Arteterapeutické pexeso M. Huptycha a jeho užití v praxi

Transkript

1 Arteterapeutické pexeso M. Huptycha a jeho užití v praxi Závěrečná práce pro Dvouletý akreditovaný kurz v arteterapii a artefiletice Zpracovala : Mgr. Zuzana Čepelíková Datum: 11/2009 1

2 1. ÚVOD Téma Arteterapeutické pexeso M. Huptycha a jeho užití v praxi vzniklo přímo inspirací v průběhu Dvouletého akreditovaného kurzu arteterapie a artefiletiky. Během kurzu bylo několik okamžiků, kdy jsem měla chuť se ponořit do některých témat více hlouběji. Tato chuť vycházela buď z mé praxe a mé potřeby vědět více v dané oblasti (např. motivace pacientů v PL pro arteterapeutickou práci, procesuální pohled na práci s různým výtvarným materiálem apod.) a nebo z potřeby otevřít zcela nově dveře poznání- tyto nové dveře byly u mne spjaty hodně se jmény B. Albrich, J. A. Šicková-Fabrici a J. Merhautová a s jejich jedinečným, osobním přístupem v dané oblasti. A o to možná více jsme byla oslovena technikou, kterou představil v druhé polovině kurzu M. Huptych, arteterapeutické pexeso. A co mne na ní zaujalo? Velice hravou formou se lze dozvídat o sobě i o ostatních členech skupiny, a co více-pro mne velice bezpečnou formou. Nemusím klást rovnítko či vymezení, zda se pohybujeme více na poli artefiletické hry a nebo arteterapeutické hloubky. Každý jedinec může být tak otevřený, jak potřebuje a aktuální situace a stav jeho prožívání i skupiny mu to umožňuje. Jsem si vědomá, že silné otěže drží ve svých rukou terapeut, který umožňuje se pohybovat v těchto kolejích a dávat lidem svobodu ve vyjadřování střípků svého nitra. Druhým přínosem je pro mne jeho nekonečné užití, záleží pouze na zkušenostech a kreativitě terapeuta, do jakých kouzel se s ním pustí. Sama jsme si ve své praxi již před třemi lety vytvořila podobný materiál, ale byl pouze lehkým nástinem M. Huptycha bohatého projekčního materiálu. Při zvažování závěrečné práce jsem se tedy rozhodla být i já kreativní, a přispět malou měrou do užití tohoto neobyčejného materiálu-arteterapeutického pexesa. Tato závěrečná práce nemá sloužit jako manuál, je jen inspirací k technice, která má neskonalé množství podob, jako jednotlivé obrázky pexesa. 2

3 2. POPIS TECHNIKY TERAPEUTICKÉ PEXESO 2. 1 Popis techniky Arteterapeutické pexeso je projektivní technika s širokým užitím: psychodiagnostickým, abreaktivním, tvůrčím apod. Projektivní metody tvoří svébytnou kategorii, neboť osobnost jedince je konfrontována s nějakou určitou situací, která má pro něj specifický význam. Projekční materiál-arteterapeutické pexeso-vyvolává u jedince různé reakce, kterými tato osoba vyjadřuje dojmy ze svého osobního světa a vlastní osobnosti. V technice se vychází z významné tendence lidské psychiky, která říká, že člověk je náchylný všechny mnohovýznamové situace, se kterými se v životě setká, interpretovat ve shodě s vlastními zkušenostmi a potřebami. (Svoboda, Krejčířová, Vágnerová, 2001, str.247) Užití AP je závislé na cílech, ke kterému zadávající techniku nabízí. Je možné jej užit jako psychodiagnostickou sebepoznávací metodu, ale i jako hru ve skupině-komunikační, abreakční apod. Technika AP je určena pro psychoterapeuty, lektory, učitele a personalisty, kteří pracují se skupinami i s jednotlivci. Tuto techniku je možné použít v rámci psychoterapie jako hlavní i doplňkovou techniku, v pracovních týmech, ve vzdělávacích skupinách dětských i dospělých apod. Arteterapeutické pexeso umožňuje propojení mezi verbálním a neverbálním světem. Řeč umožňuje hodnotit pocity, předávat příběhy, popisovat okolí, jak jej vnímáme. Obrázky karet pexesa nabízí možnost se více nevědomě vztahovat ke světu oproti verbálnímu zpracování. Toto propojení přináší bohatší poznatky než samotné výtvarné prožívání či verbální zpracování. Jedná se o soubor X karet čtvercového, pexesového formátu s kolážemi různých motivů (motivy přírodní x technické, konkrétní x abstraktní, barevné x černobílé, lidské x bez lidí apod.). Projektivní soubor vytvořil M. Huptych z jeho dlouholeté výtvarné tvorby. Využití techniky rozvoj sebepoznání a sebereflexe vzájemné poznání ve skupině (postoje, autobiografické momenty, chování, prožívání apod.) rozvoj komunikace (poskytování zpětné vazby, vyjadřování pocitů, apod.) senzibilizace vnímání abreakční charakter rozvoj tvůrčích schopností 3

4 2. 2 Administrace Technika se užívá individuálně i ve skupině, u dětí i dospělých. Zadání je závislé na cíli, ke kterému arteterapeutické pexeso užíváme. Technika není striktně časově určena, ale lze ji použít jak ve strukturované podobě díky časovým fázím a tématickému zadání, ale i volně. Karty nejsou rozlišeny zvlášť pro muže a ženy. Lze je použít u dětí od předškolního věku až do dospělosti. Základní kroky administrace: 1) výběr karet pexesa z určeného množství (výběr 1 čí více karet, přiřadit sobě či někomu jinému-dle zadání, nemusí být užity všechny obrazové předlohy, pokud pracujeme ve skupině, ale pouze určitý počet karet) 2) představení karet 3) zpětné dotazování se 4) interpretace a hodnocení zvolených karet Základní postup lze rozšířit o následující kroky: řazení karet dle zadání, výměnu karet, inspirací karet a vyústění dané inspirace do vlastní tvorby-ať již výtvarné, verbální či pohybové, karetní pexeso, příběh karet. Formy užití jsou popsány v kapitole Užití AP v praxi Hodnocení a interpretace Základní užití techniky vychází z analýzy výběru karty a jeho obsahu, ale i z analýzy procesuální stránky a stránky výtvarné analýzy. Pro hodnocení nejsou stanoveny žádné normy díky širokému užití AP. Pro hodnocení a interpretaci lze vycházet z různých arteterapeutických a psychoterapeutických škol, ale i z obecného vědomostního základu čerpajícího z dějin umění, psychologie apod. Hodnocení a interpretace je tedy závislé na znalostní a zkušenostní rovině administrátora. V následující části představíme inspirační zdroje pro hodnocení a interpretaci. Nepředkládáme normy pro hodnocení, ale pouze oblasti, na které se lze dívat v rámci procesu techniky a na její výsledek Hodnocení inspirované analytickými přístupy Pro analytické přístupy je z jedním z ústředních témat práce se symbolem. Touto mocnou výrazovou a komunikační formou se zabývali jak S: Freud, tak C. G. Jung a současnosti nese arteterapie jejich bohatý odkaz. Léčebný potenciál symbolického výtvarného vyjádření a projektivní možnosti hodnocení výsledku lze užit i v dané technice. 4

5 Jednak je možné se inspirovat kartou z pexesa a namalovat vlastní výtvor/ dotvořit, co zde chybí/ vynechat, co je navíc/ vytvořit protikladný výtvor a interpretovat výsledek, a nebo lze vše toto zachytit pouze pomocí slov v našem vyprávění a popisu zvolených karet: Vybrala jsem si následující karty z pexesa, protože...a pokračovat dle výše uvedeného zadání. Touto cestou se dostáváme ke skrytým obsahům a prožitkům skrz symbolické výrazy. Analytická arteterapeutka M. Naumburg, která propojuje jungiánský a freudovský přístup v arteterapii nesouhlasí s dáváním subjektivní zkušenosti do slov a nechává více ve výtvarné rovině a prožitku. Vyzdvihuje porozumění výtvarným obsahům skrz volné asociace, nikoli skrz interpretační rámce. Zároveň však poznamenává, že je důležité si uvědomit psychologické souvislosti procesu arteterapie: výtvarný projev umožňuje lidem umístit nevědomý materiál přímo do obrazu, zatímco v psychoanalýze musí být vizuální zážitek transformován do slov. (Malchiodi, 2004, str. 43) Arteterapie uznává, že nevědomí vyjadřované skrz klientovy fantazie, denní sny a strachy může být projektováno rychleji než ve slovech. Úkolem vedoucího je poskytnout jedinci co největší prostor se co nejsvobodněji vyjádřit a poté společně hledat porozumění a objevovat na symbolické rovině významy řečeného či výtvarně ztvárněného a skryté obsahy vtahovat do vědomí. Pokud se užívá technika AP v rámci psychoterapie, terapeut užívá důležité nástroje jako přenos, protipřenos a k pochopení symbolické roviny se přibližuje prostřednictvím otázek, objasňování, konfrontací a interpretací. Inspirací odkazu C. G. Junga nám je bezpochyby užívání aktivní imaginace. V našem případě imaginování probíhá nad obrázky z AP, které si náhodně vybereme a píšeme si co nejvíce věcí, co nás k němu napadá. Poté lze napsat poselství z těchto asociací, nejdůležitěší myšlenky a také to, co nám je aktuálně z naší produkce nejvzdálenější. Tento materiál dále poskytujeme k interpretaci a hodnocení. Prostřednictvím výtvarného média, tedy obrázků AP, podporujeme vědomí, porozumění, růst a proměnu. Arteterapeutické pexeso se stává prostředníkem mezi mezi jedincem a terapeutem a dochází k personifikaci představ, může začít dialog vědomí s nevědomím prostřednictvím symbolů. Je možné se inspirovat také psychodynamickými teoriemi a AP využít k práci se skupinovou dynamikou. Pomocí výběru obrázků z pexesa znázorňovat své postoje k jedincům skupiny a představy o nich samých. Tento materiál může tedy sloužit jako zdroj inspirace pro skupinovou práci a vhled do určitých oblastí a otázek života. 5

6 2.3.2 Hodnocení inspirované humanistickými přístupy Je mnoho pohledů na psychologii, stejně jako na arteterapii. Je pouze na nás, který směr si vybereme a po kterém budeme kráčet. Přestože cíl je mnohdy stejný, a tím hlavním je v našem případě rozvoj sebepoznání, cesty k němu jsou rozdílné. Humanistické přístupy přináší pohled na člověka, kde není nejdůležitější člověk v područí nevědomí, které je třeba poznat, a tak nad ním získat kontrolu, jak tomu bylo v psychoanalytických a psychodynamických směrech. Mezi humanistické přístupy, které se odrazily v arteterapii patří PCA, Gestalt, existenciální psychoterapie a transpersonální psychologie svoji humanistickou filozofií. Všechny tyto přístupy sdílí a respektují klientovu subjektivní, výrazovou zkušenost skrz umění a důvěřují jeho výběru a zpracování zadání. Dále zdůrazňují takové koncepty jako je osobní svoboda, volba, hodnoty, odpovědnost, autonomie a osobní význam. Arteterapeut J. Garai považuje za základní 3 principy praktikování arteterapie vycházející z humanistických myšlenek. Jedná se o: 1) důraz na řešení problémů v životě jedince; 2) podpora sebeaktualizačních tendencí jedince pomocí tvoření; 3) důraz na rozvoj důvěry a pravdivosti v mezilidských vztazích. (Malchiodi, 2004, str. 58) Každý jedinec ve spolupráci s terapeutem a skupinou by měl zkoumat zvolené obrázky pexesa, vlastní vyprávění k nim či vlastní výtvor inspirovaný pexesem a podporovat svoji kreativitu a jedinečnost tak, aby plně pochopil sebe sama Hodnocení inspirované výtvarným uměním Neméně důležitým je hodnocení z hlediska výtvarného projevu. Ať již hodnotíme vlastní tvorbu či naše preference při volbě karet pexesa, můžeme sledovat určité znaky v projevu, které mohou o nás také vypovídat. Vždy je důležité sledovat, co se opakuje, co je jedinečné, co chybí apod. Z tohoto základu můžeme dále rozvíjet dalším výběrem, či výtvarným ztvárněním vše, co chceme podpořit. Pokud volíme další práci na základě našeho prvotního výběru, máme dvě možnosti. Podpořit naše opakující se tendence a tím upevnit toto stadium našeho vnímání světa, a nebo hledat komplementární obrázky a ztvárnění, abychom rozšiřovaly naše poznávací pole. Čeho si na obrázku pexesa všímat: Bod Křivky 6

7 Kompozice Hlavní formát Barevnost Perspektiva Ornament Struktura Téma Expresivnost Četnost prvků Vzájemné vztahy předmětů a figur Linie x Plocha Detail x Celostnost Konkrétnost x Abstraktnost Figury zvířecí x lidské x předměty Statičnost x dynamičnost Realita x Fantazie Ontogenetický pohled na výtvarný projev 2. 4 Komentář Výhodou techniky je jeho různorodé užití, které lze zaměřit na rozvoj sebepoznávání a poznávání druhých, na skupinovou dynamiku, na interpersonální vztahy, na emoční rozpoložení jedince, jako rozehřívací či abreaktivní skupinová technika apod. Výhodou také je možnost strukturovaného užití a libovolné časové zadání dle potřeb a cílů jedince či skupiny. Výsledek AP je citlivý na aktuální psychický stav jedince. 7

8 3. UŽITÍ TECHNIKY ARTETERAPEUTICKÉHO PEXESA V PRAXI 3.1 Užití dle různých expresivních modelů V psychologii jsou známé vývojové teorie od J. Piageta a J. Brunera, které odkazují na kinestetické, konkrétní obrazové a symbolické fáze ve vývoji. Těm může klient porozumět skrz různé formy umění (např. od tělové zkušenosti škrábání na papír k tvorbě a tanci se symbolickým významem). Na tomto teoretickém základě zjistili S. Sandel a J. Johnson dopad různých uměleckých medií a intervencí na terapeutický proces a výsledky terapie. (Johnson, 1999) S. Kagin a V. Lusebrink jako první navrhli kontinuum expresivních terapií (tzv. ETC), v němž také reflektují myšlenky J. Piageta a J. Brunera. Model ETC dále zahrnuje informace z neurologických výzkumů, poznatků o senzoricko motorickém vývoji, psychosociálním chování a self psychologie. Pohybově smyslová úroveň se odráží především v interakci s výtvarnou formou, není kladen důraz na výsledek tvoření, ale na tělesnou zkušenost v pohybu. V arteterapeutickém pexesu lze tuto rovinu naplnit pomocí dramatického či výtvarného zpracování karty pexesaužití pexesa jako inspiračního zdroje pro další zpracování. Percepčně emoční rovina zahrnuje lidskou schopnost prozkoumat strukturální vlastnosti umělecké formy a naplnit formu pocity. Např. čárami a barvami vytváříme umělecký výraz na percepční úrovni; vytvoření části hudební skladby je příkladem afektivní úrovně. Arteterapeuutické pexeso nás může učit reflektovat distanci mezi percepcí (volba a vnímání karty pexesa) a vzniklými emocemi (jaké pocity ve mne vzbuzují jednotlivé obrazy pexesa). Na kognitivně symbolické rovině užívají lidé uměleckou formu buď pro řešení problémů nebo objevení významu a souvislosti s jejich tématem. Tato úroveň je bazální pro práci s AP, kdy jedince interpretuje své zvolené karty, hledá tedy významy v jeho kartách, v určité umělecké zkušenosti. V tuto chvíli nepovažujeme za rozdílné, zda si klient volí karty pexesa a užívá je jako projekční pole a nebo zda vytváří vlastní výtvor. V obou uměleckých zdrojích lze najít důležité významy pro jeho život. Poslední, kreativní úroveň dle S. Kagina a V. Lusebrinka požaduje integraci všech předchozích úrovní ETC, aby mohla být součástí uměleckého zpracování. Velmi zajímavý pohled na porozumění procesu expresivních terapií přináší A. Goren- Bar se svým modelem kreativní osy (angl. Creative Axis Model). Jeho stupně jsou následující: (Goren-Bar, 1997, str ) 8

9 1.stupeň: KONTAKT Toto je počáteční fáze, kdy se klient seznamuje s uměleckou formou (prohlížení si karet arteterapeutického pexesa, ohmatávání výtvarného materiálu, experimentování s hudebním nástrojem apod.) 2. stupeň: ORGANIZACE Poté, co si klient zvolí uměleckou formu, musí zorganizovat nejrůznější prvky pro počátek práce (rozložit si karty pexesa, aby si je mohl všechny důkladně prohlédnout, připravit materiál pro tvorbu, noty pro hru na hudební nástroj apod.) 3. stupeň: IMPROVIZACE, Fáze pokračování organizování, kdy klient chybuje a seznamuje se s charakteristikami materiálu a jeho užitím (postupně si prohlížíme a volíme karty pexesa a pozměňujeme naše kriteria výběru, podobně jako zjišťujeme vztahy mezi linkou na papíře a kresleným objektem, moment, kdy se mění noty apod.) 4. stupeň: CENTRÁLNÍ TÉMA Moment, kdy klient přichází na důležité téma, postup a investuje více energie a úsilí do jednotlivých částí umělecké práce (např. když opakujeme rytmus skladby apod.) 5. stupeň: ZPRACOVÁNÍ V dané fázi dochází k formování a upevňování centrálního tématu, když je jedinec ponořený do modifikací, zlepšování, vývoje umělecké práce a její dokončování (karty pexesa jsou vybrána a je nad nimi uvažováno, zda je třeba udělat ještě nějaká změna ve výběru) 6. stupeň: UCHOVÁNÍ Toto je konečná fáze zkušenosti, v které je zahrnuto presentování výtvoru, uchování, distance od něj. Pokud tedy chceme zapojit výše zmíněné modely do naší práce s arteterapeutickým pexesem, jak bylo naznačeno, lze užít AP jako inspirační zdroj, kdy si jedinci vybírají na základě určitého tématu 1 či více karet a poté jejich obsah dále rozpracovávají. A) ve spojení s kreativním psaním (píší příběh karet-každý sám za sebe, ve skupině, v posloupnosti-každý něco přidá ze své karty, může následovat reflexe) B) ve spojení s výtvarným zpracováním (karta je může inspirovat jako jakékoli téma do výtvarného zpracování) 9

10 C) ve spojení s hudebním zpracováním (kartě mohou dát pojmenování a tomu pak zvuk, mohou ji hudebně ztvárnit-ostatní členové skupiny hádají, co je hlavním námětem karty pexesa-může to být barva, pocit, symbol apod.) D) ve spojení s pohybem (dramatické či taneční zpracování tématu či prvky z karty pexesa) E) ve spojení s vyprávěním (popis, interpretace volby karet, kolové vyprávění příběhu ve skupině na základě karty) F) ve spojení s imaginací 3.2 Různé techniky a hry s AP Jak již bylo řečeno, AP je technika, která má nespočetné množství variant a její užití závisí na zkušenostech a kreativitě terapeuta a lektora. Ráda bych zde nastínila několik forem práce s touto projektivní sadou. Vždy bude popsán postup, zaměření, název techniky. Neboť jsou techniky použitelné většinou pro děti od 4 let po dospělost, nebudeme je tedy nijak omezovat věkem. Stejná volnost volby je i v oblasti použitelnosti individuálně či ve skupině. 1) PEXESO Cíl: rozvoj vnímání, sebepoznání, rozvoj komunikace (pohotové reagování, reflexe, zpětná vazby apod.), trénink vlastních limitů (o čem chci hovořit ve skupině, o čem nikoli), ale i abreakce, skupinová dynamika - skupinky 2-5 lidí -je poskládané pexeso 8x8 obrázků otočených obrázkem směrem dolů, skupina sedí kolem. První hráč začíná, otočí jednu kartu a musí k ní říct krátký příběh, pojmenování, pocit (nejdéle 20 vteřin), otočí druhou kartu a musí se k ní pokusit najít spojitost s první, pokud se nepodaří, otočí je nazpět a hraje další na řadě. Pokud spojení nalezne, může si vzít karty a hraje další. Kdo má nejvíce karet, vyhrává. -další varianta této hry je, že na konci hry si každý vezme karty a 5 nejdůležitějších karet si nazve a spíše pro sebe poselství, které je v nich pro něj ukryto. 2) OBRAZOVÝ ŽIVOTOPIS Cíl: rozvoj vnímání, sebepoznání, rozvoj komunikace a tvořivosti - možno užít ve skupině i individuálně v IT 10

11 - karty pexesa jsou uprostřed místnosti a jednotlivci si vybírají karty - za každých 5 let života si volí jednu kartu a kladou ji v řadě za sebou a tvoří tak obrazový životopis- reflektují ve dvojici či ve skupině - pokud chceme nechat techniku ve více hravé formě, vytvoří se dvojice, jeden z dvojice poskládá karty a druhý z dvojice mu vypráví smyšlený příběh jeho dětství na základě jeho karet 3) PŘÍBĚH KARET Cíl: sebepoznání, rozvoj tvořivosti - probíhá ve skupině - jedinci ve skupině sedí v kruhu a uprostřed je balíček pexesa, každý si vytáhne 3 karty, zbylý balíček zůstává uvnitř kruhu - lektor zadává různá témata (vždy tak po 8 lidech-např. láska, překvapení, sen, dárek apod.) a úkolem jedinců je zvolit si jednu ze svých karet a dát ji doprostřed a na jejím základě přidat kus příběhu, pokud nevymyslí příběh padnoucí na kartu a do kontextu běžícího příběhu, musí si vzít další kartu z prostřed, vyhrává ten, kdo je první bez karet -uprostřed se s odevzdaných karet staví mozaika, obrázek, symbol... 4) OBRAZ MÉHO JMÉNA Cíl: rozvoj tvořivosti, navázání kontaktu se skupinou -probíhá ve skupině i individuálně -ke jménu si volíme co nejvíce karet pexesa (podle toho, co ve mne jméno asociuje, jak zní, jakou by mělo barvu, jaký je jeho význam apod.) a skládáme je v obraz, lze stavět jméno i někoho ze skupiny a poté vzájemně hádat, následuje reflexe a dotazování 5) OKEM OSTATNÍCH Cíl: sebepoznávácí, poznávání ostatních, podporuje skupinovou dynamiku -probíhá ve skupině 11

12 -každý si zvolí kartu pexesa sám za sebe, která jej nejvíce vystihuje a tu si ponechá na svém místě, a za každého člověka ve skupině, tu položí před daného jedince -když je obdarovaná celá skupina - každý má na svém místě tolik karet pexesa, kolik je lidí ve skupině, může začít interpretace, dotazování, představování svého já, jak mne vidí okolí a jak tomu rozumím -reflexe lze provádět i v menších skupinkách, lze poté vytvořit obraz já z daných karet, vynechat či přidat více padnoucí karty pexesa -lze dat na počátku i konkrétní téma, např. tajemství, vztahy, apod. 6) PYRAMIDA HODNOT Cíl: zamyslet se nad hodnotovým systémem sebe a ostatních, rozvoj komunikace -každý si zvolí 6 nejdůležitějších karet a postaví je do pyramidy hodnot, nejvýše je karta, která symbolizuje nejdůležitější hodnotu v životě -poté jsou lidé vyzvání, aby si je pojmenovali a toto pojmenování zapsali - poté si přibrerou ještě jednu kartu, která tam chybí a znovu postavili pyramidu -pyramidu představit, a vytvořit skupinky, které mají podobné hodnoty-vytvořit seznam společných hodnot, výtvarně či psychodramaticky ztvárnit 7) MOŘE INSPIRACE Cíl: rozvoj tvořivosti, -individuálně i ve skupině - lektor zadá téma či otázku (viz. témata), jedinec z karet uprostřed vybere jednu charakteristickou kartu -poté si zvolí výtvarný materiál a vytvoří vytvarné dílo (dramatickou etidu, psaný příběh apod.), v němž spojí inspiraci z karty a téma zadání -po ztvárnění se může udělat výstava a představení-více ponechat ve hře/ lze skončit bez představení, pouze jenom zážitkem/ nebo klasickou reflexí a interpretací 8) KDO HLEDÁ, TEN NAJDE Cíl: abreakce, rozvoj vnímání -individuálně i ve skupině 12

13 -lektor řekne vždy téma a cinkne na zvoneček, po 1-2 min opět -karty pexesa jsou rozházeny uprostřed kruhu, kde jedinci sedí -po cinknutí zvonečku musí každý vyhledat co nejvíce karet, které souvisí s daným tématem, při druhém cinknutí se vrátit na své místo a spočítat karty -každý si zapisuje body z jednotlivých kol, občas vedoucí může nechat někoho představit karty, jak souvisí s daným tématem 9) HÁDEJ HADAČI Cíl: rozvoj tvořivosti a vnímání, abrekace, tmelení skupiny -práce ve skupině - jedinec si z prostřed kruhu vytáhne 3 karty a jednu z nich se pokusí pantomimicky ztvárnit skupině -své 3 karty předloží skupině a oni hádají, kterou kartu ztvárňuje a co je námětem dané pantomimy či psychodramatu -jedinec si smí na pomoc přizvat 1 člena skupiny 10) NÁLADOMĚR Cíl: krátké naladění na skupinu -ve skupině -najít kartu podle mé nálady, ostatní hádají, jak se cítím 11) OŽIVLÝ OBRAZ Cíl: abreakce, skupinová dynamika -ve skupině -vedoucí nechá vylosovat 3 karty skupinu a ta si zvolí jednu, kterou ztvární (tématicky jsou karty vždy mnohoobjektové) -skupina ztvárňuje obrázek z pexesa jako sochu či jako pohyblivou sochu -vedoucí sleduje, jaké má kdo role, kdo je vedoucí, bavič, kazisvět apod. -následuje reflexe, nebo lze nechat pouze v zážitku bez reflexe 13

14 12) RODOKMEN Cíl: zamyšlení se nad vlastními příbuzenskými vztahy - na arch papíru si nakreslíme graficky strom rodiny a naše příbuzenstvo (prarodiče, rodiče, sourozence, tety strýce, bratrance apod.) -za každého člena rodiny nalezneme příslušnou kartičku pexesa a položíme ji na místo v rodokmenu-stromu rodiny -když máme celý strom rodiny hotový, můžeme jej představit-díváme se, kde jsou shody na obrázcích-ve struktuře, námětu, barevnosti apod. a jak to zapadá do našeho vnímání jednotlivých osob, ale i celých linií či větví 13) BAREVNÁ IMAGINACE Cíl: rozvoj fantazie, relaxace -jedinec si náhodně vytáhne karty pexesa a nechá je na sebe chvíli působit -poté se položí do relaxační polohy a poslouchá vedoucího, jak provází imaginací: Před vámi se objevuje krajina a v ní na stéblech trávy kapky rosy. Lákají vás se sehnout a detailně si je prohlédnout. Když se sehnete, pomalu se z kapek rosy stává velké plátno, na kterém se objevuje vaše karta pexesa. Obraz se pomalu vyostřuje a ožívá..můžete zůstat před ním a dívat se na něj jako na napínavý film, ale pokud máte chut, můžete vstoupit do obrazu a stát se jeho součástí.ponechat 7 minut imaginace.je čas rozloučit se s títo světem a pomalu se zpět vrátit do krajiny, odkud vede cesta zpět sem do místnosti. Až se rozloučíte můžete si ve své mysli rozpomínat, kde jste, kdo leží vedle vás a až napočítám do 5, zkuste se pomalu protáhnout, otevřít oči.. -zážitek z imaginace lze sdílet, malovat, vyjádřit emoci jedním pohybem apod. pro podání krátké zprávy okolí, jak jste se měli na cestě. 14) KUDY VEDE CESTA K CÍLI Cíl: hledání zdrojů k řešení obtíží-vědomou a nevědomou cestou -individuálně i ve skupině -jedinec si napíše na papír svůj problém, na který by se chtěl více podívat -zvolí si vědomě karty pexesa, které symbolizují: problém/ překážku k cíli/ řešení 14

15 -poté si vyberou ve stejném pořadí dané tři karty, ale náhodným výběrem (karty jsou otočeny obrázkem dolů) -následuje zamyšlení a reflexe, co nám chtějí karty sdělit skrz vědomí i nevědomí -nakonec si zvolíme vědomě kartu, která reprezentuje pomoc zdolání přeážky -HRA NA VĚŠTCE-obměna této techniky je, že si lidé náhodně tahají karty značící: minulost, přítomnost, budoucnost/ co je mé ideální já, reálné já, jak vidím sebe, jak mne vidí ostatní/ mé důležité vztahy apod. 3.3 Dle tématického použití Pokud se přidržíme základní formy práce s pexesem, tedy výběr karty a následná interpretace, lze tento postup naplňovat dvojím způsobem. A) volný výběr karet pexesa bez zadání a tématického nasměrování, popř. s velmi obecným zadáním-např. zvol s kartu, která tě nejvíce zaujme/ která ti je v danou chvíli nejvzdálenější/ jak se nyní cítíš/ jak jsi se měl v období, kdy jsme se neviděli -Tento způsob práce je vhodný v momentě, kdy potřebujeme zjistit nalazení jedince či skupiny/ rychlou formou zjistit, jak se komu daří/ verbálně nelze uchopit téma a skrz vyjádření pomocí obrázku máme k dispozici nový materiál. B) výběr karet pexesa se zadáním -Neboť pracujeme s projekčním materiálem, je předem zřejmé, že nelze tématicky uchopit s konečným počtem všechna zadání. Následující soubor témat vznikl jednak používáním karet u klientů psychiatricky nemocných, ale i u zdravých lidí zajímajících se o sebepoznání a seberozvoj. Tématický okruh je dále pro inspiraci doplněn klasickými tématy z arteterapie a psychologie. -Terapeut zadá obecné téma a požádá jedince, aby k němu vybrali určitý počet karet. Téma lze vztáhnout k jedincům samotným, k ostatním ve skupině (v tomto případě se dávají karty pexesa přímo daným lidem), ale i k blízkým z rodiny apod. (volíme zástupný předmět daného jedince, k němu pak přiřazujeme karty pexesa) -základní témata * to jsem já a to jsem také já * minulost x přítomnost x budoucnost/ má očekávání/ mé sny x realita * úspěchy x neúspěchy * já a moji blízcí/ mé vztahy/ autority/ mí přátelé a mí nepřátelé * já a mé vlastnosti (odvaha, lehkovážnost, cílevědomost, apod.) 15

16 * já a mé emoce (láska, radost, zloba, hněv, žárlivost, smutek apod.) * obavy/ strachy / stresové situace/ chyby vlastní a cizí/ konflikty * štěstí x neštěstí * světlo x stín * dětství x dospělost * dívky x chlapci * jing x jang * tělo/ zdraví * čas/ okamžik * identita (jméno, pohlaví, role apod) * mé potřeby (důvěra, bezpečí, místo, hranice, apod) * můj život * rodina /role v životě * příroda/ zvířata /mé okolí * peníze /jídlo - další témata * tajemství * tarotové karty * pohádky * začarovaný svět * o čem lidé hovoří * čeho se chci dotknout * co mi chutná * slzy * promarněný x využitý čas * putování * potkávání * dobré bydlo * mé místo * začarovaný svět * kde se rozezvučí srdce * kam se schovat * jak si stojím ve světě * osamělost * ticho/ klid/ esence * živly * zrcadlo * sociometrie * ano-ne * co bych byl, kdybych byl.. * jedinečnost * obraz od mé/ mého... * vzpomínka na trapasy * pyramida hodnot * inzerát * poklad * roční období * Kazisvět * Rozplétání * Houpačka * Setkávání * Tabu * obraz rodiny 4. ZÁVĚR Věřte tomu tichému hlásku, který říká: Takhle by to mohlo jít a já to zkusím. (Mariechildová in Cameronová, 2002 str. 199) Přeji mnoho tvořivosti a inspirace všem, kteří se rozhodnou užívat tuto nevyčerpatelnou projektivní techniku, mezi jejíž podoby patří hluboká sebepoznávací práce, vlastní seberozvoj, lehké hrátky i skupinové dovádění. 16

17 POUŽITÁ LITERATURA CAMERONOVÁ, J. Umělcova cesta.. Praha: Maitrea, 2002 HERMOCHOVÁ, S. Hry pro život 1. Praha: Portál, 1994 GOREN-BAR, A. The creative axis in the expressive therapies. The Arts in Psychotherapy, vol 24, pp JEBAVÁ, J. Úvod do arteterapie. Praha: Karolinum, 1997 JOHNSON, D. R. Essays on the creative arts therapies. Springfield: Charles C. Thomas, 1999 KAGIN, S., LUSEBRINK, V. The expressive therapies continuum. In Arts in Psychotherapy, vol. 5, pp MALCHIODI, C. A. Handbook of Art Therapy. London, New York: The Guilford Press, 2003 SVOBODA, M. Psychologická diagnostika dospělých. Praha. Portál,