číslo 134 strana 2 časopis Základní školy Jižní IV., ročník 20

Transkript

1

2 číslo 134 strana 2 časopis Základní školy Jižní IV., ročník 20 vychází poměrně nepravidelně, ale vytrvale, tentokrát Redakce: T. Bečvářová (6.P), K. Hudečková (5.U), D. Hudek (7.M), M. Koudelka (6.S), J. Přerovská (7.M), M. Přerovská (5.T), J. Rychlý (6.P), N. Stejskalová (5.U), R. Verner (7.N), K. Zavřelová (6.R). Met. vedení: p.uč. B. Zezulová Graf. úprava: J. Červenka OBSAH: Slovo šéfa... 2 Školní parlament... 2 K čemu je dobrý teodolit... 3 Literární soutěž... 3 Zrcadlová kaple... 3 Dělá víc, než musí Martina a mazlíčci... 6 Ibisové a ZOO... 7 pí. uč. Zajícová Dvacet dní v Americe Výlety školní družiny Po babiččiných stopách Zahradní slavnost Na návštěvě u lemurů Giganti Muzikál H I Studovali jsme v Oxfordu Andulčí ŠvP ŠvP Tygři a Štiky Mamuti na Točníku KMD Letecké muzeum Technické muzeum Perličky z Jižní Pidifrk a Óbrfrk T-ball x4 - vyhlášení A přichází čas zklidnění. Praha se vylidní, jedeme za sluncem, mořem, za kamarády, příbuznými, na tábory a soustředění, za poznáním, na chatu nebo se jen tak válet. Ať jste, kde jste, ať děláte, co děláte odpočiňte si, naberte nové síly. Těšte se na změny jako na výzvy k překonání sama sebe, na nové kamarády, na střední školu. Nebuďte otrávení ještě dřív, než poznáte nové, zbytečně se neobávejte, určitě si dokážete poradit. Známe Vás, k tomu Vás v naší škole vedeme. Držím Vám palce! Těšte se na novou skluzavku, novou učebnu jazyků, novu interaktivní tabuli, novou učebnu informatiky Ale teď vysvědčení je na cestě a vy pak HURÁ NA PRÁZDNINY! Mgr. et Bc. Daniel Kaiser ředitel ZŠ Jižní - Zahradní slavnost přes nepřízeň počasí proběhla úspěšně; natáčela u nás i ČT vysílání na ČT 1 v pořadu Z metropole ve 12 h - přednostní volba volitelných předmětů je za dva žolíky, takže kdo si je ušetřil, má výhodu - ve středu vyrazí členové parlamentu do zoo, abychom využili volné lístky, které jsme jako sponzoři dostali. Při té příležitosti zkontrolujeme našeho chráněnce lemura katu. Když nebudete moci jít, včas to oznamte, aby mohl jít náhradník (i neparlamentář) - v příštím školním roce budeme mít ve škole dvě učebny informatiky, na zahradě přibude klouzačka a pod hnízdem bude nainstalována guma - na počátku nového školního roku nás čeká opět výjezd parlamentu, nebude to však na Pařez číslo 134 strana 2

3 číslo 134 strana 3 Ve dnech 13. a 14. května jsem se zúčastnila soutěžního soustředění zeměpisné olympiády. Soustředění bylo místo celostátního kola zeměpisné olympiády, které se v kategoriích A a B nekoná a bylo určené těm, kteří se v krajském kole umístili nejlépe. První den jsme měli vypracovat test všeobecných znalostí. Ten byl docela těžký. Potom jsme šli kreslit panoramatický náčrtek. Chvíli potom, co jsme začali, začalo strašně pršet a foukat, tak jsme se šli schovat. Když trochu přestalo pršet, šli jsme s pomocí teodolitu vyměřovat vzdálenost a azimut bodů, které jsme pak večer vynášeli na papír a vytvořili tak malý plánek. Po práci s teodolitem jsme dostali mapu nejbližšího okolí, ve které jsme vybarvovali podle funkčního využití ploch jednou barvou lesy, jinou louky, jinou obytné plochy atd. Večer jsme dovybarvili mapy a vynášeli na papír body vyměřené teodolitem. Pak nám majitel penzionu, ve kterém jsme bydleli, vyprávěl o své cestě do Keni. Druhý den jsme se podívali po pozemcích penzionu a navštívili muzeum s velkou sbírkou lišajů. Následovalo vyhodnocení celého soustředění a pak odjezd domů. Soustředění se mi líbilo. Bavila mě práce s teodolitem a vybarvování mapy. Povídání o Keni bylo také zajímavé. J. Přerovská 7.M Od února 2014 se konal 3. ročník literární soutěže pro mládež a studenty z Prahy a okolí, pořádaný občanským sdružením AartBotič o. s. Této soutěže se zúčastnili i žáci naší školy vybraní ve školním kole, kteří zpracovávali texty na téma Klíč ke štěstí. Vítězná místa a zvláštní ocenění obdrželi tito žáci: Na 2. místě v I. kategorii próza se umístil Dominik Absolon (5. U), zvláštní cenu členů poroty Heleny Bendové a Slávky Takáčové získali Dominik Kundrát (6. S), který se umístil na 1. místě v kategorii poezie, a Jan Kadlec (5. U) umístěný na 2. místě ve stejné kategorii, dále se ve II. kategorii próza umístil na 1. místě Antonín Tuček (7. M) a ve II. kategorii poezie obhájil 2. místo Petr Hrubín (6. S) a 3. místo Jakub Hanák (6. S), kteří také obdrželi zvláštní cenu zmíněných členů poroty. Všem těmto výhercům gratulujeme! Ve středu 11. června jsem hrála na koncertě ZUŠ Dunická v Zrcadlové kapli Klementina. Je to krásný prostor, hrávají tam i opravdoví muzikanti. Kaple byla krásně vyzdobená. Na všech stěnách jsme mohli vidět řadu krásných zrcadel, po nichž jako po hlavní výzdobě dostala kaple své jméno. V kapli byly dvoje varhany a jedno klavírní křídlo. V půl šesté večer začal koncert. Mnoho lidí asi u vchodu odradila cedule svatba, nevstupovat. Na koncert se samozřejmě mohlo. Hrála jsem asi osmá Vzpomínku na Plzeň od Bedřicha Smetany. Měla jsem trochu trému, sice jsem si za těch pět let trochu zvykla, ale Klementinum je něco jiného než hudebka. Asi jsem to zahrála dobře, protože mi publikum dlouho tleskalo (na pódium jsem šla ještě jednou). Na klavír se mi hrálo dobře. Koncert byl hezký. A všem se povedl. Bylo zajímavé zahrát si někde jinde než v hudebce. Takové akce by se měly konat častěji. J. Přerovská 7.M číslo 134 strana 3

4 číslo 134 strana 4 dělá víc a dělá rád, prý je dobrý kamarád, málokdy se nudí, ostatní neprudí. Tak kdo je to letos? Vybírat je čím dál těžší. Proč? Protože už někteří byli nominováni vícekrát a třídě přijde divné uvádět stále stejné jméno nebo zazní argumenty: vždyť je to jeho/ její koníček a nedělá to pro ostatní, nedosáhl/a těchto úspěchů pod hlavičkou školy, takže nejde takové zásluhy započítávat, jak máme změřit zhodnotit kamarádství, vstřícnost, učit se je vlastně povinnost. Tak kdo byl navržen letos? Ema Beňová 4. V hraje T-ball a v něm dobrá, hraje za Eagles, vyhráli i MČR Pomáhá dětem i v softbalu a basebalu. Je chytrá, všestranně nadaná a na všechny moc hodná. Ondřej Karnet 6. S už osm let chodí do Skauta, kde se naučil spoustu dobrých věcí, díky kterým pomáhá ostatním kamarádům. Šest let dělá judo a také chodí na florbalový kroužek. Ondrovým nejoblíbenějším předmětem je matematika, baví ho přírodopis a zeměpis. Vyhrál tento rok češtinářskou olympiádu, přestože je dyslektik. Nina Malečková 3. C je velmi kamarádská, pomáhá ostatním dětem a je s ní legrace. Velice dobře se učí a ráda čte. Veronika Kocnárová 1. J má moc hezký vztah k přírodě, tráví v ní hodně času. Dobrovolně se stará o čistotu svého okolí. Sbírá odpadky (což nemusí ) okolo rybníka a i v rybníce Hamr a v Trojmezí. V zimě dává ptáčkům zrní a lůj. Anna Teubnerová 5. Š závodně se věnuje jachtingu (psali jsme o ní v loňském ročníku Kiwi magazínu v č. 127). Soutěžila dokonce i na mistrovství Evropy. Nikol Junková 8. L - věnuje se sólovému zpěvu, hraje v divadelním souboru, ráda sportuje. Ve škole se aktivně zapojuje do různých akcí, ochotně pomáhá druhým. A doma se stará o psa. Ján Pavel Dudra 6. P je přátelský, je dobrý kamarád. Rád pomůže někomu, kdo to potřebuje. Věnuje se atletice. Viktoria Linhartová 1. I je kamarádská, milá, spravedlivá. Baví ji tančit se svou taneční skupinou vyhrála mistrovství Prahy, zvítězili na mistrovství Čech a postoupili tak na mistrovství republiky. Barbora Machová 3. Č od čtyř let chodí na hodiny baletu při Státní opeře Praha. Asi jednou měsíčně vystupuje v představeních Kouzelná flétna, Othello nebo Rusalka. Od pěti let hraje na klavír. Ve škole chodí na kroužek keramiky. Je milá a oblíbená. Amálie Hradečná 4. Ž hraje čtyři a půl roku na klavír, úterky tráví na rybách, dvakrát týdně má navíc ještě angličtinu a víkend co víkend je na golfu. Naší škole získala ocenění ve výtvarné soutěži. Dobře se učí a ve třídě je oblíbená. Eliška Polláková 3. B již pět let se věnuje moderní gymnastice; trénuje pětkrát týdně. Mezi její největší úspěchy patří třetí místo na mistrovství ČR ve společných skladbách. Eliščiným letošním cílem je nominace na mistrovství ČR ve své kategorii v jednotlivcích. Eliška je příjemná a ochotná. Dorota Tučková 5. Š chodí do Dismanova rozhlasového dětského souboru (DRDS), a to už pět let; hraje v Divadle v Dlouhé a v divadle Minor. Ráda recituje postoupila na recitační přehlídku Dětská scéna. Věnuje se ještě výtvarce a hraje na klavír. Filip Koběrský 3. A je dobrý kamarád. Všem rád pomáhá a dělá to velmi nenápadně, že si toho ani nevšimnete. Nad nikým neláme hůl, snaží se přesvědčit i zlobily. Slabšího se vždy zastane. Ve volném čase hraje na piano a rád sportuje. A kdo zvítězil? Nejvíce hlasů dostala číslo 134 strana 4

5 číslo 134 strana 5 Martina Šimánková 7. N ráda dělá atletiku, dobře sportuje. Nejraději jezdí na koních samozřejmě že se o ně stará. Také cvičí se svou fenkou Iggy agility (to je skákání přes překážky, slalom ). Je kamarádská, vtipná, hodná. Každému ráda pomůže. Martině k vítězství v anketě blahopřejeme a jsme přesvědčeni, že jste vybrali dobře. redakce Martina se za naši školu zúčastnila slavnostního vyhodnocení ankety Dělá víc, než musí ve středu na radnici Prahy 4 v Táborské ulici. Ve škole jsme se jí zeptali: Martino, bylas překvapená, že jsi v naší škole anketu vyhrála, nebo jsi to už tušila? Byla jsem překvapená. Potěšilo Tě to? No, nevěděla jsem, co mě čeká.. byla jsem ráda. Jaké místo jsi v anketě Prahy 4 Dělá víc, než musí, obsadila? Pořadí se nestanovuje, všichni byli na stejném místě. Styděla ses na vyhodnocení jít? No, trošku jo. Jaké byly Tvoje pocity na místě při vyhlášení? Měla jsem trošku strach, že mě pes nebude poslouchat. Pak už to bylo v pořádku. Byla jsem ráda. A proč byl se mnou pes? Pořadatelé mě oslovili. Jeden kluk si měl vzít s sebou kolo, já jsem uvedla, že dělám se psem agility, tak jsme předváděli kousky Iggy skákal i přes moderátora. Byla jsi na slavnostním vyhlášení vítězů ankety sama? Ne, doprovodili mě mamka, táta, ségra a pan ředitel Kaiser. A samozřejmě..iggy. Dostala jsi na radnici nějaké upomínkové předměty nebo dárky? Dostala jsem tablet a pamětní list. Martino, děkujeme za rozhovor i za to, že jsi aktivní a kamarádská. redakce číslo 134 strana 5

6 číslo 134 strana 6 Letos se někteří žáci sedmých tříd zúčastnili soutěže Domácí mazlíčci, kterou pořádá Základní umělecká škola Kladno. Téma II. ročníku bylo - HRAJEME SI S MAZLÍČKY. Obeslali jsme soutěž kresbami i fotografiemi. Při příležitosti Mezinárodního dne domácích mazlíčků byla na vernisáži v Galerii Kladno oceněna i Martina Šimánková ze 7. N. Za svoje fotografie získala čestné uznání a odvezla si z Kladna i věcné ceny od sponzorů akce. E. Medlíková uč. číslo 134 strana 6

7 číslo 134 strana 7 Gratuluji ke skvělému výsledku, který vašemu týmu zajišťuje hodnost Zlatý strážce pralesa! Mgr. František Tymr Jsme rádi, že jsme se do soutěže zapojili. Děkujeme všem, kteří pomohli nejen nám, ale hlavně gorilám. Podařilo se nám nasbírat 130 nepotřebných mobilních přístrojů. Tyto telefony v sobě totiž mají koltan, rudu obsahující niob a tantal, která se těží v centrální Africe na místech, kde žijí gorily. Koltan se ovšem dá také recyklovat a znovu použít při výrobě nových mobilních telefonů. 1. I - Ibisové V soutěži nás čekalo několik stanovišť, na kterých jsme museli zodpovědět nejrůznější dotazy z oblasti požární ochrany, silničního provozu, ale i zdravovědy. A takto se nám dařilo: Děkujeme Vám za účast v celostátní hře Staň se záchranářem. Gratulujeme, všem Vámi registrovaným třídám se podařilo splnit podmínky hry a získali jste tak možnost zúčastnit se Dne s Alíkem v ZOO Praha se vstupným za 1 Kč. tým Alík.cz 1. I - Ibisové číslo 134 strana 7

8 číslo 134 strana 8 Z paní učitelky Václavy Zajícové, která přišla v letošním školním roce na naši školu, určitě vyzařuje spousta energie. Zároveň působí vyrovnaně. Věnovala se sportovní střelbě a při ní bylo třeba se v pravý moment soustředit a neplašit se. Paní učitelka se často usmívá, někdy jemně, jindy se směje na plné kolo. Však to prvňáčci Ibisové znají. My jsme paní učitelku chtěli trochu potrápit dotěrnými otázkami. Nedala se. A ukázala, že má smysl pro humor. Jak jste se dostala na naši školu? Školu jsem znala již dříve. Po 18 letech učení na jedné základní škole jsem potřebovala kolem sebe lidi rovné, kterým budu moct důvěřovat a kteří svou práci budou vykonávat s nadšením. Věděla jsem, že je tu fajn kolektiv učitelů a vstřícné vedení. Tak jsem to prubla a vyšlo to. Nebylo to pro mě lehké rozhodnutí, jelikož jsem srdcařka, navíc jsem opouštěla svá robátka ve třetí třídě, ale najednou nebylo vyhnutí. Myslím, že jsem zde našla klid a pochopení, což je důležité pro mou další práci s dětmi. Jak dlouho už učíte? Učila jste někdy na druhém stupni? Učím (já už to ani nepočítám ) Tuším, že jsem loni překročila dvacítku. Na druhém stupni jsem pouze několikrát suplovala. Které předměty nejraději učíte? Měla jste ten předmět ráda ve škole? Jaké předměty jste měla nejraději, když jste Vy chodila do školy? Nedá se říct, že bych upřednostňovala nějaký předmět. Každý předmět je svým způsobem zajímavý. Takže ráda učím vše (tedy kromě angličtiny). Jak vidím, vzhledem k další otázce budu muset jednomu dát přece jen přednost... Tak tedy na první místo řadím český jazyk. Ve škole jsem měla ráda úplně všechny předměty. Asi jsem měla štěstí na bezvadné učitele, kteří mě pro svůj předmět dokázali nadchnout. Máte nějaké sourozence? Jste nejstarší nebo nejmladší? Mám dva sourozence (bratra a sestru), jsem nejstarší. Jaký jste spolu měli vztah, žalovali jste na sebe? Měli jsme se rádi, vážně. Občas jsme se sice škorpili, ale to je přece normální. Někdy jsem je mívala na starost a tím jsem je asi štvala. I sem tam nějaké to žalování tedy proběhlo, ale vzpomínám na to s úsměvem. Muselo to být. Jinak jsme se ale měli rádi. Bratr byl pro mě vždycky můj malý bráška, který potřebuje pomoct, sestra pro něho zase malá sestřička, kterou musí chránit. Máme se rádi a pomáháme si podnes. Jsem ráda, že je mám. Máte rodinu? Ano. Mám dva dospělé syny a jednoho manžela. Jak přišli rodiče na Vaše křestní jméno? Zdědilo je některé z dětí? Křestní jméno mám po mamince a ta zas po svém tatínkovi. Maminka sice chtěla holčičku Kateřinu, ale když jí můj tatínek oznámil, že dcerunce stejně bude říkat Vendulko, tak ustoupila od svého vybraného jména. Mám dva kluky, ale ani jeden se Václav nejmenuje. Jak jste se jmenovala za svobodna, polepšila jste si příjmením? To jsou ale pěkně záludné otázky. Za svobodna jsem se jmenovala Janďourková, takže posun k lepšímu tu možná je. Zajíci umí dobře běhat. Jak jste na tom s během? Zajíci jsou opravdu vynikající běžci. Sama jsem se o tom přesvědčila u mé rodinné mužské přesilovky ). Kdyby otázka zněla: Jak jste na tom byla s během?, pak bych odpověděla VÝBORNĚ. I v běhu jsem totiž reprezentovala školu, seděly mi delší tratě (a to jsem ještě neměla své současné příjmení číslo 134 strana 8

9 číslo 134 strana 9 ). Teď už na běhání moc času nezbývá a léta člověk nezastaví. Navíc nedávná zlomenina kotníku taky vykonala své. Občas se tedy aspoň zapojím do nějaké pěkné bojovky, ale spíš se to smrsklo jen na dobíhání ranního autobusu. Sportujete ráda? V kolika letech jste začala sportovat? I když už dnes neběhám, tak se snažím na sport nezanevřít. Odpověď tedy zní ANO. Sportovat jsem začala na základní škole (v osmi?), což je pro většinu sportů už pozdě, ale u atletiky, střelby, branných sportů a volejbalu to naštěstí nevadilo. Když jsme se ptali na vztah učitelů ke sportu, prozradila jste, že jste se zabývala sportovní střelbou. Jak jste se ke střelbě dostala? Ke střelbě jsem se dostala díky rodičům, kteří byli zároveň i trenéry, což sice přinášelo výsledky, ale mnohdy také vypjaté situace. Dopředu upozorňuji, že to nebyla střelba, jakou provozuje Kateřina Emmons. Jakých úspěchů jste ve střelbě dosáhla? Střelba ze vzduchové pušky a malorážky byla součástí branných závodů, kde jsem jako členka družstva několikrát zvítězila v národním finále (dál už se nepostupovalo). Stříleli také Vaši sourozenci? Dělali také nějaký sport? Ano, i moji sourozenci stříleli a také dosáhli na ty nejvyšší stupínky. Fakt byli a jsou dobří. Kromě střelby se také věnovali ještě jiným sportům. Cvičila jste někdy na spartakiádě? Víte, že jsem nějak s touto otázkou počítala? Cvičila a dokonce ráda. Jednou jako mladší žákyně, podruhé jsem cvičila jako dorostenka. Jaká je Vaše oblíbená hudba? Nejraději mám country, ale cizí mi není ani pop rock, pop, dokonce ani lidová hudba. Hrajete/ hrála jste na nějaký hudební nástroj? Na kytaru hraji od deseti let. Na škole jsem musela povinně hrát na flétnu, na housle (ty jsem bohužel ihned po ukončení školy uklidila a už nevyndala) a později i na klavír. Zkoušela jsem hrát i na mandolínu, kterou jsem dostala ke svým dvacátým narozeninám. Tehdy jsem však neměla dostatek trpělivosti, což mě dnes mrzí. Máte ráda diskotéky? Diskotéky nemusím. Mám ráda country bály nebo klasické plesy. Jakou značku mobilu máte? Umíte si bez něj představit život? Mám Nokii. Domnívám se, že bych se bez něho obešla. Stejně ho pořád někde hledám. Jaký je Váš vztah ke zvířatům, máte nebo měla jste nějaké zvíře? Zvířata zbožňuju už od útlého dětství. Dříve jsme doma mívali psy. Později jsem i já sama měla pejsky (nevím, zda o vlčácích se dá říct pejsek ). Vždy to byli zatoulaní chudáci, kterým jsem se snažila vytvořit nový domov. Kdysi jsme pro své malé děti s manželem pořídili nejprve rybičky, pak křečky a nakonec morčata. Na psa už pak nedošlo. A na závěr: Máte ráda budíka? Budíka nesnáším. Ale kdo z nás ho má rád. Děkuji za některé obzvlášť vypečené otázky. A my děkujeme za vyčerpávající odpovědi. redakce číslo 134 strana 9

10 číslo 134 strana den aneb z deníku Kateřiny Zdeňkové ze 6. S Vyjíždíme v devět a jedeme se podívat na podkovu řeky Colorado. Potom jedeme do Antelope Canyon. To je prasklina v zemi uvnitř vymletá vodou, větrem a pískem. Teď jedeme do Glen Canyonu, ve kterém je jezero a přehrada Powelhake. A nyní nakoupit a na ubytování. Kdo chtěl, tak šel na mexickou večeři. 12. den Vyjíždíme opět v osm a jedeme do Bryce Canyon. Krásné pískovcové útvary jeden útvar byl ve tvaru královny. Všude kolem běhali chipmunci a lítali ptáci. Když jsme si prošli Canyon, tak jsme jeli na steak. 13. den Vyjíždíme v sedm a jedeme do Grand Canyonu. Po dvou a tři čtvrtě hodiny jsme dojeli do Canyonu a kdo chtěl, mohl se proletět helikoptérou nad Canyonem. Po vrtulníku jsme jeli nad historickou silnicí sixtysix, po které jsme jeli na hotel Stratosféra, což je hotel a zároveň rozhledna na Las Vegas. Pro neubytované byl vstupní poplatek 15 dolarů na rozdíl od ubytovaných. Na rozhledně byly tři atrakce. Na první jste si sedli do bobu a jeli jste na ramenu asi dva metry dlouhém přes rozhlednu a pak zase zpět. Druhá, že jste si sedli na sedátko a točili se nad městem. A ta třetí, ta bývá i na poutích, sedli jste si na židli a vystřelí vás na ramenu do výšky a volným pádem padáte zase dolů. 14. den Grand Canyon Vstáváme v osm a začínáme balit. V devět vyjíždíme do Zionu. Vjíždíme do jednu míli dlouhého mostu, který vede do oázy Zion. Když jsme tam došli, sedli jsme si na kámen a pozorovali chipmunky, jak tam běhají z místa na místo. Chvilku jsme si tam pobyli a potom jeli na další místo oá- číslo 134 strana 10

11 číslo 134 strana 11 zy, kde jsme zaparkovali auta a jeli jsme autobusem k vodopádům, které jsou na jaře velmi nebezpečné. Vracíme se zpět nakoupit a na ubytování. 15. den Ráno před odjezdem jsme šli na americkou snídani. V 9.30 vyjíždíme k nápisu Las Vegas. Po vyfocení jsme zbytek prvního půldne strávili nakupováním oblečení. Po nákupech a krátkém odpočinku jsme se šli zahřát do vířivky. 16. den V osm vyjíždíme z Las Vegas a jedeme do Death Valley. Po dvou a půl hodinách jsme dorazili na nejnižší bod na západní polokouli 35,5 m. n. m. Pak jsme jeli na horu jménem malířova paleta, protože tam byla červená, zelená, bílá, zlatá, hnědá a černá. A teď jsme jeli na Devil s golf course (Ďáblovo golfové hřiště). Ze začátku to vypadalo jako zorané pole, ale když jsme přijeli blíž, tak jsme zjistili, že je to sůl smíchaná s horninou. Poté jsme jeli nakoupit a na ubytování. 17. den Vyjíždíme v osm a jedeme se podívat na největší druh stromu na světě sekvoj obrovskou do N. P. sequoia. Po třech hodinách jsme dorazili k hlavní bráně parku. Teď nás čekají hrozné serpentýny až nahoru, kde sekvoje rostou. Po dlouhé cestě nahoru jsme zaparkovali auto a šli se projít po parku. Po krásné prohlídce parku jsme při západu slunce jeli nakoupit. 18. den Dnes jedeme do N.P. Yosemite. V parku stavíme hned u první vyhlídky, abychom si vyfotili Half Dome. Po vyfocení jedeme ke krásné řece na piknik. Po dobrém obědě jedeme k horolezecké hoře El Captain v naději, že vodopád, který tam bývá, nebude vyschlý, ale smůla. Jdeme se projít k vodopádu a vodopád nikde. Alespoň že pohled na tu horu stál za to. 19. den Vyjíždíme v sedm a jedeme do Universal Studios. Je poslední den našeho pobytu, tak si ho musíme pořádně užít. Přijíždíme do zábavního parku Universal a jedeme se projet vláčkem po hangárech a po domech speciálně postavených na natáčení filmů. Po krásné projížďce jsme vyzkoušeli všechny atrakce, které tam byly. Dalo by se říct, že jsme vyzkoušeli všechny horské dráhy. Pořádně jsme si tento den užili a teď už 20. den letíme 12 hodin do Londýna a dvě hodiny do Prahy. číslo 134 strana 11

12 číslo 134 strana Návštěva ŠD v Botanické zahradě na Slupi Děti z 1. I dlouho mluvily o tom, že by se chtěly podívat na nějakou výstavu kaktusů. A tak jsme se společně s 1. CH vydali do botanické zahrady. Hned na začátku prohlídky tropického skleníku se k velké dětské radosti naparovali krásní papoušci kakadu. Kolem jezírka s cizokrajnými rybami včetně asi metrového sumce jsme se postupně dostali k vytouženým kaktusům. Úspěch měly samozřejmě ty největší. Protože nám počasí celkem přálo, prošli jsme si i venkovní zahradu a také geopark, kde si mohly děti prohlédnout i zkamenělé pravěké živočichy. Na závěr si většina malých návštěvníků zahrady koupila a odnesla domů na památku a pro radost nějaký ten malý kaktusek a dokonce i několik masožravých rostlinek. Všichni byli spokojení, přestože nás nakonec dohnal i menší jarní deštík. vych. Eva Cvrčková, 1.I Velikonoční dílna ve třídě 2.D probíhala ve třídě 2. D velikonoční dílna. Vyráběla se slepička z juty jako zápich a proutěný košík s aranžovací hmotou, do které se zapichovaly sušené rostliny, sisal, peří a další jarní ozdoby. Dětem se práce moc a moc povedla. Musím je pochválit. vych. Petra Liegerová, 2.D Měli jsme velikonoční dílničku. Bylo to super. Zapichovali jsme do aranžovací hmoty sušené rostliny. Elena Důrasová, 2.D Dne jsme měli velikonoční dílnu. Vyráběli jsme košík se sušenými květy, slepičkou a kuřátkem. Moc a moc se mi to líbilo. Ema Humplíková, 2.D Výstava motýlů V úterý jsme se vydali do Botanické zahrady ve Tróji na výstavu motýlů. Navštívili jsme skleník Fata Morgana, kde nás prováděla milá paní průvodkyně a vše nám vysvětlila a ukázala. Z nádherných motýlů jsme byli nadšeni! Poletovali všude kolem nás a byli krásně barevní. Viděli jsme i jejich " krmítka " s rozmačkaným ovocem. Všem se nám to moc líbilo!! vych. Lucie Effová, 2.G a vych.lukáš Frisch, 2.F Bylo to bezva, chci tam jít znova! Magdalena Effová 2. G Krásní motýli, líbil se mi hlavně ten tyrkysový. Ester Salingerová 2. G Mineralia jsme šli do muzea kamenů, nerostů a drahokamů Mineralia v centru Prahy. Výstava, jeskyně a hlavně 4D kino bylo naprosto fantastické!! Vše jsme zakončili nákupem - vůbec jsme si nemohli z tak široké nabídky vybrat-:)) vych. Lucie Effová, 2.G číslo 134 strana 12

13 číslo 134 strana 13 My šesťáci jsme si dali s panem učitelem Fialkou sraz na Hlavním nádraží brzy ráno v sobotu Potom jsme jeli asi dvě hodiny vlakem do Ratibořic. Vydali jsme se za Babičkou Boženy Němcové a vlastně taky za Barunkou. V Ratibořicích jsme navštívili Barunčinu školu. Tam jsme se seznámili s tím, jak se učilo v dřívějších dobách. Pak jsme pokračovali do mlýna. Ve mlýně jsme viděli mlýnské kolo a byt mlynáře. Potom jsme se šli podívat na mandl a tam byly různé přístroje na zpracování látky. Absolvovali jsme naučnou stezku o Babičce. Celý výlet jsme si libově užili. J. Švejda, M. Lavička 6.R číslo 134 strana 13

14 číslo 134 strana 14 Ve čtvrtek se jako každý rok konala na školní zahradě (i v sálku) Zahradní slavnost. Bohužel (jako minulý rok) pršelo. V sálku probíhala spíše divadelní představení a na zahradě (na pódiu) spíš tance. Já jsem se třídou hrála divadlo v sálku. Myslím, že se nám to docela povedlo. Na zahradě jsme si jistě kromě dívání se na představení mohli ukovat u kováře ozdobu, koupit zmrzlinu, byl tam i stánek s balonky, mohli jsme si koupit hru Spořilov, vyfotit se postavičkou ZŠ Jižní apod. Myslím, že se slavnost vydařila, ale byla by podařenější, kdyby nepršelo. M. Přerovská 5.T Ve čtvrtek jsem přišla do školy v 16 hod. a fotila jsem fotky do Kiwi, za deset min. 6 jsme měli sraz ve třídě a čekali jsme na to, až na naše vystoupení přijde čas. Vystoupení se nám moc povedlo. Pak jsem si šla dát klobásu a koukala jsem se na vystoupení 9. tříd. Vystoupení se jim taky moc a moc povedlo T. Bečvářová 6. P číslo 134 strana 14

15 číslo 134 strana 15 Školní parlament vyrazil zkontrolovat, jak se daří lemuru katovi, kterého naše škola sponzoruje. Daří se mu skvěle, má krásný výběh a nepřipadá si jako ve vězení. Přebývá společně s ostatními lemury na ostrůvku, aby nemohl utéct. Dne se v ZOO sešlo velké množství žákovských skupin také z naší školy (první a druhé třídy), které sbíraly mobily s Alíkem a tím podpořily další rozvoj ZOO. Vřele doporučujeme navštívit rozhlednu, novou cestu Zakázanku, jeskyni kryt, velemlokárium a vůbec celou ZOO, je to tam parádní. Tak ať se lemurovi daří a i dalším zvířatům, které kdokoliv z naší školy sponzoruje (například 8. K klokana). redakce Ve středu 9. dubna měly sedmé třídy projekt Giganti. Jeli jsme na Výstaviště Holešovice, kde byla vystavena vycpaná zvířata z doby ledové. Ke každému zvířeti tam byly napsány zajímavé informace. Dostali jsme pracovní listy, které jsme ve dvojicích vypracovávali. Když už jsme měli pracovní listy vyplněné, mohli jsme jít do zrcadlového labyrintária (bludiště). Projekt se mi líbil a hlavně labyrintárium, do kterého jsem šel asi 20x. D. Hudek 7.M Na Výstavišti bylo prý dvacet modelů zvířat z doby ledové, ale já jsem jich našla asi šestnáct. Ve dvojicích jsme vypracovávali pracovní listy ohledně vystavených zvířat. Měli jsme třeba zjistit, jestli je na výstavě nějaké zvíře, které se nemohlo potkat s žádným jiným vystaveným zvířetem. Když jsme listy vypracovali, mohli jsme jít do labyrintária. Byly to dva labyrinty se zrcadly (všude kolem sebe vidíte sebe). Také tam bylo několik hlavolamů. V labyrintech jsme hráli na babu, takže člověk každou chvíli do někoho naboural. Když jsme odcházeli, tak se všem z toho labyrintu točila hlava. Výstava se mi ale líbila. Modely byly v životní velikosti, takže jsme si mohli představit, jak to v době ledové vypadalo. Dozvěděli jsme se, že doba ledová nebylo období, kdy byl všude led, ale období, kdy bylo všude asi o C méně. J. Přerovská, 7.M Dne se 5.U vydala na muzikál Lezu lezu po žebříku. Když jsme se všichni posadili na svá místa, tak muzikál za chvilku začal. Začalo to tím, že Klárka (hlavní postava) přišla zezadu ze dveří a říkala různé kroky (např. 2 sloní, 5 slepičích, 3 žabí a 1 čapí). Klárčin tatínek totiž pracuje v ZOO. Klárka má moc ráda zvířata. Zpívali tam pak různé písničky o zvířatech. Mně se ten muzikál moc nelíbil, myslím si, že je spíš pro malé děti. K. Hudečková 5.U číslo 134 strana 15

16 číslo 134 strana 16 Na co nezapomenu při vzpomínce na ZŠ Jižní? Žáci Co se mi vybaví, když si vzpomenu na žákyni-žáka? Třídní učitel David Adámek Na skvělý kolektiv a zábavu. tichá voda břehy mele Martin Baykov Ondřej Běhounek Michal Brožek Na sejf, co nám ukazoval pan ředitel v první třídě. Na školu v přírodě v 7. třídě na Vápence. Nezapomenu na krásné kytky a paní vrátnou Jalovcovou. jak prožít prázdniny v nemocnici ztracený talent házené a humoru fotbalista Miley Cyrus u vrátnice Eliška Dutková Nezapomenu na učitele a žáky. šermování při mluvení Barbora Hlaváčková Marek Hrubý Markéta Janková Daniela Kotrčová Michal Krupík Mně se vybaví lidi, které jsem poznala, všichni byli fajn - jak spolužáci, tak i učitelé. Všechny ty třídní akce a hlášky. I když některé dny byly nezdařené, mnohem více bylo zdařilých. Na dobré kamarády, zážitky a zábavu. Nezapomenu na učitele, kteří mě učili. Na lidi, které jsem zde potkala, a na super prostředí, kde jsem se mohla učit. Nezapomenu na náš kolektiv. Mám naši třídu moc ráda, i když jsou v ní i idioti, dětinský, náchylný na všechno možný ale všechny je miluju! Nejlepší bylo, když jsme vyhráli v házené a nezapomenu na ochotný a hodný učitele. spolehlivá kamarádka tichý a citlivý návštěvník školy cílevědomá slečna, co na sobě umí pracovat vnímavá umělkyně, co umí přeprat pro spravedlnost i kluka praktický chlap, co umí nabídnout pomoc jiným Adriana Kubecová Kryštof Kubíček Vybaví se mi pěkné vzpomínky jak na kamarády, tak na učitele. I když jsem tu moc času nestrávila, tak mi tato škola bude asi chybět. Nezapomenu na paní Jalovcovu a pana Hyttycha a razítka pozdních příchodů. dospělá golfistka skateboardista s největší dírou v uchu stojící frontu u bufetu Karel Kuhn Skvělí učitelé, krásná budova i zahrada. vtipný prdicí plájboj Martin Kůla Eliška Lorencová Vasyl Lyshak Nezapomenu na lidi, co jsem tu potkal a vzpomínky. Na předtančení 9. ročníku. Nezapomenu na nejlepší kámoše, na poznávání češtiny, nádherný přestávky, kytky a taky na nejlepší přátele: pana školníka Hyttycha a paní vrátnou Jalovcovou. Taky třídní učitel (ředitel) mi vždycky pomáhal. skrytý rozumný kluk, který dovede vést hovor vnímavá k přírodě, zvířatům a jezdectví hlas jak ze studny od obětavého a silného východního Slovana číslo 134 strana 16

17 číslo 134 strana 17 Tomáš Mika Jan Musil David Nejezchleba David Noas David Pavličko Max Sladký Libuše Součková Michael Škoda Tereza Veselá Aneta Vítková Na dobré kamarády a super partu a zábavu ve třídě. Líbí se mi tato škola, je docela luxusní. Prožil jsem spoustu úspěchů, ale i nedostatků. Nezapomenu na naše předtančení na zahradní slavnosti. Školní zahradní slavnost, i když jsem tam netancoval. Určitě nezapomenu na naši třídu, určitě na pana ředitele. A taky na spolužáky a ostatní učitele. Nezapomenu, jak jsme si hráli fotbal na hřišti, jak mě pan učitel Pokorný nenechal hrát florbal, protože jsem měl půjčené boty a nezapomenu na paní učitelky Adamcovou, Nejtkovou a pana ředitele. Na naši skvělou třídu a zážitky s ní. Taky na různé atrakce se školou a světe div se, i na nějaké učitele bych si vzpomněla Na zahradní slavnost a na zkoušení tance s naší třídou. Nezapomenu na všechny zážitky se třídou. Je tu skvělý kolektiv a bude se mi stýskat. Na zajímavou výuku chemie a přírodopisu. vtipná jednotka lenosti bludný Holanďan sportující rohlík majitel šancí, které snad bude využívat později pomocný vychovatel svých sourozenců velký hravý sen bloudící hlavou pohoda, úsměv a to vše bez přezůvek souboj protikladů: zodpovědný kluk v kožichu s červenou hlavou přerod housenky v motýla sluníčko, co nám občas zasvítilo číslo 134 strana 17

18 číslo 134 strana 18 Myslím si, že je asi zbytečné popisovat každý rok, jak byl skvělý, ale určitě za zmínku stojí to, jaké pro nás byly poslední roky na škole. Ne asi každý si umí představit, kolik zábavy může být i s učiteli. Stejně asi jako my, si každý představoval, jaká to bude nuda a jen dodělat poslední rok nebo roky a vypadnout, ale možná už jste to sami zažili nebo teprve zažijete, že se můžete bavit ve škole. Ano, známky vždy byla velká obtíž a to asi u všech až na pár výjimek všichni víme, o koho jde, ale když se na to tak podívám, tak každý učitel měl i své světlé chvilky a když ty světlé chvilky byly na výletu, dalo se to zvládnout, například lyžáky do Rakouska byly vždy pecka a to už od sedmé třídy a jiné jako je například Anglie nebo Itálie. Akorát doufám, že nastávající deváťáci budou mít stejné vztahy jako my a užijí si ten poslední rok s učiteli stejně jako my a navštíví se svojí třídní učitelkou stejně krásná místa, jako jsou Dačice, kde Mrs. Adamc vyrůstala. číslo 134 strana 18

19 číslo 134 strana 19 budou moci jednou říct žáci z letošních osmiček a devítek. A ostatním klesne brada, tedy, to je něco to jste museli být hodně dobří nebo docela bohatí nebo oboje! V letošním školním roce měl již tradiční zájezd do Anglie základnu právě v Oxfordu. Naši nejstarší žáci vyjeli do Velké Británie ve dnech května Doprovázely je paní učitelky Adamcová, Johanová a Rousová. Všechno a všichni byli podle nich úžasní. Zajímalo nás, jak to vidí žáci. Vybrali jsme si malou skupinku z nich (snad se jejich zážitky od těch druhých nezpovídaných tolik neliší). Co říkáte na trajekt? Cestou tam jsme jeli starým trajektem bylo to špatné, ale výhodou bylo, že tam bylo málo lidí. Cestou zpět byl super nový trajekt, ale přeplněný. Jízda trajektem byla v pohodě. Moc fajn, obzvlášť když jsme jeli v noci, tudíž jsme nic neviděli, ale má to něco do sebe, když člověk cítí, jak se s ním ta loď houpe. Foukalo tam. Dobrý, ze začátku trochu nevolnost, ale jinak super. Motala se mi hlava. Mně se cesta trajektem moc líbila, a to protože jsem trajektem plula poprvé. Většině spolužáků bylo špatně, ale mě to bavilo a špatně mi nebylo. Jaké byly vaše hostitelské rodiny? Bydleli jsme v takovém malinkatém domečku se zahradou s takovou asi 45 letou černoškou a jejími dvěma syny. Spolu s námi tam byly ještě tři Němky. Ze začátku byla rodina skvělá, po čase jsme se ne vždy shodli a dům byl krásný. Byly jsme s Karen spokojené. Byli to Indové; jejich dům byl nasáklý vůní kari. Neuměli vařit a všude byla špína a plíseň. S námi bydleli i dva Asiaté a tři Němky. Koupelna byla stále obsazena. Byli to Indové, moc nemluvili, tudíž z rodiny jsem si toho moc neodnesl. Všude byla plíseň. Dobrá, ale málo komunikace. Bydleli v malém bytě a měli 5letého syna. Vařili výborně. Máma bílá, táta černý, dítě šedé - rodina byla dobrá, ale svačiny byly moc malé. Jinak super. Rodina byla velmi příjemná, velice pěkně nás uvítali. Bydleli jsme v malém rodinném domečku, kde žila matka a její 4 děti. Velice pěkně se o nás starali přes celý pobyt. Jaká byla škola, co výuka a učitelé? Kursy angličtiny probíhaly na oxfordské radnici se třemi učiteli. Radnice byla historická. Byla to vlastně radnice, krásné vybavení a fajn učitelé. Ale občas to bylo úmorné. Škola byla zajímavá, jinak než anglicky jsme si s učiteli nerozuměli. Všichni ti učitelé byli velmi příjemní. Učení bylo zábavné, dobré bylo, že vyučování trvalo jen tři hodiny. S učiteli se dalo velice dobře domluvit, neboť byli chápaví. Dobře jsem si pohovořil. Už jenom místnost, kde jsme se učili, byla příjemná. číslo 134 strana 19

20 číslo 134 strana 20 Učitelé byli tři a střídali se. Ti dva muži byli sympatičtí, ale ta Angličanka byla hrozná. Bavily mě tam hodiny angličtiny. Naučila jsem se tam nové věci a jsem opravdu spokojená. Měli jsme tři skupiny, tři učitele, kteří se každou hodinu střídali. Přišlo mi, že jsem jim při příjezdu rozuměla lépe, než když jsme odjížděli. Škola v Anglii byla docela dobrá. Na konci pobytu jsme dostali diplomy. Jak se vám líbil Oxford? Jak na vás působil? Oxford byl velmi krásné město. Mně se tam hlavně líbily autobusy, kterých tam jezdily mraky. Příjemné malé městečko s fajn lidmi. Oxford mi nepřipadal moc zajímavý, neboť tam nebylo nic zajímavého, žádná památka. Všechno bylo uklizené a upravené. Rušná doprava. Nejvíce se mi líbily babičky a zrzci. Oxford je pěkné civilizované město. Raději bych žil tam než v ČR. Měli úžasný taxíky. Byl menší, než jsem čekal a představoval jsem si jej hezčí. Oxford se mi líbil víc než Londýn, protože není tak velký a je to krásné město. Jak vám chutnalo anglické jídlo, co jste měli možnost poznat? V rodině jsme dostávali italská jídla, protože je paní ráda vařila, ale nikdy jsem neochutnal fish and chips. Jinak italská jídla byla výborná. Anglické jídlo jsem tam neměl, jen indická. Mají tam také hnusné octové chipsy. V rodině nám vařili to samé, co v Česku. Například lasagne nebo těstoviny se zeleninou. A v Anglii mají hodně brambůrků; měli zvláštní příchuť ocet chutnalo to jen pár lidem. Nejvíce toho zkonzumoval žák z 9.I. V Anglii bylo hodně Mc Donalds, KFC a další fastfoody. Žádné anglické jídlo jsem neměl. Drahé! Ale chutné! Jídlo měli skoro úplně normální jako u nás. Vím, že jejich specialita je fish and chips to jsem také měla. Bylo to celkem dobré, jinak jsme měli špagety atd. Jaké jste měli počasí? Pravé anglické? Počasí jsme měli skvělé, pro Anglii netypické. Slunečné až na dvě menší přeháňky. Počasí se nám na zájezdě velmi podařilo, protože v Anglii většinou prší a nám pršelo asi jen dvakrát, když jsme byli venku, jinak jsme vždy byli v autobuse. První den špatné a zbytek týdne super. Podle mých zdrojů bylo lepší než v té době u nás. číslo 134 strana 20

21 číslo 134 strana 21 Co se vám vybaví, když se řekne Anglie, Londýn? Co na vás zapůsobilo? Moc se mi líbil Stonehenge, i když jsem si myslela, že se můžeme podívat i blíž, ale nemohli jsme. Big Ben, Velký kolotoč (London Eye) a další. Autobusy, budky (telefonní); mně se Anglie velmi líbí, co se týče těchto zvyků a věcí, které my neznáme. Stonehenge byl fajn, Buckingham palace byl moc pěkný a Oxford university taky super. London Eye, Big Ben, Trafalgar Square a různá další místa. Určitě bych chtěl se do Londýna vrátit. První, co se mi vybaví, je asi Big Ben a hned potom London Eye, na které byla strašná fronta, a tak tam stejně nikdo nešel. Autobusy, vojáci, řeka, Londýnské oko. Všude měli uklizeno, v parcích ani jeden exkrement lepší než u nás. Oxford i Londýn jsem si představoval zajímavější. Nejvíce mě zaujal Stradford a jeho úzké uličky a další vesničky. Zajímavý byl i Stonehenge. Jak zájezd hodnotíte? Byl úžasný, skvělá zkušenost. Velmi povedený zájezd. Jel bych znovu. Šlo to. Líbilo se mi tam. Zájezd byl zkažený ubytováním u té strašlivé rodiny. Zájezd byl skvělý a líbilo se mi všecko!! Vše! Se vším jsem spokojen. Celý tento zájezd byl výborný. Zájezd do Anglie hodnotili, na naše otázky odpovídali: H. Hotová, J. Votava, M. Míka, J. Lavička z 8.K a T. M. Nguyen, N. Junková, D. Absolon, J. Hudeček, M. Vojta z 8.L Všem za odpovědi moc děkujeme. redakce číslo 134 strana 21

22 číslo 134 strana 22 Podhradí u Ledče nad Sázavou Vyjeli jsme do Podhradí u Ledče nad Sázavou. Malebná krajina byla místem pro děj knížky Jaroslava Foglara Hoši od Bobří řeky. Proto i my jsme zde lovili celý týden bobříky. Opravdu jsme si to všichni moc užili. Absolvovali jsme výlety na kuličkovou dráhu, na Český Šternberk, do Sluneční zátoky a další. Jezdili jsme vláčkem. V areálu jsme si zahráli spoustu her a soutěží. Už na nás dýchlo léto. Co ale bylo nejdůležitější? Ukázalo se, že jsme prima parta, že si spolu užíváme a je nám dobře při tanci i při práci. Katka Lázničková a Andulky Lovení bobříků Bobřík míření Bobřík obratnosti Bobřík vytrvalosti Bobřík květin Bobřík hladu Bobřík záchrany Bobřík zručnosti Bobřík dobrých činů Bobřík mlčení Zvláštností bude získání 10. Bobříka ušlechtilosti. K jeho získání je třeba plnit tyto zásady: být dobrým přítelem nepoužívat hrubých a neslušných slov být ochotný a zdvořilý ke všem být prospěšný a pracovitý být ochráncem slabších, umět správně využít svůj volný čas V sobotu po snídani jsme hráli hru s tabulkami. Hodně se u ní běhá, hodně jsme se zapotili. Po obědě (byl guláš) jsme šli na výlet do Ledče nad Sázavou. Trochu jsem se bála. Byli jsme na vysoké věži, bylo tam třeba 150 schodů. Cestou zpátky jsme hodně zmokli. Rozbily se dvě pláštěnky. Vlakem jsme jeli do chatek. Neděle Ráno mě zase vzbudil můj budíček Ama, protože jí moc nejde šeptání. Pak jsme se učili. Šli jsme s paní vychovatelkou hrát různá pexesa, jako třeba živé nebo zvukové. V pondělí 19. května. Ráno jsme šli na snídani a potom hráli housenku. K obědu jsme měli knedlíky se žampionovou omáčkou. Potom jsme jeli do Zruče nad Sázavou. Tam jsme byli na super hřišti. Úterý Probudila jsem se chvilku před tím, než nás přišla vzbudit paní vychovatelka. Pak byla snídaně a šli jsme se do učebny učit. A potom následovalo to nejlepší, a to jsou hry. Hráli jsme živé pexeso a potom hru na psy. Prolejzali jsme totiž psím tunelem. Pak jsme jeli do Stvořidel a ušli jsme 8 km. Chtělo se mi hrozně na záchod, ale naštěstí sem to stihla do chatky. Přitom jsme plnili bobříka vytrvalosti. K večeři jsme měli šunkofleky. Potom jsme šli do učebny. A to nejlepší na konec: spaní Šli jsme do Stvořidel, a to je nejhezčí část řeky. Při zpáteční cestě jsme přestoupili na vláček motoráček, kde byl moc hodný průvodčí a když byl tunel, tak úplně zhasl. číslo 134 strana 22

23 číslo 134 strana 23 Středa 21. května hned po snídani jsme vyrazili na celodenní výlet do Šternberka. Byli jsme na prohlídce hradu a hladomorny. Pak jsme šli k soše svatého Prokopa a u sochy svatého Vendelína stavěli domečky pro skřítky. Domů jsme se vrátili na večeři. Potom půjdeme na táborák a pak už chrrrrrrrrrrrrrrrrr pssssssssssssssssssssss. BYLO TO PŘEKRÁSNĚ BRILANTNÍ. Věděl jsem, že to bude tak hezký, protože čteme ve škole Hochy od Bobří řeky. Zpátky na vlak jsme museli projít celou Ledeč. Bylo asi 25 stupňů! Čtvrtek Dnes ráno jsem spal a vzbudila mě paní učitelka. Po snídani tady teď píšu do deníčku. Dopoledne bude olympiáda. Po obědě půjdeme do Sluneční zátoky. Závěr dne bude pyžamová disko a balení a tím končí tenhle deník. z deníků Andulek: Laury Popkové, Filipa Koběrského, Báry Hrubé, Elišky Zlámané, Víti Lamoše a Emmy Parks. číslo 134 strana 23

24 číslo 134 strana května byly třídy 5. T a 5. Š na škole v přírodě na Vápence. Po celou školu v přírodě jsme hráli hru Pevnost Vápenka. Šest kmenů, každý měl vlastní erb a mapu, s vyznačením cesty do pevnosti. Za soutěže a hry kmeny dostávaly papírové dlaždice, které si lepily na mapu. Na konci pobytu měl vyhrát ten kmen, který se dlaždicemi dostal až k pevnosti. Nikdo se tam ale nedostal. Pořadí tedy bylo určeno podle počtu dlaždic. Náš kmen byl kmenem Sněžáků, kteří pocházeli z hory Sněžka. Obsadili jsme třetí místo. Také jsme byli na několika výletech. Šli jsme do Horního Maršova, do hospody Lysečinská bouda a několikrát jsme byli i v Polsku. Pobyt se mi moc líbil, protože tu byla hezká krajina, hezké ubytování a dobře tu vařili. M. Přerovská 5.T V pátek jsme měli sraz v 15:45 na Hlavním nádraží. Jeli jsme vlakem. Od nádraží to bylo cca 6 km na Točník, z toho 2 km do kopce. Nesla jsem velký a hlavně těžký batoh. Bohužel začalo pršet, a tak jsme zmokli - byli jsme mokří až na kost. V pátek jsme si rozdělili, na jakém experimentu budeme dělat; spala jsem v katovně. V sobotu to všechno začalo, v 10 hodin začali chodit návštěvníci. Já jsem byla chvíli v bráně a kontrolovala jsem vstupenky. Všem jsem říkala: Dobrý den, vítejte na hradě Točníku. Zde můžete vidět kromě starobylého hradu také pravěké dny. Můžete vidět, jak se pravěký člověk živil, šatil a jak vyráběl zbraně. Potom jsem šla mlít mouku (byla jsem na experimentu vaření). Dala jsem na kámen pár zrnek a rozdrtila jsem je. Na sobě jsem měla praoděv. Toto jsem dělala 5 hodin v sobotu a 4 hodiny v neděli. A jak jsem se takové akci dostala? Chodím do oddílu experimentální archeologie Mamuti. Teď hledáme nové členy. V červenci je 3 týdenní tábor. Více na T. Bečvářová 6. P číslo 134 strana 24

25 číslo 134 strana 25 Během tohoto školního roku navštívili členové Klubu mladých diváků (KMD) 4 představení. Hon na jednorožce v divadle Minor, Věštkyně, vraždy a jasnovidci v divadle Rokoko, Sen čarovné noci divadle ABC a Tanec pralesa v Městské knihovně. V anketě u členů KMD, což jsou zájemci z 8. a 9. ročníků, zvítězilo představení vytvořené na motivy hry W. Shakespeara Sen čarovné noci. Chceš se stát příští rok také členem Klubu mladého diváka? Je to jednoduché! Stačí se u mne v září přihlásit. A cena? 430,- Kč za 4 představení! Těším se na společně strávené kulturní chvilky! Více na Za KMD Jana Adamcová Dne jsem navštívil Letecké muzeum ve Kbelích. Právě ten den si zájemci mohli prohlédnout všechny hangáry. Z historie uvedu jen tolik, že muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. Ve sbírce se nachází 275 letadel, z nich 75 je vystaveno ve čtyřech krytých halách a 25 na nekrytých prostorech. Prohlídka mě zaujala, protože tam byla letadla, na kterých bylo vidět, že létala ve 2. světové válce. Jak už jsem uvedl, prohlídka mě velmi zaujala a jsem rád, že jsme tam šli, protože mě vojenská letadla zajímají. R. Verner 7.N Zveme Vás o prázdninách do Technického muzea. Je velmi zajímavé. V tomto školním roce se jeden z našich projektů uskutečnil právě tam. Šli jsme do Technického muzea na program nazvaný Tajemství knihy. Rozdělili jsme se do dvou skupin. Nejdříve nám paní průvodkyně ukazovala různé druhy papíru. Potom každému dala obyčejný papír a inkousty. V kelímkách na stole byly štětce, pérka a brky. Každým z nich jsme zkoušeli psát. Mně se nejlépe psalo brkem a nejhůře štětcem. Své výtvory jsme položili na stůl a nechali jsme je uschnout. Vystřídali jsme se s druhou skupinou. U jiných stolů nám pan průvodce říkal, jak se spravují knížky, a ukazoval nám, jak se olejuje papír. Potom jsme si ve skupině vyráběli knížku. Strčili jsme papíry do svěráku a udělali jsme do nich malé zářezy pilkou. Natřeli jsme je z té strany lepidlem a do zářezů jsme přilepili krátké provázky. Vzali jsme si dva kartony a proužek látky. Kartony jako desky jsme přilepili k provázkům a na kartony jsme ze strany přilepili proužek látky. Naolejovali jsme dva papíry dali jsme je do mističky, do které jsme předtím nacákali olejové barvy, a rychle jsme je zase vytáhli a chvíli jsme je nechali uschnout. Nalepili jsme je na desky a odstřihli jsme přebytečné části papíru. Kniha byla hotova. Nám se trochu rozlepovala, protože zářezy nebyly dost hluboké. Projekt se mi líbil. Vy sice na projekt nepůjdete, ale i tak se v Technickém muzeu pobavíte. Takže i když budete v Praze, nudit se nebudete. J. Přerovská 7.M číslo 134 strana 25

26 číslo 134 strana 26 Uveď dvě nejstarší české písně: Svatý Václave, Hospodyně, pomiluj ny. Jak zemřela Ludmila? Byla uškrcena atributem? Ve fyzice jsme určovali objem rozpustilého ledu. Po Palackém je pojmenováno Paladium. Chrysler je člověk, který první došel na jižní pól. Indiáni se jmenují Indiáni, protože byli poprvé spatřeni v Indii. Co je to LOH? Vězení. Co může bránit odvodu žluči ze žlučníku? Žlučníkový kolík. Autorem Iliady a Odyssey je Houmer. Slavníkovci byli vyvražděni na hradě Slávek. Josef II. rušil kláštery, takže církev pak sloužila jako ošetřovna. Kdo z vás ví, co znamenají slova v titulku? Určitě jsou doma Raci a Emu. Většinou o prázdninách se s rodiči rozjeli do různých koutů republiky a tam pátrali po Pidifrcích. Óbrfrk si troufám tvrdit, že ještě nikdo z nás neviděl. Tak konečně, oč jde? Dovolte citaci z oficiálních stránek: Pidifrk je pohlednice, většinou zobrazující zajímavé místo v České republice. Tyto pohlednice na sebe vodorovně i svisle navazují a vytvářejí tak ojedinělou mapu. Kromě toho je na každém pidifrku několik lepších či horších vtípků, čímž vzniká obrovský kreslený vtip. Samozřejmě největší na světě, jak jinak! Pokud je to jen trochu možné, snažíme se dodržovat v návaznosti geografickou správnost a do případného vtípku pak propašovat nějakou tu historickou událost či rodáka, čímž sběratele nesmírně obohacujeme. U vnímavých dítek se dá očekávat zlepšení školního prospěchu o 1 2 stupně v zeměpisu, dějepisu, českém jazyce a výtvarné výchově, a pokud si pro pidifrk musí vyšlápnout třeba na Říp, tak i v tělesné výchově. Pidifrků je momentálně 476 a Raci spolu s Emu jich sebrali již 157 různých (nejsou započítány dvoje či troje stejné, někam se zkrátka vypraví téměř všichni). Takže přece jen něco chybí. Sbírka byla původně moje, rozhodla jsem se však věnovat ji škole. Ale až bude kompletní. Důchod se však blíží, a proto jsem se rozhodla jít se svým překvapením na světlo a požádat všechny ostatní školáky a jejich rodiče a pokusit se sesbírat, co ještě chybí. Seznam pidifrků, které již máme, bude uveden na stránkách školy. Z. Effová uč. číslo 134 strana 26

27 číslo 134 strana 27 Ve středu se konal 2. ročník T-ballového turnaje na hřišti Eagles v Krči. Vzhledem k hojnosti kvalitních T-ballových hráčů na naší škole jsme se stejně jako v loňské roce rozhodli sestavit v každé kategorii dvě družstva, což se stejně jako v loňském roce ukázalo býti dobrou myšlenkou. Naši T-ballisté hráli skvěle, do útoku i obrany šli vždy s nadšením a odhodláním ukázat, že jsou kvalitními členy svého týmu a že právě jako tým dokážou zvítězit. Nakonec jsme obsadili v mladší kategorii ( tříd) 1. a 3. místo a v kategorii starší ( tříd) 1. a 2. místo. Jóóó, když se daří, tak se daří Samozřejmě gratulujeme a děkujeme za tak úspěšnou reprezentaci. P. Weinholdová a J. Brabec, uč. Čtvrtý ročník sportovní akce nazvané 4x4 letní hry Prahy 4 byl slavnostně ukončen 14. června na stadionu Děkanka. Soutěží ve více než deseti sportovních disciplínách se letos zúčastnilo téměř dva tisíce žáků ze základních škol z městské části Praha 4. Něco přes 100 našich žákyň a žáků měřilo své síly v basketbalu, florbalu, házené, vybíjené, přehazované, plážovém volejbalu, pohybových hrách, kopané, plavání a atletice. I naši nejmenší měli možnost zapojit se do Her a v doplňkové disciplíně kopaná předškoláků obsadili pěkné 2. místo. Naše škola se v konkurenci 20 škol umístila na krásném 3. místě se 140 body. Děkujeme všem našim reprezentantkám a reprezentantům, že vždy bojovali čestně a vždy obstáli se ctí, protože tak to ve sportu má být. A naše výsledky? Za ty se rozhodně stydět nemusíme: 1 x 1. místo házená kluci 8. a 9. ročníku 1 x 2. místo plážový volejbal holky 8. a 9. ročníku 1 x 3. místo basketbal kluci 6. a 7. ročníku Další umístění 5. místo vybíjená holky 4. a 5. ročníku, místo kopaná kluci 1. až 3. ročníku, 7. místo plavání holky a kluci 3. a 4. ročníku 9. místo přehazovaná holky 6. a 7. ročníku místo florbal kluci 4. a 5. ročníku 12. místo pohybové hry holky 1. až 3. ročníku 14. místo atletika OVOV holky i kluci 4. až 9. ročníku V průběhu Her se naše škola držela na předních příčkách, často jsme byli na 2. až 4. místě, na závěr nám 2. místo uteklo o pouhého půl bodu. číslo 134 strana 27

28 číslo 134 strana 28 Třetím místem jsme obhájili výsledek z předešlých her. Fotografie z her najdete na adrese: 4x4-letni-hry-Prahy-4.html. A. Dudrová, uč. číslo 134 strana 28