Zkoušení a dimenzování chladicích stropů

Transkript

1 Větrání klimatizace Ing. Vladimír ZMRHAL, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky rostředí Zkoušení a dimenzování chladicích stroů Ústav techniky rostředí Chilled Ceilings Testing and Dimensioning Recenzent Prof. Ing. František Drkal, Cc. Článek stručně oisuje metodiku a odmínky měření ři zkoušení chladicích stroů a stanovení normalizovaného chladicího výkonu na základě evroské normy z roku V druhé části řísěvku je uveden rinci dimenzování chladicích stroů, který je dolněn raktickým říkladem. líčová slova: zkoušení chladicích stroů, dimenzování chladicích stroů The article shortly describes metering methodology and conditions at cooling ceilings testing. Also described is the ay a standardized cooling outut is determined on the basis of the Euroean tandard of In the second art of the contribution the author describes rinciles of dimensioning cooling ceilings, sulemented ith a ractical examle. ey ords: chilled ceilings testing, cooling ceilings dimensioning ZOUŠENÍ CHLADICÍCH TROPŮ Zkoušení chladicích stroů se rovádí odle ČN EN Větrání budov Chladicí kryty Zkoušení a hodnocení [5], která vychází z ůvodně německé normy DIN 4715 [6]. Norma je v ČR latná v ůvodním znění v anglickém jazyce, avšak se šatně řeloženým názvem (atrně z německého názvu téže normy ühldecken ). rávně by část názvu měla znít Chladicí stroy. Norma secifikuje odmínky měření a metodiku ro stanovení výkonu chladicích stroů. Lze ji ale oužít i ro stanovení výkonu ostatních chladicích loch, jako jsou svislé stěny, či odlaha. Účelem normy je stanovit oakovatelné měřicí odmínky ro orovnání jednotlivých výrobků. Metodika a odmínky měření Měření výkonu chladicího strou se rovádí v těsné a dobře izolované měřicí místnosti, která umožňuje nastavení okrajových odmínek a minimalizuje teelné toky obvodovými stěnami. Plocha měřicí místnosti by měla být v rozmezí 10 až 21 m 2. Poměr mezi šířkou a délkou místnosti nemá být menší než 0,5 a vnitřní výška místnosti má být v rozmezí 2,7 až 3 m. Dooručené rozměry místnosti jsou 4 x 4 x 3 m. Plocha testovaných chladicích anelů by měla tvořit minimálně 70 % z lochy stěny, ve které jsou umístěny. chéma měřicí místnosti s regulací okrajových odmínek vestavěným vodním systémem je znázorněno na obr. 1. Měření telot (vzduchu, výsledné teloty, ovrchových telot a teloty vody) se rovádí telotními čidly s řesností min. ± 0,1. ulový teloměr ro měření výsledné teloty je umístěn urostřed místnosti ve výšce 1,1 m nad odlahou. Telota vzduchu se měří stíněnými čidly ve vertikální ose umístěné ůdorysně 20 cm od středu místnosti, ve výškách 0,1; 1,1 a 1,7 m nad odlahou (obr. 1). Pro měření ovrchových telot okolních stěn se dooručuje umístit telotní čidlo minimálně dorostřed každé stěny místnosti. Telota řívodní a vratné vody by měla být měřena těsně řed a za testovaným rvkem. Při měření se rovněž kontroluje rosný bod, tak aby byla jistota, že telota rosného bodu vzduchu v místnosti je minimálně o 2 nižší než telota řívodní vody. Obr. 2 Příklad simulátorů teelné zátěže a měřicího zařízení v testovací místnosti [8] Teelná zátěž místnosti je simulovaná několika elektricky vyhřívanými figurínami (obr. 2), umístěnými ve dvou řadách, symetricky odél delší osy místnosti (obr. 1). Vzdálenost mezi figurínami v každé řadě závisí na jejich očtu a délce testovací místnosti. Elektrický říkon jedné figuríny nesmí řesáhnout 180 W a měl by být regulovatelný. Maximální vnitřní teelná zátěž místnosti je 200 W/m 2. Obr. 1 chéma testovací místnosti s regulací okrajových odmínek vestavěným vodním systémem a) ůdorys, b) říčný řez místností 1 Vnější izolovaná stěna, 2 Vnitřní izolovaná stěna, 3 Vodní systém ro nastavení okrajových odmínek, 4 imulátor teelné zátěže, 5 Měřený vzorek chladicího strou, 6 rajní izolace (ro měření uzavřených chladicích stroů), A Umístění stíněného čidla teloty vzduchu, G Umístění kulového teloměru (měření referenční teloty v místnosti), P Umístění čidel ro měření ovrchových telot (min. jedno čidlo urostřed každé stěny), PI Umístění čidel ro měření teloty od izolací Vytáění, větrání, instalace 2/

2 Pro stanovení výkonu musí být měřen i objemový růtok vody. tomuto účelu se oužívá růtokoměr kalibrovaný gravimetrickou metodou s řesností leší nebo rovnou než ± 0,5 %. Měření Měření výkonu by mělo robíhat během ustálených odmínek (jsou určeny normou) o dobu alesoň 60 minut. Pro vyhodnocení je nutné obdržet data minimálně ro nominální hmotnostní růtok telonosné látky (většinou vody) a alesoň ro tři telotní rozdíly Δt viz rovnice (1), nař. 6 ± 1, 8 ± 1 a 10 ± 1. Norma definuje referenční telotu v místnosti t i, která odovídá růměrné hodnotě výsledné teloty (měřené urostřed místnosti ve výšce 1,1 m nad odlahou) během měřicí eriody a která by během měření měla být v rozsahu 22 až 27 C Normalizovaný výkon Poměrný normalizovaný výkon chladicího strou N je odle EN funkcí středního účinného rozdílu telot Δt, který je definován jako rozdíl mezi referenční telotou v místnosti a střední telotou chladicí vody t Δt t t t i s i + t [] (1) Na základě naměřených hodnot se určí závislost normalizovaného chladicího výkonu N n CΔ t [ W/m 2 ] (2) kde konstanta C a exonent n jsou hodnoty odovídající konkrétnímu usořádání chladicího strou. V tabulce 1 jsou uvedeny říklady konstrukcí chladicích stroů s odovídajícími hodnotami součinitelů C a n zjištěnými na základě měření výkonu dle EN [2], [7]. Porovnání normalizovaných výkonů uvedených chladicích stroů je zobrazeno na obr. 3. Tab. 1 Příklady konstrukcí chladicích stroů s odovídajícími hodnotami konstant C a n zjištěnými na základě EN (tyy rohoží dle [7]) Ty Pois chladicího strou C [ ] n [ ] 1 ailární rohož od omítkou 6,21 1,112 2 ovová stroní kazeta s akust. izolací (textilie) 6,693 1,096 3 ádrokartonová deska tl. 12,5mm 5,850 1, Děrovaný sádrokartonový anel tl. 9,5 mm, otvory 8 mm 4,329 1,117 5 Panel o rozměru 2x3 m řievněny římo na rám od stroem 4,929 1,099 6 amostatně zavěšené i různě tvarované kovové kazety 6,520 1,147 Obr. 3 Porovnání normalizovaných výkonů chladicích anelů uvedených v tab. 1 DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH TROPŮ Podklady ro výočet Pro dimenzování chladicích stroů je nutné, tak jako u dimenzování jakéhokoliv jiného klimatizačního zařízení, znát vstuní arametry výočtu, kterými jsou: arametry venkovního vzduchu ožadovaná telota vzduchu v místnosti, vlhkost vzduchu a telota rosného bodu uvažovaná telota vzduchu v sousedních místnostech teelně technické vlastnosti obvodových konstrukcí geometrie místnosti celková teelná zátěž rostoru citelným telem minimální dávka čerstvého vzduchu ro osoby Měrná teelná zátěž rostoru citelným telem Chladicím stroem je možné odvádět ouze citelnou teelnou zátěž rostoru, kterou tvoří zisky od vnitřních zdrojů tela ci (očítače, lidé, osvětlení aj.) a zisky z vnějšího rostředí ce c c ci + ce + [ W/m 2 ] (3) ci ce Plocha ředstavuje maximální dosažitelnou lochu chladicího strou, která je shodná s lochou odlahy daného rostoru. Měrný výkon řiváděného vzduchu Část citelné teelné zátěže, která je odváděna větracím vzduchem (v říadě kladného telotního rozdílu větracího vzduchu (t od t ) > 0) se určí dle vzorce v ( ) Vcρ t t v od [ W/m 2 ] (4) Pokud je místnost větraná naříklad řirozeně oknem, bude ři extrémních odmínkách řiváděný vzduch zůsobovat navýšení citelné teelné zátěže, tj. v <0. Výkon strou Potřebný měrný chladicí výkon strou ro odvod citelného tela z místnosti vztažený na 1 m 2 odlahy je dán rozdílem celkové citelné teelné zátěže rostoru a chladicího výkonu řiváděného vzduchu c v [ W/m 2 ] (5) Disoziční locha strou kutečná locha chladicího strou se bude od lochy odlahy lišit o lochy, které zabírají další rvky vmontované do strou, jakými mohou být nař. zářivky, reroduktory, hasící zařízení aod. Využitelná locha strou se ak určí jako str Σ rv [m 2 ] (6a) Pokud známe očet a ty oužitých chladicích anelů umístěných na stroě (nař. ři montáži kailárních rohoží od omítku) lze disoziční lochu chladicího strou vyočítat římo z jejich rozměrů a očtu L H n [m 2 ] (6b) str Poměr využitelné lochy strou a lochy odlahy se nazývá oměrné obložení strou a udává kolik m 2 chladicího strou řiadne na 1m 2 odlahy str a [ ] (7) 76 Vytáění, větrání, instalace 2/2007

3 Potřebný chladicí výkon strou Chladicí výkon, který musí vykazovat stro s lochou str musí být shodný s chladicím výkonem, který by vykazoval stro s lochou str strstr [ W ] (8) Odtud stanovíme otřebný měrný výkon chladicího strou str [ W/m 2 ] (9) a str Parametry vody Telota řívodní vody t 1 se volí 16 C, z důvodu zabránění kondenzace vodních ar obsažených ve vzduchu na ovrchu strou. Telotní rozdíl odváděné a řiváděné chladicí vody bývá v rozmezí 2 Δt 4. Telota vratné vody t 2 se ak určí dle vztahu t t +Δ t [ C ] (10) 2 1 a střední telota vody t s se vyočítá odle vzorce t s t + t [ C ] (11) Reálný výkon chladicího strou Normalizovaný chladicí výkon N je otřebné řizůsobit odmínkám navrhované místnosti. Vliv všech arametrů konkrétní klimatizované místnosti na normalizovaný (změřený) chladicí výkon strou vyjadřuje konstanta rostoru. [ W/m 2 ] (12) skut N oučinitel rostoru oučinitel rostoru v sobě zahrnuje zejména vliv obložení strou, vliv větrání, vliv výšky místnosti a vliv teelné zátěže a vyočítá se jako tzv k os [ ] (13) oučinitel teelné zátěže tz oučinitel teelné zátěže tz vyjadřuje vliv citelné teelné zátěže z venkovního rostředí na výměnu tela sáláním mezi vnitřním ovrchem vnější stěny a chladicím stroem. Poměrné teelné zátěže ci a ce ve vztahu (14) se vztahuji na 1m 2 lochy odlahy. Obr. 4 Závislost výškového součinitele na výšce místnosti Tab. 2 Emirické hodnoty součinitele konvekce k ystem větrání k [ ] Zalavovací (zdrojové) větrání 1,00 onvektorová jednotka 1,08 troní štěrbinové vyústky 1,10 troní anemostaty s vířivým účinkem 1,13 Z uvedené tabulky vylývá, ze zalavovací větráni, charakterizované velmi malými rychlostmi rouděni, nemá rakticky vliv na výkon chladicího strou. Naroti tomu směšovací větrací systémy zvětšují řestu tela na chladicím stroě, čímž se zvětší ožadovaný chladicí výkon. Někdy se sálavé chladicí systémy instalují do místností, které jsou větrány řirozeně oknem. V takovém říadě bude hodnota součinitele konvekce k v rozmezí hodnot 1,0 až 1,08. oučinitel obložení strou os oučinitel obložení strou os vyjadřuje změnu sálavé složky teelného toku na základě rocentuálního okrytí strou. Je zvykem většinou obkládat % ovrchu strou (odíl 70 % se zvolil jako normalizované obložení). Pro oměrné obložení strou 0,3 a 1 se součinitel obložení strou určí dle vztahu os 121, 0, 3 a [ ] (16) tz c c ce ce ci + ci [ ] (14) Výškový součinitel v rostoucí výškou místnosti odíl konvektivní složky řestuu tela na ovrchu strou klesá. Výškový součinitel v vyjadřuje vliv výšky místnosti na chladicí výkon strou a vyočítá se dle vztahu v 1117, 0, 045H [ ] (15) Vztah (15) latí ro světlou výšku místnosti 2,5 H 5,0 m. Pro H 2,6 m je v 1 (v souladu s měřením odle EN [5]). oučinitel konvekce k oučinitel konvekce k, v některé literatuře označovaný také jako součinitel větrání, udává vliv zůsobu větrání v rostoru na velikost teelného toku řestuujícího z chladicího strou konvekcí res. vliv roudění vzduchu na výkon chladicího strou. Emirické hodnoty součinitele konvekce udává tab. 2. Obr. 5 Závislost součinitele obložení strou na oměrném obložení strou Porovnání výkonů Na závěr výočtu se skutečný chladicí výkon strou skut orovná s rojektovaným výkonem str. V říadě, že se tyto dvě hodnoty od sebe odstatně neliší Vytáění, větrání, instalace 2/

4 skut str (17) je vše v ořádku a zvolená konstrukce chladicího strou odovídá ožadavku na odvod teelné zátěže z rostoru. V říadě, že orovnávané hodnoty se od sebe výrazně liší, je otřebné rovést určité změny v návrhu a řiblížit tak tyto hodnoty k sobě. Pokud je skutečný výkon chladicího strou větší než otřebný výkon skut > str (18) znamená to, že zvolená konstrukce chladicího strou disonuje větším chladicím výkonem, než je otřeba k odvedení teelné zátěže. Existují různé možnosti řešení za ředokladu, že se konstrukce strou nebude měnit: zvýšení teloty řívodní vody t 1, což zmenší riziko orosování ovrchu strou zmenšení disoziční lochy strou str, což má za následek snížení investičních nákladů zmenšení chladicího účinku řiváděného vzduchu v až na hodnotu v 0 (minimální množství řiváděného vzduchu zůstane zachováno, Δt 0) V říadě, že skutečný výkon chladicího strou je menší než ožadovaný rojektovaný výkon skut < str (19) a rozdíl mezi oběma hodnotami je velký, je chladicí stro ro takový rostor nevhodný. Možnosti řešení mají většinou negativní doad na funkci či cenu systému: zvýšení disoziční lochy strou str (okud je to vůbec možné), oř. částečné obložení stěn místnosti chladicími anely, což má za následek zvýšeni investičních nákladů snížení teloty řívodní vody t 1, což zvýší riziko orosovaní ovrchu strou většinou neřiadá v úvahu zvětšeni chladicího účinku řiváděného vzduchu v, tzn. zvýšení množství řiváděného vzduchu, nebo zvětšení racovního rozdílu telot na maximální oužitelnou hodnotu (v závislosti na systému distribuce). Tato varianta se jeví jako jediná říustná Přivedený chladicí výkon Chladicí stro nesdílí telo ouze do místnosti, ale část řivedeného teelného toku se ztrácí oačným směrem do rostoru nad stroem ( ) ztr Ured, str tae ts [ W/m 2 ] (20) Teelný tok je dán ředevším konstrukcí a usořádáním chladicího strou. Redukovaný součinitel rostuu tela stroem se stanoví jako U red, str 1 i + λ i 1 α dl [ W/m 2 ] (21) kde α dl je součinitel řestuu tela odél odlahy v místnosti nad stroem. Pro srávnou funkci chladicího strou je otřeba řivést celkový chladicí výkon ch str + ztr [ W/m 2 ] (22) Hmotnostní tok chladicí vody se ak určí z rovnice teelné bilance M 78 ch c Δt str [ kg/s ] (23) Tlaková ztráta chladicích stroů Tlaková ztráta chladicích stroů závisí vždy na růtoku chladicí vody a výrobce by ji měl udávat ve svých katalogových listech. U chladicích anelů (kovové chladicí stroy) je tlaková ztráta závislá rovněž na rozměru anelu, který určuje délku otrubního registru. U kailárních rohoží závisí tlaková ztráta zejména na jejich délce L, která může být různá (od 0,6 do 6 m). PŘÍLAD VÝPOČTU V následujících tabulkách je uveden říklad výočtu dle ředchozího výočetního ostuu. Modelový výočet je realizován na jedné kanceláři administrativní budovy v Praze, s orientací rosklené fasády na záad (obr. 6). Teelná zátěž rostoru je stanovena na základě ČN [4]. Pro chlazení jsou oužity kailární rohože s roztečí trubiček 15 mm a omítkou tlouš ky 9 mm (viz tab.1 Ty1). Zadání údaje o místnosti, teelná zátěž místnosti 1 Plocha místnosti 39,5 m 2 dáno 2 Výška místnosti H 3 m dáno 3 Referenční telota v místnosti (výsledná telota) t i 27 C zvoleno 4 Vnitřní teelná zátěž ci 1,41 kw vyočteno 5 Vnější teelná zátěž ce 1,2 kw vyočteno Větrání Při návrhu chladicích stroů rojektant většinou řesně nezná telotu vzduchu v místnosti t a, která se může od referenční teloty lišit. Telota vzduchu v místnosti bude ři maximálním rojektovaném výkonu chladicího strou vyšší než je referenční telota v místnosti (výsledná telota) a to zravidla o 1 až 2. 6 Objemový růtok vzduchu V 200 m 3 /h nař. 50 m 3 /h os 7 Telota řiváděného vzduchu t 26 C návrh 8 Telota odváděného vzduchu t od 28 C návrh (t od t a ) 9 Chladicí výkon řiváděného vzduchu v 0,13 kw výočet 10 Měrný výkon řiváděného vzduchu v 3,41 W/m 2 rovnice (4) Potřebný chladicí výkon strou 11 Měrná teelná zátěž rostoru c 66,1 W/m 2 rovnice (3) 12 Potřebný měrný výkon strou 62,7 W/m 2 rovnice (5) 13 Disoziční locha chladicího strou str 28,2 m 2 rovnice (6) 14 Poměrné obložení strou a 0,715 rovnice (7) 15 Potřebný měrný výkon chladicího strou str 87,7 W/m 2 rovnice (9) Parametry vody 16 Telota řívodní vody t 1 16 C zvoleno 17 Telotní sád Δt 2 zvoleno 18 Telota vratné vody t 2 18 C rovnice (10) 19 Telota vratné vody t s 17 C rovnice (11) oučinitel rostoru 20 oučinitel teelné zátěže tz 1,30 rovnice (14) 21 Výškový součinitel v 0,982 rovnice (15) 22 oučinitel konvekce k 1,00 tabulka 2 23 oučinitel obložení strou os 1,00 rovnice (16) 24 oučinitel rostoru 1,27 rovnice (13) Vytáění, větrání, instalace 2/2007

5 Výkon chladicího strou 25 třední účinný rozdíl telot Δt 10 rovnice (1) 26 Normalizovaný výkon chladicího strou N 80,37 W/m 2 z odkladů výrobce (C a n) 27 kutečný chladicí výkon strou skut 102,1 W/m 2 rovnice (12) Úrava teloty řívodní vody tak aby skut str Porovnáním řádků 15 a 27 zjistíme, že navržený chladicí stro disonuje vyšším chladicím výkonem, než je ve skutečnosti otřeba. řiblížení obou hodnot zvýšíme telotu řívodní vody t 1, čímž snížíme riziko orosování ovrchu strou. 28 Telota řívodní vody t 1 17,2 C zvoleno 29 Telota vratné vody t 2 19,2 C rovnice (10) 30 třední telota vody t s 18,2 C rovnice (11) 31 Normalizovaný výkon chladicího strou N 69,72 W/m 2 výrobce 32 kutečný chladicí výkon strou o úravě skut 88,6 W/m 2 rovnice (12) 33 ontrola skut vs. str skut str tanovení otřebného řivedeného chladicího výkonu a růtoku vody 34 Telota v místnosti nad stroem t ae 28 dáno 35 Redukovaný souč. rostuu tela z chladicí vody do rostoru nad stroem U red 1,2 W/m 2 dáno konstrukcí strou (21) 36 Ztrátový teelný tok ztr 11,76 W/m 2 rovnice (20) 37 Celkový řivedený teelný tok ch 99,4 W/m 2 rovnice (22) 38 Hmotnostní tok chladicí vody M 1205 kg/h rovnice (23) Na obr. 6 je znázorněn lán okládky a schéma zaojení rohoží na otrubní rozvod vč. uzavírací a regulační armatury. Vzhledem k toleranci délkových rozměrů se rohože většinou neumis ují až do krajů místnosti. ailární rohože bývají zaojeny maximálně tři do série většinou Tichelmannovým okruhem. Obr. 6 chéma kanceláře vč. lánu okládky chladicího strou (rohoží) ZÁVĚR Dimenzování chladicích stroů je, v orovnání s dimenzování klimatizačních systémů s konvekčním řenosem tela, oněkud secifické. Uvedený výočetní ostu koriguje normalizovaný výkon chladicího strou (anelů) součinitelem rostoru, který vychází z emiricky zjištěných hodnot (zahrnuje vliv odlišné výšky místnosti, vliv obložení strou, vliv zůsobu větrání a vliv citelné teelné zátěže z venkovního rostředí na výměnu tela sáláním mezi vnitřním ovrchem vnější stěny a chladicím stroem). kutečný výkon chladicího strou tak ve většině říadů není roven normalizovanému chladicímu výkonu měřenému na základě EN 14240, naoak může se odstatně lišit. EZNAM VELIČIN a oměr využití lochy strou [-] c měrná teelná kaacita vzduchu [J/kg] c měrná teelná kaacita vody [J/kg] C konstanta [-] H výška místnosti [m] H šířka chladicího anelu [m] k součinitel konvekce [-] os součinitel obložení strou [-] konstanta rostoru [-] tz součinitel teelné zátěže [-] v výškový součinitel [-] L délka místnosti [m] L délka chladicího anelu [m] M hmotnostní tok chladicí vody [kg/s] n exonent [-] n s očet simulátorů teelné zátěže [-] n očet chladicích anelů [-] c citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W] ci citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W] ce citelná teelná zátěž z venkovního rostředí [W] chladicí výkon strou [W] v citelný chladicí výkon řiváděného vzduchu [W] str otřebný výkon chladicího strou [W] c měrná citelná teelná zátěž od vnitřních zdrojů tela [W/m 2 ] ch celkový řivedený měrný chladicí výkon [W/m 2 ] N normalizovaný chladicí výkon strou [W/m 2 ] měrný výkon strou [W/m 2 ] v měrný citelný chladicí výkon řiváděného vzduchu [W/m 2 ] str měrný výkon chladicího strou [W/m 2 ] skut skutečný výkon chladicího strou [W/m 2 ] ztr měrný ztrátový teelný tok [W/m 2 ] s i tlouš ka vrstvy [m] str locha chladicího strou [m 2 ] celková locha odlahy ( strou) [m 2 ] rv locha rvku vmontovaného do strou [m 2 ] t a telota vnitřního vzduchu [ C] t ae telota vzduchu v místnosti nad stroem [ C] t i referenční telota v místnosti (výsledná telota) [ C] t telota řiváděného vzduchu [ C] t od telota odváděného vzduchu [ C] t 1 telota řívodní vody [ C] t 2 telota vratné vody [ C] t s střední telota vody [ C] U red,str redukovaný součinitel rostuu tela stroem [W/m 2 ] V množství řiváděného vzduchu [m 3 /s] W m šířka místnosti α dl součinitel řestuu tela odél odlahy v místnosti nad stroem [W/m 2 ] λ součinitel teelné vodivosti [W/m] ρ hustota vzduchu [kg/m 3 ] Δt střední účinný rozdíl telot [ ] Δt telotní rozdíl řívodní a vrané vody [ ] Vytáění, větrání, instalace 2/

6 ontakt na autora: Přísěvek byl nasán s odorou výzkumného záměru MM Technika životního rostředí. Použité zdroje: [1] AHRAE Handbook 1996 ystems and Euiment. 1996, Atlanta: AHRAE. IBN [2] FERTL,. limatizačné zariadenia so sálavým cladením, TZB Haustechnik, 1999, Bratislava, č. 1 6, s , 40 43, 33 37, 13 16, 30 35, [3] OCHENDORFER, CH. tandartized testing of cooling anels and their use in system lannig. In AHRAE Transactions, 1996, vol. 102(1), [4] ČN : 1985 Výočet teelné zátěže klimatizovaných rostorů, Úřad ro normalizaci a měření, Praha 1985 [5] ČN EN 14240: 2004 Ventilation for Buildings Chilled ceilings Testing and rating. Český normalizační institut 2004 [6] DIN : 1997, Raumkühlflächen; Teil 1: Leistungsmessung bei freier trömung Prüfregeln. Deutsches Institut fur Normung. [7] BEA. Product Data heets Technical information, Projekční odklady dostuné z domovských stránek: <htt://.beka-klima.de> [8] Frenger systems. Domovské stránky Testing facilities. Dostuné z <htt://.frenger.co.uk> Vnútorná klíma budov 2006 V listoadu 2006 se v Tatranské Lomnici konal již 17. ročník této konference, tentokrát s odtitulem valita vnútorného vzduchu verzus energetická náročnos. Organizátorem byla jako každoročně lovenská soločnos re techniku rostredia a tavebná fakulta TU Bratislava, tradičním organizačním garantem byl rof. Ing. Dušan Petráš, PhD. Čeští účastníci jsou vítanými hosty a ožívají některých výhod, vyhrazených slovenským účastníkům (nař. ři latbě vložného). Ve svém 17. ročníku roběhlo jednání konference v ěti odborných sekcích: 1. valita vnitřního vzduchu versus energetická náročnost (6 sdělení), 2. Fyzikální složky vnitřního klimatu budov (6 sdělení), 3. Chemické složky vnitřního klimatu budov (6 sdělení), 4. tavební materiály a konstrukce (7 sdělení), 5. Provoz techniky rostředí (5 sdělení). Ve druhé sekci odezněl (řednesen Ing. Mathauserovou) řísěvek autorek Mathauserová Lajčíková : Vliv změny využití vnitřního rostoru na arametry vnitřního rostředí. V řísěvku jsme uozornily na hygienické roblémy, které nastávají o rekonstrukcích, modernizacích, či o disozičních úravách (zejména v říadě změny majitele objektu), nebo navýšení očtu racovníků bez zásahu do systému větrání. Pracovní rostory, navržené včetně větrání ro určitou racovní oeraci a určitý očet racovních míst jsou v raxi často využívány jinak, než ředokládal rojektant. V extrémních říadech (jedna ražská redakce) lidé raději racují doma a na racoviště řinášejí hotové výsledky své ráce s tím, že racovní interiér je nevhodně osvětlený, šatně vyvětraný a hlučný, takže se v něm racovat vlastně ani nedá. Přísěvek vzbudil živou diskusi a ukázalo se, že stejné roblémy řeší i slovenští kolegové. V letošním roce měla konference komorní charakter, účastnilo se kolem 40 osob, odeznělo 30 odborných sdělení, jejichž lné texty jsou otištěny ve sborníku. Pro všechny otěšitelná je stouající účast mladých racovníků, zejména doktorandů slovenských a českých vysokých škol. Rádi se setkáváme se slovenskými kolegy akce sojuje hygieniky, eidemiology, architekty, rojektanty a techniky různého zaměření z vysokých škol i raxe. Účastníci uctili amátku zesnulého rof. P. O. Fangera vzomínku řiravil rof. Petráš. Byli také informováni o růběhu konference Healthy Buildings 2006 v Lisabonu - informativní sdělení řednesla rof. Šenitková. Na konferenci se rezentoval generální sonzor firma ABC lima s. r. o., Bratislava, vedoucí firma oboru na slovenském trhu. Jak už je dobrým zvykem, rof. Petráš oět zajistil krásné očasí, takže jsme se ři rocházkách asoň krátce nadýchali vysokohorského vzduchu a oobdivovali majestátné vrcholky Tater. Příští, už 18. konference Vnútorná klíma budov se bude konat jako mezinárodní a uskuteční se koncem listoadu 2007 na Štrbském Plese. Pozváním na tuto akci rof. Petráš 17. konferenci uzavřel. (Laj) 80 Vytáění, větrání, instalace 2/2007