Energie Ekologie Architektura. Teorie a zkušenosti z praxe

Transkript

1 Energie Ekologie Architektura Teorie a zkušenosti z praxe Ing.arch.Pavel Šmelhaus, 2015

2 Spotřeba primární energie ve světě Doprava 20% Provoz budov 40% Průmyslová výroba 20% Nová výstavba 20% Provoz budov a stavebnictví spotřebovávají ročně více než polovinu energie na světě.

3 Energeticky efektivní a ekologicky šetrné budovy 23 kwh/m 2 prim. energie/rok Komerční objekt 52 kwh/m 2 rok Dřevostavba komerčního objektu Finančně soběstačný provoz Stavba z bio materiálů Pasivní dům dle PHPP 21 kwh/m 2 dodané energie

4 Potřebuji energii? Tak si jí koupím.! Jakou? Od koho? S jakými riziky pro životní prostředí? S jakou efektivitou bude vyrobena? Co za ní zaplatím?..a potřebuji jí vůbec?

5 IMPORT EXPORT Dovoz / vývoz energetických surovin (zdroj : Worldmapper.org) Evropa a ostatní vyspělé státy jsou největšími importéry energetických surovin, které pocházejí zejména z oblasti blízkého východu.

6 Kdo je producentem energetických surovin? Organization of the Petroleum Exporting Countries (OPEC) - Alžírsko, Indonésie, Irák, Írán, Katar, Kuvajt, Libye, Nigérie, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Venezuela + Rusko, Azerbajdžán, Kazachstán a další. Gas Exporting Countries Forum, (GECF) - Alžírsko, Azerbajdžán, Bolívie, Egypt, Írán, Katar, Kazachstán, Libye, Nigérie, Rovníková Guinea, Rusko, Trinidad a Tobago,Venezuela Země s nízkou mírou demokracie, potlačující lidská práva, používající exportu energetických surovin k politickým cílům.

7 Efektivita a bezpečnost těžby fosilních paliv Bezpečnost Ropné těžební plošiny a ropná pole představují jedny z nejsložitějších zařízení na světě Havárie při těžbě a přepravě ropy mají velký dopad zejména na aquakulturu rostliny a živočichy na vodu vázané. Zemní plyn je z hlediska těžby enviromentálně příznivější

8 Efektivita a bezpečnost těžby fosilních paliv Efektivita Při těžbě ropy dochází ke spalování odpadního zemního plynu Jeho využití brání zejména chybějící infrastruktura vyžadující další investice Spalovaní je však lepší než vypouštění - metan je škodlivější pro atmosféru než CO 2 vzniklé spálením Ročně je spáleno 150 miliard m 3 = TWh Dovoz plynu do ČR odpovídá cca 100 TWh

9 Ekonomicko - politická hlediska V ČR je podíl energie z Ruska (ropa, jádro, plyn) více než šedesátiprocentní!!!!!

10 Vize Evropy na větší soběstačnost a využívání obnovitelných zdrojů Nákladný a dlouhodobý plán, jehož náročnost nemá obdoby

11 Politicko - sociální kontext energetiky v EU Energetické stavby nejsou nikde vítány ale zároveň chce každý dostávat levnou čistou energii až do domu.

12 Původ energetických zdrojů v ČR: 1. Uhlí těžba v ČR, menší část dovážena z Polska a Ukrajiny Nevýhodou je výrazný dopad na krajinu, nízká účinnost výroby elektřiny, vysoké emise CO 2, potřeba odsiřování vápencem. 2. Zemní plyn dovoz z Ruska (75%) a Norska (25%). 3. Ropa dovoz z Ruska (64%), Azerbajdžánu (26%) a Kazachstánu (7%) 4. Jaderná energie dovoz paliva z Ruska (100%) u JETE možnost úpravy na jiné palivové články. 5. Obnovitelné zdroje biomasa, solární a větrná energie. Nevýhodou je nízká spolehlivost a malá koncentrace energie, což však může mít pozitivní sociální dopad. Česká republika dováží více než 60% energie z Ruska!!!!!

13 Struktura energetických zdrojů v ČR: 1. Uhlí nejrozšířenější pro elektrárenské a teplárenské účely, lokální vytápění 2. Zemní plyn - zejména pro vytápění, nověji též pro kombinovanou výrobu tepla a el. energie (paroplynový cyklus) 3. Ropa -doprava, chemická surovina, pro vytápění (LTO) a výrobu elektřiny jen v okrajově 4. Jaderná energie - elektřina, jen minimální teplárenské využití, celkem do 10% 5. Obnovitelné zdroje - voda, vítr, slunce, biomasa, geotermální energie celkově zatím pod 10% Vysoká závislost ekonomiky na tradičních energetických zdrojích, nenahraditelnost ropy v oblastech chemického průmyslu a dopravy, plyn zůstává významným a relativně čistým zdrojem tepla, do budoucna s perspektivou většího podílu kogenerace (výroba tepla + elektřiny).

14 Obnovitelné zdroje energie - BIOMASA 10 kwh = 1m 3 zemního plynu = 1 kg motorové nafty = 2,5 kg dřevěných pelet Biomasa je výhodná svojí obnovitelností a snížením nároků na primární energie

15 Obnovitelné zdroje SOLÁRNÍ ENERGIE množství energie na 1 m 2 plochy 1000 kwh/rok = teoretický solární zisk kwh = reálně využitelná energie z termálního systému 150 kwh = získaná elektřina z fotovoltaiky (při účinnosti 15% neboli 1000 kwh z instalovaného kwp)

16 3,5 3 Přepočet na primární energie: Využitá energie Primární energie 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Biomasa - palivové dřevo Biomasa - pelety Zemní plyn Hnědé uhlí Elektřina (průměrně)

17 Účinnost různých způsobů výroby elektrické energie: 100% 90% 15 80% 70% 60% % 40% 85 30% 20% 10% % Kondenzční uhelná elektrárna Jaderná elektrárna Paroplynová uhelná elektrárna Teplárna uhelná Paroplynová elektrárna (zemní plyn) Kogenerace

18 Elektřina a zemní plyn = klíčová energetická media pro provoz moderních budov Roční výroba elektřiny v ČR je cca GWh Export elektřiny představuje cca GWh (tedy asi 18%) Dovoz plynu odpovídá GWh Kvalitní novostavba spotřebuje ročně okolo 10 MWh energie, pasivní domy by měly dosahovat hodnoty 3-6 MWh.

19 Dopad využití el. energie pro provoz pasivních domů Roční výroba el.energie v ČR je cca GWh z toho export je GWh Výpočtová spotřeba průměrného pasivního domu je cca kwh/rok Export elektřiny z ČR by mohl pokrýt roční provoz EPD

20 Porovnání spotřeby EPD EPD roční spotřeba kwh elektřiny = kwh primární energie = palivo pro ujetí cca km (7 litrů/100km) = palivo potřebné k cca 4 minutám letu ( litrů/hodinu)

21 Doprava 20% Provoz budov Provoz budov 40% Průmyslová výroba 20% Nová výstavba 20% Provoz budov představuje největší potenciál pro úspory primárních energií

22 Proč šetřit provozními energiemi v budovách??????????? 1. Snížení provozních nákladů 2. Zvýšení nezávislosti na dodavatelích energií 3. Společenská odpovědnost - co nespotřebujeme my, bude moci být efektivněji využito v budoucnosti

23 Struktura spotřeby energií v budovách - Vytápění (prakticky nezbytné ve všech budovách v našich klim.podmínkách) - Chlazení (lze minimalizovat správným návrhem objektu) - Větrání nucené větrání pro zajištění normových požadavků na vnitřní prostředí (používá se stále častěji ve spojení s rekuperací vzduchu) - Osvětlení a drobné spotřebiče (velmi individuální požadavky u jednotlivých budov) - Vnitřní doprava (výtahy, eskalátory ) - Provoz technologií (instalované výrobní technologie, počítačové vybavení, kuchyně bezprostředně nesouvisí s návrhem stavby)

24 Kdo má zájem postavit energeticky úsporný objekt? Stát, obce, samosprávné orgány: uvažují většinou ve 4 letém horizontu volebního cyklu úspornější stavba=dražší stavba, kritika zbytečné investice ze strany opozice, problematický vliv Evropských dotací. Developer, komerční investor: Sleduje prostou návratnost investice - nízké stavební náklady+co nejvyšší prodejní cena, deklarovaná úspornost se bere především jako marketingový prvek (viz certifikace). Autonomní společnosti stavějící pro sebe: Chtějí kvalitní objekt za relevantní náklady, orientují se v problematice a dokáží si spočítat návratnosti celkové investice. Individuální stavebníci: Stavbou si chtějí splnit zejména svůj životní sen - vlastní dům. Parametry a návratnost investice pro ně nemusí být vždy prioritou. Významná role architekta jako tvůrce energetického konceptu!

25 Hlavní zásady návrhu energeticky úsporné stavby Vhodné dispoziční řešení objektu ne vždy je možné-tvar pozemku, orientace, výhled atd. Minimalizace tepelných ztrát prostupem konstrukcemi (okna, střecha, stěny.) limitováno požadavky na osvětlení, náklady i technologickými možnostmi (zejména u rekonstrukcí) Využívání solárních zisků pasivním i aktivním systémem pasivní závisí na uživatelích stavby, aktivní navyšuje investiční náklady Vysoce účinný a dobře regulovatelný zdroj tepla musí však vždy být správně nastaven provozní režim Omezení nadměrné infiltrace vzduchu a řízené větrání s rekuperací tepla vzduchotěsnost i větrání jsou opomíjené, a ne vždy uživateli akceptované Eliminace mechanické klimatizace v objektu v komerčních objektech vyšší kategorie to je však často vyžadováno jako nezbytný standard. Užívání objektu v souladu s jeho koncepcí vše výše uvedené je zbytečné realizovat není-li to v praxi využíváno Nehledat prostou ekonomickou návratnost - i přes předpokládaný růst nelze ceny budoucích energií odhadnout, úsporné řešení by mělo být samozřejmostí

26 Vhodné tvarově dispoziční uspořádání 0 21 Energeticky 11 je optimální kompaktní tvra domu solar biomasa el.energie Provozně nejvhodnější 62 dispozici má členitá přízemní stavba!!!!!!

27 Energetické hledisko je ale jen jedním z mnoha kritérií při návrhu kvalitní stavby - uživatelský komfort a zdravé vnitřní prostředí jsou prioritou. Minimalizace ztrát prostupem V oblastech kde je málo zimních slunečních zisků je okno ztrátovým prvkem stavby Sportovní hala Hannover Sportovní haly Švédsko

28 Využívání solárních zisků Pasivní solární systémy přímý ohřev interiéru solární radiací- tvar domu, solární okna, zimní zahrady atd. nutnost ochrany před přehříváním interiéru, klimatizace je často energeticky náročnější než vytápění. Aktivní solární systémy slunce dodává energii kolektorům, nutnost zajištění stálého odběru tepla či elektrické energie, problém volby vhodné velikosti. Čistá ekonomická návratnost je (bez dotací) problematická, u fotovoltaiky naopak zkreslená vysokou výkupní cenou elektřiny.

29 Klimatické podmínky v ČR Časté inverze, málo slunečního svitu v zimním období na většině území = nelze se spoléhat na pravidelné a dostatečné solární zisky, je potřeba minimalizovat ztráty budov.

30 Technologické řešení a systémy TZB Stavebníci požadují technicky jednoduché úsporné stavby s plně automatickým provozem a bez omezení komfortu

31 Užívání objektu v souladu s koncepcí EPD, přízemní dřevostavba, střední Čechy, už. plocha 142 m biomasa kwh el.energie solární e Zelená úsporám - výpočty Zelená úsporám - realita

32 Vliv změny uživatelského chování na provozní náklady EPD, přízemní dřevostavba, střední Čechy, už. plocha 142 m Kč Výpočet dle ZÚ 1728 Skutečná spotřeba

33 kwh/rok Užívání staveb v souladu s jejich koncepcí roční spotřeba solární zisky (X-IV) bilance vnitřní výpočtová teplota ( o C)

34 Výpočtové předpoklady vs. realita (kwh/m 2 a) skutečná spotřeba PENB PHPP ČSN MultiComfort Mezi jednotlivými výpočetními metodami a reálnými výsledky bývají značné rozdíly, kalkulační nástroje nepredikoují uživatelské chování ani klimatická data. Výrobci technologií a energetičtí odborníci nadsazují spotřeby běžných domů a výpočtem dokladují výhodnost jejich drahých zařízení a složitých řešení.

35 Investice+provozní náklady Náročné definování vhodného energetického standardu budovy s ohledem na návratnost investice Příklad investice do pasivního domu v ČR (zdroj : DEKTRADE) ČSN minimální ČSN doporučené ČSN nízkoenergetický ČSN pasivní investice 5 let 10 let 15 let 20 let Uvažován růst cen energií o 10% za rok, pořizovací náklady pasivního domu jsou o cca 12% vyšší než u nízkoenergetické stavby, návratnost navýšení investice je mimo sledovaný časový horizont.

36 Ekonomické posuzování efektivity investice dle struktury provozních nákladů Roční provozní náklady- koupaliště a plavecký bazén amortizace - odpisy (2% ročně) 25% pojištění (0.25% z ceny objektu) 3% plyn/vytápění 13% el.energie 9% vodné+ stočné 9% mzdy 31% externí služby 8% režie 2% U komerčních staveb jsou provozní náklady na personál a služby většinou vyšší než náklady na energie. Výrazně se podílejí též účetní položky - amortizace,odpisy, pojištění atd.

37 Snižování provozních nákladů u soukromých staveb Provozní náklady domu (nízkoenergetický standard, užitná plocha 160m 2 ) Splátka hypotéky 71% Pojištění 2% Energie 13% Vodné+stočné 2% Úklid 7% Údržba zahrady 5% Objekty pro bydlení mají podíl energie na provozních nákladech vyšší, poměr ale výrazně mění splátky hypoték - ty vysoce převýší ostatní provozní náklady. Poptávka po pasivních domech však přesto roste.

38 Závislost ekonomicky efektivního řešení na aktuální legislativě Technické řešení se často přizpůsobuje legislativním podmínkám situaci ovlivňují různé dotační programy, subvencované ceny energií, preference určitých technologií či energetických opatření atd. Poměrné provozní náklady na energie Koberovy Koberovy škol. Rychnov Dům W Litoměřice 07/08 Litoměřice 08/09 Čtveřín Liberec Babice Kostomlaty 08/09 Kostomlaty 09/10 Říčany N. Mrač Liteň Křenovice Ostrov Špička Mirošov Hloubětín Maršov Újezd Družec 07/08 Družec 08/09 AB NOVES Kosmonosy Vranné Minisvět Sluňákov Davle

39 Stávající budovy = velký potenciál pro hledání úspor energií. Je však nutná znalost skutečných parametrů Radnice Kardašova Řečice, postaveno , užitná (vytápěná) plocha 420 m 2, původní stavební stav, napojeno na CZT a el. energii, celková měrná spotřeba = 128 kwh/m 2 a 300 (projekt ATELIER Žiška) teplo (kwh/m2a) elektřina (kwh/m2a) PRŮMĚRNÁ SPOTŘEBA VÝPOČTENÁ HODNOTA

40 Zpřísňování požadavků na stávající budovy přepočet na primární energie teplo (kwh) elektřina (kwh) měřená spotřeba přepočet na prim.energie Při přepočtu na primární energie se pozitivně projevil vliv vytápění biomasou množství primární energie se prakticky rovná měřeným hodnotám (tepla+el. energie)

41 Přepočet na měrné jednotky a porovnání s cílovými hodnotami Přepočtením skutečné spotřeby primární energie na podlahovou plochu dostaneme hodnotu cca 82 kwh/m 2 což odpovídá Budově s téměř nulovou spotřebou energie dle ČSN

42 Původní nerekonstruovaná radnice z roku 1822 = = budova s téměř nulovou spotřebou energie??? 1. Pozitivně se na potřebě primárních energií projevilo využití biomasy na vytápění Započtením plochy zdiva do půdorysné plochy se snížila měrná potřeba tepla (plocha zdiva představuje přes 30% půdorysu!!!!) už.plocha vnitřní plocha vnější plocha 3. Vycházelo se ze skutečné spotřeby energií a ne z teoreticky vypočtené hodnoty (což není v souladu s legislativou)

43 Návrh budovy - nová výstavba Doprava 20% Provoz budov 40% Průmyslová výroba 20% Nová výstavba 20% Architektonický návrh zásadně ovlivňuje stavebně-metariálovou náročnost!!!!!

44 Spotřeba energie na výrobu 1 tuny materiálu kwh/t kwh/t dřevo dřevo lomový kámen lomový kámen beton prostý beton prostý cihla děrovaná cihla děrovaná cihla plná cihla plná střešní tašky střešní tašky porobeton porobeton cement cement vápno pálené vápno pálené Plast Hliník

45 Optimální materiálové řešení z energetického hlediska V podmínkách Evropy stavba s maximálním podílem dřeva a co nejnižšími provozními nároky = nízkoenergetická či pasivní dřevostavba

46 Podíly materiálů použitých na u dřevostavby Hmotnosti jednotlivých částí dřevostavby (t) , zemní práce-podkladní zemina základy-monolit.beton 2 základy-ocel 24 dlažby (zámková,zatravňovací) štěrkové podsypy dlažby 5 obsyp potrubí-písek Nejtěžší částí dřevostavby jsou její základy, výrazně se podílejí úpravy terénu a zpevněné plochy - dlažby a nezbytné štěrkové podsypy. 11 vsakovací jámy-štěrk 23 dřevěná konstrukce K-kontrol 15 zásyp střechy kačírkem 2.5 dřevěné opláštění,dřevěné terasy 1.8 okna (dřevěná+trojsklo) 9 4,8 sádrokartonové systémy podlahové souvrství+masiv.dřevo

47 Celková hmotnost dřevostavby 1% 6% 23% 28% Podíl hmotnosti nadzemní části dřevostavby na výsledné bilanci (celkem 504 tun) 24% 1% 3% 15% 6% 4% 1% 0% 2% 1% zemní práce-podkladní zemina základy-monolit.beton základy-ocel dlažby (zámková,zatravňovací) štěrkové podsypy dlažby obsyp potrubí-písek vsakovací jámy-štěrk dřevěná konstrukce K-kontrol zásyp střechy kačírkem dřevěné opláštění,dřevěné terasy okna (dřevěná+trojsklo) sádrokartonové systémy podlahové souvrství+masiv.dřevo Nadzemní část dřevostavby představuje % celkové hmotnosti materiálů s výstavbou domu spojených. Podíl silikátových materiálů zůstává i u ní vysoký, rozhodující jsou základy a terénní úpravy.

48 1% 5% Celková hmotnost silikátové stavby 20% Podíl nadzemní části zděné stavby na celkové bilanci 1% 2% zemní práce-podsyp+podkladní zemina základy-monolit pasy+deska základy-ocel dlažby (zámková,zatravňovací) štěrkové podsypy dlažby obsyp potrubí-písek 26% 19% vsakovací jámy-štěrk zdivo obvodové+příčky+strop 27% 2% 1% 2% 0% 1% 1% zásyp střechy kačírkem krov pult.střechy vnější omítka tepelněizolační okna (dřevěná+trojsklo) 18% vnitřní omítka tep.izolační podlahové souvrství+masiv.dřevo Nadzemní část zděné stavby představuje % celkové hmotnosti stavby.

49 Certifikace staveb - komplexní pohled na provoz i výstavbu???? Doprava 20% Provoz budov 40% Průmyslová výroba 20% Nová výstavba 20% Je nezbytné zvolit pro posouzení vhodnou metodiku (a používat zdravý rozum!!!!)

50 Certifikace staveb vybraná kriteria mnoho odlišných metod LEED, BREEAM, DBG, SBtool, Bilan Carbone. Podmínky pro získání zlatého certifikátu LEED 100% vody pro zavlažování je zajištěno ze zachycené dešťové vody 95% vyprodukovaných stavebních odpadů bylo znovu použito na jiných stavbách 30% snížení spotřeby vody nájemníky budovy 20% stavebních komponentů budovy je z recyklovaných materiálů Rozsáhlá izolační vrstva pro zamezení ztráty tepla Výměníkové jednotky pro předehřívání vody a vzduchu Vysoce efektivní vodovodní systém a přístroje pro zamezení protékání a ztrát pitné vody Monitorování přívodu čerstvého vzduchu do nemovitosti, kontrola množství CO 2 Prostor pro relax zeleň a popínavé rostliny ve vnitrobloku Vynikající dostupnost městskou hromadnou dopravou

51 Certifikace staveb - srovnávací standard

52 Certifikace staveb Bilan Carbone R poměrné podíly produkce CO 2 v hotelovém objektu - celkem 957 t/rok zboží a služby 5% potraviny a nápoje 19% likvidace odpadů 0% osobní doprava 55% Amortizace/mate riály/ 8% spotřebovaná provozní energie 9% dopravní obsluha 4%

53 osobní doprava dopravní obsluha spotřebovaná provozní energie Amortizace/materiály/ likvidace odpadů zboží a služby potraviny a nápoje Certifikace staveb Bilan Carbone R produkce na jednotlivé služby/činnosti (v tunách ekv. CO 2 ) ,

54 Certifikace staveb - nákladný proces Náklady na "ECO-LABEL" a "Bilan Carbone" Náhrada čistících přípravku za "eko" 0% "Zelený" certifikát (100% el.energie) 1% Průbežný dohled nad Eco-labelem Úprava komunikace 2% (propagace) 3% Řízení projektu, ověřování 8% Školení 8% Eco-label 7% Poplatek za Eco-label 1% Různé 6% Bilan carbone R 32% Úsporná svítidla a zdroje 3% Vylepšení tepelné izolace 9% Zdvojení oken v budově 8% Technické studie 4% Komunikace/ koordinace 8% Náklady na technická opatření představovaly jen 26% nákladů 74% jsou administrativní a certifikační poplatky!!!!!!!!!

55 Příklad energeticky pasivní dřevostavby - Mateřská škola Mrač

56 Provozní členění objektu-přízemí 1.NP Veřejná část, Školka (3 třídy), Společenská část, Technické a provozní zázemí

57 Patro 2.NP Veřejná část, Technické a provozní zázemí

58 Umístění stavby Optimálně orientované parcela s dobrou dopravní dostupností, na okraji obytné zástavby, pozemek cca 3250m 2, zastavěná plocha 695m 2, terasa cca 200m 2

59 Suterén 1.PP Společenská část, Technické a provozní zázemí

60 Výškové řešení-podélný řez Veřejná část, Školka (3 třídy), Společenská část, Technické a provozní zázemí

61 Výškové řešení příčný řez Třídy optimálně orientované k jihu a jihovýchodu. Energeticky méně příznivý, členitý tvar je dán požadavkem na přirozené osvětlení hygienického příslušenství tříd.

62 Předpokládané energetické parametry a skutečné výsledky spotřeby Výpočtové hodnoty dle PENB: měrná spotřeba tepla na vytápění 11 kwh/m 2 a, celková měrná spotřeba energie 44 kwh/m 2 a, energetická náročnost budovy Ep=178 GJ/rok=49,5 MWh. Naměřená spotřeba veškeré el. energie 21MWh = 75 GJ/rok Skutečná spotřeba energie 19 kwh/m 2 a V této hodnotě je zahrnut mimo běžnou spotřebu a osvětlení i provoz kuchyně, sauny, keramické pece.

63 Výhody energeticky pasivní montované dřevostavby pro mateřskou školu 1. Rychlost výstavby - zrealizováno za 6 měsíců 2. Vysoká garance ceny dodavatel si zpracovává výrobní dokumentaci z níž je cena přesně spočítána 3. Přesnost stavby - výměry místností přesně odpovídají projektu a lze tak bezpečně splnit veškeré normové požadavky na osvětlení, plochu na dítě atd. 4. Energetická úspornost u dřevostavby lze dosáhnout parametrů pasivní stavby ekonomičtěji a snáze se řeší konstrukční detaily. 5. Image progresivní stavby z ekologických materiálů, příjemné vnitřní prostředí, teplé povrchy stěn 6. Architektonické řešení dřevěná konstrukce umožňuje realizovat elegantní a subtilní detaily stavby

64 Fotogalerie-interiér školky Chodba u tříd Vstupní hala

65 Zkušenosti z přípravy a realizace pasivních dřevostaveb Nedůvěra k systémům nuceného větrání ze strany hygienické stanice a stavebního úřadu. Časté změny legislativy např.změna požárních předpisů v průběhu přípravy - aktuální stav není pro dřevostavbu příznivý. Dimenzování základů u mnoha dřevostaveb odpovídají dimenze základů těžkým stavbám a není dosahováno výraznější úspory. Náklady na otopné a větrací soustavy v našich klimatických podmínkách nelze topný systém výrazněji redukovat, a s výjimkou individuálních RD ani výpočtově snížit vnitřní teploty. Velká rychlost výstavby klade mimořádné nároky na koordinaci stavby, jednotlivých subdodávek a zejména u technologií TZB. Dřevostavby jsou příliš podobné silikátovým stavbám, estetický a funkční potenciál dřeva je zbytečně potlačen (zejména z požárních důvodů).

66 Provoz a výstavba budov mají největší vliv na celkovou spotřebu energie ve světě = VELKÁ ZODPOVĚDNOST ARCHITEKTA Primární energii vloženou do vlastní výstavby a výroby stavebních materiálů můžeme snížit vhodnou volbou stavebních hmot (lokální zdroje, obnovitelné a recyklované suroviny atd.) Provozní spotřebu energie lze výrazně zredukovat optimálním návrhem energeticky úsporné stavby a správným užíváním budovy