Jubilejní číslo F A C Í R A. současných studentů. k 70 letům lesnického školství v Trutnově. Česká lesnická akademie Trutnov

Transkript

1 Jubilejní číslo F A C Í R A současných studentů k 70 letům lesnického školství v Trutnově Česká lesnická akademie Trutnov 2015

2 Obsah Úvodní slovo redakce... 3 Historie časopisu Facír, význam slova facír... 4 Ladislav Quis: Facír... 6 Otázky pro jednoho z hlavních organizátorů oslav 70. výročí založení školy profesora Mgr. Milana Jiřištu pro časopis Facír... 9 Myslete na přírodu Mateřská láska Pruhovaní kamarádi Básničky Tajenka Čtyři roky na ČLA Čtyři roky v zeleném Řešení tajenky Harmonogram oslav ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

3 Úvodní slovo redakce Vážení čtenáři, vítáme Vás při četbě jubilejního čísla našeho studentského časopisu Facír. Slavíme 70 let lesnického školství v Trutnově a využíváme této příležitosti, abychom zpopularizovali náš časopis, seznámili Vás více s historií tohoto časopisu a jeho názvem. Aktuální a vtipný je rozhovor s jedním z hlavních organizátorů letošních oslav profesorem Jiřištou. V další části časopisu najdete aktivizující článek s ekologickou tématikou a vypravování mysliveckých zážitků. Zajímavé jsou i vzpomínky studentů 4. ročníků, dnes už absolventů. Trocha poezie taky nikoho nezabije a zejména prváci si mohou zkusit nějaký ten hlavolam. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

4 Historie časopisu Facír, význam slova facír Studenti naší školy vědí, že na akademii vychází časopis Facír, ale většinou už mnoho netuší o historii tohoto časopisu, případně jeho názvu. K předchůdcům Facíra patřil v roce 1946 měsíčník Lesák a týdeník Nástěnné noviny. Vlastní 1. číslo časopisu Facír pak vyšlo v dubnu 1947 pod vedením redaktora Otto Bartoně, a to jako měsíčník. V dalším zpolitizovaném období byl bohužel měněn název časopisu, teprve od r se studenti vrátili k dřívějšímu názvu Facír. V jistých obdobích vychází Facír pravidelně, někdy jenom jako občasník. V posledních letech začala převažovat jeho elektronická podoba nad tištěnou. Své Facíry si vydávaly i maturitní ročníky, hodnotná byla i jubilejní a zvláštní čísla. Proč byl použit název Facír? Lidé kolem 1. vydání časopisu se zprvu nemohli shodnout na jeho názvu, ale pak jeden student navrhl přízvisko facír z Vrbova Zeleného šera a ostatní tak slovo facír zaujalo, že s ním pro název svého časopisu souhlasili. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

5 Jak můžeme chápat význam slova facír? Facír je slovo, které se do Čech dostalo z němčiny a do ní původně z latiny. Významově znamená člověka bez stálého povolání, lesáka, který pomáhal na fořtovnách. Na bývalých lesních facírech studenti vždy obdivovali jejich veselost a svobodomyslnost, velké znalosti o lese a životě, schopnost poradit mladším. Co zbývá dodat? To, zda bude Facír vycházet i v dalších letech, v jaké kvalitě a podobě závisí na nás. Do příštích let si vzpomeňme na heslo našich předchůdců a přejme si: Ať náš Facír žije a ať nás přežije! Redakce Facíra ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

6 Ladislav Quis: Facír Jak jmenoval se, nevím už, snad ani neměl jména, jen věděl, že mu otcem muž a matkou byla žena. My facírem jej zvali jen. Vždy přicházel, když vzrůstal den a ptačí zpěv zněl lesem. My děti jsme jej s plesem vždy vítaly, i starý pes, neb facír všem věc milou nes! Na čapích nohou krátký trup A stářím shrblá šíje, na lysé lebce sporý chlup, knír šedý ústa kryje. Zahnutý nos a bystrý zrak, Však v sivých očích hraje šlak, A ve snědé tváři vrásky jak písmo dávné zkazky. Dlouhaté ruce, rudá pěst, ba, to náš starý facír jest. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

7 Vysoké boty, sšlapané, punčochy pestře protkané a kabát z šedé myšky, výložkem zdoben zeleným, též barvy klobouk s děleným tetřívka peřím stranou přes plece brašnu zdranou, z úst dýmka visí, dvojka vzad: tak vyšňořen k nám facír vpad. Ba, do naší vpad myslivny ten bludný pták, vděk dětem, jež hovor jeho podivný kouzelným vodil světem. Nechť otec, matka broukali, my na přítele nedali, jenž pohádky a šprýmy, přemnohé pěkné rýmy vždy z dlouhé pouti přines nám, jež povídat jen uměl sám. Však otec, matka smířili se s krotkým hostem záhy, zbraň vše se leskla po chvíli ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

8 a záhon vždy měl vláhy. Myslivnou zněl náš dětský smích a nebylo, by hovor stich kdy při společném stoluleč hráli staří spoluvždy v myslivecké latině byl facír prvním v otčině! Když večery se dloužily, tu svým jsme jej už zvali, však oči jeho kroužily teď často kdesi v dáli. Zamyšlen, truchliv bývával, i před námi se skrývával. Když první padlo jíní, tu zrána stanul v síni vypraven k cestě. Šeptnul dík a facír v pestrém doubí znik! Ladislav QUIS ( ), právník v soudní a advokátské praxi, novinář, básník. Dílo např. Písničky (r. 1887) z této sbírky je publikována báseň. V našem písemnictví jsme jinou báseň o potulných myslivcích facírech nenašli. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

9 Otázky pro jednoho z hlavních organizátorů oslav 70. výročí založení školy profesora Mgr. Milana Jiřištu pro časopis Facír: 1. Kdy a čím začaly přípravy na letošní oslavy založení školy? Na téma Oslavy 70. výročí založení trutnovské lesárny diskutujeme s vedením školy už nejméně rok. Nejprve byla ředitelem školy Mgr. Janem Korbelářem určena redakční rada školního almanachu, jejímž vedoucím redaktorem byl jmenován Dr. Vladimír Černík, který řídil a koordinoval práci redakční rady a pod jeho vedením se podařilo přivést dílo ke zdárnému konci. Velký dík patří všem sponzorům, kteří se nemalou měrou zasloužili o zrod této publikace, jsou uvedeni na posledních stránkách almanachu. S přípravami programu oslav a rozdělením úkolů jsme začali od 1. února letošního roku. Všichni zaměstnanci našich tří středisek jsou zapojeni do příprav i organizace oslav. Někteří mají již své úkoly splněny, jiné ještě čeká velká práce. Do organizační mašinérie bude také zapojeno téměř 70 studentek a studentů našeho ústavu. Někteří budou vykonávat velmi psychicky náročnou a zodpovědnou činnost. Například 3 studentky a 3 studenti z druhých a třetích ročníků budou z velkého pódia v parku za školou uvádět a řídit celý sobotní program. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

10 2. Čím se liší letošní oslavy od těch minulých? Tak v první řadě jsme všichni o 10 let starší. Přibyla nám armáda absolventů, kteří během posledních desíti let odmaturovali. Bohužel, mnozí také odešli na věčnost do zeleného ráje tam nahoře a těm věnujeme při oslavách tichou vzpomínku. Před dvaceti lety byl průvod městem za hudebního doprovodu dechové kapely Krakonošky se shromážděním všech přítomných absolventů na trutnovském Krakonošově náměstí. Bylo to pěkné a Trutnované o nás věděli. Velká nevýhoda však byla v tom, že jsme uspořádali řadu akcí po Trutnově a Horním Starém Městě (exkurze, střelby na Babí, přednášky, zábavy apod.) a tím došlo ke značnému rozptylu absolventů po celém městě, takže se ani někteří spolužáci a přátelé nepotkali. Před deseti léty byl průvod už jen trutnovským parkem a navazovala lesnická pouť. To už o nás Trutnované tolik nevěděli, ale akce byla pojata ve stylu: My jsme jedna velká zelená rodina a doma nám je spolu nejlépe. Škola poskytla absolventům veškeré zázemí, kulturu i občerstvení. Letos průvod nebude vůbec. Uspořádáme však pro všechny přítomné absolventy pomocí našich studentek slavnostní defilé za doprovodu šlágrů, které byly v době jejich maturity nejoblíbenější, abychom mohli všem předat pamětní medaili a pamětní list. Slavnostnímu ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

11 defilé bude předcházet projev pana ředitele a naopak po předání medailí a pamětních listů bude vyhrávat k dobré pohodě country - kapela Jarní vánek. Všichni se mohou těšit i na tři skupiny trubačů. Budou to školní trubači pod vedením pana Jaroslava Rejdáka, dále známý soubor Danělky složený z absolventek naší školy a věhlasní Markazíni, což jsou opět převážně absolventi z Trutnova. Účastníci také mají možnost navštívit v okružní prohlídkové trase naše informační středisko, voliéry sokolníků s malou sokolnickou ukázkou, včelín včelařského kroužku, nové dendrologické arboretum za DM, areál kotců našeho kynologického kroužku a učebnu autoškoly Mrkous. Pro zájemce bude otevřená podzemní štola do permského pískovce pod Janským vrchem a parkem. 3. Je podle Vás úspěch oslav závislý na počasí? Ano. Bude-li svítit sluníčko, může celý program proběhnout venku a pravděpodobně bude mezi návštěvníky dobrá nálada. Počítáme samozřejmě i s mokrou variantou. S menšími obtížemi bychom přestěhovali program pod střechu. Byl by menší problém se stánky drobných prodejců lesní techniky a lesnického oblečení, mysliveckých potřeb a suvenýrů. Deště se ale nemusíme obávat. Dr. Kejklíček přesvědčivě tvrdí, že má tam Nahoře objednáno nádherné teplé ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

12 slunečné počasí. V případě deště víte, kde máte absolvovat vytýkací řízení. 4. Počítá škola i s hosty z ciziny? Přijedou hosté z družebních zahraničních lesnických škol ze Slovenska, Polska, Slovinska, Francie a přátelé lesníci z Rakouska a Německa, kam jezdí naši studenti na odborné praxe. Přátelé z Mongolska přijedou až po oslavách. 5. Jaké pivo se bude čepovat? Bude zajištěno i občerstvení? Důležitá otázka! Absolventi si rádi zavzpomínají na studentská léta při orosené sklenici piva značky Krakonoš. Ve všech občerstvovacích stanicích (venku: 2 stánky, ve škole: tělocvična, jídelna na DM a v prvním poschodí školy Učebna vzpomínek na minulost ) budeme čepovat chlazeného Krakonoše, kde také hlad mohou zahnat ohřátým párkem s křenem a hořčicí. Venku na dvoře vedle bývalé VOŠ bude pan Jaroslav Bydžovský čepovat svijanskou dvanáctku. K jídlu bude mít připravené své vyhlášené pikantní řízečky. 6. Co byste doporučil organizátorům oslav 80 let lesnického školství v Trutnově? No, hlavně bych si přál, aby oslavy byly uspořádány. Zejména my starší vidíme, jak dnešní mladá generace tráví volný čas. Dokáží hodiny ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

13 sedět vedle sebe, drží v ruce mobil, tablet nebo počítač a nepromluví spolu ani slovo. Je proto možné, že za deset let bude už absolventský sraz pouze virtuální. 7. Co byste popřál účastníkům letošních oslav? V první řadě bych si moc přál, aby přišlo navštívit svoji Alma mater viridis co nejvíce absolventů. Ať si přijdou prohlédnout novotou vonící interiér v prvním podlaží školy, velmi pěkné sousoší sv. Huberta s jelenem, který ho vysvobodil z prostopášného života a přivedl na počestnou křesťanskou cestu. Nesmím také zapomenout na výstavy ve třídách. Budou tam nainstalovány výstavní panely s fotografiemi ze zahraničních poznávacích zájezdů, sportovních kurzů a odborných praxí. Bude také vystavena regionální odborná literatura Trutnovska a Krkonošského národního parku. Výstavka bude doplněna studentskými zdařilými sbírkami přírodnin. A všem těmto návštěvníkům přeji, aby se shledali se svými kamarády, spolužáky, kantory a pěkně si popovídali. Aby při vzpomínkách na léta, ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

14 která ve škole prožili, se neobjevil ani stínek trpkosti, a ze všech koutů školy ať je slyšet jen upřímný smích. Děkujeme za rozhovor. Bylo mi potěšením a přijďte pobejt! Myslete na přírodu Dobrý den, zdravím všechny odběratele časopisu Facír. Tímto článkem bych ráda poukázala na jeden všeobecně známý fenomén dnešní doby. Lhostejnost. Mnoho lidí v mém okolí se nezajímá o nic jiného než o sebe. Často od nich slýchám věty: Proč by mě to mělo zajímat, má věc to není. Nebo říkají: Stejně nic nezměníme, systém je takto striktně daný, proč bych se měl snažit? Já soudím, že ostatní životy ovlivňují ten váš. Protože prostředí, v jakém žijete, neovlivní jen vás, ale i vaše okolí. Jelikož i jeden člověk toho dokáže spoustu změnit. Nevzdávejme proto svou snahu předem. Snažme se, pomáhejme tam, ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

15 kde se dá. Nejen pro náš dobrý pocit, ale také třeba proto, že našimi skutky mnohdy dokážeme pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují. I když si někdy říkáme, že to nejde, možná, že je to až přespříliš těžké. Já stále pevně věřím, že i o kapku stoupne moře. Jednou jsem šla okolo města Semily, a to, co jsem uviděla, mi přímo vyrazilo dech. Tímto bych se s vámi chtěla podělit o svůj příběh. Byl krásný slunečný den, přesně takový, jaký si člověk může pro nádhernou procházku přát. Mé kroky mne dovedly až k městskému parku, který leží kousek od chráněného území a řeky Jizery. Na informační ceduli mne zaujala informace, že se v daném území vyskytuje vranka obecná. Chtěla jsem ji vidět, a proto jsem popošla trošku dále od vyznačené stezky. To, co jsem uviděla, mě naprosto ohromilo. Najednou se ve mně probudila vlna vzteku a spravedlivého rozhořčení. Podél celé řeky se totiž táhlo množství divokých skládek! Možná si teď řeknete, co se dá v takovéto situaci dělat? Jediný člověk je přeci tak bezmocný. V toku se nacházely vraky od aut a staré pneumatiky. Bylo zcela evidentní, že na vyklizení řeky by byla potřeba celá parta lidí a možná i těžká technika. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

16 Jsem záchranářský typ. Co se dá dělat. A když člověk chce, věřte, že si cestu najde. Důkladně jsem prošla celý tok, doma zasedla k počítači a napsala tuto zprávu: Dobrý den, Tímto bych em ráda poukázala na jeden ekologický problém města Semily. Dnes jsem se byla projít v parku Ostrov a hned při příchodu mne zaujala velká informační tabule s nápisem, že v okolí řeky Jizery a u jejich přítoků se vyskytuje vranka obecná a jiní vzácní živočichové. Avšak udivilo mě, když podél přítoku, který se v parku nachází, se v četné míře objevují divoké skládky, a to nejen podél toku, ale i přímo ve vodě. O to větší překvapení zůstává, že voda je přesto značně oligotrofní, ovšem na jak dlouho? V toku se vyskytují pneumatiky od vozidel, pet lahve, zbytky stavebních materiálů atd. Opakuji, že právě v těchto tocích mají žít vzácní živočichové, kteří jsou na čistotě závislí. Řeší město Semily tento problém? Případně, kam se obrátit o pomoc? Díky za odpověď. Jana Pongrácová O pár dní později mi přišla odpověď: ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

17 Vážená paní, Reaguji na váš ze dne , který se týká nepořádku v náhonu. Věc byla konzultována s odborem rozvoje a správy majetku a bylo navrženo řešení, a to úklid náhonu při současném snížení průtoku v korytě. S pozdravem Mgr. Ludmila Prokopová Odbor životního prostředí Dnes tam po divokých skládkách nejsou ani stopy. A to vše dokázal změnit jeden jediný člověk. Kolik lidí za tu dobu prošlo touto krajinou a viděli tam to samé? Nejspíše mnoho, vrak byl již v polovičním rozkladu. Ale nikdo se nedokázal ozvat. Nikdo nechtěl řešit to, co se ho přímo netýká. A proto bych vás chtěla ještě jednou požádat, přátelé, nebuďme k sobě lhostejní. Nebuďme lhostejní k tomu, co se kolem nás děje, zvlášť k přírodě, která je pro nás natolik potřebná. Vždyť koho jiného by to mělo zajímat než nás, studenty ekologie? Jana Pongrácová 3. O ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

18 Mateřská láska Byl krásný jarní den. Pozdní jaro pomalu přecházelo v léto a příroda byla svěží a barevnější než kdy dřív. Brzy zrána jsem si do batohu sbalila deku, pár jablek a dalekohled. Potichu jsem za sebou zavřela dveře a volným krokem se vydala do lesa. Nasála jsem jeho vůni a spokojeně se usmála. Příroda na mě dýchala svou energii a v mém nitru se pomalu usazoval pocit nadšení, spokojenosti a klidu. Vyšla jsem mírný svah a před očima se mi rozestřely čtyři louky, navzájem rozdělené cestou. Tři byly ohraničené lesem a čtvrtá sloužila jako ohrada pro velké stádo nádherných koní. Normálně bych šla rovnou za nimi, ale tentokrát jsem tu nebyla kvůli koním. Od zdejšího myslivce jsem se dozvěděla, že je období mláďat a na těchto loukách má pár srn poschovávaná mláďata. Jen co jsem vkročila na louku, projel kolem mě traktor. Zdvižená sekačka a zbytky trávy mě utvrdily v tom, že to není ani pět minut, co jednu z luk posekali zemědělci. S neblahým pocitem jsem vylezla na otevřený posed. Posadila jsem se, překryla dekou a rozhlížela se po louce. Když najednou Kousek ode mě se ozval zvuk, který jsem snad nikdy neslyšela. Začala jsem se rozhlížet a hledat strůjce toho zvuku. Po chvíli jsem ho uviděla, teda spíš ji. Asi dvacet ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

19 metrů od posedu se na okraji lesa objevila srna. Váhavými kroky vyšla na louku a s nastraženýma ušima se rozhlédla. Natáhla krk a znovu vydala ten zvuk. Hned mi to došlo. Volala mládě. Její ladné nohy opatrně našlapovaly v načechrané trávě a volání bylo každou chvíli zoufalejší. Asi půl hodiny se pohybovala ustaraná matka po louce a hledala mládě, které se neozývalo. Že by uteklo? Doufala jsem, že to tak bude. Jenže potom volání ustalo a srna se zastavila. Našla ho. Vzala jsem si dalekohled a zadívala jejím směrem. Skláněla se nad větší hromadou trávy a celou ji očichávala. Trochu jsem si ji přiblížila a konečně rozpoznala bezvládného kolouška. Koupal se v kaluži krve a jeho drobné tělíčko bylo znetvořené. A mně hned došlo od čeho. Sekačka. Už jsem o tom četla. Zemědělci nedají myslivcům vědět, že se chystají sekat a malá mláďata nevědí, nebo nemohou utéct před neúprosnými noži sekaček. Matčino volání se změnilo. Bylo mnohem procítěnější, bolestnější. Zabolelo mě u srdce. Její bolestné volání a bezvýsledné pokusy mládě zvednout ve mně vyvolávaly smutek, který pomalu přecházel ve vztek. To si opravdu nikdo neuvědomuje, že na tý Zemi nejsme sami? Vždyť zvířata tu byla dříve než my. A místo toho ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

20 abychom si jich vážili, jim bereme domovy a chladnokrevně vraždíme mláďata. Sbalila jsem si věci a vydala se domů s pocitem úzkosti a vzteku z bezmoci. Obklopovalo mě ticho doprovázené jen duši drásajícími projevy mateřské lásky. Pruhovaní kamarádi Martina Turková 1. OC Byl další z krásných jarních podvečerů, schylovalo se ke konci dubna a mě nenapadlo nic jiného, než že se vydám na čekanou, podívat se po nějakém pěkném srnci. Takový nápad jsem bohužel neměla sama a v lese skončila téměř celá moje rodina, a tak mi zbylo asi nejhorší místo v revíru. Vzala jsem si svoji skladnou stoličku a vydala jsem se ke krásně rozkvetlým trnkám, které lemovaly větší remízek. Bylo vážně krásně a já se mohla kochat jak vůní přírody, tak mraky hrajícími si jako beránci. Už v prvních pár ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

21 minutách se na mě přišli podívat zajíci a hned za nimi se tryskem prohnaly tři srny a krásný statný srnec. V tu chvíli jsem byla nadšena. Neuběhla ani chvilička a přímo za mnou se začaly ozývat hluboké zvuky a neohrabané šustění. Pokračovalo to v jemné chrochtání a mlaskání. Bylo to hned jasné, za mnou je banda divočáků. To jsem ještě nevěděla jaká. Vtom už bylo slyšet, jak bachyně,,vychovávají selata. Náhle, jen kousek ode mě, vykoukla hlava bachyně s obřími háky, bez rozmyšlení pokračovala v kroku a za ní se jak husičky, objevily další tři. To by ale nestačilo, z ničeho nic se jako malé myšky všude kolem ukázala selátka, a to mi probíhala téměř kolem noh. Mě se zmocnil strach, když si bachyně bezstarostně pochutnávaly na obyčejné trávě a blížily se čím dál blíž. V hlavě mi probíhala spousta myšlenek, a to hlavně, jak se nenápadně vytratit, i když na to byly příliš blízko. Přemýšlela jsem, jak jen vzít nohy na ramena. Vítr mě nezklamal, ale přes to se bachyně konečně rozhlédla a už jsem ji zaujala. Selátka stále bezstarostně pobíhala kolem, a to mi dělalo největší obavy, aby si je nezačala bránit. Snad po pěti minutách, co se na mě nejstarší z bachyň upřeně dívala, se rozhodla dát si zpátečku. V okamžiku byly všechny fuč a já si jen oddechla. Netrvalo dlouho a zase jsem je zaslechla, nemeškala jsem ani minutu a dala jsem se na odchod. Jako vhodnější místo jsem zvolila vysoký posed a čekala jsem dál. Už se zatáhlo a ukázal se měsíček. Začalo se ozývat hlasité bekání ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

22 srnců a za těchto zvuků se pode mnou promenádoval statný kňour. Ten se však nezdržel a odkráčel si do vedlejší honitby. Na jeden večer jsem toho měla dost a s hlavou plnou zážitků jsem se vydala k domovu. Tam už mě čekalo jen tohle hezky všem vylíčit. Opravdu jsem už nelitovalo toho, že na mě zbylo zdánlivě nejhorší místo v lese. Už tenkrát jsem se těšila na nastávající večer, co mě může zase čekat. Barnetová Lenka 1. A ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

23 Básničky Divočáci Daniel Zima Divoká prasata ve dne neuvidíš. Zalehnou v houští a pěkně spí. Když se však začne nad lesem smrákat, to je čas, kdy se probudí. Z houští je slyšet hlasité chrochtání, funí a dupe ta černá čeládka. Za starou bachyní z lesa se hrnou malá a pruhovaná selátka. Mýtinou proběhnou velmi opatrně. Přeběhnout musí též přes silnici. A tak se dostanou na kraj lesa, kde velké je pole s kukuřicí. V bramborách také dovedou řádit. Kam přijdou jen škodu dělají. Aby nám na polích něco zbylo, tak myslivci na ně číhají. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

24 Jenom pan hajný má asi pochopení. Asi má černou zvěř rád. V zimě jí chodí ke krmelci žaludy nasypat. Jeleni Daniel Zima V říjnu se v revíru chystá klání. Jeleni o laně budou se prát. Bývá to pěkné podívání. Jen vítěz smí v čele stát. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

25 Vyhraje ten, kdo je nejsilnější. Zákony přírody je třeba ctít. I když ten slabší je také krásný, prohrál a tak musí odejít. S korunou paroží otlučenou, možná své štěstí jindy zkusí. Anebo jako samotář lesem sám celý rok chodit musí. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

26 Tajenka ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

27 Otázky: 1. Označení samce bažanta. 2. Větrem poničená část lesa. 3. Umělá dutina k hnízdění ptáků. 4. Usušená luční tráva. 5. Naše nejvyšší hora. 6. Největší z čeledi jelenovitých. 7. Jelen s třemi výsadami na každém parohu. 8. Zvěř zobrazená ve znaku ČMMJ. 9. Největší národní park v ČR. 10. Druh sýkory s modrou hlavičkou. 11. Hromadný přelet tažných ptáků. 12. Označení samice zajíce. 13. Řemínek k připoutání psa. Eliška Neumanová 1. A ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

28 Čtyři roky na ČLA Česká lesnická akademie není jen škola, jsou to především lidé, kteří tvoří náš svět, v kterém jsme se rozhodli žít. Jsou zde přísní, ale skvělí profesoři a naši spolužáci. Je to jedna velká zelená rodina. Kdybych měla shrnout tyto čtyři roky, jež jsem tu mohla strávit, řekla bych: Bylo to občas velmi těžké, ale stálo to za to. Když poprvé vstoupíte do naší školy, ovane vás lesnický duch, který už vás nikdy nepustí. Všechno se změní v okamžik, kdy uslyšíte první zvonění a projdete prvními hodinami ve škole. Změní se vaše myšlení, názory a změníte se i vy. Přesně tak, jako se to stalo i mně. Za tu dobu, co tu studujeme, jsme prožili tolik věcí, které by popsaly více než tři knihy. Proto jen stručně vzpomenu na nezapomenutelné brigády a zájezdy, třeba na Slovensko, do Švédska, na Korsiku nebo Moravu a spoustu dalších zajímavých míst. Cestovali jsme opravdu hodně, až se někdy profesoři zlobili, že nestíháme probrat učební látku a vše jsme doháněli na poslední chvíli. Čas, který jsme strávili ve škole, byl také výjimečný. Naučili jsme se znát les od semínka po zpracování dřeva na pilách a toho si ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

29 také vážíme, protože to s námi nebylo opravdu jednoduché, ale naši profesoři nad námi nikdy nezlomili hůl. Vždy se nám snažili pomáhat, abychom všechno zvládli. Teď už jen zbývá projít maturitní zkouškou. Doufáme, že budeme úspěšní a ukončíme naše vzdělání v řádném termínu. Opustíme naši alma mater a rozeběhneme se na vysoké školy, nebo na pracovní pozice. Vždy však budeme vzpomínat na naši školu v dobrém. Je to přeci kus našeho života. Pro mě bude vždy ČLA škola, která se mi zaryla do srdce, rodina, s níž jsem prožila čtyři skvělé roky. Tereza Kotýzová 4. A ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

30 Čtyři roky v zeleném Když se se mnou někdo baví o škole, na kterou chodím, často padají otázky, jak někdo může k tomuto neobvyklému povolání dojít, aniž by to měl v rodině. Já jsem k tomu přišel dost banálně, prohlížel jsem si ve starožitnictví nábytek s mysliveckou tématikou. Přišlo mi to jako zajímavé povolání, tak jsem si zjistil více informací o něm a zejména o České lesnické akademii v Trutnově. První týden v novém prostředí jsem si připadal jako Harry Potter, který právě dorazil do Bradavic. Nosit zelené oblečení jsem přijal bez mrknutí oka, protože to je má oblíbená barva. Zarazil mě ovšem tradiční pozdrav Lesu zdar!, kterým se zdraví jak při příchodu kantora do třídy a jeho odchodu, tak i po celém areálu. Bylo to něco nevídaného, protože jsem byl zvyklý zdravit obvyklými frázemi. Avšak brzo jsem si zvykl a zjistil jsem, že to je ve skutečnosti mnohem lepší, než už zešedlé popřání dobrého dne. Další radikální změnou byl fakt, že jsem chodil do chlapecké třídy. Má třída na základní škole byla složena z jednadvaceti holek a deseti kluků. Předtím většina mých spolužáků byly dívky, tentokrát to jsou kluci. Vlastně jsem přešel z jednoho extrému do druhého. Postupem času se každý člen naší nové komunity ukázal jako unikát a celek ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

31 vypadal jako partička, ve které se člověk dlouho nenudí. Zásluhy na tom měl náš třídní, pan Mikuláš Říha, a akce, které jsme všichni společně absolvovali. Při těchto událostech se velice často stávaly groteskní či významné situace, na které si budu do smrti pamatovat. Občas, někdy bohužel, jsem v nich hrál nápadnou roli i já. Chodit na střední školu znamená patřit do nějakého společenství. U ČLA to platí dvojnásob. Není to jen tím, že když se vracím ze školy domů, občas se někdo udiveně podívá na mé zelené oblečení nebo zašeptá svému příteli: Hele, to je lesák. Toto místo má svůj život. Je tu spousta školních kroužků, kam lze chodit, já jsem chodil do včelařského a chtěl chodit do střeleckého, ale měli plno. Oceňuji, že na škole je i možnost sehnání placené brigády. K tomu mi tato škola dala řidičský průkaz na auto a traktor, zbrojní průkaz. To mi kdejaká jiná škola neposkytne. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

32 Za tu dlouhou dobu života na lesnické škole jsem toho hodně zažil. Ale co budoucnost? Jsem už ve 4. ročníku, vlastně se začnu brzo se školou loučit. Chtěl bych jít po maturitě na vysokou školu, ale nepokračovat v lesnictví. Lesnická škola mě hodně naučila. A taky otevřela oči. Už vloni jsem si říkal, jestli se skutečně na tuhle práci hodím. Dospěl jsem k názoru, že je to na mě, takového volnomyšlenkáře, moc velká zodpovědnost. Mám mnoho nápadů, kam by šla má budoucnost, ale ještě jsem se nerozhodl. Takže šance, že bych skončil v lesnictví, je malá. Nehodlám se stát lesníkem, což by si někdo mohl říct, že všechno to studium bylo zbytečné. Nebylo. Česká lesnická akademie mi dala mnoho zkušeností, přátel a naučila i to, co můžu využít, aniž bych pracoval v lesnickém provozu. A já nikdy nebudu litovat toho, že jsem tenkrát navštívil to starožitnictví a prohlížel si nábytek. Milan Novák 4. B ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

33 Řešení tajenky 1. K O H O U T 2. P O L O M B U D K A S E N O S N Ě Ž K A 6. L O S Š E S T E R Á K S R N E C Š U M A V A M O D Ř I N K A T A H 12. Z A J E Č K A 13. V O D Í T K O ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34

34 Harmonogram oslav Pátek :00 - Prezence pozvaných hostů 13:30 Oběd 14:30 - Slavnostní odhalení sochy sv. Huberta, exkurze na Školní polesí prohlídka nového školního areálu 17:00 - Prohlídka školy ve Svobodě nad Úpou 19:00 - Slavnostní večeře v jídelně školy přátelské posezení Sobota Lesnická pouť 09:00 - Otevření školy 10:45 - Shromáždění absolventů v parku za budovou školy 11:00 - Projev ředitele ČLA Trutnov Mgr. Jana Korbeláře z pódia za školou a slavnostní projevy hostů 12:00 - Řazení absolventů podle maturitních ročníků na slavnostní defilé před školou 12:30 - Předávání pamětních medailí a pamětních listů absolventům školy 15:00 - Hudební produkce v parku nebo v tělocvičně v závislosti na počasí 18:00 - Volná zábava v areálu školy Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu programu. ČLA Trutnov 26. a 27. června z 34