01/14. Jan Hartl. Krásky severu BAGGER 293. Klíč k těžbě drží v rukou stát. Úrodné Podkrušnohoří. To je ale bourák!

Transkript

1 01/ \ První český lifestylový časopis o energetice \ Čtvrtletník \ Zdarma Jan Hartl Klíč k těžbě drží v rukou stát Krásky severu Úrodné Podkrušnohoří BAGGER 293 To je ale bourák!

2 Uhlí je jako kočka. Záleží na tom, z jaké strany vám přeběhne přes cestu. Uhlí. Připomíná mi kočku. Černou kočku. Nikoliv vzhledem, ale pověstí. Když vám v Česku přeběhne černá kočka přes cestu, znamená to smůlu. Když se to stane ve Skotsku, je to štěstí. Když budete v rumunském Valašsku, záleží na směru: zprava doleva je to smůla, pokud kočka běží zleva doprava, očekávejte štěstí. S pověstí kočky je to stejné jako s pověstí uhlí, záleží na úhlu pohledu, na zemi, ve které žijete, i na době, kterou prožíváte. Když si navíc uvědomíte, že pověst je lepkavá a drží se napříč generacemi, máte před sebou velký úkol, jak vysvětlit okolí, že černá kočka běžící přes cestu je jen pověra. Jak vysvětlit okolí, že spojení uhlí škodí je také jen pověra. Reálný svět kolem nás je směsí emocí i racionálních úvah. Proto v časopise najdete nejen odborné články a rozhovory, ale i emoční fotografie a lidské příběhy. Příběh má na rozdíl od komentářů a úvah jednu zásadní výhodu. Odehrál se. Má začátek a konec, vyklene se. Stejně jako příběh uhlí. Před více než dvěma sty lety napsal geniální skladatel Richard Wagner, že nikdy nespatřil tak krásnou, tak romantickou krajinu, jako je ta na severu Čech, v okolí Teplic. To je počátek příběhu. Dnes jsme v jeho prostředku, nejsme na konci. Sever Čech je zjizvený. Rozjitřený všemi ranami osudu, které ho za dvě stě let postihly. Nebudeme hledat viníka: zda jím byli staří sedláci, kteří zde poprvé těžili uhlí, podnikatelé 19. století, kteří těžbu zásadně rozšířili, nebo minulý režím, těžící s urputností bez ohledu na krajinu. ne r n ra ro a e e b e e ne za a a ec ra. A to je úkol časopisu, který si zrovna prohlížíte. Chceme ukázat, že uhlí, severní Čechy, výroba energie, těžba, horníci, uhelné elektrárny, že to vše, přestože zahalené do tmavého hávu špatné pověsti, není vždy takové, jak se nám jeví. Nic není ani černé, ani bílé. Připomíná mi to legrační fakt, že každý člověk vypráví příběh své rodiny jinak než jeho bratr, otec, matka, babička, strýc a další. Jsou to různé příběhy, přesto je to příběh jeden. Ale který je pravdivý? Chceme Vám proto nabízet různé pohledy na příběh uhlí, těžby a výroby energie, příběhy lidí i příběh krajiny, ve které se uhlí těží, a také na příběh země, která energii z uhlí využívá. Na druhou stranu na uhlí vyrostla průmyslová revoluce a velká část evropské civilizace. A my jsme hrdí, že ho můžeme těžit a využívat. Dnes je rok 2014, máme zde velké doly na uhlí, které dodávají teplo lidem v celé zemi, elektrárny, které vyrábí energii, bez níž bychom dnes nemohli existovat. Uhlí je neštěstí, uhlí je požehnání. Záleží na úhlu pohledu. Čtěte Sedmý proud, pomůžete nám zbavovat se předsudků. Mgr. Marcela C. Olmer, vydavatelka

3 Obsah Tiráž Klíč k těžbě drží v rukou stát, říká Jan Hartl, jehož agentura STEM provedla unikátní sociologické šetření v Horním Jiřetíně. Krásky severu Ústecký kraj modelek ráj! Jak je možné, že tolik krásných žen pochází právě odtud? Uhlí tu bylo, je a bude Rozhovor se spolumajitelem Severní energetcké Janem Dienstlem. Horní Jiřetín mladýma očima Mladí fotografové ze Střední průmyslové školy grafi cké v Praze 1 připravili fotoreportáž s názvem Pod nohama. Koncert přesné a pečlivé práce Jan Sokol přináší fi losofi cký pohled na Elektrárnu Chvaletice. Pelmel V této rubrice se dozvíte, co je nového na severu, v energetice, kam na výlet a co uvařit. Tedy vše podstatné. Dolování historie Odkdy se vlastně na území dnešního Ústeckého kraje těží? A co všechno se ze země v minulosti dolovalo? Ze světa Bagger 293 Největší vozidlo na světě není žádný závodník, ale zato umí těžit uhlí. Fajront Správné noviny končí fejetonem, pracovní týden v dole zase fajrontem. První český lifestylový časopis o energetice Periodicita Čtvrtletí Vydavatel TALK, s.r.o. IČO: Sídlo redakce Ve Střešovičkách 43/ Praha 6 Šéfredaktor PhDr. Petr Dušek p.dusek@talkpr.cz Redaktor Martin Rumler Grafi k Marcel Kovář Produkce Eliška Klásková Inzerce Radovan Ježovič r.jezovic@talkpr.cz Místo vydání Praha Distribuce kusů Evidence MK ČR E 21629

4 Rozhovor Jan Hartl 1951 Vystudoval sociologii, politologii a fi lmovou vědu na UK. V letech působil v Ústavu pro fi lozofi i a sociologii ČSAV. Na jaře 1990 spoluzaložil Středisko empirických výzkumů (STEM), první soukromou sociologickou fi rmu, v níž je dodnes ředitelem. Klíč k těžbě drží v rukou stát Zazvonit u každého domu a bytu, bezpočet telefonátů a pak vyhodnocení. Výsledkem je nebývalé sociologické šetření, ve kterém hlavní roli hrají obyvatelé Horního Jiřetína, městečka ohroženého těžbou hnědého uhlí, a sociologové z agentury STEM, kterým velí Jan Hartl. Fotografie: Archiv Jana Hartla Text: Martin Rumler Grafy: Sociologické šetření Horní Jiřetín

5 Nejhorší na celé situaci je nejistota. Ať už bude řešení jakékoli, je třeba vědět, s čím mohou lidé počítat. 8 Jak dlouho trvá příprava šetření, ve kterém chcete oslovit stovky konkrétních domácností? Záleží na tom, jak složitý a náročný je daný výzkumný projekt. Je nutné si přečíst, co bylo o daném problému napsáno. Zjistit, zda existují starší výzkumy. Je potřeba promluvit osobně s lidmi, kteří do zkoumané problematiky mají vhled, a konfrontovat rozmanité a někdy protikladné názory. Dá se to udělat svižně, ale u průměrného sociologického projektu počítejme zhruba tak týden. A jak dlouho pak trvá zpracování takového průzkumu? Časově náročný může být už sběr dat, a to zejména tehdy, když lidé nechtějí odpovídat, jsou zklamaní, otrávení, nemají důvěru ve smysluplnost a solidnost výzkumné akce. Když to jde dobře, stačí na sběr dat také zhruba tak týden. V Jiřetíně jsme se dotazovali v několika vlnách s různými dotazníky, prováděli jsme došetření, abychom zastihli co nejvíce lidí a měli kompletní obraz. Takové dotazování ve vlnách pak trvá i několik měsíců. Vlastní zpracování shromážděných dat již tak náročné není. Dá se dělat průběžně, máme na to tým odborníků, ustálené procedury, jde v zásadě o dny. Co vás na výsledcích projektu překvapilo? Je něco, co byste sám vypíchl? Očekávali jsme složitou dotazovací situaci. Věděli jsme, že zkoumaná problematika okolo Horního Jiřetína je kontroverzní a nebyli jsme si jisti, zda obyvatelé města přijmou Rozdělení populace města podle názoru na stěhování. 33 % Jasně pro stěhování při dostatečném vyrovnání 34 % Jasně proti stěhování ( Jen přes mou mrtvolu ) výzkumnou akci s porozuměním. Dali jsme si práci s tím, že jsme do hloubky zjišťovali u reprezentantů odlišných stanovisek jejich pohled na věc a snažili se tyto poznatky využít pro následnou tvorbu dotazníků. Překvapilo nás, že naprostá většina obyvatel města na výzkumech spolupracovala ochotně, respondenti byli otevření, potěšilo je, že se někdo o jejich život zajímá. Vypíchl bych poznatek, který zazníval i z protikladných stran: nejhorší na celé situaci je nejistota. Ať už bude řešení jakékoli, je třeba vědět, s čím mohou lidé počítat, aby tomu přizpůsobili své životní plány a životní strategii. Asi devět procent oslovených se odmítlo šetření zúčastnit. Jak svůj postoj zdůvodňovali? To je velmi nízké procento. Nejčastěji lidé mluví o časové zaneprázdněnosti, jde ale spíše o to, že ve výzkumy nemají důvěru, mají pocit, že to k ničemu není, jsou rozmrzelí, stahují se do svého soukromí. Jak byste charakterizoval zásadní odpůrce těžby? Je to jednolitá skupina, nebo velmi rozdílní jednotlivci? Mezi odpůrci nalezneme několik motivů. Nabíledni je hledisko ekologické, ochrana přírody a krajiny, hezké a zdravé prostředí pro život našich dětí. Jiným motivem je obava ze změn a stěhování. Do této kategorie patří zejména starší lidé, které s ohledem na věk či zdravotní stav děsí představa všech možných složitostí, problémů, jednání atp. Konečně třetí skupinou motivů je celková nedůvěra 33 % Nerozhodnutí Představte si, že by stát ve veřejném zájmu rozhodl o pokračování těžby a na základě zákona by se všichni obyvatelé Horního Jiřetína museli přestěhovat. Jak byste přesídlení bral(a) Vy osobně? 55 % Vadilo by mi to, ale nějak bych se s tím vyrovnal(a). 6 % 24 % Byla by to pro mě 15 % katastrofa, osobní tragedie. v poctivost těžební společnosti a orgány státu. Tito lidé mají pochybnosti o potřebě a využití uhlí ze strany státu, často si i myslí, že těžební společnost klame lidi a zásoby uhlí pod Jiřetínem vlastně nejsou či jsou zanedbatelné, jsou tu různá podezření z nepravostí. A jak naopak vnímáte zastánce těžby či lidi ochotné se s těžaři domluvit? Vyslovených zastánců těžby mnoho nenajdeme vzpomínám si třeba na seniora, který se již stěhoval kvůli uhlí vícekrát a vychází z toho, že každý ví, v jakém regionu bydlí, a musí s těžbou počítat. Spíše tu najdeme zastánce dialogu, otevřené a rovné debaty s těžaři a se státem, zastánce rozumného a schůdného kompromisu. Prostě si myslí, že nelze najít uspokojivé řešení, aniž by se o věci solidně jednalo. Třetí skupinou jsou pak ti, kteří vidí nucené vystěhování jako příležitost vydělat peníze. Mimochodem lidé dávají přednost penězům před novým domem na klíč, optimálním řešením je menší domek a slušný doplatek v penězích. Ohledně peněz a vyrovnání se projevuje i nedůvěra a obviňování ze spekulace mezi občany Horního Jiřetína navzájem. Byla by to vítaná šance ke změně bydliště. Moc by mi to nevadilo, jinde může být lépe. Hodnocení situace města a regionu Ti, kteří jsou pro zachování obce, hodnotí situaci příznivě a budoucnost vidí poměrně optimisticky. Zastánci bourání si spíše myslí, že celý region Litvínovska je v agónii a potřeboval by ránu z milosti. Kdo je pro těžbu a kdo proti ní Za zcela zásadní odpůrce těžby se určitě považuje 42 % obyvatel města, dalších 15 % za spíše odpůrce. Polovina obyvatel připouští, že pokud jde o těžbu a majetkové vyrovnání, závisí to na okolnostech. V názoru na stěhování jsou obyvatelé města rozděleni na tři stejně početné tábory: Třetina jsou rozhodní odpůrci přesídlení ( stěhování jen přes mou mrtvolu ), třetina jasní stoupenci stěhování za předpokladu dostatečného fi nančního vyrovnání, třetina jsou nerozhodní. Krajní skupiny se výrazně liší ve svých názorech na motivy těžařů, na jejich jednání, nikoli na hlasité odpůrce těžby. Ty považuje i polovina odpůrců stěhování za vypočítavce. Představte si, že by stát rozhodl o přesídlení a Vy byste přemýšlel(a) o tom, jakou nabídku přijmout. Které z následujících vyrovnání byste si vedle odškodného nejspíše vybral(a)? 43 % Peníze na dům, byt v plné výši 29 % Nový dům, stejně velký jako současný 26 % Menší nový dům a rozdíl v penězích 2 % Větší nový dům, rozdíl bych doplatil Proč nevěří lidé v Jiřetíně příliš tomu, že se dá v případě pokračování těžby převzít německý model a dohodnout se férově a k plné spokojenosti všech stran? To je širší problém souvisí s tím, že lidé nevěří v solidnost státu, v efektivní fungování celé veřejné sféry. Velké investice lidé spojují s korupcí, nedotaženým řešením, nedomyšleným plánováním, chabou profesionalitou. Těžební společnost vidí obdobným způsobem očekávají postranní motivy, neupřímnost, projevuje se obava z manipulace. Pak celkem logicky dají přednost svému osobnímu řešení, než aby se spolehli na výstavbu vzorového Nového Jiřetína. Zažili vaši pracovníci při dotazování nějaké konfliktní situace? Vlastně ani ne. Chtěl bych na tomto místě obyvatelům Horního Jiřetína a Černic ještě jednou poděkovat za porozumění. 9

6 Dá se říci, že teď znáte Horní Jiřetín do hloubky... Jak ho sám vnímáte, co jste se o městě a jeho obyvatelích dozvěděl? Kdybych byl odkázán jen na sdělovací prostředky, měl bych představu zbědovaného poničeného města s utrápeným obyvatelstvem, které žije v nesnesitelných podmínkách. Ve skutečnosti je to ale město pěkné a upravené, umístěné v zeleni na úpatí Krušných hor. Jsou jiřetínští podle vás něčím výjimeční, nebo jsou to typičtí obyvatelé České republiky? Jsou rozmanití, jsou si vědomi složitosti situace, ve které žijí, mnozí se snaží vnímat tuto situaci jako příležitost. Nejsou naštvaní více, než je dnes v naší republice obvyklé. Až na tu složitost situace jsou to typičtí obyvatelé ČR. Mimochodem lidé dávají přednost penězům před novým domem na klíč, optimálním řešením je menší domek a slušný doplatek v penězích. Myslíte si, že by případné vysídlení Horního Jiřetína mohlo proběhnout ke spokojenosti všech stran, jako tomu bylo v obdobných případech třeba v Německu? Označil(a) byste se Vy osobně za zcela zásadního odpůrce prolomení limitů těžby? Lze postavit Nový Jiřetín? Možnost postavit nové, dobře fungující město, které by vyhovovalo většině zájemců, je realistická podle menší části (38 %) obyvatel. Problém by podle většiny lidí nebyl v tom, že by nové město nedostávalo odškodné za těžbu. Některým vadí předpokládaná lokalita (u Lomu), jiní nevěří v možnost přenést město jako organismus se všemi vazbami (např. pokud jde o ekonomiku, podnikání). Kvalita života v Horním Jiřetíně Celkově ji lidé hodnotí příznivě, kromě větší nabídky pracovních příležitostí nic výrazně nechybí. Dobře hodnocený občanský a kulturní život sportovní a kulturní organizace a akce (oddíl moderní gymnastiky, spolek seniorů, divadelní soubor, akce v kulturním domě, na koupališti atd.). Kritika dopravní obslužnosti zrušení zastávky u Chemopetrolu, tudíž cesta autobusem do Mostu vyjde na hodinu. Okolnosti prolomení limitů 9 % Určitě ano 24 % Určitě ne 26 % Spíše ano 41 % Spíše ne 42 % Určitě ano 22 % Určitě ne 15 % Spíše ano 21 % Spíše ne Polovina lidí (51 %) v Horním Jiřetíně si myslí, že město má padnout jen proto, že těžaři chtějí postoupit k ložisku pod chemičkou. Tři pětiny (59 %) lidí sdílejí názor, že o prolomení limitů rozhoduje stát. S městem by měl tedy vyjednávat on, nikoli těžaři. Více než polovina obyvatel města (56 %) považuje za zásadní okolnost pro své rozhodnutí, zda se stěhovat, znalost dlouhodobých záměrů s oblastí po ukončení těžby. Názory na odpůrce bourání se různí Idealisté, nadšenci, kteří se staví proti zvůli státu a těžařů. vs. Vypočítavci, kteří chtějí odporem jen zvýšit svou cenu, a rádi si nechají za jeho ukončení zaplatit. K tomuto názoru na odpůrce bourání se kloní celkem 58 % lidí ( určitě ano 27 %). Těžební jámu přes ochranné pásmo nevidíte ani neslyšíte. Můžete obdivovat barokní památky i solidní bytové a rodinné domy se zahradami. Patrné jsou investice do infrastruktury obce a je poznat, že zastupitelé se o město pečlivě starají. Mezi obyvateli převažují střední vrstvy, bydlení je v průměru nad obvyklým standardem republiky. Problémem není současnost, ale nejistota z budoucnosti. Jako byste byl svědkem provizoria nikoli v té materiální hmatatelné stránce, ale uvnitř, v duši obyvatel. Nejistota představuje životní zátěž. Velká část lidí je totiž přesvědčena o tom, že územní limity nakonec padnou a že to je jen otázka času. A budoucí život si lidé chtějí zařídit, dokud mají dostatek sil. Kdybyste byl těžařem, co byste si z průzkumu odnesl jako hlavní poselství či ponaučení? Je třeba pracovat na obnovení důvěry, odstranit zbytečná podezření a podrazy. To samo o sobě nestačí, ale je to nezbytné východisko. A kdybych byl těžař, tak bych chtěl jasné slovo od státu nejen pro řešení bezprostřední situace, ale se strategickým výhledem do budoucna. V surovinové politice jde o rozhodnutí s dlouhodobým dosahem, spíš než pro nás, tak pro naše děti. A naopak, jakou zprávu byste vypíchl z pohledu odpůrců těžby? To je totéž. Klíč drží v rukou stát a záleží na jeho schopnosti koncepčně rozhodovat. Jaká má být nabídka těžební společnosti? Lidé musí mít důvěru v to, že nebudou ožebračeni. Nejpřijatelnější možností při přesídlení je plná platba za dům (43 %), je to lepší než naturální vyrovnání. Pokud se stěhovat, pak nejlépe neopustit území okresu (66 % lidí). Lze se dohodnout? V celkovém pohledu na to, zda je možné se v případě vysídlení města dohodnout ke spokojenosti všech stran (jako se stalo v Německu), převažuje skepse. V dohodu věří třetina (34 %) lidí. V možnost obecné spokojenosti věří polovina jasných zastánců stěhování a asi šestina kategorických odpůrců. Za katastrofu označila případné vystěhování čtvrtina obyvatel. Strategii jak tomu čelit mají jinou odpůrci těžby (budovat město a oddálit verdikt) a zastánci vyjednávání (co nejdříve jednat). Za kolik? Kupní cenu vlastní nemovitosti odhadují lidé většinou na částku kolem 3 milionů Kč (medián mezi 2,5 a 3 mil. Kč). Náhradu a cenu nové srovnatelné nemovitosti staví lidé podstatně výš medián je něco přes 5 mil. Kč. Cena 4 5 mil. Kč jako vyrovnání připadá většině lidí (59 %) jako férová. Za férové považuje víc než polovina lidí (54 %) i vyrovnání pro nájemníky ve výši 200 tisíc korun. Populace města Počet domácností: 705 Z toho domácností ekonomicky neaktivních: 200 Počet obyvatel: 1900 Počet ekonomicky aktivních: 880 Počet dětí do 15 let: 350 Počet studentů nad 15 let:

7 Severní vítr Krásky severu Jeden známý mi kdysi poradil skvělý tip, jak při procházce s partnerkou pohotově pozorovat všechny kolemjdoucí krásky a neskončit přitom s rozbitým nosem. Prý stačí, když své drahé polovičce vysvětlí, že si rozhýbává krční páteř, jak mu to poradil lékař. Těžko říct, jestli to zabírá, matně si vybavuji, že když mi to říkal, měl zrovna zalepený nos. Každopádně jsou místa, která by podle této logiky musela platit za vynikající fyzioterapeutická centra pro muže. A severočeští muži dobře vědí, že jedním z takových míst je i Ústecký kraj! Fotografie: isifa Text: Petr Dušek Modelka, kam se podíváš Ústí nad Labem vs. Teplice 3 : 3 Severní vítr nemusí být krutý V rubrice Severní vítr se chceme zaměřit na pozoruhodnosti, pikantérie, skryté souvislosti a překvapivá fakta z Ústeckého kraje. Protože naše redakce je ryze chlapská, to první, co jsme uznali za hodné zpracování, byly krásné ženy ze severu. K arolina Kurková, Eva Herzigová, Daniela Peštová či Tereza Maxová to je pouze čtveřice nejznámějších tváří, které se formovaly v kraji pod Krušnými horami. Tyto tváře zná celý svět, dokonce lze říct, že patří k symbolům, kvůli kterým lidem v zahraničí stojí za to zapamatovat si, kde leží Česká republika. Věřte nebo ne, rodná města těchto dam či místa, kde strávily podstatnou část dětství, se přitom nacházejí jen několik desítek kilometrů od sebe. Náhoda nebo podezřelá souvislost? Existuje něco jako severočeská DNA? Má nějaký vliv specifická atmosféra Podkrušnohoří? Redakce Sedmého proudu zpracovala seznam 13 nejvýznamnějších modelek, které pocházejí ze 7 různých měst Ústeckého kraje. Některé z nich, pravda, k modelingu pouze přičichly. Ale komu to vadí, když krásné jsou všechny? V pomyslném žebříčku by se o první místo dělila města Ústí nad Labem a Teplice, která nám dala hned po třech krasavicích. První ústeckou je jedna z nejslavnějších českých modelek Tereza Maxová. Narodila se sice v Pardubicích, vyrostla ovšem právě v Ústí, kde chodila i na základní školu. V současnosti žije střídavě v Praze a Monaku, vzpomínky na severočeské dětství jí však z paměti rozhodně nevymizely. V jednom z rozhovorů například zavzpomínala na dětské radovánky na ústeckém sídlišti. Další dvě modelky už mají Ústí nad Labem přímo v rodných listech. Jde o Lenku Taussigovou, Miss Sympatie, TV diváků a Internetu z roku 2002 a o Petru Kyzlíkovou, Topmodelku nového tisíciletí Redakce Sedmého proudu zpracovala seznam 13 nejvýznamnějších modelek Věřte nebo ne, rodná města těchto dam či místa, kde strávily podstatnou část dětství, se nacházejí jen několik desítek kilometrů od sebe. Eva Herzigová Litvínov Miss Wonderbra, Marilyn Monroe Východu, Calvin Klein, Versace, Hugo Boss, Harper s Bazaar, Elle, Woman, Kleopatra, Vogue, Amica, Playboy. Foto: isifa / MAFRA / Jan Zátorský 12 13

8 Je pozoruhodné, jak snadno lze městům v Ústeckém kraji přiřadit nějaký jasně čitelný symbol. Děčín je například městem basketbalu a kvůli soutoku Labe s Ploučnicí také městem mostů. Stejně tak není žádným tajemstvím, že v Litvínově se hraje hokej už téměř 70 let a v bezprostřední blízkosti se již několik staletí různými způsoby dobývá hnědé uhlí. Basketbal s mosty, hokej s uhlím a... ženské! Tereza Maxová Pardubice (dětství Ústí nad Labem) Vogue, Elle, Marie Claire, Glamour, Dior, Chanel, Prada, Gucci, Yves Saint-Laurent, Ralph Lauren, Karl Lagarfeld, Donna Karan, Hermés, La Perla, Vichy, Orifl ame, L Oréal, Nadace Terezy Maxové dětem. Přestože se z obou staly světoběžnice, pouto k rodnému městu nepřeťaly. Především Lenku lze považovat dokonce za ústeckou patriotku a významnou osobnost lokálního veřejného života. Trojici slavných modelek jsme objevili také v Teplicích. Patří mezi ně Daniela Peštová, společně s Terezou Maxovou jedna Foto: Kai Stuht / Contour by Getty Images / isifa.com z průkopnic českého modelingu v zahraničí. Zhruba v momentě, kdy se Daniela chystala na teplické gymnázium, se v místní porodnici narodily další dvě krásky: nejprve Lucie Králová (Miss ČR 2005) a potom Hana Mašlíková (Miss Silueta 2006 a moderátorka). Zatímco děčínské reálie dobře znají Karolína Kurková a Pavlína Němcová, ty litvínovské mají ve svých subtilních malíčcích zase Eva Herzigová a Iva Frühlingová. Karolína Kurková je stejně jako Tereza Maxová rodačka z Pardubic, která prožila dětství na severu. Karolína v Děčíně vystudovala gymnázium a dodnes tam má rodiče. Lokální patriotismus posiluje hlavně Karolínin otec, bývalý profesionální basketbalista. Druhá kráska z Děčína Pavlína Němcová se pro změnu v Děčíně pouze narodila, vyrostla však v Praze. Eva Herzigová je další českou modelkou, kterou znají po celém světě. Ne nadarmo jí dali v zahraničí přezdívku Marilyn Monroe Východu. Málokdo ovšem ví, že tato dáma pochází ze severočeského Litvínova. Stejné rodiště má i Iva Frühlingová. Ta se ovšem modelingu věnuje pouze příležitostně, veřejnost ji spíše zná jako zpěvačku. Třináctku severočeských krásek doplňují Topmodelka nového tisíciletí 2004 Kateřina Netolická z Mostu, 2. vicemiss ČR 2005 Michaela Štoudková z Chomutova a 2. vicemiss ČR 2001 Andrea Vránová z Roudnice nad Labem. Daniela Peštová Teplice GQ, Marie Claire, Cosmopolitan, Glamour, Elle, Sports Illustrated Swimsuit Issue, L Oréal, Victoria s Secret

9 Karolína Kurková Pardubice (dětství Děčín) Tommy Hilfi ger, Valentino, Louis Vuitton, John Galliano, Chanel, Christian Dior, Hugo Boss, Versace, H&M. Hana Mašlíková Teplice Miss Silueta 2006, moderátorka. Lucie Králová Teplice Miss ČR, Miss Hlas, Miss Sympatie, Miss Talent (2005). Krásky severu nejsou jen v žurnálech Představené ženy však reprezentují pouze modelky, které to dotáhly na titulní strany prestižních módních magazínů. Ulicemi Mostu či Litvínova se dennodenně procházejí tucty jiných krasavic možná ne tak slavných, ale rozhodně půvabných. Poněkud drsné podmínky dané těžkým průmyslem a nerostným bohatstvím se tak v regionu snoubí s něžnou krásou a křehkým půvabem. Ostatně přijeďte se o tom přesvědčit sami! Nepotřebujete rozhýbat krční páteř? Pavlína Němcová Děčín Filmová herečka, producentka, tvář řady zahraničních fi rem. 16

10 Rozhovor Jan Dienstl Uhlí tu bylo, je a bude Spolumajitel Severní energetické Jan Dienstl považuje Čechy za národ koumáků, který brzy přijde na to, jak uhlí co nejlépe využít. Fotografie: Severní energetická Text: Redakce Od okamžiku, kdy se ze skupiny Czech Coal vyčlenila současná firma Severní energetická, už uplynul více než rok. Jak ho hodnotíte? Hlavně se za ten rok změnila spousta věcí kolem nás. Loni na jaře bylo skoro nemyslitelné, aby se s plnou vážností uvažovalo o dalším pokračování těžby za limity v lomu ČSA. Dnes, bohužel i kvůli dramatickému vývoji na Ukrajině, si neumím představit, že by jakýkoliv zodpovědný politik s klidným svědomím tyto obrovské zásoby uhlí jen tak odepsal. Přinášejí nám Čechům nejen konkurenční výhodu v evropském měřítku, ale hlavně znamenají pojistku strategické energetické bezpečnosti pro případ, že by se cokoli stalo s dodávkami ostatních energetických surovin. Co to podle vás znamená pro firmu? Pro firmu a její majitele i zaměstnance to přináší úkol přemýšlet, jak co nejlépe splnit strategický úkol těžby přírodního bohatství a přitom přinést co nejvíce výhod do regionu, ve kterém žijeme. Díky uhlí se Ústecký kraj stal před sto lety vyspělou a bohatou oblastí. Vznikl zde chemický průmysl, energetické zásoby umožnily rozkvět celého českého strojírenství. Bohužel před padesáti lety převážily kvůli nepromyšlené politice vůči lidem a prostředí negativní dopady energetiky. To pak vedlo před pětadvaceti lety k zavedení administrativních limitů těžby. Jenže doba se zase změnila, změnily se ekologické i technické normy, existují úplně jiné, účinnější technologie a dnes už se nikdo nemusí bát, že by se vrátilo znečištění z osmdesátých let. Uhlí bylo, je a zůstává součástí Ústecka i České republiky a my se musíme snažit, aby z něj v budoucnosti měli lidé i stát co nejvíce užitku. Právě proto jsme nabídli státu společný podnik, který by lignit nejen těžil, ale staral se i o spravedlivé dělení výnosů z těžby. Takže by podle vašich plánů přiteklo i více peněz do obcí v okolí lomu? Přesně tak. Z uhlí by profitovala nejen celá Česká republika, která v něm získává stabilní a levný domácí zdroj energie, nezávislý na politických výkyvech v tom či onom koutu světa. 18

11 Rozhovor Profitoval by také český průmysl, který se může podílet na přestavbě starých a stavbě nových ekologických tepláren a elektráren. Své by získal i kraj, který by mohl investovat více peněz do rozvoje infrastruktury včetně silnic a dálnic. A samozřejmě hodně peněz by z těžby získaly také obce, které by je mohly vložit do služeb pro své občany školek, škol, domovů důchodců... Nezanedbatelný přínos by mělo pokračování těžby také pro samotné zaměstnance... Pochopitelně, že ano. Horníkům i dalším zaměstnancům firmy by zůstala dlouhodobá perspektiva. Nevěřím totiž utopickým představám, že by sem po uzavření lomu ČSA z ničeho nic přiběhly houfy cizích investorů, kteří by nabízeli slušná a dobře placená pracovní místa. Tomu může věřit nanejvýš nějaký naivní fantasta. Oddělením bývalé společnosti Litvínovská uhelná od firmy Czech Coal, nákupem elektrárny Chvaletice a přejmenováním firmy na Severní energetickou jste dovršili dlouholetou spolupráci s finančníkem Pavlem Tykačem. Proč k tomu došlo? Sám Pavel Tykač říká, že když se dohodl na dlouhodobých dodávkách uhlí svého Czech Coal pro ČEZ, uzavřel tím jednu úspěšnou kapitolu a rozhodl se do dalších podobných projektů nejít. A prodal nám šedesátiprocentní podíl v dnešní Severní energetické včetně ovládacích akcionářských práv. Cituji jeho slova: snažte se s Tomášem Fohlerem dál sami, je to váš boj. Museli jsme si půjčit spoustu peněz a tou koupí jsme s Tomášem převzali odpovědnost jak za lom ČSA, tak i za další rozvoj těžby v regionu. Co spojení s elektrárnou Chvaletice, nakolik bylo pro vás v uplynulém roce významné? Spojení s chvaletickou elektrárnou dalo našemu podnikání, zaměstnancům a celé firmě nový rozměr. Přineslo těžařům a energetikům jistotu spolehlivých dodávek i odbytu a oběma součástem podniku tolik potřebnou stabilitu. Navíc jsme se díky tomuto spojení stali významným energetickým hráčem, který napomáhá konkurenčnímu prostředí v České republice. I díky nám se cena elektřiny snižuje. To nakonec ocenila dokonce Evropská komise a ne náhodou jsme za to loni dostali od Svazu průmyslu a dopravy ČR ocenění Počin roku za přínos pro rozvoj průmyslu a regionů. 20 Spojení s chvaletickou elektrárnou dalo našemu podnikání, zaměstnancům a celé fi rmě nový rozměr. Přineslo těžařům a energetikům jistotu spolehlivých dodávek i odbytu a oběma součástem podniku tolik potřebnou stabilitu. Hodnotíte tedy uplynulý rok jako úspěšný? Ing. Jan Dienstl 1970 Významný český podnikatel, investor a severočeský patriot. Je spoluvlastníkem skupiny Severní energetická, která se zabývá těžbou hnědého uhlí a výrobou elektřiny. Známý propagátor myšlenky na efektivní a moderní využití domácích nerostných surovin v energetice žije s rodinou v severočeských Třebívlicích. Zde investuje do obnovy tradičního místního vinařství. Narodil se v Ústí nad Labem, kde vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou. Je absolventem ČVUT, fakulty strojního inženýrství. Od roku 1994 podnikal zejména v oblasti fi nančnictví a správy pohledávek. V roce 2011 investoval do těžebního a energetického průmyslu, kde aktivně působí. Je nositelem Řádu Vavřínu Hospodářské komory ČR. Úspěšný může být až v okamžiku, kdy se ukáže, že se právě v něm zrodily první zárodky nového způsobu, jak naše česká společnost uvažuje o uhlí. Někdy mi bývá trochu líto, že se na své vlastní nerostné bohatství zatím neumíme podívat tak pragmaticky jako Němci, kteří sice neustále mluví o zelené energii, ale zároveň staví 12 supermoderních a obřích uhelných elektráren. Nebo s hrdostí jako Poláci, kteří řekli, že jim uhlí v energetice dává nezávislost na Rusku, a proto se ho nikdy nevzdají. My Češi jsme ale národ koumáků a já jsem si jist, že to nepotrvá dlouho a i my přijdeme na to, jak uhlí co nejlépe pro svou potřebu využít. Tak, abychom si nedevastovali prostředí a přitom měli z uhlí v zemi maximum užitku. Je libo třebívlické suché? V Třebívlicích na Litoměřicku vzniká velkolepé zámecké vinařství, a navazuje tak na místní tradici.

12 Fotopříběh Horní Jiřetín mladýma očima Nejistota. To je slovo, které v posledních letech asi nejlépe vystihuje Horní Jiřetín, dvoutisícové městečko na Mostecku, pod kterým leží 280 milionů tun velice kvalitního hnědého uhlí. Místní obyvatelé mají vlastně pořád sbaleno, dvě třetiny z nich počítají s tím, že se do 10 let budou muset stěhovat. Ani tuto jistotu ale nemají, protože žádná vláda zatím nenašla odvahu k tomu, aby defi nitivně rozhodla o limitech na těžbu uhlí. Snad tato smutná, ale zároveň jedinečná atmosféra přilákala pozornost mladých fotografů ze Střední průmyslové školy grafické v Praze 1. Fotoreportáž s názvem Pod nohama vznikla jako seminární práce a zachycuje jak přírodu, tak lidská obydlí. Snímky však především vyprávějí o všudypřítomném strachu z budoucnosti. Fotografie: studenti Střední průmyslové školy grafické Text: Redakce 22

13 Horní Jiřetín v číslech Horní Jiřetín leží na úpatí Krušných hor, 8 kilometrů severně od Mostu a 2 kilometry západně od Litvínova. Podle posledního sčítání obyvatelstva v roce 2011 zde žije lidí. Nedávný průzkum agentury STEM však hovoří o cca 1900 obyvatelích. Ekonomicky aktivní skupinu tvoří jen zhruba dvě pětiny z nich. Je pozoruhodné, že podíl důchodců (36 %) dosahuje téměř podílu zaměstnanců (43 %). Městečko obývá přes 700 domácností. Převážná většina domů byla postavena před rokem

14 Netěžit, zbourat nebo přestěhovat? Nerostné bohatství pod hustě obydlenou zástavbou, to je zcela běžný problém, se kterým se musí vypořádat politici všude ve světě. Nejčastěji přitom mají k dispozici pouze 3 řešení a všechna jsou špatná: nic netěžit, zbourat a těžit, nebo přestěhovat a těžit. Ve Švédsku nyní zkouší 3. možnost a nutno smeknout před jejich odvahou. Budou totiž stěhovat hned středně velké město o duších. Nejsevernější švédská obec Kiruna se přesune kvůli těžbě železné rudy o 3 kilometry. Součástí akce bude i přesun kirunského kostela, který byl vyhlášen nejkrásnější stavbou Švédska. 27

15 Střípky z podkrušnohorské historie První písemná zmínka o Jiřetínu Rozdělení na Horní a Dolní Jiřetín Morová epidemie Železniční dráha Císař František Josef I. povyšuje Horní Jiřetín na město 28 29

16 Rozhovor Jan Sokol 1936 Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc., je český fi losof, překladatel z němčiny, latiny a francouzštiny, vysokoškolský pedagog (přednášel i na Harvardově univerzitě v USA), první děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, publicista a signatář Charty 77. Byl poslancem Federálního shromáždění v letech , ministrem školství v Tošovského vládě v roce 1998 a posledním protikandidátem Václava Klause ve volbách na prezidenta ČR v únoru V červenci 2008 obdržel nejvyšší vyznamenání Francouzské republiky, Řád čestné legie v hodnosti důstojníka (offi cier). Ze strojařského hlediska je to úplný koncert přesné a pečlivé práce 800 MW Tolik činí výkon elektrárny, která se skládá ze čtyř 200megawattových bloků. Renesanční člověk Zlatník, mechanik, matematik, programátor, výzkumný pracovník, botanik, spisovatel, poslanec, ministr, antropolog, religionista, fi losof. Tím vším už stihl být Jan Sokol. Fotografie: Archiv Jana Sokola Text: Petr Dušek Chvaletice slouží už 4. desetiletí Tepelná elektrárna u města Chvaletice na Pardubicku byla vybudována v letech V loňském roce se stala součástí skupiny Severní energetická. Na jaře jste navštívil Elektrárnu Chvaletice a seznámil jste se s jejím provozem. Co se vám vybaví jako první věc, když si zážitek zpětně vybavíte? První dojem byl klid, pořádek, docela čisto a ticho. Teprve pak si člověk začne uvědomovat mohutnost celé stavby a stejně se mu nechce věřit, že do strojovny by se vešla Petřínská rozhledna a že komín je jako Eiffelovka. Teprve když stojíte u jeho paty, začne se vám točit hlava. V celé elektrárně je překvapivě málo lidí, všichni přesně vědí, co mají dělat a klidně to také dělají. Jak na vás zapůsobil velín? Vedle počítačů se tam stále používá mozaika s tlačítky, není to pozoruhodné? Jistě, ale ještě větší překvapení je, že turbíny a generátory pracují už 40 let a přes různá vylepšení stále vyhovují. Vyměnila se regulace a řízení, přibylo odsíření a filtry, ale ty stroje se stále točí ve dne v noci. To je neuvěřitelný dojem z dokonalých strojů, na nichž už není mnoho co zdokonalit. Elektrárna nabízí přinejmenším jeden velký spektákl, který laika zcela ohromí. Když přijede vagón s uhlím, vykládání probíhá tím nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem: v obřím karuselu se celý vagón zafixuje, otočí a uhlí během velmi krátké doby vypadne na dopravníkové pásy. Co se vám honilo hlavou, když jste si prohlížel tuhle aparaturu? Přiznávám, že na mě tak velký dojem neudělala: je to velký stroj, ale vlastně spíš demonstrace hrubé síly než něco jiného. Vagón se vyklopí a vysype, jako kdybyste sypal písek z kyblíčku ráz na ráz a další vagón. V areálu je nejvyšší komín v České republice, ovšem příliš to nevynikne, protože elektrárna samotná je také obrovská. Všechno dohromady přitom slouží generátoru, který produkuje elektřinu. Není to komický nepoměr? Máte pravdu, jenže ty čtyři bloky turbín s generátory vypadají malé právě jen v poměru k té obrovské stavbě. Ve skutečnosti jsou nějakých dvacet metrů dlouhé, na jedné ose jsou za sebou tři stupně turbíny a docela na konci generátor. Ten je opravdu dost malý, i když je ještě v ocelovém plášti s vodíkovou atmosférou. Nechce se věřit, že může vyrobit dvě stě megawattů, a zdálo se mi, že motory mlýnů na uhlí dole u kotlů jsou větší. Ale zdaleka nejkrásnější je sama turbína. Na galerii před blokem je havarovaný rotor nízkotlaké turbíny s největším kolem o průměru nějaké čtyři metry. Do masivního středu je natemováno nějakých šedesát úžasně štíhlých lopatek, zřejmě tlakově odlitých z nerezu. Na vnitřním konci má každá složitý profil, kterým je naražena do přesně stejné drážky ve středovém kotouči, protože jinak se k němu zřejmě upevnit nedá. Musí vydržet odstředivé síly při třech tisících otáčkách a nesmí se uvolnit, i když se teplota pohybuje až do stovek stupňů. Vlastní list lopatky má ovšem složitý profil, ale na vnějším konci je tenký jako papír. Kousek od obvodu jsou lopatky prošity dvěma trubičkami, snad aby se tlumilo chvění a případná rezonance. Trubička je k lopatkám přivařená, ale musí být dělená, snad kvůli tepelné roztažnosti. A celé to ohromné soustrojí musí udržovat ty tři tisíce otáček za minutu s přesností méně než promile, ať je zima nebo horko, ať je generátor zatížený víc nebo méně. Ze strojařského hlediska je to úplný koncert přesné a pečlivé práce, kde nic není schované a přikryté. Prostě nádhera

17 Filosof v elektrárně Jan Sokol navštívil Elektrárnu Chvaletice letos na jaře. Díky exkurzi měl možnost poznat všechny důležité součásti provozu. Pelmel Severočeské kraťasy Máme zřejmě nějako sdílenou představu o elektrárně, jakousi elektrárnovitost či ideu elektrárny, díky níž dokážeme odlišit elektrárnu například od chemičky. Jak moc je ji podle vás vidět právě ve Chvaleticích? Na zámku s ministrem Čtyři desítky odborářů a provozních zaměstnanců Severní energetické vyměnily nedávno dobývací technologii za hornické vlajky a transparenty. Před branou zámku Jezeří čekaly na příjezd ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který v ten den Mostecko navštívil, aby vyjádřili svoji podporu prolomení limitů těžby, hornické budoucnosti regionu a tím i své práci. Ještě před sto lety by se takováhle elektrárna i odborníkům zdála nemožná. Je elektrárna něčím čistě novodobým, nebo jde pouze o moderní verzi již existující věci? Rozhlédneme-li se do historie, najdeme nějaké instituty, které (pochopitelně v menší míře) plnily funkci elektrárny? O ničem podobném se ještě před dvěma stoletími nikomu ani nesnilo. Ano, lidé stavěli obrovské stavby, od pyramid až po katedrály, jenže ty se nehýbou. Byla tu mlýnská kola a větrníky, které už lidská síla nedokázala zabrzdit, ale točily se pomalu a při všem důmyslu byly technologicky primitivní. Až si Galvani začal hrát s žabími stehýnky a jiní s liščím ohonem. Ještě před sto lety by se takováhle elektrárna i odborníkům zdála nemožná a laik by se na ni díval s hrůzou a zděšením. Zvlášť proto, že ty elektrické megawatty není vůbec vidět ani slyšet, turbína a genarátor ještě klidně a stejnoměrně hučí, ale transformátory a dráty už nedělají ani to. Vysvětlete někomu, proč se k nim nesmí ani přiblížit! Při pohledu zvenčí jsou to nejspíš charakteristické chladicí věže, kdežto komín i krabicovitá hala může sloužit všeličemu. Ale vevnitř bych řekl, že je to právě tahle neviditelná a neslyšná energie, která tady v elektrárně vlastně ani nic nedělá, sama nesvítí ani nepáchne. Člověk ji jen tuší podle mohutných potrubí, kotlů a motorů, podle stejnoměrného hukotu, který svědčí o tom, že se tam uvnitř cosi děje. Ale vidět není vůbec nic. Jak moc je pro dnešní společnost důležitá elektrická energie? Lze si vůbec představit situaci, kdy bychom na ni rezignovali? I dnes žijí po světě miliardy lidí, kteří žádnou takovou energii k dispozici nemají a musí si vystačit se silou svých svalů a nějakého toho oslíka nebo mezka. Před dvěma stoletími tak žili prakticky všichni. Ale stačilo sto let, abychom se na energiích stali víc závislí než feťák na droze. Kdyby nám energie vypověděly službu, neumím si představit, jak by náš abstinenční syndrom vypadal. Tu a tam se to občas přihodí ve válce, při zemětřesení, při povodni jenže v té bohaté části světa to netrvá tak dlouho, a když se do tří dnů neobnoví dodávky, máme pocit, že nám někdo bere naše lidská práva. Rypadlo zapadlo Dne 14. ledna ve večerních hodinách došlo v lomu ČSA k nehodě těžebního stroje KU300, určeného k těžbě uhlí. Rypadlo se v geologicky náročném terénu dostalo do kolize se starým důlním dílem. Nehoda se obešla bez zranění. Událost prošetřil Obvodní báňský úřad. Bezpečnost zaměstnanců ani dodávky uhlí zákazníkům nebyly nijak ohroženy. Vyprošťovací práce pod vedením výrobce stroje, fi rmy UNEX, úspěšně skončily až na začátku dubna. Dar od Uhelného safari Koncem ledna byla v Podkrušnohorském technickém muzeu slavnostně otevřena nová expozice Rudné dobývání. V rámci slavnostního zahájení proběhlo také předání daru Severní energetické a Vršanské uhelné ve výši korun. Jde o výtěžek z poplatků exkurzí Uhelného safari 2013, který se těžební společnosti rozhodly věnovat na rozvoj turistického ruchu v regionu a konkrétně na rozšíření expozice hlubinného dobývání uhlí. Dar převzal ředitel muzea Zbyněk Jakš (vpravo) a předseda správní rady, tehdejší primátor města Mostu a poslanec PČR Vlastimil Vozka. V dubnu pak byla simulovaná štola rozšířena o metodu tzv. stěnování

18 Pelmel Skok přes kůži Na konci dubna se v Mostě skákalo přes kůži. Již 125. ročník starodávné hornické slavnosti uspořádala Hornicko - geologická fakulta VŠB - TU Ostrava a Institut hornického inženýrství a bezpečnosti. Skok přes kůži je každoroční rituál, při němž jsou do cechu hornického přijímáni adepti z řad studentů VŠB Technické univerzity Ostrava. Akce se koná v duchu pergamenu bezmála 7 století starého. Mistrovství republiky v badmintonu Nejlepší český badmintonista Pavel Koukal vybojoval v Mostě sedmý mistrovský titul. Domácí ženská jednička Kristína Gavnholt vyhrála český šampionát již popáté. Pořadatelem třídenního Mistrovství ČR, kterého se zúčastnila téměř stovka badmintonistů, byl Badmintonový klub TJ Baník Most. Partnerem turnaje byla také Severní energetická. Pro zdravé dýchání Severní energetická se zapojila do projektu Není samozřejmé se nadechnout vydražením jedné z fotografi í D. Sklenáře v hodnotě korun. Tuto částku předala Centru pro plicní hypertenzi Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) operní pěvkyně Andrea Kalivodová. Elektrárna podporuje basketbal Elektrárna Chvaletice podpořila rozvoj basketbalu v Přelouči částkou korun. Místní mužské áčko v současnosti hraje 2. nejvyšší soutěž, klub zahrnuje také tým žen, minižáků a minižaček. BK Přelouč se zaměřuje na výchovu a přípravu nastupující generace basketbalistů. Uhelné safari na veletrhu cestovního ruchu Expozice města Mostu získala na letošním veletrhu cestovního ruchu Holiday World v Praze první cenu za nejpůsobivější expozici v kategorii stánků do 60 metrů čtverečních. Druhou cenu získal mostecký propagační leták Dílna magistra Kelleyho. Součástí expozice byla také pozvánka na Uhelné safari 2014, která návštěvníky velmi zaujala. Mostecká expozice přilákala davy lidí. Dny vína na Benediktu Špičková vína mnoha tradičních vystavovatelů a nově také ochutnávku delikates nabídly Dny vína. Čtvrtý ročník oblíbeného festivalu se uskutečnil na začátku dubna v mosteckém Benediktu. Za stovkou nápojů z hroznů plných života dorazilo více než sedm stovek návštěvníků. Nedegustoval se ale jen tento lahodný mok, na pořadu byly i ochutnávky sýrů či cukrářských dobrot. Fotografie: Severní energdetická s.s. Podnikatelka roku Slavnostní večer ve společenském sále litvínovské Citadely zakončil Regionální soutěž podnikatelek měst Litvínova, Meziboří a obcí Krušných hor. Vítězky převzaly ocenění z rukou ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové (na snímku vlevo přebírá Eva Smejkalová), hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka a dalších představitelů regionu a kraje. Soutěž pořádá už druhý rok Litvínovská vzdělávací společnost s.r.o. ve spolupráci s PRO LITVÍNOV o.p.s. v rámci projektu PŘÍLEŽITOST slaďování pracovního a rodinného života pro ženy na trhu práce v lokalitě Litvínov a Meziboří. Partnerem akce byla Severní energetická a.s. 35

19 Plánované události Den záchranářů Ústeckého kraje Tradiční Den záchranářů Ústeckého kraje se bude konat v sobotu 21. června na Smetanově nábřeží v Děčíně. Na tomto místě se měl odehrát už loni, znemožnily to však povodně, které povolaly do terénu všechny složky Integrovaného záchranného systému. Teplice Ústecký kraj toho pro turisty nabízí opravdu hodně a turisté si to pomalu začínají uvědomovat. Potvrzuje to i nejnovější zpráva z Českého statistického úřadu, podle níž v posledním čtvrtletí loňského roku navštívilo kraj o pětinu více turistů než ve srovnatelném období roku Suchá čísla toho ale o zdejších krásách mnoho neřeknou, proto zavádíme hned od prvního čísla Sedmého proudu Tip na výlet. Dnes se podíváme do Teplic, lázeňského města pod Doubravskou horou. Text, fotografie: Informační centrum Statutárního města Teplice, redakce Vlakem z Dolní Poustevny do Děčína přes Německo V Dolní Poustevně bude 4. července slavnostně otevřeno železniční spojení Děčín (Tetschin) Bad Schandau (Žandov) Sebnitz (Žebnice) Dolní Poustevna (Nieder Einsiedel) Rumburk (Rumburg). Historickou ironií je, že sice jde o bývalou nejsevernější železnici Rakouska- Uherska, ale od udělení koncese se pětkrát změnil stát, kudy vede. Folkový Most Milovníci folku si přijdou na své 27. července a měli by obrátit pozornost do Mostu. V areálu děkanského kostela proběhne už 12. ročník Folkového Mostu. Tradiční hudební festival neodmyslitelně patří k mosteckému kulturnímu létu. Dubské slavnosti 520 let od první zmínky o městě Dubí a 150 let od založení manufaktury na výrobu porcelánu. To jsou hlavní lákadla Dubských slavností, které se konají v Dubí ve dnech srpna. Na programu jsou koncerty i soutěž historických vozidel. Zámecké náměstí a jeho pamětihodnosti Zámek Teplice pochází z 12. století a je pozoruhodný přinejmenším ze dvou důvodů. Jednak si na něm můžete krásně otestovat své znalosti stavebních slohů a jednak vás bude na každém kroku pronásledovat ojedinělý vztah k lázeňství. Toto feudální sídlo se totiž rozvíjelo v bezprostřední blízkosti termálních pramenů. Západní části Zámeckého náměstí dominuje pískovcový morový sloup se Svatou trojicí na vrcholu. Podle návrhu slavného sochaře Matyáše Brauna ho v letech postavil kameník A. V. Böumel, a vyjádřil tak poděkování za to, že se podařilo v roce 1713 od Teplic odvrátit morovou epidemii. Je to jedno z nejkrásnějších děl vynikajícího světoznámého barokního sochaře. Zámecká zahrada prošla v minulosti několika proměnami, jak se vyvíjel Velká letní cena v Mostě Konec léta si můžete zpestřit na mosteckém Hipodromu, kde se pojede 30. srpna Velká letní cena. Oblíbený dostih každoročně přiláká tisíce lidí. Závodiště je unikátní, protože vzniklo v polovině 90. let rekultivací důlní výsypky. Tip na výlet vkus vrchnosti. Z původní obory byl postupně francouzský park a anglický park a dnes je to chráněná kulturní památka i významný krajinný prvek. Kromě mnoha vzácných stoletých stromů, můstků, pavilonů a soch zde najdete dva rybníky. Ten výše položený mají rádi zamilovaní, protože zve k romantické projížďce na loďce. Botanická zahrada, Teplice Pokud byste to po plavbě na rybníku chtěli dotáhnout až do konce, můžete navštívit Botanickou zahradu Teplice. V krásném areálu se totiž kromě různých výstav konají i svatby. Botanická zahrada vznikla v roce 2002 na místě původní botanické zahrady z 2. poloviny 19. století. Leží na jihu města ve čtvrti Šanov v těsném sousedství Písečného vrchu a Janáčkových sadů. Z celkové rozlohy asi dvou hektarů je zhruba polovina věnována venkovní expozici. Králík s hořčičnou omáčkou na hráškovém rizotu Jak na to Pelmel Severočeská kuchařka Suroviny na králíka 1 naporcovaný králík (6 kusů) 2 lžíce dijonské hořčice 1 cibule 3 lístky šalvěje, 2 větvičky tymiánu, 3 bobkové listy, 5 kuliček jalovce 3 dcl bílého vína 50 g másla 2 dcl smetany ke šlehání ½ l vývaru na podlévání sůl a bílý pepř Suroviny na hráškové rizoto 200 g rýže 250 g čerstvého hrášku 2 dcl smetany ke šlehání 20 g másla sůl Michal Sam Horák Kuchař z vinařství Třebívlice Naporcovaného králíka osolíme, opepříme, pomažeme dijonskou hořčicí a přes noc necháme odležet v lednici. Na másle zpěníme nakrájenou cibuli a restujeme kousky masa. Přidáme koření, podlijeme ½ vína a ½ vývaru, přivedeme k varu a dusíme do změknutí. Hotové maso vyndáme, omáčku propasírujeme. Do omáčky přidáme dvě lžíce hořčice, dle chuti víno a krátce povaříme. Na závěr zahustíme smetanou. V pánvi na rozpuštěném másle necháme zesklovatět rýži, přidáme hrášek a poté postupně po částech přilijeme zbytek vývaru, vína a smetanu. Během vaření pravidelně mícháme. Vaříme cca 15 minut, dokud rýže nezměkne a nevznikne rizoto krémovité konzistence. Rizoto servírujeme s kousky masa přelitými hořčičnou omáčkou. Listový salát s grilovanou panenkou a šípkovým dresinkem Jak na to Suroviny na grilovanou panenku 300 g vepřové panenky 1 stroužek česneku 1 cherry rajčátko ¼ lžičky čtyřbarevného pepře ¼ lžičky hrubozrnné soli 1 lžička olivového oleje Suroviny na listový salát variace listových salátů na kolečka nakrájená červená cibule 12 napůlených cherry rajčátek Suroviny na šípkový dresink 1 dcl olivového oleje 1 lžíce šípkové marmelády 1 lžička dijonské hořčice ½ dcl balsamikového octa čerstvě drcená hrubozrnná sůl a černý pepř Šípkovým dresinkem zaručeně nadchnete každého strávníka. Stroužek česneku, cherry rajčátko, hrubozrnnou sůl a čtyřbarevný pepř utlučeme v hmoždíři a vetřeme do panenky pomazané olivovým olejem. Maso necháme marinovat alespoň 60 minut. Zatímco se panenka marinuje, opláchneme a natrháme variaci salátů, nakrájíme cherry rajčátka a červenou cibuli. V míse smícháme suroviny na šípkový dresink olivový olej, marmeládu, hořčici, ocet, pepř a sůl. Panenku pečeme na pánvi po obvodu ze všech stran maximálně 10 minut, aby maso uvnitř zůstalo růžové. Poté ho necháme 7 minut odpočinout a nakrájíme na tenké plátky. Plátky panenky podáváme na salátu zakápnutém šípkovým dresinkem. 37

20 Dolování historie Severočeši dobývají hnědé uhlí už celá staletí Když dnes hovoříme o průmyslové revoluci, omíláme hlavně vynálezy a politické změny a na závěr se možná shodneme, že díky tomu všemu se dnes máme relativně dobře. Po skutečném původu současného blahobytu by se ovšem pídil málokdo. Čistě energetický pohled na problematiku přitom přináší až překvapivě jednoduchou odpověď: naše civilizace vyrostla také díky uhlí. Hlubinný důl Nelson III. v Oseku, 60. léta 20. století. 39