Vnitřní komunikace ve firmě. Marcel Horák
|
|
- Jiřina Beránková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vnitřní komunikace ve firmě Marcel Horák
2 Obsah ÚVOD VYMEZENÍ VNITŘNÍ KOMUNIKACE DEFINOVÁNÍ A ZAŘAZENÍ VNITŘNÍ KOMUNIKACE CHARAKTERISTIKA VNITŘNÍ KOMUNIKACE PRACOVNÍCI ODPOVĚDNÍ ZA VNITŘNÍ KOMUNIKACI TYPY A FORMY KOMUNIKACE PROSTŘEDKY VNITŘNÍ KOMUNIKACE CÍLE VNITŘNÍ KOMUNIKACE PROBLÉMY VE VNITŘNÍ KOMUNIKACI ANALÝZA A HODNOCENÍ VNITŘNÍ KOMUNIKACE KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE JAKO JEDNA Z KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ POJETÍ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ KLÍČOVÉ KOMPETENCE V RÁMCI CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE V RÁMCI VNITŘNÍ KOMUNIKACE MOŽNOSTI ROZVOJE KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE VE FIRMÁCH PŘÍSTUPY K ROZVOJI A VZDĚLÁVÁNÍ VE FIRMĚ MOŽNOSTI ROZVOJE KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE Z POHLEDU TYPŮ A FOREM VZDĚLÁVÁNÍ ROZVOJ KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE SYSTÉM PODNIKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLENÍ A VÝCVIK METODY A TECHNIKY ROZVOJE KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE FIREMNÍ KURZY A SEMINÁŘE VNITŘNÍ KOMUNIKACE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ MONOGRAFIE ELEKTRONICKÉ ZDROJE... 33
3 ÚVOD Motto: Nelze nekomunikovat. Každé chování je komunikace. A proto, že neexistuje nechování, nemůže neexistovat komunikace. 3 Paul Watzlawick Pojem komunikace označuje jevy, které jsou prostředkem spojení mezi lidmi, jejich vzájemného styku, sdělování myšlenek. 1 Komunikace je základním nástrojem lidského dorozumívání, je pro nás jakousi více či méně uvědomovanou samozřejmostí, díky níž uspokojujeme řadu našich potřeb. Dalo by se říci, že prostupuje všechny oblasti lidského života, protože nás provází již od narození v prostředí domácím, školním, volnočasovém i pracovním. Každá organizace, firma (podnik) má tedy co dočinění s komunikací. Firma komunikuje nejen s dalšími firmami a s veřejností, ale komunikace také probíhá uvnitř ní samotné. V tomto případě mluvíme o vnitřní či vnitrofiremní komunikaci. Důležitost zabývání se problematikou vnitrofiremní komunikace nespočívá jen ve sledování komunikace mezi pracovníky firmy, ale především ve sledování toho, jak komunikace uvnitř firmy ovlivňuje celý chod firmy a také toho, jaké faktory ovlivňují systém vnitrofiremní komunikace. Pochopit tento systém je možné prostřednictvím jeho analýzy a hodnocení. Tím získáváme profil komunikační kompetence, která je pro komunikaci ve firmě klíčová. Pro dnešní společnost je typický rychlý rozvoj, který je způsoben mnohými faktory, od technického pokroku až po globalizaci. Na firmy, a tedy i na jejich zaměstnance se kladou čím dál tím vyšší nároky, které odráží potřeby společnosti. Zvýšené požadavky a nároky na schopnosti člověka (pracovníka) se nevyhnuly ani oblasti komunikace. Aby se však tyto nároky na komunikaci daly lépe uchopit a daly se definovat v nejrozličnějších prostředích a pro nejrůznější podmínky, je vhodné mluvit o těchto kladených požadavcích na schopnosti komunikování jako o komunikační kompetenci jako jedné z klíčových kompetencí celoživotního učení. Tím pádem komunikace dostává nový ráz, který tak respektuje potřebu neustálého sebezdokonalování a vzdělávání 2. Rozvíjení komunikační kompetence pracovníků firmy je úzce spojeno, ba je téměř totožné se samotným rozvojem vnitrofiremní komunikace. Jsou to totiž především pracovníci, kteří 1 MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. 2. dop. a přep. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN PETERS-KÜHLINGER, Gabriele; FRIEDEL, John. Komunikační a jiné "měkké" dovednosti: Využijte svůj potenciál, rozviňte své soft skills a staňte se úspěšnějšími. Praha: Grada Publishing, s. ISBN
4 vnitrofiremní komunikaci utváří. Rozvoj komunikační kompetence v rámci vnitrofiremní komunikace by měl jít ruku v ruce s rozvojem organizace, který vesměs reaguje na celkový rozvoj společnosti. Hlavním cílem této práce je popsání vnitrofiremní komunikace, komunikační kompetence a možností jejího rozvoje v rámci vnitrofiremní komunikace z teoretického hlediska. 1. VYMEZENÍ VNITŘNÍ KOMUNIKACE 1.1 Definování a zařazení vnitřní komunikace Vnitřní či vnitrofiremní komunikaci lze definovat více způsoby. Ta nejjednodušší, která se nabízí, říká, že vnitrofiremní komunikace znamená komunikaci uvnitř firmy. 3 Vnitrofiremní komunikace se dá dále definovat jako specifický druh sociální komunikace realizovaný uvnitř firmy a ovlivňující vztahy mezi lidmi v organizaci. Jiná definice charakterizuje vnitrofiremní komunikaci jako systém propojující (informačně a vztahově) organizaci, respektive její zaměstnance na všech úrovních organizační struktury. 4 Vnitrofiremní komunikace tedy znamená propojení firmy pomocí komunikace. Jde o propojení jednotlivých pracovníků firmy umožňující vzájemné porozumění a skutečnou spolupráci, a ne jen formální plnění povinností. 5 Synonymem pro vnitrofiremní komunikaci je vnitropodniková, interní komunikace nebo vnitřní komunikace. Jako specifický proces se komunikace ve firmách začala zkoumat začátkem 40. let ve Spojených státech. Až v 50. letech I. M. Bavelas a G. A. Barnett pojmenovali komunikaci, která vzniká, formuje se a rozvíjí se ve vnitrofiremním prostředí 3 SKÁCEL, Josef; SOBČÍKOVÁ, Jana. Komunikační manuál pracovníka malé a střední firmy. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, s. ISBN TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN: HLOUŠKOVÁ, Ivana. Vnitrofiremní komunikace. Praha: Grada Publishing, 1998, 104 s. ISBN:
5 jako organizační komunikaci (organizational communication). 6 Vnitrofiremní komunikace by se dala chápat jako podmnožina firemní komunikace. Druhou podmnožinou firemní komunikace, která je s vnitrofiremní komunikací v komplementárním vztahu, je komunikace zaměřená na vnější prostředí organizace. Tedy je to komunikace se zainteresovanými subjekty mimo firmu. Pro tyto typy firemní komunikace platí, že by mezi nimi měla existovat shoda, a to především ve sdělování informací a přenášení významů dovnitř firmy i navenek Charakteristika vnitřní komunikace Přesto nebo naopak právě proto, že je vnitrofiremní komunikace jedním z typů firemní komunikace, můžeme na ni vztáhnout některé její charakteristické rysy. Vnitrofiremní komunikace je nejen nedílnou součástí firemní kultury, ale také základní prostředek pro její vytváření, její rozvíjení a pro její případnou změnu. 8 Vnitřní komunikace je jedním ze základních nástrojů řízení, uplatňování moci ve firmě, ovlivňuje firemní procesy a jednání lidí uvnitř firmy. Jejím prostřednictvím se uskutečňuje řízení pracovního výkonu, motivování, vedení, získávání, výběr, hodnocení, rozvoj a vzdělávání zaměstnanců, stanovení a sdělování cílů podniku. Je také nástrojem pro vyjasňování hodnot, názorů a postojů, nástrojem pro zpracování a prosazování plánů pro dosažení cílů a v neposlední řadě také nástrojem efektivního využívání zdrojů (informací, financí, materiálu, lidí, know-how). Tím, jak ovlivňuje průběh a efektivitu firemních procesů, se spolupodílí na rozvíjení výkonnosti a konkurenceschopnosti firmy. Vnitrofiremní komunikace tedy umožňuje samotnou existenci celé organizace. Vnitrofiremní komunikace není stejnorodým statickým systémem, naopak se neustále vyvíjí a proměňuje a je tudíž dynamickým prvkem existence podniku. Každá firma má svůj vlastní systém vnitrofiremní komunikace, kterým se odlišuje od ostatních podniků, ale také v rámci jednoho podniku můžeme mluvit o jejích proměnách. Samotný systém vnitrofiremní komunikace je složitý celek, který se skládá z různých typů, forem, prostředků a cílů vnitrofiremní komunikace. 6 SZARKOVÁ, Miroslava. Komunikácia v manažmente. Bratislava: EKONÓM, 2002, 198 s. ISBN: X. 7 TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN: Asistentka.cz [online] [cit ]. Firemní kultura a vztahy. Dostupné z WWW: < 5
6 Komunikace a komunikační proces tvoří podstatu systému kvality v podniku, který významně ovlivňuje chování a výkonnost zaměstnanců, stejně jako kvalitu výrobků a služeb, které podnik produkuje. Zjednodušeně by se dalo říci, že vnitrofiremní komunikace je spjatá s každým okamžikem života firmy a že bychom snad nenašli oblast, ve které by se nenacházela. V důsledku všudypřítomnosti vnitrofiremní komunikace se dá předpokládat, že aktéry tohoto typu firemní komunikace budou tedy všichni zaměstnanci firmy. Otázce, kdo je však tím nejdůležitějším nositelem vnitrofiremní komunikace, se věnuje následující pasáž. 1.3 Pracovníci odpovědní za vnitřní komunikaci Komunikace uvnitř firmy probíhá mezi nadřízenými a podřízenými, mezi managementem a vlastníky, mezi spolupracovníky, mezi jednotlivými útvary nebo organizačními jednotkami. Hlavní zásluhu na způsobu komunikace uvnitř firmy však mají vedoucí pracovníci. Pokud vedoucí firmy není zároveň i manažerem v jedné osobě, je významným nositelem vnitrofiremní komunikace manažer, či skupina manažerů. Další kvalifikovanou osobou ve firmě může být komunikační expert. 9 Je to pracovník, který se ve firmě zabývá problematikou komunikace jak interní, tak externí. Do náplně práce pracovníků odpovědných za interní komunikaci ve firmě patří např. tvorba komunikačního image firmy, formování pravidel komunikace (ve spolupráci s vedením), vytváření komunikačního manuálu, plánu pro zaměstnance, který vychází z firemní kultury a respektuje ji, vize firmy, příprava a provádění periodických komunikačních auditů, realizace kroků k nápravě chyb v komunikaci firmy, školení zaměstnanců v oblasti komunikace a další. 10 Na celkové úrovni a kvalitě vnitrofiremní komunikace se odráží především to, jak komunikují (a to nejen slovy) samotní manažeři a vedení, jakým způsobem vedou a řídí firmu a jaký systém vnitrofiremní komunikace nastaví SKÁCEL, Josef; SOBČÍKOVÁ, Jana. Komunikační manuál pracovníka malé a střední firmy. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, s. ISBN Purple Point [online] [cit ]. Komunikační audit. Dostupné z WWW: < 11 VYMĚŤAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: Efektivní komunikace v praxi. 1. vyd.. Praha: Grada Publishing, s. ISBN
7 Komunikační experti, manažeři či vedení firmy by měli mít tedy nejen přehled o systému vnitrofiremní komunikace v podniku, ale také by jim neměly chybět odborné znalosti o možném fungování a chodu tohoto typu komunikace. Tyto znalosti pak mohou zúročit při koncipování a řízení vnitrofiremní komunikace. Na to, jak může komunikace uvnitř firmy probíhat, poukazují typy a formy vnitrofiremní komunikace. 1.4 Typy a formy komunikace V systému vnitrofiremní komunikace lze s odkazem na vymezení typů sociální komunikace uplatnit rozdělení na interpersonální a veřejnou komunikaci. V rámci interpersonální komunikace jde o nejrůznější typy rozhovorů v dialogické podobě nebo o komunikaci v malé skupině, ve které je zachován princip vzájemného osobního kontaktu jednotlivých členů. Při veřejné komunikaci komunikuje jeden člen organizace (vrcholový manažer) se všemi zaměstnanci firmy najednou, a to buď přímo anebo zprostředkovaně, přičemž je obvykle informuje o firemních výsledcích a plánech firmy apod. 12 Z hlediska základních forem se vnitrofiremní komunikace může rozdělit stejně jako komunikace sociální na verbální a neverbální komunikaci. Hlavní článek firemního komunikačního systému tvoří verbální komunikace, která je ve firemním kontextu studována, řízena, ovlivňována a kontrolována spíše než komunikace neverbální. Verbální komunikaci rozdělujeme na mluvenou (porady, přijímací rozhovory) a psanou (provozní řád, smlouvy, e- mail). Přestože je neverbální komunikace vývojově starší a hodnotově srovnatelná s verbální komunikací, a některými i považována za významově důležitější, nevěnuje se jí ve firemním prostředí až taková pozornost. Je to způsobeno především tím, že je méně uvědomovaná a tím pádem i méně kontrolovatelná. 13 Dá se především pozorovat jen při přímé komunikaci, komunikaci tváří v tvář. Důležitým faktem, a to nejen při komunikaci uvnitř firmy, zůstává, že by verbální a neverbální komunikace měly být ve shodě. Tuto zásadu by měli především ctít představitelé firmy. 12 TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN: NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE.cz [online] [cit ]. Neverbální komunikace. Dostupné z WWW: < 7
8 Jiné dělení komunikace odráží hledisko používání či nepoužívání technických prostředků. Vnitrofiremní komunikaci můžeme tedy rozdělit na přímou (komunikace tváří v tvář) a nepřímou (zprostředkovanou), která je založena na zprostředkování kontaktu pomocí nějakého média (telefon, internet). Z hlediska toku informací v organizaci hovoříme o vertikální, horizontální a diagonální komunikaci. 14 Při vertikální komunikaci jdou informace mezi hierarchickými úrovněmi, tzn. od nadřízených k podřízeným (shora dolů) a naopak. Komunikace směrem nahoru jen málokdy vznikne v organizaci spontánně. Předpokladem efektivní komunikace směrem nahoru je podpora a povzbuzování zaměstnanců, aby diskutovali o politice a plánech organizace. 15 U horizontální komunikace probíhá přenos informací na stejné hierarchické úrovni, v rámci jednoho oddělení nebo mezi nimi. U diagonální komunikace se šíří informace křížem, napříč úrovněmi. Zahrnuje komunikaci s lidmi v jiných odděleních, kteří mohou být v hierarchii výš, níž nebo na stejné úrovni. Její výhodou je, že umožňuje různým komunikantům koordinovat své aktivity při řešení pracovních úloh. Mezi další formy vnitrofiremní komunikace, které jsou také shodné pro sociální komunikaci, můžeme zařadit formální i neformální komunikaci. 16 Směr formální komunikace (tzv. toky komunikace) je možné popsat, zdokumentovat, řídit (vytvořit pro ně normy a předpisy) a hodnotit. Komunikační partneři, komunikační situace, komunikační obsah a kanály jsou určené a upravené organizačními a metodickými pravidly a vztahy. Je organizována a řízena shora a jsou pro ni vytvořeny formální komunikační kanály, které jsou dány organizační strukturou, která determinuje skutečnost, kdo by měl s kým komunikovat a jsou otevřené a přístupné všem zaměstnancům firmy. Neformální komunikace vzniká z vlastní vůle zaměstnanců a není upravena žádnými formálními předpisy. Může vést i napříč formální organizační strukturou a je vyjádřením a prostředkem naplňování sociálních potřeb lidí ve firmě. Na jejím základě vznikají a jsou udržovány neformální vztahy, které mohou přispívat k pozitivnímu pracovnímu i komunikačnímu klimatu ve firmě, stejně jako ke kvalitě firemní kultury. V současnosti se chápe spíše jako podpůrná komunikace, která může kompenzovat nedostatky formální komunikace. Neformální komunikace však nemusí být v organizaci jen pozitivním faktorem a 14 TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN: SZARKOVÁ, Miroslava. Komunikácia v manažmente. Bratislava: EKONÓM, 2002, 198 s. ISBN: X. 16 Mezilidske-vztahy.euweb.cz [online] [cit ]. SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE. Dostupné z WWW: < 8
9 může mít i kontraproduktivní důsledky. 17 Jimi může být např. šíření nepravdivých informací, jejich zkreslování, poskytování důvěrných informací nesprávným adresátům apod. Následující tabulka poskytuje shrnující přehled o zmíněných typech a formách vnitrofiremní komunikace a byla vytvořena na základě jejího členění podle různých autorů. interpersonální veřejná formální neformální verbální - mluvená přímá VNITŘNÍ KOMUNIKACE - psaná neverbální zprostředkovaná vertikální horizontální diagonální Vymezením jednotlivých typů a forem vnitrofiremní komunikace se ukázalo, že komunikace uvnitř firmy je svým způsobem spletitý systém. Všechny jednotlivé typy a formy se mohou nacházet ve firmě zároveň a mohou se vzájemně doplňovat. Nejde jen o to, zda převažuje uvnitř firmy komunikace mluvená nebo psaná, interpersonální nebo veřejná, přímá nebo zprostředkovaná, formální či neformální, ale také o to, jakými cestami komunikace probíhá, tedy jdou-li informace po horizontální, vertikální úrovni nebo se šíří napříč organizační strukturou po diagonále. S těmito typy a formami vnitrofiremní komunikace úzce souvisí prostředky vnitrofiremní komunikace Prostředky vnitřní komunikace Prostředek (nástroj) vnitrofiremní komunikace je navenek integrovaný a vnitřně ekonomicky a psychologicky strukturovaný prostředek přenosu informací, zpráv a odkazů v komunikačním procesu. 19 Jinými slovy je to médium, pomocí kterého dochází k přenosu informací ve firemním prostředí. Vnitrofiremní komunikace je složitý a mnohoúrovňový fenomén každé firmy. Její efektivita a kvalita, která závisí na výběru a používání 17 SZARKOVÁ, Miroslava. Komunikácia v manažmente. Bratislava: EKONÓM, 2002, 198 s. ISBN: X. 18 JANDA, Patrik. Vnitrofiremní komunikace. Praha: Grada Publishing, s. ISBN SZARKOVÁ, Miroslava. Komunikácia v manažmente. Bratislava: EKONÓM, 2002, 198 s. ISBN: X. 9
10 komunikačních prostředků, do značné míry ovlivňují úspěšnost firmy. Jejich hlavním cílem je zabezpečit ve vnitrofiremním prostředí víceúrovňový tok informací potřebných pro plnění pracovních úloh a dosažení pracovních výkonů. Kromě toho plní i sociálně psychologické funkce, hlavně v interpersonální oblasti, která je zvlášť citlivá na výběr komunikačních prostředků a používání adekvátních komunikačních vzorců. Prostředků vnitrofiremní komunikace je nepřeberné množství a jejich dělení opět není jednoznačné. Někteří autoři se spokojují pouze s jejich výčtem. Na existenci jednotlivých prostředků vnitrofiremní komunikace se dá ukázat, jaký typ komunikace je ve firmě zastoupen. Je zřejmé, že některé prostředky spadají do více kategorií. Jsou zde zařazeny jak formální prostředky vnitrofiremní komunikace, které zde zaujímají převážnou většinu, tak prostředky neformální. Mluvené - pohovor (přijímací), rozhovor, rozprava, porada, schůze, diskuse, veřejný projev, telefonický rozhovor, školení, vzdělávací akce, videonahrávka (o firmě), firemní fámy, historky, schůzky týmů a oddělení, vnitropodnikové konference, podnikový rozhlas. Psané - firemní noviny, časopis, firemní bulletin, vzkaz, oběžník, metodický pokyn, směrnice, dopis, zprávy a osobní listy pro zaměstnance, faxy, nástěnka, dotazník, interní brožura, výroční zprávy, report, firemní memorandum, elektronická pošta, elektronická diskuse, intranet, komunikační manuál, tréninkový manuál, schéma (organizační struktury), firemní telefonní seznam, značky, plakáty, katalogy, publikace oddělení, vnitropodnikové počítačové databáze, smlouvy (pracovní), výplatní páska. Vizuální - ilustrace, fotografie, diapozitivy, grafická vyobrazení, schémata, grafy, tabulky, modely, videonahrávky, nástěnky, tabule cti, neverbální řeč těla. Používané v komunikaci shora dolů - instrukce, příkazy, přímé osobní kontakty, příručky, nařízení, brožury, směrnice, informační bulletin, info tabule, postery, plakáty, značky, časopisy, noviny, zprávy a osobní listy pro zaměstnance. Používané v komunikaci zdola nahoru - formální stížnosti, zaměstnanecké komise, otevřené skupinové diskuse mezi vedením a zaměstnanci, dopisy redakcím podnikových novin, oznámení, publikace oddělení, katalogy, reprezentační materiály. 10
11 Používané v komunikaci horizontální - porady jednotlivých pracovních skupin, rozhovory s kolegy na stejné pracovní úrovni, vzkazy mezi kolegy. Používané v komunikaci diagonální - vnitrofiremní konference, diskuse v menších skupinách, kvalifikační školení, vzdělávací programy, tréninky, meetingy s představiteli skupin i z jiných pracovních skupin, diskuse mezi různými stupni managementu, rozhovory mezi manažery různých oddělení Ostatní - firemní rituály, tradice firmy, firemní večírky, společenské, kulturní, sportovní a soutěžní akce, komunikace činem, způsob výběru a přijímání nového kolegy, adaptace nových zaměstnanců, pracovní podmínky, pracovní prostředí, způsob organizace práce, finanční ohodnocení, nefinanční výhody, hodnotící systémy, rotace pracovníků, návštěvy vedení, způsob komunikace, firemní vize, strategie, cíle a úkoly Všechny uvedené charakteristiky a prostředky vnitrofiremní komunikace směřují k tomu, aby komunikace uvnitř firmy měla svůj kýžený efekt. Efektivní vnitrofiremní komunikace tak sleduje svůj vytyčený cíl, či skupinu cílů Cíle vnitřní komunikace U většiny autorů píšících o vnitrofiremní komunikaci se dá vysledovat shoda v tom, že základem dobré komunikace uvnitř firmy je otevřenost a bezprostřední dostupnost informací, a to především informací týkajících se záměrů organizace (její personální, sociální a platové politiky), což úzce souvisí s organizační kulturou. Vysoká míra informovanosti pracovníků je podmínkou konkurenceschopnosti podniku, protože zaručuje funkčnost celého systému, zaručuje efektivní chod, zvyšuje motivaci pracovníků, umožňuje zpětnou vazbu každému jednotlivci a je předpokladem pro rozvoj a inovaci. Zaměstnanci by však neměli být informacemi přesyceni. Za hlavní cíl vnitrofiremní komunikace je považováno podle Tureckiové informační a vztahové propojení uvnitř firmy. Tento obecný cíl lze rozdělit do dílčích cílů, které směřují k využívání prostředků pro informování zaměstnanců firmy o všech významných skutečnostech firemního života, k zajištění všech relevantních informací, nutných pro efektivní výkon práce 20 JANDA, Patrik. Vnitrofiremní komunikace. Praha: Grada Publishing, s. ISBN
12 všech zaměstnanců, včetně vytvoření podmínek pro snadný přístup k těmto informacím. Další dílčí cíl podtrhuje důležitost systému vnitrofiremní komunikace pro zvyšování motivace a k rozvoji žádoucích pracovních postojů. Důležitým cílem se v dnešní době jeví využívání vnitrofiremní komunikace k prohloubení efektivity firemních procesů a procesu učení se praxí a při zavádění nových forem řízení a vedení lidí ve firmě. V neposlední řadě by měl fungovat zpětnovazební komunikační systém jako prostředek kontroly a rozvoje lidského potenciálu firmy. 21 K dosažení cílů, je třeba vytvořit příznivé podmínky, které shrnuje Hloušková a Mikuláštík v několika bodech. Tyto podmínky kopírují a doplňují výše zmíněné cíle. Jde o to, aby všichni pracovníci znali poslání a cíle nejen svého pracovního týmu či útvaru, ale znali i cíle celé firmy a zároveň je přijali za své. Každý zaměstnanec by zároveň měl dobře vědět, co se od něj očekává a jaká pravidla a zásady jsou ve firmě stanoveny. Pracovníci firmy by měli také být seznamováni s postoji vedení firmy k různým aktuálním otázkám. Každý pracovník by měl mít od ostatních spolupracovníků dostatek informací potřebných pro svou práci a aktivity, na nichž se podílí více spolupracovníků, by měly být dobře organizovány a koordinovány. 22, 23 Dalšími podmínkami pro kvalitní vnitrofiremní komunikaci by měly být podpora formálních i neformální pracovních vztahů a vytváření pozitivních postojů všech zaměstnanců k firmě na základě pozitivního postoje přestavitelů firmy ke všem zaměstnancům. Lze tedy shrnout, že cílem vnitrofiremní komunikace by mělo být především vytvoření pozitivního komunikačního klimatu ve firmě, kde dochází k proudění a výměně informací bez jejich zkreslování a bez komunikačních bariér a šumů a kde jsou zaměstnanci motivováni spolu komunikovat. 24 Z výše uvedených vlastností, forem a cílů vnitrofiremní komunikace se dají odvodit problémy, se kterými se podnik může v rámci vnitřního komunikování potýkat. 21 TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN: HLOUŠKOVÁ, Ivana. Vnitrofiremní komunikace. Praha: Grada Publishing, 1998, 104 s. ISBN: MIKULÁŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. 2. dop. a přep. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN SKÁCEL, Josef; SOBČÍKOVÁ, Jana. Komunikační manuál pracovníka malé a střední firmy. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, s. ISBN
13 1.7 Problémy ve vnitřní komunikaci Komunikační procesy ve firmě mohou podporovat, ale také brzdit, a dokonce znemožňovat efektivitu organizačních procesů, proto podcenění tvorby a řízení firemního komunikačního systému může mít pro firmy katastrofické následky. 25 Mezi nejčastější problémy vnitrofiremní komunikace patří např. nerespektování mnohosměrnosti komunikace, tedy neuvědomění si, že komunikace uvnitř firmy probíhá jak ze shora dolů (vertikálně) a naopak, tak také horizontálně i napříč. Dále dochází k zahlcování informačních kanálů a k přeceňování formálních komunikačních prostředků. Tendence ignorovat nepříjemné, nevyhovující informace se také nemůže považovat za zásadu úspěšného komunikování uvnitř firmy. 26 Další problém se ukrývá v odmítání informací, které by ohrozily stabilitu, tedy informací avizující změnu. Nedocenění potřeby participativního prostředí a naopak uplatňování moci k jednostrannosti a zatajování informací se chápe také jako problematické. O problémech vnitrofiremní komunikace v českých firmách hovoří také Hloušková, která za ně považuje zastaralou organizaci práce, nedostatečnou otevřenost komunikace, hierarchický rozhodovací proces, příliš vysokou hierarchickou strukturu, nedostatečnou snahu a zájem pochopit svého komunikačního partnera, nedostatečný zpětnovazební systém a převážně jednosměrnou vnitrofiremní komunikaci. 27 Okruh problémů vnitrofiremní komunikace představuje podstatnou bariéru v úspěšném fungování celé organizace. Jejich odstraněním přispěje firma ke zkvalitnění firemní kultury, atmosféry a samozřejmě samotné komunikace. K tomu, aby mohly být tyto problémy odstraněny, musí být nejdříve identifikovány. Problémy vnitrofiremní komunikace nemusí být na první pohled zřetelné, proto se často přistupuje k analyzování a hodnocení vnitrofiremní komunikace, na jejímž základě může dojít k následnému odstranění problémů, a tedy i k rozvoji samotné vnitrofiremní komunikace. Samy problémy by se tedy daly chápat jako odrazový můstek pro rozvoj komunikační kompetence v rámci vnitrofiremní komunikace a v neposlední řadě jako podnět pro zkvalitnění organizační kultury. Jako jedna z efektivních 25 TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN: PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje: výkladový slovník. Praha: Akademia, 2002, 280 s. ISBN: HLOUŠKOVÁ, Ivana. Vnitrofiremní komunikace. Praha: Grada Publishing, 1998, 104 s. ISBN:
14 možností jak identifikovat problém a pracovat na zlepšení organizační kultury a potažmo na zkvalitnění vnitřní komunikace je využití externí firmy pro vnitřní audit těchto systémů, přičemž na jeho základě může dojít k navržení řady změn, které mohou znamenat posun k lepšímu. Externí firma je v tomto případě oproti vnitřním kontrolním mechanismům ve výhodě díky absence stereotypů a profesní slepoty. Navíc nemá žádné vazby na vnitřní vazby ve firmě či podniku Analýza a hodnocení vnitřní komunikace Pro poznání, analýzu a hodnocení efektivity systému vnitrofiremní komunikace lze použít přímo audit vnitrofiremní komunikace, jehož prostřednictvím získávají vedoucí představitelé firmy informace o stavu vnitřní komunikace, o stavu sociálních a pracovních vtahů k určitému okamžiku. 29 Je to nástroj kontroly komunikačních taktik, sítí, toků a činností, nástroj pro analýzu komunikace ve vztahu k mnohým klíčovým manažerským aktivitám. Zkoumá komunikační nástroje a komunikační kompetence. Identifikuje problémy způsobené lidským faktorem, které provázejí komunikační proces od odeslání informací až po jejich příjem a pochopení. Dále se zaměřuje na identifikaci změn v komunikaci, které byly způsobeny změnou komunikačních situací a podmínek komunikace, na identifikaci bariér komunikace a odhalování nejvýznamnějších a nejčastěji vznikajících komunikačních šumů. 30 K auditu vnitrofiremní komunikace se nepřistupuje jen v situacích, kdy se objeví ve vnitrofiremní komunikaci problémy, ale je také významný již jako preventivní nástroj pro předcházení problémům. Proto se doporučuje, aby byl prováděn pravidelně, nejlépe s ročním odstupem. 31 Přestože se u něj zdůrazňuje preventivní hledisko, často se k němu přistupuje až v krizových případech, kdy dochází ve firmě např. k úniku informací nebo k vysoké míře komunikačních konfliktů. Jeho cílem by mělo být především poznání úrovně vnitrofiremní komunikace a případně předvídání možných problémů. Komunikační audit získává v poslední 28 AUDITUS [online] [cit ]. Organizační kultura. Dostupné z WWW: < 29 TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN: SZARKOVÁ, Miroslava. Komunikácia v manažmente. Bratislava: EKONÓM, 2002, 198 s. ISBN: X. 31 TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN:
15 době na značné popularitě, protože uplatněním názorů a doporučení z něj plynoucích můžou firmy dosáhnout zlepšení úrovně své vnitrofiremní komunikace. Výsledky komunikačního auditu jsou východiskem pro systémové změny ve firmě. Na základě jeho závěrů by se měly navrhnout opatření na zavádění doporučení z něj plynoucích do každodenního chodu firmy. Audit vnitrofiremní komunikace se dá tímto chápat jako systematický rozbor komunikace uvnitř firmy, zahrnující v sobě několik možným postupů a hledisek. Jedním z nich je hledisko rozvojové, které lze chápat jako klíčové. Na základě auditu vnitrofiremní komunikace, může dojít ke zkvalitnění celého systému vnitrofiremní komunikace. Toto zkvalitnění je z velké části založeno na dobrých komunikačních schopnostech, lépe řečeno na komunikační kompetenci a jejím zdokonalování. Komunikační kompetence je jedna z klíčových kompetencí celoživotního učení, dnes tak ve všech směrech propagovaném trendu 32. Proto je následující oddíl věnován právě komunikační kompetenci ve vazbě na celoživotní učení. 2. KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE JAKO JEDNA Z KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ K vymezení profesní kompetence existuje řada přístupů. Koncept klíčových kompetencí má zcela logickou návaznost na rozvoj organizace. Klíčové kompetence jsou rozhodující nejen pro efektivní řízení a vedení lidí, ale i pro samotné rozvojové programy firmy v mnoha směrech. Abychom mohli hovořit o komunikační kompetenci jako jedné z klíčových kompetencí celoživotního učení, je na místě uvést samotný pojem klíčové kompetence a dát ho do souvislostí s pojmem celoživotní učení. 32 Kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A9 kompetence. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2011, last modified on 2011 [cit ]. Dostupné z WWW: < 15
16 2.1 Pojetí klíčových kompetencí Klíčové kompetence by se daly považovat za určitý druh metavědomostí a zacházení s vědomostmi. Jsou tudíž pomocí pro pochopení a řešení nejrůznějších problémů profesního vzdělávání a dalšího školení v rychle se měnících podmínkách. Nemohou nahradit odborné znalosti, ale mohou vést k jejich lepšímu využívání. Na druhé straně jsou odborné vědomosti základem pro jejich použití. Za klíčovou lze označit jakoukoli kvalifikaci, s jejíž pomocí může jedinec uplatnit odborné znalosti při řešení problémů a přenášet je na jiné oblasti. 33 Pro klíčové kompetence se používají také další názvy, jako např. nadoborové, interdisciplinární nebo core (kořenové, jádrové, centrální). 34 Poprvé byly klíčové kompetence popsány Mertensem v roce Dnes už se o nich nemluví jen v rámci podnikového vzdělávání, ale také v rámci vzdělávání školního a mimopodnikového. Lze vysledovat, že klíčové kompetence nabývají v dnešní době na důležitosti, proto jsou nejen v podnikovém vzdělávání hodnoceny velmi vysoko. Zejména velké podniky rozvinuly koncepty vlastního interaktivního vzdělávání. Malé a střední podniky bohužel takové podmínky po rozvoj klíčových kompetencí nemají. Mají však možnost obrátit se na vzdělávací centra a agentury, které mohou zprostředkovávat vzdělávání v těchto klíčových kompetencích dodavatelsky. Podle Belze a Siegrista zahrnují klíčové kompetence celé spektrum kompetencí přesahujících hranice jednotlivých odborností. Jsou výrazem schopnosti člověka chovat se přiměřeně situaci, v souladu sám se sebou, tedy chovat se kompetentně. 35 K tomu, aby člověk mohl disponovat kompetencemi, musí mít rozvinutou individuální kompetenci k jednání, která zahrnuje sociální kompetenci (interakce s lidmi), kompetenci ve vztahu k vlastní osobě a kompetenci v oblasti metod práce s informacemi a znalostmi. Proto je můžeme zařadit mezi měkké, lidské kompetence. Mezi klíčové kompetence se řadí nejrůznější schopnosti, které se vzájemně ovlivňují. Patří mezi ně schopnost řešit problémy, kreativita, schopnost myslet a učit se, zdůvodňovat a hodnotit, kooperovat a komunikovat, schopnost přijímat a nést odpovědnost, samostatnost a výkonnost. Tyto klíčové kompetence nevystupují samostatně, ale je třeba je chápat v jejich celkovém propojení, neboť se prolínají. Jejich nabývání se uskutečňuje formou procvičování. 33 BELZ, Horst, SIEGRIST, Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001, 375 s. ISBN: TURECKIOVÁ, Michaela. Řízení a rozvoj lidí ve firmách. Praha: Grada Publishing, 2004, 172 s. ISBN: BELZ, Horst, SIEGRIST, Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001, 375 s. ISBN:
17 Další pohled přináší Evropská unie, jejíž Evropský parlament a Rada doporučují svým členským státům rozvíjet klíčové kompetence všech občanů v rámci strategií celoživotního učení a využívat při tom dokumentu EU Klíčové kompetence pro celoživotní učení - evropský referenční rámec. Na základě tohoto dokumentu rozumíme pojmem klíčové kompetence kombinaci znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu. Klíčovými kompetencemi jsou ty, jež všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život. 36 Patří mezi ně komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizích jazycích, matematická kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií, kompetence k práci s digitálními technologiemi, kompetence učit se, sociální a občanské kompetence, smysl pro iniciativu a podnikavost, kulturní povědomí a vyjádření. 37 Klíčové kompetence Komunikace v mateřském jazyce Komunikace v cizích jazycích Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a Definice Komunikace v mateřském jazyce je schopnost vyjadřovat a tlumočit představy, myšlenky, pocity, skutečnosti a názory v písemné i ústní formě (poslouchat, mluvit, číst a psát) a vhodným a tvůrčím způsobem lingvisticky reagovat ve všech situacích sociálního a kulturního života při vzdělávání a odborné přípravě, v práci, doma a ve volném čase. Komunikace v cizích jazycích obecně vyžaduje stejné základní dovednosti jako komunikace v mateřském jazyce: je založena na schopnosti porozumět, vyjádřit a tlumočit představy, myšlenky, pocity, skutečnosti a názory v ústní i psané formě (poslouchat, mluvit, číst a psát) v příslušných společenských a kulturních situacích při vzdělávání a odborné přípravě, v práci, doma a ve volném čase podle přání či potřeb daného jedince. Komunikace v cizích jazycích rovněž vyžaduje takové dovednosti, jako je pochopení jiných kultur a jejich zprostředkování. Úroveň osvojení se bude lišit podle těchto čtyř dimenzí (poslouchat, mluvit, číst a psát) a jednotlivých jazyků, podle sociálního a kulturního zázemí, prostředí, potřeb a zájmů daného jedince. A. Matematická schopnost je schopnost rozvíjet a používat matematické myšlení k řešení problémů v různých 36 Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne o klíčových kompetencích pro celoživotní učení [online]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007, 11 s. [cit ]. Dostupné z: < 37 Iniciativa Škola21.cz [online] [cit ]. Příloha 1 Klíčové kompetence pro život v 21. století. Dostupné z WWW: < 17
18 technologií každodenních situacích. Vycházeje ze spolehlivého zvládnutí základních početních úkonů je důraz kladen na proces a činnost, jakož i na znalosti. Matematická schopnost zahrnuje na různých úrovních schopnost a ochotu používat matematické způsoby myšlení (logické a prostorové myšlení) a prezentace (vzorce, modely, obrazce, grafy a diagramy). B. Schopností v oblasti vědy se rozumí schopnost a ochota používat soubor znalostí a metod používaných k objasnění přírodních zákonů ke kladení otázek a k formulaci závěrů založených na důkazech. Schopnost v oblasti technologií je pojímána jako uplatňování těchto znalostí a metod v reakci na přání a potřeby lidí. Schopnosti v oblasti vědy a technologií vyžadují pochopení změn způsobených lidskou činností a občanskou odpovědnost každého jedince. Schopnost práce s digitálními technologiemi Schopnost učit se Sociální a občanské schopnosti Schopností práce s digitálními technologiemi se rozumí jisté a kritické používání technologií informační společnosti (dále jen TIS ) při práci, ve volném čase a v komunikaci. Předpokladem je základní znalost informačních a komunikačních technologií, tj. používání počítačů k získávání, hodnocení, ukládání, vytváření a výměně informací a ke komunikaci a spolupráci v rámci sítí prostřednictvím internetu. Schopností učit se se rozumí schopnost provádět tuto činnost a v procesu učení vytrvávat a schopnost zorganizovat si učení a efektivně hospodařit se svým časem a s informacemi, a to jak samostatně, tak v rámci skupin. Tato schopnost zahrnuje povědomí o vlastních postupech učení a vlastních potřebách, schopnost rozpoznávat dostupné možnosti a překonávat překážky za účelem úspěšnosti procesu učení. To znamená získávat, zpracovávat a osvojovat si nové znalosti a dovednosti, vyhledávat rady a využívat je. V rámci procesu učení, jak se učit, je nutné, aby studující vycházeli ze zkušeností z dřívějšího učení a ze životních zkušeností a znalosti a dovednosti používali v různých souvislostech doma, v práci, při vzdělávání a odborné přípravě. Rozhodujícími aspekty schopnosti je motivace a sebedůvěra jedince. Tyto schopnosti zahrnují osobní, mezilidské, mezikulturní, sociální a občanské schopnosti a pokrývají všechny formy chování, které jedince připravují na jeho efektivní a konstruktivní účast na společenském a pracovním životě, a to ve stále více rozmanitějších společnostech, a na řešení případných konfliktů. Občanské schopnosti jedince připravují na plné zapojení do občanského života na základě znalostí sociálních a politických koncepcí a struktur a k aktivní a demokratické účasti. 18
19 Smysl pro iniciativu a podnikavost Kulturní povědomí a vyjádření Smyslem pro iniciativu a podnikavostí se rozumí schopnost jedince převádět myšlenky do praxe, která předpokládá tvořivost, schopnost zavádět novinky a nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů. Tato schopnost je přínosná pro jednotlivce nejen v jejich každodenním životě doma a ve společnosti, ale i na pracovišti, pomáhá pochopit souvislosti jejich práce a umožňuje jim chopit se příležitostí a je základem specifičtějších dovedností a znalostí, které potřebují osoby zabývající se sociálními nebo obchodními činnostmi nebo podílející se na těchto činnostech a které by měly zahrnovat povědomí o etických hodnotách a podporovat řádnou správu. Uznání důležitosti tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků a emocí různými formami, včetně hudby, divadelního umění, literatury a vizuálního umění. 2.2 Klíčové kompetence v rámci celoživotního učení Dnešní společnost je společností založenou na znalostech. Ty jsou klíčem ke zlepšení zaměstnanosti a adaptability pracovních sil. Vědomosti a dovednosti, které člověk získává během dětství a dospívání v rodině, ve škole základní, střední či vysoké, pro celý život nevystačí. Zvyšují se nároky na schopnosti člověka, které by pružně reagovaly na požadavky společnosti. Proto se v dnešní době klade tak velký důraz na celoživotní učení, učení se v průběhu života, v celé jeho délce a šířce, tedy učení, které probíhá nejen ve školách a v rodinách, ale také v každodenním pracovním životě a ve volném čase. 38 Pracovní materiál Evropské komise z listopadu 2000 Memorandum o celoživotním učení o tomto problému pojednává komplexně a určil směr budoucí vzdělávací politiky pro Evropu. 39 O klíčových kompetencích se uvažuje z hlediska celoživotního učení proto, že jejich nabývání je celoživotním procesem, ve kterém se lidé neustále něco učí a přeučují, a že samy vybízejí k neustálému učení se, k procesům neustálých změn a k možnostem dalšího rozvoje osobnosti. 38 Celo%C5%BEivotn%C3%AD vzd%c4%9bl%c3%a1v%c3%a1n%c3%ad. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on [cit ]. Dostupné z WWW: < 39 Národní vzdělávací fond [online] [cit ]. Memorandum o celoživotním učení. Dostupné z WWW: < 19
20 Jejich nabývání je tedy trvalým procesem. Mají delší životnost než kvalifikace vázané na profesi, proto mohou sloužit jako základ pro další učení. Důležitost klíčových kompetencí v rámci celoživotního učení nejen v podnikovém prostředí plyne hned z několika faktorů, které se navzájem prolínají. Jedním z nich je požadavek na schopnost jedince adaptovat se na rychlé změny v profesním světě. Tato adaptace zahrnuje modifikaci, oživování a obohacování profesního specifického jednání. Dalším faktorem je fakt, že kvalifikace, které jsou omezeny na konkrétní situace, extrémně rychle zastarávají a stávají se tak bezcennými. Nové požadavky na vykonávání profese vyžadují kompetence přesahující jednotlivé kvalifikace. Nejen že se mění profesní obsahy, ale dochází také ke změně struktury profesního jednání a změně získávání profesních schopností, které spočívají v přechodu od práce založené na pokynech k práci založené na samostatnosti a týmovosti. 40 Klíčové kompetence jsou tedy nepostradatelným prvkem v procesu celoživotního učení. Na jejich uplatnění a především na jejich rozvoji je postavena celá filozofie celoživotního učení. Nedá se jednoznačně určit, která z klíčových kompetencí je ta nejdůležitější, protože všechny sehrávají důležitou roli a v zájemně se doplňují, nicméně z hlediska zaměření této práce na vnitřní komunikaci se hlavní pohled zaměří právě na kompetenci komunikační. 2.3 Komunikační kompetence v rámci vnitřní komunikace Komunikaci, respektive komunikační (komunikativní) kompetenci se nedá upřít její velký význam již proto, že je jednou z nejčastěji požadovaných klíčových kompetencí na trhu práce. I ve vnitrofiremním prostředí hraje jednu z nejdůležitějších rolí. Z tohoto hlediska je nutné si ji definovat a vymezit její obsah. Komunikativnost v pojetí klíčových kompetencí se dá definovat jako připravenost a schopnost jedince vědomě a harmonicky komunikovat, tzn. vypovídat o sobě ostatním co nejjasněji a nejsrozumitelněji, vědomě ostatním naslouchat, umět rozlišit podstatné od nepodstatného, být vstřícný k potřebám jiných a úzkostně dbát neverbálních signálů BELZ, Horst, SIEGRIST, Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001, 375 s. ISBN: BELZ, Horst, SIEGRIST, Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001, 375 s. ISBN:
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd KOMUNIKAČNÍ KOMPETENCE A JEJÍ ROZVOJ V RÁMCI VNITROFIREMNÍ KOMUNIKACE Bakalářská diplomová práce Autor práce: Aneta Ševčíková Vedoucí práce:
Více8 klíčových kompetencí pro celoživotní učení. Evropský referenční rámec. Evropská komise Doporučení Evropského parlamentu a rady z 18.12.
8 klíčových kompetencí pro celoživotní učení Evropský referenční rámec Evropská komise Doporučení Evropského parlamentu a rady z 18.12.2006 1 1. Komunikace v mateřském jazyce 2. Komunikace v cizích jazycích
VíceAutor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp
Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název
VíceStudijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod
Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy
VíceVýznam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb
Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách
VíceXD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
VíceObchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673
Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina
VíceAndragogika Podklady do školy
Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání
VíceKlíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové
VíceKlíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem
VícePolitika interní komunikace ČSÚ
Politika interní komunikace ČSÚ Český statistický úřad, 2016 obsah ÚVOD... 3 Strategický kontext komunikace... 3 Účel Politiky interní komunikace... 3 Cíle interní komunikace... 3 Základní principy interní
VíceMetodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů
1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality 3. Vzdělávací potřeby a cíle plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie 5. Příležitosti a hrozby (případové
VíceKonverzace v angličtině I
4.9.7. Konverzace v angličtině I Seminář je jednoletý, určen pro studenty čtyřletého studia, osmiletého studia a sportovní přípravy. Cílem přípravy je zvládnutí mluvených i písemných jazykových dovedností,
VíceKompetentní interní trenér
Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceKomunikace v průmyslové organizaci
Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry
VícePILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ
INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceZáklady managementu Řízení lidí. Ing. Ivana Pražanová
Základy managementu Řízení lidí Ing. Ivana Pražanová Historie Lidé na začátku minulého století hlavně nositeli fyzické síly Normy, úkolová mzda, personální agenda metody řízení Postupně se práce stala
VíceZástupce ředitele a personální práce
Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,
VíceZákladní personální činnosti organizace. Management I
Základní personální činnosti organizace Management I Řízení lidských zdrojů zabývá se dosahováním organizačních cílů prostřednictvím lidských zdrojů. lidský faktor je chápán jako faktor rozhodující o úspěšnosti
VíceElektronické formy vzdělávání úředníků
Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu vzdělávání Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121 500 Brojova 16 326
VíceFIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ
FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ VZDĚLÁVACÍ A VÝCVIKOVÉ KURZY Nabízíme: INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP PROGRAMY NA KLÍČ Význam má takové vzdělávání, které reaguje na zcela konkrétní potřeby. Kurzy v oblasti : sociálně
VícePříklad dobré praxe VIII
Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký
VíceMANAGEMENT I. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu
MANAGEMENT I T 28 EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V MANAŽERSKÉ PRÁCI ŘÍZENÍ KOMUNIKAČNÍCH TOKŮ IVANA NEKVAPILOVÁ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu
VíceKomunikace v organizaci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA V PRAZE PROVOZNĚ EKNOMICKÁ FAKULTA Komunikace v organizaci Teze diplomové práce Autor: Bc.Lenka Kaválková Vedoucí práce: Doc.Ing.Marie Horalíková 2003 Praha Úvod a literární
VíceSOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových
SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.
VíceZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB
ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB CROSSLINE SERVICES s.r.o. Jeremiášova 870 155 00 Praha 5 IČO: 241 43 065 DIČ: CZ24143065 Kontaktní osoba: Ing. Veronika Kimmer GSM: +420 777 755 618 veronika.kimmer@crosslineservices.cz
VíceANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC
ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích
VíceHodnocení pracovníků. Jaroslav Charbuský /ymfl 2019/
Hodnocení pracovníků Jaroslav Charbuský /ymfl 2019/ Hodnocení? Důležitá personální činnost Zabývající se zjišťováním toho, jak pracovník vykonává svou práci, jak plní úkoly Systematické posuzování výkonu
VíceVzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR
Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Společnost TEMPO byla založena na podzim roku 1996 v Ostravě. V roce 1998 jsme začali působit v Praze. Nyní školíme po celé ČR. Nabízíme vám
VíceVYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 1: PŘEDMĚT ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ STRUKTURA PŘEDMĚTU 1. Předmět řízení
Vícena trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek
na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,
VíceVýchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:
Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,
VíceProfil absolventa. Střední škola hotelnictví, gastronomie a služeb SČMSD Šilheřovice, s.r.o.
školní vzdělávací program Kosmetické služby Kosmetické služby Střední škola hotelnictví, gastronomie a služeb SČMSD Šilheřovice, s.r.o. PLACE HERE Kosmetické služby Uplatnění: Odborný pracovník v oblasti
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceSEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Seminář z českého jazyka Dovednost užívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra managementu. Metodické listy pro předmět PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra managementu Metodické listy pro předmět PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech
VíceVýznam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
VícePopis uplatnění absolventa
Popis uplatnění absolventa Absolvent oboru vzdělání Truhlář je středoškolsky vzdělaný pracovník s odborným vzděláním. Získané odborné dovednosti mu umožní uplatnit se v dřevovýrobách sériových i individuálních
Více4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie
4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
VíceOdborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D.
Odborné praktické vzdělávání aktuáln lní situace, výzvy a problémy 23.10.2013 Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií, Katedra sociální práce I. Úvod (význam
Více4.9.59. Seminář z chemie
4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní
VíceObchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673
Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V ANGLICKÉM JAZYCE (OKA) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina
VíceManagement sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky
Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Supervize a koučování v kontextu sociální práce Adéla Mojžíšová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cílem koučování
Více6.34 Společenskovědní seminář
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,
VíceS T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T
S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management
VícePROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.
PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
VíceNEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)
NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice
VíceMetodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie
Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceDVPP. Další vzdělávání pedagogických pracovníků. ATTEST, s.r.o. Lukáš Ducháček
DVPP Další vzdělávání pedagogických pracovníků ATTEST, s.r.o. Lukáš Ducháček Zvyšování kompetencí vedoucích pracovníků škol a školských zařízení Libereckého kraje v oblasti řízení a personální politiky
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceVzdělávací aktivity ve vzdělávání
Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo
VícePERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.
PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní
VíceVYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU. Vnitřní předpis stanovuje standardy vnitřního hodnocení kvality. Předpis upravuje zejména:
PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU
VíceŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU
ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích úředníků měst,
VícePředmět: Konverzace v ruském jazyce
Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který
VíceKritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Praha, červenec 2017
Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Praha, červenec 2017 1/115 Obsah Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Modifikace pro předškolní vzdělávání... 18 1 Koncepce
VíceAutor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp
Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo
VíceProgram pro zabezpečení a zvyšování kvality interního auditu. Ivana Göttingerová Odbor interního auditu a kontroly Magistrát města Brna
Program pro zabezpečení a zvyšování kvality interního auditu Ivana Göttingerová Odbor interního auditu a kontroly Magistrát města Brna Odbor interního auditu a kontroly oddělení interního auditu Oddělení
VíceKlíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu
Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
Vícesoustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení
KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VíceVYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S.
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE
VíceNěmecký jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VícePsychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a
VíceVáclav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem
Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce.
1. 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1. 1. 5 Další cizí jazyk Časová dotace 7. ročník 2 hodiny 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Předmět je zaměřen
VíceElektronické formy vzdělávání úředníků
Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu Elektronické formy úředníků Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína
VíceZáklady interní komunikace. 31.ledna 2011
Základy interní komunikace 31.ledna 2011 CO TO JE INTERNÍ KOMUNIKACE Interní komunikace se zabývá formálním i neformálním předáváním informací uvnitř organizace. Jejím cílem není pouhé zprostředkování
Více4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo
VíceEFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A
VíceUčíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace. Zpracoval Ing. Jan Weiser
Učíme se maturitní otázku Organizování z výkladové prezentace Zpracoval Ing. Jan Weiser Osnova prezentace Postup jak uložit obsah tématu do dlouhodobé paměti? Obecnější začlenění problému Funkce řízení
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceVYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Praha Katedra managementu. Metodické listy pro předmět B MANAGEMENT 1 (B_Man_1)
VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Praha Katedra managementu Metodické listy pro předmět B MANAGEMENT 1 (B_Man_1) Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech, teoriích,
VíceUČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice
UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti
VíceZástupce ředitele a personální práce
Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,
VíceDruhy a formy projektového managementu, projektový cyklus a úvod do vybraných nástrojů projektového managementu
Druhy a formy projektového managementu, projektový cyklus a úvod do vybraných nástrojů projektového managementu Druhy projektů Teoretická část Další možné členění projektů: Z pohledu základních rozlišovacích
VícePedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15
Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky
VícePoslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?
Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity
VíceUčební cíl: Obsahová náplň předmětu:
Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se
VíceVyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky
VíceHREA Excellence Award 2013
HREA Excellence Award 2013 I. Základní informace o projektu 2. kategorie společnost nad 500 zaměstnanců Název projektu: Kariérní plánování v centru sdílených služeb Siemens, s.r.o. Career@GSS Předkladatel
VíceSpecifikace předmětu veřejné zakázky Rozvoj lidských zdrojů v MPK v rámci projektu Komplexní rozvoj lidských zdrojů ve společnosti MP Krásno, a.s.
PŘÍLOHA Č. 1 Specifikace předmětu veřejné zakázky Rozvoj lidských zdrojů v MPK v rámci projektu Komplexní rozvoj lidských zdrojů ve společnosti MP Krásno, a.s. 1. PODROBNÁ SPECIFIKACE ZAKÁZKY Předmětem
VíceKompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio
Kompetence řídících pracovníků k zajištění rozvoje ICT ve škole či školském zařízení Osobní kompetenční portfolio Radek Maca NIDM Obsah prezentace Vize aneb modely budoucnosti škol Škola jako učící se
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceNOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY
NOVÁ KONCEPCE ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY INFORMACE O KONCEPCI ŘÍZENÍ VÝKONU SLUŽBY PhDr. Petr Jedinák, Ph.D. katedra managementu a informatiky, Fakulta bezpečnostně právní,
VícePříloha I.: Stupně aktivity 1
Příloha I.: Stupně aktivity 1 1 MAŇÁK, J. Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 134 s. Příloha II.: Rozvíjení vlastností tvořivosti po stupních 2 2 MAŇÁK, J. Rozvoj
VícePříloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK
Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních
VíceOrganizační chování. Poslání a cíle organizace
Organizační chování Poslání a cíle organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo
VíceSylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů
Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem
VíceODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013. Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje?
ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ KATALOG 2013 Motto: Víte, kde jsou Vaše zdroje? ODBORNÉ PORADENSTVÍ PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ AL-Consulting s.r.o. Metody strategického poradenství v dnešní době
Více