DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ A JEJÍ VYUŽITÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ A JEJÍ VYUŽITÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ A JEJÍ VYUŽITÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ DIPLOMOVÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: ZDENĚK VĚTROVEC VEDOUCÍ PRÁCE: PHDR. JUDITA KUČEROVÁ, PH. D. BRNO 2009

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením PhDr. Judity Kučerové a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelŧm. V Brně 5. září Zdeněk Větrovec

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval paní PhDr. Juditě Kučerové, Ph. D., za její vstřícný a laskavý přístup i cenné rady a informace, které mi poskytla při vedení mé diplomové práce.

4 OBSAH ÚVOD. 6 1 ČESKÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ Vývoj dětské písně umělé v 19. století Vývoj dětské písně umělé ve 20. století Současná dětská píseň umělá UPLATNĚNÍ DĚTSKÉ PÍSNĚ NA 1. STUPNI ZŠ HUDEBNÍ VÝCHOVA NA 1. STUPNI ZŠ V SOULADU S NÁMĚTY RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PĚVECKÉ ČINNOSTI NA 1. STUPNI ZŠ Specifické zvláštnosti hlasu dětí mladšího školního věku.21 3 VLASTNÍ PÍSŇOVÁ TVORBA A JEJÍ VYUŢITÍ VE VÝUCE NA 1. STUPNI ZŠ PŘEDMLUVA KE ZPRACOVÁNÍ PÍSNÍ PÍSEŇ PRO1. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň Abeceda Píseň Abeceda vyuţití ve vyučování PÍSEŇ PRO 2. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň Ranní rozcvička...40

5 Píseň Ranní rozcvička vyuţití ve vyučování PÍSEŇ PRO 3. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň Vyjmenovaná slova po L Píseň Vyjmenovaná slova po L vyuţití ve vyučování PÍSEŇ PRO 4. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň O třech notách Píseň O třech notách vyuţití ve vyučování PÍSEŇ PRO 5. ROČNÍK Charakteristika hudebně-vzdělávacích předpokladŧ Píseň Stromy Píseň Stromy vyuţití ve vyučování ZÁVĚR.94 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY...95 PŘÍLOHY RESUMÉ

6 ÚVOD Ke zvolenému tématu mě přivedlo především odhodlání vyhnout se stereotypŧm ve vyučování a pozitivní zkušenost s vyuţitím dětských písní v rámci mezipředmětových vztahŧ. Také překvapivě nízký počet publikací zabývajících se touto problematikou mě přiměl, abych se podílel na jejím zpracování. Skládání písní a jejich interpretace patří k mému dlouhodobému zájmu. Cílem této diplomové práce je poskytnout učiteli písně, které propojují hudební výchovu s ostatními vyučovacími předměty. Zaměřil jsem se především na to, aby jejich forma byla hravá, ale zároveň neztratily svŧj didaktický účel. Měly by učiteli poslouţit nejen jako výukový materiál, ale také jako motivace a inspirace pro tvorbu písní vlastních. Teoretická část práce obsahuje pojednání o historickém vývoji české dětské písně umělé, jejích současných podobách a autorech. Dále se okrajově zabývá problematikou didaktiky zpěvu. Největší pozornost jsem věnoval praktické části, která obsahuje zpracování vlastních písní v podobě partitur s instrumentálním doprovodem včetně metodických postupŧ a doplňujících činností v podobě instrumentálních doprovodŧ, rytmicko-pohybových aktivit, otázek a úkolŧ ad. 6

7 1 ČESKÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ Jako východisko pro zpracování vývoje české dětské umělé písně jsem zvolil knihu Vladimíra Gregora Česká dětská píseň umělá 1. Dříve, neţ začneme pojednávat o historickém vývoji dětské umělé písně, je třeba zmínit, ţe v nejobecnějším slova smyslu se tento vývoj spojuje s vývojem písně samotné. Budeme-li vycházet z předpokladu, ţe kaţdá píseň mŧţe dítě nějakým zpŧsobem obohatit (hudební imaginace, rozvoj jazykových dovedností, artikulační schopnosti, estetické cítění, atd.), nelze pak zcela striktně vymezit hranice, kdy je píseň vhodná pro děti a kdy není. Z tohoto hlediska je moţné říci, ţe jako vhodnou pro děti lze označit jakoukoliv píseň, která se výrazně nevymyká interpretačním schopnostem dětského vnímání a zároveň její přednes odpovídá fyziologickým dispozicím dítěte, jakými jsou např. hlasový rozsah, rozvoj mluvidel atp. Vzhledem k pedagogickým cílŧm této práce, budeme však pojednávat jen o historickém vývoji písní, které byly určeny pro děti, jakoţto hlavní cílovou skupinu. První známou umělou dětskou píseň, Ukolébavku, zapsal v Informatoriu školy mateřské Jan Ámos Komenský ( ). Je určena pro děti předškolního věku. Autor při její kompozici dbal na specifika psychiky a fyziologického vývoje dítěte. Soustavná péče o dětskou umělou píseň však začíná aţ ve 2. pol. 18. století, kdy péče o ni souvisela s osvícenskými pedagogickými snahami. Hlavními podněty pro její vznik byla říkadla, rozpočítadla, popěvky, slovní hříčky, taneční písně ke hrám, písně dětí s tematikou zvířecího světa, přírodní zvuky, ukolébavky (zpěvy matek dětem, později i umělé výtvory), písně s výchovnou, poučnou, či káravou funkcí apod., s nimiţ jsme se doposud mohli setkat v dětských lidových písních. 1 GREGOR, Vladimír. Česká dětská píseň umělá. Rozmnoţeno jako rukopis. Kniţnice hudebních rozhledŧ, Praha: ISSN: A

8 1.1. ČESKÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ V 19. STOLETÍ Počátky dětské umělé písně, jako specifického druhu, se začaly formovat koncem 18. století, v době nástupu burţoazie. K jejímu vzniku významně přispěl rozvoj poezie psané v národním jazyce. Významným počinem byly jednohlasé umělé písně skladatele Jana Jakuba Ryby ( ), které prokázaly, ţe texty psané v českém jazyce je moţné zhudebňovat. Ve školách se začalo rozvíjet vyučování českého jazyka a současně s ním, pro výchovný charakter, rostla poptávka po dětské písni umělé, která navázala na dětskou píseň lidovou. Postupně tak docházelo k vytlačování zpěvu v latinském jazyce, který byl pro děti téměř nesrozumitelný. Jan Jakub Ryba se stal ve své době prvním učitelem zpěvu a zasadil se o výchovné a umělecké poslání české dětské písně umělé. Největší popularity dosáhla Rybova píseň Ukolébavka, vydaná ve sbírce dětských písní Dvanáct nových českých písní ode mne opět do muziky uvedených (1808) 2 : Jan Jakub Ryba Mezi další Rybovy sbírky dětských písní patřily např. Radovánky nevinných dítek o vánocích (1804), roku 1808 napsal a vydal sbírky Průvod dobré Bětulinky a Dar pilné mládeţi. Jedná se o popěvky v jednoduché písňové formě s typickým osminovým rytmem, které se podobají lidové dětské písni. Textový obsah je převáţně mravoučného rázu 2 GREGOR, Vladimír. Česká dětská píseň umělá. Rozmnoţeno jako rukopis. Kniţnice hudebních rozhledŧ, Praha: ISSN: A 06383, s.15. 8

9 (poctivost, láska k Bohu a rodině, pracovitost, nebojácnost atp.), nalezneme v něm však i dětskou radost a hravost. Ke konci první poloviny 19. stol. se mezi básníky začaly rozšiřovat tendence k pozměnění dosavadního příliš mravoučného, káravého, suchého a neveselého charakteru poezie. Jako první se o ně zaslouţili básníci Karel Vinařický a František Doucha vytvořením didaktických básní a říkadel, které byly díky své nesloţitosti a zábavnosti pro děti přístupnější a oblíbenější. Vinařický výrazně vnesl do české literatury pro mládeţ pedagogické hledisko. Ve své tvorbě se inspiroval zejména lidovou písní. Jeho nejznámější básní je Tluče bubeníček, kterou zhudebnil František Michl. Píseň má dvoudílnou formu a dŧsledně vychází z obsahu veršŧ. Vyniká také malým hlasovým rozsahem a pochodovým rytmem, coţ je velmi praktické. Vybízí děti k pochodu a svolává je ke kolektivní hře na vojáky, čímţ vyzývá k jejich svobodnému projevu: Michlova píseň Tluče bubeníček na text K. Vinařického: Vlastenecká ideologie Jungmannovy generace se zasadila o zesvětštění školních písní a jejich naplnění vlasteneckým obsahem. Vznikají školní besídky a vystoupení a nahrazují tak dosavadní zpěv chrámový. Období Bachova absolutismu se projevilo přísnou cenzurou a návratem od světského tónu zpět k tónu církevnímu. Nejvýraznějším dobovým představitelem pro dětskou umělou píseň byl kněz a spisovatel, sběratel moravské lidové slovesnosti Beneš Method Kulda ( ). Jeho písně jsou typické svým náboţenským mravoučným kázáním v textech. První český zpěvník pro školy obsahoval lidové písně a vydal jej roku 1854 Jan Václav Rozum. V létech se ve zpěvnících začínají objevovat i dětské umělé písně. 9

10 Novátorskými prŧkopníky v tvorbě básní pro děti se stali Josef Václav Sládek ( ) a Josef Koţíšek ( ). Svou čistou poezií, v níţ nechybí ani humor, posilovali dětskou lásku k domovu, venkovu a přírodě, a to bez zdŧrazňování mravoučných tendencí. Koţíšek byl sám učitelem a vyuţíval moţnosti ověřit si pŧsobivost svých veršŧ na dětech. O zhudebnění Sládkových veršŧ se zaslouţil především Jan Malát ( ). Ve svých písních dbal na intonační moţnosti dětí nejmladšího věku. Volil rytmické uspořádání nápěvu tak, aby souzněl s dětskou recitací veršŧ. Malátova píseň Vlaštovky táhnou na text J. V. Sládka: Karel Bendl ( ) zhudebňoval kromě Sládkových veršŧ také verše Koţíškovy. Dětskou umělou píseň obohatil zejména přizpŧsobením dětskému hlasovému rozsahu, uţíváním větších melodických krokŧ neţ sekund a tercií, pouţíváním chromatiky a modulací, a to většinou logicky a zpěvně. Bendlova píseň Ráno na text J. Koţíška: 10

11 1.2. ČESKÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ VE 20. STOLETÍ Dvacáté století přineslo rozvoj psychologie dítěte jako samostatné vědy, která dŧsledněji charakterizovala zvláštnosti dětské psychiky a přispěla tak ke zřetelnějšímu vymezení písní pro děti předškolního, mladšího a staršího školního věku. Hned na počátku se vyhraňují dva typy dětské umělé písně: prostší píseň určená zpívajícím dětem (forma AB či ABA, menší rozsah) a umělejší dětská píseň s propracovanější formou, dramatickým dějem a poměrně bohatým klavírním či jiným instrumentálním doprovodem. Náročnější typ je reprezentován řadou děl (J. Novotný: Dětské písně, 1913; E. F. Burian: Dětské písně, 1938; K. Slavický: Vonička, ; J. Pauer: Kaleidoskop, 1964), výraznější je nicméně příklon k prostšímu typu, který má rozvíjet hudebnost předškolní i školní mládeţe. Nejproduktivnějším českým tvŧrcem dětské písně je J. Křička ( ), který vytvořil na 20 cyklŧ (např. Písně a pochody československé mládeţe, Jiříčkovy písničky, Daniny písničky a říkadla pro malé děti, Míšovy písničky, Jdou zvířátka, jdou, Nové písně a pochody, Zvířátka z lesa, O vláčcích a mašinkách). Některé Křičkovy písně hudebně těţí i ze starších a novějších společenských tancŧ. Křička měl díky dokonalé znalosti kompoziční techniky a psychologie dítěte hlubší vztah k dětské řeči a její intonaci. Ve svých písních vítal dětský humor a posiloval národní vědomí české mládeţe. Křičkova píseň Velikonoční: Jaroslav Křička 11

12 Zvláštní typ představovaly od 20. let 20. stol. písně psané podle vzoru sovětských pionýrských písní. Skladby tohoto typu (s ideou kolektivní a pracovní výchovy) psal na verše J. Hostáně, M. Majerové ad. učitel J. Urban (uveřejňoval je v dětských časopisech Kohoutek, Oheň apod.). Po druhé světové válce se tento typ rozvětvil na ţánry rekreační, tábornické a budovatelské dětské písně pro dětské a mládeţnické organizace. Intonačním základem byla masová budovatelská píseň, od 60. let do podobných projevŧ pronikají nové taneční prvky. Příklon k moderní populární hudbě reprezentuje zvl. tvorba B. Nikodema, Z. Petra, J. Maláska ad. Od 50. let výrazně vyniká zejména tvorba Ilji Hurníka, Petra Ebena a Viktora Kalabise. Zhudebňovány jsou zvláště verše V. Čtrvrtka, F. Branislava, J. Čarka, F. Hrubína, K. J. Erbena ad. Ilja Hurník (1922) sloţil mnoho sborŧ pro děti (Pastorela pro dětský sbor a komorní soubor; Scény pro dětský sbor ad.), komorní a orchestrální díla pro lidové školy umění aj. S Petrem Ebenem spolupracoval na českém vydání Orffovy školy, kterou upravil pro potřeby českých dětí. Napsal také knihy pro děti, ve kterých projevil inspiraci hudební tematikou (Jak se hraje na dveře; Struny, klapky, paličky aj.). V písni Hledejte notičky autor záměrně ponechal několik prázdných taktŧ, aby děti zkusily samy domyslet chybějící melodii: Ilja Hurník 12

13 Petr Eben ( ) spolupracoval na jiţ zmíněném českém vydání Orffovy školy. Jeho píseň Kohout a slepička na text Františka Hrubína zobrazuje v rozsahu d 1 h 1 jejich zobání. Zajímavá je také Vrbová píšťalka na slova Jaroslava Seiferta. Kaţdá sloka začíná po mezihře vyšším tónem, takţe učí děti přizpŧsobit se nové tonalitě. Rozsáhlé jsou také Ebenovy sbory pro dětské hlasy a úpravy lidových písní. Ebenova tvorba je velmi rozsáhlá, připomeňme např. Elce pelce kotrmelce - kníţka říkadel, obrázkŧ a písní na texty Václava Fishera, které byly vydány na čtyřech gramofonových deskách; Do růţova dětský sbor s prŧvodem klavíru na text Milana Ferka; Lidové písně a koledy pro klavír ve snadném slohu; Svět malých: 20 drobných skladeb pro klavír; ad. Petr Eben Ukázka písně Pochod: Ukázka písně Ukolébavka pro dcerku na text V. Čtvrtka 13

14 Viktor Kalabis ( ) byl v letech redaktorem hudebního vysílání pro děti a mládeţ v Československém rozhlasu. Svou písní Bouřka, v rozsahu kvinty f 1 c 1, hudebně vyjádřil přírodní úkaz. Zvláště zajímavá je píseň Mamince (na slova J. V. Sládka), kde jemně harmonizovaný klavírní doprovod nepřekračuje pětitónový rozsah: Viktor Kalabis 14

15 1. 3. SOUČASNÁ DĚTSKÁ PÍSEŇ UMĚLÁ Dnešní dětská umělá 3 píseň je typická především pronikáním nonsensové poetiky do textu. Nonsens přináší větší hrátky se slovy, komickou rýmovanost a celkově hravý a veselý charakter písniček. Svou básnickou tvorbou pro děti výrazně přispívají Jiří Ţáček, Jiří Havel, Jan Vodňanský, Zdeněk Svěrák, ad. Citelné jsou také prvky populární hudby, které se v písních objevují stále častěji. Jedná se zejména o rockové, bluesové a jazzové motivy. Značně rozsáhlé a populární mezi dětmi i dospělými je dílo skladatelské dvojice Zdeněk Svěrák Jaroslav Uhlíř. Zdeněk Svěrák (1936) je populární český humorista, dramatik, scenárista, textař a herec. K Uhlířovým písním skládá nápadité texty, které se vyznačují přírodní, společenskou a pohádkovou tématikou. Mají především veselý nádech (Trpasličí svatba; Narozeninová; Chválím tě, Země má, ), ale objeví se i písničky smutné a tesklivé (Skálo, skálo, skálo; Holubí dŧm). Z textu často vyzařuje víra ve zlepšení stavu přírody a naplnění lidských tuţeb (láska, zdraví, štěstí). Autor volí témata z kaţdodenního ţivota, která jsou dětem velmi blízká. Od roku 1988 připravuje spolu s Jaroslavem Uhlířem pořad pro děti Hodina zpěvu, který vysílá Česká televize. Jaroslav Uhlíř (1945) je skladatel populární a filmové hudby, herec, zpěvák, komik, klavírista a moderátor. Kromě výše uvedené spolupráce se Z. Svěrákem také sloţil hudbu k filmŧm Ať ţijí duchové a S Čerty nejsou ţerty, které u dětí dosáhly značné obliby. Jeho hudební tvorba pro děti je melodicky nápaditá a výrazně nevybočuje z moţností hlasového rozsahu. Časté terciové a kvartové postupy v melodii kladou přijatelné intonační nároky. Převaţují durové tóniny s citlivými mollovými přechody. Nechybí ani dvojhlasy a instrumentální (klavírní) předehry. Zdeněk Svěrák Jaroslav Uhlíř 3 Mezi dnešní dětskou umělou píseň lze samozřejmě také zařadit tvorbu I. Hurníka, P. Ebena a V. Kalabise, o které pojednává předchozí kapitola. 15

16 Ukázka z písně Vodoměrka Věrka: V písni se čtyřikrát za sebou opakuje stejná fráze ( takt), coţ je poněkud nevkusné (lépe by bylo 2x), ale vzhledem k přítomným dvojhlasŧm mají alespoň děti větší prostor si je vyzkoušet. Melodický stereotyp je také vykompenzován vtipným a neotřelým textem. 16

17 Zejména svou vytříbenou poetikou a podmanivými melodiemi přispěl k dětské písňové tvorbě folkový písničkář Jaromír Nohavica (1953). Jeho dílo pro děti není příliš rozsáhlé, ale přesto je v povědomí veřejnosti velmi známé a dětmi zboţňované. Jednak pro svŧj humorný charakter (zvláště v autorově ţivém podání např. píseň Lachtani; Šnečí blues; Krtek; Kozel) a také pro citlivé vyjádření kaţdodenních radostí a strastí (Kopačák) aţ po hlubší otázky lidského bytí (Hlídač krav; Delfíni). Písně pojednávají převáţně o zvířatech, kterým jsou přisuzovány lidské vlastnosti. Jaromír Nohavica Ukázka písně Lachtani: Všimněme si hlasového rozsahu písně g 1 g 2. Zvláště vrchní tóny c 2 g 2 budou činit dětem na 1. stupni ZŠ pěvecké potíţe. V takovém případě by bylo vhodné píseň transponovat, např. do G dur. 17

18 Mezi další současné autory dětských umělých písní patří Pavel Jurkovič, Emil Hradecký, Emil Strašek, Bratři Ebenové ad. Pavel Jurkovič (1933) je hudební pedagog, zpěvák, skladatel a publicista. Spolupracoval s hudební redakcí pro děti a mládeţ Československého rozhlasu. Pro českou televizi vytvořil sérii pořadŧ hudební výchovy. Pořádá semináře pro učitele a je kmenovým autorem chlapeckého sboru Pueri gaudentes. Emil Hradecký (1953) je hudební pedagog, skladatel a publicista. Orientuje se především na vokální skladby pro dětské sbory, jakými jsou např. Radost Praha, Pueri gaudentes a Gaudium. Bratři Ebenové, tj. Kryštof, Marek a David jsou populární českou hudební skupinou, která se opírá o folkové základy ale nechybí v ní ani jazzové a rockové experimenty. K dětské písňové tvorbě přispěli hlavně svým albem Pohádky bratří Grimmů s písničkami bratří Ebenů (Supraphon Music, 2006). 18

19 2 UPLATNĚNÍ DĚTSKÉ PÍSNĚ NA 1. STUPNI ZŠ 2.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA NA 1. STUPNI ZŠ V SOULADU S NÁMĚTY RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Rámcový vzdělávací program začleňuje obor Hudební výchova do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Díky jeho komplexnímu pojetí vzdělávacích oblastí a oborŧ, směřovaných k naplnění základních klíčových kompetencí (tj. kompetence občanské; sociální a personální; k učení; komunikativní; k řešení problémŧ), je moţno účinně vyuţívat propojení jednotlivých vyučovacích předmětŧ v rámci jejich mezipředmětových vazeb a vztahŧ. Výňatek z rámcového vzdělávacího programu: Hudební výchova vede ţáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich vyuţívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost ţáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti jeho hudebních schopností, jeţ se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Prostřednictvím těchto činností ţák mŧţe uplatnit svŧj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příleţitost interpretovat hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření. 19

20 Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níţ dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návykŧ. Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich vyuţití při hudební reprodukci i produkci. Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níţ ţák poznává hudbu ve všech jejích ţánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat. Vzdělávací obsah oboru Hudební výchova Očekávané výstupy 1. období ţák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální Očekávané výstupy 2. období ţák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace 20

21 2.2. PĚVECKÉ ČINNOSTI NA 1. STUPNI ZŠ Protoţe dŧkladné zpracování této kapitoly by vydalo na samostatnou diplomovou práci, vybral jsem několik základních pilířŧ, ze kterých by měl učitel vycházet při přípravě na vyučovací hodinu a její realizaci. Hlavním zdrojem poznatkŧ mi byla kniha Františka Sedláka Didaktika hudební výchovy SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI HLASU DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Dětský hlas je v tomto období podroben neustálému vývinu, který je souběţný s psychickým, tělesným a hudebním vývojem dítěte. Při tělesném vývoji dochází k prodluţování a rozšiřování hlasivek, zvětšování rezonančních prostor i kapacity plic a prodluţování výdechového proudu. U některých fyzicky vyzrálejších chlapcŧ se mŧţeme ojediněle setkat s tzv. předmutačním obdobím, ve kterém se jiţ projevují příznaky blíţící se mutace hlasu. Mezi základní vlastnosti dětského hlasu patří: a) Výška hlasu je vymezena hlasovým rozsahem dítěte. b) Hlasový rozsah závisí na věku a rozezpívanosti. Ve srovnání s hlasem dospělého je omezený, a to zejména díky nedokončenému vývoji hlasového ústrojí, nevytvořeným pěveckým návykŧm a malou pěveckou zkušeností. Pěvecký rozsah dětí vykazuje velké individuální rozdíly. Jiţ v 1. ročníku zpívají někteří ţáci v rozsahu oktávy i větším, u jiných se rozsah pohybuje v rozpětí pouhé tercie i méně; jsou to hlavně děti, které před vstupem do školy málo zpívaly. 4 4 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství ISBN , s

22 Znázornění prŧměrného hlasového rozsahu ţákŧ 1. stupně základní školy (podle F. Sedláka): c) Barva hlasu vyznačuje se především jasností, zvonivostí, nosností a stříbřitým zabarvením d) Síla hlasu nelze ji od dětí v tomto věku poţadovat, neboť hlasový orgán, dýchací svalstvo a rezonační prostory ještě nejsou zcela rozvinuté a hrozilo by vytvoření nesprávných pěveckých návykŧ. Bývá vykompenzována vyjímečnou barvou dětského hlasu. e) Zvučnost hlasu je výrazná díky převládající hlavové rezonanci, která vyvolává jasný, ostrý, zvonivý a pronikavý tón. f) Dechová funkce hlasu není příliš vycvičená a díky poměrně malé kapacitě plic je omezená, coţ se projevuje např. při nezvládnutém nepřerušovaném a prodlouţeném výdechu. 22

23 Klasifikace pěveckých dovedností na začátku školní docházky Dříve neţ začneme vyučovat samotnému zpěvu, je třeba mít přehled o hudebních dovednostech jednotlivých ţákŧ. Tuto klasifikaci provádíme vţdy, kdyţ zahájíme práci s novým, dosud neznámým kolektivem. To bývá zpravidla při nástupu dětí do 1. ročníku a při přebírání třídy po jiném učiteli. K ověření dovedností si poslechneme zpěv kaţdého dítěte jednotlivě. Bude to samozřejmě nelehký úkol, poněvadţ některé děti se budou ostýchat a jiné zase se zpěvem nebudou mít ţádnou zkušenost, neboť doposud nebyly nikým ke zpěvu vedeny. U ţákŧ s nevytvořenými pěveckými návyky, kteří odmítají zpívat (-vědí o své dispozici), odloţíme samostatný zpěv na později. Nemá smysl vyvolávat v dítěti nechuť ke zpěvu a vytvářet tak bariéru, která by je mohla provázet celý ţivot. Nesmíme zapomínat, ţe zpěv není nezbytný pro ţivot. Zpíváme především pro radost. Nejprve bychom měli děti vhodně motivovat, např. zpěvem nějaké veselé písničky (nejlépe s humorným textem) nebo hrou na hudební nástroj (klavír, kytara, housle ). Mŧţeme vyuţít také poslechu hudební nahrávky. Individuální vlastnosti hlasu kaţdého ţáka pozorujeme nejdříve při kolektivním zpěvu, abychom dospěli alespoň k částečnému odbourání studu u některých dětí. Zvolíme písničku, která odpovídá předpokládanému hlasovému rozsahu ţákŧ, není intonačně náročná a je známá všem dětem. Procházíme okolo lavic a soustředíme se na zpěv kaţdého dítěte. Zaměřujeme se zejména na kvalitu a čistotu zpěvu. Zvýšenou pozornost věnujeme ţákŧm, kteří intonují značně nepřesně a narušují tím intonaci ostatních. Teprve po odbourání zábran vyzveme kaţdého ţáka k samostatnému zpěvu. Dítě si samo vybere píseň, kterou chce zpívat. Podle hlasové polohy, kterou zvolí, poznáme jeho přirozenou hlasovou polohu. Pokud se objeví chybný návyk tvořit hlas příliš vysoko nebo nízko, zazpíváme počátek písně v přijatelnější poloze. Pokud ţák není schopen intonovat naší melodii, hrajeme s ním hru na ozvěnu. Zazpíváme klesající malou tercii (hlas kukačky ku-ku) a dítě po nás opakuje. 23

24 Na co je třeba se zaměřit při výuce zpěvu: 1) Pěvecký postoj pokud tomu všechny okolnosti vyhovují, měli bychom při zpěvu vţdy stát. Výjimku mŧţeme udělat u značně unavených nebo neklidných ţákŧ (většinou v niţších ročnících). Při zpěvu stojíme přirozeně, uvolníme všechno svalstvo. Paţe jsou volně spuštěny podél těla. Hlavu neskláníme ani příliš nezvedáme. Nevypínáme hrudník. 2) Pěvecké dýchání mŧţeme rozdělit do tří fází: a) Vdech bránice klesá dolŧ a hrudní koš se rozšiřuje dopředu i do stran. Vdechovat mŧţeme nosem, ústy nebo kombinovaně. Při vdechování nosem je však často při kolektivním zpěvu slyšet šelest. Kombinovaný vdech a vdech nosem pouţíváme před začátkem písně, ústy se nadechujeme pro přidechnutí nebo doplnění vdechu v prŧběhu písně. b) Zadrţení dechu slouţí k uklidnění dechové funkce a ke koncentraci dechu před nasazením prvního tónu. Ţáci nesmí cítit napětí. Měli by mít pocit volnosti. c) Prodlouţený výdech - projeví se opačné pohyby svalŧ oproti vdechu a zmenší se objem hrudního koše. Vzniká při něm pěvecký tón. Musí být zpomalený, stejnoměrný a hospodárný ve spotřebě vzduchu. Po ukončení výdechu by měli mít ţáci ještě zbytek dechu. 3) Pěvecká a intonační cvičení při intonačních cvičeních nejdříve vytváříme sestupný interval malé tercie (spojujeme stupeň v dur). Nejprve jej zpíváme brumendem (na souhlásky hm, hn). Z brumenda přecházíme na pěvecké slabiky mu nebo no. Poté, co s ţáky řádně procvičíme sestupný směr melodie, zvolíme směr vzestupný a nakonec vytváříme jejich kombinace. Dbáme na to, aby děti při vytváření tónu příliš nezvedaly nebo nesniţovaly hrtan. Také nesmí křečovitě napínat krční svaly a nasazovat napjatý výraz v obličeji. odstraňujeme nosový, huhňavý tón. 4) Pěvecká artikulace je přesná, jasná a srozumitelná výslovnost při zpěvu. Dbáme na odstraňování špatné výslovnosti. Soustředíme se zvláště na ţáky s projevem dětské patlavosti. Výslovnost samohlásek musí být zvukově vyrovnaná a spojená v pěveckém 24

25 legatu ( přelévá se jedna do druhé). Artikulaci procvičujeme nejprve na textu písně zřetelnou recitací a poté při samotném zpěvu. Náprava nezpěváků V kaţdé třídě se vyskytuje určité procento nezpěvákŧ. Většina těchto dětí má nedostatek pěveckých zkušeností, avšak jejich předpoklady jsou příznivé. Jak popisuje Alena Tichá ve své knize Učíme děti zpívat 5 : Ne kaţdé dítě, které zpívá falešně, je ve skutečnosti nezpěvák. Falešný zpěv sice mŧţe být projevem sníţených pěveckých předpokladŧ, ale častěji bývá výsledkem malých pěveckých zkušeností. Kniha Aleny Tiché je hlavním podkladem, ze kterého jsem vycházel při zpracování této podkapitoly. Autorka v ní rozděluje nezpěváky na dvě základní skupiny: 1) Hudebně rozvinuté, avšak nerozezpívané děti mají hudební vlohy a částečně rozvinuté hudební schopnosti, ale nedovedou čistě zpívat. Příčiny a jejich náprava: a) Malý a nevhodně umístěný hlasový rozsah - děti často podvědomě napodobují něčí hlas (babička, dědeček, ), jehoţ vlastnosti neodpovídají jejich moţnostem. Je tedy zapotřebí nabídnout dítěti nový hlasový vzor. Zpíváme lehkým, měkkým hlasem v slabší dynamice, ve střední i vyšší hlasové poloze. Dítě pak přijme zpŧsob tvoření hlasu s převahou potřebného hlavového tónu. Ten mŧţeme rovněţ navodit hrami s hlasem (viz Učíme děti zpívat, kap. 2). b) Nevytvořená koordinace mezi hudebními představami a činností hlasivek ţák má potíţe vyjádřit hlasem, co slyší v představě. Abychom sjednotili vnitřní a vnější zpěv, musíme podporovat rozvoj hudebního sluchu. Největšího efektu dosáhneme pomocí smyslového vnímání pouţitím zraku a sluchu. Ţáci zpívají nebo poslouchají tóny a zároveň rukou ukazují klesající nebo stoupající tendenci melodie. Dŧleţitou úlohu sehrává také hlasový vzor v podobě jiného zpívajícího dítěte nebo vyššího ţenského hlasu. 5 TICHÁ, Alena. Učíme děti zpívat. 1. vyd. Praha: Portál ISBN X, kap.1. 25

26 c) Nedostatečně upevněné hudební představy dítě zpívá samo obstojně, ale při kolektivním zpěvu se nechá často nakazit falešnou intonací jiného zpěváka stojícího většinou poblíţ (spoluţák v lavici). Dítě se většinou špatně slyší, a tak neexistuje potřebná zpětná sluchová vazba a omezuje se jeho hudební představivost. Proto usilujeme o sníţení hlasitosti společného zpěvu; necháváme děti zpívat ve dvojicích (kde je alespoň jeden dobrý zpěvák) nebo menších skupinách; poskytneme dítěti pěvecký vzor, který není rušen hudebním doprovodem; vyuţíváme k doprovodu hudební nástroje (housle, kytara, klavír). d) Psychické zábrany mohou absolutně ochromit hudební potenciál dítěte. Projevují se nejčastěji ostychem ke zpěvu, špatnou sociální adaptabilitou dítěte, nízkým sebevědomím, úzkostí atp. Zde je potřeba věnovat větší pozornost motivaci, nenutit děti ke spolupráci, pokud se jí brání, všímat si oblíbených činností těchto dětí a poskytnout jim příleţitost k úspěchu a obdivu mezi ostatními ţáky. 2) Hudebně nerozvinuté, a proto nerozezpívané děti Tyto děti nejsou schopny čistě zazpívat jednoduchou píseň, a to jak při společném zpěvu, tak ani samy nebo ve dvojici s oporou o dobrého zpěváka. Nepoznají zahranou písničku, kterou se jiţ učily, ani se jim nedaří vyhledat snadnou melodii na klaviatuře, případně na metalofonu. Nezopakují zazpívaný tón ani část melodie. Zpěv nahrazují nejčastěji monotónní mluvou, tzv. mluvozpěvem. 6 Příčiny a jejich náprava: a) Pocit nejistoty a obavy z neúspěchu nejlépe jej odstraníme pouţitím hudebně pohybových a motivačních her. Nelze úspěšně pokračovat, dokud dítě neztratí zábrany a dŧvěru ke spolupráci s dospělým (učitelem). b) Nízká soustředěnost a sluchová pozornost odstranění vyţaduje dŧslednější metodický postup. Nejdříve učíme délku a sílu tónu, teprve potom barvu. Výšku tónu učíme aţ nakonec, kdyţ je dítě koncentrované a soustředěné. TICHÁ, Alena. Učíme děti zpívat. 1. vyd. Praha: Portál ISBN X, s

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět 5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění

Více

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch 1.1.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA I. ST. - ve znění dodatků č.33 - platný od 1.9.2011, č.34 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010, změn platných od 1.9.2013 Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Naděžda Kubrichtová Vokální činnosti zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase

Více

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň 5.7 UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Přináší umělecké osvojování světa s rozvojem specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti

Více

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď)

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď) Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník:1. - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase VOKÁLNÍ ČINNOSTI Pěvecký a mluvní projev: pěvecké dovednosti (dýchaní, výslovnost),

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - využívá své individuální hudební schopnosti při hudebních aktivitách - zpívá dle svých dispozic intonačně jistě a rytmicky přesně v jednohlase - dokáže ocenit vokální projev druhého - reprodukuje

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Hudební výchova - 1. ročník Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) - hudební rytmus

Více

Vzdělávací obor Hudební výchova 1. - 3. ročník

Vzdělávací obor Hudební výchova 1. - 3. ročník Zákaldní škoa Děčín VI, Na Stráni 879/2-příspěvková organizace 1. - 3. ročník Hlavní kompetence Učivo 1. VOKÁLNÍ k. komunikativní, pracovní pěvecký a mluvený projev k, sociální, personální - pěvecké dovednosti

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.7.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Hudební výchova. Hlavním cílem

Více

Školní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje

Školní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje Hudební výchova - 1. ročník jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje poslouchá soustředěně ukázky hudby dokáže pochodovat do rytmu Hudební výchova - 2. ročník Pěvecké činnosti - lidové písně Zvuk

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ 301 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 1 1 1 1 1

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň Vzdělávací obor Hudební výchova náleží v etapě základního vzdělávání do oblasti

Více

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby.

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především

Více

Studijní zaměření Hra na akordeon

Studijní zaměření Hra na akordeon Studijní zaměření Hra na akordeon Akordeon je poměrně mladý hudební nástroj, který má ale vedle klasických hudebních nástrojů své významné místo. Je oblíbeným sólovým, doprovodným i souborovým nástrojem,

Více

Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura, oboru hudební výchova.

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

Charakteristika předmětu Hudební výchova

Charakteristika předmětu Hudební výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících s časovou dotací: v 1. 5. ročníku 1 hodina týdně Výuka probíhá ve třídách. Tento předmět vede žáky k porozumění

Více

5.8. Hudební výchova 1 / 9

5.8. Hudební výchova 1 / 9 5.8. Hudební výchova obsah stránka 5.8.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.8.2. Začlenění průřezových témat 2 5.8.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.8.4. Formy a metody práce 3 5.8.5. Způsoby,

Více

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA:

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: 5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: Zpěv provází člověka od počátků civilizace a je jedním ze základních způsobů vyjadřování vnitřních prožitků a emocí. Studium sólového zpěvu nabízí

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný V: Správné držení těla, dýchání a výslovnost Žák: správně drží tělo, dýchá a vyslovuje - dechová cvičení - uvolňovací cviky - správná výslovnost, otevírání úst,

Více

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Hudební výchova 1. 9. ročník 1 hodina týdně třídy, učebna estetické výchovy kultivovat hudebnost

Více

5.1.5.1. Hudební výchova

5.1.5.1. Hudební výchova 5.1.5. Vzdělávací oblast Umění a kultura 5.1.5.1. Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu - 1. stupeň: Vzdělávací předmět Hudební výchova vede žáky prostřednictvím vokálních, instrumentálních,

Více

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti oboru umění a kultura. V počáteční

Více

Hudební výchova 1. ročník

Hudební výchova 1. ročník 1. Vokální činnosti: Ovládá pěvecký postoj (posez), snaží se o správné dýchání a artikulaci. Snaží se o navození hlavového tónu. Ovládá slova písní, zpívá jednohlasé písně odlišného charakteru. 2. Instrumentální

Více

Hudební výchova v 5. ročníku

Hudební výchova v 5. ročníku Hudební výchova v 5. ročníku září učivo výstupy náměty Na základě svých dispozic zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně durovou tóninu. Pohybový doprovod znějící hudby, reakce na změny v proudu znějící

Více

Hudební výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu

Hudební výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor: Hudební výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1.-5. ročník 1 hodina týdně Vzdělávací obor Hudební výchova obsahuje různé

Více

5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura

5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura 5.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura 5.7.1. Hudební výchova pro 1. stupeň Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Hudební výchova 1.-9. ročník

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník)

HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a umění. Vytváří plnohodnotnou protiváhu k převážně vzdělávacím, naukově orientovaným

Více

Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice. Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova

Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice. Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Umění a kultura Vyučovací předmět : Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací

Více

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících vždy 1 hodinu týdně.

Více

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník : kvinta, 1. Ročník Téma: Školní výstup- žák: Učivo: ( PT, TO, INT, PRO) Vokální činnosti - Uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - Využívá svého individuálního

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 /2013 - Kře. Charakteristika vyučovacího předmětu

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 /2013 - Kře. Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova na I. stupni

Více

Heřmánek Praha, ŠVP 2016. Hudební výchova

Heřmánek Praha, ŠVP 2016. Hudební výchova 1. - 3. ročník Výstupy z RVP ZV Školní výstupy Kompetence žáka Hudební výchova Učivo Mezipředmětové přesahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase rytmizuje a melodizuje

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Hudební výchova 1.-9. ročník

Více

Studijní zaměření Sólový zpěv

Studijní zaměření Sólový zpěv Studijní zaměření Sólový zpěv Posláním výuky sólového zpěvu na základních uměleckých školách je položení základů pro přirozené a správné zacházení se zpěvním hlasem, rozvíjení schopnosti zpívat vícehlas,

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA: 1. Stupeň Ročník: druhý HUDEBNÍ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je zpracován na základě vzdělávacího oboru Hudební výchova

Více

Člověk a jeho svět ČJ a literatura TV. Matematika

Člověk a jeho svět ČJ a literatura TV. Matematika VZDĚLÁVACÍ BLAT: tupeň: bdobí: mění a kultura čekávané výstupy omp e t e n c e čivo Mezipředmětové vztahy oznámky zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase intonuje

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA - 5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA Hudební výchova 1. období 2.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA - 5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA Hudební výchova 1. období 2. RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo HUDEBNÍ VÝCHOVA HV-3-1-01 HV-3-1-02 HV-3-1-03 zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v

Více

Studijní zaměření Hra na mandolínu

Studijní zaměření Hra na mandolínu Studijní zaměření Hra na mandolínu Mandolína je melodický, drnkací nástroj. Má zdvojené struny, které odpovídají strunám houslí, proto je možno vedle původních skladeb pro mandolínu čerpat také z houslové

Více

VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2013 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany

VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2013 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 03 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 Modřany OBSAH 5..0 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA KYTARU 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA ELEKTRICKOU

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je zpracován na základě vzdělávacího oboru Hudební výchova v RVP ZV. Zároveň integruje a průběžně

Více

V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova

V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova 1/7 V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova V.7.1.I 1. stupeň V.7.1. I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Žáci se v hudební výchově seznamují prostřednictvím činností

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů a

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) jsou v dnešní době nedílnou součástí globálního hudebního vývoje. EKN se uplatňují především v hudbě

Více

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku 805 Předmět je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v tomto oboru směřuje prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových, poslechových a dalších činností k rozvoji

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

Hudební výchova 6.ročník

Hudební výchova 6.ročník Hudební výchova 6.ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura Vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění. Orientuje se v hudebních

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni ZŠ: Hudební výchova svým obsahem navazuje na vzdělávací

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný V: Intonace a vokální improvizace Žák: zpívá dle možností intonačně čistě zpívá v durových i mollových tóninách - intonace v dur v rozsahu oktávy - intonace v moll

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA Mgr. Horňáková Vzdělávací obor Hudební výchova zastupuje, spolu s Výtvarnou výchovou a Dramatickou výchovou,

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Hudba nás provází celým životem

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 6. ročník Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci 3 období

Více

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Obor vzdělávací oblasti : Hudební výchova Ročník: 1.

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Obor vzdělávací oblasti : Hudební výchova Ročník: 1. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Obor vzdělávací oblasti : Hudební výchova Ročník: 1. Výstupy - kompetence -zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase dbá na správné

Více

5.12 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.12.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.12 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.12.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.12 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.12.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova je dán obsahem vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný V: Hlasová hygiena Žák: správně dýchá, dodržuje tón, nasazuje a vyslovuje - správné dýchání, dýchání v pauze - měkké nasazení, pauza - volný nástup - sjednocení hlasového rozsahu - pěvecké

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 8. ročník ZŠ; J. Mihule, I. Poledňák, P. Mašlaň, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 8. ročník ZŠ; J. Mihule, I. Poledňák, P. Mašlaň, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 8. ročník Hudební výchova pro 8. ročník ZŠ; J. Mihule, I. Poledňák, P. Mašlaň, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci

Více

Hra na kytaru. Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na kytaru. I. stupeň

Hra na kytaru. Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na kytaru. I. stupeň Hra na kytaru Kytara se dnes těší velké oblibě stejně jako dříve. Odjakživa je nástrojem, který nás doprovázel při zpěvu, ale její možnosti sahají od skladeb klasické hudby, přes španělské flamenco až

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Umění a kultura / HV

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Umění a kultura / HV I. název vyučovacího předmětu: HUDEBNÍ VÝCHOVA (HV) II. charakteristika vyučovacího předmětu: a) organizace: Vzdělávací obor Hudební výchova je vzhledem ke své týdenní časové dotaci zaměřen především na

Více

Umění a kultura Hudební výchova 1. období 3.ročník

Umění a kultura Hudební výchova 1. období 3.ročník Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Umění a kultura Hudební výchova 1. období 3.ročník Počet hodin : 33 Učební texty : Jindřiška Jaglová: Hudební výchova pro 3. ročník nakladatelství

Více

Dodatek k ŠVP ZUV č. 3. Název školního vzdělávacího programu: Duhový klíč. Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZUV č. 3. Název školního vzdělávacího programu: Duhový klíč. Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Dodatek k ŠVP ZUV č. 3 Název školního vzdělávacího programu: Duhový klíč Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní umělecká škola Dolní Újezd, okres Svitavy Ředitelka školy:

Více

5. 13 Hudební výchova

5. 13 Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 5. 13 Hudební výchova Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

Hudební výchova ve 1. ročníku

Hudební výchova ve 1. ročníku Hudební výchova ve 1. ročníku Září Vokální Zásady správného postoje a dýchání při zpěvu. Intonačně čistý zpěv písní. MPZ ( metodický průvodce, zpěvník) s. 5-10 U (učebnice) s.6-17 PL (pracovní listy) 1,2

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 7 7 U k á z k a k n i h

Více

Studijní zaměření Hra na bicí nástroje

Studijní zaměření Hra na bicí nástroje Studijní zaměření Hra na bicí nástroje Bicí nástroje, pod tímto názvem se nabízí široká nabídka nástrojů: blahozvučné(malý buben, bicí souprava, tympány) melodické (zvony, zvonkohra, xylofon, vibrafon,

Více

Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru

Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru Díky nemalému zájmu o elektrickou (přesněji elektrofonickou) kytaru je tento nástroj již řadu let vyučován také na některých základních uměleckých školách. Elektrická

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: V 1. 5. ročníku - 1

Více

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Vyučovací předmět hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

Výuka sólového zpěvu

Výuka sólového zpěvu Základní umělecká škola Leoše Janáčka, Havířov, příspěvková organizace Výuka sólového zpěvu Charakteristika pojetí předmětu sólový zpěv Zpěv je od nepaměti nejpřirozenějším projevem člověka. Zpěvnost národa

Více

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok TEMATICKÝ PLÁN Vyučující: Mgr. Chloubová Klára Školní rok: 2014/2015 Třída: 1D Předmět: Značka osnov: Ročník: Hodin týdně/rok: Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok Charakteristika

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 9. ročník Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období Charakteristika předmětu Je realizován jako povinný předmět ve všech ročnících po jedné hodině týdně.

Více

6.15 Hudební výchova. 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.15 Hudební výchova. 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.15 Hudební výchova 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Hudební výchova realizuje obsah Hudebního oboru ze vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu hudební

Více

Hudební a výtvarná výchova Díl II.

Hudební a výtvarná výchova Díl II. Hudební a výtvarná výchova Díl II. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Hudební a výtvarná výchova je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 1. období 3.ročník Lišková, M., Hurník, L.: Hudební výchova pro 3. ročník Očekávané výstupy předmětu Na konci 1. období základního vzdělávání

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný V: Pěvecké návyky a mluvní projev Žák: upevňuje si pěvecké návyky správně dýchá, rozezpívá se - vokální dovednosti z nižších ročníků - střídavý dech - nádech, nasazení

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Na druhém stupni ZŠ je tento předmět dotován 1 vyučovací hodinou pro 6-9 ročník. Výuka probíhá v odborné učebně

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ KLUB DODATKY ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN IV., PROKOPA VELIKÉHO 633 Školní vzdělávací program školního klubu Číslo jednací: 167 / 2012, 2. verze DODATEK Č. 1 Dodatek ŠVP byl projednán

Více

6.14 Hudební výchova. 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.14 Hudební výchova. 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.14 Hudební výchova 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Charakteristika vzdělávací oblasti Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových

Více

Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 9. Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 9. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák - využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při pěveckých aktivitách

Více

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál číslo Název výukového u Skupina HN 1 Nácvik houslového klíče I *pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva Mastíková 27.9.2013 FM, YŽ, OL, MB HN 2 Nácvik houslového klíče II pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva

Více

Hudební výchova. 4. Vzdělávací obsah předmětu v 6. 9. ročníku. 3. období 6. ročník. Charakteristika předmětu

Hudební výchova. 4. Vzdělávací obsah předmětu v 6. 9. ročníku. 3. období 6. ročník. Charakteristika předmětu 4. Vzdělávací obsah předmětu v 6. 9. ročníku Vyučovací předmět: Období ročník: Počet hodin: 33 Hudební výchova 3. období 6. ročník Učební texty: Hudební výchova pro 6. ročník Základní školy Charakteristika

Více

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň 5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání

Více

Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu

Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Zobcová flétna se spolu s ostatními flétnami řadí historicky mezi nejstarší hudební nástroje. První zmínky nacházíme již na jeskynních malbách. Největší obliby

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

5.21. Studijní zaměření: Hra na basovou kytaru

5.21. Studijní zaměření: Hra na basovou kytaru 5.21. Studijní zaměření: Hra na basovou kytaru Učební plán: I. stupeň II. stupeň 1.r 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r I.r II.r III.r IV.r Hra na basovou kytaru 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 1 1 Dějiny

Více

6. - zvládne hru glissando. 7. - umí použít techniky odtrh a příklep. - hraje akordy s přidanou sextou, akordy sus a akordy s velkou septimou

6. - zvládne hru glissando. 7. - umí použít techniky odtrh a příklep. - hraje akordy s přidanou sextou, akordy sus a akordy s velkou septimou 6. - zvládne hru glissando - umí použít melodické ozdoby - umí využít příklepovou techniku v levé ruce - hraje akordy s přidanou sextou, akordy sus a akordy s velkou septimou - hraje v I. X. poloze - hraje

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více