na rostoucí počet záznamů, dotazů a pozitivních nálezů, a zejména reagovat na vývoj různých forem závažné trestné činnosti, včetně terorismu. Nový právní rámec by, mimo jiné, rozšířil kategorie záznamů, jež mají být vloženy do SIS, a umožnil lepší přístup evropským agenturám. březen 2018 CS SCHENGEN 7

10 A nyk nyk yka Fo Fo tol ia.com JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE Země Schengenu uplatňují specifická pravidla usnadňující postupy vzájemné justiční spolupráce. Patří k nim i zásada ne bis in idem, což znamená, že osoba nemůže být v různých zemích schengenského prostoru za stejný čin stíhána a trestána dvakrát. Většina původních ustanovení Schengenu týkajících se policejní a justiční spolupráce je nyní součástí aktů EU, které platí ve všech členských státech EU. VÍZA Státním příslušníkům třetích zemí, kteří navštíví schengenský prostor a na něž se podle nařízení (EU) č. 539/2001 vztahuje vízová povinnost, je uděleno jednotné schengenské vízum (vízum typu C pro krátkodobý pobyt). Toto vízum umožňuje po celou dobu platnosti volný pohyb po schengenském prostoru. Tato doba nemůže během jakéhokoli období 180 dní přesáhnout 90 dnů. Pobyty delší než 90 8 SCHENGEN CS březen 2018

11 dnů a trvalý pobyt v schengenských zemích upravují právní předpisy jednotlivých států (vízum typu D), s výjimkou oprávněného pobytu zvláštních kategorií osob, například studentů a výzkumných pracovníků či sezonních pracovníků, na něž se vztahují zvláštní směrnice EU. V roce 2016 bylo na celém světě vydáno 13,9 milionu schengenských víz. Dlouhodobých víz (vnitrostátních víz pro pobyty delší než 90 dnů) bylo zeměmi Schengenu uděleno v roce 2013 o něco více než 1 milion. Země Schengenu spolupracují, aby žadatelům usnadnily podávání žádostí o schengenská víza přímo v jejich zemích nebo regionech. Všechny konzuláty zemí Schengenu na celém světě uplatňují jednotná pravidla pro udělování víz typu C. Vízový informační systém (VIS), který prostřednictvím společné databáze propojuje informace ze členských států a hraničních přechodů na vnějších hranicích, byl zprovozněn v říjnu roku 2011 a od té doby z něj byla vytvořena celosvětová síť. Tento systém usnadňuje zpracování žádostí o víza na konzulátech schengenských zemí na celém světě a přispívá k zefektivnění hraničních kontrol na vnějších hranicích. AZYL 3 V roce 2016 vydalo všech 28 členských států EU společně rozhodnutí. Existuje mechanismus (dublinské nařízení a nařízení o Eurodacu) pro určení státu příslušného k vyřízení žádosti o azyl, aby se předešlo tomu, že stejná osoba podá více žádostí o azyl v různých zemích Schengenu, a aby se vyloučilo riziko, že se těmito žádostmi nebude zabývat žádná z dotyčných zemí. Za tímto účelem byla vytvořena databáze pro výměnu otisků prstů (Eurodac). V květnu a červenci 2016 Komise předložila sedm legislativních návrhů reformy společného evropského azylového systému (CEAS) s cílem zlepšit jeho fungování odstraněním rozdílného zacházení se žadateli o azyl a různé míry uznaných žádostí o azyl mezi členskými státy, omezit druhotný pohyb osob a přispět ke spravedlivějšímu rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy za poskytnutí ochrany těm, kdo ji potřebují. Návrhy se v současné době nacházejí v různých fázích jednání mezi spolunormotvůrci (Evropským parlamentem a Radou). 3 Přestože Schengenská úmluva se původně vztahovala i na azyl, po formální stránce se tato oblast již nepovažuje za součást schengenského acquis. březen 2018 CS SCHENGEN 9

12 Členské státy EU, jež v plném rozsahu uplatňují schengenská pravidla* 1995: Belgie Francie Lucembursko Německo Nizozemsko Portugalsko Španělsko 1997: Itálie Rakousko 2000: Řecko 2001: Dánsko Finsko Švédsko 2007: Česká republika Estonsko Litva Lotyšsko Maďarsko Malta Polsko Slovensko Slovinsko Třetí státy, jež v plném rozsahu uplatňují schengenská pravidla* 2001: Island Norsko 2008: Švýcarsko 2011: Lichtenštejnsko Členské státy EU, jež se připravují na uplatňování schengenských pravidel* v plném rozsahu Bulharsko Chorvatsko Rumunsko NL LU Členské státy EU, jež neuplatňují schengenská pravidla*, či je neuplatňují v plném rozsahu Irsko Kypr Spojené království * prosinec SCHENGEN CS březen 2018

13 AZORY (PT) DK KANÁRSKÉ OSTROVY (ES) LI SI HR

14 KDE ZÍSKAT INFORMACE O EU On-line Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese Publikace EU Bezplatné i placené publikace EU si můžete stáhnout nebo objednat na internetových stránkách EU Bookshop na adrese Máte-li zájem o větší množství bezplatných publikací, obraťte se na informační síť Europe Direct nebo na některé z informačních středisek ve své zemi (viz Právní předpisy EU a související dokumenty Právní informace EU ve všech úředních jazykových verzích, včetně všech právních předpisů EU od roku 1951, jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese Veřejně přístupná data EU Portál veřejně přístupných dat EU ( umožňuje přístup k datovým souborům EU. Data lze bezplatně stáhnout a použít ke komerčním i nekomerčním účelům.

15 Rue de la Loi/Wetstraat Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË Tel. +32 (0)