Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2008

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2008 Praha 2009

2 Za MPO zpracovaly: Sekce strategie a ekonomiky průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní, Sekce podnikání Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Recenzenti: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Ing. Josef Plandor, MPO - zpracovatelský průmysl Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola OKEČ 15 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola OKEČ 17 Ing. Františka Vránová, MPO Kapitola OKEČ 18 Ing. Františka Vránová, MPO Kapitola OKEČ 19 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola OKEČ 20 Ing. Petr Filgas, Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola OKEČ 21 Ing. Petr Filgas, Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola OKEČ 22 Ing. Petr Filgas, Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola OKEČ 23 Věra Kratochvílová, MPO Kapitola OKEČ 24 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola OKEČ 25 Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola OKEČ 26 Ing. Václav Knor, Ing. Pavel Malinský, Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola OKEČ 27 Ing. Martin Karfus, CSc., MPO Kapitola OKEČ 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola OKEČ 29 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola OKEČ 30 Bc. Vladimír Sedlák, MPO Kapitola OKEČ 31 Bc. Vladimír Sedlák, MPO Kapitola OKEČ 32 Ing. František Vacek, MPO Kapitola OKEČ 33 Ing. František Vacek, MPO Kapitola OKEČ 34 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola OKEČ 35 Ing. Miroslav Frolík, MPO Kapitola OKEČ 36 Ing. Petr Filgas, Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola OKEČ 37 Mgr. Miloslava Tomiková, Ing. Bohumil Beneš, externí konultant, Ing. Miroslav Horák, externí konzultant (Svaz průmyslu druhotných surovin) Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

3 Obsah Obsah Seznam použitých zkratek 9 Metodické vysvětlivky 11 Zpracovatelský průmysl D 13 I. Zpracovatelský průmysl 13 I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu 13 I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ 14 I.3. Hlavní ekonomické ukazatele 16 I.3.1. Základní produkční charakteristiky 17 I.3.2. Produktivita práce a osobní náklady 20 I.4. Ukazatele výzkumu a vývoje 22 I.5. Zahraniční obchod 23 I.5.1. Vývoj zahraničního obchodu 23 I.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 24 I.6. Přímé zahraniční investice 25 I.7. Shrnutí a perspektivy 27 Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů - OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 41 Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků DB Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky 57 3

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 65 Výroba usní a výrobků z usní DC Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 75 Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků DD Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku - OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 85 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady 100

5 Obsah 7.4. Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 103 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DF Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady č. Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 112 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DG Výroba chemických výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 124 Výroba pryžových a plastových výrobků DH Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 135 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod 145 5

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 148 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DJ Výroba základních kovů a hutních výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 168 Výroba a opravy strojů a zařízení DK Výroba a opravy strojů a zařízení OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 179 Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení DL Výroba kancelářských strojů a počítačů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahranični obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu 185

7 Obsah Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba elektrických strojů a zařízení OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 213 Výroba dopravních prostředků DM Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení OKEČ

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 236 Zpracovatelský průmysl DN Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví Recyklace druhotných surovin - OKEČ Charakteristika odvětví Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Hlavní ekonomické ukazatele Základní produkční charakteristiky Produktivita práce a osobní náklady Přímé zahraniční investice Shrnutí a perspektivy odvětví 256 8

9 Seznam použitých zkratek b.c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností Evropských společenství - nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností; zavedená s účinností 1. ledna 2008 (data podle této klasifikace jsou zveřejňována od roku 2009) ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EIA Proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství ESVO Evropské sdružení volného obchodu (Island, Norsko, Švýcarsko Lichtenštejnsko) EU Evropská unie HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu CHZO Chráněné zeměpisné označení IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP malé a střední podnikání MZe Ministerstvo zemědělství NC náklady celkem OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace p.b. procentní bod PZI přímé zahraniční investice REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and restriction of CHemicals) registrace, evaluace 9

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU SEA SEVESO SKP TOK UPH VV a S WTO ZP ZTS a autorizace chemických látek - je zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) Standardní klasifikace produkce textil, oděvy, kůže účetní přidaná hodnota vlastní výrobky a služby World Trade Organization - Světová obchodní organizace zpracovatelský průmysl Zaručeně tradiční speciality 10

11 Metodické vysvětlivky Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2006 až 2008 zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ) do OKEČ 15 až 37. V grafickém znázornění je ponechána časová řada let , neboť hodnoty jsou zde uváděny indexově a použitá metodika naznačené trendy výrazně nezkresluje. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace v minulých letech byly jak roční statistické výkazy P5-01 (fyzické a právnické osoby zapsané do Obchodního rejstříku), tak roční statistické výkazy P4-01 (fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku). Jednalo se tedy o spojování dvou statistických šetření, kdy u statistického výkazu P4-01 byly prováděny dopočty těch ukazatelů, které u této kategorie nejsou sledovány. V této publikaci jsou základním datovým zdrojem pro zpracování publikace roční statistické výkazy P 5-01, tedy data jen za subjekty zapsané v obchodním rejstříku, které za celek zpracovatelského průmyslu tvoří v průměru cca 97 % na tržbách a cca 94 % na zaměstnanosti. U některých odvětví spotřebního průmyslu je však tento podíl nižší. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Údaje za rok 2008 jsou převzaty z aktuálnějšího čtvrtletního statistického šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01). Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat).Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do roku 2008 činí hodnota osvobozujícího prahu (asimilační práh) pro odeslání čtyři milióny Kč a pro přijetí dva milióny Kč. Určuje se z fakturované hodnoty, a to nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží. U ostatních ekonomických ukazatelů zůstává metodika zpracování zachována, je tedy zachována i delší časová řada. Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnanců 1 zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným). Náklady celkem (v b.c.) jsou časově rozlišené provozní, finanční a mimořádné náklady za sledované období. Obsahují náklady vynaložené na spotřebované nákupy (materiál, energie a ostatní neskladovatelné položky), na prodané zboží, na služby (včetně agenturních pracovníků), osobní náklady, daně a poplatky, jiné provozní náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů, rezervy a finanční náklady, daně z příjmů za běžnou činnost, z příjmů z mimořádné 1 Pozn.: V předchozích publikacích byl použit ukazatel celkový počet pracovníků, neboť zde byly zahrnuty všechny podnikatelské subjekty, bez ohledu na právní formu, bez ohledu na počet zaměstnanců a bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou uvedeny v Obchodním rejstříku. Nyní je použit ukazatel celkový počet zaměstnanců, který zahrnuje právnické a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku. 11

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU činnosti, převody podílu na hospodářském výsledku společníkům a převody provozních a finančních nákladů. Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c). je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob - přepočteného. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (v b.c.) je definován jako podíl osobních nákladů a účetní přidané hodnoty. Index cen průmyslových výrobců jsou zde porovnávány údaje vždy za 12. měsíc kalendářního roku. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v SKP 15-36, odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/ vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v SKP 16-36, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (SKP) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem Přímé zahraniční investice 2 odrážejí záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku. Zdrojem jsou údaje z České národní banky. Přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál. Základní kapitál - vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti. Reinvestovaný zisk - podíl přímého investora na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend. Ostatní kapitál - zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. 2 Pozn.: definice stanovená OECD v souladu s EUROSTATem a MMF. 12

13 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (D) Zpracovatelský průmysl I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl je v České republice jedním z rozhodujících zdrojů tvorby hrubého domácího produktu. V roce 2008 jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty činil 25,1 %, což bylo o 1,4 procentního bodu (p.b) méně než v roce Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách (v b.c.) průmyslu se v roce 2008 snížil na 89,2 % (v roce 2007 byl 92,6 %), při nárůstu podílu těžby nerostných surovin na 2,7 % (v roce 2007 činil 1,9 %) a podílu výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody na 8,1 % (v roce 2007 to bylo 5,5 %). Oproti předchozím létům, kdy hlavními tahouny dynamiky byla výroba dopravních prostředků (subsekce DM), výroba pryžových a plastových výrobků (subsekce DH) a výroba a opravy strojů a zařízení (subsekce DK), hrály hlavní roli v roce 2008 v souvislosti s ekonomickou recesí výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (subsekce DL), výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (subsekce DG), výroba koksu, jaderných paliv a rafinérské zpracování ropy (subsekce DF) a výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (subsekce DA). Již déle trvající útlum v subsekcích DB a DC (textilní, oděvní a kožedělný průmysl), tedy v odvětvích náročných na pracovní sílu s relativně nízkou úrovní kvalifikace pracovníků, se v roce 2008 ještě prohloubil. Ekonomickou krizí byl zasažen také sklářský průmysl (subsekce DI), kde došlo k vlně bankrotů. Tempo růstu tržeb (v b.c) se v roce 2008 u zpracovatelského průmyslu citelně zpomalilo (z 9,4 % v roce 2007 na pouhých 0,8 % v roce 2008). Jako hlavní důvod lze uvést globální krizi v automobilovém průmyslu, kdy byl zaznamenán výrazný meziroční pokles tržeb v subsekci DM (pokles o 7,4 %), jehož podíl na celkových tržbách ZP dosahuje kolem %. Došlo také ke stagnaci v další klíčové subsekci DJ výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Naopak solidní dynamiku tržeb vykázala v roce 2008 výroba elektrických a optických přístrojů (subsekce DL) - meziroční nárůst o 5,3 % a především dvě chemické subsekce DF (nárůst tržeb o 52,8 %) a DG (nárůst tržeb o 17,1 %). Nejvyšší podíl na vytvořené účetní přidané hodnotě ZP si i nadále udržela výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (subsekce DJ - podíl 15,9 % a subsekce DM (podíl 15,6 %). Nepříznivý vývoj v tržbách a v poptávce se logicky promítl i do zahraničního obchodu ZP. Obrat zahraničního obchodu s výrobky SKP dosáhl v roce 2008 ve zpracovatelském průmyslu mld Kč a v porovnání s rokem 2007 klesl o 1,7 %. Přitom objem vývozu SKP se meziročně snížil o 0,6 % na mld. Kč, zatímco dovoz klesl výrazněji o 2,7 % na mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu SKP v roce 2008 stouplo na 237 mld Kč (v roce mld. Kč). Útlum české ekonomiky, ale i samotného ZP ČR, se projevil také stagnací přílivu přímých zahraničních investic (PZI) do ČR. Ten dosáhl v roce 2008 objemu 182,8 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o téměř 1,5 %. Do základního kapitálu z tohoto objemu směřovalo 50,7 mld. Kč, v tom do samotného zpracovatelského průmyslu přiteklo 24,4 mld. Kč, což bylo meziročně o téměř 10 mld. korun více než v roce předcházejícím. Reinvestovaný zisk činil celkem 125 mld. Kč, zatímco v roce 2007 to bylo 140,5 mld. Zpracovatelský průmysl se na tomto objemu podílel poklesem z 65,3 mld. Kč na 29,3 mld. Kč. Celková hodnota PZI plynoucích z ČR do zahraniční v roce 2008 dosáhla 32,4 mld. Kč, zatímco v roce 2007 tento odliv představoval 27,1 mld Kč. Nejvíce investic směřovalo z ČR do Nizozemska (9,3 mld. Kč), na Kypr (4,4 mld. Kč) a do SRN. Jedním z prvků podpory podnikání a rozvoje podnikatelského prostředí v ČR je příprava průmyslových zón. V období 1998 až 2008 bylo podpořeno 101 projektů rozvoje průmyslových zón. V osmi strategických průmyslových zónách již investovalo přes 600 podniků, které dohromady zaměstnaly více než 103 tisíc 13

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU lidí a vytvořily investice v celkovém objemu 210 mld. Kč. V současné době jsou plochy průmyslových zón obsazeny cca ze 70 %. Největší počet průmyslových zón je v Ústeckém kraji (17), což je region sužovaný vysokou nezaměstnaností. Tento region však zároveň vykazuje jejich nejnižší obsazenost.. I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností, která byla používána do roku 2008 se zpracovatelský průmysl dělí na čtrnáct sektorů (subsekcí - dvoumístný písmený segment) a 23 oddílů (odvětví - dvoumístný číselný OKEČ), což je patrné z tabulky č. I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle OKEČ (Odvětvové klasifikace ekonomických činností) Sekce Subsekce Oddíl D Zpracovatelský průmysl DA Průmysl potravinářský a tabákový 15 Výroba potravin a nápojů 16 Zpracování tabáku DB Textilní a oděvní průmysl 17 Textilní průmysl 18 Oděvní průmysl DC 19 Kožedělný průmysl DD 20 Dřevozpracující průmysl DE Papírenský a polygrafický průmysl 21 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 22 Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek DF 23 Koksování a rafinérské zpracování ropy DG 24 Chemický a farmaceutický průmysl DH 25 Gumárenský a plastikářský průmysl DI 26 Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků 27 Výroba kovů včetně hutního zpracování 28 Kovodělný průmysl DK 29 Výroba strojů a zřízení DL Výroba elektrických a optických přístrojů 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů 32 Výroba radiových televizních a spojovacích zařízení 33 Zdravotnická technika, měřící přístroje, optika DM Výroba dopravních prostředků 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel 35 Výroba ostatních dopravních zařízení DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 36 Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl 37 Úprava druhotných surovin Pozn.: v komentáři jsou rovněž požívány sektor (pro subsekci) a odvětví (pro oddíl). Podíl jednotlivých sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb je vyjádřen v grafu. I.1. z něhož je zřejmé, že ve struktuře tržeb si i v roce 2008 udržel první pozici sektor DM s podílem 17,9 % (v roce 2007 to bylo 18,1 %). Za ním následovaly sektory DL 16,4 % (rok ,4 %), DJ 14,8 % (rok 14

15 Zpracovatelský průmysl ,2 %), DK 10,1 % (rok ,8 %) a DA 9,2 % (rok ,7 %). Podíl těchto pěti klíčových zpracovatelských sektorů stoupl proti roku 2007 o 1,2 p.b. na 68,4 %. Z jednotlivých agregací v roce 2008 rostly nejrychleji tržby v sektoru DF, který zejména v první polovině roku, těžil z vysoké poptávky a příznivých marží. V roce 2009 je sektor DF v situaci zcela opačné. Tržby v prvním pololetí roku 2009 klesly, proti stejnému období roku 2008, o téměř polovinu, což zapříčinily ceny vstupů, výstupů a marží a nedostatečná poptávka. Vysokou dynamiku v roce 2008 vykázala také výroba chemikálií (sektor DG) solidní nárůst pak sektory: DL výroba elektrických a optických přístrojů (nárůst tržeb o 5,4 %) a DA potravinářský a tabákový průmysl (nárůst tržeb o 2,9 %). Meziroční propad vykázala polovina ze čtrnácti zpracovatelských sektorů. Z klíčových subsekcí to byla zejména výroba dopravních prostředků, gumárenský a plastikářský průmysl, textilní a oděvní průmysl, dřevozpracující průmysl a průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. Podrobnější analýza časové řady tržeb ZP za poslední tři roky naznačuje, že po příznivém roce 2007, kdy tržby vzrostly v b.c. o 9,4 % přišel v roce 2008 útlum, což bylo zvláště nepříjemné v odvětvích, které jsou náročné na vědu, výzkum a znalostní ekonomiku a vytvářejí největší objem účetní přidané hodnoty. Postavení jednotlivých sektorů v rámci zpracovatelského průmyslu ilustrují grafy I.1 a I.2. DD 1,8 % DE 3,7 % DC 0,1 % DB 1,6 % DF 4,6 % DG 5,8 % DA 9,2 % DH 6,4 % DN 3,2 % DI 4,3 % DM 17,9 % DJ 14,8 % DL 16,4 % DK 10,1 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.1 Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2008 Analýza struktury ZP podle počtu zaměstnanců ve společnostech ukazuje, že v kategorii s 250 a více zaměstnanci se realizují více než tři pětiny celkových tržeb ZP a účetní přidané hodnoty. Přitom však váha této velikostní kategorie postupně klesá, neboť v ekonomice se stále více prosazují malé a střední podniky. Důležitost velkých společností pro českou ekonomiku přibližuje žebříček CZECH TOP 100 za rok Své prvenství tu obhájila ŠKODA AUTO, a.s., i když její tržby oproti roku 2007 klesly o téměř 10 % na 200,2 mld. Kč. V pořadí podle tržeb si naopak polepšila a.s. ČEZ (tržby 181,6 mld. Kč tj. nárůst o 4,1 %), a.s. RWE Transgas (tržby 108,5 mld. Kč, nárůst o 38,1 %) a agrochemický gigant AGROFERT Holding, a.s. (tržby 101,4 mld. Kč, nárůst o 21,6 %), který ze čtvrté příčky sesadil petrochemický holding UNIPETROL, a.s. (tržby 98,1 mld. Kč, nárůst o 10,9 %). Podobně jako v minulých letech ani tentokrát není žebříček úplný. Chybí zde některé velké obchodní řetězce, ale také významný evropský producent pneumatik a vzdušnic Barum Continental, s r.o. (tržby za rok 2008 firmu řadí na 19. místo). Z žebříčku vývozců v TOP 100 za rok 2008 je patrné, že náš export byl tažen osobní automobily a jasnou jedničkou zůstala a.s. ŠKODA AUTO se 176,1 mld. Kč (pokles o 9,6 % proti 2007), která generovala 6,2 % vývozu celého národního hospodářství. Deset největších exportérů ČR dodalo do zahraničí zboží a služby za 537 mld. korun. Z dalších významných vývozců nutno připomenout Foxconn CZ (montáž počítačů - vývoz za 88,7 mld. Kč), PANASONIC AVC Networks Czech (50,9 mld. Kč), TPCA Czech (automobily - vývoz 49,1 mld. Kč), RWE Transgas (45,7 mld. Kč), MORAVIA Steel (27,9 mld.kč) a AGROFERT HOLDING (27,8 mld. Kč). Ze společností zpracovatelského průmyslu byla v roce 2008 největším zaměstnavatelem ČEZ a.s. ( osob), dále AGROFERT HOLDING ( osob) a na třetím místě figurovala a.s. ŠKODA AUTO ( osob). V žebříčku, který koncem roku 2008 sestavila poradenská firma Ernst and Young podle tržní kapitalizace se mezi prvních tři sta firem světa zařadila, jako jediná ze střední Evropy, elektrárenská 15

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Potravin a tabák. průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický průmysl Gumárenský průmysl Průmysl skla a staveb. hmot Hutnictví a zpracování kovů Výr. kovů a kovoděl. výrobků Výroba strojů a zařízení Výr. kanc. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. rad., televiz. a spoj. zař. Výr. přístr., reg. a aut. techn. Výr. dvoust. motor. vozidel Výr. ost. dopravních zařízení Nábytek a ost. zprac. prům. Zprac. druhotných surovin % % % Graf I.2 Pozice jednotlivých odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2008 společnost ČEZ. Její hodnota byla propočtena na 24,7 mld. USD (v roce 2007 to bylo 44,6 mld. USD). Přesto tento pokles si společnost v globálním pořadí polepšila, když postoupila ze 220. na 208. příčku. V novějším žebříčku The Global 2000, který v dubnu 2009 zveřejnil časopis Forbes, najdeme mezi pětistovkou firem znovu u ČR jako jedinou ČEZ, a.s. a to na 336. místě. Tento žebříček sestavuje Forbes na základě čtyř kritérií, které mají stejnou váhu - tržeb, zisku, výše aktiv a tržní kapitalizace. Konečně v žebříčku největších evropských firem, který zveřejnil koncem května 2009 německý ekonomický deník Handelsblatt, nalezneme tři české společnosti: ČEZ, a.s. (219.místo), UNIPETROL a.s. (354. místo) a Telefónica O2 (491. místo). Druhé pololetí 2008, s ohledem na nástup finanční krize a hospodářské recese, přineslo zpomalení tempa růstu tržeb ve většině významným sektorů ZP. Nejvýrazněji se to projevilo v sektoru DM výroba dopravních prostředků, ale také v některých sektorech, které jsou na něj úzce navázány (zejména sektor DH gumárenský a plastikářský průmysl). Tato situace, v ještě větším rozsahu, pokračuje i v roce Regionální struktura ZP se v posledních letech příliš nemění. Ke změnám dochází, pokud je v některém kraji realizována významná investice. V podílu na tržbách ZP nadále hraje prim Středočeský kraj (podíl na tržbách se blíží 20 %, podíl na účetní PH je 17 %), následuje Moravskoslezský kraj (podíl na tržbách i PH kolem 13 %). Po těchto dvou regionech následují kraje s rozvinutou průmyslovou základnou (Jihomoravský a Ústecký kraj, hl. město Praha). Na konci figurují kraje s nižší populací a méně rozvinutým průmyslem a to kraj Karlovarský (podíl na tržbách méně než 2 %), Olomoucký, Zlínský, Jihočeský a Západočeský kraj a Vysočina. I.3. Hlavní ekonomické ukazatele Vysoký růst cen průmyslových výrobců, který se od ledna 2008 pohyboval nad úrovní 5 %, se v souvislosti s nastupující recesí výrazně zpomalil a v prosinci se již změnil na 0,2% meziroční pokles (první pokles od října 2003). Růst cen u zpracovatelského průmyslu v roce 2008 byl tažen hlavně odvětvími, zabývajícími se zpracováním energetických (ropa) a neenergetických surovin (zejména na bázi kovů). 16

17 Zpracovatelský průmysl I přes tento silně kolísavý vývoj, jak v jednotlivých odvětvích, tak v souhrnném indexu, vykázaly tuzemské výrobní ceny větší stabilitu než ve většině ostatních evropských zemích. V eurozóně a EU-27 se totiž tyto ceny vyvíjely dynamičtěji, více kolísaly a od prvního čtvrtletí 2008 začaly převyšovat hodnoty dosahované v ČR. I.3.1. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik zpracovatelského průmyslu v období nabízejí tabulky I.2 - I.4 a graf I.3. Tabulka I.2 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech (tis. Kč) * DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D meziroční index x 109,4 100,8 Tabulka I.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (tis. Kč) * DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D meziroční index x 110,1 95,7 17

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.4 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) * DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D meziroční index x 102,6 98,7 220 % * Tržby za VV a S ZP Počet zaměstnaných osob ZP Účetní přidaná hodnota ZP Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech Z tabulky I.2 vyplývá, že v roce 2008 vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) proti předchozímu roku pouze o 0,8 %. V roce 2007 byla dynamika růstu daleko vyšší (nárůst o 9,4 %). Počínající hospodářskou recesí a poklesem zahraniční poptávky byly nejvíce postiženy zpracovatelské sektory, kterým se ještě v roce 2007 naopak mimořádně dařilo. Růst tržeb v roce 2008 vykázalo jen šest ze čtrnácti sektorů, z toho nejvyšší nárůst tržeb zaznamenala výroba koksu a rafinérské zpracování ropy (nárůst o 52,8 %). Vysokou dynamiku dosáhl i chemický a farmaceutický průmysl, hlavně díky výrobě primárních plastů a průmyslových hnojiv. Solidní nárůst zaznamenal i elektrotechnický průmysl, kde tržby vzrostly o 5,4 %, především díky zahájení provozu nového závodu firmy Hitachi Home (ploché LCD televizory) a společnosti IPS Alpha Technology ( LCD displeje). Stagnace, a v některých odvětvích pokles tržeb, se v roce 2008 se negativně promítl do vývoje účetní přidané hodnoty (viz tabulka I.3). Ta poklesla oproti roku 2007 o 4,3 % a její růst byl zaznamenán jen ve čtyřech sektorech. Nejvýrazněji to bylo v sektoru DK výroba zařízení a strojů (sektor s nejvyšším růstem cen, zvýšení PH o 8,8 %), v sektoru DA potravinářský a tabákový průmysl (nárůst o 6,8 %), v sektoru DF výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy (nárůst o 2 %) a sektoru DL výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (nárůst o 0,9 %). Většina sektorů naopak vykázala, někdy poměrně citelný, 18

19 Zpracovatelský průmysl pokles účetní přidané hodnoty. Jedná se o sektory: DD dřevozpracující průmysl (pokles o 18,8 %), DB výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (pokles o 14,4 %), DM výroba dopravních prostředků (pokles o 10,7 %) a DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (pokles o 10 %). Negativně nutno hodnotit také výsledek subsekce DG, kde sice tržby výrazně vzrostly, ale objem přidané hodnoty meziročně klesl o 4,7 %. Obecně platí, že na nepříznivý vývoj tohoto ukazatele měly vliv vyšší ceny vstupů (suroviny + energie), na počátku roku pak silná koruna a v jeho průběhu slábnoucí zahraniční i domácí poptávka. Vývoj počtu zaměstnaných osob v letech 2006 až 2008 je uveden v tabulce I.4. Recese se projevila meziročním snížením tohoto ukazatele v roce 2008 o 1,3 % ( osob). Nárůst počtu zaměstnanců vykázalo jen pět odvětví. Z toho nejvyšší sektor DM výroba dopravních prostředků (přírůstek osob), což lze vysvětlit přijímáním lidí do nových automobilek. V ostatních sektorech byly tyto přírůstky nízké a většinou se pohybovaly kolem 1 %. Vývoj zaměstnanosti také ovlivnily nové výrobní kapacity zahraničních investorů v elektrotechnickém průmyslu. Ve zbývajících devíti sektorech se naopak počet zaměstnaných osob snížil. Největší propad vykázal sektor DB výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (pokles o 16,6 % tj. o osob), tedy odvětvích, které jsou trvale v útlumu a jen s velkými obtížemi odolává ostré zahraniční konkurenci, hlavně asijské. Dále to byly sektory DI výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (pokles o 6,4 %, tedy o osob) a DD dřevozpracující průmysl (pokles o 4,9 % tj. o osob). Dopady ekonomické recese a ochlazení české ekonomiky se začaly projevovat na zaměstnanosti v ZP od 2.pololetí 2008, zejména v posledním čtvrtletí. Přitom nejvíce ohroženy byly skupiny zaměstnanců s nízkou kvalifikací a agenturní pracovníci v textilním, oděvním, kožedělném, dřevozpracujícím, gumárenském a sklářském průmyslu a také ve strojírenství. Vývoj v roce 2009 tento trend potvrzuje, protože v souvislosti s pokračující recesí postupně zaniká řada podnikatelských subjektů a roste počet nezaměstnaných. Tabulka I.5 Náklady celkem v b.c. v letech (tis. Kč) * DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D meziroční index x 108,2 100,7 Vývoj celkových nákladů a osobních nákladů v b.c. je uveden v tabulkách I.5 a I.6. Po výrazném vzestupu v úspěšném roce 2007 (+8,8 %) vzrostl ukazatel celkových nákladů v roce 2008 o 0,7 %. Pomalé tempo růstu bylo do značné míry ovlivněno vývojem výkonové spotřeby, která v ZP v roce 2008 klesla o 0,9 p.b., zatímco v roce 2007 se naopak zvýšila o 9 p.b (k dispozici jsou údaje za organizace s 50 a více zaměstnanců). Výsledky v jednotlivých sektorech byly přitom značně diferencované, přičemž nejvýrazněji stouply náklady celkem v sektoru DF výroba koksu, jaderných paliv a rafinérské zpracování ropy (o 20 %). Ve většině dalších sektorů se tento ukazatel meziročně snížil, z toho nejvíce v sektorech DB textilní a oděvní průmysl a DD dřevozpracující průmysl, což souvisí s významným poklesem výkonů v těchto problémových odvětvích. Vývoj osobních nákladů naznačuje, že tempo růstu bylo v roce 2008 o 1 p.b. rychlejší než v roce Nárůst v rozmezí 11 až 13 % zaznamenaly největší zpracovatelské sektory DM, DL, DK a DJ a nárůst o 9 až 10 % sektory DH a DG. Osobní náklady přitom rostly mnohem rychlejším tempem než náklady celkem, 19

20 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU což souvisí zejména s dynamickým růstem mzdových nákladů. Jde o nepříznivý jev, který zhoršuje konkurenceschopnost odvětví. Tabulka I.6 Osobní náklady v b.c. v letech (tis. Kč) * DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN D meziroční index x 108,8 109,9 I.3.2. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě ukazují tabulky I.7 a I.8, jakož i grafy I.4 a I.5. Tabulka I.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč / zaměst.) * DA 599,0 660,4 721,1 DB 306,4 338,6 347,4 DC 195,1 256,5 274,3 DD 447,6 484,7 413,8 DE 618,9 676,4 660,7 DF 1 507, , ,0 DG 1 047, , ,9 DH 638,5 691,9 650,4 DI 746,7 848,7 816,3 DJ 616,2 675,2 607,8 DK 508,6 561,5 603,7 DL 550,3 520,8 525,2 DM 846,1 905,8 773,7 DN 432,2 441,3 444,2 D 609,0 653,3 633,3 meziroční index x 107,3 96,9 20 Z tabulky I.7 lze zjistit, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty se proti roku 2007 zhoršila o téměř 3 p.b. na 633,5 tis. Kč/zam, při poklesu počtu zaměstnanců o 1,3 %. Ke snížení ukazatele došlo celkem v sedmi sektorech, nejvýrazněji v sektoru DM výroba dopravních prostředků (pokles o 14,6 %), z toho ve čtvrtém čtvrtletí 2008 dokonce o 23 %. Značné propady tohoto ukazatele vykázaly také sektory: DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (pokles o 10 %), DH gumárenský

21 Zpracovatelský průmysl Tabulka I.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech % 190 (-) * DA 0,496 0,486 0,490 DB 0,710 0,695 0,793 DC 0,950 0,880 0,925 DD 0,561 0,546 0,701 DE 0,572 0,560 0,632 DF 0,335 0,351 0,356 DG 0,375 0,394 0,450 DH 0,491 0,485 0,573 DI 0,454 0,427 0,501 DJ 0,532 0,512 0,626 DK 0,653 0,640 0,664 DL 0,646 0,660 0,741 DM 0,445 0,449 0,564 DN 0,602 0,641 0,730 D 0,535 0,529 0, * Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Produktivita práce z účetní PH ZP Graf I.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech % D DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN Pozn.: údaje v běžných cenách Graf I.5 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty 21

22 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU a plastikářský průmysl (pokles o 6 %) a DG chemický průmysl (pokles o 5 %). Úroveň tohoto ukazatele je do značné míry dána charakterem produkce. Výrazně nejvyšší hodnotu v roce 2008 vykázal sektor DF koksování a rafinérské zpracování ropy (1601 tis. Kč/zam) a na druhém místě se i přes určitý pokles udržel sektor DG (1001 tis. Kč/zam.). Naopak sektor DM meziročně klesl z druhého na čtvrté místo (774 tis. Kč/zam.), zatímco na třetí místo se posunul sektor DI (816 tis. Kč/zam.). Poslední místo v žebříčku zaujímají vesměs útlumové sektory: DC kožedělný průmysl (274 tis.kč/zam.), DB textilní a oděvní průmysl (347 tis.kč/zam.) a DD dřevozpracující průmysl (414 tis. Kč/ zam - zde ukazatel klesl proti roku 2007 o 14,6 %). Tabulka I.8 charakterizuje podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. Je z ní patrné, že tento podíl v roce 2008 výrazně stoupl (nárůst o 14,7 %), což znamená pokles konkurenceschopnosti ZP. Hodnota ukazatele se zvýšila ve všech čtrnácti sektorech, z toho nejvíce v sektoru, který vytváří vytvářejí nejvyšší objem účetní přidané hodnoty: sektor DM výroba dopravních prostředků (nárůst o 25,6 %) a sektor DJ výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (nárůst o 22,3 %). Přitom ve většině odvětví výrazně vzrostly fixní náklady v relaci k tržbám. I.4. Ukazatele výzkumu a vývoje Celkové vnitřní výdaje na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu ČR za rok 2007 jsou uvedeny v tabulce I.9. V roce 2007 se celkové výdaje na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu snížily oproti roku předchozímu o téměř 7 % na 20,5 mld. Kč. Přes meziroční pokles je však tato částka stále dvakrát vyšší než před deseti léty, kdy se pohybovala v průměru jen kolem 10 až 11. mld. Kč. V roce 2007 putoval největší objem prostředků do odvětví OKEČ 34, zhruba 8,05 mld. Kč tj. o 10 % více než v roce předcházejícím. Z toho na obor OKEČ 34.1 samotná výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) připadlo téměř 6,1 mld. Kč (nárůst o 10 % proti 2006), a na obor OKEČ 34.2 výroba dílů a příslušenství (kromě motocyklů) a jejich motory necelé 2 mld. Kč (nárůst o 9,4 %). Druhé místo podle objemu výdajů obsadilo odvětví OKEČ 29 výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených - necelých 2,8 mld. Kč (nárůst o 16,2 % proti roku 2006), na třetím místě odvětví OKEČ 24 výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken s částkou 1,83 mld. Kč, což je však o 61 % méně než bylo vynaloženo v roce Převážná část prostředků na tyto účely směřovala do vývoje high-tech výrobků. Více než jedna miliarda byla věnována odvětvím OKEČ 31, 33 a 35. V dalších odvětvích se jednalo o podstatně menší finanční objemy. Nejmenší částka směřovala v roce 2007 do odvětví OKEČ 20 zpracování dřeva (5,8 mil. Kč), OKEČ 21 výroba vlákniny a papíru (2,8 mil. Kč) a OKEČ 37 recyklace druhotných surovin (8 mil. Kč). Poslední dostupné údaje ČSÚ ze statistického šetření o technických inovacích naznačují, že intenzita inovací (podíl tržeb inovovaných výrobků na celkových tržbách firem s inovační aktivitou) byla nejvyšší ve velkých firmách (v roce 2005 to bylo 15,5 %), zatímco ve středních podnicích s 50 až 249 zaměstnanci činil podíl 14,4 % a v malých firmách do 49 lidí pouze 10,2 %. V rámci odvětvích byl tento ukazatel nejvyšší v textilním a oděvním průmyslu (29,8 %), kde je to dáno rychle se měnícími módními trendy a ve výrobě dopravních prostředků (25,8 %). Naopak nízký byl tento indikátor v odvětvích dřevozpracujícího, papírenského a polygrafického průmyslu (9 %) a také v průmyslu chemickém (8,9 %). Z údajů EUROSTATu lze zjistit, že v rámci Evropské unie činil v ČR podíl inovačních podniků, (podniky, které v daném období uvedly na trh inovaci produktu či inovaci procesu) v letech 2004 až 2006 cca 35 %. V SRN to bylo 62,6 %, v Belgii 52,2 %, ve Finsku 51,4 %. Z toho lze usuzovat, že za zmíněnými státy v tomto směru značně zaostáváme. Za ČR však v tomto žebříčku skončila například Itálie 34,6 %, Slovensko 24,9 %, Polsko 23 % a většina nových členských států EU, s výjimkou Slovinska (podíl 35,1 %). Příliv zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu ČR se příznivě projevuje ve strukturálních změnách. I nadále se totiž zvyšuje váha odvětví technologicky náročnějších, s vyšší úrovní přidané hodnoty. Meziročně v roce 2008 vzrostla produkce HIGH-TECH o 13,7 %, při růstu podílu na celkové produkci ZP o 1,4 p.b. na 13,6 %. V kategorii MEDIUM HIGH-TECH se výroba meziročně zvýšila o 2,4 % a její podíl na celkové produkci ZP stoupl o 0,3 p.b. na 44 %. Mírně vzrostla i kategorie MEDIUM LOW-TECH (+ 0,7 %), její podíl ale klesl o 0,3 p.b. na 25,2 %. Produkce kategorie LOW-TECH poklesla meziročně nejvýrazněji, a to o 6,2 % a její podíl o 1,5 p.b. na 17,1 %. Nutno přitom mít na zřeteli, že sektor HIGH-TECH je do značné míry založen na dovážených výrobních technologiích a know-how (u zahraničních firem) a má často montážní charakter. 22