Základní škola, Brno, Staňkova 14

Transkript

1 Základní škola, Brno, Staňkova 14 číslo 8 / ročník IV. / leden červen 2009

2 Úvodní slovo Vážení přátelé, čtenářky a čtenáři našeho časopisu Staník! Uplynulý školní rok byl bohatý na různé události a školní akce, nastávající rok bude ve znamení dalších významných změn. Výuka českého jazyka pro cizince jak pro děti z Evropské unie, tak z třetích zemí úspěšně pokračuje a Českou školní inspekcí, která proběhla v naší škole v květnu, byla jazyková příprava žáků-cizinců hodnocena jako nadstandardní. Od MŠMT se nám podařilo získat dotaci ve výši ,- Kč na projekt,,země bez hranic menšiny žijící v ČR. Rozšířená výuka tělesné výchovy se bude nadále realizovat ve sportovních skupinách na prvním stupni, které zaměříme na hokej, krasobruslení či jiný sport. S účinností od dochází ke sloučení základní školy a mateřské školy v jeden právní subjekt, kdy se Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 stává součástí základní školy. Nový název školy zní Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14. Slučování by se nemělo dotknout provozu budovy stávající mateřské školy, kde to děti z hlediska výuky ani zájmové činnosti v žádném případě nepocítí. Změna nastává pouze ve vedení, od září bude přijata nová vedoucí paní učitelka. Nastává doba dovolených a pro děti prázdnin. Ať tuto dobu, na kterou se všichni těšíme, užijeme k načerpání nových sil a energie. Našim vycházejícím žákům přeji úspěšné pokračování v jejich dalším vzdělávání a hodně štěstí do dalšího života. Přeji Vám radostné chvíle strávené v přírodě, mnoho klidu a pohody. Obsah Mgr. Jana Hlaváčková, ředitelka školy Vzdělávací akce... 3 Divadlo Polárka... 3 Podané ruce v naší škole... 3 Výstava: Poznej světové dědictví UNESCO... 3 Jeden svět... 4 Babice nad Svitavou... 4 Projektový den Rej masek... 4 Recitační soutěž... 5 Z dílny malých spisovatelů... 6 Román na pokračování: Pátek 13. Smrtící den... 6 Příběh jednoho štěněte... 7 Mrtvá Láska... 8 Kde všude jsme byli... 8 Lyžařský výcvikový kurz - Jeseníky... 8 Škola v přírodě v Krkonoších... 9 Cesta do historie Škola v přírodě v Buchlovicích Výlet 5. třídy Den otevřených dveří Anketa: Jak se děti těší do školy? Vtipy Kultura Žáci Htv hráli divadlo Školní pěvecký sbor PAPRSEK uzavírá letošní školní rok

3 Vzdělávací akce Divadlo Polárka V průběhu tohoto školního roku navštěvovala naše třída mnoho kulturních akcí. Mezi pravidelné návštěvy patřilo divadlo Polárka, ve kterém jsme zhlédli představení Bitva u Lipan, Lovci mamutů, Vánoční příběh, Jen počkej zajíci, Roztančený svět, Urašima a mořská princezna, Dvacet tisíc mil pod mořem a Viking Vik. Představení byla vtipná, napínavá a krásně zpracovaná. Moc se mi líbila. Iva Heribanová, 4. tř. Podané ruce v naší škole Tato organizace informuje studenty základních škol o nebezpečí drog. Formou obrázkového komiksu popisují pravdivý příběh studenta, který se stal závislým kvůli lásce. Postupem času se začal zapojovat do skupiny drogově závislých studentů, která měla problémy se zákonem kvůli drogám. Když studenti neměli drogy, parta se rozpadla a každý šel svojí cestou. Hlavní postava po rozpadu skupiny ztratila všechny přátele a utápěla se dál v drogách. Kamil, aby získal peníze na drogy, začal nejprve okrádat rodiče, potom začal krást v obchodech. Zkrátka dostal se na scestí. Jeho příběh však nekončí tragicky, protože mu oporou byla jeho matka a kamarád Béďa. Tento příběh byl poučný a každý žák by si měl z tohoto projektu něco odnést, aby se tomu ve svém životě vyvaroval. Martin Bednařík, Lukáš Horňák, David Šlesinger, 9. tř. Výstava: Poznej světové dědictví UNESCO Při vstupu jsme si odložili věci do šatny a postupně jsme se koukali na fotografie, které zobrazovaly nejvýznamnější památky blízkých i nám hodně vzdálených zemí. V paměti nám hodně utkvěly takové země jako Tibet, Chorvatsko, Čína, Švýcarsko, Německo a Slovensko. Celá tato akce nás překvapila kvalitou a krásou barevných fotografií památek, které jsou na seznamu UNESCO. Ze srovnání všeho vyplynulo, že se Česká republika nemá za co stydět. I když naše památky nepatří k těm nejstarším, tak rozhodně patří k těm nejkrásnějším a dobře udržovaným. Někteří z nás oceňují umění fotografů a chtěli by fotit stejně kvalitní a zajímavé objekty. Však posuďte sami a až půjdete po Kobližné, zajděte do vestibulu knihovny. Věříme, že budete mile překvapeni, stejně jako my. Martina Hradilíková, Marie Kocábová, Denisa Zelenková, 9. tř. 3

4 Jeden svět Stejně jako loni jsme i letos v březnu navštívili Festival lidských práv Jeden svět. Zhlédli jsme několik filmů, mezi nimi i dokument Sedm světel o životě Židů za 2. světové války. Poznali jsme, co několik dnes už starých žen zažilo za války a také po ní. Tím, že byly Židovky, byl jejich život tragicky poznamenán. Zrůdnosti páchané na nevinných lidech byly hrozné jak na pohled, tak na poslech. Poté s námi diskutovala paní, která vše zažila, a vyprávěla nám o svých zážitcích. Ty byly otřesné. Její vzpomínky nám umožnily pochopit tehdejší situaci a pocity Židů. Co prožívali, když jim zabíjeli děti, rodiče a jiné příbuzné. Tento festival každoročně pořádá nadace Člověk v tísni s úmyslem seznámit nás mladé s událostmi, které nám jsou vzdálené, nebo o nich zatím moc nevíme. Klára Baková, Nela Konečná, 9. tř. Babice nad Svitavou V pondělí 25. května jsme absolvovali v Babicích nad Svitavou výukový program na téma příroda, jmenoval se Lesní tajemství. Učili jsme se poznávat zvířata a rostliny podle klíčů. Když program skončil, odjeli jsme vlakem zpět do Brna a od školy jsme mohli jít domů. Byl to hezký den. Petr Kos, Jan Šmerda, Jiří Václavek, 7. tř. Projektový den Rej masek Ve středu proběhl na ZŠ Staňkova 14 projektový den nazvaný Rej masek. Samotnému reji v tělocvičně školy předcházela výroba masek v hodinách pracovních činností a pečlivá příprava karnevalových kostýmů. Celý den se od počátku nesl v duchu pohádkových bytostí. Na každém kroku jsme měli možnost potkat víly, čarodějnice, trpaslíky a jiné bytosti. Vyvrcholením dne bylo společné setkání v tělocvičně školy, na kterém se masky společně představovaly, soutěžily a vyzkoušely si country tance pod vedením paní učitelek. Krásných masek byla spousta a vybrat tu nejlepší nebylo jednoduché. Na závěr se porota složená z učitelů shodla na tom, že drobný dárek si zaslouží všechny masky. Ukončit karneval nebylo vůbec snadné, zvláště pro děti, kterým je pohádkový svět tak blízký. Celý projektový den byl podle ohlasů dětí vydařený, a proto připravujeme v blízké době další podobné akce. 4 Učitelé I. stupně

5 Recitační soutěž Ve čtvrtek ke konci vyučování jsme se sešli spolu s našimi kamarády v učebně čtvrté třídy. Jako každý rok se zde konalo školní kolo recitační soutěže. Změřit své síly v uměleckém přednesu si sem přišlo třicet tři soutěžících z prvního až devátého ročníku. Holky a kluci z prvního stupně si vybírali básně především z tvorby Jiřího Žáčka, Františka Hrubína, Karla Jaromíra Erbena, starší žáky zaujaly básně Jaroslava Seiferta, Václava Hraběte, Karla Plíhala, Jiřího Dědečka, Jana Kašpara a dalších. Slyšeli jsme pěknou, ale i výjimečně výbornou interpretaci jejich básní. Mezi soutěžícími jsme si všimli i pěkných výkonů spolužáků, kteří k nám přijeli z Mongolska. Zatím se neumístili na prvních místech, ale vzhledem k jejich snaze a píli se to v příštím roce může stát skutečností. Kdo ví? První tři nejlepší a nejnadanější žáci z každé kategorie byli oceněni diplomem a knihou. Všem se ceny moc líbily. Žáci 8. třídy Výsledky podle kategorií I. kategorie 1. Laura Baloghová 2. Nela Janovská 3. Jan Syka II. kategorie 1. Kamila Šínová 2. Karel Kříž 3. Kateřina Romanová III. kategorie 1. Marek Hurák IV. kategorie 1. Klára Neufeldová 2. Nela Konečná 3. Tomáš Fasura 4. David Horváth PaedDr. Lenka Humpová, učitelka Čj 5

6 Z dílny malých spisovatelů Román na pokračování: Pátek 13. Smrtící den Kapitola 1: Ráno krásný den Chlapec jménem Antonín Vins šel ráno do školy. Na cestě našel papírek napsaný krví. Strčil si papírek do kapsy a šel to ukázat paní učitelce. Paní učitelka řekla, že to bude nějaký žert starších kluků. Na papírku bylo napsáno: Dnes, v pátek 13., bude tvá smrt v hodin. Dnes měli jeho nejoblíbenější předměty: češtinu, výtvarku, tělocvik a přírodovědu. Na oběd bylo jeho nejoblíbenější jídlo smažený sýr. Na pití byl Sprite. Cestou ze školy uviděl narkomany, kteří se ho ptali, jestli nechce jít s nimi. Antonín je dobře znal. Paní učitelka říkala, že jsou zlí a že asi nejspíš umřou. Antonín řekl: Já se s Vámi nebudu bavit a nechte mě být. Narkomani řekli: Těš se na pomstu! a nasedli do pohřebního auta a odjeli. Antonín šel domů a do hod. se učil do školy. Ani tomu nechtěl věřit, co se mu dnes stalo. Jeho rodiče se z práce vrátí hodně pozdě. Kapitola 2: Odpoledne hod. Antonín si hrál do V si vzpomněl na papírek. Přišli kamarádi na návštěvu. Hráli si do 16.00, ale v se ozvala rána. V taky přišel dědeček, sedl si do křesla a usnul. Kluci šli probádat sklep. Šli probádat sklep, protože se odtud ozvala ta velká rána. Za sudem ve sklepě byl půlkruh. Odhrnuli sud a byl tam celý kruh. Antonín si stoupl doprostřed kruhu a vtom se spustil mechanismus a kruh se otevřel. Antonín vstoupil do kruhu a zjistil, že je to tajná chodba. Když vlezli do tajné chodby všichni kluci, kruh se za nimi zavřel. Jeden z kluků měl u sebe mobil. Polekal se a chtěl zavolat. Ale nešlo to, protože neměl žádný signál. Rozhodli se, že půjdou dál. Našli pochodeň, která hořela. Dostali se do velkého labyrintu, bloudili v něm asi dvě hodiny. Ale příšera Knáren uviděla, jak se pohybuje světlo. Knáren šel potichu za svou kořistí. Antonín uslyšel silné kroky. Kluci začali splašeně utíkat a Knáren za nimi běžel. Kluci uviděli oblak prachu a vběhli do něj. Kapitola 3: Zakončení Knáren je nemohl najít, protože kluci byli právě v tom velkém a šedém oblaku prachu. Naštvaně se tedy odplížil do svého doupěte. Kluci si oddechli a jeden z nich se jen tak dotkl zdi. Najednou ostatním zmizel a teleportovalo ho to do Antonínova pokoje. Kluci se na zeď podívali a uviděli nekonečnou, svítící modrou spirálu. Byl to portál. Ten, kterého to teleportovalo pryč, spirálu neviděl, byl k ní totiž otočený zády. Kluci jeden po druhém udělali to stejné prostě hlavně chtěli zmizet z dosahu Knárena. Konečně se všichni setkali v Antonínově pokoji. Najednou se začala třást země. Naštvaný Knáren se pokoušel probít si cestu ze sklepa nahoru a vylézal ven. Kluci si museli poradit sami. Děda v pokoji nebyl šel je hledat ven. Knáren ale nevěděl, že nesnáší slunce. Kluci začali utíkat a Knáren je pronásledoval. Vyběhl ven, a jak se ho dotkly sluneční paprsky, začaly mu rychle ubývat síly, ale jeho konec to ještě nebyl. Zeleného Knárena stojícího vedle keřů si nevšimli projíždějící hasiči ve velkém voze. Narazili do něj a Knáren pod slunečními paprsky byl už úplně vysušený. O kousek dál byli skláři, kteří nesli velkou tabuli skla na výměnu dveří. Sluneční paprsky svítící přes tabuli skla vytvořily obrovskou čočku, přes kterou paprsky spálily Knárena na prach. Kluci si oddechli a byl klid. Přece ale jen na Smrtícím dnu něco bylo boj v podzemí. Nikdy na to nezapomněli. Vilém Svojanovský, žáci 5. tř. 6

7 Příběh jednoho štěněte (napsáno podle skutečné a osobně prožité události) Odvezu ho pryč, už ho mám za ty celé tři měsíce plné zuby! zařvala dáma. Tak malé a už tak otravné, dodala. Malé štěně, které mělo tři měsíce, bylo schované ve sklepě v koutě a bálo se tak, že se klepalo. Dáma řekla manželovi: Jdi ho odvézt, aby ho zastřelili. Manžel jí odpověděl: Tak si ho odvez sama, celé ty tři měsíce jsi ho týrala ty! Jak chceš. Andy, pojď! Andy, tak se jmenuje to štěně, nechtěl jít, protože se bál té dámy. Mimochodem, ta dáma se jmenuje Maria, všichni z malé vesničky, kde bydlí, ji považují za blázna. Tak sakra, Andy, pohni, jdeme! Andy ze samého strachu celý skrčený pomalu šel a bál se tak, že by vám to bylo líto. Maria naložila Andyho do škodovky a jela. Jela na jeden takový menší statek v Újezdě, kde měli tři psy, krávy, kočky, slepice, kachny, a hned, jak tam dojela, řekla: Dobrý den, jsem Marie a chci, abyste zastřelili tohoto psa. Když Andyho pustila z auta ven, všichni začali říkat: Teda ten je roztomilý, proč ho chcete nechat zastřelit? Protože ho mám celé tři měsíce už plné zuby! Statkář se jí zeptal: Jak to? Vám něco dělal? Ne, no, já, no To je jedno, není to vaše věc! No, dobrá, ale proč má samé jizvy a odřeniny na kůži a srst má otrhanou?! pokračoval statkář. No, proto, že no, to je moje věc, jasný? Můžem se konečně dohodnout, jak to udělat? Přece vezmu jen pistoli a zastřelím ho, odpověděl statkář. Jeho žena Pavla však řekla: Počkej, Vojtovi přece sháněli nějakého psa, ale jezevčíka, tak se zeptej, jak je starej a co to je za rasu, kdy má narozeniny a další potřebné věci k tomu. Statkář Jindra se zeptal na všechno a Pavla zatím zavolala Petrovi: No, ahoj, Peťo, my tady máme malého psa, je to křížený jezevčík s černým retrívrem, ale je na odstřel. Tak jestli můžeš, prosím, co nejrychleji přijeď. Petr přijel opravdu velmi rychle a Andy se mu moc líbil. Tak se zeptal Marie, kolik za něj chce. Ona řekla: Deset tisíc, míň ne! A Petr řekl: Bohužel, tolik nemám. Do toho se vložil Jindra: Ale počkat, toho psa jste nám dovezla a dala nám ho do péče, takže je náš a my mu ho dáme zadarmo. Takže nashle! Maria na to: No, dovolte, to je sprosté! No a co! My zase můžeme nahlásit na policii, že jste ho týrala, tak si vyberte. Maria tedy odjela a už se nikdy nevrátila. Petr si vzal Andyho a jel s ním domů. Když přijel domů, čekala na něho jeho žena Lenka a jedna z jeho dcer Míša. Druhá dcera Katka byla na tréninku tancování. Za hodinu a půl se z Andyho stal Rex, čtyřměsíční štěně, narozeniny má 3. října a je to krásný, malý, roztomilý, divoký pes. Když jsem přišla z tréninku, nemohla jsem uvěřit svým očím. Z hrozného pondělního tréninku se stal krásný konec dne. Kateřina Vojtová, 5. tř. 7

8 Mrtvá Láska Než mě zahubíš, uslyšíš můj křik. Budu na tebe řvát, budu se s tebou prát. Pak ze mě udělej mučedníka. Ve chvílích bolesti, nezůstals stát, dveře se zavřely, nechals mě bát. Netvař se, že tě to mrzí, Tvé pózy dávno jsou mi cizí, lžeš a dobře to víš, i ve chvílích, kdy o mně ještě sníš. Zničil jsi mě, a tak jsi to chtěl, dávno jsem zemřela, i když láskou ses chvěl. Nebyls mně nablízku, Když měl jsi být, nic nevíš o srdci, co smutkem začlo tlít. Má láska umřela, nech mě už být, jsi mi už lhostejný a tak to má být. Nela Konečná, 9. tř. Kde všude jsme byli Lyžařský výcvikový kurz Jeseníky Letos jsme konečně s naší třídou jeli na lyžařský výcvikový kurz. Sraz byl v 6.55 na hlavním nádraží. V ten den jsme se už nemohli dočkat, až budeme lyžovat na zasněženém svahu. Jeli jsme vlakem asi tak tři hodiny, až jsme přijeli do zasněžené krajiny. Vystoupili jsme, popadli svá těžká zavazadla a šli jsme se ubytovat do Motorestu Ostružná. Vybaleno jsme měli velmi rychle, takže jsme se mohli hned první den vydat na procházku. Po návratu jsme šli na večeři a poté jsme si užívali osobní volno, ve kterém jsme poslouchali muziku. Každé ráno po výborné snídani jsme vyrazili do terénu. Tam jsme s paní učitelkou Havelkovou šlapali nahoru do svahu. Učili jsme se obloučky, brždění, zatáčení a plužení. 8

9 Postupně jsme se zdokonalovali, až jsme se od tažného lana dostali na pomu na velké sjezdovce. Týden jsme si velmi užili a přivezli jsme si hodně zážitků. Bylo to super a jeli bychom hned znovu. Tak snad zase příští rok? Tomáš Novák, Marek Slavíček, Jan Šmerda, Tetyana Kalynych, Barbora Krajčová, 7. tř. Škola v přírodě v Krkonoších třídě na výletě. 16. března 2009 jsme vyrazili se školou do Krkonoš do Horního Maršova. Nejdřív jsme nevěděli, do čeho jdeme, ale druhý den jsme zjistili, že si budeme povídat o přírodě, o ohrožených zvířatech, a tak podobně. Trvalo to týden a byl to velmi krásný týden. Užili jsme si spoustu zábavy. Například: hráli jsme hru kufr, byli jsme řediteli firmy, šli jsme na Rýchory (hory) a také jsme se podívali pod Sněžku. 20. března jsme vraceli domů, ale moc se nám nechtělo. Moc rád budu vzpomínat, jak jsem byl v šesté Marek Hurák, 6. tř. Náš program PONDĚLÍ: V pondělí jsme přijeli a rozdělili se do pokojů. A pak jsme šli odpoledne ven a hráli různé hry. Poté byla večeře, k večeři byla nedobrá dušená šunka. A jak jsme přišli, tak byl ještě večerní program. Po programu jsme měli volno a pak večerku ve ÚTERÝ: Ráno jsme vstali a šli na snídani, po snídani jsme mohli do bufetu, který tam také byl, a pak jsme měli dopolední program. Pak byl oběd a po obědě byl odpolední klid a po odpoledním klidu jsme šli na hory Rýchory. Já jsem tedy nešla, protože jsem si udělala něco dopoledne s nohou, a tak jsem musela zůstat na ubytovně s paní učitelkou Smilovou. Večer jsme šli na večeři a po večeři jsme měli diskotéku, kterou jsme si sami zorganizovali. A stejně nikdo netancoval, takže se to pak zrušilo a hráli jsme nějaké hry, například Vadí, nevadí atd. STŘEDA: Ve středu jsme ráno vstali, šli se nasnídat a po snídani byl zase bufet a pak jsme měli zase dopolední program a po dopoledním programu jsme šli na oběd a po obědě byl polední klid a po odpoledním klidu jsme šli do Pece pod Sněžkou, kde jsme šli nějakým obřím dolem. Jak jsme došli až ke Sněžce, tedy spíš pod Sněžku, tak jsme se vraceli a já jsem se spíš klouzala, místo toho, abych chodila, protože mi hrozně klouzaly boty. Jak jsme přišli zase do civilizace, tak jsme měli rozchod a mohli si jít něco koupit. ČTVRTEK: Ve čtvrtek jsme se ráno probudili a šli na snídani. Po snídani byl zase odpolední program a po odpoledním programu jsme šli na oběd. Po obědě byl odpolední klid a pak jsme šli na procházku kolem Horního Maršova. Byli jsme po skupinkách a soutěžili o zlaťáky a za ty byla pak odměna. Eliška Kučerová, 6. tř. 9

10 Zážitky Než jsme první den přijeli do Horního Maršova, tak jsme museli několikrát přestupovat. Ale nakonec jsme v pořádku došli k velké škole. Ve škole byla i ubytovna, když jsme už byli uvnitř, provedly nás dvě vedoucí. Paní učitelky nás rozdělily do pokojů. Pokoje byly pojmenovány např.: DEPO, AKVÁRKO, TUNEL, TRUCOVNA, HOTEL HILTON. Pak jsme se sešli v klubovně, kde jsme hráli společenské hry. Pak jsme šli na večeři. Když jsme se vrátili z večeře, tak byl pro nás nachystaný další program. Hned po prvním dni pobytu nám bylo jasné, že program bude opravdu zajímavý. Seznámili jsme se s různými řemesly, mohli jsme si vyzkoušet tkaní na stavu, smaltovali jsme, seznámili jsme se s ruční výrobou a recyklací papíru, měli jsme různé besedy na téma zvířata a jejich ochrana a hráli jsme spoustu zábavných a poučných her. Líbilo se nám tam také proto, že tam byl klid, ticho, příjemní lidé a bylo tam hodně moc legrace. A taky jsme o hodně víc poznali bezva kamarády. Byly tam celkem super výlety a celkem dobře tam vařili. Je skutečně na co vzpomínat. Můžeme jen doufat, že takový výlet nebude poslední. Myslíme si, že to i pomohlo k lepším vztahům ve třídě. Cesta do historie Veronika Zelenková, Brigita Arnoštová, Kristýna Němcová, Martin Kadaňka, 6. tř. Přijeli jsme před hrad Kost a rozpršelo se. Čekali jsme v nějaké budově se suvenýry, dokud nezačala prohlídka. Všichni pozorovali a poslouchali krásnou (sexy) slečnu průvodkyni. Navštívili jsme zbrojnici, mučírnu a kuchyni, která byla kvůli usazeninám z otevřeného ohně nazývaná černou. Mučírna byla nejzajímavější. Dozvěděli jsme se, že se ve středověku používaly tři typy mučení. Ty se třikrát opakovaly, a když se ani po takovém mučení viník nepřiznal, tak byl nevinen. Nejvíce mě zaujalo mučení čarodějnic. Dávali je do klece a na 5 minut je potopili do vody. Když žena přežila, byla to čarodějnice a upálili ji. Pokud se utopila, řekli, že je nevinná a veřejně se jí omluvili. Škola v přírodě v Buchlovicích Petr Kos, Jan Šmerda, Jiří Václavek, 7. tř. Pondělí 25. května 2009 bylo pro většinu žáků z prvního stupně dlouho očekávaným dnem. Vypravili jsme se na školu v přírodě do Buchlovic. Cestou jsme se podívali za zvířátky do ZOO v Hodoníně a po obědě jsme ještě navštívili archeoskanzen v Modré, ve kterém jsme viděli, jak žili dříve naši předci. Z archeoskanzenu jsme dorazili do cílové stanice - rekreačního střediska Dopravák v Buchlovicích. 10

11 Po ubytování nás čekal průzkum okolí a založení deníku, do kterého jsme si nejenom zakládali získané diplomy, ale hlavně jsme si každý den poctivě zaznamenávali prožitá dobrodružství. A zvládli jsme toho za pět dnů opravdu hodně! Zažili jsme: výlety do lesů, stavby domečků, soutěže, krásný zámek v Buchlovicích i hrad Buchlov, sportování, jízdu na koni, ranč Nevada, hledání pokladu, barvení triček, ukázku práce dobrovolných hasičů, karneval s diskotékou, táborák s opékáním špekáčků i se zpěvem, aj. Byla to nezapomenutelná škola v přírodě a už se všichni těšíme na příští rok za dalším dobrodružstvím. Žáci 4. třídy Výlet 5. třídy V úterý 16. června vyrazila naše pátá třída, posílená o zájemce z první a třetí třídy, na školní výlet. Byl nás plný autobus. Naší první zastávkou byl strašidelný zámek Draxmoor v Dolní Rožínce. Čekal nás tu zámek plný strašidel, kostlivců, otevřených hrobů, rakví s umrlci a dalších hrůz. Prohlídku zámku jsme ukončili hororovou jízdou strašidelným výtahem, kdy mnozí z nás u sebe zjistili zárodky klaustrofobie. Součástí programu na Draxmooru bylo zhlédnutí krátkého filmu v kině s použitím trojrozměrných brýlí. S pištěním a výkřiky leknutí jsme uhýbali na nás se řítícím netopýrům a jiným létajícím potvůrkám. Po strašidelných zážitcích jsme se posílili svačinou a popojeli o čtyři kilometry dál, do westernového městečka Šiklův mlýn. Program zde byl velmi pestrý. Na úvod jsme absolvovali soutěžní kvíz. Poté jsme navštívili indiánskou vesnici, v amfiteátru městečka nám byl předveden výcvik koní a ukázka jezdeckého umění a nakonec jsme zhlédli divadelní představení s tématikou divokého západu. Našel se i časový prostor pro osobní volno, které každý strávil podle svého výběru. Ze Šiklova mlýna jsme odjížděli příjemně unaveni a plni nových zážitků. Milada Kailová, třídní učitelka 5. tř. Den otevřených dveří Šestý květen byl dlouho očekávaným dnem pro naše žáky I. stupně. Těšili jsme se na návštěvu malých kamarádů z MŠ Staňkova. Jednotlivé třídy si pro ně připravily krátký program, ve kterém děti předvedly, že škola může být i zábava. 11

12 Žáci 1. třídy s paní učitelkou připravili pro své kamarády krátké pásmo písniček a básniček, zahráli dětem pohádku Boudo, budko, zatančili country tanec Rufus. Děti si mohly za doprovodu kytary zazpívat písničky Mravenečkova ukolébavka a Rodné údolí. Po vstupu do 2. třídy čekaly na děti z MŠ pracovní dílny, ve kterých si děti vyrobily drobné věci pro sebe i pro své kamarády. Na krátký okamžik se děti proměnily ve stavitele lodí, malíře a zahradníky. Ve 3. třídě čekalo na děti Putování se zvířátky. Nejprve si společně se školáky zazpívaly písničku z Včelích medvídků a pak plnily jednotlivé úkoly o zvířátkách. Přeletěly letadlem do Afriky, kde pozorovaly a poznávaly exotická zvířata, na barevných rybičkách v rybníku poznávaly barvičky, vyrobily si papírovou myšičku ve tvaru kornoutku, skládaly jednoduché puzzle. Nakonec dostaly do kornoutku sladkou odměnu. Od žáků 4. třídy si děti poslechly české i anglické písničky Vesluj, vesluj, loďku svou a Starý Mc Donald, poznávaly zvířátka, naučily se taneček o berušce, vyslechly báseň O brněnském krokodýlovi, rozpovídaly se o pohádkových bytostech a pohádkách. Za pěknou práci dostaly odměnu od Ferdy Mravence. Nejstarší žáci 1. stupně rádi sportují, a proto si připravili sportovní soutěže. Děti si zahrály kuželky, vyzkoušely si střelbu molitanovým míčkem na koš, přenášení pingpongového míčku na pálce, házení kroužků do obruče a slalom floorbalovou hokejkou mezi kužely. Několik děvčat z 5. třídy navíc dostalo důležitý úkol, rozdělily si malé děti do pěti skupinek a staly se jejich průvodkyněmi po třídách. Společně prožité dopoledne malých i větších dětí se povedlo a malí školáčci odcházeli z naší školy s úsměvem a s dárečky. Společné hry jsme si s malými předškoláčky zopakovali i na Den dětí. Učitelé I. stupně Školní pěvecký sbor Paprsek pozval malé předškoláky a rodiče na odpolední muzikálový koktejl. Děti ze sboru I. stupně zahrály pohádku,,perníková chaloupka. Dětem se zatajil dech, když se objevila Ježibaba, ale nakonec jak to v pohádkách bývá vše dobře dopadlo. 2. sbor rozehrál,,scénu zpěvem, scénkami i tancem. Všichni obdivovali výkon sólistky sboru Nely Konečné (9. tř.). Domů jsme si odnášeli dobrou náladu z příjemně prožitého odpoledne. Mgr. Ivana Kašparová, vedoucí pěveckého sboru 12

13 Anketa: Jak se děti těší do školy? Ptaly jsme se dětí ze školky Staňkova 14. Devět z nich nám odpovědělo, a teď se dozvíte, jak Mirek Brinza: Jak se těšíš do školy? Hodně. Raději do školy. Chceš být chytrý nebo hloupý? Být chytrý. Do jaké školy půjdeš? Půjdu na Staňkovu. Kuba Pernica: Jak se těšíš do školy? Moc. Ne, chci do školy. Chceš být chytrý nebo hloupý? Chtěl bych být chytrý. Na jakou školu půjdeš? Nevím, ale na Staňkovu ne. Míša Kučera: Jak se těšíš do školy? Moc se těším. Školka je dobrá, ale škola je lepší. Chceš být chytrý ne hloupý? Chytrý, to je lepší než hloupý. Kam půjdeš na školu? Někam do Jezikovic. Darina Stojková: Jak se těšíš do školy? Těším se, až půjdu za Jessicou (Jessica Stojková je její starší sestra, navštěvuje ZŠ Staňkova 14 pozn. redakce). Ne, chci za Jessicou. Sandra Šojatová: Jak se těšíš do školy? Moc. Ne, chci být s Romanou Stojkovou. Filip Janda: Jak se těšíš do školy? No, moc se netěším, chci zůstat tady. Ano, chtěl bych, ale nemůžu. Pavel Lazar: Jak se těšíš do školy? Jo, těším se moc. Ne, chtěl bych se učit. 13

14 Terezka Kladňáková: Jak se těšíš do školy? Moc, hlavně až budu ve třídě. No, chci zkusit spíš tu školu. Johanka: Jak se těšíš do školy? Moc se těším. Ne, chci odejít se Sandrou. Připravily: Sára Ciancimino a Katka Vojtová, 5. tř. Vtipy O Chucku Norisovi Fotbalový tým, ve kterém hrál Chuck Norris, vyhrál dvakrát v jednom zápase. Chuck Norris dokáže rychleji sedět než ty běžet. Chuck Norris dojel na konec kruhového objezdu. Chuck Norris dokáže chlastat v non-stopu až do zavíračky. Chuck Norris hrál šachy bílými figurkami a vyhrál černými. Jaký je rozdíl mezi padáním z 1. patra a z 10. patra? 1. patro: bum ááááááá 10. patro: ááááááááá bum Petr Kos, Jan Šmerda, Jiří Václavek, 7. tř. Kluk se ptá paní:,,kde je ulice naproti?" Paní odpoví:,,tam." A on:,,když půjdu tam, tak mi řeknou, že mám jít nazpátek. Barbora Krajčová, 7. tř. 14

15 Kultura Žáci Htv-hudebně taneční výchovy hráli divadlo Naučit se kultivovanému projevu, pohybové kultuře, orientaci v prostoru, schopnosti naučit se dlouhé pasáže, práci v týmu, učit se improvizovat a v neposlední řadě získávat zdravou suverenitu, schopnost předstoupit před veřejnost, něco předvést a navíc se dobře bavit - to je smyslem našeho výukového programu. Když se k tomu docela přirozeně rozvíjí jakési pouto přátelství všech zúčastněných, je to radost. Pustili jsme se do nelehkého úkolu nastudovat divadelní hru Past na myši od A. Christie. Kdo tuto hru viděl v podání profesionálních herců, jistě mi dá za pravdu, že to nebylo jednoduché. Tvůrčí dílna na výrobu dekorací rozjela svou činnost a herci amatéři se pustili do studia. Některé docela poklidné zkoušky střídaly hodně bouřlivé s chutí jít od toho, nadšení střídala nespokojenost, když práce vázla, ale naštěstí převládl nesporný talent některých členů a pečlivá příprava. Premiéra se tedy nemusela odehrát jen za zavřenými dveřmi, nýbrž v pátek se Past na myši odehrála před diváky z řad rodičů a kamarádů v tělocvičně školy. Po 1. jednání bylo jasné, že herci své party dohrají dobře. Nebyly znát žádné rozpaky ani tréma, ti na jevišti i my v publiku jsme se skutečně bavili. Že je příjemné zažít aplaus, pocítili herci žáci na vlastní kůži. Molly hlavní roli skvěle odehrála velmi nadaná Nela Konečná (9. tř.), suverénní výkon podala Denisa Čonková (7. tř.) v roli Gilesse, temperamentní Sára Ciancimino (5. tř.) všechny okouzlila svým projevem a nesporným talentem v roli paní Boylové, skvěle si vedl a všechny v publiku bavil Kryštof Wran v podání Veroniky Klevetové (8. tř.), graciézně a tajemně působil Paravicinni v podání Katky Vojtové (5. tř.). Patří jí obdiv, protože za 3 dny zvládla tuto roli, kterou jsme museli na poslední chvíli přeobsadit. Casevelovou si s chutí zahrála Brigita Arnoštová (6. tř.), v roli seržanta Throthera vraha vystoupil Telmen Tsevelnyam (7. tř.) a roli skutečného detektiva - Metcalfa si zahrál Kryštof Malinka (9. tř.). Pro mne vyučující Htv je největší odměnou: A co budeme hrát příště, já už se strašně těším. Teď ovšem na chvíli zavíráme bránu školy, abychom si užili léta a volných chvil. Mgr. Ivana Kašparová, učitelka Htv Školní pěvecký sbor PAPRSEK uzavírá letošní školní rok Léto nám krásně dýchá na záda, dozrávají třešně, sezóna jahod je v plném proudu a právě tento čas předznamenává závěr školního roku a bilancování, co se povedlo a v čem zůstaly rezervy. PAPRSEK má za sebou úspěšný rok s řadou vystoupení od vánočních, jarní u příležitosti Dne matek a sloučení ZŠ a MŠ, po letní v červnu jsme na závěr školního roku vystoupili v penzionu pro seniory v Brně Medlánkách a Starém Lískovci. 15

16 Někteří členové 2. sboru se budou loučit se základkou a vydají se na další cestu za vzděláním a blíže dospělosti. S nostalgií se vždy loučíme, protože nás spojuje nejen práce a mnoho hodin navíc, ale také pouto přátelství, na které se ani po letech nezapomíná. A tak doufám, že hvězdičky jako Nela Konečná nebo Simona Draweová si cestu k našemu sboru najdou i ze své střední školy. Právě Nela patří k nejvýraznějším talentům s krásným tvárným hlasem a širokým rozsahem. Když se s talentem pojí hluboký zájem o hudbu a pilná vytrvalá práce, je to ideální kombinace zaručeně vedoucí k budoucímu úspěchu. Její osobitost nemůže zůstat bez povšimnutí. Krásné léto všem a v září na shledanou. Mgr. Ivana Kašparová, vedoucí pěveckého sboru Školní časopis, 8. číslo, leden červen, školní rok 2008/2009. Vychází příležitostně, uzávěrka k poslednímu dni předchozího měsíce. Vydává zdarma Základní škola, Brno, Staňkova 14 pro vnitřní potřebu školy. Redakce a grafická úprava: Mgr. Kateřina Damková, Mgr. Vendula Smilová, žáci ZŠ. Toto číslo neprošlo jazykovou úpravou. Schválila: Mgr. Jana Hlaváčková. Počet výtisků: 250. Vychází casopis.stanik@seznam.cz 16