Zemû rozkvétajícího máku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zemû rozkvétajícího máku"

Transkript

1 Afghánské Ïeny mají fiadu tajemství, nejvût ím je umûní konzumace zmrzliny Zemû rozkvétajícího máku VÍCE NEÎ T I ROKY PO PÁDU TALIBANU SE NEVYPLNIL ÎÁDN Z PESIMISTICK CH SCÉNÁ Ò. ZA SVÉ VZALY P EDPOVùDI, ÎE OBSAZENÍ AFGHÁNISTÁNU ZAHRANIâNÍMI JEDNOTKAMI BUDE MÍT ZA NÁSLEDEK V ELIDOVÉ POVSTÁNÍ, NEKONALA SE ANI HROMADNÁ VZPOURA POLNÍCH VELITELÒ PROTI STÁTNÍ MOCI, ZEMù NAOPAK V KLIDU ZVOLILA SVÉHO PREZIDENTA. SLOVA O TOM, ÎE AFGHÁNCI UÎ MAJÍ VÁLKY PLNÉ ZUBY, SLY ÍTE NA KAÎDÉM KROKU. TEXT Tomá Vlach FOTO Iva Zímová, Tomá Vlach 44 45

2 První, co cizinec pfiijíïdûjící do Afghánistánu zpravidla vidí, je mezinárodní leti tû v hlavním mûstû Kábulu. Od ledna 2002, mûsíc po pádu Talibanu, kdy zpustlou leti tní halou profukoval vítr a kousek od ní zaãínalo obrovské vrakovi tû, se mnohé zmûnilo. Mezinárodní jednotky uï odstranily vraky z bezprostfiední blízkosti dráhy, zlikvidovaly vût inu minov ch polí a samy pak zabraly uvolnûné prostranství. Leti tní hala sice stále pfiipomíná provinãní leti tû nûkde ve stepích Kazachstánu, je ale opravená a ãistá. Uvnitfi najdete dokonce turistickou kanceláfi. Ve v loze vystavuje pohlednice nejkrásnûj ích míst v zemi: Bamján, Balch, Ghazní, Núristán... Vypadá to smû nû: z médií máme Afghánistán zafixovan jako váleãnou zónu, pfiímo na místû ale pracují turistické kanceláfie a do zemû dokonce jezdí turisté. Afghánistán ale skuteãnû není zemí, kde by vládla mírová idylka. Zhruba tfietina území je na klasifikaci OSN oznaãena ãervenou barvou, coï znamená zákaz jak chkoli cest kromû pfiepravy vzduchem. Na jihu a v chodû zemû se ãiní guerilly z fiad islámsk ch radikálû, jinde se v ak lze pohybovat celkem v klidu a z úst lidí nesly íte nic jiného, neï jak je v echno v pohodû a jak si lidé nepfiejí nic jiného neï klid a mír. Pokrok je ale na první pohled zfieteln. Z Kábulu do Kandaháru se to po nové asfaltové silnici dá stihnout za est hodin a uï nejde o sázku do loterie jako dfiív. Dfiíve to byly dva dny putování po silnici rozbité od tankû a jistota, Ïe cestující narazí na ozbrojence drancující projíïdûjící auta. V zemi zdomácàuje internet a mobilní telefony, velká ãást venkova ale stále nemá cesty sjízdné pro auta. Hladomory jsou minulostí, nakaïlivé nemoci a podv Ïiva zûstávají. Ráno ulice zaplní davy kolákû. Vzdûlání je v kurzu, ne kaïdá vesnice ale má svou kolu. V zemi vzniklo mnoïství organizací hájících Ïenská práva, vût- ina Ïen ov em i nadále zûstává v postavení nevolníkû. V minul ch tfiiceti letech, které jsou historií válek a pfievratû, není na co vzpomínat v dobrém. A tak lidé nadávají a nadávají na Sovûty, mudïáhidy, Taliban, Ameriãany i nového prezidenta Karzáího. Ale tomu poslednímu pfiitom potichu fandí. GUVERNÉRSK POST LEP Í MINISTRA HadÏi Dín Muhammad, národností Pa tun, vûk kolem pûtaãtyfiiceti (v Afghánistánu není zvykem pamatovat si datum narození), dûstojné vzezfiení, povoláním guvernér provincie Nangarhár na v chodû Afghánistánu. Nové dobû vdûãí za mnohé a jeho sympatie k prezidentovi Karzáímu ly aï tak daleko, Ïe ho v fiíjnov ch volbách otevfienû podporoval ve volbách pfiesto, Ïe to bylo zákonem zakázáno. Na druhou stranu ho nûkteré Karzáího metody dûsí. Zvlá tû to, s jakou lstivostí si umí poradit s b val mi spojenci, ktefií zaãnou pfiekáïet. Napfiíklad guvernér západoafghánské provincie Herát Ismaíl Chán, kterého loni v záfií prezident jmenoval ministrem tûïkého prûmyslu a nafiídil mu dostavit se do Kábulu. Mezitím dosadil na jeho místo b valého velvyslance na Ukrajinû, tedy ãlovûka bez jak chkoli vazeb v regionu. DÛvod? Ismaíl Chán leïel na prameni obrovsk ch v nosû z cel z dováïen ch automobilû z arabsk ch zemí a turkmenské nafty. Celní poplatky sice vybíral dûslednû, do ale Kábulu posílal jen zlomek, zbytek vûnoval na zvelebení svého mûsta i na ryze soukromé úãely. Do Kábulu se Chánovi pochopitelnû nechtûlo a inicioval nepokoje, pfii nichï rozzufien dav vypálil v Herátu kanceláfie mezinárodních organizací. Pfiesun se nicménû nakonec podafiil a dnes Ismaíl Chán sedí na postu ministra dopravy. HadÏi Dín patfií do stejné kategorie lidí jako Ismaíl Chán v zemi jich je nûkolik desítek, jsou vlivní a bohatí a pfiekáïejí dal ímu rozvoji zemû. HadÏi Dín a jeho rodina kontrolují hlavní silnici do pákistánského Pé ávaru. Znamená to obrovsk objem zboïí a miliony dolarû z celních poplatkû. Co se s nimi dûje, není aï tak zcela jasné: Neexistuje Ïádn systém, kter by evidoval projíïdûjící auta, a tak nikdo neví, kolik procent ze skuteãného cla jde do Kábulu, fiíká vedoucí jedné z místních agentur OSN. O HadÏi Dínovi se fiíká je tû mnoho dal ího: napfiíklad, Ïe se ãasto st kal s Usámou bin Ládinem, kdyï tu sídlil koncem devadesát ch let. A Ïe jeho synovec HadÏi Záhir, vlivn byznysmen a náãelník pohraniãních vojsk provincie, organizuje v provincii drogov byznys. Snad ty nesmysly neberete váïnû, shazuje HadÏi Dín nekompromisnû ze stolu v echna obvinûní, kdyï se s ním setkávám v rozlehlém domû v centru DÏalalabádu. Dne ní afghánská politika je uï taková, Ïádná civilizovaná pravidla, jen boj na Ïivot a na smrt, fiíká. HadÏi Dín zhruba pfied rokem odmítl nabídku odejít do Kábulu na post ministra financí. Nyní je v ak nebezpeãí odvety ze strany Karzáího na ãas zaïehnáno jako forma odmûny za podporu ve volbách. HadÏi Dína drïí nad vodou i dal í mocn spojenec velení americké armády, které s ním a celou jeho rodinou intenzivnû spolupracuje. Jako jedin v provincii je totiï schopen udr- Ïet pod kontrolou hustou a nepfiehlednou síè kmenû, stafie inû a nezávisl ch velitelû. A klid je pro Ameriãany dûleïitûj í neï v echno ostatní. MUDÎÁHIDÉ JDOU DO CIVILU HadÏi Dín patfií ke staré gardû mudïáhidû, tedy lidí, ktefií v osmdesát ch letech získali renomé v boji proti sovûtské okupaci. KdyÏ mudïáhidé komunisty koneãnû svrhli, stali se sami vládci zemû. To pfiineslo chaos a dal í boje o moc, vût í zkázu neï válka a komunisté dohromady. Pákistánem podporovan Taliban pak zavedl v zemi pfiísn náboïensk reïim, ale taky pofiádek. Tedy nic pro velitele mudïáhidû, pokud se k Talibanu sami nepfiidali. Pád Talibanu v prosinci 2001 znovu obrátil zemi naruby. Státní struktury formálnû existují, ov em bez personálu, kter také nûkam zmizel, a kaïd si tedy mûïe urvat, co si zabere. Jako první toho vyuïili ti, ktefií léta bojovali v horách proti Talibanu, poté v ichni ostatní, co mûli dost vlivu a penûz. Chaos prvních t dnû a mûsícû zrestauroval v zemi stav z první poloviny devadesát ch let, kdy nerozhodovala autorita státu, ale síla zbraní. V kaïdé vesnici se na el ãlovûk, kter si platil nûkolik ozbrojencû, a mohl si tak dovolit víc neï ostatní. Mimo Kábul, kde mírová mise ISAF rychle nastolila pofiádek, se místní velitelé znovu stali klíãov mi hráãi: ozbrojená síla jim zaji Èovala nejen poslu nost obyvatel a moïnost vybírat desátky, ale také pfiístup k lukrativnímu byznysu. KaÏd z velitelû je ve spojení se svojí politickou stranou: ta mu opatfiuje formální povolení k no ení zbranû a obãas finanãní pfiíspûvek na vydrïování vojákû. O zbytek se musí postarat sám desátky nebo obchodem. Novû vznikající státní úfiady se v tomto systému prosazují jen velmi tûïko. Napfiíklad kdyï Kábul poslal nového správce do okresu Darai Súf, místní velitel Sighbatulláh mu pfiidûlil dva vojáky ze své ochranky a dûraznû mu doporuãil, aby se do niãeho nemíchal. Úfiedníkovi v zájmu zachování Ïivota nezbylo neï ho poslechnout. Omezit vliv polních velitelû není moïné bez policie a armády, která by proti nim dokázala pouïít prostfiedky, kter m rozumûjí. Policie funguje na základû kmenového uspofiádání nebo jde zase o pfieformované jednotky polních velitelû, takïe je v nûkter ch pfiípadech nelze pouïít. Armáda má teprve kolem 17 tisíc muïû a na vût í operace si netroufá, podniká je v hradnû ve spolupráci s Ameriãany. Pfiesto se OSN podafiilo poslat do civilu asi milicionáfiû ve speciálním odzbrojovacím programu. Vojáci odevzdali zbranû, v mûnou dostali 300 dolarû, potraviny a rekvalifikaci na nûjaké jednodu í fiemeslo, napfiíklad farmáfie ãi automechanika. DÛstojníci dostali o nûco vy í od kodnûní a rekvalifikaci v oblasti byznysu nebo pro to, aby mohli dûlat uãitele. A,majitelé armád dostali návdavkem pfiesun na nûjak vy í post coï ve skuteãnosti znamená omezení jejich moci. Nezajímají nás zbranû, ale lidé, fiíká vedoucí programu pro v chodní Afghánistán Samantha Perera. Nemá cenu se snaïit vybrat od lidí v echny zbranû, které mají, protoïe to se stejnû nikdy nepodafií. DÛleÏitûj í je zapojit je do normálního Ïivota, dodává. Program pfiinesl úspûch, úplnû ale problém nefie í. Zahrnuje totiï jen oficiálnû registrované bojovníky ale ne vesnické milice v odlehl ch oblastech, kter ch mûïe b t je tû jednou tolik. V AK TO JEDNOU P IJDE... Anwara Sultáního uï omrzeli v ichni, kdo si fiíkají bojovníci za svobodu. V DÏalalabádu zaloïil poboãku strany Afghan Millat: demokratického uskupení s tradicí od edesát ch let, které nemá nic spoleãného se zkompromitovan mi ozbrojen mi partajemi. Debatujeme v jeho,sekretariátu v místní lékárnû a pfii druhém álku ãaje se Sultání rozhovofií o svém pobytu ve vûzení za talibanského reïimu. Zatkli ho, jak fiíká, kvûli politick m aktivitám a cejchu jeho rodiny. Více neï rok strávil ve vûznici pro,nebezpeãné Ïivly v Kandaháru, hrdû ukazuje své jméno na seznamu nepfiátel reïimu. Po propu tûní a pádu Talibanu se padesátilet farmaceut naplno vrhl do politiky. Afghánistán potfiebuje nové strany, nezatíïené minulostí a schopné pfiijmout za vlastní demokratické ideály, fiíká Sultání. DÛvodem, proã má situace v zemi do normálu daleko, je podle nûj devastace afghánské spoleãnosti po ãtvrt století války. Máme tu teroristické útoky, které jsou dílem velitelû naoko loajálních vládû ve dne jsou s Karzáím, v noci s teroristy. Chaos a nestabilita se jim hodí, pfiijdou jim vhod i peníze, kter mi za útoky platí vûdci v Pákistánu. Úfiedníci hromadí majetek a korupce ve státních úfiadech není zakázaná existuje to tak otevfienû v nûjaké jiné zemi na svûtû? Budoucnost Afghánistánu ale vidí optimisticky. I v DÏalalabádu se uï vûci h bou a na shromáïdûních se mluví o tûch, ktefií místo sluïby národu zneuïívají svého postavení k pochybn m k eftûm. Za rozhodující pfielom Sultání povaïuje prezidentské volby, které v fiíjnu daly mandát k vedení zemû prezidentovi Karzáímu. Teprve teì si mûïe dovolit radikální kroky. V ak to jednou pfiijde, poãkejte, usmívá se Sultání. Karzáí mûïe poãítat také s penûzi dárcû ze svûta, pfiedev ím ze Spojen ch státû. Roãní objem pomoci ãiní kolem dvou miliard dolarû. ProblémÛ k fie ení tu ale zûstalo víc neï dost, jedním z nich je napfiíklad vzrûstající produkce drog. NARKOBYZNYS Bude to hodnû tûïké, jestli vûbec moïné, odpovídá afghánsk humanitární pracovník Azíz Sáfí na otázku, jak si poradit s pûstováním opia. Azíz je typick m pfiedstavitelem nové generace afghánsk ch elit, které se v nestandardní spoleãnosti rodí témûfi v hradnû v kanceláfiích zahraniãních humanitárních organizací. Jde vût inou o mladé kluky, ktefií absolvovali dvanáct tfiíd a kurzy angliãtiny, díky tûmto schopnostem a protekci získali práci a trpûlivû se probíjejí kariérou od asistentû aï po programové manaïery. Nûktefií z nich si provizemi za sjednávání zakázek a mazan mi defraudacemi vydûlali slu né peníze a pfii 46 47

3 Díky opiu nûktefií zemûdûlci dokázali vydûlat tolik, Ïe se jim o tom nikdy ani nesnilo Afghánistán hledá superstar... Afghánistán zûstává zemí zahalenou tajemstvím. UÏ brzy pr v ak svûtu ukáïe vlastní tváfi. zamûstnání nastartovali vlastní podnikání. U sebe ale Azíz takové praktiky odmítá, i kdyï za svou kariéru pr mûl dostatek pfiíleïitostí podvádût. Jednu dobu pracoval také jako manaïer programu, kter mûl nabídnout farmáfiûm alternativu k opiu. Ale najdûte alternativu, kdyï opium se farmáfiûm vyplácí desetkrát, patnáctkrát víc, dodává Azíz. Díky opiu nûktefií rolníci skuteãnû vydûlali tolik, Ïe si to nikdy pfiedtím nedokázali pfiedstavit: napfiíklad na bazaru v âarabulaku na severu zemû je tû pfied nûkolika lety stáli v hradnû oslové dnes je toto místo pfiecpané nov mi motocykly... Jak proti drogám bojovat, je ofií kem i pro odborníky. Kompenzace za zniãenou úrodu zklamaly, kdyï naopak podnûcovaly farmáfie k osetí dal ích a dal ích ploch. Sója ani zelenina zemûdûlce pfiíli neláká, nûktefií odborníci navrhují místo toho vylep it prastaré zavlaïovací systémy a pozvednout celkovou úroveà zemûdûlství. Pak ov em hrozí, Ïe takto vylep ená pûda bude dál slouïit pûvodnímu úãelu podle Azíze proto musí jít nevyhnutelnû ruku v ruce s represí vûãi nejvût ím tvrdohlavcûm. Produkce opia je zaãarovan m kruhem, kter OSN ani afghánská vláda nedokázaly rozseknout. Ukazuje v echny ne vary souãasné afghánské spoleãnosti: rozhodující roli v produkci hrají místní velitelé i zkorumpovaní státní úfiedníci. Profitují z nûj ve formû tuãn ch desátkû, které jim rolníci musejí odvádût. OSN bombarduje média prohlá eními, Ïe Afghánistán je na nejlep í cestû stát se mafiánsk m narkostátem, a skuteãn stav se tomu opravdu blíïí. Narkobyznys zûstává v rukou asi deseti v znamn ch vládcû, proti kter m se ale úfiedníci bojí zakroãit. Nelze ani fiíci, Ïe by svût dával na protidrogové programy málo penûz. Evropa se Spojen mi státy darovaly dohromady témûfi miliardu dolarû. Nikdo ale je tû nevymyslel, jak je skuteãnû efektivnû vyuïít. Zpráva, která pfii la letos z Afghánistánu, je v historii takzvané,války proti terorismu v jimeãná. Tamní velení americk ch jednotek konstatovalo, Ïe klesl poãet útokû posttalibanské guerilly: místo obvykl ch tfiiceti t dnû asi na tfietinu. Je to vûbec poprvé, co po válce v Afghánistánu do lo k pfiíznivému obratu. Podle AmeriãanÛ je dûvodem procitání AfgháncÛ ze skepse a pocit, Ïe masivní pomoc, kterou zemû dostává od okolního svûta, k nûãemu vede. MoÏná jde v ak o pfiedãasn optimismus a za sníïením aktivity guerill mûïe b t také zima. V letech obãanské války totiï bylo obvyklé, Ïe v zimû intenzita bojû kvûli pfiírodním podmínkám klesala, a ta leto ní je obzvlá È tuhá. Jak scénáfi Afghánistán ãeká, se ukáïe nejen bûhem jarního oteplení, ale pfiedev ím na podzim, kdy se konají parlamentní volby. 49

4 Zastavte palbu HRD A NEZKROTN, TAKOV JE V OâÍCH JANA MRKVIâKY ZE SPOLEâNOSTI âlovùk V TÍSNI JEDEN Z NEJCHUD ÍCH STÁTÒ SVùTA AFGHÁNISTÁN. TEXT Jan Pavelka FOTO Marek Novotn, Tomá Vlach JAK SE ÎIJE AFGHÁNCÒM T I ROKY OD KONCE VÁLKY? ekl bych, Ïe lépe, a doufám, Ïe to není jen moje zdání. Nejviditelnûj í rozdíly jsou ve mûstech, která velice oïila. Tfieba z Kábulu se stala v chodní metropole, kde se ãile podniká a obchoduje. Pokud jde o otázku rozvoje zemû, tak jsem od AfgháncÛ nesly el jedin negativní názor. ZMùNILY SE TAKÉ NùJAK HOD- NOTY BùÎN CH LIDÍ? Rozhodnû. KdyÏ jsme s nimi mluvili pfied tfiemi roky, ãasto fiíkali, Ïe si chtûjí dobojovat nûjakou svoji lokální válku a dobít si je tû nûjaké území. V podstatû pofiád je tû hroznû moc Ïili vojensk mi konflikty, coï je urãitû docela pochopitelné, vzhledem k tomu, Ïe válka tam probíhala dvacet let a oni s tím mají spojenou svoji identitu. Tamní lidé jsou navíc pod siln m vlivem názorov ch vûdcû ãi vojensk ch velitelû komand rû napojen ch na jednotlivé politické strany. První roky po válce tito vûdci urãovali, co si budou lidé myslet, a mûli ve spoleãnosti hlavní slovo. Teì uï tak silné není. Existují tam také autority dosazené vládou, které si pomalu získávají u lidí respekt, i kdyï urãitû to není tak, Ïe by vláda mûla vzdálená území a oblasti vojensky nebo mocensky pod kontrolou. Jde spí e o to, Ïe lidé uï nemají jednoho názorového vûdce, kter by jim fiíkal zabíjejte Uzbeky nebo zabíjejte Hazary. Kromû rady star ích, která v Afghánistánu funguje tradiãnû, tam nyní existují i rûzné spolky, které bychom moïná nazvali jednoduchou obãanskou spoleãností. Ty mají u lidí velk respekt. PÛvodnû nejvy í hodnota hodnota války se tak mûní v hodnoty jiné, tfieba jak si zajistit lep í Ïivot a jak obstarat kvalitní vodu. ZNAâN M RIZIKEM MÒÎE B T PRO HUMANITÁRNÍ ORGANIZA- CE V AFGHÁNISTÁNU PO ÁD 50 51

5 JE Tù BEZPEâNOSTNÍ SITUA- CE. JAKOU S TÍM MÁ ZKU E- NOST? Máme zásadu, Ïe kdyï je riziko pfiíli velké, tak se do stavebních ani jin ch projektû nepou tíme. Musíme ov em vïdy vysvûtlit místním lidem, Ïe klinika nebo kola tam stát nebude právû kvûli tomu, Ïe se v oblasti tfieba bojuje. Je zajímavé, Ïe místní se vût inou sami postarají o to, aby se s bojováním pfiestalo a spory se uklidnily. VÁÎNù MÁ P ÍSLIB POMOCI VE FORMù POSTAVENÍ NOVÉ KOLY NEBO NEMOCNICE TAKOVOU MOC, ÎE KVÒLI NùMU P ESTANOU LIDÉ BOJO- VAT? Funguje to pomûrnû spolehlivû. Napfiíklad uï fiadu let pracujeme v Darai Súfu, coï je horská oblast na severu zemû. Jednou nám tam nûjak komand r nechal ukrást okna a dvefie z náklaìáku. li jsme tedy za nejvût ím pfiedstavitelem oblasti, vysvûtlili jsme mu, Ïe tam dlouhodobû pracujeme a chceme rozvíjet tamní území. Oni jsou vlastnû takoví místní feudální vládci, takïe mají zájem na tom, aby se jejich území rozvíjela a aby se takové situace vyfie- ily. Tomuhle ãlovûku jsme fiekli: Podívejte se, na jedné stranû stojí vykraden náklaìák, na druhé stranû je moïnost nûkolikaleté soustavné práce, oprava infrastruktury a tak dále. A on zafiídil, aby nám vûci vrátili. TRADIâNÍ AFGHÁNSKÁ SPO- LEâNOST A ROLE, KTEROU V NÍ HRAJÍ ÎENY A MUÎI, JE DOST ODLI NÁ OD USPO ÁDÁNÍ, NA JAKÉ JSME ZVYKLÍ. CO Tù V TOMTO OHLEDU NEJVÍC P E- KVAPILO, KDYÎ JSI POPRVÉ DO AFGHÁNISTÁNU P IJEL? I kdyï jsem to znal z literatury a filmû, stejnû mû pfiekvapilo, Ïe nepotkáváte na ulicích Ïeny, jedinû kdyï jsou zahalené burkou. To je pro Evropana zkrátka nûco, s ãím se tûïko srovnává. Nakonec ale pochopíte, Ïe to není jen projev nûjakého utlaãování a diskriminace Ïen, ale Ïe to má hlub í kofieny v tradici a také své dûvody. Tím to samozfiejmû vûbec nehájím, jenom fiíkám, Ïe ten povrchní pohled, kter prezentuje spousta EvropanÛ a AmeriãanÛ, není mnohdy na místû. Tradiãní spoleãnost má velice pevnou strukturu, i kdyï jsem ãekal, Ïe to bude vzhledem k válkám mnohem vût í anarchie. Co mû ale zasáhlo nejvíce, je pokrevní vazba mezi lidmi, a z toho vypl vající princip krevní msty. To je nûco, co se skuteãnû tûïko chápe. KdyÏ se tfieba kdysi ve válce proti sovûtské okupaci dal jeden ãlovûk na stranu sovûtsk ch dobyvatelû a nûkoho zastfielil, tak dokud Ïil nûkdo z rodu toho zabitého, mûl povinnost se pomstít. Ve spoustû oblastí to vyústilo v pfiesidlování, lidé se radûji pfiestûhovali, a ani teì se nemohou vrátit do rodn ch vesnic. PÛvodnû tam totiï Ïili vedle nûjaké rodiny, ke které je teì váïe princip krevní msty. Afghánci jsou neuvûfiitelnû hrdí aï py ní, coï je vlastnost, která zpûsobila, Ïe je nikdy neovládla Ïádná z mocností. Na druhou stranu také zpûsobila dlouhé roky válek a mnoho problémû. JE MOÎNÉ SE V AFGHÁNISTÁNU NA ULICI NEBO NA TRÎI TI BAVIT SE ÎENOU? Tak to vûbec ne. Dokonce tfieba i v práci, kdyï zji Èujeme potfieby lidí, vïdycky na tenhle prûzkum do vesnic posíláme Ïeny. Kdybychom poslali muïe, Ïena s ním vïdy bude mluvit pouze pfies tlumoãníka. A ten nikdy nebude pfiekládat to, co opravdu fiíká. Pokud po leme Ïenu, tak to do jisté míry funguje. Taky se nám ale stalo, Ïe jsme dûlali prûzkum potfieb ve vesnici, pfii kterém moje kolegynû s pfiekladatelkou vedly rozhovory s nûjak mi Ïenami a ptali se jich, co potfiebují. Pfiitom si v imly, Ïe vïdycky jedna Ïena odbíhá na bazar ptát se manïelû, co mají odpovídat. Museli jsme jim vysvûtlit, Ïe tohle skuteãnû není úãelem. MYSLÍ, ÎE JSOU ÎENY ËAST- NÉ A SMÍ ENÉ S ROLÍ, KTEROU V AFGHÁNSKÉ SPOLEâNOSTI MAJÍ? Myslím, Ïe vût inou ano, protoïe je to pro nû systém, do kterého se narodily. Dokud nevidí pfiíklady toho, Ïe jinde to funguje jinak, nemají dûvody nést svûj údûl patnû. Na druhou stranu nûkteré Ïeny v Afghánistánu zase docela vládnou v rodinách. To ale mluvím o uspofiádání afghánské spoleãnosti, ne o poru ování lidsk ch práv, ke kterému také dochází. Existuje dokonce takov pfiímûr, kter jednou napsala Petra Procházková, jak Ïeny ovû ené perky s namalovan mi nehty sedí doma na pol táfiích, zatímco upracovan muïíãek kope nûkde na bazaru rigol. I tohle je model, kter v afghánské spoleãnosti existuje. âeská STOPA V AFGHÁNISTÁNU SPOLEâNOST âlovùk V TÍSNI PRACUJE V AFGHÁNISTÁNU OD PROSINCE V SEVERNÍ âásti ZEMù SE NEJPRVE PODÍLELA NA NÁVRATU DVAADVACETI TISÍC LIDÍ Z UPRCHLICK CH TÁBORÒ DO JEJICH DOMOVÒ. UPRCHLÍCI DOSTALI ZÁKLADNÍ HYGIENICKÉ POT EBY, POTRAVINY A OSIVO. V PRÒBùHU DAL ÍCH LET PRO Nù âlovùk V TÍSNI POMOHL POSTAVIT TAK KA DVA TISÍCE DOMÒ, OPRAVIT P ES DVù STOVKY PODZEMNÍCH NÁDRÎÍ NA VODU A VYâISTIT DESÍTKY ZAVLAÎOVACÍCH KANÁLÒ. U DESÍTEK KOL SPOLEâNOST VYBUDOVALA STUDNY A POSTAVILA UM VÁRNY. KVÒLI ZLEP ENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU MÍSTNÍCH OBYVATEL PO ÁDÁ PRO DùTI A JEJICH MATKY KOLENÍ V PREVENCI ONEMOCNùNÍ. VE âtvrti KE LAK BAMBA VE MùSTù POLI CHUMRI VYBUDOVAL âlovùk V TÍSNI VODNÍ ROZVODY ZAKONâENÉ SEDMDESÁTI VE EJN MI KOHOUTKY S PITNOU VODOU. DÍKY âeské HUMANITÁRNÍ ORGANIZACI TAKÉ V AFGHÁNISTÁNU STOJÍ âty I NOVÉ KLINIKY, DAL Í T I BYLY KOMPLETNù ZREKONSTRUOVÁNY A MNOHO DAL ÍCH POMOHLA SPOLEâNOST ZMODERNIZOVAT A VYBAVIT POT EBN M ZA ÍZENÍM. OPOMENUTO NEZÒSTALO ANI VZDùLÁVÁNÍ. âlovùk V TÍSNI POSTAVIL DEVùT KOL, PùTA EDESÁT JICH KOMPLETNù ZREKONSTRUOVAL A VÍCE NEÎ OSMDESÁTI TISÍCÒM DùTÍ ROZDAL UâEBNÍ POMÒCKY, TUÎKY A SE ITY. CELKOVÁ HODNOTA POMOCI REALIZOVANÉ TOUTO ORGANIZACÍ P ESÁHLA LETOS V AFGHÁNISTÁNU 155 MILIONÒ KORUN

6 V chova dívek v Afghánistánu TEXT Jan Pavelka FOTO Iva Zímová, âlovûk v tísni NùKDE DALEKO V ASII EXISTUJE ZEMù, KDE JSOU KOLY POUZE PRO CHLAPCE A DÍVKY TOUÎÍCÍ PO VZDùLÁNÍ JSOU ODKÁZÁNY NA STANY NEBO STÍN STROMÒ V ZAHRADÁCH. 55

7 Moji drazí, dostali jsme od âlovûka v tísni nádhern dar, o kter se musíme s nejvût í peãlivostí starat. Zvlá tû pak prosím dûti, neokopávejte zdi, a ne abyste po nich ãmáraly, jinak sem za vámi pfiijdu a vytahám vás za u i! Tak svou radost nad otevfiením nové dívãí koly vyjádfiil Alam Khan Azadi, hlavní komand r afghánské vesnice Langar Khana. Kolem nûj se v nejlep- ích atech se li v ichni pfiedstavitelé obce vãetnû desítek dûtí. Nápad stavût dívãí koly vze el z aktuální potfieby Afghánistánu, kde je podobn ch zafiízení zufiiv nedostatek. Za vlády Talibanu nesmûly dívky do kol chodit vûbec, nyní nejsou na rekonstrukce ani v stavbu nov ch budov peníze. Do vût iny z existujících kol tedy chodí pouze chlapci, dívky touïící po vzdûlání jsou odkázány vût inou na stany nebo se dokonce uãí jen tak v zahradách pod stromy. Sehnat peníze na v stavbu jednotliv ch zafiízení od velk ch dárcû, kter m jsou problémy konkrétních komunit mnohdy velmi vzdálené, bylo v ak takfika nemoïné. Pak se v ak na spoleãnost âlovûk v tísni obrátil jist podnikatel, kter zniãehonic nabídl zcela konkrétní sumu penûz. PoÏadoval jen, aby finance byly vyuïity maximálnû efektivnû a aby dostával detailní zprávy o tom, za co jsou utráceny. Rozjel se tak projekt na pfiímé financování v stavby dívãích kol, v jehoï rámci jsou oslovováni soukromí dárci a podnikatelé, ktefií pak mají investice celou dobu pod kontrolou. Plán dostal nakonec jméno po první ze kol, kterou se touto formou financování podafiilo v severním Afghánistánu postavit a v listopadu loàského roku otevfiít projekt Madan. Více informací na ba 1,8 milionu korun a umoïní takfika esti stovkám dívek získat vzdûlání v dûstojn ch podmínkách. Vzdûlání se u nás bude nyní více roz ifiovat, neboè vzdûlané dívky, jeï jednou budou matkami, budou chtít, aby i jejich dûti chodily do koly, fiíká fieditel nové koly. Zeleno-bílá budova vyrostla na místû, kde jiï dfiíve kola stála. Nejprve ji ale vypálili mudïáhidové, a poté, co si ji místní obyvatelé svépomocí opravili, jim ji o pár let pozdûji pro zmûnu rozstfiílel Taliban. Místní komunita se sice znovu pokusila kolu postavit, na její rekonstrukci v ak nemûla dost penûz. Projekt je maximálnû transparentní, dárci mají celou dobu pfiehled o tom, za co pfiesnû byly jejich peníze utraceny a jak stavba pokraãuje, vysvûtluje Jan Mrkviãka ze spoleãnosti âlovûk v tísni. K servisu pro velké dárce patfií napfiíklad moïnost nav tívit mise spoleãnosti v Kábulu nebo Mazáre arífu, pravidelné zasílání fotografií a zpráv o realizaci stavby nebo tfieba uvedení jména dárce na dûkovné tabulce, jeï bude viset na nové kolní budovû. Chodit kolem ní budou kaïd den stovky dûtí, vdûãn ch za to, Ïe po desetiletích válek mají koneãnû anci na lep í Ïivot, kter bude mít jin smysl neï válãení a zabíjení. Z DOPISÒ AFGHÁNSK CH KOLAâEK ZA VÁLKY JSME ZÒSTALI V AFGHÁNISTÁNU. KDYÎ BYLY KOLY ZAV ENÉ, UâILA JSEM SE V DOMÁCÍCH KURZECH. TAK JSEM SE DOSTALA AÎ DO 7. T ÍDY, KDY JSEM P E LA NA KOLU MADAN. NA ZAâÁTKU JSME NEMùLY T ÍDY, UâILY JSME SE VE STANECH, TEë MÁME T ÍDY I NÁBYTEK, JEN NÁM CHYBùJÍ POMÒCKY. MÒJ SEN JE STÁT SE UâITELKOU A POMOCI SOBù I SVÉ ZEMI. DURAKA, 8. T ÍDA BYLO MI DEVùT LET A CHODILA JSEM DO 6. T ÍDY. ZROVNA JSME MùLY ZKOU KY, KDYÎ P I LI TALIBANI. P ESTALY JSME CHODIT DO KOLY. AÎ PO âty ECH LETECH, KDYÎ TALIBAN PADL, JSME MOHLY ZAâÍT ZNOVA V MADANU. FARIBA POPEL, KOLA, POPEL kola v Langar Khanû je druhou stavbou, kterou se v rámci projektu zatím podafiilo dokonãit. Stála zhru- 56

8 MOU MATE TINOU JE DÁRÍ A MLUVÍM I PA TU A URDU A TROCHU ANGLICKY. V BUDOUCNU BYCH SE CHTùLA STÁT DOKTORKOU A POMOCI SVÉ ZEMI. SHAKIJA, 7. T ÍDA. TEë SE MÁM DOB E, PATNÉ TO BYLO ZA TALIBANU, TO JSEM NESMùLA CHODIT DO KOLY. TEë JSEM ËASTNÁ, ÎE MÒÎU STUDOVAT. JSEM RÁDA, ÎE MÒÎEME ÎÍT VE SVOBODNÉ ZEMI. SHAKIBA 58

9 Ona je Ïena KDYBY EXISTOVALA AFGHÁNSKÁ EDICE âasopisu ELLE, PRAVDùPODOBNù BY SE NA JEJÍCH STRÁNKÁCH PRAVIDELNù OBJEVOVALY âlánky TYPU 55 ZPÒSOBÒ, JAK SE ZBAVIT ZÁVISLOSTI NA SEDATIVECH NEBO 20 RAD, JAK SI ZV IT CENU NA P EDMANÎELSKÉM TRHU. BYLO BY TO ZKRÁTKA ÚPLNù JINÉ âtení, PROTOÎE PROBLÉMY TAMùJ ÍCH ÎEN MAJÍ S NA ÍM SVùTEM JEN VELMI MÁLO SPOLEâNÉHO. TEXT Lenka Vítková, Tomá Vlach FOTO Iva Zímová Îenich za nevûstu platí ãástku od 800 aï do dolarû. Vybírejte... FEËAâKY Tlak, krev, moã, EKG, v echno v pofiádku, úplnû zdravá mladá Ïena. Pfii pohledu na Malalaj je ale jasné, Ïe je jí zle. Po tfiech hodinách bûhání z jednoho oddûlení na druhé nás koneãnû lékafi spokojen s tuãn mi platbami, které zkasíroval za v echny pfiede lé úkony, poslal se spikleneck m mrknutím k psychiatrovi. Ten neztrácel ãas, prohodil s Malalaj pár slov, zasedl za stûl a pfiedepsal vitamin B v injekcích. A k tomu notnou dávku sedativ. Malalaj je devatenáct. První sedativa ji pfiedepsali ve ãtrnácti v uprchlickém tábofie v Íránu, kdyï jí zemfiela babiãka. Dneska uï bez nich nedokáïe Ïít. O tom, Ïe drogy jsou v Afghánistánu roz ífiené stejnû jako pivo v âechách, není tfieba psát. DÛvodÛ, proã je Afghánci berou, je spousta: Ismailité proto, Ïe opium napomáhá manïelskému sexu a plodnosti, Turkmeni zase dokáïou opiem vyléãit na padesát rûzn ch chorob vãetnû chfiipky a prûjmu a v ichni bez rozdílu dávají opiovou pastu dûtem, aby usnuly nebo neusnuly, podle toho, co je právû potfieba. Málokdo si ale pfiizná, Ïe závislosti na drogách trpí nejen fousatí bojovníci z hor a fiidiãi náklaìákû, ale také v Afghánistánu témûfi neviditelné Ïeny. Závislost Afghánek kaïdého vûku, od dvou do sta, je pfiitom obrovská a v posledních letech dále roste. Nejde ale jen o ilegální ha i a opium, ale hlavnû o legální barbituráty a sedativa. Jak roz ífiená je závislost Ïen na legálních drogách, nikdo pfiesnû neví. Dr. Naqibullah Bigzad z kábulské psychiatrické léãebny odhaduje poãet závisl ch Ïen na 30 aï 60 procent v ech Afghánek, ale jist si rozhodnû není. Válka naru ila spoleãenské normy vãetnû tradiãní obranyschopnosti lidí a zanechala Afghánce nesmírnû náchylné k fiadû mentálních problémû, pfiedev ím chronické depresi, úzkostné neuróze, nespavosti a posttraumatickému stresu, 60 61

10 vysvûtluje Dr. Bigzad. Ale nejenom trauma z války a chudoby dovádí Ïeny k závislosti na sedativech. Spoleãenské dûvody jsou stejnû ãasté. Tak napfiíklad Zahra: Její rodina ji pfiivedla na kliniku, protoïe se pr zbláznila. A tak si ji tady necháme, dokud to pûjde, a pak jí pfiedepí eme sedativa a po leme domû. Co jiného mûïeme dûlat? Jinam nemûïe jít. Prostû se s tím musí smífiit, komentoval její pfiípad jeden z lékafiû v kábulské nemocnici. Zahfie je ãtrnáct a byla proti své vûli provdána za pfiítele svého otce, kter ji teì právem a násilím nutí na manïelské loïe. Pfiípad Zahry a Malalaj spojuje jedno: jejich závislost vznikla pfiedev ím proto, Ïe jim drogy byly nabídnuty jako to nejrychlej í fie ení jejich problému. Otázka dostupnosti je v Afghánistánu klíãová. NejenÏe nûkterá sedativa jsou k dostání na kaïdém bazaru a stojí ménû neï kvalitní aspirin, ale i pro lékafie, na které se Ïeny obracejí se sv mi problémy, je pfiedepisování, Èastn ch pilulek mnohem jednodu í a rychlej í neï pofiádná léãba. Sedativa a barbituráty se tak pro afghánské Ïeny staly levn m a dostupn m v elékem na zoufalství, sexuální frustrace, zlomená srdce, zármutek i bolest. DOMLUVTE MU, AË JI NEMLÁTÍ Bitlís zná ve v chodoafghánské provincii Laghman skoro kaïd. Îena nevelkého vzrûstu pûsobí nesmûle a na ulici skr vá tváfi do átku ale o to vût í vitalitu projevuje, kdyï se za námi zavfiou dvefie jejího úfiadu. Bitlís vede místní poboãku Úfiadu pro Ïenské záleïitosti, nedávno vytvofiené instituce, která dohlíïí na fungování dívãích kol nebo se stará o vzdûlávací programy pro Ïeny. Pfies polovinu ve kerého úsilí pak vûnuje ochranû Ïen pfied diskriminací, která má nûkdy otfiesnou podobu. Podle afghánské tradice rozhodují o sàatcích rodiãe. Îenich za nevûstu platí ãástku od 800 aï do dolarû (rozhoduje krása, vûk i tfieba to, jestli dívka dovede tkát koberce). OkamÏikem svatby dívka definitivnû odchází z rodného domu a stûhuje se do domu Ïenicha, kde zpravidla Ïije celá rozvûtvená rodina pohromadû, vãetnû bratrû a rodiãû. Tam se samozfiejmû musí naplno zapojit do domácích prací, rodit dûti a nûkdy i sná et ikanování ze strany rodiãû manïela. Mûli jsme tu pfiípad, kdy pro nevûstu vyãlenili místo na spaní v koàské stáji a ona se kvûli tomu dostala do tûïkého traumatu. Nebo stíïnost vzdûlané dívky, které manïelova rodina zakazovala pracovat jako uãitelka ve kole. A z odlehl ch horsk ch oblastí se obãas dozvíme o rodinách, které prodávali k sàatku osmileté holãiãky. Jak se takové pfiípady fie í? Jednáním a jednáním které bohuïel nemûïeme vést my sami, fiíká Bitlís. ProtoÏe nemá pravomoc jednat s radami stafie inû ve vesnicích, jde s kaïd m naléhav m pfiípadem za guvernérem, kter pak sám nebo pfies své lidi pfiíslu né rodinû domluví. Nic jiného dûlat nemûïeme, nemáme Ïenskou policii ani soudy. Na ostatních úfiadech pracují jen muïi a s tûmi my tváfií v tváfi jednat nesmíme, zvyklosti to nedovolují, fiíká Bitlís. Úspû nost si neodvaïuje odhadnout, mûïe to b t nûco kolem padesáti procent. Tradice manïelského otroctví, povinné zakr vání obliãejû a velká ãást dal ích omezení pocházejí je tû z doby pfied islámem a s koránem nemají nic spoleãného. Bojovat s nimi není jednoduché, ale ne nemoïné. Hlavnû se to musí zkusit a pak vidíte, Ïe lidé uï zaãínají nûco chápat. Sice pomalu, ale pfiece. Tradice manïelského otroctví nemá s koránem nic spoleãného MoÏná polovina Afghánek je závislá na drogách ÎENSK M HLASEM JEDNÍM Z HLAVNÍCH TÉMAT FESTIVALU JEDEN SVùT BUDOU ÎENY A ÎENSKÁ PRÁVA. KATEGORIE ÎENSK M HLASEM NABÍDNE KOLEKCI NEJNOVùJ ÍCH FILMÒ ZAB VAJÍCÍCH SE POSTAVENÍM ÎEN V RÒZN CH KULTURÁCH A PORU OVÁNÍM ÎENSK CH PRÁV A P EDSTAVÍ RETROSPEKTIVU UZNÁVAN CH FILMA EK. MUÎ, KTER UKRADL TVÁ MÉ MATCE C. HENKEL / JIÎNÍ AFRIKA, AUSTRÁLIE / 2003 DETEKTIVNÍ PÁTRÁNÍ AUSTRALSKÉ DOKUMENTARISTKY PO STOPÁCH NEÚSPù NÉHO POLICEJNÍHO VY ET OVÁNÍ BRUTÁLNÍHO ZNÁSILNùNÍ JEJÍ MATKY, KTERÉ VRHÁ SVùTLO NA PROBLEMATIKU SEXUÁLNÍHO NÁSILÍ V JIÎNÍ AFRICE. SÍLA M CH SLOV J. KATZ / USA / 2003 KOMORNÍ PSYCHODRAMA OCENùNÉ NA FESTIVALU V SUNDANCE V ROCE 2003 O PRÒBùHU TERAPEUTICKY ZAMù ENÉ LITERÁRNÍ DÍLNY SE SKUPINOU ÎEN ODPYKÁVAJÍCÍCH SI DLOUHOLETÉ TRESTY V NEWYORSKÉ VùZNICI S MAXIMÁLNÍ OSTRAHOU. ODSOUZENY K MANÎELSTVÍ A. ZURIA / IZRAEL / 2004 PEâLIVù A VELMI CITLIVù ZDOKUMENTOVAN P ÍBùH T Í MLAD CH IZRAELSK CH ÎEN, KTERÉ DLOUHÉ ROKY ÎÁDAJÍ O ROZVOD A JSOU NUCENY SE POT KAT SE ZÁKONEM, PODLE NùJÎ SE MÒÎE DÁT ÎENA ROZVÉST, JEN POKUD S TÍM JEJÍ MANÎEL SOUHLASÍ

11 Sedativa a barbituráty se pro afghánské Ïeny staly levn m a dostupn m v elékem MÁ MILOVANÁ HOLâIâKA B.J. HUNDSNES / NORSKO / 2004 VELICE JEMNù NATOâEN NORSK DOKUMENT O OSUDU SIGRID BEATE EDVARDSEN, KTERÁ ZAVRAÎDILA SVÉHO OTCE, JENÎ JI V DùTSTVÍ SEXUÁLNù ZNEUÎÍVAL. ÚNOSY NEVùST V KYRGYZSTÁNU P. LOM / KYRGYZSTÁN, KANADA / 2004 MEZI ROZ Í ENÉ A DODNES PRAKTIKOVANÉ ZVYKY PAT Í V KYRGYZSTÁNU ÚNOSY MLAD CH DÍVEK, KTERÉ JSOU PAK NÁSILÍM NUCENY KE SVATBù S ÚNOSCEM. OkamÏikem svatby dívka odchází z rodného domu a stûhuje se do domu Ïenicha 64 65

12 Pozor: NeÏ doãtete tento rozhovor, nakazí se virem HIV dal ích dvacet lidí PODLE POSLEDNÍ ZPRÁVY SPOLEâNÉHO PROGRAMU OSN PRO AIDS (UNAIDS) ZVE EJNùNÉ V PROSINCI LO SKÉHO ROKU JE V SOUâASNÉ DOBù NA SVùTù TÉMù âty ICET MILIONÒ HIV POZITIVNÍCH A KAÎD CH âtrnáct VTE IN SE INFIKUJE DAL Í âlovùk. OD ROKU 1981, KDY BYL DIAGNOSTIKOVÁN PRVNÍ P ÍPAD HIV/AIDS, ZEM ELO PO CELÉM SVùTù NA NÁSLEDKY TOHOTO ONEMOCNùNÍ DVACET MILIONÒ LIDÍ. O TOM, JAK VYPADÁ NEKONEâN BOJ S EPIDEMIÍ HIV/AIDS, HOVO Í KATE INA KA OVÁ, VEDOUCÍ ROZVOJOVÉHO PROJEKTU SPOLEâNOSTI âlovùk V TÍSNI V NAMIBII. TEXT Václav Zeman FOTO âlovûk v tísni 66 67

13 POMOC NAMIBII JAKÉ REGIONY JSOU V SOUâASNOSTI Í ENÍM EPIDEMIE HIV/AIDS NEJOHROÎENùJ Í? NejpostiÏenûj ím regionem v absolutních poãtech stále zûstává subsaharská Afrika s pûtadvaceti miliony naka- Ïen ch. Druhou nejpostiïenûj í oblastí je jiïní a jihov chodní Asie, kde Ïije pfies sedm milionû nakaïen ch. Stál rûst poãtu nakaïen ch lidí ve v chodní Evropû a stfiední Asi je v ak opravdu reálnou hrozbou do budoucna. JAKÉ JSOU HLAVNÍ P ÍâINY NÁRÒSTU INFIKOVAN CH VE V CHODNÍ EVROPù? HIV/AIDS se tu zaãalo ífiit pfiedev ím mezi drogovû závisl mi. Jako v ostatních zemích se nemoc ífií kanály, kde jsou slabá místa v systému. V Rusku nebo na Ukrajinû je zdravotní péãe oficiálnû zdarma, ve skuteãnosti se v ak za ni platí. Lékafii se navíc ãasto bojí HIV pozitivní léãit, proto je pro nû zdravotní péãe je tû draï í. Nejchud í vrstvy obyvatel tak drahou péãi zaplatit nemohou. Ve spojení s naprosto nedostateãnou osvûtou a prevencí jak mezi mlad mi lidmi, tak mezi zdravotnick m personálem, dochází k obrovskému rûstu nakaïen ch. Ve v chodní Evropû je dnes pfies milion HIV pozitivních, je tû pfied deseti lety jich bylo pouh ch sto edesát tisíc. JestliÏe nedojde ke zmûnám v oblasti prevence a restrukturalizace zdravotnictví, mûïe se tento region dokonce dostat do stejn ch ãísel jako nûkteré africké zemû, ve kter ch je virem HIV infikována zhruba tfietina dospûlé populace. DO JAKÉ MÍRY JE AIDS,POUZE ONEMOCNùNÍM? NEJEDNÁ SE O DALEKO IR Í PROBLÉM? HIV/AIDS bezpochyby nepfiedstavuje pouze zdravotní problém. âetné anal zy jasnû ukázaly, Ïe sociální normy, kulturní faktory, chudoba a zaostalost pfiímo souvisejí s rychl m ífiením HIV/AIDS v rozvojov ch zemích. Stejnû tak dûleïitá je i ekonomická situace. Îeny trpící chudobou budou s vût í pravdûpodobností nabízet sexuální sluïby za úplatu, zatímco muïûm patná ekonomická situace mûïe znemoïnit zaloïení rodiny nebo je donutí od rodin odejít, aby si na li práci. Chudí lidé jsou ãastûji podvyïivení a v hor ím zdravotním stavu, mají také ãastûji sklon k alkoholismu, kter vnímají jako urãité v chodisko z frustrace. JAK SE DA Í BOJOVAT SE SPO- LEâENSK M TABUIZOVÁNÍM NEMOCI A ODSUNOVÁNÍM NEMOCN CH NA OKRAJ SPO- LEâNOSTI? Spoleãenské stigma, které HIV/AIDS provází, je celosvûtovû nejvût ím problémem, kter brání úãinné prevenci. Mnoho lidí v rozvojov ch zemích napfiíklad vûfií, Ïe HIV/AIDS je trestem od Boha za stfiídání sexuálních partnerû nebo za nevûru, v západních zemích se pak nakaïení pot kají s pfiedsudky, Ïe jde o alkoholiky, narkomany a homosexuály. Velkou roli hraje také strach zdrav ch lidí z nákazy, ten vede u fiady nemocn ch ke ztrátû zamûstnání zpûsobující dal í psychické problémy. Z tohoto dûvodu je velmi dûleïitá osvûta, která mûïe tento strach i spoleãenské stigma zmírnit. LETO NÍ DEN BOJE PROTI AIDS BYL VùNOVÁN TÉMATU,ÎENY A AIDS. POâET ÎEN INFIKOVA- N CH VIREM HIV NEUSTÁLE STOUPÁ. JAKÉ JSOU HLAVNÍ DÒVODY TOHOTO FAKTU? První dûvod je ãistû biologick, pfii pohlavním styku je riziko nakaïení u Ïeny nûkolikanásobnû vy í neï âlovùk V TÍSNI PROVOZUJE V JIHONAMIBIJSKÉM MùSTù KEETMANSHOOP MIMO JINÉ KOMUNITNÍ CENTRUM, KTERÉ POMÁHÁ RODINÁM A KOMUNITÁM POSTIÎEN M HIV/AIDS A DAL ÍMI INFEKCEMI. CENTRUM JIM UMOÎ UJE VYDùLAT SI PENÍZE V KREJâOVSKÉ DÍLNù. PRO MÍSTNÍ ÎENY, KTERÉ JSOU âasto SAMOÎIVITELKAMI, JE TENTO MINIMÁLNÍ P ÍJEM ÎIVOTNù DÒLEÎIT. CENTRUM DÁVÁ PRÁCI VÍCE NEÎ PADESÁTI LIDEM. MùSÍâNÍ PLAT âiní V P EPOâTU ASI DVA TISÍCE KORUN A POKR VÁ ZÁKLADNÍ ÎIVOTNÍ NÁKLADY. DEKORAâNÍ P EDMùTY, HRAâKY, TA KY, PROSTÍRÁNÍ, OZDOBY Z KORÁLKÒ I V ROBKY ZE P TROSÍCH SKO ÁPEK, TRADIâNÍHO MATERIÁLU MÍSTNÍHO KMENE NAMU, POCHÁZEJÍCÍ ZE ZMÍNùNÉ DÍLNY MÒÎETE ZAKOUPIT NA DVOU MÍSTECH V PRAZE V PRODEJNù SANU BABU (MICHALSKÁ 20, PRAHA 1) A ETNOâAJOVNù HERBA MAGICA (ZVONA OVA 6, PRAHA 3)

14 Budoucnost Afriky bych rozhodnû nevidûl ãernû. Ernest Hemingway ManÏelka ve vût inû africk ch kultur nemá právo o vûcech jako uïívání kondomu pfii pohlavním styku rozhodovat u muïe. Dal ím dûleïit m faktorem je niï í spoleãenské postavení vût iny Ïen v rozvojovém svûtû ve srovnání s muïi. Îeny jsou ãasto nuceny k pohlavnímu styku, aè uï pfii ãetn ch znásilnûních nebo vlastními manïely. V tûchto pfiípadech Ïeny logicky nemají vliv na to, zda pfii styku bude uïívána ochrana, ãi ne. ManÏelka ve vût inû africk ch kultur nemá právo o vûcech jako uïívání kondomu pfii pohlavním styku rozhodovat. U chud ch Ïen pak sex b vá jedním ze zpûsobû, jak získat dostateãn pfiíjem nebo napfiíklad potraviny pro sebe a své dûti. Situaci by mohlo napomoci zv ení zamûstnanosti, vzdûlanosti a ekonomické pozice Ïen. Tyto nadûje v ak ãasto konãí jiï ve chvíli, kdy nûkdo z rodiny zemfie a mladá dívka musí opustit kolu, aby mohla pracovat doma a na poli. JAKÉ ÚSPùCHY ZAZNAMENAL V POSLEDNÍCH LETECH CELO- SVùTOV BOJ PROTI HIV/AIDS? Za obrovsk úspûch lze povaïovat vyvinutí technik k rychlému provádûní testû na pfiítomnost viru a stále snaz í dostupnost testovacích center. Je tû dûleïitûj í je objev antiretrovirálních lékû a jejich potenciální zpfiístupnûní irok m vrstvám obyvatelstva. Díky tûmto lékûm se za pfiízniv ch podmínek z HIV/AIDS stává chronické onemocnûní, které pacientûm umoïní vrátit se do normálního Ïivota, pracovat nebo vychovávat dûti. Nicménû i kdyby se dnes podafiilo ífiení viru zastavit, z následkû epidemie se nejpostiïenûj í zemû budou vzpamatovávat po desetiletí. Zásadní zlom by v tomto ohledu mohl pfiinést pouze objev vakcíny proti viru HIV. Problémem je ov em skuteãnost, Ïe HIV je velmi,inteligentní virus, jenï se postupnû mûní a vyuïívá nov ch forem pfienosu. JAK SE DA Í ZP ÍSTUP OVÁNÍ ANTIRETROVIRÁLNÍCH LÉKÒ TùM NEJCHUD ÍM VRSTVÁM? Tyto léky jsou samozfiejmû pfiístupnûj- í pro finanãnû zaji tûné osoby. U chud ch lidí v zemích tfietího svûta je jejich uïívání spojeno s fiadou problémû. Jedním z nejãastûj ích dûvodû patného uïívání b vá nedostatek potravin, protoïe pfii poïití léku bez jídla se vyskytuje silná nevolnost, kterou zejména nevzdûlaní lidé mohou fie it doãasn m vysazením léku. V takov ch pfiípadech dochází velmi rychle k vytvofiení rezistentní formy viru HIV, kter pak nakaïen ãlovûk mûïe ífiit dále a kter jiï na klasickou léãbu nereaguje. AIDS V SOUâASNÉ DOBù ÎIJE S HIV/AIDS 42 MILIONÒ LIDÍ. NEJVùT Í âást Z TOHOTO POâTU V SUBSAHARSKÉ AFRICE, KDE SE JEN V PRÒBùHU ROKU 2000 NOVù INFIKOVALO 3,8 MILIONÒ LIDÍ. V LETECH SE ZDE POâET INFIKOVAN CH ZTROJNÁSOBIL. DODNE KA SE AIDS ROZ Í IL DO V ECH âástí SVùTA, KAÎD DEN JE NAKAÎENO LIDÍ A ZHRUBA LIDÍ ZEM E. HIV/AIDS V AK NENÍ PROBLÉMEM JEN AFRIKY. PODLE OSN SE V SOUâASNOSTI NEJRYCHLEJI Í Í VE ST EDNÍ ASII A V CHODNÍ EVROPù. MEZI NEJOHROÎENùJ Í ZEMù PAT Í RUSKO, UKRAJINA A ESTONSKO. KOLEKCE FILMÒ Z CELÉHO SVùTA POSKYTNE NA FESTIVALU JEDEN SVùT HLUB Í POHLED NA DANOU PROBLEMATIKU OD PROBLÉMU DOSTUPNOSTI LÉKÒ, PREVENCE A OSVùTY AÎ PO ROZDÍLNÉ VNÍMÁNÍ NEMOCI JAK SAMOTN MI PACIENTY, TAK OKOLNÍ SPOLEâNOSTÍ V RÒZN CH MÍSTECH SVùTA (AFRIKA, INDIE, âína, EVROPA). TVÁ Í V TVÁ AIDS R. KENNEDY / USA / 2003 DOKUMENT Z PRODUKCE HBO NÁS SEZNÁMÍ S OSUDY PùTI LIDÍ NAKAÎEN CH VIREM HIV, KTE Í SE V RÒZN CH KOUTECH SVùTA SNAÎÍ BOJOVAT SE ZÁKE NOU NEMOCÍ. DOKTOR NAGE D. HENRY, V. DETOURS / BELGIE / 2004 NEJHLUB Í OBAVY, MILOSRDNÉ SEBEKLAMY, ALE I NADùJE NEMAJET- N CH HIV POZITIVNÍCH PACIENTÒ SE V BOMBAJSKÉ ORDINACI DOKTORA NAGE E SETKÁVAJÍ S POCHOPENÍM A S MOÎNOSTÍ ZÍSKAT FINANâNÍ SPONZORSTVÍ NA KOUPI POT EB- N CH LÉKÒ. SIROTCI Z NKANDLY B. WOODS / C. SHIPLEY / VB / 2003 DOKUMENT ZKU ENÉHO REÎISÉRA BRIANA WOODSE O OSUDECH NùKOLIKA DùTÍ Z JIHOAFRICKÉ VESNICE NKADLA, KTERÉ JSOU NUCENY STARAT SE O SVÉ RODIâE NAKAÎENÉ VIREM HIV

15 Jak asi dopadne vynucená svatba mezi iráckou nevûstou a armádou USA? Jak se vede? AâKOLI BEZPROST EDNù PO SVRÎENÍ SADDÁMA HUSAJNA Z TRÒNU ZAâALA V IRÁKU VLÁDNOUT ATMOSFÉRA NADùJE A DÒVùRY, BùHEM POSLEDNÍHO ROKU SE CELÁ SITUACE POMùRNù RADIKÁLNù ZMùNILA. NADùJE V AK I V TOMHLE KOUTù SVùTA UMÍRÁ POSLEDNÍ. TEXT Franti ek ulc (Lidové noviny) FOTO Iva Zímová

16 Od dubna loàského roku se na území Iráku rozhofiely násilnosti zejména v takzvaném sunnitském trojúhelníku, narostlo mnoïství únosû (nejenom cizincû, ale hlavnû obyãejn ch IráãanÛ) a kvûli patné bezpeãnostní situaci se nedafií zlep ovat ekonomickou situaci a zejména nezamûstnanost obyãejn ch IráãanÛ. Tyto a dal í faktory vyvolávají pfiirozenou nespokojenost, která pomáhá ozbrojencûm (jak zahraniãním teroristûm, tak iráckému odboji) rekrutovat nové lidi do sv ch fiad. Nicménû situace není zdaleka tak zlá, jak by se mohlo zdát ze zpráv. Iráãané nepropadli skepsi, stále vût ina z nich vûfií v to, Ïe se situace zlep í. I kdyï nûktefií chtûjí aby spojenci okamïitû ode- li, vût ina to povaïuje za nerealistické a mají pravdu. Pokud by spojenci opustili zemi, Irák by se propadl do chaosu. Irácká policie je v troskách, fiada jejích pfiíslu níkû je zastra ována a mnozí dobrovolnû ãi pod pohrûïkami spolupracují s ozbrojenci. Jiné je to s iráckou armádou. Ta je v lep ím stavu. Loni pfii klíãovém dobytí FallúdÏe, která byla teroristickou ba tou, dokázala, Ïe je schopná zásahu, i kdyï v omezené mífie a pod kontrolou AmeriãanÛ. Nicménû Iráãané z boje tentokrát neutekli, jako mnohokrát pfiedtím. KdyÏ ãlovûk porovná iráckého policistu a iráckého vojáka, vidí rozdíl na první pohled. Vojáci jsou pomûrnû dobfie vybaveni, mají uniformy a chovají se jako vojáci. Policisté jsou vût inou,partiãka divnû vypadajících lidí v civilních atech, mnozí z nich mají kvûli své bezpeãnosti na hlavách átky ãi kukly. Jediné, co je spojuje, je kala nikov, kter drïí v rukách a v rozporu s ve ker mi bezpeãnostními pravidly s ním máchají kolem sebe. Tvrzení, Ïe armáda je na tom lépe, ale neznamená automatické vítûzství. Irácké ozbrojené síly ãeká je tû minimálnû nûkolik let, neï budou schopné,postarat se samy o sebe. Policie a armáda jsou pfiitom klíãové sloïky transformace. Prakticky v ichni Iráãané na otázku, co je nejvíce trápí, odpovídají: bezpeãnost. Nejde jim ani tak o teroristické útoky, ale o základní bezpeãnost, která napfiíklad nám pfiipadá pfiirozená. Mají obavy, Ïe budou oni nebo ãlenové jejich rodin zavraïdûni, pokud se zapojí do Ïivota nového Iráku, Ïe budou uneseni kvûli v kupnému, Ïe jejich obchod ãi dûm bude vyloupen, Ïe budou pfiepadeni na ulici a podobnû. Na druhém místû je samozfiejmû ekonomika. To bude dlouhodobû nejvût í problém. KvÛli patné bezpeãnostní situaci se nemûïe rozbûhnout podnikání (napfiíklad zahraniãní firmy se neúãastní procesu obnovy, jak by mohly), útoky na ropovody a konvoje zase komplikují prodej této dûleïité suroviny, která je v tuto chvíli prakticky jedin m zdrojem pfiíjmu Iráku. Kapitolou samou pro sebe je katastrofální stav infrastruktury. Ani ne tak kvûli válce, ale kvûli sankcím a skuteãnosti, Ïe se do ní posledních více neï dvacet let neinvestovalo. Rafinerie nemohou jet na pln v kon, takïe v zemi je chronick nedostatek pohonn ch hmot. Stejné je to s elektrárnami. Nûkteré pûjdou opravit, ale fiada z nich se bude muset znovu vybudovat na zelené louce. A neménû dûleïité bude i politické urovnání. Pokud se bûhem leto ního roku sunnité nezapojí do politického procesu, pokud se je nepodafií pfiesvûdãit, Ïe bojkotem a odporem nic nezískají, Ïe jedinou v hodnou formou je politická diskuse, pak bude dosaïení stability sloïité a dlouhodobé. I dnes, kdy se mnoha cizincûm zdá, Ïe situace v Iráku je katastrofální, ji pfiesto vût ina IráãanÛ povaïuje za lep í neï za Saddáma. I po peripetiích posledních mûsícû vûfií v lep í budoucnost. Relativnû siln je i iráck nacionalismus, coï je pfiíslibem, Ïe rozpad zemû není tak akutní, jak jej vidí nûktefií analytici v Evropû a Americe. Irák má pfied sebou je tû hodnû dlouhou cestu. Bez Saddáma je tu koneãnû nadûje, Ïe se z Iráku stane prosperující zemû. Krátkodobû se asi nepodafií, aby byla demokratická podle na ich pravidel, ale to není tfieba ani Rusko. Nicménû stále bude moci b t vzorem pro sousední státy. Nyní jen potfiebuje ãas a pozornost okolního svûta. NOVINÁ I P I ÚTOKU NA SVÉ BRATRY JAKÉ BY TO BYLO, KDYBY âesky MLUVÍCÍ ETNIKUM OB VALO ÚZEMÍ VÍCE STÁTÒ A JEDNA Z,âESK CH ZEMÍ BY BYLA NAPADENA ARMÁDOU USA A VELKÉ BRITÁNIE? CO BY SI,OSTATNÍ âe I O TAKOVÉM ÚTOKU MYSLELI? DOKÁZALI BY NA NùM VÒBEC NAJÍT NùCO DOBRÉHO, P ESTOÎE BY ATAKOVANÉ ZEMI VLÁDL KRVAV DIKTÁTOR A AMERIâANÉ BY TVRDILI, ÎE BOMBARDUJÍ A OST ELUJÍ,âESKÉ BRATRY PROTO, ABY TYRANA SVRHLI? VYTVÁ ET TAKOVÉ IMAGINÁRNÍ SROVNÁNÍ S ARABSK M P IJETÍM AMERICKÉHO ÚTOKU NA IRÁK KULHÁ, MOÎNÁ JE Tù VÍCE NEÎ JINÉ PARALELY. P ESTO MÒÎE B T TENTO POSTUP UÎITEâN P I HODNOCENÍ PRÁCE, KTEROU V PRÒBùHU INVAZE ODVÁDùLI ARAB TÍ NOVINÁ I Z DNES JIÎ PROSLULÉHO KANÁLU AL-DÎAZÍRA. ÎURNALISTÉ NEJSLEDOVANùJ Í ARABSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SATELITNÍ TELEVIZE MUSELI INFORMOVAT O ÚTOKU NA ÚZEMÍ OB VANÉM LIDMI TÉHOÎ ETNIKA. BYLI NUCENI DÍVAT SE, JAK UMÍRAJÍ JEJICH BRAT I A SESTRY Z AD CIVILISTÒ. A NAKONEC MUSELI SLEDOVAT, KTERAK JEDINÁ SVùTOVÁ SUPERVELMOC, Z JEJÍHOÎ PÒSOBENÍ A VLIVU MAJÍ P INEJMEN ÍM SMÍ ENÉ POCITY, PORÁÎÍ SVOU TECHNOLOGICKOU P EVAHOU REÎIM VEDEN SICE HNUSN M, P ECE JEN V AK P ÍBUZN M SADDÁMEM HUSAJNEM. DOKUMENTÁRNÍ FILM AL-DÎAZÍRA JIN ÚHEL POHLEDU UKAZUJE, ÎE NOVINÁ I Z ARABSKÉ STANICE AL-DÎAZÍRA ZA VÁLKY V IRÁKU STùÎÍ POTLAâILI SVÉ OSOBNÍ POCITY A P EDSUDKY. NEPRACOVALI ROBOTICKY (ÎURNALISTÉ, KTE Í SE JAKO ROBOTI OPROSTÍ OD SUBJEKTIVNÍCH POCITÒ A NÁZORÒ, OSTATNù NEEXISTUJÍ). VE SPRÁVNÉ SNAZE KRITICKY ANALYZOVAT INFORMACE UVOL OVANÉ ARMÁDNÍ PROPAGANDOU USA A BRITÁNIE PODCE OVALI TECHNOLOGICKOU P EVAHU SPOJENCÒ A NAOPAK P ECE OVALI SCHOPNOST A VÒLI IRÁâANÒ BRÁNIT SE: RYCHLOST ZHROUCENÍ DIKTÁTORSKÉHO REÎIMU OV EM NEBYLA P EKVAPENÍM JENOM PRO Nù. LIDÉ Z AL-DÎAZÍRY SE TAKÉ NEUBRÁNILI NùKTER M PRO NEARABY NEUVù ITELNù, SNAD AÎ SMù Nù ZNùJÍCÍM SPIKLENECK M TEORIÍM; NAP ÍKLAD, ÎE LIDI KOPAJÍCÍ DO SVRÎENÉ SOCHY SADDÁMA HUSAJNA V BAGDÁDU DOVEZLI AMERIâANÉ JAKO HERCE PRO V ROBU SVùTOVù ZNÁM CH TELEVIZNÍCH ZÁBùRÒ (NEJEN POZDùJ Í UDÁLOSTI UKAZUJÍ, ÎE P INEJMEN ÍM âást OBYVATELSTVA SE RADOVAT MOHLA, P ÍSLU NÍCI NEJVÍCE POâETNÉHO ÍITSKÉHO OBYVATELSTVA IRÁKU TYRANA SKUTEâNù Z HLOUBI DU E NENÁVIDùLI). POKUD BY SE ALE SROVNÁVALO CELKOVÉ VYZNùNÍ ZPRAVODAJSTVÍ, MùLA ARABSKÁ TELEVIZNÍ STANICE K REALITù VÁLKY PATRNù BLÍÎ NEÎ NAP ÍKLAD AMERICKÁ FOX NEWS. POZICE LIDÍ V AL-DÎAZÍ E LZE P ITOM POVAÎOVAT ZA EMOCIONÁLNù OBTÍÎNùJ Í; AMERIâTÍ VOJÁCI, SPOLUOBâANÉ NOVINÁ Ò Z FOX NEWS, UMÍRALI V POLI, ALE AMERICKÉ CIVILNÍ OBYVATELSTVO NEBYLO V TU DOBU NIK M NAPADENO. JEDEN Z P ÍSLU NÍKÒ AMERICKÉHO PR PERSONÁLU OZNAâUJE ARABSK SATELITNÍ KANÁL ZA PROTIAMERICK, ALE ARABOVÉ ALESPO P INÁ ELI STANOVISKA OBOU STRAN, FOX NEWS ZATÍM NEKRITICKY PODPOROVALA VÁLKU TAK, JAK JI ÍDIL APARÁT GEORGE W. BUSHE. U TÉTO TELEVIZNÍ STANICE LO O PROGRAM. TAKÉ MNOHÉ JINÉ ZÁPADNÍ KANÁLY ALE VE VùT Í âi MEN Í MÍ E POTLAâOVALY KRVAVÉ ZÁBùRY CIVILNÍCH OBùTÍ VYSÍLANÉ PRÁVù AL-DÎAZÍROU. SNAD SE ZÁPADNÍ NOVINÁ I OBÁVALI, ÎE âást SCÉN S,OBùËMI ZINSCENOVAL DIKTÁTORSK REÎIM, JINÍ PATRNù ODMÍTLI NùKTERÉ OBRAZY PRO P ÍLI NOU EXPLICITNOST. âistá VÁLKA BEZ CIVILNÍCH OBùTÍ ALE NEEXISTUJE, TAKOVÁ INFORMACE SE VLASTNù SKR VÁ I VE VOJENSKÉM POJMENOVÁNÍ PRO TYTO MRTVÉ,COLLATERAL DAMAGES (VEDLEJ Í KODY). ALESPO âást ZÁBùRÒ ZKRVAVEN CH CIVILISTÒ MUSELA B T SKUTEâNÁ. A POKUD JDE O ETICKÉ DÒVODY DO JAKÉ MÍRY JE ETICKÉ CENZUROVAT SKUTEâNOU TVÁ VÁLKY, TAKÎE NEVYPADÁ SKUTEâNù, TEDY ODPORNù? MÁLOKTERÁ ZÁPADNÍ TELEVIZNÍ STANICE OSTATNù P INESLA ZÁBùRY AL-DÎAZÍRY UKAZUJÍCÍ DRSNÉ, TEHDY SNAD I LOGICKÉ CHOVÁNÍ SPOJENECK CH VOJÁKÒ K IRÁCK M ZAJATCÒM; O NùJAK CH ETICK CH DÒVODECH, PROâ ZÁBùRY NEVYSÍLAT, LZE ZDE OV EM HOVO IT TùÎKO. ARABSKÉMU KANÁLU SE MOÎNÁ NAKONEC PODA ILO P EDVÉST VÁLKU OPRAVDOVùJI NEÎ MNOHÉ ZÁPADNÍ STANICI. V ÚSILÍ O OPRAVDOVOST NAVÍC AL-DÎAZÍRA POKRAâUJE. PODOBNù OTEV ENù UKÁZALA NEDÁVNO ARABSKÉMU SVùTU ÎIJÍCÍMU V MÉNù âi VÍCE AUTORITÁ SK CH REÎIMECH, JAK IRÁâANÉ HLASUJÍ V RELATIVNù SVOBODN CH VOLBÁCH. TENTOKRÁT AMERICKÁ ADMINISTRATIVA, JEÎ STANICI V DOBù INVAZE âasto KRITIZOVALA, NE EKLA ANI SLOVO. TEXT Michal Musil (Autor je zástupce éfredaktora ãasopisu T DEN) 74 75

17 Al-DÏazíra? Jasnû, sledujeme

18 Iráãané na otázku, co je nejvíce trápí, odpovídají: bezpeãnost SVùT SE DÍVÁ IRÁK OD POâÁTKU AMERICKÉHO ZÁSAHU V IRÁKU VZNIKLO NESPOâET DOKUMENTÒ O KRITICKÉ SITUACI V TÉTO ZEMI. FESTIVAL JEDEN SVùT P EDSTAVUJE V BùR KVALITNÍCH SNÍMKÒ, JEJICHÎ NÁZOROVÁ PESTROST ODRÁÎÍ KOMPLIKOVANOU A TùÎKO UCHOPITELNOU REALITU DNE NÍHO IRÁKU. AL-DÎAZÍRA JIN ÚHEL POHLEDU J. NOUJAIM / USA / 2004 OJEDINùL POHLED DO MEDIÁLNÍHO ZÁKULISÍ VÁLKY V IRÁKU A NA PRÁCI I NÁZORY REPORTÉRÒ NEJPOPULÁR- NùJ ÍHO ZPRAVODAJSKÉHO KANÁLU V ARABSKÉM SVùTù TELEVIZNÍ STA- NICE AL-DÎAZÍRA. O BAGDÁDU IN COUNTER PRODUCTIONS / IRÁK, USA / 2004 PùTICE TVÒRCÒ V âele S IRÁCK M EXILOV M SPISOVATELEM SINANEM ANTOONEM SE T I MùSÍCE PO PÁDU HUSAJNOVA REÎIMU VYDALA DO BAGDÁDU ZJISTIT, JAK SE LÉTA UTLAâOVÁNÍ, VÁLKA A SOUâASNÁ CHAOTICKÁ SITUACE PODEPSALY NA ÎIVOTù OBYâEJN CH IRÁâANÒ. VÁLKA PODLE MÉDIÍ D. SCHECHTER / USA / 2004 V OSOBITÉM STYLU A S VYUÎITÍM VLASTNÍHO KRITICKÉHO KOMENTÁ E SE DOKUMENTARISTA DANNY SCHECHTER POKOU Í ODKR T ÚZKOU PROVÁZANOST AMERICKÉ POLITIKY S MÉDII BùHEM IRÁCKÉ VÁLKY

19 Hodn hoch ODPOVùDNOST Mù NIKDY NEDRTILA, ÍKÁ IMON PÁNEK, EDITEL HUMANITÁRNÍ A ROZVOJOVÉ SEKCE SPOLEâNOSTI âlovùk V TÍSNI, JEDEN ZE ZAKLADATELÒ TÉTO ORGANIZACE A JINAK TAKÉ REVOLUCIONÁ (LISTOPAD 1989) I HEREC (CORPUS DELICTI). TEXT Václav Zeman FOTO Marek Novotn KDY SES POPRVÉ DOSTAL K HUMANITÁRNÍ POMOCI? To bylo v roce 1988, kdy jsme organizovali sbírku na pomoc Arménii po zemûtfiesení. O uspofiádání sbírky jsme se rozhodli v jedné karlínské hospodû, kde jsme se dívali na zprávy z Arménie. Vidûli jsme letadla s pomocí, specializované t my z Nûmecka, Francie, a o ãeskoslovenské pomoci tam nebyla ani zmínka. Druh den jsme li na sovûtskou ambasádu a zeptali se, jestli nám pomohou s dopravou, kdyï tu sebereme nûjakou pomoc. KdyÏ svolili, jeli jsme do Kotvy, kde jsme se domluvili s pfiedsedou mládeïnického hnutí pracovníkû Kotvy, udûlali tam základnu a zaãali sbírat spacáky, deky a obleãení. Nakonec jsme odjeli do televize, kde jsme sbírku vyhlásili. Îádné povolení jsme nemûli, dal nám ho pocit, Ïe je to tak potfieba. Zájem byl obrovsk, za tfii dny se podafiilo nasbírat asi 50 tun materiálu. JAK DNES VZPOMÍNÁ NA PRVNÍ ROKY FUNGOVÁNÍ SPO- LEâNOSTI âlovùk V TÍSNI? To bylo úïasné. Byli jsme skupinou nûkolika pfiátel, ktefií se dokázali o v em domluvit ráno pfii kávû a cigaretû, nebyl potfieba strukturovan systém porad a zápisû. V echno bylo tak blízko tûm lidem, vãetnû toho, Ïe jsme vykládali kamiony a pfii tom pfiímo vidûli ty, ktefií si pro na i pomoc chodili. KaÏdé dal í zvût ení organizace pro mû znamenalo spolu s nárûstem nutné byrokracie také do jisté míry odcizení. POSTUPEM âasu SES P ESU- NUL OD HÁZENÍ PYTLÒ S POMOCÍ ZA Ú EDNICK STÒL. JAK TI CHYBÍ PRÁCE V TERÉNU? Samozfiejmû, Ïe mi to chybí. Je tû v roce 1995 jsem fiídil jeden z kamionû, kter vezl pomoc do âeãenska, a dneska jsem manaïer, zodpovídám za nûkolik set milionû korun roãnû, 80 81

20 IMON PÁNEK (1967) STUDOVAL P ÍRODOVùDECKOU FAKULTU UK. V OBDOBÍ,SAMETOVÉ REVOLUCE BYL SPOLUP EDSEDOU CENTRÁLNÍHO KOORDINAâNÍHO STÁVKOVÉHO V BORU V. DNES JE EDITELEM SEKCE HUMANITÁRNÍ POMOCI A ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE SPOLEâNOSTI âlovùk V TÍSNI, NEJVùT Í ORGANIZACE PODOBNÉHO TYPU V ZEMÍCH B VALÉHO SOCIALISTICKÉHO BLOKU, KTERÁ VZNIKLA S CÍLEM POMÁHAT V KRIZOV CH OBLASTECH A PODPOROVAT DODRÎOVÁNÍ LIDSK CH PRÁV VE SVùTù. ZA DOBU SVÉ EXISTENCE DOPRAVILA STOVKY ZÁSILEK S P ÍMOU HUMANITÁRNÍ POMOCÍ DO RÒZN CH ZEMÍ EVROPY, ASIE I AFRIKY. KONKRÉTNÍMI PROJEKTY PODPO ILA DISIDENTY, NEZÁVISLÉ NOVINÁ E, OBHÁJCE LIDSK CH PRÁV âi P EDSTAVITELE DEMOKRATICKÉ OPOZICE VE VÍCE NEÎ 34 ZEMÍCH SVùTA. CELKOVÁ HODNOTA JÍ REALIZOVANÉ POMOCI P ESÁHLA 2 MILIARDY KORUN. mám pfiímo pod sebou zhruba tfiicet âechû a nepfiímo dal ích ãtyfii sta zahraniãních zamûstnancû po celém svûtû. Moje práce je v podstatû o notebooku, poradách, strategickém plánování a vyjednávání s velk mi dárci ve svûtû. V mnoha ohledech mám pocit, Ïe jsem tenkrát byl Èastnûj í a spokojenûj í. Té práce byl sice zlomek toho, co dûláme dnes, ale ãlovûk si na to mohl sáhnout. Fyzického pfiíjemce na í pomoci dnes prakticky nikdy nevidím, vidím ho jen v ãíslech, plánech a statistikách. CO JE PRO TEBE DNES TùÎ Í: SNÁ ET ODPOVùDNOST, NEBO NEZTRATIT P EHLED O TOM, CO JEDNOTLIVÉ PROJEKTY DùLAJÍ? Je to od kaïdého trochu. Asi nejtûï í je pracovat na zaruãení kvality toho, co dûláme, a pfiitom nechtít jít do v ech detailû. To pfii fungování dvanácti misí, které dnes âlovûk v tísni provozuje, ani není moïné. NejtûÏ í pro mû je to, Ïe nemûïu soukromû cestovat, kam bych chtûl. Dfiíve jsem trávil nûkolik mûsícû z kaïdého roku na cestách, a to si dnes musím odfiíci. V roce 1993 jsem mûl jet na tfiímûsíãní v pravu na Alja ku toãit pfiírodopisné filmy, projít ãást Alja ky pû ky, sjíïdût fieky, mûl jsem vést v pravu s cílem sjet sibifiskou fieku Kolymu, to v echno jsem ale kvûli práci v nadaci musel zru it. Odpovûdnost mû nikdy nedrtila, ta mi tolik nevadí. JE PRO TEBE V ROVNOVÁZE, CO TI PRÁCE BERE A CO NA DRUHOU STRANU DÁVÁ? Z tohoto pohledu o tom moc ãasto nepfiem lím. Stále pfiede mnou stojí fiada v zev. Navíc po dvanácti letech mám v âlovûku v tísni kus svého srdce. Obrovskou pfiidanou hodnotou je moïnost spolupracovat a pob vat s tolika skvûl mi lidmi. Ve svûtû, kde spousta lidí má pocit, Ïe nejsilnûj í vysavaã, nejostfiej í Ïiletky a nejbly tivûj í metalíza na autû jsou tím, co je udûlá Èastn mi, je Ïít mezi lidmi, ktefií vûdí, Ïe obsah Ïivota se nedá naplnit vûcmi a mnoïstvím majetku, obrovsky pfiíjemné. Moderní spoleãnost, která se nechává chytit do pasti velkého podvodu, reklamy a konzumu, hloupne a pro mû je opravdu pfiíjemné pracovat mezi lidmi, ktefií to mají opaãnû. S JAK MI HLAVNÍMI PROBLÉMY SE PODLE TEBE BUDOU NEVLÁDNÍ ORGANIZACE V BUDOUCNU POT KAT? Velké nebezpeãí pro nevládní organizace pfiedstavuje, Ïe fiada armád zaãíná chápat, Ïe humanitární pomoc je v born nástroj pro získávání podpory obyvatel. Vojáci se zaãínají tlaãit do humanitárního prostoru, coï mûïe vést k obrovskému nárûstu nebezpeãí pro humanitární pracovníky. Vojáci mohou dûlat pomoc, ale humanitární pracovníci se nemohou ozbrojenû bránit. Druh problém vidím v propadu pozice rozvojové pomoci v rámci koncepcí Evropské unie, ke kterému v Bruselu v posledních dvou letech dochází. Evropská unie je nejvût ím poskytovatelem jak rozvojové, tak humanitární pomoci na svûtû, a pokud rozvoj ztratí na váze, bude to patné. JAKÉ JSOU NAOPAK DO BUDOUCNA NEJVùT Í NADùJE HUMANITÁRNÍCH ORGANIZACÍ? Humanitární pomoc je docela mlad m oborem lidské ãinnosti. I pfiesto je vidût, jak její kvalita i profesionalizace s kaïd m rokem rostou. MÛÏu srovnávat práci v Bosnû v devadesát ch letech tfieba s dne ní situací na Srí Lance, a ten rozdíl je obrovsk. Stra - nû se zlep ila koordinace. OSN dnes mnohem lépe zvládá fiídit souãinnost nevládních organizací a místních vlád, takïe nedochází k situacím, kdy je na jednom místû zbyteãnû moc pomoci a jinde se jí nedostává. MÛÏeme v ak je tû postoupit o krok dál, kdyï se podafií vytvofiit scénáfie pfiedpfiipraven ch operací, které budou krize fie it, je tû neï vypuknou. Dále vûfiím, Ïe vzhledem k ekonomické prosperitû západních zemí stále poroste mnoïství nadbyteãn ch penûz a spolu s tím i kfiivka toho, kolik jsou lidé ochotni dávat na pomoc jin m

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL

Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL Deset dopisû Olze 1933 1996 Deset dopisû Olze VÁCLAV HAVEL 1997 OBSAH Îivotopis paní Olgy Havlové str. 9 Dopis ãíslo 1 str. 11 Dopis ãíslo 13 str. 15 Dopis ãíslo 16 str. 27 Dopis ãíslo 17 str. 57 Dopis

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme.

O tom starém pécéãku by se také dalo hodnû vyprávût, ale k tomu se je tû dostaneme. MÛj otec zemfiel pfied jedenácti lety. Byly mi tehdy jen ãtyfii roky. Nikdy mû nenapadlo, Ïe od nûj je tû nûkdy dostanu nûjakou zprávu, ale teì spolu pí eme tuhle knihu. První fiádky pí u já, otec do ní

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie

Okénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL.

Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. Ticho je nejkrásnûj í hudba. Ochrana proti hluku s okny TROCAL. 2 Nejde jen o ná klid, jde o na e zdraví. Ticho a klid jsou velmi dûleïité faktory, podle kter ch posuzujeme celkovou kvalitu na eho Ïivota.

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO

PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO PROJEKTU ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Malebná krajina kolem Velkého Bfiezna. JAK BUDE ROZVOJ VELKÉHO B EZNA A VALTÍ OVA? Dvacet let po Sametové revoluci se obãas setkáme s názorem nûkter ch

Více

D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí.

D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. Tento certifikát má hodnotu jedné ivé a zdravé kozy. Díky pomoci eských dárc nakupuje lov k v tísni tato veselá zví ata pro rodiny v chudých zemích Afriky a Asie.

Více

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL

AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL AGENT OSS: PORUČÍK MIKE POWELL Toto je va e postava, ãlovûk, s nímï budete bûhem esti následujících misí hrát. Pojìme se na nûj podívat trochu blíïe. Datum narození: 5. 5. 1916 Místo narození: Rice Lake,

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

YTONG - Vy í komfort staveb

YTONG - Vy í komfort staveb YTONG - Vy í komfort staveb Rodinn dûm je velmi sloïit v robek, jehoï v sledné vlastnosti ovlivàuje obrovská fiada okolností. Na první pohled dva velmi podobné domy mohou sv m uïivatelûm nabízet zcela

Více

Více naleznete na www.bohousek.cz, www.spjf.cz, www.zememeric.cz/foglar

Více naleznete na www.bohousek.cz, www.spjf.cz, www.zememeric.cz/foglar se budou cel mûsíc od 27. listopadu do 17. prosince 2006 dívat na PraÏany z balkonu kteréhosi domu na Starém Mûstû v Praze Zkuste je nalézt a vyfotografovat nebo namalovat, aby byl balkon na obrázku poznat.

Více

Komunikace na pracovišti Kapitola 2

Komunikace na pracovišti Kapitola 2 nûj snadno získat reference. Velmi zásadní je i informace o rozsahu sluïeb, které konzultant poskytuje. Ten kvalitní nabídne pomoc pfii v bûru osobních barev, vybudování profesionálního atníku a stylu.

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná:

Rozhovor Alla Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Tazatel: Dotazovaná: Rozhovor Alla Na začátek tohoto rozhovoru Alla ti řeknu, že máme čtyři fáze kulturního šoku. Aby sis to mohla také připomenout a mohla se opět vžít do té situace. Takže první fázi je fáze medových týdnů

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

Je to, jako byste mûli t m kontrolorû kvality prohlíïejících a schvalujících kaïd Vá dokument ihned po jeho naskenování. www.dicomgroup.

Je to, jako byste mûli t m kontrolorû kvality prohlíïejících a schvalujících kaïd Vá dokument ihned po jeho naskenování. www.dicomgroup. Chápeme Vá poïadavek - pofiídit elektronicky dokumenty a data rozhodující pro Va e kaïdodenní operace co moïná nejrychleji a nepfiesnûji. âím lep í a kvalitnûj í zobrazení získáte ze svého skenování, tím

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

Co se je tû stalo na mé narozeniny

Co se je tû stalo na mé narozeniny Mám tfiináct kníïek, které jsou jen moje. Ty jsem si taky dala do poliãky a v echna svoje védská jara a krabice s obrázky. Ve kole si obrázky vymûàujeme. Ale já mám dvacet obrázkû, které bych nevymûnila

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Zadání úkolů školního kola - test

Zadání úkolů školního kola - test Č. Jméno Adresa školy.. Adresa bydliště.. (Jméno a adresu vyplňte až po ukončení soutěžního kola, především u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, Sámova 3, 101 00

Více

âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST

âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST âást PRVNÍ OBâANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ ODPOVùDNOST I. Odpovûdnost za poru ení právní povinnosti 1. K otázce rovnosti zbraní a dûkazního bfiemene ve sporech mezi lékafii a pacienty. K mlãenlivosti lékafie

Více

Desátek. a postní obûti

Desátek. a postní obûti Desátek a postní obûti Placeholder Sneste v ecky desátky do obilnice,... a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupû, nezotvírám-liè vám prûduchû nebesk ch, a nevyleji-li na vás poïehnání, tak Ïe neodoláte.

Více

Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů?

Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů? Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů? 1 Chronické střevní problémy trápí stále více pacientů V posledních letech roste počet těch, kteří se potýkají s chronickými střevními záněty.

Více

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl

INFORMACE. Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl INFORMACE Nov stavební zákon a zmûny zákona o státní památkové péãi 1. díl Úvodem Dne 11. 5. 2006 byl ve Sbírce zákonû publikován zákon ã. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním fiádu (stavební

Více

OBSAH. Pfiedmluva 5. Úvod 7

OBSAH. Pfiedmluva 5. Úvod 7 OBSAH Pfiedmluva 5 Úvod 7 Podzim 15 1. Pojì dál, zaãínáme 19 2. Kolem nás je mnoho zajímav ch vûcí 23 3. O malém bobrovi, kter na el pfiátele 27 4. Hurá, sklízíme úrodu! 33 5. Hurá, uï je podzim! 37 6.

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Současná civilizace je ohrožena řadou nebezpečí Za některé si lidstvo díky svému chování a vývoji společnosti může samo,

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy

Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy Josefina Hofiej í narozená 7. 10. 1887 autorka knihy Kuchafika babiãky Chadimové N AKLADATELSTVÍ L IBRI P RAHA 2001 Ve kerá práva vyhrazena. Je zakázáno vefiejné publikování, roz ifiování a kopírování

Více

25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha

25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha 25. SLAVÍME SVÁTOST EUCHARISTIE první pfiedloha PRÒBùH 1. Pfiivítání Dûti, které poprvé pfiijmou eucharistii, pfiicházejí v prûvodu spolu s ministranty a knûzem. Pokud je to technicky moïné a vhodné, pfiiná

Více

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi Škola: Základní škola a Mateřská škola, Praha 6, náměstí Svobody 2 Učitel: Mgr. Vladimíra Koucká Žáci: Antonie Holečková, Klára Kudláčková, Barbora Šrámková Třída: 8. ročník Pavel Bratinka aneb Od metaře

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích

Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích NOSACQ-50- Czech Dotazník bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve skandinávských zemích Ú elem tohoto dotazníku je získat Vá názor na bezpe nost a ochranu zdraví p i práci na Va em pracovi ti. Va e odpov

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1 Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 2 Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 3 Klid, pohoda a odpoãinek - samozfiejmost

Více

Š K O L N Í Ř Á D. Mateřská škola Havlovice

Š K O L N Í Ř Á D. Mateřská škola Havlovice .. Mateřská škola Havlovice Š K O L N Í Ř Á D Adresa: Základní škola a Mateřská škola, Havlovice nad Úpou, okres Trutnov, Havlovice 38, 542 32 Úpice IČO : 710 03 878 Telefon: 499 882 284 Zřizovatel: Obec

Více

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU

V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Hlavní závûry Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaïovanûj

Více

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE V kraji pod horami prý děti přicházejí na svět s lyžemi na nohou. Já jsem se ale narodila bez nich. Mně je přinesl Ježíšek, když mi bylo pět let. Překvapil mě. Každý rok jsem

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

10 je 0,1; nebo taky, že 256

10 je 0,1; nebo taky, že 256 LIMITY POSLOUPNOSTÍ N Á V O D Á V O D : - - Co to je Posloupnost je parta očíslovaných čísel. Trabl je v tom, že aby to byla posloupnost, musí těch čísel být nekonečně mnoho. Očíslovaná čísla, to zavání

Více

TÉMA MùSÍCE. A jak je to u vás doma? Kočka v posteli?

TÉMA MùSÍCE. A jak je to u vás doma? Kočka v posteli? A jak je to u vás doma? Kočka v posteli? Pro jednoho je to symbolem útulného poleïení, druhému z takové pfiedstavy vstávají v echny vlasy na hlavû. Koãky v posteli? V této otázce se názory rozcházejí.

Více

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace Saint-Gobain Pipe Division Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace > Proã Saint-Gobain Pipe Division......protoÏe S AINT-GOBAIN PIPE DIVISION nejvût í svûtov v robce trubních systémû navrhuje,

Více

Češi žijí déle, trápí je ale civilizační nemoci. Změnit to může Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí.

Češi žijí déle, trápí je ale civilizační nemoci. Změnit to může Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. TISKOVÁ ZPRÁVA 23. 7. 2014 Češi žijí déle, trápí je ale civilizační nemoci. Změnit to může Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Úroveň zdravotní péče prodloužila délku života lidí

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 20 minut INFORMACE K TÉMATU: CIVILIZACE PLNÁ ODPADŮ Produkce odpadů stále

Více

Metoda Lokální multiplikátor LM3. Lokální multiplikátor obecně. Ing. Stanislav Kutáček. červen 2010

Metoda Lokální multiplikátor LM3. Lokální multiplikátor obecně. Ing. Stanislav Kutáček. červen 2010 Metoda Lokální multiplikátor LM3 Ing. Stanislav Kutáček červen 2010 Lokální multiplikátor obecně Lokální multiplikátor 1, vyvinutý v londýnské New Economics Foundation (NEF), 2 pomáhá popsat míru lokalizace

Více

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES.

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. PROJEKT NOVÝ PRALES NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES V roce 2010 se Nový Prales rozkládá

Více

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce

datum pfiíjmení tit. narození dosavadní zdravotní poji Èovna plátce pojistného na vefiejné zdravotní poji tûní zamûstnavatel stát OSVâ samoplátce originál pro ZP ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro zamûstnavatele ãíslo (ãíslo poji tûnce) tit. narození trvalého bydli tû kontaktní kopie pro dosavadní zdravotní

Více

v r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9

v r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9 v roãní zpráva 1999 v roãní zpráva 1999 Metrostav je univerzální stavební spoleãnost, která zaujímá vedoucí postavení v klíãov ch segmentech podzemního stavitelství a Ïelezobetonov ch konstrukcí v âeské

Více

Zapojení do běžného života ve společnosti a nácvik překonávání překážek a nástrah vnějšího světa

Zapojení do běžného života ve společnosti a nácvik překonávání překážek a nástrah vnějšího světa Cíle, realizace, těžiště, výsledky, organizační aspekty a financování (přehled dosavadního rozpočtu) projektu. Co konkrétně v projektu děláte a jak pracujete. Cíle: Zlepšení kvality života lidí s duševním

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk

Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Epson Stylus Pro 4800 / 7800 / 9800 Dokonal barevn i ãernobíl tisk Na e jedineãná technologie inkoustû Epson UltraChrome K3 poskytuje dokonal ãernobíl a barevn tisk. Zatímco jiné sady inkoustû obsahují

Více

Komunikace s kočkou. TÉMA MùSÍCE. Po stopách dr. Doolittla. 4 Na e KOâKY 11/05

Komunikace s kočkou. TÉMA MùSÍCE. Po stopách dr. Doolittla. 4 Na e KOâKY 11/05 Po stopách dr. Doolittla Komunikace s kočkou Dá se s koãkou mluvit? KaÏd, kdo Ïije s koãkou, s ní i hovofií. Je to bûïná kaïdodenní samozfiejmost, která se uskuteãàuje spí e mimochodem. Nûkdy ov em probíhá

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Platon. Hydroizolace proti vlhkosti pod dfievûné a laminátové podlahy PODLAHY. Úspora ãasu Cenovû v hodné fie ení Maximální pohodlí. ÚPLNù NOVÉ E ENÍ!

Platon. Hydroizolace proti vlhkosti pod dfievûné a laminátové podlahy PODLAHY. Úspora ãasu Cenovû v hodné fie ení Maximální pohodlí. ÚPLNù NOVÉ E ENÍ! PODLAHY Platon Systém Hydroizolace proti vlhkosti pod dfievûné a laminátové podlahy ÚPLNù NOVÉ E ENÍ! Platon Flexi pro lepené dfievûné podlahy Platon Stop pro plovoucí podlahy Úspora ãasu Cenovû v hodné

Více

ERIKA OLAHOVÁ NECHCI SE VRÁTIT MEZI MRTVÉ

ERIKA OLAHOVÁ NECHCI SE VRÁTIT MEZI MRTVÉ ERIKA OLAHOVÁ NECHCI SE VRÁTIT MEZI MRTVÉ Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I

Více

1.7. Základní práva a svobody

1.7. Základní práva a svobody Street Law 1.7. Základní práva a svobody ZÁKLADNÍ PRÁVA A SVOBODY (TEORETICKÁ âást LEKCE) Téma: Základní práva a svobody Cíle: poznat historický vývoj formulací základních práv a svobod, umět vysvětlit

Více

INFORMACE PRO PACIENTY

INFORMACE PRO PACIENTY INFORMACE PRO PACIENTY Technologie prizpusobená ˇ pacientovi technologie od Artrotické zmûny Pfiesné fiezací bloãky Technologie Visionaire Optimálnû usazen implantát O spoleãnosti Smith&Nephew je celosvûtovû

Více

Kategorie C 2. kolo Nehemjáš kviz

Kategorie C 2. kolo Nehemjáš kviz 2. kolo Nehemjáš kviz 1) Po 3 dnech pobytu v Jeruzalémě se Nehemjáš vydal na obhlídku města. Vyjel a) v noci b) na svém věrném velbloudovi c) po obědě a vyjel s celým průvodem Neh 2, 12 2) Kolik lidí bylo

Více

přirozené! jednoduché! chytré!

přirozené! jednoduché! chytré! přirozené! jednoduché! chytré! www.popolini.cz Pleny doprovázejí Vás a Va e dítû hned od narození. Proto by se mûly pfiíjemnû nosit a umoïnit praktické a jednoduché pfiebalování. Vám nabízí urãitû více...

Více

The University of Plymouth

The University of Plymouth The University of Plymouth Jmenuji se Lukáš Widomski, je mi 19 let a tento rok jsem udělal maturitu na SPŠ EI Kratochvílova 7. Označil bych se jako průměrný, cílevědomý student, který vzal osud do svých

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

cena 99 Kč/189 Sk tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 RX-7 VW Brouk Golf III VW Polo

cena 99 Kč/189 Sk tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 RX-7 VW Brouk Golf III VW Polo 001_titulka_HOTOVO 16.11.2006 13:31 Str. 1 číslo 20 číslo 20 tuningový měsíčník číslo 20 prosinec 2006, ročník 2 cena 99 Kč/189 Sk (pro předplatitele 74 Kč) VW Golf I VW Golf II Ford Escort VW Brouk Hyundai

Více

a s o c i a c e s t o l n í h o t e n i s u S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u

a s o c i a c e s t o l n í h o t e n i s u S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u â e s k á a s o c i a c e s t o l n í h o t e n i s u S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u platn od 1. ãervna 2002 âeská asociace stolního tenisu vydává nov SoutûÏní fiád stolního tenisu,

Více

Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu

Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Informační podklad pro novináře Zpracoval: Marek Sviták, tiskový mluvčí JE Temelín Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Deset let

Více

JEDNA. VùT INA ESTNÁCTILET CH, KTERÉ ZNÁM, SNÍ

JEDNA. VùT INA ESTNÁCTILET CH, KTERÉ ZNÁM, SNÍ JEDNA VùT INA ESTNÁCTILET CH, KTERÉ ZNÁM, SNÍ o Ïivotû v cizím mûstû. JenÏe stûhování z Brooklynu do PafiíÏe po smrti m ch rodiãû bylo v ím moïn m, jenom ne splnûním snu. Spí to byla noãní mûra. Mohla

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php Page 1 of 5 Geofyzikální ústav AV ČR Agentura Galerie H Vás srdečně zvou na šestou výstavu cyklu Setkávání Eva Prokopcovová Obrazy z teček, kresby na tapety zahájení 10.9.2003 v 16.00 hodin v přednáškovém

Více

Letos vyhrajeme play off! Messier. zachraàuje. Rangers 14 PRO HOCKEY

Letos vyhrajeme play off! Messier. zachraàuje. Rangers 14 PRO HOCKEY Letos vyhrajeme play off! Messier zachraàuje Rangers 14 PRO HOCKEY íkají mu kapitán kapitánû. Je pr lídrem, jak se nevidí. Na ledû i mimo nûj. Teì se má znovu dokázat, Ïe je to pravda. Pfied esti lety

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

Senátní magazín 2012. MUDr. Radomil Schreiber. Senátní volební obvod 74. Karviná. Tady mám své kofieny

Senátní magazín 2012. MUDr. Radomil Schreiber. Senátní volební obvod 74. Karviná. Tady mám své kofieny MUDr. Radomil Schreiber Senátní volební obvod 74 Karviná Tady mám své kofieny dopis kandidáta voliãûm Je načase nasadit radikální léčbu VáÏená paní, váïen pane, souãasná politická situace v na í zemi je

Více

Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky?

Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky? Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky? Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. 01 Diskriminace není reálný problém.

Více

Tady v tomhle VC papíru plného rad se dozvíte finty, rady a všelijaké vychytávky jak přežít pubertu!!!

Tady v tomhle VC papíru plného rad se dozvíte finty, rady a všelijaké vychytávky jak přežít pubertu!!! Tady v tomhle VC papíru plného rad se dozvíte finty, rady a všelijaké vychytávky jak přežít pubertu!!! Jak na učitele -Nebuď drzý. -Vždy se chovej slušně. -V přítomnosti učitele (jakéhokoli dospělého)

Více

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte...

OBSAH. Úvod... 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû... 15 Seznam jin ch zkratek... 16. Díl 1 Obecné principy poznávání dítûte... Diagnostika_zlom(4) 13.3.2012 14:49 Stránka 5 Úvod........................................................ 11 Seznam zkratek uïit ch právních pfiedpisû........................ 15 Seznam jin ch zkratek..........................................

Více

Novoroční přání klientů pro všechny obyvatele Domova

Novoroční přání klientů pro všechny obyvatele Domova č. 2/2009 Konec starého a počátek nového roku je pro nás pro všechny příležitostí, abychom popřáli rodinným příslušníkům, přátelům a známým. Dovolte, abych i já Vám všem jménem zaměstnanců Luxoru Poděbrady

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

DOTAZNÍK OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI

DOTAZNÍK OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI - 1 - DOTAZNÍK OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI Vážení spoluobčané, Obracíme se na Vás s žádostí o spolupráci při tvorbě Strategického plánu rozvoje města Nového Jičína. Máte možnost se vyjádřit k Vaší představě

Více

Tazatelé (T): Kateřina Kohoutová, Zuzana Herrmannová, Iva Nádvorníková

Tazatelé (T): Kateřina Kohoutová, Zuzana Herrmannová, Iva Nádvorníková Rozhovor se uskutečnil dne 26.6.2011 v oblasti Batken, v jižním Kyrgyzstánu v rámci projektu Postsocialistická transformace a změny kultury ve Střední Asii se zaměřením na Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data)

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data) Opakování na test č. 3 termín testu 5. 4. 2016 Otázky v testu se neomezí jen na zde zveřejněné. Přečtěte si učebnici str. 200-212! Kdy začala 2. světová válka? Kdo byl prvním říšským protektorem? Co se

Více

Spokojenost zákazníka

Spokojenost zákazníka rozhovor 2 Spokojenost zákazníka s na imi slu bami je pro nás hlavní prioritou. Spole nost Elfetex slaví v roce 2016 25 let od zalo ení spole nosti. Po ádali jsme o rozhovor jednatele spole nosti Elfetex

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...

Více

*) âti: leneberga **) smóland

*) âti: leneberga **) smóland Ve védsku, ve farnosti Lönneberga*), Ïil kluk, kter se jmenoval Emil, a tak se mu fiíkalo Emil z Lönnebergy. Byl to pûkn divoch a paliãák, a vûbec nebyl tak hodn jako vy. Ale vypadal roztomile, to se musí

Více

JDEME JEŠTĚ DÁLE Podporovaná příprava, vzdělávání a zaměstnávání lidí se zkušeností s duševním onemocněním.

JDEME JEŠTĚ DÁLE Podporovaná příprava, vzdělávání a zaměstnávání lidí se zkušeností s duševním onemocněním. JDEME JEŠTĚ DÁLE Podporovaná příprava, vzdělávání a zaměstnávání lidí se zkušeností s duševním onemocněním. O organizaci: MENS SANA, o.p.s. (zdravá mysl), je nestátní, nezisková organizace, která byla

Více

Press kit Ochrana před pohlavními chorobami musí být povinností

Press kit Ochrana před pohlavními chorobami musí být povinností Press kit Ochrana před pohlavními chorobami musí být povinností 1 Světový den boje proti AIDS nám připomíná důležitost prevence V prosinci si svět připomíná Světový den boje proti AIDS a také to, jak je

Více

Rachel Berryová se jen na chvilku zastavila pfied dvefimi. Kancelář ředitele Figginse, pondělí ráno

Rachel Berryová se jen na chvilku zastavila pfied dvefimi. Kancelář ředitele Figginse, pondělí ráno 1 Kancelář ředitele Figginse, pondělí ráno Rachel Berryová se jen na chvilku zastavila pfied dvefimi kanceláfie fieditele Figginse, aby si povytáhla podkolenky a uhladila boky man estrové suknû. Její rûïovo-zelen

Více

S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u

S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u â e s k á a s o c i a c e s t o l n í h o t e n i s u S o u t û Ï n í fi á d s t o l n í h o t e n i s u platn od 1. ãervna 1998 âeská asociace stolního tenisu vydává nov SoutûÏní fiád, kter je závazn

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv jiný 3. kde jsem 4. jak jsem se sem dostala 5. kde bydlím

Více

Jifií Pru a Vladimír Jiránek

Jifií Pru a Vladimír Jiránek Jifií Pru a Vladimír Jiránek 2012 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Copyright Jifií Pru a, Vladimír Jiránek, 2010 Copyright Galileo CEE Service, âr s.r.o., 2010 ISBN 978-80-254-7065-7

Více

Zajímavosti o KOLE. Pořád bylo co zlepšovat a tak na konci 19. století už měla kola duše a pedály opravdu roztáčely zadní kola.

Zajímavosti o KOLE. Pořád bylo co zlepšovat a tak na konci 19. století už měla kola duše a pedály opravdu roztáčely zadní kola. Milé děti, za oknem bude ještě chviličku kralovat zima, ale já už jsem pro Vás připravil jarní číslo mých novin. Mám toto období moc rád. Chvilku prší a chvilku svítí sluníčko. Rád šlapu do kaluží, poslouchám

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více