DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ A JEJÍ VYUŽITÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ A JEJÍ VYUŽITÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ A JEJÍ VYUŽITÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ DIPLOMOVÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: ZDENĚK VĚTROVEC VEDOUCÍ PRÁCE: PHDR. JUDITA KUČEROVÁ, PH. D. BRNO 2009

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením PhDr. Judity Kučerové a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelŧm. V Brně 5. září Zdeněk Větrovec

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval paní PhDr. Juditě Kučerové, Ph. D., za její vstřícný a laskavý přístup i cenné rady a informace, které mi poskytla při vedení mé diplomové práce.

4 OBSAH ÚVOD. 6 1 ČESKÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ Vývoj dětské písně umělé v 19. století Vývoj dětské písně umělé ve 20. století Současná dětská píseň umělá UPLATNĚNÍ DĚTSKÉ PÍSNĚ NA 1. STUPNI ZŠ HUDEBNÍ VÝCHOVA NA 1. STUPNI ZŠ V SOULADU S NÁMĚTY RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PĚVECKÉ ČINNOSTI NA 1. STUPNI ZŠ Specifické zvláštnosti hlasu dětí mladšího školního věku.21 3 VLASTNÍ PÍSŇOVÁ TVORBA A JEJÍ VYUŢITÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ PŘEDMLUVA KE ZPRACOVÁNÍ PÍSNÍ PÍSEŇ PRO1. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň Abeceda Píseň Abeceda vyuţití ve vyučování PÍSEŇ PRO 2. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň Ranní rozcvička...40

5 Píseň Ranní rozcvička vyuţití ve vyučování PÍSEŇ PRO 3. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň Vyjmenovaná slova po L Píseň Vyjmenovaná slova po L vyuţití ve vyučování PÍSEŇ PRO 4. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň O třech notách Píseň O třech notách vyuţití ve vyučování PÍSEŇ PRO 5. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň Stromy Píseň Stromy vyuţití ve vyučování ZÁVĚR.94 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY...95 PŘÍLOHY RESUMÉ

6 ÚVOD Ke zvolenému tématu mě přivedlo především odhodlání vyhnout se stereotypŧm ve vyučování a pozitivní zkušenost s vyuţitím dětských písní v rámci mezipředmětových vztahŧ. Také překvapivě nízký počet publikací zabývajících se touto problematikou mě přiměl, abych se podílel na jejím zpracování. Skládání písní a jejich interpretace patří k mému dlouhodobému zájmu. Cílem této diplomové práce je poskytnout učiteli písně, které propojují hudební výchovu s ostatními vyučovacími předměty. Zaměřil jsem se především na to, aby jejich forma byla hravá, ale zároveň neztratily svŧj didaktický účel. Měly by učiteli poslouţit nejen jako výukový materiál, ale také jako motivace a inspirace pro tvorbu písní vlastních. Teoretická část práce obsahuje pojednání o historickém vývoji české dětské písně umělé, jejích současných podobách a autorech. Dále se okrajově zabývá problematikou didaktiky zpěvu. Největší pozornost jsem věnoval praktické části, která obsahuje zpracování vlastních písní v podobě partitur s instrumentálním doprovodem včetně metodických postupŧ a doplňujících činností v podobě instrumentálních doprovodŧ, rytmicko-pohybových aktivit, otázek a úkolŧ ad. 6

7 1 ČESKÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ Jako východisko pro zpracování vývoje české dětské umělé písně jsem zvolil knihu Vladimíra Gregora Česká dětská píseň umělá 1. Dříve, neţ začneme pojednávat o historickém vývoji dětské umělé písně, je třeba zmínit, ţe v nejobecnějším slova smyslu se tento vývoj spojuje s vývojem písně samotné. Budeme-li vycházet z předpokladu, ţe kaţdá píseň mŧţe dítě nějakým zpŧsobem obohatit (hudební imaginace, rozvoj jazykových dovedností, artikulační schopnosti, estetické cítění, atd.), nelze pak zcela striktně vymezit hranice, kdy je píseň vhodná pro děti a kdy není. Z tohoto hlediska je moţné říci, ţe jako vhodnou pro děti lze označit jakoukoliv píseň, která se výrazně nevymyká interpretačním schopnostem dětského vnímání a zároveň její přednes odpovídá fyziologickým dispozicím dítěte, jakými jsou např. hlasový rozsah, rozvoj mluvidel atp. Vzhledem k pedagogickým cílŧm této práce, budeme však pojednávat jen o historickém vývoji písní, které byly určeny pro děti, jakoţto hlavní cílovou skupinu. První známou umělou dětskou píseň, Ukolébavku, zapsal v Informatoriu školy mateřské Jan Ámos Komenský ( ). Je určena pro děti předškolního věku. Autor při její kompozici dbal na specifika psychiky a fyziologického vývoje dítěte. Soustavná péče o dětskou umělou píseň však začíná aţ ve 2. pol. 18. století, kdy péče o ni souvisela s osvícenskými pedagogickými snahami. Hlavními podněty pro její vznik byla říkadla, rozpočítadla, popěvky, slovní hříčky, taneční písně ke hrám, písně dětí s tematikou zvířecího světa, přírodní zvuky, ukolébavky (zpěvy matek dětem, později i umělé výtvory), písně s výchovnou, poučnou, či káravou funkcí apod., s nimiţ jsme se doposud mohli setkat v dětských lidových písních. 1 GREGOR, Vladimír. Česká dětská píseň umělá. Rozmnoţeno jako rukopis. Kniţnice hudebních rozhledŧ, Praha: ISSN: A

8 1.1. ČESKÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ V 19. STOLETÍ Počátky dětské umělé písně, jako specifického druhu, se začaly formovat koncem 18. století, v době nástupu burţoazie. K jejímu vzniku významně přispěl rozvoj poezie psané v národním jazyce. Významným počinem byly jednohlasé umělé písně skladatele Jana Jakuba Ryby ( ), které prokázaly, ţe texty psané v českém jazyce je moţné zhudebňovat. Ve školách se začalo rozvíjet vyučování českého jazyka a současně s ním, pro výchovný charakter, rostla poptávka po dětské písni umělé, která navázala na dětskou píseň lidovou. Postupně tak docházelo k vytlačování zpěvu v latinském jazyce, který byl pro děti téměř nesrozumitelný. Jan Jakub Ryba se stal ve své době prvním učitelem zpěvu a zasadil se o výchovné a umělecké poslání české dětské písně umělé. Největší popularity dosáhla Rybova píseň Ukolébavka, vydaná ve sbírce dětských písní Dvanáct nových českých písní ode mne opět do muziky uvedených (1808) 2 : Jan Jakub Ryba Mezi další Rybovy sbírky dětských písní patřily např. Radovánky nevinných dítek o vánocích (1804), roku 1808 napsal a vydal sbírky Průvod dobré Bětulinky a Dar pilné mládeţi. Jedná se o popěvky v jednoduché písňové formě s typickým osminovým rytmem, které se podobají lidové dětské písni. Textový obsah je převáţně mravoučného rázu 2 GREGOR, Vladimír. Česká dětská píseň umělá. Rozmnoţeno jako rukopis. Kniţnice hudebních rozhledŧ, Praha: ISSN: A 06383, s.15. 8

9 (poctivost, láska k Bohu a rodině, pracovitost, nebojácnost atp.), nalezneme v něm však i dětskou radost a hravost. Ke konci první poloviny 19. stol. se mezi básníky začaly rozšiřovat tendence k pozměnění dosavadního příliš mravoučného, káravého, suchého a neveselého charakteru poezie. Jako první se o ně zaslouţili básníci Karel Vinařický a František Doucha vytvořením didaktických básní a říkadel, které byly díky své nesloţitosti a zábavnosti pro děti přístupnější a oblíbenější. Vinařický výrazně vnesl do české literatury pro mládeţ pedagogické hledisko. Ve své tvorbě se inspiroval zejména lidovou písní. Jeho nejznámější básní je Tluče bubeníček, kterou zhudebnil František Michl. Píseň má dvoudílnou formu a dŧsledně vychází z obsahu veršŧ. Vyniká také malým hlasovým rozsahem a pochodovým rytmem, coţ je velmi praktické. Vybízí děti k pochodu a svolává je ke kolektivní hře na vojáky, čímţ vyzývá k jejich svobodnému projevu: Michlova píseň Tluče bubeníček na text K. Vinařického: Vlastenecká ideologie Jungmannovy generace se zasadila o zesvětštění školních písní a jejich naplnění vlasteneckým obsahem. Vznikají školní besídky a vystoupení a nahrazují tak dosavadní zpěv chrámový. Období Bachova absolutismu se projevilo přísnou cenzurou a návratem od světského tónu zpět k tónu církevnímu. Nejvýraznějším dobovým představitelem pro dětskou umělou píseň byl kněz a spisovatel, sběratel moravské lidové slovesnosti Beneš Method Kulda ( ). Jeho písně jsou typické svým náboţenským mravoučným kázáním v textech. První český zpěvník pro školy obsahoval lidové písně a vydal jej roku 1854 Jan Václav Rozum. V létech se ve zpěvnících začínají objevovat i dětské umělé písně. 9

10 Novátorskými prŧkopníky v tvorbě básní pro děti se stali Josef Václav Sládek ( ) a Josef Koţíšek ( ). Svou čistou poezií, v níţ nechybí ani humor, posilovali dětskou lásku k domovu, venkovu a přírodě, a to bez zdŧrazňování mravoučných tendencí. Koţíšek byl sám učitelem a vyuţíval moţnosti ověřit si pŧsobivost svých veršŧ na dětech. O zhudebnění Sládkových veršŧ se zaslouţil především Jan Malát ( ). Ve svých písních dbal na intonační moţnosti dětí nejmladšího věku. Volil rytmické uspořádání nápěvu tak, aby souzněl s dětskou recitací veršŧ. Malátova píseň Vlaštovky táhnou na text J. V. Sládka: Karel Bendl ( ) zhudebňoval kromě Sládkových veršŧ také verše Koţíškovy. Dětskou umělou píseň obohatil zejména přizpŧsobením dětskému hlasovému rozsahu, uţíváním větších melodických krokŧ neţ sekund a tercií, pouţíváním chromatiky a modulací, a to většinou logicky a zpěvně. Bendlova píseň Ráno na text J. Koţíška: 10

11 1.2. ČESKÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ VE 20. STOLETÍ Dvacáté století přineslo rozvoj psychologie dítěte jako samostatné vědy, která dŧsledněji charakterizovala zvláštnosti dětské psychiky a přispěla tak ke zřetelnějšímu vymezení písní pro děti předškolního, mladšího a staršího školního věku. Hned na počátku se vyhraňují dva typy dětské umělé písně: prostší píseň určená zpívajícím dětem (forma AB či ABA, menší rozsah) a umělejší dětská píseň s propracovanější formou, dramatickým dějem a poměrně bohatým klavírním či jiným instrumentálním doprovodem. Náročnější typ je reprezentován řadou děl (J. Novotný: Dětské písně, 1913; E. F. Burian: Dětské písně, 1938; K. Slavický: Vonička, ; J. Pauer: Kaleidoskop, 1964), výraznější je nicméně příklon k prostšímu typu, který má rozvíjet hudebnost předškolní i školní mládeţe. Nejproduktivnějším českým tvŧrcem dětské písně je J. Křička ( ), který vytvořil na 20 cyklŧ (např. Písně a pochody československé mládeţe, Jiříčkovy písničky, Daniny písničky a říkadla pro malé děti, Míšovy písničky, Jdou zvířátka, jdou, Nové písně a pochody, Zvířátka z lesa, O vláčcích a mašinkách). Některé Křičkovy písně hudebně těţí i ze starších a novějších společenských tancŧ. Křička měl díky dokonalé znalosti kompoziční techniky a psychologie dítěte hlubší vztah k dětské řeči a její intonaci. Ve svých písních vítal dětský humor a posiloval národní vědomí české mládeţe. Křičkova píseň Velikonoční: Jaroslav Křička 11

12 Zvláštní typ představovaly od 20. let 20. stol. písně psané podle vzoru sovětských pionýrských písní. Skladby tohoto typu (s ideou kolektivní a pracovní výchovy) psal na verše J. Hostáně, M. Majerové ad. učitel J. Urban (uveřejňoval je v dětských časopisech Kohoutek, Oheň apod.). Po druhé světové válce se tento typ rozvětvil na ţánry rekreační, tábornické a budovatelské dětské písně pro dětské a mládeţnické organizace. Intonačním základem byla masová budovatelská píseň, od 60. let do podobných projevŧ pronikají nové taneční prvky. Příklon k moderní populární hudbě reprezentuje zvl. tvorba B. Nikodema, Z. Petra, J. Maláska ad. Od 50. let výrazně vyniká zejména tvorba Ilji Hurníka, Petra Ebena a Viktora Kalabise. Zhudebňovány jsou zvláště verše V. Čtrvrtka, F. Branislava, J. Čarka, F. Hrubína, K. J. Erbena ad. Ilja Hurník (1922) sloţil mnoho sborŧ pro děti (Pastorela pro dětský sbor a komorní soubor; Scény pro dětský sbor ad.), komorní a orchestrální díla pro lidové školy umění aj. S Petrem Ebenem spolupracoval na českém vydání Orffovy školy, kterou upravil pro potřeby českých dětí. Napsal také knihy pro děti, ve kterých projevil inspiraci hudební tematikou (Jak se hraje na dveře; Struny, klapky, paličky aj.). V písni Hledejte notičky autor záměrně ponechal několik prázdných taktŧ, aby děti zkusily samy domyslet chybějící melodii: Ilja Hurník 12

13 Petr Eben ( ) spolupracoval na jiţ zmíněném českém vydání Orffovy školy. Jeho píseň Kohout a slepička na text Františka Hrubína zobrazuje v rozsahu d 1 h 1 jejich zobání. Zajímavá je také Vrbová píšťalka na slova Jaroslava Seiferta. Kaţdá sloka začíná po mezihře vyšším tónem, takţe učí děti přizpŧsobit se nové tonalitě. Rozsáhlé jsou také Ebenovy sbory pro dětské hlasy a úpravy lidových písní. Ebenova tvorba je velmi rozsáhlá, připomeňme např. Elce pelce kotrmelce - kníţka říkadel, obrázkŧ a písní na texty Václava Fishera, které byly vydány na čtyřech gramofonových deskách; Do růţova dětský sbor s prŧvodem klavíru na text Milana Ferka; Lidové písně a koledy pro klavír ve snadném slohu; Svět malých: 20 drobných skladeb pro klavír; ad. Petr Eben Ukázka písně Pochod: Ukázka písně Ukolébavka pro dcerku na text V. Čtvrtka 13

14 Viktor Kalabis ( ) byl v letech redaktorem hudebního vysílání pro děti a mládeţ v Československém rozhlasu. Svou písní Bouřka, v rozsahu kvinty f 1 c 1, hudebně vyjádřil přírodní úkaz. Zvláště zajímavá je píseň Mamince (na slova J. V. Sládka), kde jemně harmonizovaný klavírní doprovod nepřekračuje pětitónový rozsah: Viktor Kalabis 14

15 1. 3. SOUČASNÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ Dnešní dětská umělá 3 píseň je typická především pronikáním nonsensové poetiky do textu. Nonsens přináší větší hrátky se slovy, komickou rýmovanost a celkově hravý a veselý charakter písniček. Svou básnickou tvorbou pro děti výrazně přispívají Jiří Ţáček, Jiří Havel, Jan Vodňanský, Zdeněk Svěrák, ad. Citelné jsou také prvky populární hudby, které se v písních objevují stále častěji. Jedná se zejména o rockové, bluesové a jazzové motivy. Značně rozsáhlé a populární mezi dětmi i dospělými je dílo skladatelské dvojice Zdeněk Svěrák Jaroslav Uhlíř. Zdeněk Svěrák (1936) je populární český humorista, dramatik, scenárista, textař a herec. K Uhlířovým písním skládá nápadité texty, které se vyznačují přírodní, společenskou a pohádkovou tématikou. Mají především veselý nádech (Trpasličí svatba; Narozeninová; Chválím tě, Země má, ), ale objeví se i písničky smutné a tesklivé (Skálo, skálo, skálo; Holubí dŧm). Z textu často vyzařuje víra ve zlepšení stavu přírody a naplnění lidských tuţeb (láska, zdraví, štěstí). Autor volí témata z kaţdodenního ţivota, která jsou dětem velmi blízká. Od roku 1988 připravuje spolu s Jaroslavem Uhlířem pořad pro děti Hodina zpěvu, který vysílá Česká televize. Jaroslav Uhlíř (1945) je skladatel populární a filmové hudby, herec, zpěvák, komik, klavírista a moderátor. Kromě výše uvedené spolupráce se Z. Svěrákem také sloţil hudbu k filmŧm Ať ţijí duchové a S Čerty nejsou ţerty, které u dětí dosáhly značné obliby. Jeho hudební tvorba pro děti je melodicky nápaditá a výrazně nevybočuje z moţností hlasového rozsahu. Časté terciové a kvartové postupy v melodii kladou přijatelné intonační nároky. Převaţují durové tóniny s citlivými mollovými přechody. Nechybí ani dvojhlasy a instrumentální (klavírní) předehry. Zdeněk Svěrák Jaroslav Uhlíř 3 Mezi dnešní dětskou umělou píseň lze samozřejmě také zařadit tvorbu I. Hurníka, P. Ebena a V. Kalabise, o které pojednává předchozí kapitola. 15

16 Ukázka z písně Vodoměrka Věrka: V písni se čtyřikrát za sebou opakuje stejná fráze ( takt), coţ je poněkud nevkusné (lépe by bylo 2x), ale vzhledem k přítomným dvojhlasŧm mají alespoň děti větší prostor si je vyzkoušet. Melodický stereotyp je také vykompenzován vtipným a neotřelým textem. 16

17 Zejména svou vytříbenou poetikou a podmanivými melodiemi přispěl k dětské písňové tvorbě folkový písničkář Jaromír Nohavica (1953). Jeho dílo pro děti není příliš rozsáhlé, ale přesto je v povědomí veřejnosti velmi známé a dětmi zboţňované. Jednak pro svŧj humorný charakter (zvláště v autorově ţivém podání např. píseň Lachtani; Šnečí blues; Krtek; Kozel) a také pro citlivé vyjádření kaţdodenních radostí a strastí (Kopačák) aţ po hlubší otázky lidského bytí (Hlídač krav; Delfíni). Písně pojednávají převáţně o zvířatech, kterým jsou přisuzovány lidské vlastnosti. Jaromír Nohavica Ukázka písně Lachtani: Všimněme si hlasového rozsahu písně g 1 g 2. Zvláště vrchní tóny c 2 g 2 budou činit dětem na 1. stupni ZŠ pěvecké potíţe. V takovém případě by bylo vhodné píseň transponovat, např. do G dur. 17

18 Mezi další současné autory dětských umělých písní patří Pavel Jurkovič, Emil Hradecký, Emil Strašek, Bratři Ebenové ad. Pavel Jurkovič (1933) je hudební pedagog, zpěvák, skladatel a publicista. Spolupracoval s hudební redakcí pro děti a mládeţ Československého rozhlasu. Pro českou televizi vytvořil sérii pořadŧ hudební výchovy. Pořádá semináře pro učitele a je kmenovým autorem chlapeckého sboru Pueri gaudentes. Emil Hradecký (1953) je hudební pedagog, skladatel a publicista. Orientuje se především na vokální skladby pro dětské sbory, jakými jsou např. Radost Praha, Pueri gaudentes a Gaudium. Bratři Ebenové, tj. Kryštof, Marek a David jsou populární českou hudební skupinou, která se opírá o folkové základy ale nechybí v ní ani jazzové a rockové experimenty. K dětské písňové tvorbě přispěli hlavně svým albem Pohádky bratří Grimmů s písničkami bratří Ebenů (Supraphon Music, 2006). 18

19 2 UPLATNĚNÍ DĚTSKÉ PÍSNĚ NA 1. STUPNI ZŠ 2.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA NA 1. STUPNI ZŠ V SOULADU S NÁMĚTY RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Rámcový vzdělávací program začleňuje obor Hudební výchova do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Díky jeho komplexnímu pojetí vzdělávacích oblastí a oborŧ, směřovaných k naplnění základních klíčových kompetencí (tj. kompetence občanské; sociální a personální; k učení; komunikativní; k řešení problémŧ), je moţno účinně vyuţívat propojení jednotlivých vyučovacích předmětŧ v rámci jejich mezipředmětových vazeb a vztahŧ. Výňatek z rámcového vzdělávacího programu: Hudební výchova vede ţáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich vyuţívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost ţáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti jeho hudebních schopností, jeţ se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Prostřednictvím těchto činností ţák mŧţe uplatnit svŧj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příleţitost interpretovat hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření. 19

20 Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níţ dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návykŧ. Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich vyuţití při hudební reprodukci i produkci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níţ ţák poznává hudbu ve všech jejích ţánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat. Vzdělávací obsah oboru Hudební výchova Očekávané výstupy 1. období ţák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální Očekávané výstupy 2. období ţák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace 20

21 2.2. PĚVECKÉ ČINNOSTI NA 1. STUPNI ZŠ Protoţe dŧkladné zpracování této kapitoly by vydalo na samostatnou diplomovou práci, vybral jsem několik základních pilířŧ, ze kterých by měl učitel vycházet při přípravě na vyučovací hodinu a její realizaci. Hlavním zdrojem poznatkŧ mi byla kniha Františka Sedláka Didaktika hudební výchovy SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI HLASU DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Dětský hlas je v tomto období podroben neustálému vývinu, který je souběţný s psychickým, tělesným a hudebním vývojem dítěte. Při tělesném vývoji dochází k prodluţování a rozšiřování hlasivek, zvětšování rezonančních prostor i kapacity plic a prodluţování výdechového proudu. U některých fyzicky vyzrálejších chlapcŧ se mŧţeme ojediněle setkat s tzv. předmutačním obdobím, ve kterém se jiţ projevují příznaky blíţící se mutace hlasu. Mezi základní vlastnosti dětského hlasu patří: a) Výška hlasu je vymezena hlasovým rozsahem dítěte. b) Hlasový rozsah závisí na věku a rozezpívanosti. Ve srovnání s hlasem dospělého je omezený, a to zejména díky nedokončenému vývoji hlasového ústrojí, nevytvořeným pěveckým návykŧm a malou pěveckou zkušeností. Pěvecký rozsah dětí vykazuje velké individuální rozdíly. Jiţ v 1. ročníku zpívají někteří ţáci v rozsahu oktávy i větším, u jiných se rozsah pohybuje v rozpětí pouhé tercie i méně; jsou to hlavně děti, které před vstupem do školy málo zpívaly. 4 4 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství ISBN , s

22 Znázornění prŧměrného hlasového rozsahu ţákŧ 1. stupně základní školy (podle F. Sedláka): c) Barva hlasu vyznačuje se především jasností, zvonivostí, nosností a stříbřitým zabarvením d) Síla hlasu nelze ji od dětí v tomto věku poţadovat, neboť hlasový orgán, dýchací svalstvo a rezonační prostory ještě nejsou zcela rozvinuté a hrozilo by vytvoření nesprávných pěveckých návykŧ. Bývá vykompenzována vyjímečnou barvou dětského hlasu. e) Zvučnost hlasu je výrazná díky převládající hlavové rezonanci, která vyvolává jasný, ostrý, zvonivý a pronikavý tón. f) Dechová funkce hlasu není příliš vycvičená a díky poměrně malé kapacitě plic je omezená, coţ se projevuje např. při nezvládnutém nepřerušovaném a prodlouţeném výdechu. 22

23 Klasifikace pěveckých dovedností na začátku školní docházky Dříve neţ začneme vyučovat samotnému zpěvu, je třeba mít přehled o hudebních dovednostech jednotlivých ţákŧ. Tuto klasifikaci provádíme vţdy, kdyţ zahájíme práci s novým, dosud neznámým kolektivem. To bývá zpravidla při nástupu dětí do 1. ročníku a při přebírání třídy po jiném učiteli. K ověření dovedností si poslechneme zpěv kaţdého dítěte jednotlivě. Bude to samozřejmě nelehký úkol, poněvadţ některé děti se budou ostýchat a jiné zase se zpěvem nebudou mít ţádnou zkušenost, neboť doposud nebyly nikým ke zpěvu vedeny. U ţákŧ s nevytvořenými pěveckými návyky, kteří odmítají zpívat (-vědí o své dispozici), odloţíme samostatný zpěv na později. Nemá smysl vyvolávat v dítěti nechuť ke zpěvu a vytvářet tak bariéru, která by je mohla provázet celý ţivot. Nesmíme zapomínat, ţe zpěv není nezbytný pro ţivot. Zpíváme především pro radost. Nejprve bychom měli děti vhodně motivovat, např. zpěvem nějaké veselé písničky (nejlépe s humorným textem) nebo hrou na hudební nástroj (klavír, kytara, housle ). Mŧţeme vyuţít také poslechu hudební nahrávky. Individuální vlastnosti hlasu kaţdého ţáka pozorujeme nejdříve při kolektivním zpěvu, abychom dospěli alespoň k částečnému odbourání studu u některých dětí. Zvolíme písničku, která odpovídá předpokládanému hlasovému rozsahu ţákŧ, není intonačně náročná a je známá všem dětem. Procházíme okolo lavic a soustředíme se na zpěv kaţdého dítěte. Zaměřujeme se zejména na kvalitu a čistotu zpěvu. Zvýšenou pozornost věnujeme ţákŧm, kteří intonují značně nepřesně a narušují tím intonaci ostatních. Teprve po odbourání zábran vyzveme kaţdého ţáka k samostatnému zpěvu. Dítě si samo vybere píseň, kterou chce zpívat. Podle hlasové polohy, kterou zvolí, poznáme jeho přirozenou hlasovou polohu. Pokud se objeví chybný návyk tvořit hlas příliš vysoko nebo nízko, zazpíváme počátek písně v přijatelnější poloze. Pokud ţák není schopen intonovat naší melodii, hrajeme s ním hru na ozvěnu. Zazpíváme klesající malou tercii (hlas kukačky ku-ku) a dítě po nás opakuje. 23

24 Na co je třeba se zaměřit při výuce zpěvu: 1) Pěvecký postoj pokud tomu všechny okolnosti vyhovují, měli bychom při zpěvu vţdy stát. Výjimku mŧţeme udělat u značně unavených nebo neklidných ţákŧ (většinou v niţších ročnících). Při zpěvu stojíme přirozeně, uvolníme všechno svalstvo. Paţe jsou volně spuštěny podél těla. Hlavu neskláníme ani příliš nezvedáme. Nevypínáme hrudník. 2) Pěvecké dýchání mŧţeme rozdělit do tří fází: a) Vdech bránice klesá dolŧ a hrudní koš se rozšiřuje dopředu i do stran. Vdechovat mŧţeme nosem, ústy nebo kombinovaně. Při vdechování nosem je však často při kolektivním zpěvu slyšet šelest. Kombinovaný vdech a vdech nosem pouţíváme před začátkem písně, ústy se nadechujeme pro přidechnutí nebo doplnění vdechu v prŧběhu písně. b) Zadrţení dechu slouţí k uklidnění dechové funkce a ke koncentraci dechu před nasazením prvního tónu. Ţáci nesmí cítit napětí. Měli by mít pocit volnosti. c) Prodlouţený výdech - projeví se opačné pohyby svalŧ oproti vdechu a zmenší se objem hrudního koše. Vzniká při něm pěvecký tón. Musí být zpomalený, stejnoměrný a hospodárný ve spotřebě vzduchu. Po ukončení výdechu by měli mít ţáci ještě zbytek dechu. 3) Pěvecká a intonační cvičení při intonačních cvičeních nejdříve vytváříme sestupný interval malé tercie (spojujeme stupeň v dur). Nejprve jej zpíváme brumendem (na souhlásky hm, hn). Z brumenda přecházíme na pěvecké slabiky mu nebo no. Poté, co s ţáky řádně procvičíme sestupný směr melodie, zvolíme směr vzestupný a nakonec vytváříme jejich kombinace. Dbáme na to, aby děti při vytváření tónu příliš nezvedaly nebo nesniţovaly hrtan. Také nesmí křečovitě napínat krční svaly a nasazovat napjatý výraz v obličeji. odstraňujeme nosový, huhňavý tón. 4) Pěvecká artikulace je přesná, jasná a srozumitelná výslovnost při zpěvu. Dbáme na odstraňování špatné výslovnosti. Soustředíme se zvláště na ţáky s projevem dětské patlavosti. Výslovnost samohlásek musí být zvukově vyrovnaná a spojená v pěveckém 24

25 legatu ( přelévá se jedna do druhé). Artikulaci procvičujeme nejprve na textu písně zřetelnou recitací a poté při samotném zpěvu. Náprava nezpěváků V kaţdé třídě se vyskytuje určité procento nezpěvákŧ. Většina těchto dětí má nedostatek pěveckých zkušeností, avšak jejich předpoklady jsou příznivé. Jak popisuje Alena Tichá ve své knize Učíme děti zpívat 5 : Ne kaţdé dítě, které zpívá falešně, je ve skutečnosti nezpěvák. Falešný zpěv sice mŧţe být projevem sníţených pěveckých předpokladŧ, ale častěji bývá výsledkem malých pěveckých zkušeností. Kniha Aleny Tiché je hlavním podkladem, ze kterého jsem vycházel při zpracování této podkapitoly. Autorka v ní rozděluje nezpěváky na dvě základní skupiny: 1) Hudebně rozvinuté, avšak nerozezpívané děti mají hudební vlohy a částečně rozvinuté hudební schopnosti, ale nedovedou čistě zpívat. Příčiny a jejich náprava: a) Malý a nevhodně umístěný hlasový rozsah - děti často podvědomě napodobují něčí hlas (babička, dědeček, ), jehoţ vlastnosti neodpovídají jejich moţnostem. Je tedy zapotřebí nabídnout dítěti nový hlasový vzor. Zpíváme lehkým, měkkým hlasem v slabší dynamice, ve střední i vyšší hlasové poloze. Dítě pak přijme zpŧsob tvoření hlasu s převahou potřebného hlavového tónu. Ten mŧţeme rovněţ navodit hrami s hlasem (viz Učíme děti zpívat, kap. 2). b) Nevytvořená koordinace mezi hudebními představami a činností hlasivek ţák má potíţe vyjádřit hlasem, co slyší v představě. Abychom sjednotili vnitřní a vnější zpěv, musíme podporovat rozvoj hudebního sluchu. Největšího efektu dosáhneme pomocí smyslového vnímání pouţitím zraku a sluchu. Ţáci zpívají nebo poslouchají tóny a zároveň rukou ukazují klesající nebo stoupající tendenci melodie. Dŧleţitou úlohu sehrává také hlasový vzor v podobě jiného zpívajícího dítěte nebo vyššího ţenského hlasu. 5 TICHÁ, Alena. Učíme děti zpívat. 1. vyd. Praha: Portál ISBN X, kap.1. 25

26 c) Nedostatečně upevněné hudební představy dítě zpívá samo obstojně, ale při kolektivním zpěvu se nechá často nakazit falešnou intonací jiného zpěváka stojícího většinou poblíţ (spoluţák v lavici). Dítě se většinou špatně slyší, a tak neexistuje potřebná zpětná sluchová vazba a omezuje se jeho hudební představivost. Proto usilujeme o sníţení hlasitosti společného zpěvu; necháváme děti zpívat ve dvojicích (kde je alespoň jeden dobrý zpěvák) nebo menších skupinách; poskytneme dítěti pěvecký vzor, který není rušen hudebním doprovodem; vyuţíváme k doprovodu hudební nástroje (housle, kytara, klavír). d) Psychické zábrany mohou absolutně ochromit hudební potenciál dítěte. Projevují se nejčastěji ostychem ke zpěvu, špatnou sociální adaptabilitou dítěte, nízkým sebevědomím, úzkostí atp. Zde je potřeba věnovat větší pozornost motivaci, nenutit děti ke spolupráci, pokud se jí brání, všímat si oblíbených činností těchto dětí a poskytnout jim příleţitost k úspěchu a obdivu mezi ostatními ţáky. 2) Hudebně nerozvinuté, a proto nerozezpívané děti Tyto děti nejsou schopny čistě zazpívat jednoduchou píseň, a to jak při společném zpěvu, tak ani samy nebo ve dvojici s oporou o dobrého zpěváka. Nepoznají zahranou písničku, kterou se jiţ učily, ani se jim nedaří vyhledat snadnou melodii na klaviatuře, případně na metalofonu. Nezopakují zazpívaný tón ani část melodie. Zpěv nahrazují nejčastěji monotónní mluvou, tzv. mluvozpěvem. 6 Příčiny a jejich náprava: a) Pocit nejistoty a obavy z neúspěchu nejlépe jej odstraníme pouţitím hudebně pohybových a motivačních her. Nelze úspěšně pokračovat, dokud dítě neztratí zábrany a dŧvěru ke spolupráci s dospělým (učitelem). b) Nízká soustředěnost a sluchová pozornost odstranění vyţaduje dŧslednější metodický postup. Nejdříve učíme délku a sílu tónu, teprve potom barvu. Výšku tónu učíme aţ nakonec, kdyţ je dítě koncentrované a soustředěné. TICHÁ, Alena. Učíme děti zpívat. 1. vyd. Praha: Portál ISBN X, s

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět 5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění

Více

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň 5.7 UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Přináší umělecké osvojování světa s rozvojem specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch 1.1.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA I. ST. - ve znění dodatků č.33 - platný od 1.9.2011, č.34 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010, změn platných od 1.9.2013 Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Hudební výchova - 1. ročník Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) - hudební rytmus

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.7.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Hudební výchova. Hlavním cílem

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ 301 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 1 1 1 1 1

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň Vzdělávací obor Hudební výchova náleží v etapě základního vzdělávání do oblasti

Více

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby.

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především

Více

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Hudební výchova 1. 9. ročník 1 hodina týdně třídy, učebna estetické výchovy kultivovat hudebnost

Více

5.8. Hudební výchova 1 / 9

5.8. Hudební výchova 1 / 9 5.8. Hudební výchova obsah stránka 5.8.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.8.2. Začlenění průřezových témat 2 5.8.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.8.4. Formy a metody práce 3 5.8.5. Způsoby,

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

Hudební výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu

Hudební výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor: Hudební výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1.-5. ročník 1 hodina týdně Vzdělávací obor Hudební výchova obsahuje různé

Více

Hudební výchova 1. ročník

Hudební výchova 1. ročník 1. Vokální činnosti: Ovládá pěvecký postoj (posez), snaží se o správné dýchání a artikulaci. Snaží se o navození hlavového tónu. Ovládá slova písní, zpívá jednohlasé písně odlišného charakteru. 2. Instrumentální

Více

5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura

5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura 5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura 5.7.1. Hudební výchova pro 1. stupeň Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali

Více

Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice. Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova

Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice. Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Hudební výchova 1.-9. ročník

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících vždy 1 hodinu týdně.

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA:

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: 5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: Zpěv provází člověka od počátků civilizace a je jedním ze základních způsobů vyjadřování vnitřních prožitků a emocí. Studium sólového zpěvu nabízí

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je zpracován na základě vzdělávacího oboru Hudební výchova v RVP ZV. Zároveň integruje a průběžně

Více

Studijní zaměření Sólový zpěv

Studijní zaměření Sólový zpěv Studijní zaměření Sólový zpěv Posláním výuky sólového zpěvu na základních uměleckých školách je položení základů pro přirozené a správné zacházení se zpěvním hlasem, rozvíjení schopnosti zpívat vícehlas,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů a

Více

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku 805 Předmět je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v tomto oboru směřuje prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových, poslechových a dalších činností k rozvoji

Více

V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova

V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova 1/7 V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova V.7.1.I 1. stupeň V.7.1. I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Žáci se v hudební výchově seznamují prostřednictvím činností

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková Vzdělávací obor Hudební výchova zastupuje, spolu s Výtvarnou výchovou a Dramatickou výchovou,

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Vyučovací předmět hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Umění a kultura / HV

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Umění a kultura / HV I. název vyučovacího předmětu: HUDEBNÍ VÝCHOVA (HV) II. charakteristika vyučovacího předmětu: a) organizace: Vzdělávací obor Hudební výchova je vzhledem ke své týdenní časové dotaci zaměřen především na

Více

5. 13 Hudební výchova

5. 13 Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 5. 13 Hudební výchova Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

5.12 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.12.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.12 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.12.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.12 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.12.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova je dán obsahem vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu hudební

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období Charakteristika předmětu Je realizován jako povinný předmět ve všech ročnících po jedné hodině týdně.

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: V 1. 5. ročníku - 1

Více

Umění a kultura Hudební výchova 1. období 3.ročník

Umění a kultura Hudební výchova 1. období 3.ročník Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Hudební výchova 1. období 3.ročník Počet hodin : 33 Učební texty : Jindřiška Jaglová: Hudební výchova pro 3. ročník nakladatelství

Více

Výuka sólového zpěvu

Výuka sólového zpěvu Základní umělecká škola Leoše Janáčka, Havířov, příspěvková organizace Výuka sólového zpěvu Charakteristika pojetí předmětu sólový zpěv Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším projevem člověka. Zpěvnost národa

Více

Dodatek k ŠVP ZUV č. 3. Název školního vzdělávacího programu: Duhový klíč. Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZUV č. 3. Název školního vzdělávacího programu: Duhový klíč. Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Dodatek k ŠVP ZUV č. 3 Název školního vzdělávacího programu: Duhový klíč Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní umělecká škola Dolní Újezd, okres Svitavy Ředitelka školy:

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný V: Pěvecké návyky a mluvní projev Žák: upevňuje si pěvecké návyky správně dýchá, rozezpívá se - vokální dovednosti z nižších ročníků - střídavý dech - nádech, nasazení

Více

6.14 Hudební výchova. 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.14 Hudební výchova. 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.14 Hudební výchova 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Charakteristika vzdělávací oblasti Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný V: Hlasová hygiena Žák: správně dýchá, dodržuje tón, nasazuje a vyslovuje - správné dýchání, dýchání v pauze - měkké nasazení, pauza - volný nástup - sjednocení hlasového rozsahu - pěvecké

Více

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň 5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání

Více

Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA

Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Rozvíjí tvořivost,

Více

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PŘEDMĚT: HUDEBNÍ VÝCHOVA ROČNÍK: PRIMA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Žák: zatancuje a zadiriguje dle svých schopností píseň ve dvoučtvrtečním a tříčtvrtečním taktu správně

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět se vyučuje ve všech ročnících, na druhém stupni 1 2 hodiny týdně.

Více

Dodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství

Dodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Dodatek k ŠVP ZUV č. 1 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.7.2 Hudební výchova A) Charakteristika výuky: Hudební výchova se vyučuje ve všech ročnících v časové dotaci 1 hodinu týdně. Jejím cílem je rozvoj hudebnosti, hudebních schopností a dovedností žáků a

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. stupeň ZŠ

HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. stupeň ZŠ 315 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 1 1 1 1

Více

5.7. Oblast: Umění a kultura. 5.7.1 Hudební výchova. Charakteristika předmětu hudební výchova 1. stupeň

5.7. Oblast: Umění a kultura. 5.7.1 Hudební výchova. Charakteristika předmětu hudební výchova 1. stupeň 5.7. Oblast: Umění a kultura 5.7.1 Hudební výchova Charakteristika předmětu hudební výchova 1. stupeň Vyučovací předmět hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Umožňuje žákům poznávání

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Na druhém stupni ZŠ je tento předmět dotován 1 vyučovací hodinou pro 6-9 ročník. Výuka probíhá v odborné učebně

Více

6.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

6.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 6.13 Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Umožňuje žákům racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást každodenního

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 1.stupni

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 1.stupni HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 1.stupni Obsahové, časové a organizační vymezení - je realizována v 1. - 5. ročníku - 1 hod. týdně - hudební výchova se realizuje ve vzdělávacím

Více

Základní škola a Mateřská škola Vranovice 5.8. UMĚNÍ A KULTURA

Základní škola a Mateřská škola Vranovice 5.8. UMĚNÍ A KULTURA 5.8. UMĚNÍ A KULTURA 5.8.1. Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům poznávat kulturu jako nezastupitelnou součást lidské existence, neoddělitelnou součást každodenního

Více

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013. Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA

ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013. Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.7. Umění a kultura 5.7.1. Hudební výchova ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

5.7.1 Hudební výchova

5.7.1 Hudební výchova 5.7 Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura je realizována v povinných vyučovacích předmětech hudební výchova a výtvarná výchova. Je zařazena do výuky na 1.a

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál číslo Název výukového u Skupina HN 1 Nácvik houslového klíče I *pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva Mastíková 27.9.2013 FM, YŽ, OL, MB HN 2 Nácvik houslového klíče II pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Hudební výchova - RvHv 1. ročník

Hudební výchova - RvHv 1. ročník Hudební výchova - RvHv 1. ročník Období Ročníkový výstup Učivo 1. Zpěv a intonace Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Pomůcky, literatura Ovládá pěvecký postoj a posez, snaží se o správné dýchání a

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Vzdělávací obor Hudební výchova Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k: pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání

Více

5.7 Umění a kultura. Kapitola 5 Učební osnovy Umění a kultura Hudební výchova 1

5.7 Umění a kultura. Kapitola 5 Učební osnovy Umění a kultura Hudební výchova 1 5.7 Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Přináší umělecké osvojování světa, osvojování s estetickým

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA LESNÍ ROH

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA LESNÍ ROH ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA LESNÍ ROH Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Kompetence k učení: - vede žáky k samostatnému vyhledávání a třídění informací při využití různých informačních zdrojů

Kompetence k učení: - vede žáky k samostatnému vyhledávání a třídění informací při využití různých informačních zdrojů VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 1. stupni ZŠ: Hudební svým obsahem navazuje na vzdělávací oblast

Více

Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod

Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod Vzdělávací oblast UMĚNÍ A KULTURA Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod Vyučovací předměty Hudební výchova Výtvarná výchova Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

CIMBÁL (1) ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT. (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autorka: Růžena Děcká

CIMBÁL (1) ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT. (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autorka: Růžena Děcká 1 CIMBÁL (1) ZÁKLADNÍ PŘEHLED PEDAGOGICKÝCH TÉMAT (materiál určený zejména začínajícím učitelům základních uměleckých škol) Autorka: Růžena Děcká Duben 2013 2 Při výuce hry na cimbál nejsou kladeny na

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá, frázuje a volí vhodné tempo řeči 6. volí

Více

Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí:

Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí: Vzdělávací obor : Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura a je realizován

Více

Studijní zaměření Hra na cembalo

Studijní zaměření Hra na cembalo Studijní zaměření Hra na cembalo Výuka hry na cembalo prezentuje velmi zajímavou obohacující zkušenost pro žáky současně hrající na klavír, ale i pro úplné začátečníky. Hra na cembalo má svá výrazová specifika,

Více

STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA TRUBKU CHARAKTERISTIKA

STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA TRUBKU CHARAKTERISTIKA STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA TRUBKU CHARAKTERISTIKA Trubka je žesťový hudební nástroj, který se ve svém původním tvaru vyskytoval již ve starověku. U starých Řeků se používalo trub k povzbuzení odvahy útočících

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.12.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění a kultura PŘEDMĚT: Hudební výchova ROČNÍK: 6. Výstupy Učivo Průřezová témata vztahy + poznámky - zpívá podle svých individuálních

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Hudební výchova je vzdělávací obsah vzdělávacího

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY UČEBNÍ OSNOVY 10. 1 Dramatická výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni jsou 2 hodiny. Charakteristika: Třída se dělí na skupiny

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ KLUB DODATKY ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN IV., PROKOPA VELIKÉHO 633 Školní vzdělávací program školního klubu Číslo jednací: 167 / 2012, 2. verze DODATEK Č. 1 Dodatek ŠVP byl projednán

Více

7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY

7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 1 Hudební výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina 3. ročník 1 hodina 4. ročník 1 hodina 5. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni je 5 hodin.

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

0,5 0.5 0,5 0,5 1 1 tanec Lidový tanec 1 0,5 0,5 0,5 1 Klasická

0,5 0.5 0,5 0,5 1 1 tanec Lidový tanec 1 0,5 0,5 0,5 1 Klasická Školní vzdělávací program druhé soukromé ZUŠ, s.r.o., České Budějovice Taneční obor Studijní zaměření Tanec Učební plán pro přípravné dvouleté studium Předmět 1. ročník Přípravná taneční výchova 2 2 Ročníkové

Více

Studijní zaměření Hra na lesní roh

Studijní zaměření Hra na lesní roh Studijní zaměření Hra na lesní roh Lesní roh jako dechový nástroj žesťový nabízí hráčům zajímavé možnosti uplatnění. Jeho původní využití při lovu zvěře stále láká vyznavače myslivosti ke hře a stává se

Více

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU Sluchové vnímání se vyvíjí již od pátého měsíce nitroděložního života. Po narození reaguje dítě na zvukový podnět nediferencovanou pohybovou reakcí. Později

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

ESTETICKÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

ESTETICKÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu ESTETICKÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Estetická výchova je integrovaný předmět. Jeho vzdělávací obsah tvoří vzdělávací obsahy oborů Hudební výchova,

Více

Třídní měsíční plán přípravné třídy Měsíc : květen 2012

Třídní měsíční plán přípravné třídy Měsíc : květen 2012 Třídní měsíční plán přípravné třídy Měsíc : květen 2012 Téma : Maková panenka, Rákosníček, Vydrýsek Měsíc květů a rozkvetlá zahrádka Moje maminka a svátek matek Naše planeta, moře, řeky Cíle : - Osvojení

Více

6.0 VZDĚLÁVACÍ OBSAH

6.0 VZDĚLÁVACÍ OBSAH 6.0 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍ OBOR PŘÍPRAVNÉ STUDIUM Výuka v přípravných ročnících je určena pro děti 5 7 leté v délce 1 roku až 2 let. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ PŘÍPRAVNÁ HUDEBNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA Při výuce

Více

Rozsah záměru, výčet aktivit a personální zabezpečení

Rozsah záměru, výčet aktivit a personální zabezpečení Rozsah záměru, výčet aktivit a personální zabezpečení KUŘÁTKA - Hudebně dramatický kroužek Mgr. Rajtrová Aktuální počet zapojených ţáků: 12 1 hodina / 2x týdně Cíle zájmového útvaru a očekávaný dopad:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecká škola, Oslavany, okres Brno-venkov

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecká škola, Oslavany, okres Brno-venkov [Zadejte podtitul dokumentu.] ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecká škola, Oslavany, okres Brno-venkov Obsah 1. Identifikační údaje... 3 2. Charakteristika školy... 4 2.1 Počet oborů, velikost...

Více

Předmět: Hudební umění

Předmět: Hudební umění Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební obor Hudební obor je realizován v povinném předmětu hudební umění a v případě zájmu studentů v kroužcích či volitelných seminářích. Vyučovací

Více

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka 2. LĚTO LETNÍ VÝLETY Charakteristika Integrovaný blok je dlouhodobý. Vychází z vlastních prožitků dětí při uskutečňování výletů s různým zaměřením do přírody, do ZOO, za památkami apod. Posiluje v dětech

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

TEZE K DIDAKTICE HV INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI

TEZE K DIDAKTICE HV INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI TEZE K DIDAKTICE HV INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI TEZE K DIDAKTICE HV INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI - už J. A. Komenský doporučoval v Informatoriu školy mateřské používání jednoduchých hudebních nástrojů a zvučících

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecká škola Oslavany, příspěvková organizace

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecká škola Oslavany, příspěvková organizace [Zadejte podtitul dokumentu.] ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní umělecká škola Oslavany, příspěvková organizace Obsah 1. Identifikační údaje... 3 2. Charakteristika školy... 4 2.1 Počet oborů, velikost...

Více

vzdělávací kurzy pro veřejnost

vzdělávací kurzy pro veřejnost Vyšší odborná škola pedagogická a sociální a Střední pedagogická škola v Kroměříži, 1. máje 221, 767 59 Kroměříž nabízí ve školním roce 2010/2011 vzdělávací kurzy pro veřejnost Vzdělávací program Rozsah

Více