Vybrané části z knížky Pavla Říčana a Pavlíny Janošové Jak na šikanu, vydané nakladatelstvím GRADA v roce 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vybrané části z knížky Pavla Říčana a Pavlíny Janošové Jak na šikanu, vydané nakladatelstvím GRADA v roce 2010"

Transkript

1 Vybrané části z knížky Pavla Říčana a Pavlíny Janošové Jak na šikanu, vydané nakladatelstvím GRADA v roce 2010 Obsah: Předmluva 1. Úvodem 1.1. Tři příběhy z českých škol 1.2. Typický vývoj šikany ve školní třídě 1.3. Jde o epidemii? 1.4. Co můžeme dělat? 2. Co je šikana a jak se zjišťuje? 2.1. Definice šikany 2.2. Kde a kdy se šikana odehrává? 2.3. Je možno šikanu měřit? Závažnost jednotlivého případu šikany Stupeň zamoření šikanou 2.4. Kdo a koho šikanuje? 3. Kde se to v těch dětech bere? K teorii lidské agrese 3.1. Jak rozumět pojmu agrese 3.2. Instinkty biologický základ agrese 3.3. Agrese je naučené chování Jak lidé překonávají vnitřní zábrany proti agresi? 4. Třída známá neznámá. K psychologii dětské skupiny 4.1. Třída je skupina v dlouhodobém vývoji Třída má dvojí život, dvě tváře. 5. Šikana - hra o osmi hráčích 5.1. Agresor Z jakého rodinného prostředí pocházejí agresoři, jaká bývá jejich výchova? Jaký osobní vývoj máme od agresorů očekávat? 5.2. Oběť 5.3. Třídní publikum 5.4. Zastánce spolužák, který se aktivně zastává oběti 5.5. Pedagog 5.6. Rodiče Rodiče agresorů

2 Rodiče obětí 5.7. Místní komunita 5.8. Celá společnost 6. Vyšetřování šikany 6.1. Vznik podezření 6.2 Rozhodnutí o zahájení vyšetřování 6.3. Postup při vyšetřování 6.4. Úloha rodičů obětí při vyšetřování šikany 7. Výchovný zásah a náprava následků šikany 7.1. Co s agresory? Represe (a) Zastavení šikany (b) Uplatnění práva (c) Tresty Zvýšení péče o agresora Jádro práce s agresorem: změna postoje 7.2. Co s rodiči agresorů? 7.3. Co s oběťmi? 7.4. Co s rodiči oběti? 7.5. Co s dětským kolektivem? 7.6. Celkový postup školy při řešení šikany 7.7. Úloha rodičů při řešení šikany Rady pro rodiče agresorů Rady pro rodiče obětí 8. Prevence šikany 8.1. Prevence na úrovni školy jako celku 8.2. Prevence na úrovni jednotlivých tříd 8.3. Prevence na úrovni jednotlivců Poznámky pro náročné čtenáře Dodatky a přílohy Dodatek 1. Historie výzkumu a potírání šikany Dodatek 2: K definici šikany Dodatek 3. Šikana a výchova k tělesnému střetnutí Příloha 1. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (Vybrané části) Doporučená literatura

3 Předmluva Pro koho je tato knížka? Kdo je jejím adresátem? 1. Rodiče školních dětí, které postihla šikana od spolužáků nebo kterým šikana hrozí. Protože je v dnešní době šikana velmi rozšířená a vyskytuje se, i když méně často, i na velmi dobře vedených školách, měli by mít aspoň základní informace o ní všichni rodiče. Šikana je zrádná, jejím terčem se může stát i dítě tělesně a duševně vyspělé, s velmi dobrým rodinným zázemím, třeba jen proto, že neumí nebo není ochotno výt s vlky. Absolutně chráněný není nikdo. Doufáme, že knížka je dobře srozumitelná i pro bystrého středoškoláka, pro kterého se šikana z nějakého důvodu stala osobním problémem, buď proto že je sám ohrožen, nebo že by chtěl pomoct někomu jinému. 2. Učitelé a vychovatelé, kteří se s problémem šikany setkávají ve své praxi. Pro pedagogy má být tato knížka základní informací. Když si ji přečtou, neznamená to ještě, že zvládnou složitější případy šikany, na které narazí zvláště u starších dětí. (Totéž ostatně platí i pro řadu jiných školních problémů, jejichž řešení vyžaduje hlubší teoretické znalosti a pedagogické zkušenosti, případně i speciální praktický výcvik.) A co v knížce najdete? Co je jejím obsahem? 1. Osvědčené praktické návody. Šikana má různé formy a správný postup musí být případ od případu různý. Každá konkrétní situace vyžaduje odpovídající postup, jednak abychom poznali, oč přesně v daném případě jde, jednak abychom věděli, co dělat, odkud začít, a také kde a jak v případě potřeby hledat pomoc. 2. Základní teoretická orientace. Správný praktický postup vyžaduje vidět aspoň trochu pod povrch. Proto se ptáme: Proč a jak k šikaně dochází? Jak se jedno dítě stává agresorem a druhé jeho obětí? Působí v nás nějaký agresivní pud? A co se to děje se školní třídou, že i vzorně vychovávané dětí snesou, aby se ubližovalo jejich spolužákům, nebo se dokonce aktivně zúčastní vyložených surovostí? Proč zůstává šikana tak dlouho skrytá i před bystrozrakem velmi zkušených a svědomitých, humanistických učitelů s dobrým vztahem k dětem? Proč se o ní dozvídají i milující, inteligentní a vzorně pečující rodiče často až po týdnech nebo měsících, kdy jejich dítě těžce trpělo? Proč se často věc nedořeší a proč dokonce poctivé úsilí pedagogů a rodičů o nápravu vede paradoxně ještě ke zhoršení situace postižených dětí? Je třeba přiznat, že dosud nevíme tolik, kolik bychom potřebovali, ale pedagogická psychologie a sociální psychologie mají už řadu poznatků, které rodičům i pedagogům pomohou šikaně předcházet, včas ji odhalit i úspěšně řešit. Pro náročné čtenáře, kteří chtějí rozumět problému šikany hlouběji, než je třeba pro praktické účely, jsou určeny doplňky a vysvětlivky na konci knížky od stránky WWW. Odkazují na ně římské číslice jako zrovna tato: I Kdo jsou autoři této knížky? Profesor Říčan a docentka Janošová se dlouhodobě zabývají výzkumem lidské agrese v Psychologickém ústavu Akademie věd České republiky a zároveň vyučují na Karlově

4 Univerzitě v Praze. První z nich napsal knihu Agresivita a šikana mezi dětmi Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí (Portál, 1995). Tuto knihu zde teď vydáváme pod novým názvem, ovšem doplněnou a podstatně přepracovanou tak, jak to jednak umožňují, jednak i vyžadují výsledky dosavadního domácího i světového výzkumu a praktické zkušenosti, které se od té doby nahromadily. II 1. ÚVODEM 1.1. Tři příběhy z českých škol Začneme třemi konkrétními případy šikany. Jsou to příběhy, jaké nejsou sice na našich školách běžnou, každodenní skutečností, ale nejsou bohužel ani žádnou vzácností. Uvádíme je bez komentáře, protože mluví samy za sebe. (Jména a okolnosti jsou samozřejmě změněny, aby nebylo možno účastníky identifikovat.) Příběh první: Prvňáčka zatáhli kluci z třetí třídy do křoví, zkroutili mu ruce za záda, srazili ho na kolena: "Zejtra přineseš pajcku. A jestli cekneš, budeš se válet v krvi!" Prvňáček se svěřil mamince, ta se hned rozběhla za paní učitelkou. Její reakce: "Tohleto? Na naší škole? Vyloučeno! To si musel váš chlapec vymyslet." Večer si nešťastný prvňáček cosi maloval pastelkami. Padesátikorunu. Aby ukázal aspoň snahu... Příběh druhý: Čtrnáctiletá nenápadná gymnasistka Blanka, zatížená tím, že žila delší dobu v rozklížené rodině, se dostala v důsledku stěhování do nové, sehrané třídy. Trochu nešikovně se snažila zapadnout mezi ostatní. Jana, suverénní hvězda třídy, přišla s nápadem zahrát si s Blankou způsobem, kterým si děvčata hrají dost běžně: Holky, víte co, nebudeme s ní mluvit! Blanka nechápala, co se děje. Když se pokoušela vmísit do rozhovoru, spolužačky umlkaly a odvracely se, nebo se ozvala ironická poznámka či uchechtnutí. Blanka se snažila, jak dovedla, a bylo velmi zábavné sledovat její reakce, když třeba uslyšela nedolejzej! Děvčata, která s ní zpočátku normálně mluvila, se dostala pod tlak, aby nekazila hru, jež postupně zaujala i chlapce. Brzy seděla Blanka sama v poslední lavici, při rozdělování družstev v tělocviku zbývala vždycky poslední. Třídní profesorka Blančinu izolovanost zpozorovala, snažila se ji zapojit do kolektivu, ale bez úspěchu, třída se bavila vymýšlením různých důvodů, proč je nová spolužačka nemožná. Hra se z nejasných důvodů vymkla z obvyklých mezí a trvala několik měsíců. Vyvrcholilo to poznámkami jako smrdíš nebo podívej se na sebe, jak vypadáš! a dokonce co kdybys konečně vypadla no, odevšad! Blanka nevydržela, pokusila se o suicidium, 1 jen náhodou neúspěšné. (Rodiče se vrátili domů dříve, než měli, přiotrávené děvče se podařilo zachránit). Byla nutná psychiatrická hospitalizace. Rodiče našli Blance jinou školu, kde s pomocí delší psychoterapeutické péče jakž-takž zapadla mezi spolužáky.... Pro srovnání ještě jeden děsivý případ z Norska:

5 Tichý chlapec Kaj byl několik let obětí občasného šikanování, jež se v sedmé třídě vystupňovalo. Několik měsíců byl denně pokořován, spolužáci mu shazovali knihy ze stolku, lámali mu tužky, hlasitě se posmívali jeho odpovědím na učitelovy otázky, přezdívali mu červ. Učitel se při jeho ponižování obyčejně díval jinam. Jednou ho přinutili, aby vlezl oblečený do sprchy, brali mu peníze, musel pro ně v samoobsluze krást cigarety. Několik spolužáků ho litovalo, ale nikdo mu nepomohl. Když ho jednou přinutili lehnout si na záchodě do žlábku, odešel Kaj tiše domů a spolykal hrst prášků pro spaní. V dopise na rozloučenou napsal, že se cítí naprosto bezcenný a že na světě bude líp bez něj. Rodiče byli šokováni, neměli o ničem tušení. Chlapec se totiž bál, že kdyby si ve škole stěžovali, vedlo by se mu ještě hůř Jde o epidemii? Pamětníci, kteří chodili do školy před pětadvaceti lety nebo dříve, většinou šikanu z vlastní zkušenosti neznají. Bezpochyby se vyskytovala, k ubližování bezbranným a k jejich vykořisťování nejrůznějším způsobem docházelo od nepaměti. 2 Pedagogové ani psychologové ji však soustavně nezkoumali a ve škole jí bylo podstatně méně než dnes. Podle názoru profesora Olweuse z Norska, který problém soustavně zkoumal od začátku sedmdesátých let, za let šikany mezi skandinávskými školáky znatelně přibylo a vzrostla její brutalita. Ředitelé desítek pražských škol, s nimiž jsme o tomto tématu diskutovali v devadesátých letech, vyjadřovali stejný názor. Podle zkušenosti Bohumila Stejskala přibývá šikany u menších dětí a růst agresivity je zřejmý již v mateřském škole, kde děti bijí spolužáky, násilím se zmocní hračky a odmítají ji půjčit jiným apod. Bujení šikany pravděpodobně souvisí mj. se zřejmým úpadkem školní kázně a autority učitelů, který trvá dodnes. III Učitel je často rád, že uhájí sám sebe, a nedokáže zaručit bezpečí všem dětem. Některým rodičům ani nevadí, když se dozvědí, že jejich dítě ve škole ubližuje druhým. Vidí v tom dokonce důkaz, že se dovede prosadit, což je podle nich v moderním světě výhoda. Filosofové, kteří obyčejně vidí dál než ostatní, varují před všeobecným zeslabením smyslu pro dobro a zlo, pro řád a solidaritu mezi lidmi, blízkými i vzdálenými, v rodinách, na pracovištích i v politice, včetně té mezinárodní. Cení se úspěch, bohatství a ostré lokty CO JE ŠIKANA A JAK SE ZJIŠŤUJE? 2.1. Definice šikany 3 Šikana je ubližování někomu, kdo se nemůže nebo nedovede bránit. Obyčejně mluvíme o šikaně tehdy, když jde o opakované jednání, ve velmi závažných případech označujeme za šikanu i jednání jednorázové, s hrozbou opakování. Tuto definici je ještě třeba upřesnit.

6 (a) Šikanou nazýváme ubližování mezi těmi, kteří jsou ve stejném postavení, ve škole tedy mezi žáky nebo studenty, ve sportovním oddíle mezi sportovci, ve vězení mezi vězni, na pracovišti mezi spolupracovníky atd. Je samozřejmě možné nazvat šikanou i ubližování žákům ze strany učitele nebo i ubližování učitelům ze strany žáků, sekýrování pracovníků ze strany nadřízeného, jednání úředníka, který obtěžuje občany vyžadováním zbytečných potvrzení atd., těmito druhy šikany se zde však nezabýváme. (b) Mezi agresorem a obětí je osobní asymetrický vztah moci. To znamená, že oběť ví, kdo jí ubližuje, bojí se ho, je závislá na jeho rozmarech. (c) Jaké konkrétní ubližování označíme za šikanu? Obyčejně rozlišujeme šikanu přímou a nepřímou: Přímá šikana je velmi rozmanitá. Spočívá zejména (1) v násilí všeho druhu: působení bolesti bitím, kopáním, bodáním, pálením atd., ponižující tělesná manipulace obnažováním, nucením sníst nebo vypít něco odporného, poškozování a braní osobních věcí, oblečení, školních potřeb, jídla, peněz atd., tedy chování, jež zákon označuje a trestá jako loupež, (2) ve slovním napadání nadávkami, posměchem, urážením postiženého a jeho rodiny, (3) v zotročování, kdy je postižený hrozbami nebo bitím donucen konat něco ponižujícího nebo zakázaného, např. posluhovat svým pánům, ukrást pro ně něco v obchodě nebo dokonce pro jejich zábavu zkopat jiného žáka. Nepřímá šikana spočívá v sociální izolaci spolužáka, kterého druzí neberou na vědomí, se kterým se nemluví, je vylučován z činností skupiny atd. Tato forma, používaná častěji dívkami, je někdy trýznivější než přímá šikana (viz případ Blanka). Dítě se zoufale snaží zavděčit a přizpůsobit, může např. začít zlobit a lajdat, jen aby tak projevilo solidaritu se stádem a zavděčilo se, ale jen se víc zesměšňuje a v očích třídy ztrácí prestiž KDE SE TO V TĚCH DĚTECH BERE? K TEORII AGRESE Jak to, že děti ve škole přes všechno úsilí učitelů, přes všechny hrozby a prosby, tak často ubližují druhým dětem? Jak je možné, že v civilizované společnosti, a ve škole takřka pod nosem kvalifikovaných pedagogů jedno dítě nebo dospívající týrá druhého, ponižuje ho, různými způsoby se snaží mu způsobit utrpení a ještě z toho má radost, baví se tím? Mnohdy ani rodiče přes všechno úsilí nedokážou zabránit tomu, že se jejich děti perou. A stačí podívat se kolem sebe o televizní obrazovce nemluvě, abychom viděli nejrůznější násilí, od obyčejné facky až po krutou sadistickou vraždu. Je člověk od přírody agresivní? Je to dědičná, vrozená a neměnná vlastnost druhu homo sapiens? Nebo je za naše násilné chování zodpovědná výchova a celé působení společnosti, od malička až do dospělosti? Může za to rodina, násilí v televizi, počítačové hry? Odpověď není jednoduchá, chce to trochu teorie. Šikana je zvláštní druh agrese. Proto nám pomůže pochopit ji, když aspoň stručně načrtneme teorii lidské agrese Jak rozumět pojmu agreseiv

7 Agrese v politice znamená napadení, například válečné přepadení jednoho státu druhým. Podobně může přepadnout člověk člověka nebo lev gazelu, kterou loví, ale vlastně i bacil angíny může napadnout naše tělo - a pěkně agresivně! Jenže takhle bychom se daleko nedostali. Aby nám byl pojem agrese něco platný, když chceme porozumět šikaně, musíme ho nějak omezit. Zúžíme ho na vnitrodruhovou agresi, tj. agresi mezi příslušníky stejného druhu,v Sem patří třeba souboj jelenů v říji o laň, rvačka mezi psy o kus masa a loupežné přepadení s pistolí nebo s nožem v ruce. Je agrese vždycky něco špatného? Na první pohled ano. S tím slovem je spojena představa zla. Teprve když se nad tím zamyslíme, musíme přiznat, že někdy je agrese neškodná, např. ve sportu. Někdy je dokonce nutná a prospěšná, např. když policista násilím zneškodňuje zločince. Ve světě zvířat navíc nemá smysl mluvit o dobru a zlu. Ale i když se snažíme vědecky vyložit lidskou agresi, uděláme dobře, když otázku dobra a zla aspoň na chvíli dáme do závorky a soustředíme se na otázky jak a proč. VI 3.2. Instinkty VII biologický základ agrese První otázka, kterou většina lidí položí, zní: Kde se v lidech agrese bere? Je to něco vrozeného, člověku vlastního, snad nějaký pud, který se musí vybít anebo se člověk stává agresivním v průběhu života, třeba v důsledku nesprávné výchovy, takže se tomu dá zabránit? K této otázce se skoro automaticky připojuje další: Musí být války? Je válka nevyhnutelný osud lidstva? Agresoři 4 Jaké jsou děti, které šikanují své vrstevníky? Jaká je jejich osobnost? Z jakého prostředí pocházejí, jak se staly takovými, jaké jsou? A ptáme se i zcela prakticky: Podle čeho je poznáme? Agresor, ten, kdo se aktivně zúčastní šikany, zvláště ten, který ji začíná a vede (iniciátor), skutečně mívá určité typické vlastnosti. Jejich znalost nám pomůže odhadnout, kdo je agresorem ve skupině, kde k šikaně dochází, případně kdo by se jím mohl stát a je tedy z tohoto hlediska rizikový, i když zatím ve skupině šikana není. Ovšem pozor jak hned uvidíme, je zde mnoho výjimek a platí, že zdání často klame. - Agresor bývá tělesně zdatný, silný a obratný, vazba. Ale šikanu dokáže někdy perfektně vymyslet a zorganizovat i jedinec malý a slabý. Nepotřebuje se dokonce oběti ani dotknout, ani na ni promluvit! Inteligence spojená s bezohledností a krutostí může vyvážit nedostatek tělesné síly. To platí zvláště u dívek, i když v poslední době mívá dívčí šikana stále častěji formu fyzického násilí, sbližuje se tak s chlapeckou šikanou. (A naopak dodejme tělesně zdatné děti jsou většinou normální, neagresivní.) - Ve tváři agresora, v jeho mimice a fyziognomii (tj. ve výrazu i v rysech) můžeme často číst určitou hrubost. VIII Ale pozor, zlo se nejednou skrývá právě naopak za andělskou tváří a nevinným úsměvem. Andělská tvář a nevinný úsměv představují dokonce pro toho, kdo je jimi obdařen, pokušení zneužívat jich jako jedinečného mimikry sobecké bezohlednosti. (To je ostatně dobře známo z milostného života.) - Agresorem bývá rváč, žák, který má horkokrevný temperament, je vznětlivý, impulzivní, špatně se kontroluje a často se dostává do konfliktů, hned se pere. Ale ne každý rváč šikanuje! Mnoha rváčům chybí zlomyslnost a krutost, které je třeba k trýznění bezbranných.

8 A naopak ne každý, kdo šikanuje, je rváč. Šikanující agresor se může velmi dobře kontrolovat a pečlivě si vybírat čas i místo, aby šikanování utajil, nebo dokonce šikanu jen zorganizuje a s potěšením pozoruje, co dělají druzí. IX - Agrese, ve formě šikany i v jiných formách, bývá spojena s dalšími způsoby porušování školního řádu a pravidel chování. U agresora vidíme celkovou nekázeň, drzost, lhaní, krádeže a podvádění, ničení věcí ze zlomyslnosti, z nedbalosti nebo pro zábavu, i horší osobní hygienu. Ale pozor, nejeden pedagog se už nechal oklamat tím, že se spolehl na dojem očividné slušnosti a loajality vůči učitelům, a beznadějně pak selhal při vyšetřování šikany, když uvěřil informacím od slušného žáka, který se mu za zády vysmál. - Agresor mívá často slabší školní prospěch. To je při jeho neukázněnosti celkem pochopitelné. Nepotvrdila se však domněnka, že jeho chování je důsledkem zklamání nebo pocitu ponížení pro špatné známky. - Agresor mívá zakrnělé svědomí (pokud vůbec nějaké má). Chová se dobře jen tehdy, když se mu chce, nebo když je to pro něj výhodné. Nezná pocit viny, i když samozřejmě může velmi dobře vědět, co společnost chápe jako provinění a jak by se chovat měl. Může se také bát odhalení a trestu za to, co provedl, ale strach ještě není svědomí. V žádném případě u agresora nespoléhejme na jeho vnitřní zábrany. Použije jakékoli výmluvy, aby dosáhl svého, a bude přitom často velmi obratně mísit lež s pravdou. (Tady jsme obraz agresora pro názornost trochu přehnali. Ve skutečnosti u žádného dítěte nesmíme ztrácet naději, že se podaří probudit jeho svědomí a schopnost soucitu.) - Agresor bývá u spolužáků neoblíbený, vzbuzuje spíše strach než sympatie. Ano ale ani na tento znak se nelze spolehnout. Pozor na všeobecně oblíbené sociometrické hvězdy, které vždy dobře vycházejí s učiteli, vzorně spolupracují a mají výborný prospěch. Je-li ve třídě šikana, zvláště brutální a dlouho trvající, musíme mít naopak vždycky podezření, že s ní vlivní žáci souhlasí, pokud ji dokonce nevedou! Proč by jinak nevyužili svůj vliv k tomu, aby oběti ochránili? - Agresor si šikanou "hojí mindrák", je navenek tvrdý právě proto, že trpí pocity méněcennosti, nedostatkem sebevědomí, závidí svým spolužákům harmonický rodinný život nebo něco jiného, cítí se nešťastný a lze mu pomoci, jestliže porozumíme jeho tajné bolesti. To je rozšířený názor a často odpovídá skutečnosti. Nedostatek sebevědomí je ovšem u agresorů většinou skrytý, dokonce nevědomý, takže se jeví jako sebejistí, suverénní a neúzkostní, žádní ušlápnutí chudáčkové. - Agresor bývá dominantní, panovačný, rád ovládá druhé, bezohledně se prosazuje. Mít nad druhými moc, to mu chutná a užívá si toho právě při šikanování. Bývá arogantní, snadno se urazí, má sklon vidět agresi proti sobě i tam, kde žádná není. Svou suverenitou často získá přívržence, nohsledy, kteří ho obdivují a asistují mu při šikaně, z psovské oddanosti, z hlouposti a současně ze strachu. - Agresor bývá krutý, zlomyslný a škodolibý, ubližovat druhým je pro něho radostí. Lze mluvit o sadistických sklonech, ovšem v širším smyslu, než jak sadismus chápou sexuologové. Bývá bezcitný, chybí mu schopnost soucitu. Ale pozor, za určitých okolností (a platí to právě při rozjeté šikaně) ztrácejí schopnost soucitu často i děti, které jsou, nebo alespoň dosud byly, po citové stránce úplně normální. Když se pak šikana provalí, bývají pedagogové i rodiče šokováni tím, co vidí, odmítají tomu uvěřit a přijmou jakékoli vysvětlení, jen aby nemuseli čelit realitě.

9 - Agresorovi často chybí empatie, schopnost vcítit se do druhého. Je natvrdlý v tom smyslu, že hůře poznává, co druhým dělá radost a co jim vadí, co je uráží a zraňuje. (To se může projevit i týráním zvířat.) Schopnost empatie získává dítě s věkem a u některých jedinců se objevuje opožděně, což může být zaviněno nedostatky v rodinné výchově. Ale pozor, jedna z nejoblíbenějších výmluv při šikaně je, že si agresoři jen dělali legraci a nevěděli, že své oběti ubližují. Není vždycky snadné poznat, jestli jde v konkrétním případě o skutečný nedostatek empatie, nebo o pouhou výmluvu. Je to důležité pro výchovnou práci s agresory a s celým kolektivem. Nedostatek empatie ovšem nikdy šikanu neomlouvá. Michal Kolář odpozoroval tři zajímavé typy šikanujících agresorů, které zde alespoň vyjmenujeme: (a) Hrubý, primitivní impulzivní, (b )Velmi slušný, kultivovaný, narcisticky šlechtěný, někdy iu se sadistickými tendencemi v sexuálním smyslu, (c) Srandista, optimistický, dobrodružný, nezřídka oblíbený a vlivný Z jakého rodinného prostředí pocházejí agresoři, jaká bývá jejich výchova? Badatelé se shodují v tom, že agresivita (neboli sklon k agresivnímu jednání) se vytváří především v předškolním věku, dokonce už od prvních let života. Určitou roli hraje celá řada zděděných a vrozených sklonů, zejména vznětlivost a impulzivita (silné popudy k náhlému, nepromyšlenému jednání, které jedinec špatně ovládá) a menší citlivost k možným následkům jednání. Tyto vlastnosti však samy o sobě nevedou k agresivitě. Musí k nim přistoupit určitý způsob výchovy, resp. zacházení s dítětem. O co jde hlavně? - Nedostatek vřelého zájmu, citový chlad, ponižování, lhostejnost až nepřátelství ze strany rodičů, prudké výbuchy negativních citů nebo dokonce nenávist. - Fyzické a psychické násilí: bití, kruté tělesné tresty, nadávky, ponižování. - Panovačnost, nedostatek svobody vůči rodičům. - Tolerance k násilí, jehož se dítě dopouští vůči vrstevníkům ve školce nebo na hřišti (také vůči sourozencům). Rodiče dokonce nejednou přímo podporují a chválí své děti za násilné jednání, vidí v něm normální prostředek k dosahování cílů při jednání s druhými lidmi, zvláště mimo rodinu: Měj ostré lokty, co můžeš urvat, urvi, zadarmo ti nikdo nic nedá! Bývá to výchova malého dravce. (Rodiče netuší, že jeho drápy jednou pocítí sami na sobě. Nelze totiž povzbuzovat agresivitu a doufat, že se obrátí jen směrem mimo rodinu.) - Konflikty mezi rodiči, oslabení nebo dokonce rozpad rodiny, to vše podporuje dětskou agresi a náchylnost k šikaně. - Dětští agresoři pocházejí ze všech společenských vrstev. Zkušenost našich pedagogů říká, že mezi jejich rodiči se nápadně často vyskytují lidé, kteří se rychle společensky vyšvihli, zvláště bezohlední podnikavci, zbohatlíci, o jejichž poctivosti lze pochybovat. Celková etická a kulturní (nikoli technicko-civilizační!) úroveň takových rodin je obyčejně nízká. S tím bývá spojeno celkové výchovné zanedbávání dětí. Rodiče na ně nemají čas kvůli podnikání nebo kvůli jiné kariéře a snaží se jim to vynahradit luxusem, včetně astronomického kapesného. Jde o panské děti, které si bohužel mezi vrstevníky snadno získávají prestiž i vliv a zneužívají toho. Pedagogové se často bojí proti nim kázeňsky zakročit kvůli jejich vlivným rodičům, zvláště pokud jde zároveň o sponzory školy....

10 6.3. Postup při vyšetřování Uvedeme nejdříve - s mírnou karikující nadsázkou - zaručeně neúčinný způsob vyšetřování šikany, který někdy učitelé užívají a kterým spolehlivě docilují jen toho, že ztratí respekt a důvěru dětí. Při tomto způsobu učitel osloví třídu asi takto: "Tak jsem se, děti, dozvěděl, že ošklivě ubližujete tady Pepíčkovi. že se nestydíte!" Nato děti: "Ale pane učiteli, to není pravda!" Učitel: "Je to pravda, jeho maminka mi to říkala, viď, Pepíčku!" (Pepíček klopí hlavu, rudne, mlčí. Děti: "My o ničem nevíme." Učitel: "Jak to, že nevíte! Včera jste mu schovali tašku. A Láďa ho kopl. A minulý týden jste mu svlékli kalhoty a košili a zavřeli jste ho do skříně. A pokřikujete na něj, že má zaječí pysk." Děti: "Ale to my jsme si jen tak hráli!" (Pepíček nešťastně přikyvuje, že si jen tak hráli.)... "Tak my už to nebudeme dělat, pane učiteli." Co bude následovat, až učitel vytáhne paty, lze snadno uhodnout. Jisté je, že Pepíček víckrát "bonzovat" nebude a jeho maminka nejspíš také ne. Následuje popis jednotlivých kroků správného postupu. Uvidíme, kolik chyb se pedagogovi, kterého jsme karikovali v předchozím odstavci, podařilo udělat. Celé vyšetřování je obdobou vyšetřování policejního, v jehož technice jsou policisté podrobně poučeni a soustavně cvičeni. Kdo chce šikanu odborně vyšetřovat, měl by se s touto technikou seznámit. Zde uvedeme jen základní zásady a postupy, aplikované na náš problém. Základní schéma postupu je toto: 1. Rozhovory s informátory a oběťmi 2. Rozhovory se svědky 3. Rozhovory s agresory, resp. podezřelými Smyslem tohoto pořadí je připravit si co nejúplnější usvědčující materiál pro obvinění agresorů, u kterých je nutno předpokládat zejména jde-li o starší děti nebo dospívající úporné zapírání, často na první pohled neprůstřelnou obhajobu, a také ovlivňování svědků i oběti, zvláště jde-li o pokročilou šikanu spojenou s ovládnutím celé třídy terorem, jak jsme to popsali v oddíle 4.2. Může se dokonce stát, že oběť dlouhodobé šikany nakonec v zoufalství napadne jednoho z agresorů, zraní ho a spolužáci ji svorně označí za nebezpečného agresora, který již dlouho ohrožoval celou třídu. Oklamání vyšetřujícího pedagoga budou pak považovat za bravurní výkon, o němž se bude dlouho hrdě a vítězoslavně vyprávět. Uvedené pořadí kroků je jen orientační. Zvláště je nutno počítat s tím, že tam-tamy se rozezní třeba hned poté, co jsme začali vyšetřovat, ba dokonce ještě dříve, např. když se oběť svěří se svým úmyslem žalovat někomu, kdo neudrží jazyk za zuby, nebo když se její rodiče prořeknou před svými přáteli a sdělí jim, co se dozvěděli od svého dítěte a na co si půjdou do školy stěžovat. Pedagog vyšetřující šikanu u dětí je v obrovské nevýhodě proti policejnímu vyšetřovateli, který hlavní podezřelé okamžitě zatkne a izoluje ve vyšetřovací vazbě, přičemž svědkům za případnou lež hrozí trest křivé svědectví je trestným činem! (A přitom škoda ve výši několika desítek tisíc korun, kterou způsobí nějaký podvodníček, je zanedbatelná ve srovnání s morální a psychologickou škodou, kterou způsobí šikana.) Ideální samozřejmě je nashromáždit co nejvíce informací od oběti a svědků, a teprve pak uhodit na předpokládané agresory. Agresory je však třeba (skoro za každou cenu) vyslechnout dříve, než se začnou domlouvat na tom, jak budou jednotně lhát, a než začnou instruovat své

11 poslušné svědky, jak mají vypovídat. Moment překvapení je často rozhodující. Mysleme na to, že většina dětí s sebou nosí mobilní telefon a informace se šíří bleskově. Pedagog tedy musí pružně a na vlastní triko rozhodovat o tom, jaké pořadí kroků zvolí, jednotlivé kroky podle potřeby rozdělit a opakovat. Vraťme se však ke klasickému schématu. (1) Výchozí informace Informace, na jejímž základě se učitel rozhodne zahájit vyšetřování šikany, přichází z různých zdrojů a různým způsobem. Podle toho se řídí i celý postup, který bude od případu k případu různý, bude však přísně dodržovat základní zásady, které postupně uvedeme. Učitel se např. může k vyšetřování rozhodnout na základě přímých a nepřímých známek, jež jsme popsali, aniž s někým mluvil, nebo může přistihnout agresory přímo v akci a vyšetřování pak slouží k objasnění všech okolností a průběhu, který šikana měla. Všechny možnosti nemůžeme probrat. Předpokládejme však, že na počátku byla důvěrně podaná informace (nepopulárním, ale přesným slovem udání). Jaký bude postup v tomto případě? První kroky: Učitel především promluví s tím, kdo ho o šikaně informoval, přičemž udělá vše, co je v jeho silách, aby tento rozhovor utajil. Nejdřív nechá referenta vyprávět vlastními slovy (povzbuzuje ho, aby mluvil co nejvíce). Pak se ho podrobně vyptá na všechny podrobnosti a okolnosti: Co se dělo (přesně popsat!), kde a kdy se to dělo, kdo co dělal a říkal (pokud možno doslova), kdo u toho byl, co k tomu vedlo (co předcházelo), proč se přítomní chovali tak, jak se chovali, kdo všechno jsou agresoři (především kdo byl iniciátorem) a kdo všechno oběti atd. Při tomto rozhovoru se zaměříme na vztah informátora k oběti i k agresorům, a zvážíme, zda je informace vnitřně konsistentní a věrohodná. Je-li referentem sama oběť, oceníme důvěru, kterou nám svým sdělením projevuje, ujistíme ji svou podporou a ochranou, zeptáme se, jak si představuje naši pomoc a podle možnosti k tomu v dalším postupu přihlédneme. 5 Tento dotaz by však neměl vyznít tak, jako kdybychom si nevěděli rady. Oběť potřebuje především povzbuzení a naději! Vždycky ovšem myslíme i na to, že může jít o falešné udání. Není-li referentem oběť, je rozhovor s ní (k němuž musí být pozvána co nejméně nápadně) nejbližším dalším krokem. Pokud usoudíme, že je to pro oběť v danou chvíli únosné, můžeme ji požádat, aby hned na místě sepsala, co nám řekla. Jestliže došlo k viditelnému zranění, je třeba je vyfotografovat, v případě potřeby neváháme angažovat lékaře a policii. (Rozhodneme-li se k tomu, je dobře udělat to bez prodlení. Odklad by neprospěl ani oběti, ani pověsti školy.) X Ochranu oběti je třeba zajistit co nejdříve a být v ní co nejdůslednější. Nikdy si nejsme jisti, kdy se vyšetřování prolákne a agresoři ji budou podezírat z bonzování. Ať ve skutečnosti přišlo udání odkudkoli, jejich snaha pomstít se je velmi pravděpodobná. Je nutno pamatovat na bezpečný doprovod cestou ze školy a do školy. V krajním případě musí dítě zůstat mimo školu, a to i delší dobu, než v řešení dostatečně postoupíme. Ochrana oběti musí zahrnovat i zamezení dosavadního běžného týrání. Tento zásah někdy automaticky vede k prozrazení skutečnosti, že jsme se o šikaně dozvěděli, a tedy že oběť nemlčela. Oběť sice našla odvahu svěřit se nám, ale prosí, abychom nic nedělali, protože se bojí pomsty. To je zlé dilema. Olweus radí přemlouvat dítě, aby s tímto prozrazením souhlasilo, v krajním případě však šikanu zamezit i bez jeho souhlasu. 1 Suicidium = sebezabití. Neužíváme slova "sebevražda", které má odsuzující přízvuk; ten není u některých suicidií na místě. Sebezabití může být následkem choroby, někdy to může být i statečný čin.

12 2 Viz Příloha 1. Dějiny šikany, jejího zkoumání a potírání 3 Viz Dodatek 2, K definici šikany 4 Užíváme často slovo "agresor" místo "šikanující dítě", "aktér šikany" apod., protože je to kratší. Jak ale uvidíme, nelze říct, že každé agresivní dítě šikanuje. 5 V případě těžké šikany je rozhovor mimořádně náročný. Vyžaduje dovednosti policejního vyšetřovatele, ale zároveň i klinického psychologa, který respektuje psychický stav oběti a dokáže překonat obtíže, které z něj plynou (viz Říčan, Krejčířová, Dětská klinická psychologie ). Z psychologického hlediska je často na místě i laskavý fyzický kontakt. I Tato knížka přesto obsahuje jen minimum teorie a informací o vědeckých výzkumech a o praktických zkušenostech jiných autorů, o něž se opíráme. To se týká jak světových autorů včetně Dana Olweuse, tak českých autorů, včetně neopominutelného Michala Koláře. Nechceme běžné čtenáře odradit množstvím podrobností a citací. Pedagogy, kteří mají o šikanu hlubší zájem, psychology v praxi a ve výzkumu, stejně jako jiné zainteresované odborníky, odkazujeme na svoji připravovanou knihu Psychologie šikany. Má vyjít v nakladatelství GRADA za dva roky. Bude bohatě dokumentována a budeme se v ní vyrovnávat i s názory odborníků, s nimiž nesouhlasíme, jak v teorii, tak i v praxi. II Základem našich znalostí šikany a metod, jak jí čelit, zůstává dosud průkopnické dílo norského agresologa (badatele v psychologii agrese a násilí) profesora Dana Olweuse, který problému věnoval posledních tří desítiletí minulého století. Na jeho myšlenkách staví dosud i světový výzkum a praxe v tomto oboru. V souladu se současnou psychologií se však více zaměřujeme na sociálně psychologickou analýzu šikany jako dění, na němž se tím či oním způsobem podílí, a kterým také trpí, celá postižená skupina. Za rozhodující považujeme, jak děti samy a také jejich učitelé a rodiče rozumějí tomu, co se s nimi děje, a především jak se snaží zlu čelit na základě svého etického cítění a chápání. III V naší společnosti, stejně jako na celém Západě, ke kterému patříme, převládlo přesvědčení, že každé omezení osobní svobody a práva na sebeuplatnění je zlem. Jaksi se přitom zapomnělo, že svoboda každého jedince končí tam, kde bere svobodu druhým, zvláště slabším mezi námi. IV V podobném smyslu jako slovo agrese se užívá slovo násilí, které vyjadřuje spíše způsob, jakým se agrese uskutečňuje. V této knížce nebudeme agresi a násilí přísně rozlišovat. V To je důležité i při zkoumání agrese jinde v živočišném světě. Když např. lev napadne zmíněnou gazelu, děje se v něm něco podstatně jiného, než když se utká s jiným lvem. Fungují přitom jiná mozková centra a lev to prožívá (jestli u lva můžeme mluvit o prožívání) jinak. Podobně když řezník poráží vepře, prožívá něco jiného, než když se rve v hospodě nebo zápasí v ringu; pokud si to splete, je zle. Takže budeme uvažovat jen o agresi mezi lidmi, i tak to máme pořád ještě hodně složité. VI Slavný biolog Konrad Lorenz nazval svou knihu o agresi v přírodě (do přírody samozřejmě zahrnuje i člověka) ironicky "Takzvané zlo", čímž říká, že pro biologa otázka dobra a zla neexistuje. Pro Američany, kteří dovedou být velkými moralisty a ideology, byla tato ironie zřejmě příliš "silná káva", Lorenzovu knihu si v překladu vydali pod neutrálním názvem "O agresi". My ovšem od té doby, kdy Kain zabil Abela, vnímáme agresi především jako něco zlého a těžko chápeme, jak mohou biologové nebo sociologové mravní hledisko odsunout stranou a studovat agresi takzvaně objektivně. Čtenář nechť se nenechá tímto

13 sporem zmást. Mluvíme o něm jen proto, že mu při uvažování o agresi nikdy nemůžeme docela uniknout, máme ho totiž v sobě, otázka dobra a zla je tak základní a tak naléhavá, že jí neutečeme ani do vědy. Proto je naše uvažování o agresi nutně trochu rozporné. Když toto víme, bude se nám myslet jasněji, i když trochu složitěji. Pokud na to zapomeneme - a to je případ některých vědců - vzniká pravé zmatení jazyků. VII Běžný čtenář této knihy nepotřebuje odlišovat instinkt a pud, nejsou v tom ostatně jednotní ani vědci. Dobrá možnost je chápat instinkt jako něco automatického, vrozeného, jako to, co působí okamžitou reakci na určitý podnět. Pud je naproti tomu něco, co se vytváří během života na základě určitých instinktů v procesu učení. Proto se např. projevy sexuálního pudu u různých lidí značně liší, a pro agresivní pud platí totéž. VIII Tvary obličeje a mimický výraz, k němuž má člověk sklon, ovlivňuje do určité míry jeho psychiku i chování. Proč tomu tak je? Jednak jeho vzhled určuje repertoár jeho dobře srozumitelných neverbálních sdělení, jednak ho jeho okolí bezděčně tlačí do role, která odpovídá tomu, jak vypadá. Například drobná asymetrie úst může působit dojmem ironického úšklebku, což svádí okolí k tomu, aby v něm vidělo kritického šťouru, a on je pak také v této roli úspěšný (a často mu nezbývá nic jiného, než právě tuto roli hrát). Co to znamená pro učitele? Měl by to být právě on, kdo překoná předsudky okolí a pomůže žákovi, aby byl sám sebou, místo aby se nechal natlačit do role, kterou mu vnucuje jeho okolí, protože na to vypadá. IX Jaký přesně je vztah mezi celkovou agresivností a tím, jestli dítě šikanuje, nebo nešikanuje druhé? Jestliže stanovíme stupeň celkové agresivnosti podle toho, jak se dítě chová k dospělým (drzost, vulgární řeč atd.) i k vrstevníkům (začíná rvačky, prosazuje se silou, hrubě nadává), zjistíme, že mezi procenty nejagresivnějších dětí se vyskytne asi polovina šikanujících, druhá polovina se na šikaně nebude podílet.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Název školy: 2. Znáš ve svém okolí někoho, kdo šikanuje jiné děti? a) ano b) ne

Název školy: 2. Znáš ve svém okolí někoho, kdo šikanuje jiné děti? a) ano b) ne PŘÍLOHA č. 1 DOTAZNÍK PRO ŽÁKY Název školy: Třída: Jsem: chlapec - dívka 1. Co podle tebe znamená výraz šikana? a) opakované posmívání a zesměšňování b) bití c) braní a poškozování věcí d) vymáhání věcí

Více

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana

Program proti šikanování 1. Právní východiska. 2. Předmět. 3. Vymezení pojmu šikana Základní škola a mateřská škola Ostrava - Zábřeh, Kosmonautů 13, příspěvková organizace Program proti šikanování 1. Právní východiska Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013. Mgr.

Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013. Mgr. Základní škola a Mateřská škola Milíkov, příspěvková organizace Milíkov 104, 739 81 Milíkov PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ 2012/2013 Ředitel Mgr. Hana Gorgolová Telefon na ředitele 558 362 118 E-mail na ředitele

Více

Odpovědnost učitele základní školy. Seminář Centra pro rodinu VEGA, Kladno

Odpovědnost učitele základní školy. Seminář Centra pro rodinu VEGA, Kladno Odpovědnost učitele základní školy Seminář Centra pro rodinu VEGA, Kladno Téma prezentace postupy a řešení problémů spojených s rizikovým chováním z pohledu etických norem a práva, se kterými se v prostorách

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

V každém z nás je vrozená potřeba uspokojení, uznání, úspěchu, snaha dominovat.

V každém z nás je vrozená potřeba uspokojení, uznání, úspěchu, snaha dominovat. Otázka: Šikana Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nikola Petráčková Nemoc sociálních vztahů, úmyslné ubližování. Šikanování je projev sociální patologie. Šikana není občasná rvačka nebo hádka.

Více

1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU. Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006. Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12.

1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU. Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006. Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12. 1. DODATEK KE ŠKOLNÍMU ŘÁDU Projednán a schválen pedagogickou radou dne: 4. 12. 2006 Projednán a schválen školskou radou dne: 4. 12. 2006 Dodatek nabývá účinnosti dne: 5. 12. 2006 1. Vnášení, držení, distribuce,

Více

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy

4) Šikana z hlediska zákona: Nezletilému je možné nařídit ústavní výchovu stanovený dohled 5) Prevence šikany Každý pedagog a celé vedení školy Školní program proti šikanování Táborské soukromé gymnázium a Základní škola, Zavadilská 2472, Tábor Program proti šikanování vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny:

Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole. Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny: Základní škola,jungmannova 660,Roudnice n.l. Program proti šikanování ve škole Č.j.:2/2009 Účinnost od:1.4.2009 Spisový znak: Skartační znak: S 10 Změny: Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Kyberšikana a bezpečnost dětí

Kyberšikana a bezpečnost dětí ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Kyberšikana a bezpečnost dětí Mgr. Vladimíra Sehnalová, Ph.D. Prevence rizikového chování

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

íznaky šikany: ímé znaky šikanování mohou být nap íklad: Posm šné poznámky na adresu žáka, poko ující p

íznaky šikany: ímé znaky šikanování mohou být nap íklad: Posm šné poznámky na adresu žáka, poko ující p Příznaky šikany: Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. Nechuť

Více

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt

1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL PŘÍKLAD: Libor slíbil, že pojede do Brna svou služební dodávkou a sveze svého kamaráda, který potřeboval z Brna odvézt 1. PASIVNÍ KOMUNIKAČNÍ STYL zakoupené zboží. Mezitím se situace změnila. Libor do Brna Libor trpí, má výčitky svědomí, přece to slíbil. Cítí povinnost kamaráda svézt, přestože se mu to nehodí. Naznačí

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování (Součást Minimálního preventivního programu) Zpracováno podle MP Č.j.24 246/2008-6 Základní škola a mateřská škola Osová Bítýška Školní rok 2013/2014 Obsah 1.Charakteristika šikanování,

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ č.j. Š/X/1/01092013 Základní škola Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou výňatek CÍL Cílem programu

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany Řešení šikany Objevily se v některé ze škol ve vaší obci v poslední době případy šikany? Mezi dětmi a mladistvými je dnes celá řada potenciálních příčin neporozumění, napadání či psychického a fyzického

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Prevence rizikového chování

Prevence rizikového chování Prevence rizikového chování Šikana je označení, které obsahuje zhruba tyto momenty chování: je cílené vůči druhé osobě, záměrem je oběti zastrašit, ohrozit, zesměšnit, toto chování je časté, opakované

Více

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník Šikana a spokojenost žáků se vztahy vtřídním kolektivu v průběhu základní školní docházky (užší kritérium: šikana skoro každý den nebo týden) Pavel Letý Pedagogicko psychologická poradna Nový Jičín 28

Více

Program proti šikanování příloha minimálního preventivního programu 2012/2013

Program proti šikanování příloha minimálního preventivního programu 2012/2013 Program proti šikanování 2012/2013 Program proti šikanování příloha minimálního preventivního programu 2012/2013 ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice Obránců míru 369 742 21 Kopřivnice 1 Krizový plán pro

Více

Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014. Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r.

Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014. Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r. Příloha č. 1 Minimálního preventivního programu šk. r. 2013 / 2014 Primární prevence v tématických plánech vyučovacích předmětů ve šk. r. 2013 / 2014 ročník předmět téma měsíc 1.r. Prvouka Jsem školák

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

Příprava na start 1: Nefér výhoda?

Příprava na start 1: Nefér výhoda? Příprava na start 1: Nefér výhoda? 29.12.2014 Než půjde naše dítě poprvé do školy, má za sebou již šest nebo sedm let vývoje, kdy je schopno se samo se učit, byť to bylo s naší pomocí jako rodičů, od kamarádů,

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Jablonec nad Nisou- Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou Výňatek OBSAH: 1. PRÁVNÍ VÝCHODISKA 2. CÍL 3. ÚKOLY 4. CHARAKTERISTIKA

Více

Manuál pro řešení nežádoucích jevů

Manuál pro řešení nežádoucích jevů Manuál pro řešení nežádoucích jevů ŠIKANA Obsah: OBSAH:... 1 1 ŠIKANOVÁNÍ JE VŠUDYPŘÍTOMNÉ A MŮŽE NÁS DOPROVÁZET PO CELÝ ŽIVOT.... 2 1.1 CO JE A CO NENÍ ŠIKANA.... 2 1.2 PREVENCE ŠIKANY... CHYBA! ZÁLOŽKA

Více

agresor, oběť Pojmy: agrese, agresivita, agresivní

agresor, oběť Pojmy: agrese, agresivita, agresivní Co nás n čeká?? Opakování pojmů: šikana, druhy šikany, agresor, oběť Pojmy: agrese, agresivita, agresivní chování Šikana (šikanov( ikanování) Šikana je každé chování,, které splňuje tyto znaky: 1. je cílenc

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Pedagogicko psychologická poradna Plzeň, pracoviště Plzeň-sever. Příjmení a jméno:... nar.:... Bydliště s adresou, PSČ:. č. tel.: Žák třídy:, Škola v

Pedagogicko psychologická poradna Plzeň, pracoviště Plzeň-sever. Příjmení a jméno:... nar.:... Bydliště s adresou, PSČ:. č. tel.: Žák třídy:, Škola v Příjmení a jméno:... nar.:... Bydliště s adresou, PSČ:. č. tel.: Žák třídy:, Škola v... Rodné číslo dítěte:. Určeno pro vyšetření žáků 1. až 8. tříd ZŠ Velmi důvěrné! Sdělení rodičů Milí rodiče, Vaše dítě

Více

Psychická krize. Pojem krize

Psychická krize. Pojem krize Tento text je určen pouze ke studijním účelům; použité zdroje (a zároveň velmi doporučená literatura): Špatenková,N.a kol.: Krize psychologický a sociologický fenomén, Vodáčková,D.: Krizová intervence,

Více

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy

I. Úvod. II. Sociálně patologické jevy Zpracovaly: Mgr. Lenka Sýkorová Mgr. Věra Jaborová I. Úvod Nárůst sociálně patologických jevů včetně zneužívání návykových látek u dětí školního věku se stává celospolečenským problémem. Primární prevence

Více

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu

PRVNÍ KAPITOLA. Vstupujeme na cestu PRVNÍ KAPITOLA Vstupujeme na cestu Možná, že některé z následujících myšlenek se vám zdají povědomé Kdyby se změnil/a, všechno by bylo v pořádku. Nemohu ovlivnit tuto bolest, tyto lidi a to, co se děje.

Více

Kriminalita dětí a mládeže Karlovarský kraj Zkušenosti policie se šikanou na školách - Kazuistika

Kriminalita dětí a mládeže Karlovarský kraj Zkušenosti policie se šikanou na školách - Kazuistika Kriminalita dětí a mládeže Karlovarský kraj Zkušenosti policie se šikanou na školách - Kazuistika Trestná činnost dětí a mládeže Karlovarský kraj Věková struktura pachatelů 2. 1. - 13.11. 2012 1.1. 13.

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

SANKČNÍ ŘÁD. Celý sankční řád není vytvořen proto, abychom žáky trestali, ale abychom vytvořili jasná pravidla, vedoucí k příznivému klimatu ve škole.

SANKČNÍ ŘÁD. Celý sankční řád není vytvořen proto, abychom žáky trestali, ale abychom vytvořili jasná pravidla, vedoucí k příznivému klimatu ve škole. SANKČNÍ ŘÁD V souladu s preventivním programem zabývajícím se rizikovými faktory chování žáků jsme vypracovali následující sankční řád, který je nedílnou součástí řádu školy. Je v něm stanoven procesní

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Naším cílem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině a podporovat širší přístup dětí a mládeže ke kulturním statkům. Předčítání rozvíjí paměť

Více

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví 1/8 V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví V.8.1.II 2. stupeň V.8.1. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět svým obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací

Více

PREVENTIVNÍ PROJEKT KAMARÁD SOBĚ A DRUHÝM

PREVENTIVNÍ PROJEKT KAMARÁD SOBĚ A DRUHÝM PREVENTIVNÍ PROJEKT KAMARÁD SOBĚ A DRUHÝM V úterý 3.5. 2011 jsme zahájili na naší škole projekt prevence Kamarád sobě a druhým. Jeho součástí jsou komunitní kruhy (KK) na 1.stupni, aktivity s peer aktivistkami

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha č. 1 k MPP

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha č. 1 k MPP ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha č. 1 k MPP Mgr. Hana Pražanová, ředitelka školy Vypracoval: Mgr. Eva Pipková, zástupkyně ředitelky školy pro MŠ Mgr. Jarmila Vodičková, školní metodik prevence Schválil:

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy)

BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy) BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy) Stereotypy, jak je rozpoznat a využít při práci s klienty i v rámci týmu ANOTACE KURZU Introverti jsou asociální! Věc dělaná na poslední chvíli bude odfláknutá!

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Povinná školní docházka

Povinná školní docházka Povinná školní docházka Školský zákon č. 561/2004 Sb., ve znění k 1. 1.2012 36 Plnění povinnosti školní docházky (3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě

Více

158 BEZPLATNÁ LINKA PRO POMOC DĚTEM V KRITICKÉ SITUACI

158 BEZPLATNÁ LINKA PRO POMOC DĚTEM V KRITICKÉ SITUACI DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA HASIČI 150 ZÁCHRANNÁ SLUŽBA 155 POLICIE 158 BEZPLATNÁ LINKA PRO POMOC DĚTEM V KRITICKÉ SITUACI 800 15 55 55 PRÁZDNINY A SVÁTKY PODZIMNÍ PRÁZDNINY VÁNOČNÍ PRÁZDNINY POLOLETNÍ PRÁZDNINY

Více

Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist.

Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist. 1 Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist. Benjamín je poslední, s nímž Jákob mluví o jeho životním poslání. Byl druhým synem milované Ráchel,

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

PREVENCE ŠIKANY. A. Hadwigerová, ředitelka školy. Pedagogická rada projednala dne 24.1.2008

PREVENCE ŠIKANY. A. Hadwigerová, ředitelka školy. Pedagogická rada projednala dne 24.1.2008 Základní škola a mateřská škola Frýdek-Místek Chlebovice, Pod Kabáticí 107, příspěvková organizace Vypracovala: PREVENCE ŠIKANY Pedagogická rada projednala dne 24.1.2008 A. Hadwigerová, ředitelka školy

Více

Preventivní program školy

Preventivní program školy Preventivní program školy Preventivní program prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže pro ZŠ M. Alše pro školní rok 2015 / 2016 (akceptující Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování na školách a školských zařízeních č.j. MSMT-22294/2013-1. Metodickým doporučením k primární

Více

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK. Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let

MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK. Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK Vývoj dítěte ve věku od 6 do 11 let Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE

Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE Vývoj od 1 roku do 3 let BATOLE Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

Krizový plán - prevence šikany na naší škole

Krizový plán - prevence šikany na naší škole Příloha č.2 Krizový plán - prevence šikany na naší škole Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ VE ŠKOLE

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ VE ŠKOLE Základní škola Třebíč, ul. Kpt. Jaroše 836 Kpt. Jaroše 836, 674 01 Třebíč Školní rok 2015/2016 ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ VE ŠKOLE (příloha Minimálního preventivního programu) dle Metodického pokynu

Více

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A.

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. Primární prevence: Workshop s Popelkou Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. AT Konference 2013 Workshop s Popelkou Co je primární prevence??

Více

Téma: Kyberšikana a bezpečný internet. Vypracovala: Mgr. Kateřina Heráková

Téma: Kyberšikana a bezpečný internet. Vypracovala: Mgr. Kateřina Heráková Téma: Kyberšikana a bezpečný internet Vypracovala: Mgr. Kateřina Heráková jakékoliv chování, jehož záměrem je opakovaně ubližovat, ohrožovat, nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu lidí zahrnuje

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Katedra finančního práva a národního hospodářství. Osobní management. Sebepoznání

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Katedra finančního práva a národního hospodářství. Osobní management. Sebepoznání Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Sebepoznání Zpracoval: Dušan Hlavatý, 348467 Datum zadání práce: 13. 4. 2011 Datum odevzdání:

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha Minimálního preventivního programu Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6. Koordinace

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Osobnost - základní informace Metodický list

Osobnost - základní informace Metodický list Osobnost - základní informace Metodický list významy slova osobnost (témata k diskusi) délka vývoje osobnosti, složky osobnosti (práce u tabule s učitelem) Obecné informace k řadě pracovních listů rozvoj.

Více

17. JAK ZLePŠIT SPOLUPRáCI S RODIČI, PRAKTICKý MANUáL PRO RODIČe TéMA: SPOLUPRáCe S RODIČI Anotace Praxe kodexu komunikace s rodiči

17. JAK ZLePŠIT SPOLUPRáCI S RODIČI, PRAKTICKý MANUáL PRO RODIČe TéMA: SPOLUPRáCe S RODIČI Anotace Praxe kodexu komunikace s rodiči 17. Jak zlepšit spolupráci s rodiči, praktický manuál pro rodiče Téma: spolupráce s rodiči Anotace Dobrá komunikace mezi učitelem a rodiči žáka stojí na oboustranném porozumění a důvěře. Ve vztahu k rodinám

Více

Section. Description

Section. Description lhaní Section Description Lež má krátké nohy,ale umí se na ně výborně postavit. unknown Dětská lež nemusí být vždycky vadou, může být také příznakem fantazie. Jan Werich pravda / lež Lež vzniká tam, kde

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 0 týdně, povinný Vztahy v rodině Žák: popíše ideální rodinu, domov uvědomuje si roli matky a otce v rodině podílí se na vytváření pozitivních vztahů v rodině - role v rodině, mužský (otcovský) vzor, ženský

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Volba střední školy jak to vidí osmáci

Volba střední školy jak to vidí osmáci Volba střední školy jak to vidí osmáci Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. června 2014 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie občanského sdružení Než zazvoní,

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Český Těšín Ostravská 1710 okres Karviná PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Ředitel školy: Mgr. Rudolf Fiedler Vypracovala: Mgr. Ingrid Waclawková metodik prevence Program proti šikanování

Více

Pasteur. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Pasteur. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Pasteur MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_04_19 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

SANKČNÍ ŘÁD (DOPLNĚK ŠKOLNÍHO ŘÁDU)

SANKČNÍ ŘÁD (DOPLNĚK ŠKOLNÍHO ŘÁDU) SANKČNÍ ŘÁD (DOPLNĚK ŠKOLNÍHO ŘÁDU) Celý sankční řád není vytvořen proto, abychom žáky trestali, ale abychom vytvořili jasná pravidla, která, jak věříme, přispějí k příznivému klimatu ve škole. Tato pravidla

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Klimkovice, příspěvková organizace VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY A ŠKOLNÍHO KLUBU Vypracoval: Pedagogická rada projednala

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

MEDIACE alternativní řešení konfliktů. 2. října 2014. Ing. Šárka Jarolímková

MEDIACE alternativní řešení konfliktů. 2. října 2014. Ing. Šárka Jarolímková MEDIACE alternativní řešení konfliktů 2. října 2014 Ing. Šárka Jarolímková 1 MOŽNOSTI MEDIACE (spory pro mediaci vhodné ) Strany, jejichž vztah pokračuje i v budoucnu Strany, které mají pocit odpovědnosti

Více

Kruhů přátel o vzájemné podpoře vrstevníků a inkluzi

Kruhů přátel o vzájemné podpoře vrstevníků a inkluzi vytváření Kruhů přátel o vzájemné podpoře vrstevníků a inkluzi metodický průvodce Colin Newton a Derek Wilson Inclusive Solutions Česká verze je v České republice vydána a šířena občanským sdružením Rytmus.

Více

Příloha školního řádu

Příloha školního řádu Příloha školního řádu Kázeňský a sankční řád Základní škola, Rudná, 5. května 583 SANKČNÍ ŘÁD V souladu s preventivním programem zabývajícím se rizikovými faktory chování žáků základní školy jsme vypracovali

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Minimální preventivní program školy

Minimální preventivní program školy Minimální preventivní program školy Minimální preventivní program prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže pro ZŠ M. Alše pro školní rok 2013 / 2014 (akceptující Metodický pokyn ministra školství,

Více