CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky"

Kristýna Staňková
před 4 lety
Počet zobrazení:

1 CS004 - Vodohospodářská legislativa CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky

CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o vodohospodářské legislativě? Setkali jste se s legislativou v praxi/brigádě? Vyplňovali jste nějaké povolení/žádost?

2 CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o vodohospodářské legislativě? Setkali jste se s legislativou v praxi/brigádě? Vyplňovali jste nějaké povolení/žádost? Psali jste úřední dopis/plnou moc? V jakých předmětech jste se s legislativou setkali? Dalo Vám to něco? Co by jste se chtěli dozvědět? Na kterou problematiku vodního a stavebního práva se zaměřit?

3 CS004 - Vodohospodářská legislativa Harmonogram přednášek LS 2018/2019: 1. Právo, prameny práva, principy práva 2. Obecné rozdělení legislativy, členění institucí 3. Správní řád, správní řízení, prováděcí předpisy 4. Uzemní plánování, Katastrální úřad 5. Stavební zákon 6. Zákon o pozemkových úpravách: Petr Doležal 7. Vodní právo a státní správa ve vodním hospodářství Vodní zákon 10. Zákon o vodovodech a kanalizacích 11. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací: Andrea Dáňová 12. Vodní zákon a jeho využití v praxi: Lucie Larišová/Magdalena Horská

4 CS004 - Vodohospodářská legislativa Pravidla přednášek a zkoušek LS 2018/2019: Prezentace budou k dispozici na stránkách VHK. Z každé přednášky budou na konci přednášky jasně stanoveny otázky. Doplněný seznam otázek na zkoušku bude dostupný na stránkách VHK.

5 CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 1. Právo, prameny práva, principy práva

6 Právo (základní definice práva) Právní norma, Právo (základní pojmy) je základním a nejmenším prvkem v systému práva. Právní norma je označení pro jeden obecný příkaz, zákaz nebo dovolení vyplývající z právního řádu včetně nástrojů a zmocnění k jeho dosažení nebo vymáhání. Právní řád, označuje soubor právních norem, které platí v určité době na určitém území. Právní předpis, Právní předpis je dokument vydaný jednostranně z pozice moci, který zpravidla obsahuje jednu nebo více právních norem nebo jejich složek (ústava, ústavní zákony, zákony, vyhlášky vydané ústředním orgánem státní správy, obce, kraje).

7 Dělení práva 1. Dělení práva podle jeho původu: Přirozené právo - bůh nebo příroda jsou hlavními původci práva (dosažení pravdy a spravedlnosti, ve svém původu vycházelo z morálky a etiky). Pozitivní právo - za právo jej prohlásil člověk, stát, společenství států (tvůrcem a autorem právní normy může být jenom zákonodárce, ať je jím jediná osoba nebo celý právní orgán, ve státech demokratických jeho složka zákonodárná). 2. Obecné dělení práva: Objektivní právo - vyjádřeno souhrnem právních norem, tedy právní řád určitého státu v konkrétní době. Určuje, která právní norma bude použita pro daný specifický případ. Subjektivní právo - oprávnění subjektu chovat se určitým způsobem, jedná se tedy o konkrétní podobu objektivního práva.

8 Dělení práva 3. Dělení práva podle jeho územní působnosti: Vnitrostátní právo a právo ÚSC. Mezinárodní právo. Právo Evropské unie. 4. Dělení práva podle vztahu k jeho adresátu: Soukromé právo. Veřejné právo. 5. Dělení práva pro samotné fungování v praxi: Hmotné právo. Procesní právo.

9 Dělení práva 6. Dělení práva podle jeho původce a adresátů: Autonomní právo účastníci právního vztahu si ho stanoví sami. Heteronomní právo stanovené někým zvnějšku. 7. Právní odvětví: Právní odvětví je autonomní část právního řádu. Právní řád lze dělit do větších celků. Právní odvětví jsou obecně rozdělena (zařazena): Soukromé právo. Veřejné právo. Ústavní právo.

10 Dělení práva Soukromé právo: Vyznačuje se navzájem rovným postavením právních subjektů, kdy stát do jejich vzájemných vztahů zasahuje v menší míře a to na základě samotné iniciativy subjektů. Občanské právo, rodinné právo, autorské právo, obchodní právo, pracovní právo, mezinárodní právo soukromé.

11 Dělení práva Veřejné právo: V právu veřejném vystupuje jeden ze subjektů v nadřazeném postavení a převažuje zde množství tzv. kogentních (nařizujících, donucujících, přikazujících) právních norem, tedy norem, od kterých se subjekty nemohou smluvně odchýlit. Trestní právo (hmotné a procesní), správní právo, právo sociálního zabezpečení, finanční právo, právo životního prostředí, mezinárodní právo veřejné, právo Evropské unie.

12 Prameny práva Pojem prameny práva se používá ve dvojím významu: Materiálním smyslu (materiální prameny práva PROČ), který odpovídá na otázky, co je vlastně zdrojem práva, kde je původ pravidel lidského chování neboli norem, odkud pocházejí. Druhé pojetí pramenů práva ve formálním smyslu (formální prameny práva - JAK), dělí se na: obyčeje, zvyklosti (nejstarší podoba nepsaných společenských pravidel), právní předpisy (písemně zaznamenané výsledky legislativního procesu), precedens, soudní a správní rozhodnutí (norma vyplývá i z toho, jak rozhodl soud), normativní smlouvy (závazné smlouvy, především v mezinárodním právu).

13 Prameny práva Mezi další členění patří zejména prameny práva: Psané prameny práva - tvoří je právní předpisy, zákony, normativní smlouvy (kontinentální typ právní kultury). Nepsané prameny práva - zahrnuje soudní precedenty a právní obyčeje, které jsou pro potřeby veřejnosti sepsány do písemné podoby (anglosaský typ právní kultury). Základní čtyři druhy evropských pramenů práva jsou: Právní obyčeje a zvyklosti. Soudní precedent. Normativní smlouvy. Zákony a jiné právní normativní akty.

14 Principy práva Právní principy je třeba chápat jako pravidla, která tvoří základ určitého právního institutu, zákona, právního odvětví nebo právního řádu, právního státu. Jsou to pravidla, která jsou staletou vymožeností právní kultury a jsou právu imanentní (vlastní, příslušné) v právním státě, ať jsou nebo nejsou výslovně vyjádřena v platných právních normách. Z právních principů v širším slova smyslu vycházejí nejen teorie práva, ale vůbec celá právní věda. Jde o principy, které byly přijaty za své. Jde o základní nosné pilíře práva v tom nejobecnějším slova smyslu. Např. princip spravedlnosti, princip demokratismu. Právní principy v užším slova smyslu vyjadřují určitý směr, koncepci, určitý názor, na jehož základech pak stojí určitý právní řád, zákon a podobně. Např. princip právního státu.

15 Principy práva Základní typy právních principů: Pozitivní principy práva. Implicitní (přímo nevyjádřené) principy práva. Extrasystémové principy práva. Funkce právních principů: Ačkoliv právní principy plní řadu funkcí, obecně lze říci, že nejdůležitějším účelem je jejich role v Legislativním procesu. V procesu aplikace práva.

16 Principy práva Základní přehled právních principů: Obecné právní zásady. princip spravedlnosti, rovnost před zákonem, zásada právní jistoty. Obecné právně technické zásady. nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci, neznalost práva neomlouvá, ustanovení silnější ruší slabší.

17 Principy práva Základní přehled právních principů: Zásady pracovního práva. zásada práva na práci, zásada svobody práce (zákaz nucené práce). Zásady práva životního prostředí: princip nejvyšší hodnoty, princip trvale udržitelného rozvoje, princip vysoké úrovně ochrany, principy prevence a komplexnosti, princip ochrany u zdroje, princip únosného zatížení, principy odpovědnosti státu a původce (znečišťovatel platí), princip informovanosti a účasti veřejnosti.

18 Principy práva Základní přehled právních principů: Zásady správního práva. Princip předpokladu správnosti správních aktů. Princip otevřenosti a průhlednosti správy. Princip rozhodování v souladu s veřejným zájmem. Princip zákazu zneužívání pravomoci. Principu oprávněného očekávání - předvídatelnost jednání správy, právo na splnění oprávněných očekávání. Princip ve stejných případech rozhodovat stejně (zákaz diskriminace) - princip spravedlnosti.

19 Principy práva Nezrušitelné právní principy Příklady nejznámější nezrušitelné právní principy patří: Neznalost zákona neomlouvá. Smlouvy se mají dodržovat. Není zločinu, není trestu bez zákona. Zákon nepůsobí zpětně. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Např. V Ústavě ČR stejně jako v Listině práv a svobod vyjádřeny v čl. 2: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

20 CS004 - Vodohospodářská legislativa Děkuji za pozornost.

Podobné dokumenty

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy)

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Ing. Lenka Hřibová, 2015 Právo, právní vědomí Právo systém pravidel, které mají určitou formu a dle kterých se organizuje a řídí lidské