ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ"

Alžběta Štěpánková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 ZPÁTKY DO MINULOSTI - ANEB HISTORIE OSADY KOVÁKŮ Jakožto kronikářka postupně pročítám osadní kroniku, která se začala vésti roku 1949 a postupně se od založení osady (1937) rozrůstala. Jelikož je kronika velice obsáhlá (4 díly), ráda bych se s Vámi podělila o to nejdůležitější. Výtažky budou vždy vyvěšeny a obměňovány na osadních stránkách či na nástěnce na Cooltooráku. V prvním díle začínáme s kronikářem panem Kuželovským těšte se již brzy! Velký dík patří všem kronikářům, kteří se na psaní pamětí osady podíleli!!!! Lenka Horáková Minářová Zápisy v kronikách jsou staré a špatně čitelné, proto prosím omluvte určité nepřesnosti a slovosled! Pokud máte možnost doplnit nějaké nové, zajímavé informace, kontaktujte mě prosím přes Jirku Horáka. děkuji 1

2 dohodnuto, že se bude vést kronika - kronikář Kuželovský pokladník organisace St. Odler nástrojář ze Škodových závodů dostal nápad, že by se v okolí Hradce Králové mohl sehnat (zakoupiti nebo pronajmouti) pozemek, který by sloužil k odpočinku pracujících, hlavně však odrostu kováků - kovář z Bělče p.cejnar upozornil na pozemky u Bělče, avšak bezvýsledně - J.Flegr z Plačic zdědil po rolníku Vávrovi z Bělče pozemek - dohodlo se, že se koupí za ,- Kčs - zbývalo pouze schválení členů organisace a sehnání úhrady - stálý delegát všeodborové komise u České obce dělnické v Praze si vymohl na ústředí ČOD za spolupráce tehdejšího tajemníka V.Jehy zápůjčku, která byla povolena členy ústředí za následujících podmínek: odbočka, která si ponechávala 10% z vybraných příspěvků na odměnu pokladníkovi a svoji správní režii musela 2% z této částky dávati jako splátku na tuto zápůjčku, případně může tuto splátku navýšiti. - to ovšem bylo málo, výboru se jedna o ještě další investici, ta je o postavení spolkové chaty, avšak naděje na další výpůjčku nebyla žádná. Tehdy členstvo organisace odhlasovalo příspěvek 50 Kčs k měsíční známce, který byl vyúčtován zvláště a měl býti základem k dalšímu rozmachu v osadě 2

3 - tak se využívají všechny možnosti, abychom se zmohli na malý kapitálek a aby se dařilo. - scháněly se peníze po zábavách, dokonce i soukromě si lidé brali půjčky. - po žních došlo k prvním pracem: zřizování cesty v západní části pozemku, postavení dřevěné chaty, která byla zakoupena v Bělečku za Kčs od fy.hájek - po práci v závodě jsme jezdili pracovati do Bělče i za nepochopení našich manželek byť jsme se prý málo zdržovali doma - jako první se podíleli: Kolomazník, Řehák, Dvořák, Odler, Černý, Cejnar, v prvních jarních měsících dostává spolková chata č.80 první nájemníky: Kolomazník, Icha, Odler - schánělo se nářadí na další práce, byl ho nedostatek - nastala doba jarního vysazování stromků: tajemník Icha sehnal ze školky od Hakra topoly, které se sázely po obouch březích potůčku. Javory a kaštany z městské školky z Malšovic, které zadarmo přivezl statkář Hrubý - uprostřed této práce zasahuje rušivě do našich řad a práce výzva částečné mobilizace v měsíci máji, avšak uprostřed klidu lesa se na tyto starosti zapomíná - začínají se stavět chaty jednotlivců: Icha, Odler a V.Manych redaktor Českého slova. V létě pak: V.Mikeš prokurista od fy.skuhurský, Řehák O. zámečník ze škodovky a odbočka 3

4 dřevopracovníků, která však chatu nedostavěla a prodala ji K.Koubovi zámečníku ze škodovky. - spolková chata mění rovněž nájemníky a jsou to většinou ti, kteří chtějí v nejbližší době sami stavět chatu - stále je málo peněz - v květnu navštívil osadu tajemník ČOD a ministr Tučný: vyslovil se pochvalně o naší osadě, a poprosil, zda bychom mohli vybudovati podrobný plán o budoucnosti stavby - projekt na stavbu byl vybudován stavitelem Hájkem za Kčs, projekt na basen provedl ing.jánský, rozpočet cca Kčs. Stavba měla býti provedena ing.komárkem ze Svobodných dvorů na subvenci ministerstva sociálních věcí - ještě na zlomku léta se o naší osadu zajímala pražská městská pojišťovna, která měla v úmyslu od nás najmout v zimním období toto středisko pro pobyt svých zaměstnanců. Bohužel k tomu vzhledem k politické situaci nedošlo - zasahuje mobilizace (na podzim) mladší členové odchází na vojnu nebo jsou přemisťovány do jiných zbrojních závodů, spojenci nás opustili a zůstali jsme sami - v pozdním podzimu se postavila studna s čerpadlem a vysazovaly se dále stromky když se Odler v Praze dozvěděl, že budou odborové organisace skončeny a některé rozpuštěny, byla snaha převésti majetek do družstva, respektive na jednotlivce. Nepovedlo se, ale majetek byl převeden do nové organisace Kovoprůmyslového dělnictva. Dozorem 4

5 a správou byl pověřen soustružník ze Škodovky Tomašík. Tímto dostala spolková chata nové nájemníky: Hražského strojvedoucího ze Škodovky, Břešťavského zámečníka a Malýho soustružníka, který byl pokladníkem organisace a měl míti rovněž dozor a správní věci osady. Šerifem byl Lounek zámečník, který v této funkci setrval až do konce války. - změna jména organisace: Jednota kovoprůmyslového dělnictva - další stavění chat: šerif Lounek, Luňák kotlář ze Škodovky - tajemník Icha prodal chatu Klumerovi ze Slezkého - zásahem gestapa byla činnost zastavena a naši hoši byli zatčeny a uvězněni. Odler, Manych a Hrázský změněn název organisace: Národní odborová ústředna zaměstnanecká NOUZ - nové chaty: Bartoš úředník nemocenské pojišťovny jehož chata byla vzorová, mělo se nadále podle ní stavět, ale nestavělo. Dále: Kolomazník zámečník, Tobišek soustružník, Šafránek zámečník, Cejnar kovář. Cejnar se při stavbě chaty zařídil tak, že se stal markytánem osady a prodával vše čeho hrdlo a žaludek ráčil a u něho se vždy večer i odpoledne scházela společnost, která si potrpěla na dobrém jídle a pití. - uspořádán turnaj v odbíjené pozvány okolní osady (zúčastnilo se 16 družstev) - kvůli letcům byl zakázán táborák - rozšířen pozemek o jižní část pole za Kčs od p.kašpara z Bělče 5

6 1941 -stále lidé alespoň v neděli ujížděli ujížděli před válkou do osady - postaveny další 2 spolkové chaty o 4 místnostech jedna na severu a druhá na východu. Č.102: Schejbal - zámečník, Horák dílovedoucí,gibirt zámečník a Říha zámečník. Č.104: Zahradník četník, Oupic kotlář, Martínek zámečník, Halbrštát zámečník - Později byla postavena další chata tak zvaná TRAFIKA. Svým vzhledem vypadala na trafiku a z hecu byla postavena obsadil ji Koza kotlář - ke konci zatčen osadník Schejbal předseda v tomto roce stavěl pouze soustružník Tomášek, jelikož za stavu války nebyl o osadu zájem. Bylo i málo materiálu - ke spolkové chátě byly přistavěny dva díly, které obsadili Koza a Láma mědikovci - sport jen pro zábavu táboráky se nekonali vůbec - po atentátu na protektora Heidricha nastalo pronásledování českého národa a hromadné popravy vlastenců. První obětí se stal p.schejbal v červenci byl popraven v Chathausenu - poněvač je osada vklíněna do lesů, byla často navštěvována hlídkami vojska, četnicka a gestapa, kteréžto orgány kontrolovaly lesy a hledaly partyzány - ke konci roku byl p.tobišek zvolen předsedou osady a zároveň byl předsedou odborové organisace 6

7 Z vyprávění pana Manycha Letištní plocha - byla ke konci války zpřístupněna na dva dny v týdnu. Po zakoupení lístku ve vsi za 3 koruny se do lesa smělo. Do té doby, kdo vstoupil na zakázané území mohl být bez výstrahy zastřelen. Lidé se tam báli chodit Partyzáni - majitelé všech chat museli ve vsi odevzdat klíče starostovi, aby byla kdykoliv umožněna kontrola zda v osadě nepřebývají partyzáni - po navrácení klíčů zjišťovali majitelé škody. Starosta tajně půjčil klíče partyzánům a oni v některých chatách bydleli ztopili dříví a vyjedli zásoby Lávka - mezi Manychem a Sehnoutkou se jmenovala Ichova po majiteli chaty (tajemníkovi), kterou nyní vlastní Blanka (dříve Milan Henych) Chata Č.80 - spolková - byla uprostřed osady, nedaleko ohniště a můstku přes potok ještě nedávno to byla kůlna na nářadí 7

8 Cejnar - bydlel ve společné chatě (4 kóje) - v podlaze měl kruhovou díru a pod podlahou kotel v němž chladil dovážené pivo, které sadníkům prodával - pak se přestěhoval do chaty vedle Icha (nyní Mandys) - v úzké mezeře mezi chatami měl stolky pro hosty - v dřevníku měl lednici - ve žlabu vyměňoval vodu a tam také chladil pívo - postupem času přikoupil pozemky za osadou (Střelka a další), které postupně prodával a naposledy mu zůstal jen pozemek s domkem, který nyní přestavěl některý z jeho potomků na penzion nyní za Vávrovým pozemkem Zapsáno dne

9 9

Podobné dokumenty

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II.

Brusnický zpravodaj. Dolno - Ve zpravodaji naleznete: obecní měsíčník srpen 2012. Srpen. Historie továrny v Dolní Brusnici II. Dolno - Brusnický zpravodaj Zvičina 671 m. n. m. obecní měsíčník srpen 2012 Historie továrny v Dolní Brusnici II. Ve zpravodaji naleznete: Historie továrny v Dolní Brusnici str. 1 a 2 Pivní slavnosti Brusnický