JAN OPOLSKÝ SÁM VŠECHEN ŽIVOT BÝTI. (výbor z básnických sbírek )

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JAN OPOLSKÝ SÁM VŠECHEN ŽIVOT BÝTI. (výbor z básnických sbírek 1899 1936)"

Transkript

1 JAN OPOLSKÝ SÁM VŠECHEN ŽIVOT BÝTI (výbor z básnických sbírek ) EDICE ZAPOMENUTÉ SVĚTLO, SVAZEK ČTVRTÝ PRAHA a VLAŠIM, 2004

2 Jan Opolský dědicové, 2004 Zapomenuté světlo, 2004

3 NÁLADA Dva černí ptáci k horám veslovali nad mírně zšedlou pozdní krajinou, z podivných míst se děti bujně smály a měsíc teskný brouzdal bařinou. Z luk pozvedly se měkkých můrek šiky nad meze kosmaté, jež páchly kořenitě, potoků drobné rozběhly se vzlyky a z neznáma zas zavýskalo dítě. Čís tóny zněly chvějně vibrujíce jak rokot zvonů ve vzdálených vsích a s nebes různě zadřímaly svíce... Pak večer ztich jak v kápi věčný mnich. 3

4 KDYŽ VYNESLI JEJ... Když vynesli jej, začaly pláč zvony a hudba hrála zvučný pochod táhlý, ty tragické a utichavé tóny všem za rakví číms hrubým hrdla stáhly. Ztich pokojík, odkud jej vynášeli, jen vítr okny táh a šustil mašlí, ve strachu před smrtí kde rty jeho se chvěly, ztich pokojík, kde zmíral v suchém kašli. Z všech koutů zeje prázdno opuštěné, bezútěšné, jež víc se nenaplní, jen vítr okny rozpjatými žene, dechem se jeho věnců mašle vlní. Já přál bych si, ten smutek pokoje bych roztavit moh v lítostivé slzy; přec plakat nemohu, jenom mi úzko je a viním se: ty zapomeneš brzy! Jen úzko mi je, úzko, ulekaně, když záclona se větrem nadme měkce, chřtán se mně dusí stiskem tajné dlaně a mdlivou vůní vosku, desinfekce... 4

5 PRASTARÉ LESY Prastaré lesy dýchavé a hřmící kantáty bez textů v únavném kolísání všech šerých kmenů, slitých v kolonády za vlažných větrů od daleka přišlých. Lesy, jež milost udílí a krotí pýchu, těch, již v ně vešli s neodkrytou hlavou, lhostejní slyšet z houštin stmívajících pochmourný švehol ptáka samotáře. Lesy, jež jistě přinutí kde koho sepnout ruce, když z dálných prohlubní cíp měsíčného nebe stříbrný pramínek se zmítá mezi stromy, náhrobní lampička, jež vzlyká usínajíc. Sem, mladá krvi, třást se přicházívej! Zde ucítíš, žes šlechetný a dobrý a pohnut rozpláčeš se jako malé dítě nad poznáním své měkké přístupnosti a nad obrázkem černým svaté panny, jež žehná poutníkům, jsouc omývána rosou se snětí tekoucí a sesmutněná štkáním divokých doupňáků, k ní plaše vzlétajících. 5

6 V MRTVINÁCH... Sem plný žár se těžce slévá dolů na kamenaté, nahé mrtviny, na pruhy chorobných a žlutých travních stvolů, z nichž živý nejde výdech jediný. Jen brouk se černý, vážný v opuštění přes kupky písečné jak v beznaději plazí, však pohyb, zážeh životní zde jiný není, není. Je nebe bledé bílým ohněm zkázy! Jen tenká kůže z převleklého hada v troud zkoralá juž chví se na kameně, kam nový žár vzňatého nebe padá a padá, padá stále, neznaveně... I brouk juž zalez. Dne finale se blíží, západ se rozlil splavem bledorudým a v lože vyhřáté se hrozný kolos níží... Proč nežehnáš těm, Pane, místům chudým? 6

7 TO BYLY NOCI! Bizarní skupenství jsem z hvězd si bílých skládal, když z venčí ani šust mi nedonikal, jen tikot červotoče drobně v hluš se vkrádal a občas v štítech vítr zanaříkal. To byly noci! Sny mne pomíjely, když úsilně jsem uvědomil sobě, bez lásky hřejivé že v zdech jsem osamělý, dvě hlavy posledních, že sťala Smrt mi obě. To byly noci! Tajně oživeny pochodem stínů, jež se jizbou táhly s neznámým šelestem, jejž setřásaly stěny, vzbouzely ve mně smutek neobsáhlý. Jen hvězdy noci předlouhé mi zkracovaly, když velkou jsem z nich klenul slavobránu a sdílně ke mně třásly se a plály. Já s těmi hvězdami se těžce loučil k ránu! 7

8 IDEA V krajině dálné strmé žily duby, kajicné mechem, zpupné výškou šumu, snil prabáj boží gigant balvan hrubý, z pod něho ručej černou hrála dumu. V krajině dálné nenarostlo květů, ni lidí nebylo, by z vůně jejich brali, jen pýchu dubů vítr shýbal v letu a z pod balvanů prameny vždy stejně vyplývaly. Nebylo červánků a nebývalo zoře, v krajinu dálnou ptáček nezabloudil, z všech prázdných stran se slévalo bezhuké ticha moře a jenom Čas dny zdlouhavé ku trestu smrti soudil. 8

9 OKAMŽIK LETU Na blízku kaple. Kolem zázrak léta... Chtěl bych mít rozsahy... Když květy v barvách křičí a v pyšných obloucích ráj opeřenců vzlétá, chci slávu oblačnou a mladé zdraví býčí. Chci splynout s řekami a s hmyzem v srozumění, poslouchat Zemi, v které vulkán zraje, být všady přítomen při slavném otevření mateřských hrud, z nichž míza píseň hraje. Jsi, bože? Nejsi? Nejsi-li, jsem silen dost, já nebesům dám sebe, mé tělo mravenčí sic roky zabily, však duše vzrostla bez míry až překlenula nebe! Nad nedosáhlé prázdnoty, kde příchod hvězd se tuší, kde volnost tělo spaluje v končinách jasnozření, kde neměří se hodiny mdlých, efemérních duší, kde vari, červí závrati! nic, nic nade mne není....na blízku kaple... Kolem hudba léta uspává nemoc mou, jež bledé tělo sboří... Jsem rodák mrtvého, však největšího světa... Na blízku kaple, v kapli olej hoří... 9

10 KONEC BALADY Vše uzřel juž. I slavná jitra pouští, jež zradit přicházejí dravčí brlohy, kde voní řídká, drahocenná houští pod safírovým prázdnem oblohy. I sever nehybný, v něm velechrámy ledu, kde rody tulení dny bezradostné tráví, vším byl již rozplakán, když bloudil ku posledu a černé prstence mu svisly kolem hlavy. Smích moře šílený se nikdy nepřestával ve dne ni v noci o skal hroby lámat, se znavující jistotou při sklonu dne vždy vstával na nebi západním zmar žhavých panoramat. Šla stále oblaka a smutno bylo z toho, že bezvědomě jdou a žádný cíl že není a vítr nosil pozdravy z prázdnoty od Nikoho a ptáci modrem klesali do hlubin Pomyšlení... Obsáhnout vše! Sám všechen život býti! vydechl poutník, tiše oči kloně a těžké slzy počaly se líti mu bezděčně do hřívy jeho koně... 10

11 ĎÁBELSKÁ SONATA Puch požařiště temnou vsí se vleče nad kostry topolů, s nichž visí mrtvoly a potok otrávený bez šumotu teče žab zdechlých pln a bahna do polí. Mlýn dávno prokletý na vydří noclehárny ve shnilých olších kuropění vyčká, smích černých žernovů je zlý a jednotvárný v sny ustydlé tu stárnoucího sýčka. Je kostel opuštěn, kdys prchli osadníci a sošky bolestné juž nikdo nelíbá, ve chmurném orloji se na rafii chvící zamlklý upír volně kolíbá. Před temnou kovárnou, kde tajné byly schůze, po všem jen zbylo krve tratolisko a stopa skropená a křečovitá k struze... Jak po moru je v daleku i blízko... 11

12 V NEMOCI Tak z podkroví se všichni vytratili, v té domněnce, že přece usíná, jsouc v polích daleko, kde hoří úpal bílý a plahočí se známá krajina. Tam rvou se se zemí a temné chleby jedí, tam rvou se po polích... A tady šalvěj voní, zde černé hodiny jen tik a tak a více nepovědí a po zdi vápenné se řídké mouchy honí. A strop, ten rayon známý, zoufalý, jenž oči vysílí a tupá kamna rzivá a okno nesmělé, jež zamlklé nechali, jímž celé měsíce se nikdo nepodívá... Než vrátí se, snad šalvěj vyvane, stín trámů večerní boj muší ukryje, on v okno nesmělé se dívat přestane a po klekání teprve se pohnou veřeje... 12

13 POSTNÍ PÍSEŇ Na konci zimy zdlouhavé... Slabý mráz... Sníh poletoval zvolna, neustále a každý vloček potácel se, třás v bázlivém čekání, kam bude klesat dále. Jsou cesty umrzlé, krok řídkých chodců zvoní, jich slova cizá, surová mi jsou, nad kolovrátek svůj se vetchý mrzák kloní a hraje píseň postní, truchlivou. Týž neúnavný, stále tichý vločků pád! A nebe pláně v popeli a srdce prázdné ke dnu!... Předtuchy? Bázně? Nevím! Snad! Já z nálad svojich nerozeznám jednu! 13

14 FINIS Spuštěny černé opony, zamknuty mlčící vchody, ze zahrad průvan ztich nevonný, ulehly houkavé vody. Ztraceny barvy marnivé, selhaly vroucí zpěvy v propastné tísni šedivé... Kdy bude den, se neví. Dočtena živlů tajemství, ztráveny poznání záře, ničím se víc juž nerozchví kovové vychladlé tváře. Krev horké lásky pozbyla, stagnace uspává těla, prázdno se chýlí, nastýlá... Kam, duše, kams to chtěla? (Svět smutných, 1899) 14

15 JEZERO Klekání víry sláblo nad jezerem ve tmavoprázdné hodince, šlo v rozechvění tisícerém zpět k vyloupené dědince. Duch bahen stoup a v sítinách se skryly rosolů žabích kluzké zornice a lunné šípy černou vodu pily, všecky se tichým hořem chvějíce. Snil rybák sen a chatrč hnila v křoví i uprchlíkům sotva patrná a v hloubi tůně, kde se marně loví, vyplula mrtvá ryba stříbrná... 15

16 NÁLADA STARÁ Snad je to rok, snad deset let je tomu, já nemám paměti, jen vím, že den se smrákal, že téměř neživě jsem tehdáž došel domů a vlivy těžkými jsem celým nitrem plakal. Že bylo prázdno k sešílení v poli, že bázeň má se ve cval chtěla dát a v rozcestí na shnilé vztýčen holi, že truchlil černý Krista majestát. Že za vsí pes se slepě díval na mě, snad byl tak stár, že nemoh strážně zavýt a mrtvě jazyk zmítal se mu v tlamě... Těch slepých důlků nemoh jsem se zbavit! Eh, co v nich bylo! Běda, co v nich bylo. Proud slzí psích se potom za mnou plouží a ticho jemu břehy navalilo... Můj vlastní obraz sinal v černé louži... 16

17 V KOUPELI Když v bezvědomí horkých, vonných lázní se přibližuje Smrti majestát, myšlénky kalné jako tiší blázni blábolí ve vás táhle odevšad. Blábolí tiše, jako by se báli tón rozkolébat starou komnatou... Tu ženu, již jste svatě milovali, cítíte dřímat na rtech přisátou. Každičkým hnutím může procitnouti, var krve mé jí neklid působí... Ustaňte ťukat, skrytí lýkožrouti! Vyžeňte echo cizí osoby! Umlčte vodu, která časem skrápne, pobledlým leskem v páře zasvítí, jen horké ticho smyslné, až trapné... tak s touto ženou chceme zemříti! 17

18 CESTA Jak siný had se vlekla trapná cesta daleko někam z hynoucího města a podél ní jen křivoruké stromy své stíny vrhly časem na svědomí. Kraj morósní a mračilo se temně, zdála se mi to bezlidnatá země, jen transport krav tu táhl utýraný, jenž tušil nové, bezdůvodné rány a jedna slepá z nich, jíž vyšlehnuli oko, zařvala časem v ticho přehluboko... 18

19 NA GRIEGŮV EROTICON Mír ospalý... A jsme tu sami v lese... Tvých očí záhrobí ti závidí jen laně, tmy korunami pozdravení nese ohromně sladký, bledý Anděl Páně. Dej mi své ruce, já je temně skropím, hebounké, slabé jako růže z ledu, jak bílé boky poraněné kopím svou krví hříšnou, kterou na rty svedu. Jde Anděl Páně v šumu zpátky kolem... zvon skleněný tak s klenby stržen kvílí a uzří omdlívat nás velkým, slastným bolem a tajemstvím: Jsme dosud? Či jsme byli?... 19

20 MĚSTO Juž potápěči žold svůj rozdělili u mostních světel, jimiž vítr třás a kuplíř hrbatý jen čekal vhodnou chvíli, své doupě otevřít, až bude po zdrávas. Jde po klekání krokem, který straší, svou postilu číst zvoník stoletý kol vlídných oken, v kterých lampu sháší stín romaneskně svadlé brunety. A monotónní, šíroširá řeka zobrazí měsíc, jdoucí nebesy za zpěvu opilce, jenž paroduje, heká: Má milá v modré dáli za lesy... 20

21 KONFIRMACE Ty sílíš, dušičko, a necítíš juž dětsky, klam očí naivních bolestně se hojí, jsou rozpáleny svíce v chrámě všecky, neb blíží se den konfirmace tvojí. Tví roditelé v staromódním šatě dnes studu tvému šeptem rady činí, s blaženým chvěním dívají se na tě, neb smutně zraje stáří jejich jíní. Ty rdíš se mi i cítíš slzy stoupat... (voňavé jaro všecko vůkol změní) ve vodách lásky vlažných jme se koupat v průhledném flóru pohlavní tvé snění. 21

22 UPRCHLÍK Na stezkách zbojnických, jež v temnotách se kříží, kde v běhu vyjí vlci hladoví, podivný divous sroubil černou chýži, beztvárnou jako kámen hromový. Hvozd zemdlen hřměl a na vše strany od ní bublaly dutě skryté síly vodní; jak tábor spící, skrytý do skály ve shnilých jamkách houby mžikaly. Bylo tak mrtvo... V žádné lstivé léči zvěř nekvílela nikde ubohá i nehrozilo žádné nebezpečí, než ztravující blízkost u boha. 22

23 BĚDA Juž svítalo, když opuštěna herna, poslední peníz leptal bledou dlaň, hles poslední pad v propadliště černá a všecko ticho modlilo se zaň. Juž svítalo a chvěl se poprach zimy, klikatou stezkou půjdu domu as, přátelé lišky spáti odešli mi, domestik v herně churý kahan shas. A já jen půjdu shrben se svým stínem, mne těžký smutek v domě uvítá... Vraťme si lásku, hráči, nežli zhynem, snad možno tak, snad ještě nesvítá!! 23

24 RYBNÍK BRAVNÝ Můj mork je ztenčen, bolest jím se živí, dech duše zkrácen jako zimní den, zrak světu vzat, do hlubin vnitra civí, k rybníkům bravným chci být doveden! Lhát důvěru, že vzedme anděl páně k očistě lidské jejich hladinu, jak jiní, touhou upínat se na ně, bled uměle pro tuto vteřinu. Až kýženě se voda potom zčeří, svůj vystavovat theatrální chvat, ty předejít, již vodám těmto věří, však kámen vzít, bych šťastně ke dnu pad... 24

25 ZA LODÍ Vše ve tmách už, co mělo srdcem chvíti, co mělo dáti cévám nápoje a závoj duše chladný průvan cítí, jenž prošel, slídě, prázdné pokoje. Či zbylo víc? Kouř z uplynulé lodě, a vody zvěst, že loď je v daleku, tam za korály kdesi na svobodě, jen tento kouř se lísá k člověku... Jen ve snu chví se barva krásné vlajky, jak ztrácela se do snivosti let... Mdlým hlasem skončen příběh smutné bajky, loď věčná pryč a kouř se vrací zpět... 25

26 TĚŽKÁ NOC Zas celou noc jsem zápolil jen s obry, zas v lebce mojí krkavci snad spali, zas vysílen byl Angelos můj dobrý a smutné prapory mi zoři zakrývaly. Však jaký to byl zápas přezoufalý, až z mého srdce teplá pára spěla, v mou lebku spáči studnu vyklovali, já opuštěn byl navždy od anděla! A jaký to byl zápas bez ševelu, vzkřik zahrabán byl pod stoletou tíží, zamlklí obři dusili mne k tělu i pavouk přelhán, ustal hlídat mříži... 26

27 MELANCHOLIE Za půldní sychravých se nelze trpčej smáti, klec nebe nemůže líp uzavřena být, jen samot zrcadla můj smutný úsměv vrátí, neb míň než úsměv nelze navrátit. Ó, dlouhé deště v ten čas musí zráti, v stu kapek kalných stesků rovněž tolik, bez cíle, schýlen jme se ubírati přes hory doly krásný melancholik. 27

28 POSEL Své stany opusťte, juž v křovích oči svítí, stráž klímá na kopí, jsouc otupena hřměním a juž jde vlkodlak, jenž vaše stáda cítí, jde vaše chůvy zneužít a mrhat vaším jměním. Své knapy vzbuďte, bděte do svítání, pečlivě skryjte oharků svých čoud, jde vytí táhlé ode stráně k stráni, dál v kalnou noc... Dnes může přitrhnout, neb na obchůzce hlídka našla stopy na rašelinách nebezpečných hnízd, teď dříme znavena však dřevem svého kopí, jak připoutána k pokutě svých míst. Pak: ošetřujte rodičky, taj každý svoje plány, radš přástvy klamné doma vypravuj, neb může přijít se lhostejné strany... Průvodu nežádám... Dál bůh vás opatruj! (Klekání, 1900) 28

29 PRALES A tak jsem zesnul... Prales je mým vrahem, kus hlíny smutné vešlo do mých úst a tak jsem zesnul v osamění drahém, kol bledule se osmělily vzrůst. A když se vzbudil prales ze své tíže (i prales tedy svoje jitra má!?), se pluky opic svezly ke mně blíže, mne probouzely svýma rukama; mně šťávu malin daly, řkouce: bratře! ač ret můj chladný víc ji nepřijal, já sklenným okem na hru jejich patře, vším tělem mrtvým jsem jim děkoval. A potom ptáci, motýli a šídla se sklonem hebkým přišli k mojim rtům... Tu teprv duše rozepnula křídla a pralesem se brala k nebesům... (část cyklu) 29

30 CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ Oh cepů zmatek, vůně zrn, puch odestřených hrudí a holek vztyk a těžký sklon sto pekel ve mne budí. Jen stíhat kterous významně a její souhlas zočit a jako bouře na slámě tu silné dítě počít! Oh, cepů zmatek, hrudí puch... jak raněn chřtán mi plane... Mdlé refrény sem nosí vzduch chléb vezdejší... ó pane!... 30

31 ROBESPIERRE Oh, prasknou tajně katostroje svazy, tvůj zpovědníček bečet přestane, čekání vteřin míchu tvoji zmrazí, pak útlocitní přijdou křesťané s bastardním pláčem k siné hlavě v koši. Stoupenci tvoji uzří udatní, že jako groš, jenž podoben je groši, se skutálela mezi ostatní. Že padla ke dnu, zdravíc ještě okem a na rtu bolest dramatických vět... Tak tento zpěv hnal kalným Seiny tokem až k oceánům v přetajemný svět. 31

32 UPOMÍNKA Zas vidím vás ve bledých šatech, se vzdorem, trochu toužící... Tak jako dnes, ve starých vratech čněl tvarohový sloužící. Váš papa tehdáž meškal v lese a nikdo, nikdo nestřežil, ten obraz mi se v slzách třese a variant bych nepřežil. Ach ano, trochu zavřít víčka a vidím všecko nanovo: šla žebrotou má prababička a vy jste dítě pánovo... Byl letní vzduch a keře hlohu ty voněly (eh, lyrika!), já zdivočil jsem, přisám bohu, neb byla doba slavíka. Však proč jste stála v krytém křoví, jak filigránek z úběle, já přišel blíž se dvěma slovy a třásl jsem se na těle... Pak vzkřik jsem krátce selským křikem... (zem, nebe v jedné slitině...) pod napřaženým slunečníkem jste zaplakala nevinně. Ach ano, trochu zavřít víčka a vidím všecko nanovo, šla žebrotou má prababička a vy jste dítě pánovo. Zas vidím vás ve bledých šatech se vzdorem, trochu toužící, jen směšna je mi silhouetta, ten tvarohový sloužící... 32

33 ŠEŘENÍ Já sláb jsem šel a plný žele juž před svítáním za rosy a usmíval se nevesele, že nedočkal jsem kohosi. Můj vlastní úsměv bolel sice, jako když jizvu rozšklebí, však větší bolest půlměsíce, jenž rozplýval se na nebi. Já probouzel jsem slůvkem včera až z hloubi vlny minula, a do skonání náplň šera kol plynula a plynula... (Jedy a léky, 1901) 33

34 TICHO I vyšel. Ticho. Půlnoc byla. Však co mu bylo do ticha? Tam v dálném lese churavila dnes divná píseň kulicha. I vyšel. Ticho. Jen to pění. Kdo zůstal v lesích? Hola, hej! Jde černou klenbou kymácení vždy pomalej a pomalej. Kdo? Nikdo... Hola! Jen ta sova tam v dálném lese churaví... I vyšel. Ruka úbělová a černá rána do hlavy. 34

35 ROKOKO Très amusant je konec boje, děl jeden ze čtyr, špoule ret. Mdlé bylo světlo předpokoje, kde čtyři hráli kvodlibet. A vzácný takt, s nímž povždy hráte, jak souhráče si nakloní! Tak pletli páté přes deváté ti čtyři staří patroni. I bylo šero. Šero bylo... Jich mluva hebka nadmíru... Pár prstů v sále udeřilo na bílé zuby klavíru. 35

36 SVĚDOMÍ Jsou chodby v hájích, chodby plné echa, jak velmi vzdálený a velmi temný hrom, van větru chladný trýzeň v tobě nechá, že toužíš po něčem a pneš se po někom. Jen jsi-li čist, ty přijmeš dary lesní: to pnutí po něčem, tu touhu za někým; kdo s hříchem jde, ten v chodbách háje nesní tím sněním ze světa a světa dalekým... Neb tomu úzko je, když echo slídí po něm, strom suchou haluzí se zatne v jeho týl, neb tomu úzko je, když hlásek v hrdle oněm, jak do studně by kámen ponořil. On houště obchází, jich výdechu se děsí, jak z mrtvých úst by ševel se to nes, když setmějí se zádumčivě lesy, jak může být jen zádumčivý les. On houště obchází a běda! kdo jste? teskní, zvuk vlastních slov mu srdcem proniká a kmeny pnou své paže pitoreskní, by chopily se jeho viníka. Jde dál. Jde dál... Své tepny bíti slyší, klus krve bázlivý je v skráni jeho znát, flór soumraku se zvolna nese s výší a černé vlny plynou odevšad. Jde vlnami. Jde lávou. Vše se mate... Já přicházím. Vy volali jste mne? Dřev shnilých zmírá kouzlo bludičnaté a studené a mdlé a tajemné. Jdu lávou. Přicházím. Mne potrestejte dravě, vy mlčící a strašní katané! Až přijde noc, nechť zastane se v trávě, kde bílé tělo ležet zůstane! 36

37 Jde dál, jde dál... (To duté bubnů vření! Ty zvony báječné a velký hlahol trub!) Jak obr tmí se v hluchém okamžení až v černé nebe třistaletý dub. Hlas bubnů, trub. A vše se ve tmách mate. Je v lesích tam, jež zdá se plápolá; tu na dubu jak ovoce by klaté se větrem chvěje lidská mrtvola. 37

38 RANNÍ PROSPEKT Dne úsvit kalný po hájemství těká, jak pozdravený člověk z choroby, čís ranní soprán s výsosti se smeká a sevření a zmatek působí. Tu vzepnou se a zašelestí sosny, jak ze spánku když zima políbí, jak člověk ten, jenž zapomněl žít pro sny a ony jeho plachost měly by. A těly hnou jak žehnající kněží, jichž cizí řeč je duchu vzdálená... A ještě mír a mdloba kolem leží, když říjení zní v dálce jelena. 38

39 BOUŘE Šum lesa ustal, sebe sám se zhrozil, jak ducha leká vlastních citů tiš, hrom horský v dálkách temně zahlomozil a černé mraky plouly blíž a blíž. Ret usýchal a žádostiv byl toho, až horká noc se chladem nasytí, tiš nezmařena byla od nikoho a nevábila koho vejíti. Jen potok žil a bral se roklí tmavou ten jeho vlahý, jednotvárný šum... Tak dusno kolem... Doba před popravou. Sevřená mysl úpí k nebesům... 39

40 BYL ŘÍJEN UŽ... Byl říjen už, jenž neměl tepla více, zvuk trudný měla slova zvolená, dva koně stáli u kovárny, sníce se svislou hlavou mezi kolena. Zpěv rohu z pastvy mlhavý a kusý ze strašné dálky blíže zdál se jít, a tiše plouly na potoce husy, kde tajemně se zřely zrcadlit. A těžko říct, kam útěcha se děla a radost, jaká vůbec byla-li! Strach odporný jde z chorobného těla a úzko rtům, že kdys je líbaly. 40

41 PÍSEŇ RANĚNÝCH Buď vůle tvá! My vzpomínali, Mistře, když červánky se rděly, na řeč tvou, krev přischlou u srdce a hlavu na tornistře, ach, na tornistře hlavu ubohou! Tu pořád výš se červánky ty rděly, jak země krev by říhla rtoma ven... Ti táhli pryč i s prapory a děly a v dálce sláblo hřmění na buben. A my jsme potom osaměli zcela... Buď vůle tvá, tvá přijďte nebesa! Noc rozsáhlá stín zvířat přinášela a temné vytí vzešlo u lesa... 41

42 VEČERNÍ LESY Den dokonal a utichali drozdi, byl zbaven dobra volný, širý svět, jak chodce krok, jenž v klášteře se zpozdí, by rozléhal se táhle naposled. Hvozd nedal dechu. Z únavy či z žele strom stromu cizí chmuřil se a spal... Takovou žádost, živ být bez přítele na věčné časy, les ten vzbuzoval. Takou pak lítost z osamění svého, z něhož by vzešly muky blažené, tajenou hořkost toho pocestného, kterého každý z prahu zažene. 42

43 MLČENLIVÉ KRÁLOVSTVÍ V onom úlu včely mé se mísí v nesčíslném žalném úsilí, ze mdlých komor zpití trubci visí, ženci zvláštní, kteříž nesili. U postýlek larvy poklesají ku přerodu v sladkou dřímotu: dvakrát žily, dvakrát umírají. V onom úlu síla k životu. Královna se símě dáti strojí tužbou trubců třesouc dokola, tiše plyne medovými zdroji ubodaná zlatá mrtvola. 43

44 CHVILKA NOČNÍ Noc město přikryla, jen v hampejsích se svítí... Co chtěli jsme, to nemůžeme míti, jen klam to byl a pod mostem se chabě voda bije, jež nikdy v světě míru nezažije a spánku sil. Jen v hampejsích se rudé světlo kmitá, kde hořko pláče rozkoš zneužitá dvou bílých těl. A nevím, nevím, co mne hněte více, těch oken krev, či vlny, úpějíce svůj zmar a žel. Neb tato noc je neživá a hluchá, krok hlídky vratký nedotkne se ucha... Kdo bdí? Ni pes. Pes pána nemá, usne v spánku plachém, vše prostranství se naplňuje strachem až do nebes. 44

45 POSLEDNÍ HODINKA Šel trochu užasle a trochu blízek mdloby a na rtech slova pompésního tah, všem naposled jež mnoho zjevilo by a uhaslo by potom v temnotách. Šel, krokem nesmírným se domnívaje chvátat a sílu zvířeckou si namlouvaje mít, nad skrytým koutem ukláněl se západ, zem nemohla se zbožněj nachýlit. Šel hloub a hloub, kde uzdravení smolná v chrámovém tichu vytékala ven, drozd zatesknil a šeřilo se zvolna v ten památný a prapodivný den. Drozd zatesknil a ustal, zlomen tichem a tíhou všeho počal těžce spát, svůj blízký pláč po zpěváku tom lichém hvozd blasfemicky zdál se zastírat. A zdál se lháti: není, není bolu, jen stále mír a jemné veselí. List mrtvý pad vždy za dlouhý čas dolů a klenby sotva slabě hučely. Šel ještě dál, ač nebylo víc třeba. Den krvácí, juž dlouho mlčí drozd, taj hltavý tu útroby tvé střebá, sníš nyní sen, či vše je skutečnost? Jen kapradě, jak zakynul by rukou, se v samotě své někdy nachýlí... Živ lesa duch. Tvé žíly smutně tlukou, jak by se kapky vteřin honily. Jen mravenci, již zpozdili se v pouti, v své němé touze míří nyní zpět, tou prázdnotou duch vadne a se rmoutí, snad zhynul juž a není více svět! 45

46 Dost k vůli bližním, dost daleko běžel, dost svoje bližní doufá spokojí; nevěsto marná, chvíle této nežel, svou myrtu vyplej, bude po boji! Svou myrtu vyplej! Dykytu a plátna při živém ohni výbavu svou spal! I snění svá. Jsouť veskrz bezpodstatná, ač nad své síly jsem tě miloval. Zbytečno vše teď býti se mi vidí: jako bych tobě komponoval list, jejž zapřeli a schovali by lidi, a tys ho nikdy nedostala číst. A jako bych chtěl volat ještě s bohem a jenom průvan z hrdla by mi šel a jako bych po záludu tak mnohém síň hrůzně prázdnou kolem sebe měl. A zas byl mír... Drozd lichý, bez milenky, už tíhou všeho kdesi pevně spal, ač oddech jeho bázlivý a tenký, duch už se marně hádat namáhal. 46

47 IN VINO VERITAS Nic už mi nezbylo, než chabý tento citát, groš trpce dobytý jsme za noc propili, nad hájů vrcholky už počínalo svítat... kdo kabát oželel, zdaž dá i košili? Pít kdo už nemohl, se dávno pod stůl sřítil, stín tenký významný se ciferníkem krad, pak přišla ta, jíž velmi jsem se štítil, vždy plná voňavky se chtíc mi darovat. Já s hlasem sklíčeným jsem povstal, hůl svou prose, puch nyní zkysalý vál z nitra plecháče a zavál chlad a srdce pohnulo se. Je každý bláhový, kdo dá se do pláče. Nic už mi nezbylo, než chabý tento citát, jejž v zmatku morálním jsem užil po páté, nad hájů vrcholky už počínalo svítat a smutně zvonili. Šly stíny z roráte... (Pod tíhou života, 1909) 47

48 SEBEKLAMY Já čekám na večer, až lidí hlas se zlomí, krev sluncem zpěněná až ustane jim vřít; v den planoucí jen o jediné šlo mi: svým slzám zdrženým tok tichý povolit. Tu oděn jsa v šat pasivnosti chladný, sám s druhem jediným, jenž nazývá se klam, jít mohu po cestě, jíž ještě nešel žádný a druhovi svou stálosť přísahám. On, jsa mi oddaný, děs poznatků mých smývá, jež na dně číše mé mi byly podány a svýma očima se ve kraj za mne dívá, kde zřím pak blednouti jev faty morgany. Dnes jeho duchem jen v styk vcházím s představami a jeho rtové též mé vzdechy formují, flór zevních půvabů pro milenku mou dá mi, již jinak marně, marně miluji. 48

49 PŘEVOZ Tak plyne Acheron, jak plynula by láva, mdlý pleskot vln se nepostihlým stává pro sluch i cit; prám šerý, dlouhý kolísá svou tíží, stín zesnulých se v předurčení blíží v svůj věčný byt. Jak jistě Charon vesly svými vládne, kde hrozí víry, výtočiny zrádné, kde hlubina! A jako onyx bezlesklý a tmavý jsou vody mrtvé, nelaskavé splavy, jež protíná. A osud mrtvých záhada jest němá. Mzdy peníz trpký vnitřní ceny nemá, žhne v jeho dlani... Se břehu k břehu cesta věčně jedna, přes život duše clona nepřehledná až do skonání. 49

50 ZÁPAD Žeh slunce rudý byl, jak z borovic by masa se v troucheň mechovou proud krve hojně lil, žeh slunce břitký byl jak dýka, která drásá, již v ňadra sněhová kdos prudce ponořil. Jak granát rozteklý ve vlastním lichém žehu, jsa v ohni průzorný a bez příměsí čist, střel hájem u večer svou zmírající něhu, až zhasnul utlumen jak v druze amethyst. Stem šípů ubledlých však zasáh srdce jedlí, jed spánku vetknuv do košatých hlav, a vzdechy sov se do tišiny zvedly, jak tajemství by vála na pozdrav. Jen tichá chůze srn jak nesla by se plavně, sled rythmického dění po lese a dlouhá rána z myslivecké hlavně jak zoufanlivý výkřik ozve se... 50

51 NOVÁ ZEMĚ Tak silné podnebí vlást bude v zemi této, že vlivem tajemným se smysly zocelí, krev stoupne do varu, až přiblíží se léto, pleť bílou sžíhajíc a kryjíc pocely. Tak křehké ovoce nás šťávou svojí zmámí a lázeň etherná v nás srdce omladí, i bude sídliti klid nesmrtelný s námi pod hvozdným klenutím a v chladu kapradí. A bude stříbro hvězd, jež v zodiaku třeští, svým zrakem záludným k nám mlčky zírati a mana bílých par nám klesat v teplém dešti do líchy zkypřené a čpící souvrati. Pak rouno osení zem ošatí a zčeří, vzdech vonný oprostí, jenž tane v jeteli, a člověk, stanoven být králem zemské zvěři s ní žitím zamlklým se úzce spřátelí. A vítr zvedne se, vše očistí a schvátí, blesk temna rozdělí jak fosforečný had, trůn duhy v obzoru kdes bledý bude státi, mír vážný, pověčný nad duší panovat. Tu láska zrodí se jak Afrodita z moře, vše smysly mužovy jed sladký omámí, a bude matkou pak všech rozkoší a hoře, jsouc požehnána mezi ženami. I smrti dlaň, vždy vlídné a vždy něžné, z všech věcí světa stálé jedině, když dospěl čas, svou úrodu si sežne na roli v nové, volné otčině. 51

52 VYZNÁNÍ Byť tvrdý život byl, já snem mu hrany stíral, bral z všeho lomozu jen přidušený zvuk, jen vlahým soumrakům svá okna otevíral, pil vůni matnou posečených luk. Kraj rodný měl jsem v lásce pro stesk polí, pro hořký závan jehličnatý hvozd a výšku hor pro touhy, jež tam bolí, běh čistých vod pro marnou nestálost. Vsi prosté rád, jen pro pokoj, jímž dýší, pro vetchá zdiva kapliček a soch, kde sobě byl jsem v kontemplaci bližší, rub žití prázdný objevit jsem moh. Ten kraj, kde jeseň pustá je a smutná, jak temný, vdovský nevýrazný šat, mhy víno těžké mrtvolně mi chutná, z té číše chladu upil jsem vždy rád. A měl jsem rád lid zasmušený, pevný, jenž o chléb žití se živly se bil, v něm řády světa staly se mi zjevny a já jsem mu své srdce zaslíbil. Ať život tvrdým jest, víc jeseně než jara, mhy stříbro sejí v prázdno horských luk, ať píseň života tak jako vesmír stará je bolestivý vzryv a nesouzvuk. (Dědictví, 1923) 52

53 MLÝN Jak starý, hajní mrtvý mlýn se zetlelými koly, jimž voda šumná uhne se a jinam cestu volí a skrývajíc se v lopuchu a nesečeném proutí, se zdá jen mrtvou silou být, již nelze obživnouti. Jak pustý mlýn, jenž nicotu kdys drtil místo žita, jen věčnost marně proudící hnal v dávnu přes koryta, tak umlklo v mé duši jest a popudu v ní není, neb okov žití dosáhnul dna mrtvých okamžení. Kol mlýna hořké ticho čpí. Háj na kolenou klečí, jsou rozptýleni po světě a pomřeli už mleči a násyp zrna poslední jak roků šum se jeví, jsou vírem prázdna odváty i pohankové plevy. Jen nad žernovem zvětralým list olšin chabě šlehá, což velmi vzácná pro smysly a výmluvná je něha. Po hřmotném tempu života jdou mrazné stance hlucha, jak z mystického neznáma do mystického ucha, po prudkém tanci pěny, vln, po ranách síly hybné smrt pouze k čelu života se s políbením shýbne. Je zastavený hluk a cval a do lopat se vzpírá jen tíha valné nicoty a výška všehomíra. Jsou prázdny pytle. Vítr v nich. I prázdny koše secí, prach jako flór se ukládá na čnění hran a věcí. Na chvostné jedli prastaré jen úpí doupňák sivý, jak v označení myšlenek, jež zbyly ještě živy. Jde odtud cesta necesta. Jde hložím. Trním. Pískem. Za sněním žití vzdáleným, v snu ústíc smrti blízkém. 53

54 PO ZÁPADU To bylo večer. Vzrostla touha každá, jako by z hněvu vzejít měla vražda, krev měla téci ze msty nevinná; vyhrával západ v sporu ohňů čistém, divoce sloučiv jantar s amethystem. Nebylo moře. Ani pevnina. Zlatí a rudí z jeskyň zřeli draci, útroby mračen eruptivní prací dávily mlčky lávu strašlivou, za krutý zážeh, záhy jaksi zbledlý břesknější svity k zenitu se zvedly, vyslané šípy žhoucí tětivou. Bylo to pozdě na západním nebi, jiskrně plály monstrance a chleby, užity jsouce při mši večera, korouhve mocné, baldachýny, vela svěsila, vzdula nebo rozestřela nebes i země pompa veškerá. Ve zlatém víně, v zelenavém jedu tonulo ještě nebe ku posledu, ochabnul sopek výron plamenný; zamlklý Kumburk, černý hlídač kraje, ruinu hradu bokem podpíraje, nad obzor zdvihal svými rameny. 54

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013)

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013) Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty do S T Ř E D U (2. 6. 2013) Sami a spolu nahoru dolu ve zpěvu ptáků v zrcátku mraků

Více

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou

Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Jindřiška Šindlerová Projdi se mnou edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Šindlerová, Jindřiška

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Oldřich Mikulášek Agogh

Oldřich Mikulášek Agogh Vyšehrad Oldřich Mikulášek Agogh [VERŠE Z LET 1969 1971] Oldřich Mikulášek Agogh VYŠEHRAD Illustrations Johana Hrabíková Vojnárová, 2012 Copyright Oldřich Mikulášek, 1980 ISBN 978-80-7429-163-0 Motto:

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Neznámá V mé době Pohled na nebe Na farmě své V přírodě živé V mé době farmářské Hvězdy na obloze nebeské V horách zářivé V přírodě hravé V mé době

Více

Heiden: Obsidian. Heiden: Obsidian. Nostalgia echo Katarze Trojice Na pohřbu Thujon Post lux tenebras Monomania Pohřben před sto lety.

Heiden: Obsidian. Heiden: Obsidian. Nostalgia echo Katarze Trojice Na pohřbu Thujon Post lux tenebras Monomania Pohřben před sto lety. Heiden: Obsidian Nostalgia echo Katarze Trojice Na pohřbu Thujon Post lux tenebras Monomania Pohřben před sto lety stránka 1 z 9 Nostalgia echo (Dante Alighieri, Božská komedie, překlad Vladimír Mikeš)

Více

Slavnost Ježíše Krista Krále. Cyklus B Mt 25,31-46

Slavnost Ježíše Krista Krále. Cyklus B Mt 25,31-46 Slavnost Ježíše Krista Krále Cyklus B Mt 25,31-46 Má sílo Má sílo, k Tobě vzhlížím, má sílo Tobě zpívám, neboť ty Bože jsi útočiště mé. Pane můj, lásko má, Ty Bože jsi útočiště mé. Pane smiluj se Čtení

Více

Tušivá rozpomnění. Jezerní básníci. Přeložil Václav Renč. Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran

Tušivá rozpomnění. Jezerní básníci. Přeložil Václav Renč. Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran Tušivá rozpomnění Jezerní básníci Přeložil Václav Renč Vybral a sestavil Zdeněk Stříbrný K vydání připravil Zdeněk Beran Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky. Translation Václav

Více

Jaroslav Vrchlický (1853 1912)

Jaroslav Vrchlický (1853 1912) Jaroslav Vrchlický (1853 1912) vl. jm. Emil Frída nar. v Lounech stud. G, filosofie, historie, románských jazyků vychovatel v severní Itálii sňatek s Ludmilou Podlipskou profesor literatury na Karlově

Více

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle)

Bílý. kámen. 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) kámen Bílý 1. Bílý kámen (P. Lochman, J. rejent / V. Kočandrle, I. Bartošová) 2. Lípo stoletá (V. kočandrla / V. Kočandrle) 3. Poklad ( J. Škorpík / V. Kočandrle, I. Bartošová) 4 Jeskyně (V. Kočandrle,

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

Karel Hynek Mácha Mnich. (Zlomky z romantické básně.)

Karel Hynek Mácha Mnich. (Zlomky z romantické básně.) Karel Hynek Mácha Mnich (Zlomky z romantické básně.) Znění tohoto textu vychází z díla Básně. Máj. Zlomky. Dopisy. Deník tak, jak bylo vydáno v nakladatelství Laichter v roce 1907 (MÁCHA, Karel Hynek.

Více

Rudolf Medek: ZBOROV

Rudolf Medek: ZBOROV Rudolf Medek: ZBOROV Vìnováno památce bojovníkù a muèedníkù, kteøí v této válce položili svùj život za svobodu èeskoslovenského národa. I. Èeské i slovenské dìti, synové národa, omlazeného hrdinskou krví,

Více

3. Kousky veršů (Poupata)

3. Kousky veršů (Poupata) 1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.

Více

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv.

Fotografie Jiřího Ortena: originály archiválií jsou uložené v Památníku národního písemnictví literární archiv. Znění tohoto textu vychází z díla Knihy veršů tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Český spisovatel v roce 1995 (ORTEN, Jiří. Knihy veršů. 1. vyd. Praha: Český spisovatel, 1995. 301 s. Spisy Jiřího Ortena,

Více

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí,

Kamila Krátká z 8.A. KLEC a KLÍČ. Jestlipak víte, co se stane s člověkem, jenž utíká před světem? Stane se z něj to, co už nikdo nevidí, Kamila Krátká z 8.A píše poezii a v letošním roce získala za přednes básně Klec a klíč na regionální recitační soutěži Dětská scéna 2013 ocenění za autorský přínos. Ukázky z její tvorby zveřejňujeme v

Více

Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu

Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu Karel Hynek Mácha Večer na Bezdězu Znění tohoto textu vychází z díla Romány a povídky tak, jak bylo vydáno v nakladatelství Laichter v roce 1906 (MÁCHA, Karel Hynek. Romány a povídky. K vydání upravil

Více

Upířice hupá nad hřbitovem, Rakve ssaje, sedíc nad rovem, Vlíká rubáše, dobývá lupy: "Hadry, kosti dejte, trupy!" Tu hlava se z hrobu vyvalí, K ženě

Upířice hupá nad hřbitovem, Rakve ssaje, sedíc nad rovem, Vlíká rubáše, dobývá lupy: Hadry, kosti dejte, trupy! Tu hlava se z hrobu vyvalí, K ženě J.J.Kalina Hadrnice "Hadry prodejte, staré sklo, Kuchařičky, kosti, kosti! Mějte, lidičky, lítosti, Máteli jaké kosti!" Takto od božího rána volá Žena a s nůší na zádech, V ochlostěné sukni podkasaná,

Více

Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 01/2016 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5

Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 01/2016 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 1 2 3 4 5 Ladislav Vesecký Milena Doušková Karel Pecháček 0/06 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 Eva Míková Ivana Hurtová Marie Bartošová 0/06 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 0 5 6 7 8 9 Zdeněk Huspek Miroslav Lorenc

Více

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009 OSTRUŽINY Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009 1. BÁSNÍCI (od puero) 2. Sonáta pro srpnový večer (od Verena) 3. Ve vaně (od milancholik) 4. (M.) Vzkaz lásky (od ivkaja) 5. Ach, vodo (od nostalgik)

Více

štìpím se Naplno rozhoøí èerné terèe za sklem se vynoøí chvilkový výboj støelce

štìpím se Naplno rozhoøí èerné terèe za sklem se vynoøí chvilkový výboj støelce Støelec a most Støelec chvilkový výboj Nastal èas naplnit všechna pøece vzetí promìnit okovy v trpké víno bez pøíkras zahodit øece smetí výkøikem obnovy se pøímo prodrat štìrkem k podloží podkovy zakrýt

Více

CD IPD PRAHA IPD Kouzelná duha. Kouzelná duho, záři nade mnou, svými barvami, mě ochraňuj.

CD IPD PRAHA IPD Kouzelná duha. Kouzelná duho, záři nade mnou, svými barvami, mě ochraňuj. IP PRAHA 2017 01. IP Větrný mlýn V ručičkách svou lásku probudím, aby roztočila větrný mlýn, od něj vítr fouká do výšin, kde sluníčko svítí. 02. IP Motýlku, vyleť výš Motýlku, motýlku, vyleť výš, vyleť

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od

Více

30. neděle v mezidobí. Cyklus B Mk 10,46-52

30. neděle v mezidobí. Cyklus B Mk 10,46-52 30. neděle v mezidobí Cyklus B Mk 10,46-52 Má sílo Má sílo, k Tobě vzhlížím, má sílo Tobě zpívám, neboť ty Bože jsi útočiště mé. Pane můj, lásko má, Ty Bože jsi útočiště mé. Pane smiluj se Čtení z listu

Více

KAREL HYNEK MÁCHA BÁSNĚ PŘÍLEŽITOSTNÉ 1

KAREL HYNEK MÁCHA BÁSNĚ PŘÍLEŽITOSTNÉ 1 KAREL HYNEK MÁCHA BÁSNĚ PŘÍLEŽITOSTNÉ 1 Na příchod krále Slunce zapadlo u věčnosti moře; Na jeho mohylách ţertvy se pálí V růţovém ohni od hory ku hoře. Hluboká noc se za sluncem přivalí, Hlubší neţ hrob

Více

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007

OSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007 OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007 1. Polibek na skle (od Severka) 2. Vosková (od moonell) 3. Zahazujem (od prostějanek) 4. Brána (od otazník) 5. Šerosvit... (od Ayla) 6. I don't

Více

Foliáš z Fornostu. Toulky

Foliáš z Fornostu. Toulky Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý

Více

BLÁZEN kapo 2. intro: G G maj C G am G D. G 1. V listí a sám G maj nad hlavou mám. hvězdy a plno dětských snů G mraky dál jdou.

BLÁZEN kapo 2. intro: G G maj C G am G D. G 1. V listí a sám G maj nad hlavou mám. hvězdy a plno dětských snů G mraky dál jdou. BLÁZN kapo 2 FOOL HRT MMORY Blake Mevis/ H. Raclavský intro: maj am 1. V listí a sám maj nad hlavou mám hvězdy a plno dětských snů mraky dál jdou maj kreslí tu svou dalekou cestu k obzorům. am Po bílých

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Čekám svůj den. 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba)

Čekám svůj den. 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba) Čekám svůj den 1. Pěší pták (M. David / P. Vrba) 2. Můžeš lhát ( P. Krejča / P. Vrba) 3. Můra (P. Janda / P. Vrba) 4. Čekám svůj den (P. Krejča / P. Vrba) 5. Nic víc (P. Janda / P. Vrba) 6. Na háku (M.

Více

1. neděle adventní Žl 85,8. 2. neděle adventní Lk 3, neděle adventní srv. Iz 61,1. 4. neděle adventní Lk 1,38

1. neděle adventní Žl 85,8. 2. neděle adventní Lk 3, neděle adventní srv. Iz 61,1. 4. neděle adventní Lk 1,38 Zpěvy před evangeliem nedělní cyklus B /1/ 1. neděle adventní Žl 85,8 Pane, ukaž nám své milosrdenství * a dej nám svou spásu! 2. neděle adventní Lk 3,4.6 Připravte cestu Pánu, + vyrovnejte mu stezky!

Více

Proměna listopad 1932

Proměna listopad 1932 Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství Ludwig Polzer-Hoditz Proměna listopad 1932 V pozadí hrad Křivoklát. Tytéž osoby jako v předchozím obraze, sedící na lavičce v rozhovoru. Já: Bylo pro mne

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

ONDŘEJ HLOŽEK otluky

ONDŘEJ HLOŽEK otluky ONDŘEJ HLOŽEK otluky ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ ISBN: 978-80-87843-01-7 1 Ondřej Hložek (*1986, Opava) Autor poezie, pořadatel literárních akcí a animátor v kulturním dění. V roce 2011 vydalo nakladatelství Dalibora

Více

Zpět na písňové texty. Ten bál se koná Můj Bůh snad spí Vážky Karty mi nelžou Hrál klavír píseň línou. Obsah ukázky

Zpět na písňové texty. Ten bál se koná Můj Bůh snad spí Vážky Karty mi nelžou Hrál klavír píseň línou. Obsah ukázky Zpět na písňové texty Ten bál se koná Můj Bůh snad spí Vážky Karty mi nelžou Hrál klavír píseň línou Obsah ukázky Ten bál se koná (Lady Madona) Hudba a původní text: John Lennon Paul McCartney Ten bál

Více

28. neděle v mezidobí. Cyklus B Mk 10,17-30

28. neděle v mezidobí. Cyklus B Mk 10,17-30 28. neděle v mezidobí Cyklus B Mk 10,17-30 Hosana 1. /:Hosana, hosana, hosana Bohu na nebi!:/ Jméno slavíme Tvé (hosana aleluja), chválí Tě srdce mé (hosana aleluja), vyvýšen buď, ó Bože náš, hosana Bohu

Více

Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984

Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984 Jaroslav Seifert - Nobelova cena za literaturu 1984 Město v slzách (1921) - představa světa bez bídy a nenávisti, touha léčit, potěšit; soucit s chudými, vidiny lidského štěstí - proletářská poezie Děti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_111 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Tomáš Vaculík

Více

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505

Projekt: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Metodický list Zařazení materiálu: Šablona:Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti (I/2) Sada:1 Číslo: EU-OPVK-ČIG-2ST-08

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

Ztichlým večerem kráčí postava vypadá jako že nespěchá Kolem se míhá minulost i dnešek

Ztichlým večerem kráčí postava vypadá jako že nespěchá Kolem se míhá minulost i dnešek Polendář 009 Jan Bezděk Pavla Jurigová Milý poutníče, procházející jednotlivými stránkami tohoto Polendáře, měsíci roku, cestami života, jdi s cílem ve svém srdci, pak nebude nikdy vzdálená tvá představa

Více

Christian Morgenstern Měsíční tvary (překlad Josef Hiršal)

Christian Morgenstern Měsíční tvary (překlad Josef Hiršal) /motto/ Christian Morgenstern Měsíční tvary (překlad Josef Hiršal) Tvary plynou po luně, luna z nich div nestůně. Luneva a Lunadam vyjí vkleče bůhvíkam. Při tom vytí zuby svítí na hyenu v sirném kvítí.

Více

J.Seifert Druh materiálu Pracovní list Anotace. Práce s básní, porozumění a interpretace básní J.Seiferta.

J.Seifert Druh materiálu Pracovní list Anotace. Práce s básní, porozumění a interpretace básní J.Seiferta. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218CZ. Šablona I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské gramotnosti Označení materiálu VY_12_INOVACE_Pap19

Více

1. neděle adventní. Cyklus B Mk 13,33-37

1. neděle adventní. Cyklus B Mk 13,33-37 1. neděle adventní Cyklus B Mk 13,33-37 Čtení z první knihy Makabejské. Daniel se ujal slova a řekl: Viděl jsem v nočním vidění, a hle čtyři větry nebes rozbouřily veliké moře. A z moře vystupovaly čtyři

Více

Copak je to vázaného?

Copak je to vázaného? Copak je to vázaného? Petr Motýl POHOUPEJ divoké husy led na jezerech sobi putující krajinou rozumu krvavé slunce zapadá za betonové vilky na konci vsi přelétavá křídla tmavá louka jabka malované talíře

Více

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958)

Klement Gottwald básně. Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958) Klement Gottwald básně Dělník z Dědic Marie Pujmanová (1893 1958) Vydal se mladý hoch do světa s pilkou a hoblíkem v ruce, Čech, Moravan a proletář. a pěšák revoluce. Prve než začal se slovy, rozmlouval

Více

Ludwig Polzer-Hoditz. Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství

Ludwig Polzer-Hoditz. Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství Ludwig Polzer-Hoditz Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství III. obraz nedatováno V lese, poblíž malého karpatského městečka Modernu, odpočívající Berta a já. Já: Novoroční zvony vyzváněly prelomu

Více

Zpět na písňové texty. Zní nové Haleluja Prokletej ráj Tak být šálkem Ten hluk teď ztlum Zpívám jednu píseň dál a dál Sem tam.

Zpět na písňové texty. Zní nové Haleluja Prokletej ráj Tak být šálkem Ten hluk teď ztlum Zpívám jednu píseň dál a dál Sem tam. Zpět na písňové texty Zní nové Haleluja Prokletej ráj Tak být šálkem Ten hluk teď ztlum Zpívám jednu píseň dál a dál Sem tam Obsah ukázky Zní nové Haleluja ( Halelujah ) Hudba: Leonard Cohen Teď zní tu

Více

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov

Bible pro děti představuje. Nebe, Boží nádherný domov Bible pro děti představuje Nebe, Boží nádherný domov Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Lazarus Upravili: Sarah S. Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2012 Bible for Children,

Více

přes město ztichlé v zapadajícím slunci, sídlo krásy a nepozemského trvání, cítil se nevolníkem tyranských bohů snu: nemohl totiž žádným způsobem

přes město ztichlé v zapadajícím slunci, sídlo krásy a nepozemského trvání, cítil se nevolníkem tyranských bohů snu: nemohl totiž žádným způsobem Snové putování k neznámému Kadathu Třikrát se Randolphu Carterovi zdálo o podivuhodném městě a třikrát byl stržen pryč, když ještě mlčky vyčkával na vysoké terase nad ním. Zlatě a líbezně planulo v zapadajícím

Více

Moderní umělecké směry (Prezentace 4-CJL - Česká moderna uplatňované směry 1)

Moderní umělecké směry (Prezentace 4-CJL - Česká moderna uplatňované směry 1) Moderní umělecké směry (Prezentace 4-CJL - Česká moderna uplatňované směry 1) Stanislav Kostka Neumann (1875 1947) Na počátek, protože: - Finančně zajištěný (rodina zámožného advokáta - Olšanská fila =

Více

Volnomyslné přírodní deníky

Volnomyslné přírodní deníky Volnomyslné přírodní deníky Karolína Tauberová 3. místo Próza do 23 let 1. 7. Dokud si vítr hraje s mými vlasy, kapky deště dopadají na tvář a slunce rozjasňuje oči, září mi úsměv na rtech a já cítím,

Více

Karel Hynek Mácha. Život a dílo

Karel Hynek Mácha. Život a dílo Karel Hynek Mácha Život a dílo Karel Hynek Mácha (16. listopadu 1810 Praha 6. listopadu 1836 Litoměřice) jeden z největších českých básníků, ve své době nepochopen představitel romantismu a zakladatel

Více

Jiří Orten Ohnice V Y Š E H R A D

Jiří Orten Ohnice V Y Š E H R A D Vyšehrad Jiří Orten Ohnice Jiří Orten Ohnice V Y Š E H R A D Otcově památce Copyright Jiří Orten, 1941 Illustrations Pavel Sukdolák, 2012 ISBN 978-80-7429-286-6 Vně meč na sirobu přivodí, v domě pouhá

Více

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:

Více

Česká klasika Výběr z české poezie

Česká klasika Výběr z české poezie Česká klasika Výběr z české poezie také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jana Eislerová Česká klasika Výběr z české poezie e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena. Žádná

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více

Slavný růženec - Věřím v Boha...

Slavný růženec - Věřím v Boha... Slavný růženec - Věřím v Boha... I. Ježíš, který z mrtvých vstal. - Otče náš... 1. První den v týdnu časně ráno přichází ke Kristovu hrobu Marie Magdaléna a spatří kámen od vchodu odvalený. - Zdrávas Maria...

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Mumie, růže * * * Nikdy mi nebylo veselo. A i když jsem se smál, má duše se spíš podobala grimase barokní sochy.

Mumie, růže * * * Nikdy mi nebylo veselo. A i když jsem se smál, má duše se spíš podobala grimase barokní sochy. Mumie, růže 1973 Nikdy mi nebylo veselo. A i když jsem se smál, má duše se spíš podobala grimase barokní sochy. V bolesti dorostl jsem v muže. A poprvé teprv, poprvé jsem viděl, jak příroda v blaženém

Více

Tak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích

Tak mě tady máš. Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Tak mě tady máš Znáš všechna ta místa Na mapách, kde chtěli jsme jít Co teď jsou úplně čistá jak První sníh a poslední smích Rozum a cit hlad nebo žízeň Na duši klid jen v hlavě mi zní I když chci spát

Více

3. neděle adventní. Cyklus C Lk 3,10-18

3. neděle adventní. Cyklus C Lk 3,10-18 3. neděle adventní Cyklus C Lk 3,10-18 Čtyři svíce adventní 2. Už zasvitla zase v tmách všedních dní zář druhé svíce adventní. Jít za lidmi s láskou to je náš cíl. Kéž by nás Bůh v tom posilnil. R: Křesťané,

Více

PŘÍLOHA. IV. Statistické údaje církevních a občanských svateb na Žďársku v letech I. Seznam svateb z terénního výzkumu.

PŘÍLOHA. IV. Statistické údaje církevních a občanských svateb na Žďársku v letech I. Seznam svateb z terénního výzkumu. PŘÍLOHA I. Seznam svateb z terénního výzkumu. II. Seznam svatebních informátorů. III. Ukázka 5 lidových písní zpívaných o svatbě ve Žďárském okrese: pevný řád, co se při jaké příležitosti zpívá, není dán.

Více

13 K. H. Mácha Máj 8. r..notebook February 11, 2014

13 K. H. Mácha Máj 8. r..notebook February 11, 2014 Karel Hynek Mácha M Á J Charakteristika básně: lyrickoepická báseň báseň je rozdělena do 4 zpěvů a 2 intermezz má znaky romantismu ( fantazie, motivy tragické lásky, smrt,... ) hlavní postavy: Vilém (

Více

Bodláky ve vlasech. Emi Ami D

Bodláky ve vlasech. Emi Ami D Bodláky ve vlasech Emi Ami D 1. Do vlasů bláznivej kluk mi bodláky dával, Emi C F D za tuhle kytku pak všechno chtěl mít, D Ami H7 svatební menuet mi na stýblo hrával, C D D7(-) že prej se musíme vzít.

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Seznámení s autorem: Na okraj bych se Vám ráda představila. Mé jméno je Barbora Koppová a bydlím nedaleko Prahy. Ke psaní jsem se dostala z povinnosti. Snažila

Více

Literární sešity. ZŠ B. Dvorského. Zdál se mi sen Lucie Zedníková, 8.B. Zdál se mi sen, jehož význam byl skrytý,

Literární sešity. ZŠ B. Dvorského. Zdál se mi sen Lucie Zedníková, 8.B. Zdál se mi sen, jehož význam byl skrytý, Literární sešity 2016-17 7 ZŠ B. Dvorského Zdál se mi sen Lucie Zedníková, 8.B jehož význam byl skrytý, i barva nebes celý svět byl jednolitý, samá šeď, avšak mnoho odstínů, nerozeznám tam světlo od stínů.

Více

PRÁCE S TEXTEM Zpěvy sladké Francie (Král Looys)

PRÁCE S TEXTEM Zpěvy sladké Francie (Král Looys) AUTOR Mgr. Jana Pikalová PRÁCE S TEXTEM Zpěvy sladké Francie (Král Looys) OČEKÁVANÝ VÝSTUP procvičování čtení a porozumění textu na základě doplňování slov do textu básně podle rýmu FORMA VZDĚLÁVACÍHO

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_131 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření:

Více

K K. Zuzana Pospíšilová Ilustroval Michal Sušina

K K. Zuzana Pospíšilová Ilustroval Michal Sušina ŘÍKANKY & BÁSNIČKY K K & BÁSNIČKY Zuzana Pospíšilová Ilustroval Michal Sušina ŘÍKANKY & BÁSNIČKY Zuzana Pospíšilová Ilustroval Michal Sušina Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva

Více

Zdeněk Svěrák. Jaroslav Uhlíř

Zdeněk Svěrák. Jaroslav Uhlíř Zdeněk Svěrák Jaroslav Uhlíř Barbora píše z tábora 2 Maminko, tatínku posílám vám vzpomínku z letního tábora Jistě víte, že vám píše vaše dcera Barbora Strava se nedá jíst dneska byl jen zelný list polívka

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

Jsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu...

Jsou okamžiky, kdy dlouze vyhráváš, pak štěstí se přikloní na moji stranu, možná jen, že mi ve hře šanci dáváš, kterou jinde tak snadno nedostanu... 1. Hrajeme spolu tu partii podivnou zase, bez figurek na šachovnici žlutohnědé, bez vnímání prostoru v prázdném čase, červenají při ní tváře pře tím tak bledé... Nehrajeme na remízu, ale na vyhrání, jen

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ

ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ ZAPOMENUTÍ BÁSNÍCI VERŠE VÁŽNÉ Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Práce s texty české poezie 1. poloviny 20. století, ukázky, práce s textem, interpretace Očekávaný přínos Procvičení čtenářské gramotnosti,

Více

Neznámá. V mé době Pohled na nebe Na farmě své V přírodě živé. V mé době farmářské Hvězdy na obloze nebeské V horách zářivé V přírodě hravé

Neznámá. V mé době Pohled na nebe Na farmě své V přírodě živé. V mé době farmářské Hvězdy na obloze nebeské V horách zářivé V přírodě hravé Neznámá V mé době Pohled na nebe Na farmě své V přírodě živé V mé době farmářské Hvězdy na obloze nebeské V horách zářivé V přírodě hravé V mé době Pohled na nebe Širá louka a pastvina osvětlená Postavou

Více

Metodický list. Mgr. Darja Dvořáková. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT

Metodický list. Mgr. Darja Dvořáková. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT Metodický list Název materiálu Autor Klíčová slova Šablona Líčení Mgr. Líčení, personifikace, epiteton, přirovnání, metafora III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky využíváním ICT Datum vytvoření 11. října

Více

Literární moderna - úvod

Literární moderna - úvod Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Literární

Více

PL Karel Jaromír Erben: Kytice

PL Karel Jaromír Erben: Kytice PL Karel Jaromír Erben: Kytice Poklad I Na pahorku mezi buky kostelíček s věží nízkou; z věže pak slyšeti zvuky hájem a sousední vískou. Není zvuk to zvonka jemný, tratící se v blízké stráně: dřevatě to

Více

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ

ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ ADORACE MARIA, MATKA BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ Chválená a velebená budiž bez ustání 3x Též Neposkvrněné početí nejblahoslavenější Panny a Matky Boží Marie. Úvod Dn. 1746: Buď veleben, milosrdný Bože, Že ses

Více

DAVID BÁTOR. Milostné lastury ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ

DAVID BÁTOR. Milostné lastury ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ DAVID BÁTOR Milostné lastury ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ David Bátor (*1974 v Opavě) Debutoval sbírkou Kukly slov (Tilia, 2004), která byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. O rok později vydal pod názvem Světlonoš

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz R O S A Italský originál: La vita secondo l aurora, nakladatelství ELLEDICI 2014 Editrice ELLEDICI 10096 Leumann (Torino) České vydání: Translation

Více

Pták štěstěny. Pták duše

Pták štěstěny. Pták duše Michal Snunit Pták štětstěny Pták duše (israelská autorka napsala originál v hebrejštině) Pták štěstěny Hluboko, hluboko v nás bydlí duše. Nikdo ji ještě nespatřil, ale každý ví, že tu je. A každý taky

Více

S e t k á n í š e s t é B o u ř e

S e t k á n í š e s t é B o u ř e S e t k á n í š e s t é B o u ř e Utíkáš po trávě, studí tě do bosých nohou, prší a z dálky duní bouřka. Dům není daleko, když zrychlíš utečeš hromům za svými zády. Nechceš se otočit, ale dunění se blíží

Více

Lidová slovesnost. Ročník 8.

Lidová slovesnost. Ročník 8. ČESKÝ JAZYK Lidová slovesnost Ročník 8. květen 2013 Autor: Mgr. Vladimíra Barboříková Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003

TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TMA SE SNÁŠÍ NA MĚSTO TAK TĚ PROSÍM BUĎ SE MNOU UPÍR KROUŽÍ KOLEM NÁS SCHOVEJ HLAVU POD POLŠTÁŘ ZKOUŠÍM TO DÁL R. ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKOUT SE OBLAKŮ ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKNOUT SE HVĚZD

Více

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz DUBEN 2009

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz DUBEN 2009 OSTRUŽINY Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz DUBEN 2009 1. Po sklence (od milancholik) 2. Jak se dýchá ticho (od Lizzzie) 3. Noční víla (od nevěrná) 4. Po hádce (od ivkaja) 5. Vstoupil jsi (od Verena) 6.

Více

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008

Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 Viktor Dyk Krysař Viktor Dyk Krysař edice Knihovnicka.cz Tribun EU 2008 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dyk, Viktor Krysař / Viktor Dyk ; [ilustrovala Nela Vadlejchová]. -- V Tribunu EU vyd.

Více

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2

Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace. Název školy: Elena Kolarovská. Období: duben 2012 VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Název školy: Základní škola a Mateřská škola Velké Albrechtice, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2557 Autor: Elena Kolarovská Období: duben 2012 Název: VY_32_INOVACE_30_ČJ2 Vzdělávací

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_5PAU32 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Jana Paulusová Fišerová Datum: 28.10. 2012 Ročník: 6. 9. Vzdělávací oblast: Umění

Více

Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce.

Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce. Já budu jásotem oslavovat Hospodina Máme Bibli? To je úžasná kniha. Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce. A já bych hned na začátku

Více

VĚČNÝ OUTSIDER Pavel Kopáček

VĚČNÝ OUTSIDER Pavel Kopáček VĚČNÝ OUTSIDER Pavel Kopáček 1 Vydavatel: Jan Šuba-Makniha.cz rok vydání: 2015 Jan Šuba-Makniha.cz Všechna práva vyhrazena! ISBN 978-80-88080-48-0 (pdf) ISBN 978-80-88080-49-7 (epub) ISBN 978-80-88080-50-3

Více