TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
|
|
- Dušan Šimek
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Využití recirkulačních systémů (RAS) při odchovu plůdku ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus) Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/
2 Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: FISH Farm Bohemia s.r.o. Adresa: IČ: Registrační číslo pp: Název pilotního projektu: Rokytno 202, Rokytno CZ.1.25/3.4.00/ Využití recirkulačních systémů (RAS) při odchovu plůdku ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus) Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: Zátiší 728/II, Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: Zátiší 728/II, Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: Ing. Pavel Lepič Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 2
3 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Miloslav Černý 2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3. Zpracovatele technické zprávy: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3
4 Obsah: 1. CÍL Co je cílem pilotního projektu V čem tkví inovativnost testované technologie Proč je nutná inovace, která je předmětem testování ÚVOD MATERIÁL A METODIKA VODŇANY ROKYTNO Vzorce pro výpočet produkčních charakteristik Statistické vyhodnocení VÝSLEDKY A ZÁVĚRY VODŇANY ROKYTNO ZÁVĚR PŘÍLOHY
5 1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu Tento pilotní projekt navazuje na dva pilotní projekty realizované v letech 2011 až 2012 zaměřené na odchov parmy obecné (pilotní projekt reg. č. CZ.1.25/3.4.00/ Produkce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období) a podoustve říční (pilotní projekt reg. č. CZ.1.25/3.4.00/ Řízená reprodukce a odchov plůdku podoustve říční (Vimba vimba) v kontrolovaných podmínkách) v recirkulačních systémech. Stejně jako v předchozích případech bylo cílem i tohoto pilotního projektu ověření úspěšnosti využití kombinované technologie odchovu plůdku ostroretky stěhovavé z extenzivního rybničního prostředí v mimovegetačním období v kontrolovaných podmínkách. Samotné realizaci pilotního projektu předcházel výtěr generačních ryb, inkubace jiker a odchov plůdku v rybnících. Při umělé reprodukci byly použity poznatky získané u jiných reofilních druhů ryb (parma obecná a podoustev říční). Převážně se jednalo o přípravu generačních ryb v předvýtěrovém období s využitím stimulace výtěru pomocí proudění vody a následně i hormonální stimulace jikernaček k dosažení synchronní ovulace. Propracována byla také technika odlepkování jiker před vlastní inkubací. Získaný váčkový plůdek byl následně vysazen do předem připravených plůdkových rybníků. Ke konci vegetačního období byl plůdek vyloven a vysazen jednak do kontrolovaných podmínek prostředí s využitím různého teplotního režimu a pro srovnání část plůdku odchovávána i nadále přes zimní období v rybničních podmínkách V čem tkví inovativnost testované technologie Inovativnost testované technologie spočívá ve využití recirkulačních systémů k odchovu ryb, které jsou v daném typu technologie netradiční a zároveň dokážou využít potenciál těchto systémů. Odchovem plůdku ostroretky stěhovavé v kontrolovaných podmínkách prostředí v různém režimu přes zimní období lze dosáhnout vyššího procenta přežití a získat životaschopnější, větší a vyrovnanější násadový materiál Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Zavedením umělého odchovu ostroretky stěhovavé v kontrolovaných podmínkách prostředí dojde ke zvýšení rentability produkce s ohledem na vyšší cenu plůdku ostroretky vzhledem k její větší velikosti a dostupnosti v jarním období. 5
6 V současné době patří ostroretka (podobně jako podoustev říční a další druhy ryb) v České republice do kategorie vulnerable zranitelných druhů ryb, u kterých dochází k poklesu početnosti populací. Zavedením kombinovaného odchovu dojde ke zvýšení rentability produkce díky větší velikosti i přežití. Z dlouhodobého hlediska dojde ke zvýšení početnosti tohoto druhu ryb ve volných vodách ČR. Pro rybářské podniky je to příležitost diverzifikace produkce a větší rentability s ohledem na vyšší cenu plůdku ostroretky v jarním období. 2. Úvod Zhoršením kvality vody, vlivem eutrofizace a kontaminace toků toxickými polutanty, kanalizace a fragmentace toků či budování příčných bariér na tocích (vodních elektráren, údolních nádrží, jezů) na území celé Evropy (včetně ČR) během druhé poloviny 20. století došlo k poklesu diverzity rybích společenstev (Gatz a Harig, 1993). Během tohoto období rapidně klesla početnost i tzv. klíčových druhů ryb, mezi něž patří ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus L.), podoustev říční (Vimba vimba L.) a parma obecná (Barbus barbus L.) (Lelek, 1987; Philippart, 1987; Lusk, 1995, 1996; Mann, 1996; Peňáz a kol., 2002, 2003). Výše uvedené faktory měly přímý devastační účinek buď přímo na přežívání ryb, nebo na stav lokalit přirozeného výskytu těchto druhů ryb. Došlo k omezení migrace ryb, dostupnosti potravních zdrojů, trdlišť, úkrytů, zimovišť pro tyto rybí druhy v toku apod. Na mnoha tocích ČR došlo k narušení či zničení tzn. parmového pásma volných vod. Pod údolními nádržemi velmi často došlo k přeměnění parmového na pstruhové či lipanové rybí pásmo vlivem nastolených nižších teplot vody na těchto lokalitách (Lusk, 1996), což je způsobeno především vypouštěním spodní vody z údolních nádrží. Základem zvýšení produkce ostroretky stěhovavé obdobně jako jiných druhů ryb je provádění výtěrů a odchov hlavně raného plůdku v kontrolovaných podmínkách prostředí. Z důvodu snížení četnosti ostroretky stěhovavé nejen u nás, ale i v zahraničí, se problematice technologie reprodukce a chovu věnují i v jiných evropských státech, například v Rakousku Herzig a Winkler (1985, 1986), v Bělorusku Kurapova (2001), v Estonsku Erm a kol. (2003), v Rusku Serpunin a kol. (2004) a mnoho dalších autorů. V poslední době se asi nejvíce této rybě věnovali v Polsku (Buras a Wolnicki, 1996; Hliwa a kol., 2003a,b; Myszkowski a kol., 2000a,b, 2002, 2006; Wolnicki, 1995, 1996, 2000; Wolnicki a kol., 2000 a další). 6
7 Baras, E., Philippart, J.C., 1999 Adaptive and evolutionary significance of a reproductive thermal threshold in Barbus barbus. J. Fish Biol., 55: Baruš, V., Černý, K., Gajdůšek, J., Hensel, K., Holčík, J., Kálal, L., Krupauer, V., Kux, Z., Libosvárský, J., Lom, J., Lusk, S., Moravec, F., Oliva, O., Peňáz, M., Pivnička, K., Prokeš, M., Ráb, P., Špinar, Z., Švátora, M., Vostradovský, J., Mihulovci (Petromyzontes) a Ryby (Osteichthyes) (2), Fauna ČR a SR, ACADEMIA, Praha, 693 s. Blahák, P., Lusk, S., 1995, Maximum age and size of Chondrostoma nasus, Fol. Zool.: 44 (1): Cieśla, M., Konieczny, P. Pozyskiwanie tarlaków świnki (Chondrostoma nasus L.)z wód otwartych i inkubacja ikry. In: Jakucewicz H., (red) II krajowa Konferencja Hodowców i Producentów Karpiowatych ryb Reofilnych, Brwinów, , Wydawnictwo PZW, Warszawa, Fiala, J., Možnosti intenzivního odchovu plůdku vybraných reofilních druhů ryb. Doktorská disertační práce, MZLU v Brně, Agronomická fakulta, Brno, 133 s. Fiala, J., Spurný, P., Tichý, T Intenzivní metody odchovu plůdku a násadového materiálu ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus L.). Edice metodik JU VÚRH, č. 86, 12 s. Gatz, J.A., Harig, L.A., Decline in the Index of Biotic Integrity of Delaware Run, Ohio, over 50 Years. Ohio Journal of Science 93: Hamáčková, J., Lepič, P., Policar, T., Kozák, P., Stanny, A.L., Vliv intervalu krmení na počáteční růst podoustve říční (Vimba vimba L.). Bulletin VÚRH Vodňany 42 (1): 3 8. Hochman, L., Plodnost ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus L.) v řece Oslavě. Zool. Listy 14 (1): Hochman, L., Peňáz, M Výtěr a odchov plůdku ostroretky stěhovavé. Bul VÚRH Vodňany. 34:2-16 Huber, M.a Kirchhoferl, A., 2001, Reproductive success of nase (Chondrostoma nasus L.) and its influence on population dynamics Large Revers. 12 (2 4), Arch. Hydrobiol. Suppl. 135/2 4, s Kamer, E.., Keckeis, H., Bauer Nemeschkal, E Temperature induced changes of surfoval, development and yolk partitioning in Chondrostoma nasus. Journal of Fish. Biol 53 ss Lelek, A., Threatened fishes of Europe. The freshwater fishes of Europe, Volume 9, AULA-Verlag, Wiesbaden, Německo, 343 s. Lusk, S., The status of Chondrostoma nasus in waters of the Czech Republic. Folia Zoologica 44 (Supplementum 1): 1 8. Lusk, S; Jurajda, P; Peňáz, M, 1995, Age structure in spawning shoals of Chondrostoma nasus. Fol. Zool.: 44 (1): Lusk, S., 1997, Growth potential of nase, Chondrostoma nasus in ponds: FOLIA ZOOLOGICA, 46, 1: Lusk, S; Povz, M; Peňáz, M: Changes in the age structure of spawning shoals of Chondrostoma nasus in the Medvode reservoir (River Sava, Slovenia). II International Symposium on the Biology of the Genus Chondostroma Agassiz 1835 Location: BONN, GERMANY OCT 10-13, 1996, Fol. Zool., 46 (1): Mann, R.H.K., Environmental requirements of European non-salmonid fish in rivers. Hydrobiologia 323:
8 Ovidio, M.1; Philippart, J. C., 2008, Movement patterns and spawning activity of individual nase Chondrostoma nasus (L.) in flow-regulated and weir-fragmented revers. JOURNAL OF APPLIED ICHTHYOLOGY, 24 (3): DOI: /j x Peňáz, M., Early development of the nase carp, Chondrostoma nasus (Lineaus, 1758) Zool. listy 23: Peňáz, M., Jurajda, P. 1993, Fish assemblages of the Morava River: longitudinal zonation and protection. Folia Zool.., 42 (4): Prokeš, M; Peňáz, M., 1978, Course of spawning, early development and longitudinal growth of nase carp, Chondrostoma nasus, in Rokyta and Jihlava Revers. Fol. Zool., 27 (3): Souchot, Y., Tissot, L Synthesis of thermal tolerances of the common freshwater fish species in large Western Europe revers. Knowledge and management of aquatic ecosystems. 405 (03) DOI: /kmae/ Wolnicki, J., Górny, W., 1994 Termiczne optimum vzrostu mladocianej świnki, Chondrostoma nasus L. Komunikaty Rybackie, 2: Wolnicki, J, Górny, W Podchów wylegu świnki, Chondrostoma nasus L., w warunkach kontrolowanych. Cz. I. Przebieg i wyniki. komunikaty Rybackie 3: 6-7. Wolnicki, J, Myszkowski, L Growth and surfoval of larval nase Chondrostoma nasus (L) fed different diets at two water temperatures. European Aquaculture Society Speciál Publication 26: Wolnicki, J, Myszkowski, L Kontrolowany podchów wylęgu klenia i świnki na paszy wylę podchowany jako materiál obsadowy. /In: Jakucewicz H., Sonda R. (res) I krajowa Konferencja Hodowców i Producentów Karpiowatych ryb Reofilnych, Brwinów, , Wydawnictwo PZW, Warszawa, Wolnicki, J, Myszkowski, L Comparision of surfoval, growth and stress resistence in juvenilie nase Chondrostoma nasus (L.) fed commercial starters. European Aquaculture Society Speciál Publication 27: Wolnicki, J, Myszkowski, L, Kwiatkowski, S Wylęg podchowany bolenia, klenia, świnki i zlotej orfy jako materiaļobsadowy do stawowej produkcji narubou jesiennego. Komunikaty Rybackie 1: 8-10 Wolnicki, J., Moźlivości produkcji materiału obsadowego karpiowatych ryb reofilnych w warunkach kontrolowanych (Posumowanie wyników badańz lat ). In: Jakucewicz H., (red) II krajowa Konferencja Hodowców i Producentów Karpiowatych ryb Reofilnych, Brwinów, , Wydawnictwo PZW, Warszawa, Wolnicki, J., 2005., Intensive rearing of early stages of cyprinid fish under controlled conditions. Archive sof Polish Fisheries, 13 (1):
9 3. Materiál a metodika Metodika tohoto pilotního projektu je téměř shodná s metodikou pilotního projektu realizovaného v letech a zaměřeného na odchov podoustve říční v recirkulačních systémech. Tato jednotná metodika pokusu umožní v následujících letech porovnání úspěšnosti dané technologie odchovu u několika říčních druhů ryb. Po úspěšné realizaci umělého výtěru, inkubaci jiker a následném odchovu v rybničních podmínkách byl plůdek ostroretky v druhé polovině měsíce září vyloven a přemístěn do venkovních žlabů a následně do nádrží recirkulačních systémů v objektech FISH Farm Bohemia s.r.o. v Rokytnu a FROV JU ve Vodňanech. Zde byla testována technologie odchovu plůdku ostroretky stěhovavé s možností využití oteplené vody. Jako kontrola probíhal odchov jedné skupiny plůdku ve žlabech s teplotou vody kopírující průběh teploty vody přes zimní období v řece resp. v experimentálním rybníku u partnera projektu ve Vodňanech VODŇANY Tato experimentální část byla zaměřena na zjištění vlivu čtyř různých teplot na produkční charakteristiky plůdku ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus) v podzimním a zimním období při využití intenzivních podmínek odchovu a experimentálního prostředí. Mezi nejdůležitější produkční charakteristiky v praxi slouží určení a hodnocení koeficientu konverze krmiva (FCR Food Conversion Ratio), specifické rychlosti růstu (SGR Specific Growth Rate) a koeficientu kondice (CF Condition Factor). K pokusu byl použit půlroční plůdek ostroretky stěhovavé pocházející z extenzivního rybničního chovu. Vlastnímu experimentu předcházela adaptační fáze v délce deseti dnů, během které byly ryby rovnoměrně rozděleny do 12 nádrží o objemu 250 l v recirkulačním experimentálním zařízení Fakulty rybářství a ochrany vod, Vodňany, Suchomelka 1336 (GPS: 49 9'15.779"N, 14 10'7.633"E). Teplota vody při nasazení byla 13,9 C, obsah kyslíku 9,2 mg.l 1. Průměrná kusová hmotnost nasazených ryb ve všech nádržích byla 2,49±0,40 g. Počáteční hustota obsádky byla upravena na 4000 ks.m 3 (9,96 kg.m 3 ) ve všech nádržích. Samotný experiment byl zahájen Pokus probíhal za přirozené fotoperiody platné pro danou zeměpisnou šířku a roční období. V průběhu celého experimentu byla denně měřena a 9
10 zaznamenávána teplota vody ( C), obsah kyslíku (mg.l -1 ), hodnota ph, mortalita (ks, g) a spotřebované množství krmiva (g). V průběhu adaptační fáze byly ryby postupně navykány na suché peletované krmivo (Aller Futura MP EX, velikost pelet 0,7 mm a 1,0 mm, ALLER AQUA A/S, Dánsko) a převedeny na požadované testované teplotní rozhraní: průtok (přirozeně se vyvíjející teplota vody dle teploty vody v řece Blanici napájející experimentální zařízení), 15 C, 18 C a 21 C. Pro každou teplotu byla zřízena tři opakování. Pro krmení byla použita pásová krmítka (FIAP GmbH, Ursensollen, SRN) s hodinovým strojkem. Denní krmná dávka byla upravována dle aktuální hmotnosti obsádek a ochoty ryb přijímat krmivo. Po každém kontrolním měření činila dle doporučení výrobce 2 3 % z celkové hmotnosti rybí obsádky. Tato dávka byla ale vždy upravena podle aktuální potřeby ryb. Ostroretky začaly ochotně přijímat suché krmivo den po nasazení. Kontrolní měření a vážení byla prováděna podle možností jednou za měsíc individuálním změřením a zvážením 50 náhodně vybraných jedinců z každé nádrže. K vážení ryb byly použity laboratorní předvážky KERN (Kern & Sohn GmbH, Balingen-Frommern, SRN) s přesností 0,001 g. Před každým měřením a vážením byly ryby anestetizovány hřebíčkovým olejem v koncentraci 0,03 ml.l -1. V intervalu 2 3 dny bylo prováděno mechanické očištění a odkalení dna nádrží. Každá nádrž byla zvlášť vybavena síťkou na odstraňování odumřelých jedinců, síťkou na přelovení, vědrem a rýžákem na čištění ROKYTNO Tato část byla zaměřena na zjištění vlivu dvou různých teplot na produkční charakteristiky plůdku ostroretky stěhovavé v podzimním a zimním období při využití intenzivního odchovu v praktických podmínkách rybí farmy FISH Farm Bohemia s.r.o, Rokytno (GPS: 50 6'17.409"N, 15 53'3.160"E). K pokusu byl použit půlroční plůdek ostroretky stěhovavé pocházející z extenzivního rybničního chovu. Deset dní před vlastním pokusem byly ryby rovnoměrně rozděleny do 6 nádrží. V průběhu prosince byly původní nádrže nahrazeny novými, které lépe odpovídaly požadavkům dané recirkulační technologie a nárokům testovaných ryb. Během odchovu docházelo k drobným 10
11 technologickým úpravám odchovného systému, aby lépe vyhovoval odchovným nárokům ostroretky. Teplota vody při nasazení byla 14,7 C, obsah kyslíku 9,6 mg.l 1. Průměrná kusová hmotnost nasazených ryb ve všech nádržích byla 2,49±0,40 g. Počáteční hustota obsádky byla upravena na 4000 ks.m 3 (9,96 kg.m 3 ) ve všech nádržích. Pokus probíhal za přirozené fotoperiody platné pro danou zeměpisnou šířku a roční období. V průběhu celého experimentu byla denně měřena a zaznamenávána teplota vody ( C), obsah kyslíku (mg.l 1 ), hodnota ph, mortalita (ks, g) a spotřebované množství krmiva (g). Samotný experiment byl zahájen V té době již plůdek plně přijímal suché krmivo (Aller Futura MP EX, velikost pelet 0,7 a 1,0 mm, ALLER AQUA A/S, Dánsko) a byl adaptován na dvě odchovné teploty (15 C a 21 C). Pro každou teplotu byla zřízena tři opakování. Pro krmení byla použita pásová krmítka (FIAP GmbH, Ursensollen, SRN) s hodinovým strojkem. Denní krmná dávka byla upravována dle aktuální hmotnosti obsádek a ochoty ryb přijímat krmivo. Po každém kontrolním měření činila dle doporučení výrobce 2 3 % z celkové hmotnosti rybí obsádky. Tato dávka byla ale vždy upravena podle aktuální potřeby ryb. Kontrolní měření a vážení byla prováděna podle možností jednou za měsíc individuálním změřením a zvážením 50 náhodně vybraných jedinců z každé nádrže. K vážení ryb byly použity laboratorní předvážky KERN (Kern & Sohn GmbH, Balingen-Frommern, SRN) s přesností 0,001 g. Před každým měřením a vážením byly ryby anestetizovány hřebíčkovým olejem v koncentraci 0,03 ml.l 1. V intervalu 2 3 dny bylo prováděno mechanické očištění a odkalení dna nádrží. Každá nádrž byla zvlášť vybavena síťkou na odstraňování odumřelých jedinců, síťkou na přelovování, kýblem a rýžákem na čištění. 11
12 3.3. Vzorce pro výpočet produkčních charakteristik FCR = a/b 100 (a = hmotnost spotřebovaného krmiva; b = přírůstek za sledované období) SGR = [ln(a) ln(b)]/d 100 (%.den 1 ) (a = hmotnost obsádky na konci sledovaného období + hmotnost uhynulých ryb ve sledovaném období; b = hmotnost obsádky na začátku sledovaného období; d = délka sledovaného období ve dnech) CF = a/c (a = kusová hmotnost; c = celková délka těla longitudo totalis) 3.4. Statistické vyhodnocení Statistické vyhodnocení dat bylo provedeno v programu Statistica 9.0 CZ (StatSoft Inc., 2300 East 14th Street, Tulsa, OK 74104, USA). Vyhodnocení vlivu teplot na vývoj hmotnosti, délky a produkčních charakteristik (SGR, FCR a CF) bylo provedeno pomocí hierarchické a multifaktoriální analýzy variance (hierarchical ANOVA, two-way ANOVA) následované Tukeyho HSD (pro shodné N v případě shodného počtu pozorování, pro nestejné N v případě odlišného poštu pozorování) testem mnohonásobného porovnávání. Předpoklady použití ANOVy byly provedeny ověřením normality (Kolmogorov-Smirnovův test) a homoskedasticity (Cochran-Bartlettův test a Levenův test) dat. Nebyly-li předpoklady použití ANOVy splněny, byla provedena logaritmická transformace dat. Pro zjištění závislosti CF na délce a hmotnosti a SGR na FCR byla využita lineární a nelineární regresní analýza a 3D regresní analýza. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti α = 0,05, pokud není uvedeno jinak. Data jsou zobrazena ve tvaru mean±sem (průměr±sem Standard Error of Mean standardní chyba průměru). 12
13 4. Výsledky a závěry 4.1. VODŇANY Vliv rozdílné teploty vody na individuální přírůstek hmotnosti se projevil již v prvním kontrolním období. Signifikantně vyšší průměrná kusová hmotnost plůdku byla prokázána u teploty 15 C a 18 C v porovnání s teplotou venkovní vody (P<0,05). Také přírůstek hmotnosti u teploty 21 C byl signifikantně vyšší oproti všem ostatním teplotám. Mezi teplotami 15 a 18 C rozdíl zjištěn nebyl. Průměrná kusová hmotnost plůdku v jednotlivých teplotách (21 C, 18 C, 15 C a venkovní voda) dosáhla hodnot 3,83±0,56 g; 3,31±0,51 g; 3,20±0,56 g a 2,81±0,42 g. V druhém kontrolním období byla nejvyšší průměrná kusová hmotnost dosažena při odchovné teplotě 21 C. Signifikantní rozdíl byl prokázán mezi všemi skupinami (P<0,05). Průměrné kusové hmotnosti v jednotlivých teplotách (21 C, 18 C, 15 C a venkovní voda) činily 5,17±0,88 g; 3,82±0,71 g; 3,37±0,52 g a 2,96±0,48 g. V dalších kontrolních obdobích dosahovala jednoznačně nejvyšších hodnot průměrné hmotnosti skupina ryb chovaných na teplotě vody 21 C. Signifikantní rozdíly v dosažené průměrné kusové hmotnosti byly stále statisticky průkazné mezi všemi odchovnými teplotami (P<0,05). Průměrné kusové hmotnosti v jednotlivých teplotách (21 C, 18 C, 15 C a venkovní voda) na konci experimentu činily 16,71±3,46 g; 9,26±2,14 g; 6,15±1,20 g a 2,85±0,47 g. Mortalita ostroretek ze všech teplotních variant za celé období experimentu dosáhla hodnoty 8,96%. Toto vysoké procento ztrát bylo způsobeno havarijním úhynem ryb na teplotě 21 C a 18 C ve třetím období experimentu. K tomuto úhynu došlo v důsledku celkového kolapsu recirkulačních systémů, který byl způsoben náhlým výpadkem elektrického proudu a selháním záložních zdrojů. Po odečtení těchto havarijních ztrát byla mortalita v jednotlivých teplotních variantách (21 C, 18 C, 15 C a venkovní voda) na konci experimentu 2,22%, 1,63%, 1,80% a 1,66%. Celkové ztráty pak dosáhly hodnoty 1,84%. Většina z uvedených ztrát byla v důsledku mechanického poškození, ke kterému došlo při kontrolním přelovení ryb na konci jednotlivých období. Nejvyšších hodnot SGR téměř ve všech obdobích dosahovala skupina ryb odchovávaná při teplotě vody 21 C. Propad hodnoty SGR ve čtvrtém období u dané skupiny byl zapříčiněn ztrátami v třetím období. V posledním období byla nejvyšší hodnota SGR 0,854±0,086 u skupiny ryb odchovávané při teplotě vody 18 C. U skupiny ryb na teplotě kopírující venkovní 13
14 průběh teploty vody došlo ve druhé polovině experimentu (od čtvrtého období až do konce) k hmotnostnímu úbytku obsádky a tím pádem i k dosažení záporných hodnot SGR. Přehled všech hodnot SGR zobrazuje tab. č. 5. Nejnižších hodnot FCR v prvních třech obdobích dosahovala dle očekávání skupina 21 C. Vlivem výše zmíněných ztrát došlo k výraznému zvýšení hodnoty FCR ve čtvrtém období. V pátém a šestém cyklu se pak hodnoty vrátily do původních mezí. U skupin 15 C a 18 C byly hodnoty FCR neúměrně vysoké v prvních třech obdobích experimentu. V druhé polovině experimentu se pak postupně přibližovaly hodnotám skupiny 21 C. V závěru sledování se hodnoty FCR u všech skupin téměř vyrovnaly. Bližší údaje o hodnotách FCR jsou uvedeny v tab. č. 7 a grafu č.3. 14
15 4.2. ROKYTNO Vliv odchovné teploty na dosaženou průměrnou kusovou hmotnost se projevil již v prvním kontrolním období. Byl prokázán statisticky průkazný rozdíl v dosažené průměrné kusové hmotnosti prvního kontrolního období mezi odchovnými teplotami. Průměrná kusová hmotnost v tomto období činila při teplotě 21 C 4,05±0,84 g a při teplotě 15 C 2,97±0,55 g. Trend dosažení lepších růstových výsledků při teplotě 21 C byl signifikantní i v dalších kontrolních obdobích (P<0,05). Průměrná kusová hmotnost ve druhém kontrolním období činila při teplotě 21 C a 15 C 6,54±1,42 g a 3,37±0,86 g. Ve třetím kontrolním období byla průměrná kusová hmotnost při teplotě 21 C 8,84±1,91 g a při teplotě 15 C 4,46±0,80 g. Podobný vývoj růstu průměrné kusové hmotnosti pokračoval až do konce experimentu, kdy bylo dosaženo hodnot 12,41±3,00 g pro teplotu 21 C a 7,09±1,59 g pro teplotu 15 C. Mortalita v jednotlivých teplotních variantách (21 C a 15 C) na konci experimentu dosáhla hodnot 2,23% a 0,70%. Celkové ztráty pak dosáhly hodnoty 1,47%. Většina z uvedených ztrát, podobně jako ve Vodňanech, byla způsobena mechanickým poškozením ryb při kontrolním přelovení ryb na konci jednotlivých období. Rozdíl v hodnotách SGR na počátku experimentu byl téměř trojnásobný ve prospěch skupiny 21 C oproti skupině 15 C. Postupně se tento rozdíl snižoval a ve čtvrtém období došlo k otočení situace a až do konce sledování dosahovala skupina 15 C mírně vyšších hodnot SGR. Podrobné údaje o průběhu hodnot SGR uvádí tab. č. 6. Hodnoty FCR u skupiny 21 C se po celou dobu experimentu držely v rozmezí 1,2±0,04 až 1,61±0,08 a potvrdily tak hodnoty FCR zjištěné na pracovišti ve Vodňanech. U skupiny 15 C, podobně jako ve Vodňanech, byly hodnoty FCR v první polovině odchovu relativně vysoké (až 4,26±1,16 ve druhém období). Postupně se dané hodnoty snižovaly a na v posledním období dosáhly hodnoty 1,37±0,05. Přehled všech hodnot FCR je uveden v tab. č. 8 a grafu č
16 5. Závěr Na základě námi získaných výsledků lze technologii odchovu plůdku a násad ostroretky stěhovavé v intenzivních podmínkách přes zimní období při zvýšené odchovné teplotě doporučit pro její využití v rybářské praxi. Zvýšená teplota vody se ukázala jako prokazatelný stimulační faktor růstu. Výsledky z obou pracovišť potvrzují, že odchov násad ostroretky stěhovavé může být vhodnou alternativou využití volných kapacit recirkulačních systémů v zimním období. Odchov v provozních podmínkách produkční farmy stejně jako kontrolní odchov v experimentálních podmínkách ukázaly, že při striktním dodržování zásad chovu ryb v kontrolovaných podmínkách lze na konci zimního období získat ryby o hmotnosti až 5,86x vyšší (odchov ve Vodňanech při teplotě vody 21 C) v porovnání rybami odchovanými při teplotě vody kopírující venkovní teplotu vody. Mortalitu při tomto odchovu lze udržet pod hranicí 2%. Na základě těchto výsledků je možné konstatovat, že pro úspěšný odchov ostroretek v kontrolovaných podmínkách je nutné dodržet následující zásady: 1. zabezpečit dostatečný a teplotně stabilní přítok vody; 2. zoohygiena každodenní odstraňování zbytků krmiv a exkrementů; 3. výběr vhodné velikosti pelet předkládaného krmiva; 4. denní kontrola chování ryb; 5. pravidelná kontrola zdravotního stavu ryb. Ve Vodňanech dne Ing. Pavel Lepič řešitel projektu 16
17 6. Přílohy Tab. 1. Vodňany - průměrná kusová hmotnost na konci období při jednotlivých teplotách teplota( C) start období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 konec průtok 2,52±0,41 2,81±0,42 2,96±0,48 2,98±0,51 2,96±0,43 2,86±0,46 2,85±0, ,52±0,41 3,20±0,56 3,37±0,52 3,70±0,57 4,25±0,72 6,18±1,20 6,15±1, ,52±0,41 3,31±0,51 3,82±0,71 4,58±0,81 5,55±1,12 7,22±1,54 9,26±2, ,52±0,41 3,83±0,56 5,17±0,88 7,39±1,46 10,26±2,29 13,16±2,96 16,71±3,46 Graf 1. Vodňany - průměrná kusová hmotnost v jednotlivých obdobích při různých teplotách Poznámka: odlišná velká písmena charakterizují statisticky průkazný rozdíl průměrné kusové hmotnosti v jednotlivých obdobích a různých teplotách při hladině významnosti P < 0,05 17
18 Tab. 2. Rokytno - průměrná kusová hmotnost na konci období při jednotlivých teplotách teplota( C) start období 1 období 2 období 3 období 4 konec 15 2,52±0,41 2,97±0,55 3,37±0,86 4,46±0,80 5,57±1,24 7,09±1, ,52±0,41 4,05±0,84 6,54±1,42 8,84±1,91 10,67±2,36 12,41±3,00 Graf 2. Rokytno - průměrná kusová hmotnost v jednotlivých obdobích při různých teplotách B 14 B 12 B w(g.ks ¹) 10 8 B A A A A A B A A 2 0 start období 1 období 2 období 3 období 4 konec Poznámka: odlišná velká písmena charakterizují statisticky průkazný rozdíl průměrné kusové hmotnosti v jednotlivých obdobích a různých teplotách při hladině významnosti P< 0,05 18
19 Tab. 3 VODŇANY - mortalita v jednotlivých obdobích č. nádrže teplota 1. období 2.období 3. období 4.období 5.období 6. období 7.období celkem % 1 18 C % 2 18 C , C ,70% 4 průtok ,10% 5 průtok ,10% 6 průtok ,80% 7 21 C ,30% 8 21 C ,90% 9 21 C % C ,90% C ,30% C ,20% ,96% 854 k v důsledku havrijního úhynu =221ks=1,84% Tab. 4 ROKYTNO - mortalita v jednotlivých obdobích č. nádrže teplota 1. období 2. období 3. období 4. období 5. období celkem % 1 21 C ,80% 2 21 C ,30% 3 21 C % 4 15 C % 5 15 C ,60% 6 15 C ,10% 88 1,47% Tab. 5 SGR - Vodňany období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 období 6 průtok 0,287±0,032 0,097±0,036 0,044±0,012-0,037±0,046-0,067±0,075-0,053±0, C 0,563±0,066 0,254±0,092 0,234±0,026 0,417±0,046 0,562±0,077 0,7350, C 0,869±0,040 0,312±0,030 0,518±0,034 0,669±0,098 0,856±0,123 0,854±0, C 1,235±0,015 0,948±0,060 0,659±0,124 0,279±0,123 0,922±0,073 0,755±0,065 Tab. 6 SGR - Rokytno období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 15 C 0,582±0,005 0,417±0,079 0,617±0,051 0,826±0,086 0,859±0, C 1,652±0,072 1,496±0,062 0,989±0,004 0,586±0,030 0,654±0,052 19
20 Tab. 7 FCR - Vodňany období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 období 6 15 C 3,15±0,45 7,15±2,03 7,91±1,00 3,97±0,46 2,97±0,45 1,51±0,15 18 C 1,90±0,10 5,89±0,52 3,24±0,22 2,67±0,39 1,98±0,40 1,47±0,08 21 C 1,25±0,02 2,03±0,09 1,81±0,39 6,57±2,84 1,66±0,14 1,81±0,18 Graf 3. FCR Vodňany průběh v jednotlivých obdobích 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 15 C 18 C 21 C 2,00 1,00 0,00 období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 období 6 20
21 Tab. 8 FCR - Rokytno období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 15 C 4,07±0,19 4,26±1,16 2,69±0,51 1,7±0,29 1,37±0,05 21 C 1,31±0,08 1,2±0,04 1,23±0,01 1,61±0,08 1,22±0,12 Graf 4. FCR Rokytno průběh v jednotlivých obdobích 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 15 C 21 C 1,00 0,50 0,00 období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 21
22 GRAFY MĚŘENÍ TEPLOTY 25 průběh teplot Vodňany teplota průtok Teplota 15 C Teplota 18 C Teplota 21 C 30 průběh teplot Rokytno Teplota 15 C Teplota 21 C 22
23 FOTODOKUMENTACE Obrázek 1 a 2: Odchov násad ostroretky ve Vodňanech 23
24 Obrázek 3: Vzorky skupin ostroretek ve Vodňanech. Obrázek 4: Vzorky skupin ostroretek skupin na konci experimentu ve Vodňanech. 24
25 Obrázek 5 a 6: Odchov násad ostroretky v Rokytnu 25
26 Obrázek 7: Vzorky skupin ostroretek v Rokytnu Obrázek 8 a 9: Organizace prací při kontrolním měření a vážení. 26
THE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L.
THE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L.) VLIV VELIKOSTI DENNÍ KRMNÉ DÁVKY NA RETENCI ŽIVIN A ENERGIE A SLOŽENÍ
VíceProdukce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období
Název pilotního projektu: Produkce plůdku ročka parmy obecné v intenzivních podmínkách přes zimní období Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/10.00320 1 Příjemce dotace: Název nebo obchodní
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Řízená reprodukce generačních ryb parmy obecné (Barbus barbus L.) v kontrolovaných podmínkách Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/09.00528
VíceZáklady produkce kapra a dalších druhů ryb
Základy produkce kapra a dalších druhů ryb prof. Dr. Ing. Jan Mareš,Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkce kapra Historie chovu kapra v českých
VíceVergleich der Effizientz der intensiver Haltung und der Haltung in Teichen von juvenilen Graskarpfen über den Winter.
Vergleich der Effizientz der intensiver Haltung und der Haltung in Teichen von juvenilen Graskarpfen über den Winter. Porovnání efektivity intenzivního a rybničního chovu juvenilních ryb amura bílého v
VíceFunded by the European Union s Seventh Framework Programme
Zkušenosti s pilotním recirkulačním akvakulturním systémem ve firmě AGRICO s.r.o. Experience with pilot recirculation aquaculture system in the company AGRICO s.r.o. Ing. Miroslav Kašparů Jiří Jakobartl
VíceOvěření technologie odchovu ročka pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v kontrolovaných podmínkách
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie odchovu ročka pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v kontrolovaných podmínkách Registrační číslo pilotního projektu:
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Produkce plůdku lína s počátečním odchovem v kontrolovaných podmínkách, s podporou přirozené produkce. Příjemce dotace: Název nebo obchodní
VíceVýznam raků v minulosti
Chov raků Význam raků v minulosti z historických záznamů je známo, že: -při svatbě Viléma z Rožumberka padlo za oběť 5200 kop raků (312 tisíc kusů) v 2. polovině 19. století - rozvoj dovozu raků do Francie
VíceFunded by the European Union s Seventh Framework Programme. Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody
Funded by the European Union s Seventh Framework Programme Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich vliv na kvalitu vody Úpravy doplňkových krmiv pro chov kapra v rybnících a jejich
VíceModerní metody intenzivní produkce ryb
Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400
VíceProdukce juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) pomocí kombinace chovu v rybnících a RAS
Produkce juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) pomocí kombinace chovu v rybnících a RAS Tomáš Policar, Miroslav Blecha, Jiří Křišťan, Vlastimil Stejskal a Martin Bláha Candát obecný (Sander
VíceVyužití monosexní obsádky pstruha duhového s cílem zvýšení produkce v intenzivním chovu
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Využití monosexní obsádky pstruha duhového s cílem zvýšení produkce v intenzivním chovu Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/10.00317
VíceOvěření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech
Ověření tepelných úprav krmiv v chovu tržního kapra na Rybářství Třeboň a.s. v poloprovozních pokusech Ing. Jan Másílko Intenzivní metody chovu ryb a ochrany kvality vod 1. Úvod - kapr obecný (Cyprinus
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie adaptace mníka jednovousého na peletované krmivo a jeho intenzivní odchov Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/12.00121
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU. Ověření technologie hromadné indukce triploidie u lína. lína obecného v provozních podmínkách rybích líhní
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie hromadné indukce triploidie u lína obecného v provozních podmínkách rybích líhní Registrační číslo pilotního projektu:
VíceNOVÉ METODY V CHOVU RYB
NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury
VíceZPRÁVA O VÝVOJI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ CHOVU RYB
ZPRÁVA O VÝVOJI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ CHOVU RYB Název projektu: Vývoj technologie adaptace larev štiky obecné na peletované krmivo a intenzivní chov v RAS Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.1.00/11.00271
VíceChov ryb ve speciálních zařízeních. prof. Dr. Ing. Jan Mareš
Chov ryb ve speciálních zařízeních prof. Dr. Ing. Jan Mareš V českých zemích jde zejména o chov lososovitých ryb, proto je často používán termín pstruhařství. V posledních desetiletích dochází k rozšíření
VíceWognarová S., Mareš J., Spurný P.
EFFECT OF DIETS WITH DIFFERENT NUTRIENT LEVELS ON LARVAE DEVELOPMENT OF THE EUROPEAN CATFISH (SILURUS GLANIS L.) EFEKT APLIKOVANÉ DIETY S DIFERENCOVANOU ÚROVNÍ ŽIVIN NA LARVÁLNÍ VÝVOJ SUMCE VELKÉHO (SILURUS
VíceStudie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě
Horký, P. a kol. Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 Pobočka Brno Mojmírovo
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Příjemce dotace: ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX, spol. s r.o. Jordánská 366 390 01 Tábor IČO 43832946 Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.4.00/09.00533 Místo a datum zpracování
Vícekontrolovaných podmínkách.
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Produkce plůdku kapra s využitím počátečního odchovu v kontrolovaných podmínkách. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX,
VíceMOŽNOSTI, VÝHODY A RIZIKA RECIRKULAČNÍCH SYSTÉMŮ DÁNSKÉHO TYPU V PODMÍNKÁCH ČR
Funded by the European Union s Seventh Framework Programme MOŽNOSTI, VÝHODY A RIZIKA RECIRKULAČNÍCH SYSTÉMŮ DÁNSKÉHO TYPU V PODMÍNKÁCH ČR MILOŠ BUŘIČ Úvodem - Celosvětový trend - přechod od lovu k akvakultuře.
VíceChov ryb ve speciálních zařízeních
Chov ryb ve speciálních zařízeních prof. Dr. Ing. Jan Mareš Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkční systémy Produkce ryb v rybničních podmínkách
VíceKVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc.
Funded by the European Union s Seventh Framework Programme KVALITA PROSTŘEDÍ A VYUŽITÍ PŘIROZENÝCH POTRAVNÍCH ZDROJŮ NA KRMNÝCH MÍSTECH KAPROVÉHO RYBNÍKA Doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc. KVALITA PROSTŘEDÍ
VíceVýskyt pstruha obecného f. potoční (Salmo trutta m. fario) v oblasti NP a CHKO Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 201 205 Srní 2. 4. dubna 2001 Výskyt pstruha obecného f. potoční (Salmo trutta m. fario) v oblasti NP a CHKO Šumava Ladislav Bula 1 & Josef Pokorný 2 1) Ing. Ladislav Bula,
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Příjemce dotace: Rybníkářství Pohořelice a.s. Vídeňská 717, 691 23 Pohořelice IČO 46961062 Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.4.00/09.00534 Místo a datum zpracování
VíceÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZPRÁVA O UKONČENÍ PROJEKTU
ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZPRÁVA O UKONČENÍ PROJEKTU Projekt Název projektu: Sledování produkční účinnosti technologicky upravených obilovin a obsahu tuku v těle
VíceSkladování pro smluvní výzkum vybraných odrůd jablek v podmínkách ULO. s ošetřením přípravky FruitSmart a SmartFresh (1-MCP)
Skladování pro smluvní výzkum vybraných odrůd jablek v podmínkách ULO s ošetřením přípravky FruitSmart a SmartFresh (1-MCP) Závěrečná zpráva smluvního výzkumu pro společnost INNVIGO Agrar CZ s.r.o. VÝZKUMNÝ
VíceOvěření tepelných úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření tepelných úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4./1.315 1 Příjemce dotace: Název
VíceEfekt počátečního odchovu kapra a lína před vysazením do rybničních podmínek.
Efekt počátečního odchovu kapra a lína před vysazením do rybničních podmínek. Initial effect rearing carp and tench before putting on the ponds condition. T. Brabec, R. Kopp, J. Zehnálek, J. Sotona, J.
VíceInovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Využití recirkulační technologie pro inkubaci jiker a odchov hybrida sivena amerického a arktického Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/11.00400
VíceRozhodnutí děkana č. 12/2016 k zajištění a využití pokusných zvířat na Fakultě rybářství a ochrany vod, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
č. j. 09/0436/16 Vodňany, 25. 7. 2016 Rozhodnutí děkana č. 12/2016 k zajištění a využití pokusných zvířat na Fakultě rybářství a ochrany vod, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích S odkazem na platnou
VíceHodnoticí standard. Líhňař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu
Líhňař (kód: 41-012-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Rybář Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná způsobilost Název Úroveň
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: OVĚŘENÍ TECHNOLOGIE ZARUČUJÍCÍ ÚSPĚŠNÝ VÝTĚR A PRODUKCI RYCHLENÉHO PLŮDKU MNÍKA JEDNOVOUSÉHO Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/12.00118
VíceHodnoticí standard. Pstruhař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu
Pstruhař (kód: 41-013-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Rybář Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná způsobilost Název
VíceRybářství ve volných vodách
Rybářství ve volných vodách Pavel Horký 27. listopadu 2014 Pavel.Horky.R@gmail.com Osnova přednášky Rybářství ve volných vodách 1 Význam a historie rybářství ve volných vodách 2 Volné vody a jejich charakteristika
VíceTechnologie produkce ryb. prof. Dr. Ing. Jan Mareš
Technologie produkce ryb prof. Dr. Ing. Jan Mareš Produkce kapra Historie chovu kapra v českých zemích sahá aţ do 12. a 13. století. 14. a 16. století- Zlatý věk (180 tis ha rybníků). Hlavní chovaná ryba.
VíceÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZPRÁVA O UKONČENÍ PROJEKTU Projekt Název projektu: Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po
VíceOBSÁDKY RYBNÍKŮ Rybářství cvičení 2012
Rybářství cvičení 2012 Obsádka celkový počet nasazených hospodářských ryb Počet ks na jednotku plochy (ha), na jednotku objemu (m 3 ) Nutnost znalosti biologie daného druhu ryb MONOKULTURNÍ x POLYKULTURNÍ
VíceVysazení adultních jedinců a uměle vylíhnutých ráčat raka říčního (Astacus astacus L.) na lokalitu Žlebského rybníčku v CHKO Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 193 197 Srní 2. 4. dubna 2001 Vysazení adultních jedinců a uměle vylíhnutých ráčat raka říčního (Astacus astacus L.) na lokalitu Žlebského rybníčku v CHKO Šumava Tomáš Policar
VíceMožnosti zvyšování produkce násad původních populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v oblasti Šumavy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 224 229 Srní 4. 7. října 2004 Možnosti zvyšování produkce násad původních populací pstruha obecného (Salmo trutta m. fario L.) v oblasti Šumavy Possibilities of growth
VíceRybářský technik pro intenzivní chov ryb (kód: M)
Rybářský technik pro intenzivní chov ryb (kód: 41-119-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Rybářský technik Kvalifikační úroveň
VíceVLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ
RCD s.r.o. Americká 632 252 29 Dobřichovice IČO: 470525511 VLIV ÚČINNÉ LÁTKY CYTOPROTECT NA RŮST SYNGENNÍCH NÁDORŮ U INBREDNÍCH MYŠÍ Řídící pracovník studie: RNDr. Pavla Poučková, CSc Vedoucí pokusu: RNDr.
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceHodnoticí standard. Pstruhař (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu
Pstruhař (kód: 41-013-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Rybář Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná způsobilost Název
VíceREARING AND NUTRITION PROBLEMS OF ZANDER (SANDER LUCIOPERCA) STOCK MATERIAL CULTURE UNDER CONTROL- LED CONDITIONS IN INTENSIVE AQUACULTURE
REARING AND NUTRITION PROBLEMS OF ZANDER (SANDER LUCIOPERCA) STOCK MATERIAL CULTURE UNDER CONTROL- LED CONDITIONS IN INTENSIVE AQUACULTURE PROBLEMATIKA ODCHOVU A VÝŽIVY NÁSADOVÉHO MATERIÁLU CANDÁTA OBECNÉHO
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie chovu remontních lipanů (Thymallus thymallus L.) v kontrolovaných podmínkách Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/12.00116
VícePRODUKCE NÁSADOVÉHO MATERIÁLU CANDÁTA, URČENÉHO PRO DALŠÍ CHOV V RECIRKULAČNÍM ZAŘÍZENÍ, POMOCÍ KOMBINACE RYBNIČNÍ A INTENZIVNÍ AKVAKULTURY
Funded by the European Union s Seventh Framework Programme PRODUKCE NÁSADOVÉHO MATERIÁLU CANDÁTA, URČENÉHO PRO DALŠÍ CHOV V RECIRKULAČNÍM ZAŘÍZENÍ, POMOCÍ KOMBINACE RYBNIČNÍ A INTENZIVNÍ AKVAKULTURY M.
VíceOBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH
OBNOVA POPULACE LIPANA V JIHOČESKÝCH TOCÍCH Zpracovatel projektu: Jihočeský územní svaz ČRS Odborný garant: Jihočeská Universita, Fakulta rybářství a ochrany vod Partneři: Jihočeský kraj Nadace ČEZ Březen
VíceKVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro člověka, ale jeho organismus si je nedokáže sám vytvořit. Obsahují
VíceKrmiva pro lososovité ryby 2016
Krmiva pro lososovité ryby 2016 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských
VíceAdaptace a chov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS)
Fakulta rybářství Jihočeská univerzita University of South Bohemia in České Budějovice Adaptace a chov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS)
VíceUNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Pythagoras Statistické zpracování experimentálních dat Semestrální práce ANOVA vypracoval: Ing. David Dušek
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU. (Sander lucioperca) dosažená inovací jeho chovu
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Vyrovnaná produkce plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) dosažená inovací jeho chovu Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/09.00527
VíceAktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov
Aktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov Prof.ing.Marie Čechová,CSc. Ing. Zdeněk Hadaš,Ph.D., Ing. Pavel Nevrkla,Ph.D. SOUČASNÁ SITUACE V CHOVU PRASAT Současnost Technologie
VíceZpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše
LIFE11 NAT/CZ/490 Zpráva o aktuálním a historickém rybářském hospodaření v EVL Krkonoše Aktivita A.6 2013 Verze 2013.07.14 Obsah Úvod... 3 Hospodaření a působnost jednotlivých místních organizací Českého
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie fotostimulace pro oddálení a kontrolu pohlavní zralosti u sivena amerického Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/13.00458
VíceICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 2011 JEZ U MVE MÍTKOV
RNDr. Josef Křížek L.I.F.E. Laboratoř ichtyologie a ekologie ryb Zahradní 8, 50 84 Sibřina IČO: 4511055 DIČ: CZ5116155 ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 011 JEZ U MVE MÍTKOV Vypracoval: RNDr. Josef
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
Víceústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech
CURRICULUM VITAE Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Osobní údaje Jméno a příjmení: prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D. Narozen:
VíceOptimalizace výtěru a hormonálně řízené ovulace jikernaček candáta obecného (Sander lucioperca, L.)
Optimalizace výtěru a hormonálně řízené ovulace jikernaček candáta obecného (Sander lucioperca, L.) Ing. Jiří Křišťan 19. 1. 2012 doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D. Úvod Současný stav candáta obecného V Evropě
VíceEFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC
EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC Pyrochta V., Chládek G. Ústav chovu hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská
VíceUNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Nám. Čs. Legií 565, Pardubice
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Nám. Čs. Legií 565, 532 10 Pardubice 10. licenční studium chemometrie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DAT Semestrální práce ANALÝZA
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie přípravy jikernaček kapra obecného pro časný výtěr. Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/13.00452 Příjemce
VíceÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZPRÁVA O UKONČENÍ PROJEKTU Projekt Název projektu: Optimalizace výtěru a hormonálně řízené ovulace jikernaček candáta obecného (Sander
VíceKRMIVA PRO KAPROVITÉ RYBY
2019 KRMIVA PRO KAPROVITÉ RYBY Potápivé krmivo Vhodné pro aquakulturní recirkulační systémy (RAS) Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze
VíceSTANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU
STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU Úvod Obecná teorie propustnosti polymerních obalových materiálů je zmíněna v návodu pro stanovení propustnosti pro kyslík. Na tomto místě je třeba
VíceMZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Využití pesticidů na bázi pyrethroidů k léčení parazitárních onemocnění kapra obecného Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/13.00453
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: OVĚŘENÍ SOUČASNÉ TECHNOLOGIE CHOVU SALMONIDŮ PRO ODCHOV SIVENA ARKTICKÉHO A JEHO KŘÍŽENCE Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/13.00444
VíceÚvod do intenzivního chovu ryb včetně přehledu RAS v České republice Jan Kouřil
Úvod do intenzivního chovu ryb Jan Kouřil Jihočeská univerzita Fakulta rybářství a ochrany vod Ústav akvakultury Laboratoř řízené reprodukce a intenzivního chovu ryb České Budějovice Odborný seminář Potenciál
VíceMetodika podpůrného transferu (repatriace) vranky obecné (Cottus gobio)
Metodika podpůrného transferu (repatriace) vranky obecné (Cottus gobio) v rámci aktivity: C Konkrétní ochranářské aktivity C7 - Vytváření podmínek pro nerušený vývoj populací vranek Daphne ČR Institut
VíceOvěření technologie produkce tržního candáta obecného v podmínkách recirkulačního systému
TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření technologie produkce tržního candáta obecného v podmínkách recirkulačního systému Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/10.00318
VíceVýsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 2013
Výsledky ichtyologického průzkumu nádrže Nová Říše v roce 213 HYDROBIOLOGICKÝ ÚSTAV Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Na Sádkách 7 České Budějovice 375 tel.: +42 385 31 262 fax: +42 385 31 248 email: hbu@hbu.cas.cz
VíceChov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014
Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím
VícePravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz
Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz Pravděpodobnost a matematická
VíceUNIVERZITA PARDUBICE
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium chemometrie na téma Statistické zpracování dat Semestrální práce ze 6. soustředění Předmět: 3.3 Tvorba nelineárních
VíceProdukce ryb základy technologie chovu ryb.
Produkce a zpracování ryb Produkce ryb základy technologie chovu ryb. Rybářství je staré jako lidstvo samo rybarstvi.eu Produkce a zpracování ryb Chov ryb v přirozených podmínkách a speciálních zařízeních
VíceKrmiva pro jeseterovité ryby 2016
Krmiva pro jeseterovité ryby 2016 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - AS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských
VíceZpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger
VíceJak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní
Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek mvdrvinduska@email.cz 777 594 061 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek 6200 ha, okolí Lanškrouna 1900 dojných
Více2019 KRMIVA PRO SUMCOVITÉ RYBY
2019 KRMIVA PRO SUMCOVITÉ RYBY Potápivé krmivo Vhodné pro aquakulturní recirkulační systémy (RAS) Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze
VíceKRMIVA PRO TILAPIE. Vhodné pro aqakulturní recirkulační systémy (RAS) Potápivé krmivo. Plovoucí krmivo. Udržitelné krmivo. Poloplovoucí krmivo
2019 KRMIVA PRO TILAPIE Potápivé krmivo Vhodné pro aqakulturní recirkulační systémy (RAS) Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez proteinu ze suchozemských zvířat
VícePravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.
Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz Pravděpodobnost a matematická statistika 010 1.týden (0.09.-4.09. ) Data, typy dat, variabilita, frekvenční analýza
VíceÚhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod. Petr Chmelický
Úhyny ryb na rybníce Záhumenní velký, způsobené nedostatečně fungující čistírnou odpadních vod Petr Chmelický Úvod 14. 8. 2014 rybník Záhumenní velký (Mladá Boleslav) totální úhyn rybí obsádky 13. 8. a
VíceZákladní informace o chovu ryb a kontrole rybničního prostředí
CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ Základní informace o chovu ryb a kontrole rybničního prostředí RNDr. Richard Faina ENKI o.p.s. Třeboň TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
VíceBiomanipulace známé i neznámé
Biomanipulace známé i neznámé Tomáš Zapletal, Václav Koza, Pavel Jurajda Povodí Labe, státní podnik, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. PRINCIP BIOMANIPULACE Ekosystémová služba Dosažení cíle Nedosažení
VíceExperiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Z chovatelské praxe a z celé řady vědeckých experimentů
VíceIng. Jan Šampalík 7.března 2015 Strakonice
Zpráva hospodářského odboru za rok 2014 Ing. Jan Šampalík 7.března 2015 Strakonice Struktura zprávy Práce na rybochovných objektech 1. Sádky + líheň 2. Chovné rybníky 3. Rybářské revíry Hospodářská výroba
VíceJak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní. MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek
Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek mvdrvinduska@email.cz 777 594 061 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek 6200 ha, okolí Lanškrouna 1900 dojných
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,
VíceProgram pro tilápie 2016
Program pro tilápie 2016 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - AS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských zvířat
VíceVývoj indexů cen v zahraničním obchodě v 1. čtvrtletí 2010
17.5.2010 Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě v 1. čtvrtletí 2010 Mezičtvrtletní hodnocení: Ceny vývozu se v 1. čtvrtletí 2010 proti 4. čtvrtletí 2009 zvýšily o 0,9 % (ve 4. čtvrtletí 2009 o 1,0 %),
VíceMetodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv Praha, 5.2.2014 Cíl výzkumného úkolu: metodický postup, který bude: - splňovat požadavky
VíceSinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Říční rybářství Rybářské vyuţití tekoucích vod prof. Ing. Petr Spurný, CSc. Rybářské vyuţití tekoucích vod První rybářské spolky vznikaly v Čechách
VíceD. Klecker, L. Zeman
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 21 Číslo 1, 2004 Vliv hustoty osazení na chování kura domácího
VíceKrmiva pro sumcovité ryby 2016
Krmiva pro sumcovité ryby 2016 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských
Více