Mechanismy oplodnění

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mechanismy oplodnění"

Transkript

1 Fertilizace Vývoj embrya a plodu Příprava gamet Mechanismy oplodnění 1

2 Příprava oocytu Oocyt musí projít řadou změn, než je schopen oplodnění = maturace oocytu (ovariální cyklus) 1. Folikulární fáze vyzrávání několika folikulárních buněk, pod vlivem FSH dochází k růstu vybraného (dominantního) folikulu s jeho oocytem Graafův folikul, roste žloutkový váček obklopený granulózními buňkami, dozrává i jádro oocytu (2n,4C) 2. Ovulační fáze vrchol LH píku, Graafův folikul praská; oocyt je uvolněn, dokončuje se první meióza (1n,2C) a vytvoří se první pólové tělísko; začíná druhá meióza a zastavuje se v metafázi; maturace cytoplazmy; buňky granulózy se přeskupují z vnějšku k zona pellucida; vytváří se perivitelinní prostor mezi oocytem a zona pellucida; kortikální granula se přesunují těsně pod povrch oocytu; zvýšená koncentrace progesteronu ve folikulární tekutině 3. Luteální fáze přeměna folikulárních buněk ve žluté tělísko (corpus luteum), které produkuje progesteron, nedojde-li k oplození, žluté tělísko zaniká a vzniká bílé tělísko (corpus albicans) Příprava oocytu fblt.cz 2

3 Příprava spermií, fertilizace Hyperaktivace spermií Kapacitace spermií Interakce spermie se zona pellucida (ZP) Akrozomální reakce (AR) a průnik do vajíčka Hyperaktivace spermií v nadvarleti jsou spermie inaktivní nebo vykazují jen slabou motilitu výrazný pohyb získají až v seminální plazmě nebo fyziologickém médiu (bičík se výrazně vlní a ohýbá) pohyb je nezbytný k oplození (pohyb vejcovodem, penetrace mukózní substance, penetrace zona pellucida) Regulace hyperaktivace: extracelulární vápník místem působení je axonema, přitéká po uvolnění cholesterolu z mebrány camp bikarbonát další metabolické substráty 3

4 Kapacitace spermií Série změn trvající několik hodin, které učiní spermie schopnými oplození nastává po proniknutí spermií do reprodukčního traktu ženy modifikace adherentních proteinů seminální plazmy reorganizace proteinů a lipidů plazmatické membrány Plazmatická membrána spermií obsahuje: plasmalogeny tvoří membránové domény, na které se váží glykosaminy chrání spermie na cestě k vajíčku a zabraňují předčasné akrozomální reakci polynenasycené acylové skupiny destabilizují lipidovou dvojvrstvu cholesterol během kapacitace je vázán na albumin a lipoproteiny přítomné v děloze a folikulární tekutině rozvolnění membrány snazší splynutí s oolemou vajíčka Vazba spermie na oocyt, akrozomální reakce 1) proniknutí přes folikulární buňky obklopující vajíčko hyaluronidáza akrozomu rozpouští glykosaminy, které spojují folikulární buňky spermie dosáhne zona pellucida 2) interakce přes specifické mebránové vazebné receptory = bindin spermie-glykoproteiny zona pellucida (ZP1-ZP4) 3) vazba spermie na ZP3 protein = iniciace akrozomální reakce 4) stoupající koncentrace intracelulárního Ca 2+ vyvolá fúzi zevní membrány akrozomu s plazmalemou spermie aktivace enzymů akrozomálního váčku 5) akrozin rozpouští zona pellucida splynutí plazmalemy spermie a oolemy vajíčka postupná inkorporace spermie do oocytu (internalizace spermie) 4

5 Akrozomální reakce a průnik do vajíčka Akrozomální reakce a průnik do vajíčka po proniknutí spermie do vajíčka se rozvíjejí reakce, které zabraňují vstupu dalších spermií = blok polyspermie: 1. elektrická vstup Na + iontů depolarizace oolemy = oplozovací reakce; první dočasný blok 2. kortikální reakce (trvalý blok) vylití obsahu kortikálních granul do prostoru mezi plazmatickou a vitelinní membránu modifikuje zona pellucida, která ztrácí schopnost vázat spermie a vzniká stabilizovaný obal oplodněného vajíčka = fertilizační membrána zvýšení koncentrace kalciových iontů v cytoplazmě vajíčka aktivuje druhé meiotické dělení vajíčka a na molekulární úrovni změny nutné pro přijetí genetického materiálu spermie transport vodíkových iontů z vajíčka zvyšuje intracelulární ph indukce syntézy proteinů 5

6 Oplodnění k oplodnění nejčastěji dochází v ampulárníčásti vejcovodu vajíčko je schopno oplození hod. po ovulaci spermie mohou v ženském reprodukčním traktu přežívat 2-5 dní rýhování začíná již ve vejcovodu (do dělohy přichází embryo ve stádiu blastocysty) Osud spermie v oocytu, syngamie spermie do vajíčka pronikne i s bičíkem a mitochondriemi, které jsou však v cytoplazmě zygoty aktivně zničeny ubiquitinací veškeré mitochondrie budoucího jedince jsou zděděny pouze po mateřské linii jádro spermie postupně dekondenzuje (protaminy jsou opět nahrazeny histony) a formuje se v samčí pronukleus (prvojádro) současně se vytváří i samičí pronukleus z proximálního centriolu spermie vzniká centriol zygoty zodpovídající za pohyb prvojader (děje se pomocí mikrotubulů tvoří paprsčitou strukturu = spermaster) prvojádra se postupně přibližují až dojde k jejich splynutí (syngamie) jakmile se jádra dostanou k sobě, začíná syntéza DNA (trvá asi 12 hodin) 6

7 Oplodnění Co přináší embryu spermie: 1 sada autochromozómů 1 chromozóm X nebo Y centriol (schopnost dělení) molekuly RNA nutné pro časný vývoj zárodku aktivace (SOAF = sperm oocyte activating factor) (mitochondrie otcovského původu jsou aktivně ničeny) Co přináší embryu oocyt: 1 sada autochromozómů 1 chromozóm X mitochondrie ribozómy a další RNA cytoplazma s řadou buněčných struktur ochrana proti polyspermii Vývoj embrya a plodu Blastogeneze Embryogeneze Organogeneze 7

8 Začátek těhotenství Gestace začíná prvním dnem krvácení poslední menstruace před oplozením (gestační stáří) trvá ~ 280 dní (40 týdnů; 10 lunárních měsíců) k fertilizaci dochází kolem 14. dne cyklu 1. Pregestační stádium období mezi poslední menstruací a oplodněním vajíčka 2. Pre-embryonální stádium dělení a vznik blastocysty přemístění embrya do dělohy (k uhnízdění dochází asi sedmý den po oplození) 3. Embryonální stádium začíná implantací blastocysty; pokračuje blastogenezí a embryonální organogenezí Rýhování řada po sobě následujících mitóz - dceřinné buňky = blastomery první rýhovací dělení = rozdělení zygoty na dvě stejné blastomery uložené uvnitř zona pellucida (za hodin po oplození) čtyřbuněčné stadium hodin po oplození do 8 bb. stadia jsou blastomery od sebe zřetelně odděleny drží pohromadě pomocí adhezivních molekul CAMs (cell adhesive molecules) od 8 bb. stadia vznikají mitotickým dělením další blastomery, které se vsouvají dovnitř embrya a zároveň se začínají vytvářet mezibuněčné kontakty (spoje) kompaktace, komunikace a vzájemné působení buněk, umožnění vzniku dutin stadia moruly (cca 16 blastomer) je dosaženo 70 hodin po oplození a v této době vstupuje embryo do děložní dutiny (morula již sestává z vnitřní a vnější buněčné masy) 8

9 Oplodnění 9

10 Aktivace embryonálního genomu do čtyřbuněčného stadia je metabolismus a vývoj embrya zajištěn produkty mateřského původu (enzymy, regulační proteiny, všechny typy RNA) - (některé geny však mohou být exprimovány i dříve, několik genů určujících pohlaví je aktivních již od stadia prvojader) během třetího buněčného cyklu (mezi 4-8 buněčným stadiem) je aktivována vlastní embryonální transkripce a přechod na embryonální genetické řízení (EGA = embryonic genome activation) po oplození probíhá v mužském prvojádře aktivní demetylace části DNA, která je následována pasivní demetylací celého genomu v průběhu rýhování u embryí ženského pohlaví dochází k inaktivaci jednoho chromozómu X již v osmibuněčném stadiu, takže vzniká mozaika aktivních X chromozómů otcovského a mateřského původu genomický imprinting = rozdílná exprese genů v závislosti na tom, zda pocházejí od otce či od matky pouze jedna alela (maternální nebo paternální) je exprimována, alela pocházející od druhého rodiče je utlumena Geny podílející se na řízení pochodů embryonálního vývoje Homeotické geny (HOX geny, homeoboxy) odpovědné za základní životní funkce, kódují transkripční faktory, jsou nadřazeny ostatním genům jsou uspořádány do komplexů v přesně určeném pořadí, ve kterém se také realizují u člověka jsou 4 komplexy HOX genů (A, B, C, D) lokalizované na různých chromozomech (7, 17, 12, 2), jejich exprese je odlišná v čase i prostoru, jsou aktivní jen v určitých obdobích vývoje jejich produkty = transkripční faktory zahajují transkripci cílových genů to vede k regulaci základních procesů embryogeneze jako je segmentace, indukce, migrace buněk, diferenciace i programovaná smrt (apoptóza) podmiňují organogenezi neurální trubice, ledvin, plic, střeva jejich mutace vedou ke vzniku závažných vývojových vad PAX geny kódují další transkripční faktory 10

11 Blastogeneze rozlišení buněk, které mají kontakt s perivitelinním prostorem a buněk uvnitř embrya povrchové buňky se začínají oplošťovat a přemění se v buňky zevní obalové vrstvy příští trofoblast vnitřní buňky (inner cell mass) dostávají tvar mnohostěnů a dávají vznik embryoblastu na rozhraní vnitřních a vnějších buněk se v jednom místě začíná hromadit tekutina a vytváří dutinu = blastocel objevují se mezibuněčná spojení typu gapjunctions Blastogeneze kavitující morula 96 hod po oplození expandovaná blastocysta 120 hod po oplození 11

12 Blastogeneze hatchující blastocysta volná blastocysta Implantace blastocysty Implantace = přichycení embrya k děložní sliznici 1. Přiblížení (apozice) blastocysta najde implantační místo (specifické místo na zadní straně dělohy) embryonální pól je směrován k povrchovému děložnímu epitelu 2. Adheze po přímém kontaktu blastocysty a děložního epitelu vzniká trofoektoderm 3. Invaze embryonální trofoblast penetruje skrz epitel, pomocí proteolytických enzymů rozrušuje bazální membránu a postupuje do stromatu buňky stromatu děložní sliznice reagují na invazi trofoblastu změnou ve velké polygonální buňky naplněné glykogenem a tuky = deciduální reakce 12

13 Diferenciace trofoblastu 1. Cytotrofoblast vnitřní vrstva jednojaderných buněk ohraničující blastocystovou dutinu (primitivní choriová dutina), buňky se dělí mitoticky; kolem 10. dne začnou vyrůstat z povrchu CT buněčné shluky ve tvaru pupenů = místa odstupu budoucích choriových klků 2. Syncytiotrofoblast vnější mnohojaderná zóna bez buněčných ohraničení, pokračuje v růstu do endometria a tvoří syncytium; tvorba trofoblastických lakun, které se postupně plní mateřskou krví z rozrušených slizničních cév základ budoucí uteroplacentární cirkulace Diferenciace trofoblastu Extraembryonální mezoderm (mezoblast, primární mezoderm) první buňky se objevují na embryonálním pólu, vznikají vycestováním z cytotrofoblastu, mají vřetenovitý až hvězdicovitý tvar a vytvářejí řídkou síť vyplňující blastocystovou dutinu somatický tvoří spojující stopku a pokrývá amnion viscerální pokrývá žloutkový váček 13

14 Diferenciace embryoblastu Rozlišením embryoblastu ve dva zárodečné listy je určena dorzoventrální polarita zárodku: I. vnější ektoderm (epiblast) = dorzální zárodečná vrstva - nalehne na cytotrofoblast embryonálního pólu II. vnitřní entoderm (hypoblast) = ventrální zárodečná vrstva orientovaná směrem do blastocystové dutiny = bilaminární stadium (dvouvrstevný zárodečný terčík) den vývoje Implantace 7. den 14

15 Implantace 13. den 15

16 Extraembryonální struktury zárodku Žloutkový váček primitivní ŽV svrchu ohraničen entodermovou ploténkou, zbytek tvoří membrána z buněk extraembryonálního mezodermu zvaná Heuserova exocélomová membrána; rozpínáním exocélomu vzniká definitivní ŽV v celém rozsahu vystlaný entodermem Amniový váček zakládá se ~ 7.den mezi ektodermem a cytotrofoblastem jako větší počet dutinek, které splynou do dutiny primitivního amnia; při jeho zvětšování a růstu se bilaminární zárodek přesunuje do středu primitivní choriové dutiny Extraembryonální struktury zárodku Zárodečný stvol vývoj ~ 10.den po zformování klenby AV jako kondenzace extraembryonálního mezodermu; přesun k cytotrofoblastu, kde vytvoří pruh, který připojuje AV se zárodečným terčíkem k choriu; dále se prodlužuje a vzniká břišní stvol, který je později inkorporován do pupečního provazce Allantois vývoj den, výchlipka entodermu budoucího zadního střeva do zárodečného stvolu; podél se zakládají pupečníkové cévy; zaniká po 2.měsíci 16

17 Notogeneze embryonální disk se začíná kolem střední linie ztenčovat, migrují sem buňky epiblastu a jejich proliferací vzniká primitivní proužek hlavový konec proužku = primitivní (Hensenův) uzel (mírně rozšířená oblast obklopující primitivní jamku) kaudální konec proužku ukončuje kloaková membrána buňky Hensenova uzlu rychle proliferují a vzniká hlavový (chordomezodermový) výběžek, z jehož dorzálního oddílu vznikne chorda dorsalis (střední osa) na počátku 3.týdne migrují buňky ektodermu skrz primitivní proužek a tvoří embryonální mezoderm trilaminární embryonální disk 17

18 Formace primitivního proužku 1. primitivní proužek 5. kardiální destička 2. primitivní jamka 6. amnionová membrána 3. primitivní uzel 7. EE mezoderm 4. orofaryngeální membrána 8. entoderm 9. kloakální membrána Notogeneze 18

19 Notogeneze Notogeneze 19

20 Notogeneze diferenciace mezodermu Paraxiální mezoderm na konci 3. týdne vznik příčně postavených zářezů = somity (tvoří se kraniokaudálně), do konce 5. týdne se vytvoří párů; každý somit má tři části: sklerotom (vývoj osové kostry) myotom (vznik kosterního svalstva) dermatom (diferenciace kůže a podkožní tkáně) Střední mezoderm člení se na tzv. stopky somitů = nefrotomy, z nichž vzniká urogenitálního hřebínek (ledviny a gonády) Zadní mezoderm dvě tenké vrstvy obklopující intraembryonální célom (budoucí tělní dutiny peritoneální, pleurální, perikardiální) dorzální somatopleura pokrývá ektoderm, buňky se mění v mezenchym a vzniká škára a podkožní vazivo postranních a předních partií těla ventrální splanchnopleura pokrývá entoderm, zahrnuta do tvorby trávicího ústrojí Trilaminární embryonální disk 21. den 1. paraxiální mezoderm 2. střední mezoderm 3. zadní mezoderm 4. notochord 5. amnion 6. intraembryonální célom 7. entoderrm 8. ektoderm 9. somatopleura (mezoderm+ektoderm) 10. splanchnopleura (mezoderm+entoderm) 11. neurální žlábek 12. neurální destička 20

21 Blastocysta 120 µm Bilaminární embryonální disk (plochý, kruhovitý) 0,2 mm ( 14.den) Trilaminární embryonální disk (hruškovitý) 1,5 mm x 0,8 mm ( 20.den) na konci 4.týdne je embryo 3,5-4 mm dlouhé a mění tvar z cylindrického na typický C tvar (dorzálně konvexní) Organogeneze Počátkem organogeneze je tvorba somitů; během následujících dnů se objeví prvotní vývojová stádia nejdůležitějších orgánů: mozkové a sítnicové váčky; ušní plakody (základ vnitřního ucha); míšní kanál; neurální hřebínek + spinální ganglia; olfaktorické plakody (zahajují vznik mozkových hemisfér a nosu); faryngeální oblouky (spojeny s tvorbou vnějšího a středního ucha, jazyka a některých orgánů lokalizovaných v krku); základní komponenty pohybového systému; základ slinivky uvnitř perikardiální dutiny pulzuje srdeční klička a probíhá cirkulace krevních tělísek poskytovaných žloutkovým váčkem z buněk žloutkového váčku vzniká endodermální zažívací trubice a segmentuje v přední, střední a zadní střevo v pleuroperitoneální dutině vznikají dýchací orgány (průdušky) tvorba célomové dutiny umožňuje počáteční vývoj ledvin a gonád 21

22 Organogeneze 4.týden: 1,5-3,5 mm; na dorzální straně již 4-12 somitů; začíná neurulace, ~28. den se formuje břišní stěna; objevují se první dva faryngeální oblouky (1.=mandibulární; 2.=jazylkový); viditelné tlukoucí srdce 5.týden: 2,5 7 mm; na dorzální straně 30 a více somitů; rychlý vývoj nervového systému (hlavně mozku); vývoj obličejovéčásti; uzavírání neuropórů; vznikají oční váčky, optický pohárek a základ čočky; základ nosu; ušní jamka 6.týden: v blízkosti prvních FO vývoj tří oddílů ucha; základ urogenitálního systému; střevní klička invaduje do extraembryonálního célomu do oblasti pupečníku; z neurálního hřebínku vznikají kraniální a spinální ganglia; rychlá diferenciace končetin; začíná chondrogeneze Organogeneze 7.týden: na končetinách lze rozeznat prsty; diferenciace srdeční svaloviny; hematopoéza v játrech; začíná osifikace horních končetin 8.týden: 3 cm; hlava zabírá polovinu velikosti embrya; obličej již vykazuje typický lidský vzhled; definitivně vyvinuty oči a uši; první pohyby embrya; ocasní část atrofuje 13.týden: pozdní embryonální stádium; končetiny plně diferencované včetně prstů, na kterých jsou zřetelné nehtové destičky a vytvořena papilární linie; víčka plně vytvořena a zavřena; změny při tvorbě kůže (vícevrstevná epidermis); viditelné vlasové folikuly 22

23 Vývoj nervového systému 3. týden se intzenzivně mitoticky dělí ektodermové buňky mezi orofaryngeální membránou a Hensenovým uzlem a na zárodečném terčíku se vytvoří ztluštělé políčko = neurální (medulární) ploténka, která se prohlubuje v neurální brázdu ohraničenou neurálními valy ty rychle rostou, až srostou do neurální (medulární) trubice (je na obou koncích otevřená = přední a zadní neuropór spojující lumen nervové trubice s dutinou amnionu) přední neuropór se uzavírá 27. den a stává se z něj lamina terminalis zadní neuropór se uzavírá 28/29. den a stává se z něj filum terminalis během fúze valů se odštěpí pruh neuroektodermálních buněk = neurální (gangliová) lišta (neurální hřebínek) ve středníčáře se rozdělí ve dva podélné provazce, které dají základ spinálním gangliím lumen nervové trubice vytváří mozkové komory a centrální míšní kanál Vývoj nervového systému 23

24 19. den 1. neurální destička 2. primitivní proužek 3. primitivní uzel 4. neurální žlábek 5. somity 6. řez amnionem 7. neurální rýha 1. neurální trubice 2. neurální rýha 3. neurální žlábek 4. somity 5. neurální hřebínek 6. výstupek perikardia 7. kraniální neuropór 8. kaudální neuropór Vývoj nervového systému Vývoj mozku kolem 4. týdne jsou na kraníálním rozšířeném konci neurální trubice tři zřetelné oddíly = primární mozkové váčky: prosencefalon (přední mozek), mesencefalon (střední mozek), rhombencefalon (zadní mozek) rovný trubicovitý základ mozku se v důsledku rychlého růstu prodlužuje a ohýbá (ohnutí temenní, týlní a ohnutí mostu), čímž se primární mozkové váčky rozčlení na sekundární (telencefalon, diencefalon, mesencefalon, metencefalon, myelencefalon) 6. týden v důsledku rozdílných rychlostí růstu se váčky kladou přes sebe a vytvářejí se mozkové hemisféry a uvnitř nich mozkové komory Vývoj míchy vyvíjí se z kaudálního úseku neurální trubice, která se rozdělí podélným žlábkem na bazální (motorickou) a alární (senzorickou) ploténku z neuroblastů bazální ploténky se diferencují neurony předních míšních rohů, z neuroblastů alární ploténky senzitivní neurony zadních míšních rohů V 8. týdnu vyplňuje mícha celý páteřní kanál, který ovšem s vývojem roste rychleji kraniální vzestup dolního konce míchy 24

25 Vývoj nervového systému Vývoj oběhového systému Vaskulogeneze = tvorba krevních váčků začátek tvorby cév je v extraembryonálním mezodermu kolem žloutkového váčku (~18.den) a později v mezodermu plodu nejdříve vznikají krevní ostrůvky, jejichž mezodermové buňky diferencují v hemangioblasty centrální hemangioblasty diferencují v hematopoetické buňky (hemoblasty) a periferní v endotelové buňky proliferací a spojováním endotelových pupenů vzniká primitivní cévní síť vývoj od prvních krevních ostrůvků až po vznik srdeční trubice trvá asi tři dny = 23. den vývoje započnou srdeční kontrakce (ve 4. týdnu vývoje je srdeční akce již prokazatelná při UZ vyšetřerní) 25

26 Vývoj oběhového systému - srdce Primitivní srdeční trubice mezodermální původ nejdříve vzniká pár endokardiálních trubic, které fúzují do primitivní srdeční trubice, která se dále vyvíjí v endokard mezoderm v okolí srdeční trubice se vyvíjí v myokard a epikard primitivní srdeční trubice tvoří pět rozšíření (truncus arteriosus, bulbus cordis, primitivní komora, primitivní předsíň, sinus venosus) vnitřek primitivní srdeční trubice se postupně rozděluje do čtyř konečných oddílů formací přepážek: 1. aorticopulmonární rozděluje truncus arteriosus na aortu a plicní tepnu 2. atrioventrikulární rozděluje AV kanál na pravý a levý 3. atriální rozděluje primitivní předsíň na levou a pravou 4. interventrikulární rozděluje primitivní komoru na levou a pravou Primitivní srdeční trubice 26

27 ductus venosus (jaterní zkrat) přímá komunikace mezi levou pupečníkovou žílou a pravým hepatokardiálním kanálem foramen ovale (1. srdeční zkrat) - otvor mezi pravou a levou předsíní ductus arteriosus (2. srdeční zkrat, Botallova dučej) céva spojující plicnici s aortou; protéká jí krev, která obchází plíce Fetální cirkulace Hematopoéza Hematopoéza (tvorba krevních buněk) začíná kolem 3.týdne, prekurzory krvinek vznikají v žloutkovém váčku, odkud migrují do základů jater, kostní dřeně, brzlíku a lymfatických uzlin v 6. týdnu začíná krvetvorba v játrech 3. měsíc zahájí krvetvornou aktivitu slezina a kostní dřeň (ve slezině vrcholí kolem 4. měsíce a poté kromě lymfopoézy ustává; v kostní dřeni krvetvorba narůstá hlavně v druhé polovině fetálního vývoje) Během hematopoézy je tvořeno několik typů hemoglobinu: 1. δ 2 ε 2 syntetizován během nejčasnější embryonální periody ještě ve žloutkovém váčku 2. α 2 γ 2 fetální forma tvořena v játrech; predominantní forma během těhotenství (vysoká afinita pro kyslík oproti dospělému hemoglobinu); přenos kyslíku z maternální do fetální krve 3. α 2 β 2 postupně nahrazuje předešlou formu, jakmile se hematopoéza přesune do kostní dřeně (~30.týden) = dospělá forma hemoglobinu 27

28 Vývoj trávicího sytému Primitivní trávicí trubice rozdělena na přední, střední a zadní střevo je vytvořena inkorporacíčásti žloutkového váčku do embrya během kraniokaudální a laterální formace vnitřní epitel a žlázy odvozeny z entodermu sliznice, pobřišnice a svalstvo odvozeny z mezodermu trachoezofageální přepážka rozděluje přední střevo na jícen a průdušnici během 4.týdne se vytváří dilatace na předním střevu a vzniká žaludek další deriváty předního střeva: játra, žlučník a žlučové cesty, slinivka deriváty středního střeva: spodní část dvanácterníku, slepé střevo, lačník, kyčelník, vzestupný tračník, 2/3 příčného tračníku deriváty zadního střeva: poslední 1/3 příčného tračníku, sestupný tračník, esovitý tračník, konečník, řitní otvor Vývoj dýchacího systému první známky vývoje na ventrální stěně předního střeva (formace dýchacího divertikula - DD) DD je zpočátku otevřen (komunikace s předním střevem) až do tvorby trachoezofageálního septa zadní konec DD se rozšiřuje a tvoří základ plic rozdělení na dvě bronchiální větve v 5.týdnu bronchiální pupeny tvoří primární průdušky, které se dále dělí na sekundární (3 vpravo a 2 vlevo) a ty se dále dělí na terciární (10 vpravo a 8-9 vlevo) jak se průdušky vyvíjejí, expandují do primitivní pohrudniční dutiny pohrudnice vzniká z mezodermu vývoj plic má 4 periody: glandulární (5.-17.týden), kanalikulární ( týden), terminální váček (24.týden-porod), alveolární (porod-8 let) 28

29 Vývoj močového sytému Pronefros (předledvina) - vývoj 3.týden z prvních šesti nefrotomů (=mezoderm spojovacích částí somitů) v podobě váčků, které se protahují do tubulů a jejich splynutím vznikne podélný kanálek, který proliferuje směrem ke kloace, s níž se spojí jako Wolfův vývod Mezonefros (prvoledvina) provizorní exkreční orgán mezi 5.-7.týdnem vývoje; základem je souvislý pás mezodermu vzniklý splynutím nefrotomů = nefrogenní blastém ; vývoj mezonefrických kanálků zvětšuje celkový objem prvoledviny; z kanálků se uchovají jen vývodné úseky, které se později zapojí do vývoje vývodných pohlavních cest Metanefros (definitivní ledviny) základem je metanefrogenní blastém, tvořící buněčný pás mezodermu v rozsahu lumbálního somitu; první funkceschopné nefrony se diferencují počátkem 4. měsíce Vývoj močového sytému Močový měchýř vzniká z vrchníčásti urogenitálního sinu, který je pokračováním alantois Močová trubice vzniká ze spodní části urogenitálního sinu Nadledvinky: kůra mezodermální původ dřeň z buněk neuráního hřebínku 29

30 Vývoj pohlavního ústrojí ve 4.týdnu se zakládají párové genitální lišty; v 6.týdnu jsou osídleny prvopohlavními buňkami (gonocyty) vzniklými ve stěně žloutkového váčku blízko allantois současně proliferuje célomový epitel a epitelové buňky pronikají do podkladového mezenchymu ve formě pruhů = primární (medulární) provazce, jejichž buňky obklopují gonocyty stádium indeferentní gonády Vývoj dvou párů trubic: 1. mezonefrická (Wolffova) primární uretra, vstupuje do kloaky; její růst je závislý na androgenech (vyžaduje přítomnost testosteronu a jeho receptorů); vyvíjejí se z ní, chámovod a definitivní močová trubice 2. paramezonefrická (Müllerova) její kaudálníčást fúzuje do uterovaginálního kanálu (primordium dělohy, vagíny a vejcovodů) u mužů je Sertoliho buňkami od 7.týdne syntetizován anti- Müllerian hormon (AMH) a v přítomnosti specifických receptorů v cílové tkáni Müllerova trubice zaniká Pohlavní determinace Muži: geny SRY (sex determining region) kódují protein H-Y je-li vázán na membránu gonocytů, produkují induktor pro vývoj varlete (ve 4. měsíci již obsahují semenotvorné kanálky) gonocyty buňky spermiogenetické řady epitelové buňky buňky Sertoliho mezenchym mezi kanálky buňky Leydigovy Ženy: diferenciace gonocytů na oogonie, z epitelových buněk vznikají buňky folikulární Vývoj vnějších genitálií: jejich primordia jsou u obou pohlaví stejná pocházejí ze struktur lokalizovaných kolem kloakální membrány, která zaslepuje terminální část zadního střeva na konci 7.týdne je kloaka rozdělena urorektální přepážkou na rektum a urogenitální sinus a kloakální membrána se rozdělí na genitální a anální ( obě kolem 50.dne mizí) 30

31 Vývoj kostí a kosterních svalů každý somit má dorzolaterální část (dermatom tvoří pojivovou tkáň kůže) a ventromediální část (sklerotom mezenchym obratlů) po separaci sklerotomickéčásti somitů se zbývajícíčást přeměňuje do dermatomyotomu dávajícímu vznik kosterním svalům (první základy svalstva končetin 7.týden) kostra se tvoří z mezenchymu (embryonální pojivová tkáň vyplňující prostor mezi epiteliálními strukturami) kondenzací mezenchymu vznikají základy chrupavek (blastemy) 5.týden; primitivní chrupavka = velmi buněčná tkáň, jejíž mezibuněčnou hmotu tvoří kolagenní vlákna a bazofilní amorfní hmota chrupavčité tělo vzniká akumulací sklerotomických buněk kolem notochordu Vývoj kostí a kosterních svalů perichondrální a endochondrální osifikace charakterizována přemístěním listů kostní tkáně na povrch chrupavky perichondrium z hypertrofované chrupavky poskytuje osteoklasty (rozpouštějí chrupavku) a osteoblasty tvořící kostní materiál (syntéza osteoidů = extracelulární materiál důležitý pro ukládání hydroxyapatitových krystalů) osifikace plochých kostí lebky je desmogenní (nepředchází jí stádium chrupavky) šlachy jsou spojeny s okosticí svaly jsou inervovány míšními neurony 31

32 Deriváty ektodermu epidermis a adnexa kožní (žlázy potní, mazové, mléčná, vlas, nehet) vnitřní ucho (výstelka blanitého labyrintu), příušní žláza olfaktorické plakody (čočka, epitel rohovky) výstelka dutiny ústní a slinné žlázy adenohypofýza výstelka močové trubice, řitního kanálu, zevního zvukovodu čichové buňky Neuroektoderm nervový systém a mícha (neurony ) sítnice, duhovka, řasnatá tělesa, optický nerv, svaly panenky neurohypofýza, šišinka Deriváty buněk neurálního hřebínku Schwannovy buňky, ganglia kraniálních nervů, spinální ganglia, parasympatická ganglia GIT, gliové buňky, měkká plena mozková a pavoučnice melanocyty odontoblasty C buňky štítné žlázy dřeň nadledvinek kosti obličeje a lebky faryngeální oblouky 32

33 Deriváty mezodermu svalová tkáň příčně pruhovaná kosterní i srdeční svaly jazyka, oka, pojivové tkáně slezina, ledviny, hrtan, hltan, škára tvrdá plena míšní endotel krevních a lymfatických cest kosti a chrupavky močové a pohlavní ústrojí kůra nadledvin výstelka tělních dutin (hrudní, břišní, perikardové) Deriváty entodermu trávicí trubice (výstelka a žlázy) dýchací systém (výstelka a žlázy dýchacích cest, výstelka alveolů plicních) část vývodních cest močových výstelka žlučových cest výstelka středoušní dutiny a Eustachovy trubice štítná žláza a příštítná tělíska epitelové retikulum brzlíku hepatocyty slinivka břišní, krční mandle 33

34 Přehled vývoje embrya a plodu 1. LM: embryo 8 mm dlouhé s převažujícím hlavovým koncem; 20.den jsou již vytvořeny základy mozku, míchy a nervových uzlin; den začíná fungovat srdce; 28.den jsou již založeny základy obratlů, lebečních kostí, svalů a začínají být zřetelné základy očí, uší, rukou a nohou 2. LM: embryo 3 cm dlouhé, má již tvar lidského těla s velkou hlavovou částí, hmotnost 5 g; zřetelně jsou vytvořeny končetiny a na nich vyznačené prsty; mozek kontroluje čtyřicet základů kosterních svalů; nervy prorůstají do základů vnitřních orgánů; formují se čelisti se základy zubů; koncem měsíce žaludek vytváří žaludeční šťávu a ledviny začínají fungovat 3. LM: plod 9 cm dlouhý o hmotnosti 20 g; na končetinách jsou dobře patrné prstíky s papilárními liniemi; vytvořen chrupavčitý základ kostry; ze společného základu pro rodidla se začínají diferencovaně vyvíjet mužské nebo ženské pohlavní orgány;koncem 12.týdne již fungují všechny orgány a orgánové systémy; je dokončen vývoj placenty 4. LM: plod 16 cm dlouhý o hmotnosti 120 g; tělo je pokryto jemnou, svraštělou a červenou kůží; na celém povrchu těla je chmýří lanugo 5. LM: plod 25 cm dlouhý o hmotnosti 250 g; na hlavičce začínají růst vlasy, na prstech nehty; podkožní tukový polštář je velmi tenký; srdeční akci lze zjistit poslechem; aktivní pohyby plodu jsou již těhotnou vnímány Přehled vývoje embrya a plodu 6. LM: plod 30 cm dlouhý o hmotnosti 600 g; oční víčka jsou rozdělena; fungují kožní mazové a potní žlázy 7. LM: plod 35 cm dlouhý o hmotnosti 1200 g; v plicní tkáni se vytváří látka, která umožní rozvinutí plic antiatelektatický fa. 8. LM: plod 40 cm dlouhý o hmotnosti 1800 g; do podkožního vaziva se začíná ukládat tuk jako izolace i jako zásoba energie; zvyšuje se tvorba protilátek; začíná osifikace dlouhých kostí 9. LM: délka plodu 45 cm o hmotnosti 2700 g; podkožní tukový polštář je již vytvořen, na kůži mizí vrásky, kůže je napjatá; začíná mizet lanugo z břicha a obličeje 10. LM: plod má všechny známky zralosti: délku 48 až 50 cm, hmotnost 3300 až 3500 g; kůže je napjatá, růžová, pokrytá bělavou mazlavou hmotou - mázkem, vytvořeným kožními mazovými žlázkami; lanugo je jen na zádech mezi lopatkami; švy mezi lebečními kostmi jsou úzké, fontanely malé; nehty na rukou přesahují špičky prstů, na nohou dosahují špiček prstů; varlata jsou u chlapců sestouplá v šourku, u děvčátek překrývají velké stydké pysky malé stydké pysky a štěrbinovitě uzavírají poševní vchod 34

35 35

Příprava gamet. Mechanismy oplodnění. Fertilizace. Vývoj embrya a plodu. Příprava spermií, fertilizace. Příprava oocytu.

Příprava gamet. Mechanismy oplodnění. Fertilizace. Vývoj embrya a plodu. Příprava spermií, fertilizace. Příprava oocytu. Fertilizace Vývoj embrya a plodu Příprava gamet Mechanismy oplodnění Příprava oocytu Oocyt musí projít řadou změn, než je schopen oplodnění = maturace oocytu (ovariální cyklus) 1. Folikulární fáze vyzrávání

Více

Termíny z časného vývoje zárodku:

Termíny z časného vývoje zárodku: Embryologie Termíny z časného vývoje zárodku: Ovulace 14.den menstruačního cyklu Oplodnění fertilizace vznik zygoty a dokončení 2. zracího dělení Rýhování mitotické dělení buněk (blastomer) a vznik moruly

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň.

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň. VÝVOJ PLODU Opakování 1. Z jakých částí se skládá krev? 2. Uveďte funkci jednotlivých složek krve. 3. Vysvětlete pojmy: antigen, imunita, imunizace. 4. Vysvětlete činnost srdce. 5. Popište složení srdce.

Více

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: B02241 Obecná histologie a obecná embryologie Akademický rok 2013 2014 POUZE PRO OSOBNÍ

Více

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků

Více

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ. Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ. Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM Porodnictví doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc. a kolektiv Autorský kolektiv: doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc., MUDr. Jiří Horák,

Více

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ Prenatální vývoj Od oplození ( splynutí vajíčka) do porodu Přibližně 266 dní (cca 38 týdnů) koncepční ( gestační) stáří Někdy se uvádí

Více

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Histogeneze příklady 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání Kurs 5: Vývoj buněk a tkání 137 Kasuistika: Thalidomide 138 Základní morfogenetické procesy 139 Regenerace a reparace 140 Ženský reprodukční systém

Více

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 3. GENETICKÁ KONTROLA VÝVOJE A ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ PROCESY 17 3.1 Základní vývojové procesy 18 3.1.1 Proliferace

Více

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky) Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

Neurulace. Vývoj ektodermu.

Neurulace. Vývoj ektodermu. Neurulace. Vývoj ektodermu. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 19.12.2013

Více

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast

Diferenciace tkání. Diferenciace blastocysta: Cytotrofoblast. Trofoblast. Syncytiotrofoblast. Epiblast. Embryoblast. Hypoblast Histogenese 511 Diferenciace tkání Diferenciace blastocysta: Trofoblast Cytotrofoblast Syncytiotrofoblast Embryoblast Epiblast Hypoblast Extraembryonální mesoderm Epiblast Diferenciace epiblastu: Gamety

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus.

Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Otázka: Pohlavní soustava člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Don Pohlavní soustava člověka. Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Pohlavní soustava

Více

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením Otázka: Rozmnožovací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Petra - zajišťuje vznik nového jedince - přenos genetické informace - tvořena pohlavními žlázami a pohlavními vývojovými cestami Mužská pohlavní

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Mechanismy oplodnění

Mechanismy oplodnění Fertilizace Vývoj embrya a plodu Příprava gamet Mechanismy oplodnění 1 Příprava oocytu Oocyt musí projít řadou změn, než je schopen oplodnění = maturace oocytu (ovariální cyklus) 1. Folikulární fáze vyzrávání

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555

Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555 Lidský trup, 16 částí Kat. číslo 200.9555 Strana 1 ze 6 1. Popis Torzo trupu rozložitelné na 14 částí, z nerozbitného plastu, omyvatelné, bez možnosti ohýbání. Výška: 85 cm Hlavu lze odejmout. Také viditelnou

Více

VÝZNAM: 1) tvorba spermií = SPERMATOGENEZE 2) sekrece pohlavních hormonů 3) realizace pohlavního ho spojení

VÝZNAM: 1) tvorba spermií = SPERMATOGENEZE 2) sekrece pohlavních hormonů 3) realizace pohlavního ho spojení REPRODUKCE REPRODUKČNÍ SYSTÉM M MUŽE VÝZNAM: 1) tvorba spermií = SPERMATOGENEZE 2) sekrece pohlavních hormonů 3) realizace pohlavního ho spojení POHLAVNÍ ŽLÁZY VARLATA (testes( testes) párové vejčit ité

Více

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy

Více

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy

Více

Menstruační cyklus. den fáze změny

Menstruační cyklus. den fáze změny Menstruační cyklus Menstruační cyklus Zahrnuje v sobě poměrně složitý děj při kterém dochází ke změnám na vaječníku, děloze (zvláště sliznici děložní), vejcovodech, pochvě. V jeho průběhu dochází ke změnám

Více

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508 Gastrulace, neurulace, somitogenese 508 Gastrulace Zásadní děj vývoje - 3. týden Tvorba intraembryonálního mesodermu: Proliferace epiblastu Kaudální morfogenetické centrum: o o Primitivní (Hensenův) uzel

Více

Vstup látek do organismu

Vstup látek do organismu Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

Embryologie III. Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy

Embryologie III. Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Embryologie III Vývoj žloutkového váčku, amnion, chorion. Extraembryonální coelom. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná

Více

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,

Více

Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4.

Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4. Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4. 5. 1- žaberní oblouk, 2- žaberní lupínky voda s rozpuštěným kyslíkem neustále

Více

Anatomie a fyziologie člověka

Anatomie a fyziologie člověka školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita

Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita M. Sedláčková Ústav histologie a embryologie LF MU Brno, 6.6.2008 1 4.1 Od interakce gamet po první dělení 4.2 Embryonální vývoj- od prvního dělení po implantaci

Více

Pohlavní hormony. těhotenství, porod, laktace. Miloslav Franěk Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Pohlavní hormony. těhotenství, porod, laktace. Miloslav Franěk Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Pohlavní hormony. těhotenství, porod, laktace Miloslav Franěk Ústav normální, patologické a klinické fyziologie Obsah 1. Fyziologie mužských pohlavních orgánu 2. Fyziologie ženských pohlavních orgánů 3.

Více

Segmentální organizace těla

Segmentální organizace těla Embryologie 6 Neurulace Neuroektoderm neurální ploténka Neurální trubice, crista neuralis (neurální lišta) Uzávěr nervové trubice: Začíná v cervikální oblasti Neuroporus anterior 25. den Neuroporus posterior

Více

Močová a pohlavní soustava hřebce

Močová a pohlavní soustava hřebce Močová a pohlavní soustava hřebce Močová soustava (organa urinaria) - ledviny + vývodné močové cesty -odstraňování odpadních produktů metabolizmu - udržování parametrů vnitřního prostředí - hospodaření

Více

Prezentace je využitelná i při přípravě studentů na MZ, u příslušného maturitního okruhu Pohlavní soustava.

Prezentace je využitelná i při přípravě studentů na MZ, u příslušného maturitního okruhu Pohlavní soustava. Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142 Gametogenese a fertilizace Vývoj 142 Gamety pohlavní buňky Gametogenese diferenciace vysoce specializovaných pohlavních buněk schopných po fertilizaci vytvořit nového jedince Vajíčko (ovum) Spermie 1.

Více

PROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění

PROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění PROCES OPLOZENÍ - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění enzymů z akrozomu) - takto připravená spermie nasedá na povrch vajíčka váže se primární vazbou

Více

Pohlavní soustava muže

Pohlavní soustava muže Pohlavní soustava muže Pohlavní žlázy - varlata Varle (testis) Párový orgán vejčitého tvaru - mužská pohlavní žláza. U dospělého muže je dlouhé 4 5 cm a široké 2 3 cm. Do 10 let věku roste pomalu, růst

Více

Porodní asistentka, 2. kolo, prezenční forma, Odborný test VS a PA

Porodní asistentka, 2. kolo, prezenční forma, Odborný test VS a PA Porodní asistentka, 2. kolo, prezenční forma, Odborný test VS a PA Správná odpověď je podbarvena šedou barvou Otázka č. 1: Pupečník se skládá: ze dvou tepen a jedné žíly ze dvou žil a jedné tepny ze dvou

Více

Trávicí soustava ryb

Trávicí soustava ryb Trávicí soustava ryb Charakteristika Trávicí soustavy Jednoduše utvářená trubice entodermového původu na obou koncích komunikuje s vnějším prostředím (ektodermální vklesliny stomodaeum a proctodaeum) pokryta

Více

EMBRYOLOGIE II. Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom

EMBRYOLOGIE II. Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom EMBRYOLOGIE II Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B0224 Datum: 16. a 17. 12. 2013

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Biologie zadání č. 1

Biologie zadání č. 1 Biologie zadání č. 1 Otázky za 3 body 1. Pojmem vitální kapacita plic označujeme: a) objem vzduchu v horních dýchacích cestách b) objem vzduchu vydechnutý po maximálním nádechu c) objem vzduchu vydechnutý

Více

Všeobecná sestra, 1. kolo, kombinovaná forma, Odborný test VS a PA

Všeobecná sestra, 1. kolo, kombinovaná forma, Odborný test VS a PA Všeobecná sestra, 1. kolo, kombinovaná forma, Odborný test VS a PA Správná odpověď je podbarvena šedou barvou Otázka č. 1: Pupečník se skládá: ze dvou tepen a jedné žíly ze dvou žil a jedné tepny ze dvou

Více

Základní morfogenetické procesy

Základní morfogenetické procesy Základní morfogenetické procesy 502 Základní morfogenetické procesy Mechanismy, které se uplatňují v ontogenesi, tedy při vývoji jedince od zygoty k mnohobuněčnému organismu Buněčná úroveň diferenciace

Více

VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM

VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM MUDr. Barbora Schutová, 2009 Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK Pozn.: Obrázky byly z důvodu autorských práv odstraněny nebo nahrazeny textem VÁPNÍK A JEHO

Více

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Procházkova 303, Trutnov. Přijímací řízení pro školní rok.. Písemný test z biologie

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Procházkova 303, Trutnov. Přijímací řízení pro školní rok.. Písemný test z biologie Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Procházkova 303, Trutnov Přijímací řízení pro školní rok.. Písemný test z biologie ČÍSLO UCHAZEČE: Pokyny: 1. Každá otázka může mít několik

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však

Více

odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled

odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled Přednáška odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled retní val vestibulum dentogingivální val + dentální lišta Vývoj dočasné dentice orgán skloviny

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka 6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:n = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e x t

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K

Více

Rýhování. Zygota Blastomery Morula Blastocysta

Rýhování. Zygota Blastomery Morula Blastocysta Blastogenese 504 Rýhování Zygota Blastomery Morula Blastocysta Rýhování Mitotické dělení bez růstu buněk a proteosyntézy Dceřinné buňky (blastomery) se zmenšují embryo nemění velikost Mitotické dělení

Více

DETOXIKAČNÍ MEDICÍNA A PENTAGRAM

DETOXIKAČNÍ MEDICÍNA A PENTAGRAM DETOXIKAČNÍ MEDICÍNA A PENTAGRAM Ing. Vladimír Jelínek 1 Čínská medicína rozeznává pět základních (mateřských) orgánů. Mozek (CNS), který je řídí, stojí uprostřed. 2 1. okruh SRDCE preparáty CorDren, CorHelp

Více

Variace Endokrinní soustava

Variace Endokrinní soustava Variace 1 Endokrinní soustava 21.7.2014 15:50:49 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA ENDOKRINNÍ SOUSTAVA Hormony Látkové řízení organismu Je zabezpečeno specializovaným typem žláz žláz s vnitřní sekrecí.

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_SOUSTAVA TRÁVICÍ_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

ŽLÁZY S VNITŘÍ SEKRECÍ. obr. č. 1

ŽLÁZY S VNITŘÍ SEKRECÍ. obr. č. 1 ŽLÁZY S VNITŘÍ SEKRECÍ obr. č. 1 ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ funkce: humorální regulace tvorba specifických látek = hormony rozváděny krví ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ šišinka mozková podvěsek mozkový štítná žláza

Více

Radiační ochrana. Ing. Jiří Filip Oddělení radiační ochrany FNUSA

Radiační ochrana. Ing. Jiří Filip Oddělení radiační ochrany FNUSA Radiační ochrana. Ing. Jiří Filip Oddělení radiační ochrany FNUSA Legislativa Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů atomový

Více

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,

Více

Zajišťuje 3 základní funkce: Tvoří ji: Vnitřní orgány: Varlata = testes Nadvarlata

Zajišťuje 3 základní funkce: Tvoří ji: Vnitřní orgány: Varlata = testes Nadvarlata Pohlavní soustava - muž Rozmnožování zajišťuje převod genetické informace, vznik jedince a zabezpečuje existenci člověka jako biologického druhu schopného přizpůsobovat se měnícím se životním podmínkám.

Více

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze 7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Osemenění (inseminace) = uvedení spermií

Více

Chronická nemoc a těhotenství. Lenka Křižková

Chronická nemoc a těhotenství. Lenka Křižková Chronická nemoc a těhotenství Lenka Křižková Bakalářská práce 2008 ABSTRAKT Závěrečná bakalářská práce na téma Chronická nemoc a těhotenství je zaměřena na porovnání průběhu fyziologického těhotenství

Více

Histologie a embryologie

Histologie a embryologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Histologie a embryologie Histologie a embryologie Napsal uživatel Marie Havlová dne 2. Říjen 2007-0:00. Sylabus Všeobecné

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Funkční anatomie srdce dvě funkčně spojená čerpadla pohánějící krev jedním směrem pravá polovina srdce levá polovina srdce pravá polovina (pravá komora a síň) pohání nízkotlaký

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Embryologie - úvod. Monika Větrovská David Kachlík

Embryologie - úvod. Monika Větrovská David Kachlík Embryologie - úvod Monika Větrovská David Kachlík Embryologie Nauka o prenatálním vývoji organizmu Prenatální období Gynekologové 40 tt Embryologové 38 tt Embryonální a fetální období Embryonální Carnegy

Více

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký

Hematologie. Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie. -Transfuzní lékařství - imunohematologie. Vladimír Divoký Hematologie Nauka o krvi Klinická hematologie Laboratorní hematologie -Transfuzní lékařství - imunohematologie Vladimír Divoký Fyzikální vlastnosti krve 3-4 X více viskózní než voda ph : 7.35 7.45 4-6

Více

Anatomie I pro studenty TV. Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z

Anatomie I pro studenty TV. Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z Anatomie I pro studenty TV Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba

Více

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka Předseda Prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc. Fyziologický ústav 1. LF UK, Albertov 5, 128 00 Praha 2 e-mail: jaroslav.pokorny@lf1.cuni.cz Členové Prof.

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ)

9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ) 9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ) A. Charakteristika prvoústých B. Systematické třídění, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů C. Vznik 3. zárodečného listu, organogeneze A.

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA obr. č. 1 POJIVOVÁ TKÁŇ a) VAZIVOVÁ TKÁŇ = VAZIVO měkké, poddajné, vodnaté, ale přitom pevné má schopnost regenerace např. vazy, šlachy POJIVOVÁ TKÁŇ b) CHRUPAVČITÁ TKÁŇ = CHRUPAVKA

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Ženský pohlavní systém

Ženský pohlavní systém Ženský pohlavní systém 419 Ženský pohlavní systém Oogonia primordiální zárodečná buňka z epiblastu - ve stěně žloutkového váčku migrace do základu gonád mitotické dělení pod vlivem medulárního rete ovarii

Více

Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1

Člověk a společnost. 9.Kostra. Kostra. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 9. Kostra. Strana: 1 Člověk a společnost 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Jméno tvůrce Strana: 1 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a

Více

Pohlavní soustava Obecná charakteristika slouží k zachování druhu, ne k zachování života jedince Funkce spermií testosteronu

Pohlavní soustava Obecná charakteristika slouží k zachování druhu, ne k zachování života jedince Funkce spermií testosteronu Pohlavní soustava Obecná charakteristika Funkce slouží k zachování druhu, ne k zachování života jedince mezipohlavní rozdíly samčí samičí pohlavní žlázy produkují pohlavní buňky pomocné pohlavní orgány

Více

Pohybové ústrojí. kosti chrupavky vazy klouby

Pohybové ústrojí. kosti chrupavky vazy klouby POHYBOVÉ ÚSTROJÍ Pohybové ústrojí Pasivní složka - kostra Aktivní složka - svaly kosti chrupavky vazy klouby Kosterní soustava Kostěná část kostry Chrupavčitá část kostry reziduum po chrupavčitém modelu

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

Extraembryonální mezoderm

Extraembryonální mezoderm EMBRYOLOGIE 2 Vývoj extraembryonálních struktur - extraembryonální mezoderm, extraembryonální coelom, žloutkový váček, plodové obaly: amnion a chorion. Vývoj placenty. Anomálie placenty a pupečníku. Vícečetná

Více

Obsah. Předmluva k třetímu vydání. Předmluva ke druhému vydání. 1. Obecné základy stavby lidského těla. 1.1. Obecná stavba tkání. 1.2.

Obsah. Předmluva k třetímu vydání. Předmluva ke druhému vydání. 1. Obecné základy stavby lidského těla. 1.1. Obecná stavba tkání. 1.2. Obsah Předmluva k třetímu vydání Předmluva ke druhému vydání 1. Obecné základy stavby lidského těla 1.1. Obecná stavba tkání 1.2. Epitely 1.3. Pojiva 1.4. Svalová tkáň 1.5. Nervová tkáň 1.6. Anatomické

Více

15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA

15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Klarka93 15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA = dýchání = výměna plynů mezi organismem a okolním prostředím úzká souvislost s oběhovou soustavou (kyslík rozváděn

Více

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU je uskutečňováno prostřednictvím: hormonů neurohormonů tkáňových hormonů endokrinní žlázy vylučují látky do krevního oběhu

Více

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková 1- živočichové úvod Ročník 2. Datum tvorby 10.9.2013 Anotace - pro učitele i

Více

Katedra porodní asistence LF MU Brno Poruchy plodnosti - příčiny, diagnostika, léčba

Katedra porodní asistence LF MU Brno Poruchy plodnosti - příčiny, diagnostika, léčba Katedra porodní asistence LF MU Brno Poruchy plodnosti - příčiny, diagnostika, léčba I. Crha, P. Janků LIDSKÁ NEPLODNOST Definice WHO: Dvojice je považována za neplodnou, pokud žena neotěhotní do 2 let

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Zvýšený zájem Předmět Zdravověda Téma

Více

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2

- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty

Více