O B S A H Úvod... 1 Geografické vymezení... 1 Přírodní poměry... 2

Transkript

1

2

3

4

5 O B S A H 1. Úvod Podkladové materiály Geografické vymezení Přírodní poměry Geomorfologické poměry Klimatické poměry Hydrologické poměry Geologické poměry Hydrogeologické poměry Ochranný statut lokality Hlavní výsledky hydrogeologického průzkumu Podkladová data a jejich vyhodnocení Závěr...10

6

7 P ř í l o h y Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Situace zájmové lokality v topografické mapě s vyznačením pozice vrtu VP1631 a vodočtu Vltavy, stanice Výtoň Situace zájmové lokality s vyznačením hydrogeologických a průzkumných inženýrskogeologických objektů Tabulkový přehled průměrných stavů hladiny podzemní vody ve vrtu VP1631 v období 2010 až 2015 Příloha č. 4 Tabulkový přehled denních stavů hladiny Vltavy ve stanici Výtoň v období 2010 až 2015 Příloha č. 5 Tabulkový přehled měsíčních srážkových úhrnů pro Prahu a Středočeský kraj 2010 až 2015

8

9 1. Úvod Společnost EKOSYSTEM spol. s r.o. předkládá Doplněk č. 1 Závěrečné zprávy - Hydrogeologické posouzení vlivu založení stavby budoucí administrativní budovy na odběr podzemní vody z vrtů pro ZTC-3 (EKOSYSTEM spol. s r.o., duben 2016). Předmětem materiálu je upřesnění hydrogeologických poměrů, zejména odvození poznatků o možném chování hladiny podzemní vody v delším časovém období. Požadavek na vyhotovení Doplňku vychází z dokumentu Odborné vyjádření znalce k připravované výstavbě bytových domů a podzemních garáží u větracího objektu metra PREFA s ohledem na jímací vrty vodního přivaděče pro ZT3 (Ing. Martin Jakoubek, červen 2016) Podkladové materiály Odborné vyjádření znalce k připravované výstavbě bytových domů a podzemních garáží u větracího objektu metra PREFA s ohledem na jímací vrty vodního přivaděče pro ZT3 (Ing. Martin Jakoubek, červen 2016). Závěrečná zpráva - Hydrogeologické posouzení vlivu založení stavby budoucí administrativní budovy na odběr podzemní vody z vrtů pro ZTC-3. Průměrné měsíční stavy hladiny PZV za období ve vrtu VP1631 Smíchov (ČHMÚ). Denní stavy hladiny Vltavy ze stanice Výtoň za období (ČHMÚ). Měsíční srážkové úhrny pro Prahu a Středočeský kraj za období (ČHMÚ). 2. Geografické vymezení Lokalita se nachází v jižní části městského obvodu Praha 5 - Smíchov. Je součástí smíšené zástavby na levém vltavském břehu v území vymezeném na východě Strakonickou a na západě Nádražní ulicí. Dále východně od Strakonické ulice je koryto Vltavy a dále západně od Nádražní ulice nalézá kolejiště Smíchovského nádraží. Jímací studny gravitačního přivaděče jsou situovány v prostoru podélně těsně sousedícím se Strakonickou ulicí. Vstupní šachta a jímací vrty jižně od šachty jsou situovány v oploceném pozemku. Jímací studny severně od vstupní šachty jsou ve zpevněné ploše využívané jako parkoviště. Z hlediska katastru nemovitostí je linie jímacích studní situována na parcelách č. 668/3 a 669/4 v k.ú. Smíchov. Okolní prostranství a budovy jsou využívány několika soukromými subjekty k různým účelům (parkoviště taxislužby, autoservisy, výkupna kovů, autobazar, kanceláře, ubytovna aj.). 1

10 3. Přírodní poměry 3.1. Geomorfologické poměry Lokalita je součástí plochého terénu o nadmořské výšce cca m v levobřežní části vltavské nivy. Přibližně 350 m západně od lokality se zdvihá morfologicky výrazné návrší, které je součástí pražské plošiny s nadmořskými výškami kolem 300 m. Z hlediska morfologického členění (dle www. cenia.cz) lokalita spadá do provincie Česká vysočina, subprovincie Poberounská soustava, Brdské oblasti, celku Pražská plošina, podcelku Říčanská plošina a okrsku Pražská kotlina Klimatické poměry Podle mapy klimatických oblastí (Quitt E., 1971) náleží zájmové území do oblasti T2 s dlouhým létem, teplým až suchým, s krátkým přechodovým obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek naměřený v nejbližších srážkoměrných stanicích Praha-Karlov a Praha-Ruzyně je 446,6 mm, resp. 525,9 mm (průměr za období ). Průměrné měsíční úhrny srážek ze stejného období jsou uvedeny v Tab 1. Tab 1: Průměrné měsíční úhrny srážek v mm ze srážkoměrných stanic Praha-Karlov a Praha-Ruzyně (průměr z let ) Meteorologická stanice Měsíc / Srážky (mm) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Praha, Karlov 19,8 19,2 24,4 31,8 59,9 58,8 58,3 63,2 37,1 26,3 28,2 19,5 Praha, Ruzyně 23,5 22,6 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40,0 30,5 31,9 25, Hydrologické poměry Zájmová lokalita spadá do povodí Vltavy (č. hydrologického pořadí ). Vltava protéká souběžně s linií jímacích studní ve vzdálenosti cca 75 m východně. Nadmořská výška povrchové vody ve Vltavě byla dne v úrovni 187,39 m n.m. Lokalita se nachází mimo záplavové území stoleté vody (Q 100). 2

11 3.4. Geologické poměry Z geologického hlediska lze v zájmovém prostoru zastihnout nezpevněné sedimenty kvartérního stáří uložené na skalním podloží tvořeným ordovickými břidlicemi Barrandienu. Kvartérní pokryv tvoří antropogenní navážky, deluvio-fluviální písčité tuhé jíly hnědé barvy a podložní hnědé až hnědorezavé zvodnělé fluviální štěrky s příměsí jemnozrnné zeminy. Štěky jsou místy velmi hrubozrnné s valouny až 15 cm v průměru. Tento sedimentární sled celoplošně překrývají antropogenní navážky o průměrné mocnosti kolem 2 m. Souhrnná mocnost nezpevněných hornin tvořících kvartérní pokryv včetně navážek se pohybuje v rozmezí 4,8 až 14,4 m. Skalní podloží tvoří paleozoické sedimenty ordovického stáří náležející letenskému a vinickému souvrství. Jedná se o černé převážně úlomkovitě až střípkovitě rozvětralé břidlice a droby. Vrtnými pracemi bylo skalní podloží zastiženo v nadmořské výšce v rozmezí 179,81 až 188,54 m Hydrogeologické poměry V zájmovém prostoru lze vymezit dva typy zvodnění vázaných na nezpevněné fluviální sedimenty kvartéru a na podložních skalní horniny paleozoika. Z hlediska hydrogeologické rajonizace spadá lokalita do hydrogeologického rajónu č Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy (základní vrstva). Svrchní přípovrchová zvodeň je vázána na polohu průlinově propustných fluviálních štěrcích. Jedná se o hydrogeologickou strukturu s nadprůměrnými hydrogeologickými vlastnostmi a s vodárensky využitelnými zásobami podzemní vody. Z výsledků dlouhodobých hydrodynamických zkoušek prováděných v roce 1989 na sanačních vrtech HV-1 až HV-4 situovaných v areálu ČSAD (cca 100 m jižně od lokality) vyplývá, že se transmisivita kvartérní zvodně pohybuje v rozmezí 2,9-4, m 2 /s a koeficient filtrace v rozmezí 1, až 9, m/s. Kvartérní zvodeň je v přímé hydraulické souvislosti s povrchovou vodou ve Vltavě. Nadložní písčité hlíny a písčité jíly tvoří stropní izolátor, který způsobuje, že hladina podzemní vody je mírně napjatá. Průměrná úroveň naražené hladiny zastižená při inženýrtsko-geologickém průzkumu na přelomu února a března byla v nadmořské výšce 185,80 m n.m. a v hloubce kolem 7,35 m p.t. Ustálená pak průměrně v nadmořské výšce 187,30 a v hloubce kolem 5,85 m p.t. Dotace zvodnění infiltrovaným podílem atmosférických srážek bude jen velmi omezená a to jak z důvodu výskytu nadložního izolátoru, tak zejména kvůli zpevněným plochám v prostoru lokality i jejím okolí. Výborné hydraulické parametry kvartérní zvodně, její relativně malá hloubka pod terénem a lokalizace v průmyslově využívaném a zastavěném prostoru současně znamenají, že se jedná o snadno zranitelnou strukturu, která i přes ochrannou funkci stropního izolátoru může být snadno kontaminována a znehodnocena. K havarijnímu úniku ropných látek došlo na konci 80. let ve 3

12 výše zmiňovaném areálu ČSAD, kde bylo následně provozováno sanační čerpání podzemní vody za účelem snížení jejího znečištění. Hlubší zvodnění lze očekávat v podložních puklinově propustných ordovických břidlicích. Jedná se o zvodnění hlubokého oběhu v horninovém prostředí s velmi omezenými možnostmi akumulovat a vést podzemní vodu. Její oběh je velmi pomalý, lokálně lze však živější proudění očekávat v hlubších partiiích kde je hornina rozpukaná a zejména v horninách, které nepodléhají jílovitému zvětrávání, (např. buližníky). Přípovrchová jílovitě rozvětralá zóna břidlic má podstatně nižší propustnost než hlouběji ležící rozpukaná zóna a lze ji považovat za bazální izolátor vůči kvartérní zvodni. V zájmovém prostoru bylo od roku 1981 provozováno intenzivní čerpání za účelem snížení hladiny podzemní vody v jámě PREFA (hloubené při realizaci větracího objektu tehdy budované trasy metra B). Počáteční vydatnosti jednotlivých studní byly v úrovni 5-10 l/s (max. 15 l/s). Celková vydatnost byla cca 90 l/s. V průběhu dlouhodobého čerpání vydatnosti jednotlivých studní poklesly a v roce 1988 byly přibližně poloviční. Pokles vydatnosti souvisel s vyčerpáním statických zásob podzemní vody a následným čerpáním již jen dynamických zásob dotovaných infiltrací z řeky a slabými svahovými přítoky. Dlouhodobým snižováním přítoku podzemní vody do čerpacích studní byla prokázána kolmatace okolních štěrkopísků resp. vltavského břehu. Intenzita a rychlost kolmatace závisí na kvalitě podzemní vody - obsahu suspendovaných částic, četnosti a velikosti povodní na Vltavě / Berounce a na množství čerpané vody Ochranný statut lokality V zájmovém prostoru byla vymezena ochranná pásma pro zabránění změny režimu podzemních vod v okolí vrtů tak, aby nebyla ohrožena vydatnost studní. Ochranné pásmo 1. stupně zahrnuje obdélníkové, částečně oplocené území zahrnující blízké okolí linie jímacích studní. Ochranné pásmo 2. stupně zahrnuje širší okolí jímacích studní. Ochranné pásmo je proti směru proudění podzemní vody rozšířeno na 60 od krajní studny. V ostatním prostoru je pásmo široké 35 m. V tomto ochranném pásmu se nesmí provádět výstavba s hlubokými základy zasahujícími do zvodněných terasoových štěrkopísků. Rozsah ochranných pásem vodního zdroje je zřejmý z přílohy č. 2. Dále do zájmového prostoru částečně zasahuje ochranné pásmo metra B, jehož rozsah se kryje s parkovištěm taxislužby. 4

13 4. Hlavní výsledky hydrogeologického průzkumu Na lokalitě byl v období prosinec 2015 až březen 2016 proveden hydrogeologický a inženýrskogeologický průzkum. Výsledky hydrogeologických prací byly uvedeny v závěrečné zprávě Hydrogeologické posouzení vlivu založení stavby budoucí administrativní budovy na odběr podzemní vody z vrtů pro ZTC-3 (EKOSYSTEM spol. s r.o., duben 2016), kde byly konstatována tato hlavní zjištění: Na základě poznatků o geologické stavbě zachycené inženýrsko-geologickými vrty IG-1 až IG-12 tvoří nesaturovanou zónu poloha kvartérních písčitých jílů, která je překryta antropogenními navážkami a zpevněnými plochami. Mocnost navážek se pohybuje v rozmezí 1,5 až 3,5 m, průměrně kolem 2 m, tvoří je stavební sutě a písčité jíly s úlomky cihel, betonu a apod. Pod navážkami je poloha písčitých hnědých jílů, které jsou tuhé a nízce až středně plastické a jejich mocnost kolísá v rozmezí 0,0 až 7,5 m, průměrně kolem 4,3 m. Celková mocnost nesaturované zóny kolísá v rozmezí 3,0 až 8,8 m, průměrně kolem 6,7 m. Z hlediska nadmořských výšek lze bázi nepropustných jílů zastihnout v úrovních 185,13 až 190,72 m n.m., průměrně kolem 186,5 m n.m. Tyto písčité jíly jsou relativně méně propustné a plní tak funkci nadložního izolátoru, který omezuje dotaci atmosférických srážek do podložního štěrkopískového kolektoru, současně jej však do jisté míry chrání před možnou kontaminací nejrůznějšího druhu, která hrozí v důsledku převážně průmyslového využití zájmového prostoru a okolí. Pokud bude stavebními pracemi dotčen pouze nesaturovaný nadložní izolátor, bude rostlé horninové prostředí lokálně (v půdorysu staveb) nahrazeno základovými konstrukcemi, které budou spolu se zpevněnými plochami na povrchu zastávat obdobnou ochrannou funkci. Saturovanou zónu tvoří zvodnělá poloha hrubozrnných štěrků s příměsí jemnozrnné zeminy. Tento kvartérní kolektor je vertikálně omezen podstatně méně propustným prostředím - v nadloží jsou to písčité jíly a v podloží ordovické břidlice a droby. Mocnost kolektoru se v závislosti na morfologii skalního podloží pohybuje v rozmezí 0,5 až 6,9 m, průměrně kolem 3,0 m. Maximální mocnost byla zjištěna ve vrtu J-10 a dále vyšší mocnosti vykazují okolí vrtů J-4, J-1, J-3. Naopak redukované mocnosti kolektoru zastihly vrty J-5. J-6, J-7, J-9 a ve vrtu J-11 chybí štěrky úplně. Nadmořská výška ustálené hladiny podzemní vody ověřovaná ve vrtech J-1 až J-12 při inženýrsko-geologickém průzkumu prováděném na přelomu února a března 2016 byla v rozmezí 186,85 až 188,08 m n.m. a v hloubkách 5,2 až 7,10 m p.t. Průměrná úroveň ustálené hladiny podzemní vody ve vrtech J-1 až J-12 činila 187,39 m n.m. Jedná se o totožnou nadmořskou výšku, jakou měla geodeticky zaměřená hladina povrchové vody ve Vltavě. Naražená hladina podzemní vody se pohybovala v nadmořských výškách 184,71 až 186,50 m n.m. a v hloubkách 6,30 až 9,50 m p.t. a lze ji lokalizovat vždy poblíž rozhraní jílů a štěrkopísků, tj. při stropu kvartérního kolektoru. Hladina podzemní vody je mírně napjatá s negativní výtlačnou výškou. Ustálená hladina nastoupala o 0,8 až 2,7 m výše oproti naražené úrovni. Skalní ordovické podloží (břidlice, droby), které lze považovat za podložní izolátor bylo zastiženo v nadmořských výškách 179,81 až 188,54 m n.m. a hloubkách 4,8 až 14,4 m p.t. Morfologie skalního podloží ukazuje na lokální deprese v prostoru vrtů J-10, J-3, J-4 a na elevace v prostoru vrtů J-2, J-6, J-5, J-9, J-11. 5

14 Kvartérní kolektor je v přímé hydraulické spojitosti s povrchovou vodou ve Vltavě. Při dlouhodobém využití jímacího systému dochází po vyčerpání statických zásob podzemní vody k dotaci prakticky pouze horizontální břehovou infiltrací. Jímací systém pro ZTC 3 byl koncipován a orientován právě tak, aby mohl tento indukovaný zdroj podzemní vody exploatovat. Jiná další dotace kvartérního kolektoru je díky nadložnímu izolátoru a značnému výskytu zpevněných ploch v blízkém i vzdálenějším okolí lokality velmi omezená a proto pouze břehová infiltrace z východního směru je pro kvartérní kolektor zásadní. Dotaci z jiných zdrojů a směrů lze považovat jen za omezenou i pro relativně malé plošné rozšíření kvartérního kolektoru a jeho celkovou prostorovou pozici mezi Vltavou na východě a ostře vystupujícími svahy omezující pražskou plošinu západně od lokality. Směrem k západu od zájmového prostoru ordovické skalní, tj. relativně nepropustné podloží stoupá a mocnost štěrkopísků schopných akumulovat a vést podzemní vodu rychle klesá. 6

15 5. Podkladová data a jejich vyhodnocení Pro korelaci kolísání hladiny podzemní vody v prostoru zájmové lokality byly použity verifikované údaje získané od Českého hydrometeorologického ústavu, které zahrnovaly: 1. Průměrné měsíční stavy hladiny PZV za období ve vrtu VP1631 Smíchov 2. Denní stavy hladiny Vltavy ze stanice Výtoň za období Měsíční srážkové úhrny pro Prahu a Středočeský kraj za období V případě vrtu VP1631 a vodočtu Výtoň se jedná o vůči lokalitě nejbližší dlouhodobě sledované objekty, jejichž lokalizace je zřejmá z přílohy č. 1. Vrt VP1631 je situován na levém vltavském břehu cca 1,85 km s. od lokality a je součástí pozorovací sítě podzemních vod. Jedná se o vrt zastihující obdobné hydrogeologické struktury, které jsou vyvinuty na lokalitě (tj.: nadložní izolátor, štěrkopískový zvodnělý kolektor, podložní izolátor skalní podloží) a v týdenní frekvenci slouží k pozorování stavu hladiny podzemní vody mělkého oběhu. Parametry vrtu VP1631: 0,0 4,5 m navážka, písčitojílovitá zemina antropogén, kvartér 4,5 13,1 m náplavové říční sedimenty, ve svrchní části zahliněné, ve spodní hrubé štěrkopísky - kvartér 13,1 14,2 m břidlice paleozoikum Výstroj: kamenina 300 mm 0,0 6,2 m plná 6,2 14,2 m perforovaná Soubor těchto dat byl zvolen s ohledem na skutečnost, že podzemní voda je v zájmovém prostoru v přímé hydrogeologické souvislosti s povrchovou vodou a pro její režim je určující především stav vody ve Vltavě. Štěrkopískový kolektor je totiž vzhledem k existenci nadložního izolátoru, značnému výskytu zpevněných (a odvodněných) ploch a vlastnímu relativně malému plošnému výskytu jen velmi omezeně dotován přímou vertikální infiltrací srážek. Z údajů z pozorovacího vrtu VP1631 z období 2010 až 2015 vyplývá, že se zde průměrné měsíční stavy hladiny podzemní vody pohybovaly v rozmezí 185,89 m n.m. (prosinec 2015) až 187,00 m n.m. (leden 2011). Rozkyv hladiny podzemní vody resp. průměrných měsíčních stavů tedy nebyl tedy v hodnoceném období nijak značný a činil nejvíce 1,11 m. Rozdíl mezi průměrnou a minimální úrovní hladiny byl 0,47 m. Rozdíl mezi průměrnou a maximální úrovní hladiny byl 0,64 m. Zdrojová data jsou tabulkově zpracována v příloze č. 3 a v následujícím grafu: 7

16 187,29 187,22 187,13 187,31 187,16 187,09 187,22 187,10 187,04 186,98 186,98 187,01 187,04 187,05 187,08 187,62 187,46 187,29 187,35 188,09 187,00 186,79 186,65 186,55 186,47 186,36 186,36 186,50 186,44 186,41 186,39 186,33 186,40 186,47 186,51 186,44 186,44 186,35 186,28 186,19 186,18 186,16 186,11 186,30 186,62 186,63 186,56 186,48 186,69 186,48 186,30 186,13 186,06 186,14 186,17 186,17 186,16 186,15 186,14 186,09 186,14 186,13 186,15 186,22 186,25 186,25 186,20 186,17 186,14 186,07 186,07 186,06 186,03 186,00 186,00 185,98 185,95 185,92 185,89 (m n.m.) Průměrné měsíční stavy HPV ve vrtu VP1631 v období (m n.m.) 187,00 186,80 186,60 186,40 186,61 186,65 186,70 186,71 186,69 186,74 186,71 186,90 186,87 186,75 186,70 186,94 186,20 186,00 185,80 185,60 185,40 185, Z dat je dále zřejmé, že se na úrovní hladiny podzemní vody výrazně nepodepsala povodňová událost v červnu 2013 a vzdutí hladiny podzemní vody bylo výraznější v roce 2010 resp. na přelomu let 2010 a 2011, kdy se patrně projevoval vliv dlouhodobě vyšších srážkových úhrnů resp.. Ve vzdálenosti cca 1,33 km ssz. od lokality je na pravém břehu Vltavy situována stanice Výtoň, kde je v denní frekvenci sledován stav povrchové vody. Datové řady zahrnují období 5 let ( ) a zaznamenávají tedy i povodňovou událost (3. SPA) na Vltavě v červnu 2013 (tabulkově jsou zpracovány v příloze č. 4). Z přehledu denních vodočtů stavu hladiny Vltavy v období 2010 až 2015 vyplývá, že povrchová voda kolísala v rozmezí 186,96 m n.m. ( ) až 190,06 m n.m. ( ). Největší rozdíl tedy v hodnoceném období činil 3,1 m. Pro lepší porovnatelnost s daty z vrtu VP1631 byly z denních odečtů vypočteny průměrné měsíční hodnoty a zpracovány do obdobného grafu: (m n.m.) Měsíční průměrné stavy Vltavy na vodočtu Výtoň v období (m n.m.) 188,20 188,00 187,80 187,60 187,40 187,20 187,00 186,80 187,29 187,28 187,46 187,33 187,28 187,47 187,15 187,51 187,23 187,27 187,19 187,36 187,67 187,37 187,24 187,18 187,07 187,09 187,17 187,17 187,09 187,18 187,09 187,17 187,42 187,30 187,34 187,15 187,10 187,12 187,13 187,13 187,14 187,18 187,19 187,29 187,51 187,21 187,12 187,13 187,19 187,13 187,10 187,09 187,06 187,03 187,03 187,13 187,08 187,06 187,07 187,28 186,60 186,

17 Při srovnání kolísání povrchové a podzemní vody je poměrně dobře zřejmá vzájemná hydraulická souvislost a to jak z hlediska střídání poklesových a rostoucích trendů tak i z hlediska jejich časové souslednosti. To svědčí o tom, že obě prostředí fungují na principu spojených nádob: (m n.m.) Srovnání kolísání hladin povrchové a podzemní vody v období ,50 (mm) ,00 187,50 187,00 186,50 186,00 185,50 185,00 184,50 HPV ve vrtu VP1631 (m n.m.) Vltava - vodočet Výtoň (m n.m.) Měsíční srážkové úhrny (mm) Do grafu byly doplněny i měsíční srážkové úhrny pro Prahu a Středočeský kraj v období 2010 až 2015 (jejich tabulkový přehled je v příloze č. 5). S několika epizodickými výjimkami včetně povodně v červnu 2013 je zřejmé, že srážky přímo ovlivňují kolísání hladin podzemní a povrchové vody ve sledovaném prostoru jen v omezené míře. 9

18 6. Závěr Výše uvedené hydrologické a hydrogeologické poznatky lze do jisté míry aplikovat i na zájmovou lokalitu. S ohledem na údaje z pozorovacího vrtu VP1631 lze předpokládat, že kolísání hladiny podzemní vody v kvartérní zvodni bude vázané na průtok vody ve Vltavě a pro tvorbu zásoby podzemní vody bude určující vzájemná hydraulická spojitost mezi oběma prostředími. Tato spojitost vyplývá i ze skutečností zjištěných při hydrogeologickém průzkumu, kdy průměrná úroveň ustálené hladiny podzemní vody ve vrtech J-1 až J-12 činila 187,39 m n.m., což je totožná nadmořská výška, jakou měla geodeticky zaměřená hladina povrchové vody ve Vltavě (dílčí úrovně ustálené hladiny podzemní vody kolísaly kolem 187,39 m n.m. pouze v rozmezí -0,84 až + 0,54 m). Dále lze předpokládat, že intenzita rozkyvu ustálené hladiny podzemní vody nebude v prostoru zájmové lokality ani v delším časovém období značná. V pozorovacím vrtu VP 1631 byl v období 2010 až 2015 zaznamenán rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší průměrnou měsíční úrovní hladiny podzemní vody pouze 1,11 m. Protože zdrojová data zahrnovala měsíční průměry a dílčí týdenní měření mohla vykazovat intenzivnější vzdutí, navrhujeme uvažovat pro zájmovou lokalitu hodnotu rozkyvu v úrovni 1,5 m. Jelikož byl hydrogeologický průzkum prováděn na konci relativně suchého období, je možné uvažovat s maximální úrovní ustálené hladiny podzemní vody o 1,5 m výš oproti hodnotám zjištěným při terénních pracích. Kolísání hladiny podzemní vody se projeví však pouze v otevřených hydrogeologických objektech. V neovlivněném stavu je kvartérní kolektor vertikálně omezen izolátorem paleozoických břidlic v podloží a v nadloží nepropustnou polohou kvartérních jílů. Protože je kvartérní kolektor mimo z. okrajové partie celý nasycen vodou, ke kolísání hladiny v něm nedochází a průběh naražené hladiny podzemní vody je dán rozhraním nadložních jílů a štěrkopísků. Podzemní voda je současně mírně napjatá, protože hladina Vltavy je výš oproti úrovni báze stropního izolátoru (v době terénních průzkumných prací o cca 1,2 m oproti průměrné nadmořské výšce rozhraní jílů a štěrkopísků). Podzemní voda vázaná na puklinově propustné skalní břidlicové podloží je hlubšího oběhu a patrně bez významné komunikace s kvartérní zvodní. Její infiltrační oblast je širší prostor západně od lokality tvořený plochou parovinou budovanou horninami staršího paleozoika, které jsou zde ostře omezeny strmými svahy erozního vltavského údolí. Generelní směr proudění podzemní vody v paleozoických břidlicích je v levobřežní oblasti k východu k regionální drenážní bázi, kterou představuje tok Vltavy. Nevýznamnou dotaci podzemní vody z břidlic paleozoika lze předpokládat jednak vzhledem k obecným charakteristikám těchto hornin, které nejsou schopné významně akumulovat či vést podzemní vodu a regionálně vykazují podprůměrné hydrogeologické charakteristiky. Výjimky mohou představovat pouze lokální liniové struktury typu tektonických poruchových a podrcených zón nebo čočky krasových poloh, kde převažuje průlinová resp. krasová propustnost a které mohou vykazovat koeficent filtrace/transmisivitu o několik řádů vyšší oproti okolní hornině. Obdobně mohou být lokálně intenzivněji zvodnělé pukliny v pevných horninách typu buližníků. O tom, že dotace kvartérního kolektoru je ze z. směru jen velmi omezená svědčí i výrazně nižší míra zvodnění při západní části zájmového území (ve vrtu J-9 byl zaznamenán nástup podzemní vody až následující den po odvrtání a ve vrtu J-11 nebyla zaznamenána podzemní voda vůbec). Současně chemismus podzemní vody kvartérního kolektoru neukazuje na dotaci podzemní vody z paleozoických břidlic. Podzemní vody vázané na tento typ hornin se silnou organickou příměsí obecně vykazují vlivem pomalého proudění vyšší mineralizaci a zvýšené koncentrace látek typu síranů, chloridů, železa aj. a nižší ph. Podzemní voda vzorkovaná při hydrogeologickém průzkumu žádné anomální hodnoty ani fyzikálních ani chemických ukazatelů nevykazovala. 10

19 vrt VP1634 vodočet Vltavy, stanice Výtoň zájmová lokalita

20 ulice Nádražní S-1 ulice Strakonická J S Měřítko 1 : m LEGENDA: S-1 inženýrsko-geologický vrt OP vodního zdroje 2.stupně OP vodního zdroje 1.stupně štola, gravitační přivaděč jímací vrty a hnízda, zaústěné do štoly přivaděče Doplněk č.1 Závěrečné zprávy Hydrogeologické posouzení vlivu založení projektovaného souboru staveb na odběr podzemní vody z vrtů pro ZTC-3 Situace lokality s vyznačením hydrogeologických a průzkumných inženýrskogeologických objektů J. Erdeová, p.g : Mgr. Štěpán Horký

21 Rok Měsíc HPV (m n.m.) Rok Měsíc HPV (m n.m.) 1 186, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,89

22 Vltava, stanice Výtoň Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) denní měsíční Ø denní měsíční Ø denní měsíční Ø denní měsíční Ø , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,44 187, , , ,34 187, , ,02 187, ,25 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,18 187, , , , , ,38 187, , , , , ,63 187, ,18 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,28 187, , , , , ,40 187, , , , , ,16 187, , , , , ,43 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,38

23 Vltava, stanice Výtoň Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) denní měsíční Ø denní měsíční Ø denní měsíční Ø denní měsíční Ø , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,23 187, , , ,22 187, , ,17 187, ,27 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,43 187, , , , , ,07 187, , , , , ,20 187, ,11 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,13 187, , , , , ,08 187, , , , , ,07 187, , , , , ,22 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,22

24 Vltava, stanice Výtoň Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) denní měsíční Ø denní měsíční Ø denní měsíční Ø denní měsíční Ø , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,14 187, , , ,32 187, , ,15 187, ,12 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,21 187, ,12 187, , , , , ,17 187, ,17 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,39 187, ,16 187, , , , , ,15 187, , , , , ,19 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,64

25 Vltava, stanice Výtoň Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) Datum Hladina (m n.m.) denní měsíční Ø denní měsíční Ø denní měsíční Ø denní měsíční Ø , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,31 187, , , ,41 187, , ,17 187, ,18 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,57 187, , , , , ,35 187, , , , , ,08 187, ,13 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,55 187, , , , , ,72 188, , , , , ,15 187, , , , , ,12 187, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,10