Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin

Transkript

1 Č.j. UKZUZ /2019 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Sekce zemědělských vstupů Oddělení výživy rostlin Sledování vlivu stupňované intenzity hnojení na výnosy plodin, na agrochemické vlastnosti půd a na bilanci živin Výroční zpráva z polní stacionární zkoušky za rok 2017 Zpracoval: Schválil: Předkládá: Ing. Jaroslav Hynšt, Ph.D. Markéta Vodáková Ing. Michaela Smatanová, Ph.D. vedoucí Oddělení výživy rostlin Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce zemědělských vstupů Brno, březen 2019

2 1 ÚVOD Dlouhodobá polní zkouška sleduje závislost mezi stupňovanou intenzitou hnojení, dosahovanou výrobností osevního sledu a změnami základních agrochemických vlastností půd. Z údajů o množství dodaných a odčerpaných živin je každoročně počítána bilance živin. Je také hodnocen vliv použitých hnojiv na kvalitu produkce. Stacionární zkoušky byly na jednotlivých stanicích zakládány postupně, první sledování započalo v roce 1972 v Uherském Ostrohu a Žatci, nejmladší zkouška byla založena ve Věrovanech v roce První dva osevní sledy byly devítihonné, další osmihonné. Tato výroční zpráva hodnotí čtvrtý rok současného osevního sledu, tj. rok MATERIÁL A METODY Podrobné údaje o metodice zkoušky pro období 2014 až 2021 jsou uvedeny v Prováděcích metodikách polních stacionárních zkoušek. Osevní sled pro toto období uvádí tab.1. V roce 2017 byly pěstovány rané brambory, odrůda Adéla. Kombinace hnojení jsou uvedeny v tab. 2, dávky živin jsou uvedeny v tab. 3 a tab.4. Tab.1: Osevní sled 2014 až 2021 rok výrobní oblast řepařská výrobní oblast bramborářská 2014 oves - vojtěška oves - jetel 2015 vojtěška jetel 2016 pšenice ozimá pšenice ozimá 2017 brambory rané brambory rané 2018 pšenice ozimá pšenice ozimá 2019 ječmen jarní ječmen jarní 2020 cukrovka brambory 2021 ječmen jarní ječmen jarní Tab.2: Kombinace hnojení minerální hnojení N P K organické hnojení vápnění dle potřeby chlévský hnůj ) ) ) v řepařské oblasti na rozdíl od 5 hnojeno každoročně 12 2) v bramborářské oblasti na rozdíl od 11 bez vápnění 1

3 Tab.3: Dávky živin (kg ha -1 ) výrobní oblast řepařská živina doba aplikace chl.hnůj podzim 2016 [t.ha -1 ] P 2O 5 podzim K 2O podzim N jaro Tab.4: Dávky živin (kg ha -1 ) -výrobní oblast bramborářská živina doba aplikace chl.hnůj podzim 2016 [t.ha -1 ] P 2O 5 podzim K 2O podzim N jaro CHARAKTERISTIKA POKUSNÝCH MÍST Polní zkouška je vedena na 11 lokalitách, z toho na čtyřech stanovištích v řepařské výrobní oblasti a sedmi stanovištích v bramborářské výrobní oblasti. Tab.5: Výrobní oblast řepařská stanoviště rok založení nadmoř. výška (m) průměrné roční srážky teploty (mm) ( 0 C) půdní typ půdní druh P. Jakartice (PJA) ,0 hnědozem h Uh. Ostroh (UHO) ,2 hnědozem h Věrovany (VER) ,5 černozem h Žatec (ZAT) ,3 černozem hj Tab.6: Výrobní oblast bramborářská stanoviště rok založení nadmoř. výška (m) průměrné roční srážky teploty (mm) ( 0 C) půdní typ půdní druh Horažďovice (HOR) ,4 kambizem hp Chrastava (CHR) ,1 hnědozem hp Jaroměřice (JAR) ,5 hnědozem h Lípa (LIP) ,7 kambizem ph Staňkov (STV) ,8 hnědozem h Svitavy (HRA) ,5 hnědozem ph Vysoká (VYS) ,4 pseudoglej h 2

4 4 VÝSLEDKY 4.1 Vegetační sledování Duben byl na všech stanicích bohatý na srážky. Na stanicích Uherský Ostroh a Staňkov to způsobilo zdržení výsadby brambor. Na stanici Pusté Jakartice bylo vzcházení zpomaleno zamokřením po výsadbě. Výsadba brambor proběhla mezi 12. dubnem až 18. květnem ručně vesměs do dobře připravené půdy. Zbytek vegetačního období byl spíše suchý, srážky byly soustředěny do několika kratších období a jen omezeně zásobovaly rostliny vláhou. Nedostatek vláhy se nejvíce projevil na stanicích Horažďovice, Jaroměřice, Uherský Ostroh a Vysoká. Na stanici Jaroměřice došlo v důsledku sucha k pomalejšímu vzcházení. Vadnutí nati v důsledku vysokých teplot bylo pozorováno na stanici Horažďovice. Větší množství srážek v červenci bylo zaznamenáno na stanici Chrastava, na stanicích Lípa a Hradec se střídaly periody sucha a srážek. V Hradci došlo v polovině květnu po přívalovém dešti k částečnému poškození některých kombinací. Poškozené parcely nebyly hodnoceny. K poškození porostu došlo také ve Věrovanech po krupobití v červnu. Na stanici Uherský ostroh způsobily srážky ve druhé polovině vegetace obnovení růstu. Také v Jaroměřicích přišly srážky po dlouhém období sucha a prodloužení vegetace vedlo ke zvýšení počtu malých a zdeformovaných hlíz. Sklizeň brambor probíhala od 30. srpna do 2. října. Všechny sklizňové výsledky jsou spolehlivé a plně použitelné pro hodnocení. 4.2 Hodnocení dosažených výnosů Výnosy brambor ze stanovišť v ŘVO uvádí tab.7 a tab. 8. Rozdíly mezi mi byly statisticky vyhodnoceny s využitím analýzy variance, která prokázala vliv hnojení na výnos na všech stanicích v ŘVO kromě stanice Věrovany. Rozdíly mezi jednotlivými mi byly srovnávány na základě výpočtu minimální významné diference. Výnos byl zvýšen po hnojení hnojem, největší vliv měla aplikace hnoje na stanici Pusté Jakartice, kde bylo zvýšení výnosu téměř dvojnásobné a statisticky průkazné. Na ostatních stanicích byl vliv samotného hnoje patrný, ale statisticky neprůkazný. Minerálním hnojením byl výnos dále zvyšován a zejména po hnojení vyššími dávkami živin byly rozdíly průkazné ve srovnání s kontrolou a hnojem hnojenou kombinací. Rozdíly mezi minerálně hnojenými mi však byly poměrně malé. Nejvyšší výnos byl zaznamenán po aplikaci nejvyšší dávky všech živin ( N3P3K3), nebyl však průkazně vyšší, než výnosy u ostatních minerálně hnojených kombinací. Vliv stupňování dávek živin na výnos uvádí tab. 9. Ze srovnání kombinací 5 a 12 vyplývá, že každoroční a zásobní hnojení má na výnos brambor přibližně srovnatelný vliv (tab. 9). 3

5 Tab.7: Průměrný výnos brambor v ŘVO [t.ha -1.rok -1 ]. Odlišná písmena v indexu označují statisticky průkazné rozdíly mezi mi. stanice jednotky 1.Nehnojeno 2.CHLHN 3.N2P2K0 4.N2P2K1 5.N2P2K2 6.N2P2K3 7.N2P0K2 8.N2P1K2 9.N2P3K2 10.N1P1K1 11.N3P3K3 12.N2P2K2 PJA t.ha -1 20,0 c 39,4 b 46,4 ab 50,3 a 46,6 ab 53,1 a 47,4 ab 50,8 a 51,1 a 48,0 ab 55,2 a 51,2 a % 100,0 196,7 231,7 250,9 232,6 264,8 236,4 253,7 254,8 239,5 275,2 255,5 UHO t.ha -1 9,3 c 11,9 bc 16,0 a 14,5 ab 14,4 ab 15,7 a 14,3 ab 16,1 a 15,8 a 14,7 ab 16,4 a 15,1 a % 100,0 127,2 171,9 155,4 154,6 168,4 152,9 172,9 169,5 157,2 175,8 161,3 VER t.ha -1 21,5 b 22,8 ab 21,9 b 22,3 ab 23,1 ab 23,3 ab 23,3 ab 23,0 ab 24,3 a 23,5 ab 22,5 ab 22,8 ab % 100,0 105,9 101,6 103,8 107,4 108,1 108,2 106,6 112,7 109,1 104,6 105,9 ZAT t.ha -1 25,0 b 28,0 ab 33,6 a 33,9 a 32,9 a 33,7 a 32,9 a 33,9 a 31,5 ab 30,4 ab 35,6 ab 31,9 ab % 100,0 112,3 134,5 135,9 131,7 134,9 131,9 136,0 126,2 121,9 142,5 128,0 průměr t.ha -1 19,0 25,5 29,5 30,3 29,3 31,4 29,5 31,0 30,7 29,1 32,4 30,2 % 100,0 135,5 159,9 161,5 156,6 169,1 157,4 167,3 165,8 156,9 174,5 162,7 Tab.8: Průměrný výnos brambor v OJ.ha -1 a relativní srovnání v ŘVO stanice 1.Nehnojeno 2.CHLHN 3.N2P2K0 4.N2P2K1 5.N2P2K2 6.N2P2K3 7.N2P0K2 8.N2P1K2 9.N2P3K2 10.N1P1K1 11.N3P3K3 12.N2P2K2 PJA 5,0 9,9 11,6 12,6 11,7 13,3 11,8 12,7 12,8 12,0 13,8 12,8 UHO 2,3 3,0 4,0 3,6 3,6 3,9 3,6 4,0 4,0 3,7 4,1 3,8 VER 5,4 5,7 5,5 5,6 5,8 5,8 5,8 5,7 6,1 5,9 5,6 5,7 ZAT 6,2 7,0 8,4 8,5 8,2 8,4 8,2 8,5 7,9 7,6 8,9 8,0 průměr 4,7 6,4 7,4 7,6 7,3 7,9 7,4 7,7 7,7 7,3 8,1 7,6 % 100,0 134,6 155,5 159,6 154,3 165,7 155,4 163,3 161,6 153,7 170,9 159,5 Tab.9: Vliv stupňovaných dávek hnojiv na průměrný výnos brambor v ŘVO [OJ.ha -1 ] komb OJ % komb OJ % komb OJ % komb OJ % 1. N0P0K0 4, K0 7, P0 7, , hnůj 6, K1 7, P1 7, , N1P1K1 7, K2 7, P2 7, N2P2K2 7, K3 7, P3 7, N3P3K3 8,1 171 Tabulka 10 a 11 uvádí průměrné výnosy brambor ze stanovišť v BVO. Analýza variance prokázala statisticky významný vliv hnojení na výnos na všech stanicích, kromě stanice Staňkov. Výnos byl zvyšován aplikací chlévského hnoje a další zvýšení bylo pozorováno po současné aplikaci minerálních hnojiv. Ze statistického srovnání na základě minimální významné diference vyplývá, že výnos byl zvyšován stupňováním dávek minerálních hnojiv až do nejvyšší dávky (tab. 12). Byly zaznamenány průkazné rozdíly ve výnosu mezi mi hnojenými vyššími dávkami hnojiv na úrovni N2-N3, P2-P3 a K2-K3 a mi, které byly hnojeny nižšími dávkami P a K na úrovni P0-P1 a K0-K1. Pozorované rozdíly dokládají význam P a K hnojení pro udržení úrodnosti půdy. Absence vápnění při nejvyšší dávce živin se na výnosu projevila pouze na stanici Lípa, na ostatních stanicích v BVO byly výnosy nejvíce hnojených kombinací přibližně srovnatelné s vápněním i bez vápnění (tab. 12). 4

6 Tab.10: Průměrný výnos brambor v BVO [t.ha -1.rok -1 ]. Odlišná písmena v indexu označují statisticky průkazné rozdíly mezi mi. stanice jednotky HOR t.ha -1 24,8 e 31,5 d 34,8 d 35,3 c 35,8 c 37,9 c 37,4 c 38,5 c 37,5 c 31,7 d 42,8 b 47,3 a % 100,0 127,4 1,4 142,7 144,5 153,3 151,0 155,6 151,5 128,0 173,1 191,0 CHR t.ha -1 27,9 e 43,5 d 59,0 b 57,1 b 54,6 b 59,0 a 46,9 c 56,5 bc 57,3 ab 47,4 c 56,9 a 54,5 b % 100,0 156,2 211,8 205,1 195,9 211,9 168,3 202,7 205,7 170,2 204,3 195,5 JAR t.ha -1 17,1 d 20,7 c 21,1 c 21,7 b 24,0 a 23,5 ab 22,1 ab 23,1 ab 22,5 ab 21,8 b 22,0 c 20,9 c % 100,0 121,5 123,9 127,2 140,6 138,0 129,6 135,5 131,7 127,5 128,8 122,7 LIP t.ha -1 26,3 f 32,4 e 57,0 c 57,2 bc 57,5 b 60,6 ab 56,4 c 60,7 a 62,4 a 53,2 c 60,8 ab 49,5 d % 100,0 123,5 216,8 217,7 218,8 230,8 214,7 230,9 237,5 202,6 231,4 188,3 STV t.ha -1 16,9 ab 16,9 ab 16,3 ab 17,9 ab 17,3 ab 21,3 a 20,7 ab 20,8 ab 20,3 ab 17,6 ab 20,1 ab 19,2 b % 100,0 100,1 96,2 105,8 102,2 126,2 122,7 123,1 120,2 104,1 119,1 113,7 HRA t.ha -1 26,2 e 28,7 e 37,2 d 42,6 b 46,2 ab 44,8 ab 44,5 ab 42,5 b 44,2 ab 35,5 c 48,4 a 48,5 a % 100,0 109,4 141,9 162,5 176,2 170,9 169,9 162,1 168,7 135,7 184,8 185,3 VYS t.ha -1 14,4 l 20,0 k 29,9 i 31,4 g 32,8 e 33,2 d 32,1 f 30,9 h 34,8 c 25,3 j 37,9 b 39,2 a % 100,0 138,6 207,4 217,7 227,7 230,5 222,6 214,6 241,2 175,2 262,7 271,7 průměr 1.Nehnojeno 2.CHLHN 3.N2P2K0 4.N2P2K1 5.N2P2K2 6.N2P2K3 7.N2P0K2 8.N2P1K2 9.N2P3K2 10.N1P1K1 11.N3P3K3 12.N3P3K3 t.ha -1 21,9 27,7 36,5 37,6 38,3 40,1 37,2 39,0 39,8 33,2 41,3 39,9 % 100,1 126,4 166,5 171,6 174,9 182,9 169,6 178,0 181,9 151,6 188,5 182,0 Tab.11: Průměrný výnos brambor v OJ.ha -1 a relativní srovnání v BVO stanice 1.Nehnojeno 2.CHLHN 3.N2P2K0 4.N2P2K1 5.N2P2K2 6.N2P2K3 7.N2P0K2 8.N2P1K2 9.N2P3K2 10.N1P1K1 11.N3P3K3 12.N3P3K3 HOR 6,2 7,9 8,7 8,8 8,9 9,5 9,3 9,6 9,4 7,9 10,7 11,8 CHR 7,0 10,9 14,8 14,3 13,6 14,8 11,7 14,1 14,3 11,9 14,2 13,6 JAR 4,3 5,2 5,3 5,4 6,0 5,9 5,5 5,8 5,6 5,4 5,5 5,2 LIP 6,6 8,1 14,2 14,3 14,4 15,2 14,1 15,2 15,6 13,3 15,2 12,4 STV 4,2 4,2 4,1 4,5 4,3 5,3 5,2 5,2 5,1 4,4 5,0 4,8 HRA 6,5 7,2 9,3 10,6 11,5 11,2 11,1 10,6 11,0 8,9 12,1 12,1 VYS 3,6 5,0 7,5 7,8 8,2 8,3 8,0 7,7 8,7 6,3 9,5 9,8 průměr 5,5 6,9 9,1 9,4 9,6 10,0 9,3 9,7 10,0 8,3 10,3 10,0 % 100,0 126,1 166,1 171,3 174,5 182,6 169,3 177,7 181,6 151,4 188,1 181,7 Tab.12: Vliv stupňovaných dávek hnojiv na průměrný výnos brambor v ŘVO [OJ.ha -1 ] komb. OJ % komb. OJ % komb. OJ % komb. OJ % 1. N0P0K0 5, K0 9, P0 9, , hnůj 6,9 126,1 4. K1 9, P1 9,7 104, ,0 97,1 10. N1P1K1 8,3 151,4 5. K2 9, P2 9,6 102,9 5. N2P2K2 9,6 174,5 6. K P3 10,0 107,1 11. N3P3K3 10,3 188,1 5

7 4.3 Hodnocení technologických rozborů Ve sklizených hlízách byl stanoven obsah škrobu metodou NIR. Obsah škrobu (tab.13) byl mírně snižován rostoucí dávkou živin v obou výrobních oblastech. Tab.13: Zhodnocení škrobnatosti v hlízách [%] stanice 1.bez hnojení 2.CHL.HN. 10. N1P1K1 5. N2P2K2 11. N3P3K3 PJA 71,4 68,4 67,6 67,5 63,4 UHO 74,2 70,2 69,1 72,4 69,5 VER 63,3 67,8 58,4 60,7 55,6 ZAT 69,2 59,8 62,0 57,2 61,0 Průměr ŘVO 69,5 66,6 64,3 64,5 62,4 Rel. srovnání v % HOR 62,9 66,5 65,9 62,7 62,7 CHR 66,7 66,0 61,9 63,5 61,6 JAR 72,6 69,2 70,3 62,6 66,0 LIP 65,6 69,2 63,7 67,7 68,2 STV 81,1 77,7 76,3 70,7 75,7 HRA 84,2 85,5 80,1 79,0 73,2 VYS 69,9 70,2 66,1 69,1 62,5 Průměr BVO 71,9 72,0 69,2 67,9 67,1 Rel. srovnání v % Hodnocení půdních rozborů Za účelem sledování změn agrochemických vlastností půdy se z orniční vrstvy každoročně po sklizni pokusné plodiny odebírají půdní vzorky. V nich jsou stanovovány hodnota výměnného ph (CaCl2) a obsah P, K, Mg a Ca ve výluhu dle Mehlich 3. V tabulkách 14 a 15 jsou uvedeny výsledky půdních rozborů po sklizni 2017 ze stanovišť v ŘVO. Pozorovaný pokles ph při vyšší intenzitě hnojení lze vysvětlit okyselujícím účinkem vysokých dávek hnojiv, který se projevil i v předchozích letech sledování. S rostoucími dávkami jednotlivých živin i všech živin současně roste jejich obsah v půdě. Podobný nárůst byl zaznamenán i v předchozích letech sledování. Vliv stupňování dávek na obsah živin v půdě je větší než nárůst výnosu pěstovaných plodin. Při vysokých dávkách může část živin zůstávat nevyužita v půdě a tím je zvyšován jejich obsah. Určitá úroveň výnosu naopak zůstává zachována i bez hnojení, zatímco obsah živin klesá. Tím může dojít k většímu prohloubení rozdílů v obsahu živin při menších rozdílech ve výnosu. 6

8 Tab.14: ŘVO - výsledky rozborů půdy po sklizni 2017 půdní reakce ph/cacl 2 P.Jakartice Uh. Ostroh Věrovany Žatec Průměr 1.Nehnojeno 5,8 7,0 6,1 6,6 6,4 2.CHLHN 6,3 7,0 6,4 6,5 6,6 3.N2P2K0 5,8 6,9 5,9 6,2 6,2 4.N2P2K1 5,8 6,9 6,0 6,4 6,3 5.N2P2K2 5,9 6,8 6,0 6,2 6,2 6.N2P2K3 5,9 6,8 6,2 6,4 6,3 7.N2P0K2 5,8 6,4 6,0 6,2 6,1 8.N2P1K2 5,8 6,5 6,1 6,3 6,2 9.N2P3K2 5,8 6,2 6,0 6,4 6,1 10.N1P1K1 5,8 6,7 6,2 6,2 6,2 11.N3P3K3 5,5 6,6 5,7 6,2 6,0 12.N2P2K2 5,8 6,6 6,0 5,9 6,1 fosfor ve výluhu Mehlich 3 [mg.kg -1 ] P.Jakartice Uh. Ostroh Věrovany Žatec Průměr 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N2P2K draslík ve výluhu Mehlich 3 [mg.kg -1 ] P.Jakartice Uh. Ostroh Věrovany Žatec Průměr 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N2P2K

9 hořčík ve výluhu Mehlich 3 [mg.kg -1 ] P.Jakartice Uh. Ostroh Věrovany Žatec Průměr 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N2P2K vápník ve výluhu Mehlich 3 [mg.kg -1 ] P.Jakartice Uh. Ostroh Věrovany Žatec Průměr 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N2P2K Tab.15: ŘVO vliv stupňování dávek hnojiv na obsah přístupného P, K a ph po sklizni 2017 výměnná půdní reakce stupňování všech živin - P stupňování samotného P stupňování všech živin - K stupňování samotného K komb. ph komb. mg.kg -1 komb. mg.kg -1 komb. mg.kg -1 komb. mg.kg N0P0K0 6,4 2. hnůj 6,6 10. N1P1K1 6,2 5. N2P2K2 6,2 11. N3P3K3 6,0 1. N0P0K P hnůj P N1P1K P N2P2K P N3P3K N0P0K K hnůj K N1P1K K N2P2K K N3P3K3 284 Tabulky 16 a 17 prezentují výsledky analýz půdy po sklizni 2017 na stanovištích BVO. Nejnižší hodnota ph byla zaznamenána při nejvyšší dávce živin bez vápnění. Pozorovaný pokles ph může být vysvětlen zvýšeným odběrem vápníku a dalších kationtů při jejich omezeném vstupu v hnojivech. Poměrně nízká hodnota byla zjištěna také v nehnojené kontrole, kde dochází k trvalému odčerpávání bazických iontů, především vápníku, bez jejich 8

10 doplňování formou hnojiv. Obsah P a K v půdě se zvyšoval s rostoucí dávkou hnojiv podobně, jako v ŘVO. Tab.16: BVO výsledky rozborů půdy po sklizni Komb půdní reakce ph/cacl 2 Průměr HOR CHR JAR LIP STV HRA VYS 1.Nehnojeno 5,8 5,0 5,5 5,7 6,1 5,5 5,2 5,5 2.CHLHN 6,6 6,3 6,6 6,1 6,4 6,5 6,1 6,4 3.N2P2K0 6,3 6,0 6,3 6,1 6,3 6,5 5,9 6,2 4.N2P2K1 6,2 5,9 6,3 6,0 5,9 6,7 5,4 6,1 5.N2P2K2 6,3 5,8 6,4 6,0 6,0 6,3 5,7 6,1 6.N2P2K3 6,3 5,8 6,2 6,1 6,0 6,4 5,7 6,1 7.N2P0K2 6,3 5,8 6,3 5,9 5,6 6,7 5,4 6,0 8.N2P1K2 6,1 5,8 6,3 6,0 5,8 6,5 5,8 6,0 9.N2P3K2 6,1 5,9 6,4 6,0 5,9 6,3 5,6 6,0 10.N1P1K1 6,5 6,1 6,3 6,1 5,9 6,6 5,7 6,2 11.N3P3K3 6,0 5,9 6,0 5,6 6,0 6,4 5,2 5,9 12.N3P3K3 5,0 5,1 4,9 5,9 5,5 5,4 4,7 5,2 Komb fosfor ve výluhu Mehlich 3 [mg.kg -1 ] Průměr HOR CHR JAR LIP STV HRA VYS 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N3P3K Komb draslík ve výluhu Mehlich 3 [mg.kg -1 ] Průměr HOR CHR JAR LIP STV HRA VYS 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N3P3K

11 Komb hořčík ve výluhu Mehlich 3 [mg.kg -1 ] HOR CHR JAR LIP STV HRA VYS Průměr 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N3P3K Komb vápník ve výluhu Mehlich 3 [mg.kg -1 ] Průměr HOR CHR JAR LIP STV HRA VYS 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N3P3K Tab.17: BVO vliv stupňování dávek hnojiv na obsah přístupného P, K a půdní reakci po sklizni 2017 [mg.kg -1 ] výměnná půdní reakce stupňování všech živin - P stupňování samotného P stupňování všech živin - K stupňování samotného K komb. ph komb. mg.kg -1 komb. mg.kg -1 komb. mg.kg -1 komb. mg.kg N0P0K0 5, P hnůj 6, P N1P1K1 6, P N2P2K2 6, P N3P3K3 5, N0P0K K hnůj K N1P1K K N2P2K K N3P3K

12 4.5 Bilance živin K udržení půdní úrodnosti je třeba, aby vstupy a výstupy živin byly v rovnováze. Bilance byla vypočítána jako rozdíl mezi množstvím dodaných živin hnojením a odebraných sklizní. Do dávky živin byly započítány živiny aplikované v chlévském hnoji v množství odpovídajícím 40 % živin z celkového množství živin v použitém hnoji přičemž v roce 2018 bude počítáno s využitelnost živin 45 %. Hodnoty bilance sledovaných základních živin ze stanovišť v ŘVO uvádí tab.18. Tab.18: Bilance živin v roce 2017 v ŘVO [kg.ha -1 ] živiny 1.Nehnojeno 2.CHLHN 3.N2P2K0 4.N2P2K1 5.N2P2K2 6.N2P2K3 7.N2P0K2 8.N2P1K2 9.N2P3K2 10.N1P1K1 11.N3P3K3 12.N2P2K2 P. Jakartice N P K Mg Ca Uh. Ostroh N P K Mg Ca Věrovany N P K Mg Ca Žatec N P K Mg Ca

13 Tab.19: Průměrná bilance živin v ŘVO [kg.ha -1 ] N P K Mg Ca 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N2P2K Průměrná bilance dusíku a fosforu je v ŘVO kladná (tab.19) kromě kontroly, která nebyla hnojena. Bilance draslíku byla záporná i při kombinaci hnojení s vynecháním draslíku (N2P2K0). Hořčíkem a vápníkem se nehnojilo a jejich bilance je proto záporná, nebyl však zohledněn jejich přísun v chlévském hnoji. Stupňování dávek živin zvyšovalo hodnotu bilance živin od záporných hodnot v kontrolní kombinaci až po poměrně vysoké hodnoty při nejvyšší dávce živin (tab. 20). Přebytek živin byl způsoben vysokou dávkou živin v chlévském hnoji. Tab.20: Vliv stupňovaných dávek hnojiv na průměrnou bilanci živin v ŘVO [kg.ha -1 ] komb. N P K komb. P komb. K P K0-19 N0P0K0 2. hnůj 10. N1P1K1 5. N2P2K2 11. N3P3K P K P K P K Bilance živin na stanovištích v BVO je uvedena v tab. 21. S rostoucí úrovní hnojení se zvyšovala i hodnota bilance živin. Bilance dusíku a fosforu byla kladná s výjimkou nehnojené kontroly. Bilance draslíku byla záporná do úrovně hnojení N2P2K1 (tab. 22, tab. 23, tab. 24). 12

14 Tab.21: Bilance živin v roce 2017 v BVO [kg.ha -1 ] 1.Nehnojeno 2.CHLHN 3.N2P2K0 4.N2P2K1 5.N2P2K2 6.N2P2K3 7.N2P0K2 8.N2P1K2 9.N2P3K2 10.N1P1K1 11.N3P3K3 12.N3P3K3 Horažďovice N P K Mg Ca Chrastava N P K Mg Ca Jaroměřice N P K Mg Ca Lípa N P K Mg Ca Staňkov N P K Mg Ca Svitavy N P K Mg Ca Vysoká N P K Mg Ca živiny 13

15 Tab.22: Průměrná bilance živin v BVO [kg.ha -1 ] N P K Mg Ca 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N3P3K Tab.23: Vliv stupňovaných dávek hnojiv na průměrnou bilanci živin v BVO [kg.ha -1 ] N P K komb. P komb. K 1. N0P0K P K hnůj P K N1P1K P K N2P2K P K N3P3K Tab.24: Porovnání průměrné bilance živin v BVO a ŘVO [kg.ha -1 ] N P K Mg Ca BVO ŘVO BVO ŘVO BVO ŘVO BVO ŘVO BVO ŘVO 1.Nehnojeno CHLHN N2P2K N2P2K N2P2K N2P2K N2P0K N2P1K N2P3K N1P1K N3P3K N2P2K N3P3K

16 Tab.25: Průměrný obsah živin v chlévském hnoji - aplikace podzim 2016 Stanice N % P % K % Horažďovice 2,13 0,26 1,73 Chrastava 1,9 0,36 1,97 Jaroměřice 2,99 0,67 3,82 Lípa 2,62 0,8 4,7 Staňkov 3,61 0,9 2,76 Svitavy 2,33 0,37 2,5 Vysoká 2,96 0,54 2,84 P. Jakartice 4,3 1,2 4,36 Uh. Ostroh 2,61 0,63 4,4 Věrovany 2,79 0,7 2,56 Žatec 2,82 1,39 1,42 5 ZÁVĚR Výnos brambor byl zvyšován organickým hnojením oproti kontrole v BVO i ŘVO. Aplikace minerálních hnojiv výnos dále zvýšila. V ŘVO byl vliv stupňování dávky minerálních hnojiv omezený a výrazněji se projevil pouze při nejvyšší dávce všech živin (N3P3K3). Ostatní rozdíly mezi minerálně hnojenými mi byly poměrně malé. Větší nárůst výnosu s rostoucí dávkou živin byl zaznamenán v BVO, kde byly patrné rozdíly mezi mi s vyššími a sníženými dávkami N, P a K. Při hodnocení vlivu stupňování dávek P a K je však třeba vzít v úvahu, že v obou výrobních oblastech bylo poměrně velké množství živin dodáváno v chlévském hnoji. Skutečný vliv P a K na výnos tak byl patrně větší, než vyplývá ze srovnání stupňovaných dávek. Bilance N a P byla kladná u všech kombinací hnojení kromě nehnojené kontroly v důsledku poměrně velkého množství živin v organickém hnojivu. K vyrovnání bilance K došlo při dávce K na úrovni K2 v BVO, v ŘVO byla vyrovnána dávkou na úrovni K1. Bilance Mg a Ca byla záporná, což může na kyselejších půdách vést k poklesu úrodnosti. Pokles ph byl zaznamenán na několika stanicích v BVO v nehnojené kontrole a při absenci vápnění, pokles výnosu v půdě s nižší hodnotou ph však byl patrný pouze na stanici Lípa. Z rozborů půdy vyplývá, že při vyšších dávkách P a K roste jejich obsah v půdě, podobně jako v předchozích letech. Nárůst obsahu živin v půdě byl větší, než nárůst výnosu. Příčinou může být klesající využití živin při vysokých dávkách hnojiv a hromadění nevyužitých živin v půdě. 15