LETNÍ ŠKOLA NSZM 2007 Komunikační dovednosti, práce s veřejností I Strategické plánování a řízení II

Transkript

1 LETNÍ ŠKOLA NSZM 2007 Kmunikační dvednsti, práce s veřejnstí I Strategické plánvání a řízení II Míst knání: Ústí nad Labem Termín: července 2007 Hlavní témata Letní škly NSZM 2007: Celstátní seminář: Místní Agenda 21 cesta ke kvalitní bci Kmunikační dvednsti a metdy práce s veřejnstí Strategické plánvání a řízení Lektři [3] Dana Divákvá (Institut kmunitníh rzvje,.s.) Radim Misiaček (Institut kmunitníh rzvje,.s.) Petr Mišík (Institut kmunitníh rzvje,.s.) Začátečníci [18] Michaela Bešťákvá (Desná), Eva Česákvá (Přeštice), Petr Frnuz (Přeštice), Dagmar Hrváthvá (Orlvá), Michal Kliment (Karlvy Vary), Dana Kratchvílvá (Vysčina), Mnika Kubešvá (Litměřice), Věra Lufkvá (Kstelec nad Orlicí Jsef Mařas (Lmnice nad Ppelku), Marie Neumanvá (Adamv), Dana Nvákvá (Drnvice), Ivana Raškvá (Kpřivnice), Pavlína Strachevá (Karlvy Vary), Šárka Střítežská (Kuřim), Martin Šnrbert (Jilemnice), Mirslav Těšina (Křižany), Petra Thervá (Jilemnice), Petra Vjtěchvá (Varnsdrf) Pkrčilí [21] Iva Hájkvá (Praha-Libuš), Jan Helíšek (Strašín), Jiřina Helíškvá (Strašín), Petr Hlý (Vysčina), Radka Chalúpkvá (Kpřivnice), Anna Kahunvá (Třebň), Petr Kzel (Vsetín), Marie Krčilvá (Pelhřimv), Petra Mejzlíkvá (Prstějv), Martin Nawrath (Kuřim), Jiří Němec (Adamv), Petr Pavelčík (Uherské Hradiště), Martina Pilkvá (Hdnín), Eva Pláčkvá (Ústí nad Labem), Dagmar Rysvá (Kpřivnice), Markéta Stefanvá (Třebň), Dana Svbdvá (Litměřice), Jsef Švec (Velké Meziříčí), Šárka Trunečkvá (Chrudim), František Vlk (Drahanská vrchvina), Halina Zadubanvá (Orlvá) Účastníci setkání MA21 cesta ke kvalitní bci [33] (+Začátečníci a Pkrčilí) Rut Bízkvá (MŽP), Bhumila Budkvá (Dbříš), Tmáš Dufek (Pelhřimv), Jan Eichler (ČSOP Tilia), Petr Faistauer (Jilemnice), Václav Grulík (Ústí nad Labem), Vendula Hanzalvá (Kraj Vysčina), Vladimír Heger (MV, Veřejná správa), Tmáš Hejzlar (Praha Libuš), Petr Hermann (Litměřice), Martina Jalvecká (MV), Pavel Kajml (MV), Simna Kašákvá (Ústí nad Labem), Jzef Král (KHS Ústeckéh kraje), Martin Mach (Mšen), Yvna Machalvá (Přerv), Petra Mašitvá (Ústí nad Labem), Ondřej Mirvský (Praha 7), Vladimíra Pavlvvá (Zlín), Marie Petrvá (MŽP), Jan Přikryl (Prds Praha), Stanislava Richtervá (ZÚ Ústí nad Labem), Pavel Řehák (Vrchlabí), Jan Srb (SPF Grup), Jsef Šimek (Lmnice nad Ppelku), Vernika Šturalvá (Litměřice), Helena Tmáškvá (Děčín), Jarslav Tvrdík (Litměřice), Vlastimil Uchytil (Prstějv), Vlastislav Větrvský (Pelhřimv), Ilna Vráblvá (Žďár nad Sázavu), Jarmír Zajíček (Děčín), Pavel Žlebek (Karlvy Vary) Kancelář NSZM ČR [7] Petr Švec, Jitka Buškvá, Radka Veselá, Markéta Lexvá, Marie Pkrná, Vjtěch Kučera, Antnín Tym

2 ÚTERÝ Letní škla Nárdní síťě Zdravých měst ČR (NSZM) byla zahájena celstátním seminářem MÍSTNÍ AGENDA 21 - CESTA KE KVALITNÍ OBCI. Setkání se knal pd záštitu ministra živtníh prstředí a předsedy Pracvní skupiny pr místní Agendu 21 při Radě vlády pr udržitelný rzvj, RNDr. Martina Bursíka. Na prgramu se krmě zástupců resrtu živtníh prstředí aktivně pdíleli i zástupci Ministerstva vnitra. Celdenní jednání zástupců resrtů a municipalit, které usilují lepší práci svých úřadů a zvyšvání kvality živta svých byvatel, navštívil více než 75 účastníků, kteří diskutvali rzvji samspráv v duchu místní Agendy 21 (MA21), mezinárdníh prgramu, jež slaďuje sciální, eknmicku i eklgicku dimenzi živta na místní a reginální úrvni za aktivní účasti veřejnsti. Cílem semináře byl zejména předání aktuálních infrmací mžnstech finanční a metdické pdpry, výměna zkušenstí a navázání další splupráce v tét blasti. První ficiální setkání měst, bcí a reginů k místní Agendě 21 na celstátní úrvni přinesl řadu pdnětů pr buducí rzvj tht mezinárdníh prgramu. Zárveň ukázal řadu příkladů, kde se udržitelný rzvj na místní úrvni již daří v rzvinuté míře realizvat a přináší své výsledky. Zástupci jedntlivých resrtů se mhli přesvědčit, že finanční prstředky vynakládané na tyt aktivity mají smysl a pmáhají zkvalitňvat naše města, bce a reginy jak místa pr živt. Plitici, tajemníci a další zástupci úřadů zase získali důležité infrmace prpjení metd kvality veřejné správy, významu zapjvání veřejnsti a kmunikaci a rvněž způsbech financvání těcht nadstandardních aktivit. Setkání tak umžnil psunut vzájemnu splupráci v blasti MA21 a její aplikaci v praxi ntný kus dpředu. K průběhu setkání byla sepsána samstatná suhrnná zpráva, která je k dispzici na STŘEDA Začátečníci: KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI, PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ I V rámci prvníh dne se skupina začátečníci zabývala představením Prjektu Zdravé měst a místní Agendy 21 (PZM a MA21) a základních služeb, které asciace svým členům nabízí. Dále se účastníci věnvali knkrétním kmunikačním dvednstem, metdám a technikám práce s veřejnstí. Markéta Lexvá z Kanceláře NSZM účastníkům představila, c PZM a MA21 bnáší, jaké krky je třeba pdniknut v prvním rce členství měst, bcí a reginů v NSZM a jaké suvisející služby asciace k realizaci těcht krků pskytuje. Jak pmůcku bdrželi účastníci metdický list pr začátečníky, d kteréh se prezentace a diskuse dvíjela. Mezi základní krky dpručené k realizaci v rámci prvníh rku členství města/bce/reginu v NSZM patří: schválení Deklarace PZM a MA21 vytvření základníh rganizačníh zázemí PZM a MA21 (krdinátr, plitik PZM a MA21, Kmise ZM, další splupráce v rámci úřadu) vytvření rčníh plánu zlepšvání Dpručené cíle pr první rk jsu: A. Realizvat 1-2 kmunitní akce či kampaně (vytváření místníh partnerství) B. Nastartvat prces kmunitníh plánvání (vytváření místníh partnerství) vč. tevření zásbníku prjektů (příprava pr získávání ext. zdrjů) C. Medializvat a prpagvat tyt aktivity D. Registrvat se d Databáze MA21 Pdrbnější infrmace jsu uvedeny v metdickém listu: Pstup ZM v 1. rce členství v NSZM, který je ke stažení v zabezpečených prstrách webu NSZM. Ze strany Kanceláře NSZM byl zdůrazněn samstatný přístup, invativnst a aktivita členů s tím, že rychlst pstupu a zařazení se d knkrétních 2

3 aktivit a prjektů záleží vždy na chtě a snaze členů a vzájemné splupráci. Nutné je pstup PZM a MA21 přizpůsbit místním pdmínkám. Účastníkům byl prmítnut přehled metdických a pracvních listů a rvněž způsb, jak je stáhnut ze zabezpečených prstrů na webvých stránkách NSZM. Mezi pracvní listy patří: 1. Příprava veřejnéh prjednání Fórum ZM 2. Práce s infrmacemi NSZM 3. Webvé stránky PZM a MA21 4. Medializace PZM a MA21 5. Příprava Sekce NSZM 6. Příprava, průběh a vyhdncení kampaně 7. Strategické a kmunitní plánvání 8. Suhrn zdpvědnstí krdinátra PZM a MA21 9. Klíčví aktéři PZM a MA21 strategický tým 10. Místní ukazatele 11. Dhda přistupení k partnerství v rámci PZM a MA Pstup ZM v 1. rce členství v NSZM 13. Kmise a pracvní skupiny PZM a MA21 V druhé části dpledníh blku se účastníci pd vedením Dany Divákvé a Petra Mišíka z Institutu kmunitníh rzvje věnvali především způsbům participace a kmunikačním dvednstem. V úvdní části se účastníci navzájem představili pmcí netradiční interaktivní hry a rvněž sdělili svá čekávání, mezi která nejčastěji patřila: - příprava a rganizace veřejnéh Fóra - kmunikační techniky - kmunikace úřadu - prblematika zapjení pdnikatelů - financvání - suvislst kmunitníh a strategickéh plánu - finanční zdrje - způsb prsazvání V závěrečné části dpledníh blku se účastníci seznámili s PEST analýzu (Plitické a legislativní, Eknmické, Sciální a kulturní, Technické a technlgické faktry). V dplední části se Dana Divákvá zaměřila na prblematiku participace a různé frmy participačních prcesů jak např. veřejné slyšení, veřejné prjednání, kulatý stůl, wrkshp, atd. V diskuzi se účastníci pdrbněji zabývali přípravu veřejnéh prjednání Fóra ZM (zajištěním místnsti, bčerstvením, techniky, rganizačně technických věcí, přístupem facilitátra atd.). Další část prezentace byla věnvána rzdílu mezi verbální a neverbální kmunikací a nácviku nnverbální kmunikace. V pdrbnějších blcích se prbíraly frmy, jak zachvat kvalitní kntakt a úspěšně kmunikvat pmcí phledu, ruku, pstje, úsměvu či využívání zabarvení hlasu. Účastníci se dále učili pmcí různých technik pracvat s trému např. při prezentacích větším skupinám. Část tréninku byla rvněž zaměřena na diskusi k práci s prblémvým chváním účastníků jednání (pzdilec, předčasně dcházející ap.) a s prblémvými typy sbnstí ( agresr, prudič, vševím, aj.). Dalším bdem byla diskuze k metdám, jak zapjvat btížně zapjitelné cílvé skupiny (pdnikatelé, aj.). 3

4 V rámci tht dne si účastníci rvněž mhli vyzkušet některé kmunikační hry a techniky přím v praxi (např. Citadela či Indiánský běh). Pdrbné infrmace k prbíraným tématům bdrželi účastníci v tištěné pdbě. V elektrnické verzi jsu ke stažení v zabezpečeném prstru webvých stránek POKROČILÍ: STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ V úvdní části dpledníh blku se skupina pkrčilých zabývala prcesy kmunitníh a expertníh plánvání a jejich vzájemnými vazbami. Petr Švec, ředitel NSZM, prezentval metdický pstup k realizačnímu plánu, který by řešil kmunitní i expertní část sučasně. Byl prezentván něklik základních variant vazeb mezi kmunitním a strategickým plánváním: 1. expertní a kmunitní plánvání běží suběžně a předávají se vzájemné infrmace šrubvice vyšší kvalita, nedknčený prces (ideální, avšak ne vždy reálný stav) 2. ba prcesy jdu vedle sebe bez šrubvice a naknec přirzeně dspějí ke spjení 3. kmunitní plánvání a expertní plánvání běží samstatně, strategický plán se d větší či menší míry s kmunitním shduje, ale není mezi nimi přímá vazba (cca 95 % případů) 4. dpručvaným pstupem ze strany NSZM je mít zpracvánu expertní strategii, která vychází z kmunitníh plánu expertní strategie by měla ppisvat puze strategické pririty; zaptřebí je ale mít sučasně i aktuální plán kmunitní který rzpracvává krmě pririt také další aktivity a jsu v něm sučasně bsaženy i prvzní, případně mandatrní výdaje. Aktuální pžadavky a akce dle rzpčtu by měly být bsaženy v tzv. rčním realizačním plánu, který kmbinuje infrmace ze strategickéh a kmunitníh plánu (viz schéma). Účastníci živě diskutvali aktuálním stavu či přípravách expertní plánvací dkumentace jaké jsu plány, jak prbíhala jejich příprava, jaká je suvislst s kmunitním plánem apd. Strategické plánvání = snaha vybrat t, c je pr rzvj města v dluhdbém hrizntu nejdůležitější dhdnut se a realizvat aktivity tak, aby byl rzvj správný a udržitelný. Pstup má dva základní mmenty: - vyberu se nejdůležitější pririty (20 let), které se začnu rzpracvávat d dalších fází (kratší hriznt). Pčet pririt musí být mezený nejsu zdrje (finanční ani lidské), aby se měst věnval všem priritám, pkud jich je mnh; - realita - plitické zadání je většinu takvé, že pririt je příliš mnh a nastává prblém s jejich realizací, resp., financváním Akční plán strategickéh plánu = výběr z th, c je v priritách a c je rzpracván d fáze patření a prjektů, které jsu pr dané bdbí k řešení. Rzpčet bsahuje finance na priritní prjekty bsažené ve strategii (prjekty řešící pririty); převážnu část však tvří finance na prvz města, příp. mandatrní výdaje. Rzpčet rvněž řeší tázky knkrétních akcí (na základě pptávky veřejnsti např. lavičky v parku). Pririty Prvz Mandatrní výdaje Akce = rzpčtvý výhled 4

5 D rzpčtu by se měly dstat c nejvýznamnější plžky jak z phledu strategie, tak z phledu lidí (kmbinace kmunitníh a expertníh pilíře) = rzpčtvý výhled Výklad byl prkládán interaktivními hrami na téma kmunikace a kmunikační dvednsti. Zástupci měst prezentvali své aktuální pstupy v prpjení expertníh a kmunitníh pilíře: Zdravé měst Litměřice Plitikvé se shdli na tm, že je příliš mnh plánů a strategií, že není záhdn vytvářet další, spíše je prpjvat. Tým města prvnal kmunitní a expertní plány a dšel k názru, že experti a veřejnst se shdují v názru na rzvj města. T, c v kmunitním plánu chyběl a byl ve strategickém byl dplněn tímt způsbem byly ba plány prpjeny a kmunitní plán se tak stal akčním plánem strategie. Ten má pak vazbu na rzpčet. Zástupci strategickéh týmu se pravidelně scházejí a dmluvají splečně. Byl zdůrazněn význam ustavení strategickéh týmu, který má na starsti přípravu strategie vč. její implementace d praxe. V blízké buducnsti budu prbíhat piltní aplikace uplatnění tht přístupu (u dalších pkrčilých členů NSZM). Kvalita pstupu významně závisí na kvalitě persnálníh bsazení pzice krdinátra PZM a MA21 a na plitické pdpře a pdpře ze strany vedení úřadu. Důležitá pznámka ke kvalitě strategických dkumentů: Dle Kritérií MA21 by strategie města měla být v suladu s udržitelným rzvjem. Jedněmi z důkazů jsu: a) schválení deklarace PZM a MA21; b) využití sledvání indikátrů UR v rámci strategie (standardizvané), c) v preambuli neb jinde (vize, ) je uveden, že dkument je v suladu s udržitelným rzvjem Očekává se, že d buducna bude ptřeba mít pr strategický dkument zrealizván hdncení SEA (metda hdncení vlivů strategie na živtní prstředí ad.). Odplední diskuse byla zaměřena na něklik tázek týkajících se dané prblematiky, jak např.: Má NSZM svědčenu firmu, která umí zpracvat strategický plán? Zde byl dpručen zjistit preference d klegů z jiných měst. NSZM nedává dpručení k žádným kmerčním subjektům. Je ptřeba vždy věřit, že má firma dbré reference. Existují dva základní přístupy k zadání: nerizikvý: d zadání zapracvat bdy, na které bude muset firma reagvat (dle th věříme, že nekpíruje jiný plán, ale je nucena se vyjádřit ke knkrétní prblematice danéh města) rizikvý: Neb napsat zadání c nejjedndušeji firma pak musí prkázat, že prblematice rzumí a navrhnut prfesinální řešení Bude v buducnu brán v dtacích hled na ZM a členství v NSZM, příp. na realizaci MA21? V sučasnsti prbíhají jednání s resrty hledně zhlednění bu prgramů ve dvu směrech: drbnější dtace (Phare revlving atp. služí bcím i NNO) spíše prvzní zdrje, ne systémvé velké dtace (Evrpské zdrje) NSZM vyjednává (MMR, MŽP), aby byla Kritéria MA21 zhledněna při rzdělvání dtací V tmt hledu je třeba zdůraznit, že existuje rzdíl mezi NSZM a sadu Kritérií MA21 (kvalita je měřena na základě ficiální sady Kritérií MA21). Dpručen je hlídat prjektvéh manažera, aby infrmace pstupu v MA21 uváděl d prjektvých žádstí. Lze předat rganizaci svědčených kampaní šklám či neziskvým rganizacím? Zde existují výhdy i nevýhdy. Rizikem je, pkud rganizace nepřizve ke splupráci statní, prezentuje t puze jak svu akci. Výhdu je rzdělení práce, mžnst zvládnut širší rzsah akce. Nutn šetřit dhdu splupráci, kde 5

6 budu uvedeny základní parametry (partnerství, ). Důležité je zachvat krdinační funkci města zejména u hlavních celstátních kampaní. Zkušenst s aktivním zapjením dbrů při přádání kulatých stlů? Zkušensti některých měst (např. Prstějv, Hdnín, ukazují, že dbry jsu v tmt hledu samstatné, knzultují svůj pstup s krdinátrku (Chrudim). Pr vedení a facilitaci je využívána splupráce s neziskvými rganizacemi. V některých městech může být využit jeden z dbrů jak krdinátr těcht aktivit (př. Kpřivnice) Prpagace ZM infrmace pr turisty tm, že jsu ve ZM; ZM jak značka kvality? K prpagaci a infrmvání PZM je mžné využít např. infrmačníh centra, kam lze umístit materiály PZM (Chrudim). Zazněl rvněž námět vystavit a ddat všem členům Certifikát s lgem Brány a infrmující stručně členství v NSZM. Jaká je splupráce se zdravtnickými institucemi? V sučasnsti prbíhá širká splupráce s různými institucemi pdprujícími zdraví. Nejčastěji města splupracují s Krajskými hyg. stanicemi a Zdravtními ústavy (Ústí nad Labem, Vsetín) či Zdravými šklami a šklkami (Chrudim). Petr Švec rvněž infrmval a aktuálním startu piltní splupráce s vybranými municipalitami k tvrbě zdravtních plánů. Jak se vám zdají stupající nárky na kvalitu MA21? Oficiální sada Kritérií MA21 je bjektivním měřítkem pstupu v prcesu MA21. Vzhledem k vazbě na finance je tedy nutné respektvat tat Kritéria a řídit se jimi, pkud města chtějí krmě zvyšvání kvality veřejné správy dsáhnut rvněž na její financvání. Z diskuse vyplynul suhlasné stanvisk, že plnění Kritérií má smysl a je přínsné. D buducna by se dále měl zvyšvat pvědmí existenci Kritérií i na úrvni resrtů. ČTVRTEK Dplední část prgramu se bě skupiny spjily a přesunuly se d pčítačvé učebny, kde si nacvičvaly práci s infrmačním systémem DataPlán. V úvdu P. Švec krátce seznámil přítmné se vznikem a specifickými vlastnstmi DataPlánu, které lze shrnut d následujících bdů: - DataPlán představuje zásadní nástrj pr řízení úřadu a je specificky vytvřený pr tyt účely ve splupráci s městy; DtP je individuálně přizpůsbitelný pr specifické ptřeby a různé účely města - základní struktura DtP je karta úředníka (tzv. terminál), která má specifické vlastnsti (hesl, přístup k určitým vymezeným infrmacím apd.) - DtP splupracuje i s externím klím bude prpjen se všemi systémy, které již v sučasnsti běží např. data Krajských hyg. stanic (např. mnitring vzduší, jízdenky MHD apd.). V letšním rce je cílem NSZM zrealizvat prgram SmartCity, který by tt prpjení měl zajistit cca v 10 městech více k prgramu SmartCITY viz Základní přístup na DataPlán je přes webvu stránku DataPlán má dvě základní rzhraní, a t veřejné (jen k prhlížení určených infrmací pr veřejnst) a interní (správci, mžnst editace). Ke správě infrmací suží tzv. terminál, ve kterém každá právněná sba může editvat jedntlivé části DtP (např. sbní údaje, aktivity, indikátry apd.). Stručný ppis důležitých zálžek na terminálu: Karta pracvníka základní phled na terminál p přihlášení - základní údaje k pracvníkvi vyplňují se jedntlivé plžky na základě rzhdnutí úřadu - pravé menu Uživatel 6

7 různé phledy v závislsti na míře přístupvéh právnění (pracvník, veducí, krdinátr, příp. plitik) - aktivita zbrazené aktivity lze přím na terminálu editvat přiřadit dpvědnst, realizátři, splnění apd. - aktivity lze měnit důležité! : změna názvu aktivity (neb i indikátru) se prjeví ve všech plánech v předchzích letech! Prt pkud má např. prjekt něklik fází a jedna se uknčuje, je dpručen aktivitu značit jak splněnu (např. etapa 1) a vytvřit nvu aktivitu se s upraveným názvem. Tím se dcílí změny puze v daném rce a v předchzích zůstává zachván půvdní název; - systém řazení aktivit d buducna bude mít každá aktivita unikátní čísl, které si pnese v celém průběhu, p kdy bude aktuální; bude tedy dhledatelná skrze své specifické čísl ve všech rcích - vazba na rzpčet bude vytvřen speciální převdník pr prpjení rzpčtu města s jedntlivými aktivitami; finanční částka k aktivitě se zadává jak celé čísl; - kmentář (pznámka k již prbíhajícím aktivitám) versus námět (nvý návrh na další aktivitu, která zatím není realizvána; - nvá aktivita viz metdický list; Důležité! aby se mhla vlžit nvá aktivita, je nutné vlžit nejdříve skupinu aktivit (i když nemá žádný název) - Aktivity přehled všech aktivit, které spadají pd daný dbr/pracvníka; může být prpjen s rzpčtem pté sučet všech aktivit všech dbrů dává celý rzpčet (przatím je ve vývji). Každu aktivitu lze editvat (upravit, přidat realizátra apd.) - Plány zbrazí všechny dstupné plány (strategický, kmunitní), které lze dále editvat - Indikátry p jedntlivých letech lze sledvat vývj jedntlivých indikátrů. Indikátry se dělí na - místní ukazatele váží se k různým priritám PZKŽ určuje si veřejnst ve splupráci se zástupci města - expertní indikátry - váží se ke splečnému tématu (např. Udržitelná a bezpečná dprava); POZN: každý zvlený indikátr lze delegvat na sbu/instituci, která bude mít plnění a další správu na starsti - Návrhy prjektů D DataPlánu se plní rvněž návrhy prjektů platné pr dané měst/bec/mikrregin. Zásbník prjektů: - služí k přehlednému plnění a zpracvávání návrhů prjektů v dané - vkládat náměty může kdkliv prstřednictvím frmuláře k danému území - každý návrh prjektu je klíčván pr další zpracvání, aby byl mžné vylistvat např. všechny návrhy z blasti živtníh prstředí neb přiřadit ke jedntlivým cílům kmunitníh či strategickéh plánu města/bce/reginu - např. Kraj Vysčina využívá tent zásbník k analýze integrvaných prjektů (s významem pr větší území) na jejich zpracvání pskytuje také finanční prstředky Všechny základní infrmace zavádí Kancelář NSZM a pté přechází správa a aktualizace na příslušné míst. POZN: - dpvědnst zpravidla ten, kd spravuje pr aktivitu finanční prstředky (např. dbr ŽP) bude vždy přiřazena jen jednmu subjektu - realizátr ten, kd aktivitu v praxi realizuje (např. technické služby) může být více subjektů, plní se však jen ty nejdůležitější vzhledem k mezenému prstru - editvat může jen ten, kd má dpvědnst 7

8 Speciální funkce DataPlán umžňuje rvněž prvnání cílů v rámci jedntlivých strategických dkumentů s návrhy prjektů, které byly d zásbníku naplněny. Tat funkce je dstupná z prtálu města pd prklikem Prvnání cílů a prjektů. Prvnání zbrazuje ve třech slupcích následující: 1. slupec zbrazuje c je ficiálně schválen zastupitelstvem 2. c je v PZKŽ 3. jaké jsu návrhy prjektů Lze dále vlit dle jedntlivých témat např. živtní prstředí, sciální blast apd. dkaz Téma Důležité Každý zaměstnanec má své autentické hesl a přihlašvací jmén; Na kartu zaměstnance se přistupuje přes adresu Krdinátr má specifický phled na úřad jak zaměstnanec i administrátr (nejvyšší úrveň přístupu ke všem údajům v DtP) Hesl: hesl si bude mci každý změnit, pté je dstupné jen danému uživateli; měnit hesla může vždy sba patr výše v hierarchii. Pravidl: c je mdré, t je mžné editvat a dále upravvat. Zavádění DtP d úřadu V letšním rce prbíhají první aplikace šklení k DataPlánu a jeh zavádění d úřadů. Zavedení DtP prbíhá v něklika fázích: - prstřednictvím EXCEL tabulky je nejdříve převedena struktura úřadu (dbry, veducí, referenti apd.) - v další fázi se předávají přístupvá hesla jedntlivým zaměstnancům k jejich kartám/prtálům - prběhne šklení s veducími dbrů k užívání DtP a dplnění příslušných infrmací ODPOLEDNÍ ČÁST byla věnvána metdickému pstupu v rámci PZM a MA21. Účastníci se věnvali zejména prblematice sladění územníh plánu a strategickéh plánu a jeh vazbě na kmunitní plán, Plánu zlepšvání a dalším praktickým blastem v realizaci PZM a MA21. P. Švec infrmval na úvd účastníky nvé instituci, která má napmáhat udržitelnému rzvji v dané municipalitě, resp. území, kteru je Rada bcí pr udržitelný rzvj. Ministerstv pr místní rzvj v sučasnsti vyvinul metdiku pr práci Rady, zatím není její fungvání příliš věřen v praxi. Kancelář NSZM může v tmt směru pmci pdílí se na zavádění d praxe např. ve splupráci s Krajem Vysčina. V tét suvislsti upzrnil P.Švec rvněž na důležitst splupráce s dbrníky na územní rzvj, kteří jsu pr strategické plánvání klíčví, ale dpsud nemají žádnu pvinnst knzultvat svůj pstup při tvrbě strategií. Plán zlepšvání P. Švec dále seznámil přítmné s Plánem zlepšvání, který se inspirval statními metdami kvality VS (např. CAF). Plán zachycuje strukturvaný jednduchý přehled aktivit pr realizaci v daném rce v rámci PZM a MA21. Tent Plán by měl být prjednán a schválen Radu města. Při jeh tvrbě by se měl krdinátr a plitik PZM a MA21 shdnut na tm, c by se měl dít v příštím rce v rámci PZM a MA21. U každéh bdu plánu by se měl vždy stanvit: 1) termín 2) ukazatel 3) zdpvědnst 4) splupráce Byl dpručen, aby pr rk 2008 měl Plán zlepšvání každý člen NSZM. Při jeh tvrbě je mžné kntaktvat pracvníky Kanceláře NSZM pr knzultaci či se inspirvat u statních členů NSZM. Důležité: Účastníci se shdli, že na Pdzimní šklu NSZM by měl mít každé měst/bec/mikrregin připraven návrh vlastníh Plánu zlepšvání pr vzájemnu knzultaci/inspiraci. Organizace veřejnéh prjednávání - Fóra Zdravéh města - hned na pčátku tht tématu byl zdůrazněn, že FZM není schůzí, ale interaktivním jednáním s veřejnstí nad buducím rzvjem města, a tmu se musí přizpůsbit jeh charakter atraktivnst, pestrst, způsb vedení apd. 8

9 Některé svědčené tipy a invace krdinátrů k rganizaci FZM: - načasvání - pzvat VIP rdáci apd. - zapjit místní pdnikatele, je t pr ně reklama, nabídnut jim např. mžnst vystavit reklamní putač - předávání cen v rámci nějaké sutěže - cílená prpagace pr každu cílvu skupinu se hdí jiné médium - sbní pzvánky pdepsané starstu a cíleně dručené pr sby, které určitě chceme mít na FZM - dbré jídl - zábava sutěž, kncert, tmbla, malý dárek (trička,...) Řadu užitečných infrmací, včetně ukázek vhdných pzvánek, lze nalézt v pracvních listech k FZM. Kmunitní plánvání na úrvni kraje V rámci dpledníh blku se účastníci zabývali rvněž tázku kmunitníh plánvání na úrvni kraje a rganizace kulatých stlů. Přítmní diskutvali zejména ptřebnsti uskutečnění Fóra na úrvni kraje, neb zda lze za kmunitní plán kraje pvažvat sučet kmunitních plánů měst/bcí/mikrreginů v kraji či je nutné vytvářet něc jak kmunitní plán pr celý kraj. Přítmní se shdli, že kraj by měl mít přinejmenším přehled priritách kmunitních plánů jedntlivých měst a pracvat s nimi při tvrbě strategií apd. Nad statními bdy se vedla živá diskuse a tázky zůstaly tevřené pr další jednání. Prgram třetíh dne uknčil Petr Švec slavnstním předáním certifikátů za abslvvání 2. části akreditvanéh vzdělávacíh prgramu pr krdinátry PZM a MA21. PÁTEK Páteční jednání byl tevřen individuálním knzultacím a přinesl rvněž stručné shrnutí Letní škly Přítmní si zvlili něklik blastí, které byly následně diskutvány. Mezi prbrané tázky patřily: Schválení deklarace PZM a MA21 - deklarace je připravená a ke stažení webvých stránkách NSZM, splečně s dalšími materiály vysvětlujícími význam jejíh ficiálníh přijetí. Deklaraci připravuje krdinátr PZM a MA21 a předkládá Radě plitik PZM a MA21. Rada města by měla dpručit Zastupitelstvu její schválení. Hlavními argumenty je plnění Kritérií MA21 a s tím spjená vazba na finanční prstředky (Phare Revlving), mezinárdní uznání a pdpra ze strany resrtů Kulaté stly v tét diskusi se přítmní zaměřili na prblematiku malých měst, které nemají dstatečné lidské kapacity. Vždy je dbré začít FZM, p kterém zbude mnh detailních nedřešených tázek vhdné pr další řešení právě na základě kulatých stlů. Je dbré se spíše řídit pptávku, nikliv si stanvit striktní pčet kulatých stlů za rk. Dpručuje se rvněž splupráce s neziskvými rganizacemi Úvazek a rganizační zařazení krdinátra d úřadu v tét debatě byl knstatván, že není vždy nutné mít d začátku krdinátra na plný úvazek (viz příklad Chrudimi). Důležité je umět prdat svji činnst. V tmt směru může významně pmci i Plán zlepšvání. Je důležité mít na vědmí, že bez pdpry plitika nelze nic prsazvat, prtže krdinátr není sám pr plitiky města partnerem, ačkliv je stále hlavním hybatelem. Důležité je také zařazení krdinátra měl by být c nejblíže např. dbru rzvje apd. jinak se kmunikace napříč úřadem a prsazvání záměrů stává slžitými. Plitikem PZM a MA21 by měl být vždy starsta/míststarsta (náměstek). Případ mikrreginů je specifický, v brzké dbě se čekává, že budu mít vlastní kancelář - příklad Drahanské Vrchviny bce vkládají 30 tisíc na prvz a další výdaje mikrreginu. Byl dpručen se infrmvat mžnstech dtací např. na kraji či z resrtů na činnsti mikrreginů. Důležité: krdinátr by neměl být mim úřad města! 9

10 Medializace PZM a MA21 hjně diskutvaná blast je již velmi pdrbně ppsána v metdickém listu, který bsahuje řadu praktických rad a tipů. Medializace je rvněž stálým tématem Škl NSZM. Důležité je zejména vytvřit si dbré vztahy s místními médii. Tip: důležité je vybrat zajímavé téma a ftky; nvinářům např. sdělit, že chystaná akce bude zajímavé z hlediska fcení lidi, barvy, míst apd. Zapjení pdnikatelů pdnikatelé jsu specificku skupinu. Užitečná je splupráce s hspdářsku či agrární kmru. Mžnst spjení s veřejnými zakázkami firmy si chtějí udělat dbré vztahy ; splupráci je ale nutné velmi dbře prmýšlet (střet zájmů, nedvlená pdpra apd.); mžná splupráce v rámci partnerství veřejnéh a sukrméh sektru tzv. PPP NSZM byla nabídnuta splupráce ze strany asciace PPP další infrmace budu pdány na příštím setkání. Zavedení DataPlánu d úřadu zavádění není slžité (viz zápis ze 12.7.). Důležitý je zejména suhlas vedení města a dhdlanst DtP dále rzvíjet v pdmínkách úřadu. Byla řešena rvněž tázka číselníku jedntlivých blastí (např. A - veřejná správa apd.) číselník byl vytvářen p dbu 10 let, pkrývá v zásadě celý rzvj města + glbální suvislsti. Pkrývá pptávku zejm. úřadů a respektuje systémvý přístup. Sučasný číselník lze prvázat s jinými číselníky. HODNOCENÍ LETNÍ ŠKOLY NSZM Celkem shrmážděn 20 evaluačních dtazníků. Hdnty se phybují na škále 1 (nejlepší) 5 (nejhrší) Pdzimní škla NSZM, další blk z cyklu akreditvanéh vzdělávání pr krdinátry PZM a MA21, prběhne v termínu ve Vsetíně. Další materiály a ftdkumentace z Letní škly NSZM 2007 jsu ke stažení na webvých stránkách: Za pskytnuté zázemí, rganizační pdpru a velmi zajímavý dprvdný prgram Letní škly děkuje NSZM ČR krdinátrce Zdravéh města Ústí nad Labem Evě Pláčkvé a panu náměstkvi a plitikvi PZM a MA21 Mgr. Arn Fišervi. 10