MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Seminář estetiky Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního Diplomová práce Autor práce: Bc. Vojtěch Brož Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D. Brno 2014

2 Bibliografický záznam BROŽ, Vojtěch. Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky, str. Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D. Anotace Diplomová práce Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního se skládá ze dvou vzájemně se podmiňujících rozdílných částí: Části teoretické, která nastiňuje ontologii literárního díla tzn. je snahou o vystižení jeho vrstevnaté polyfonní podstaty a podoby spojené se snahou o rozklíčování jeho možných hodnot a funkcí. Tato část se opírá o pojetí uměleckého díla literárního Romana Ingardena, které však dále rozšiřuje. Využívá terminologie fikčního světa Umberta Eca a strukturalistického pojmosloví Jana Mukařovského, k jehož teoriím se však staví kriticky. Druhá část je svou podstatou interpretační na příkladu konkrétního literárního díla Johna Galsworthyho v průřezových tématech tuto předchozí teorii aplikuje a snaží se podat obraz vzájemně propletených vrstev a z nich vyplývajících funkcí, hodnot a polyfonií uměleckého díla. Výsledkem je komplexní trojjediná literární kritika taková, jak ji představuje René Wellek spojitá teorie, historie a hodnocení v jednom, vycházející však přímo z podstaty díla samotného. Taková, ve které lze nalézt správné místo pro estetickou hodnotu díla.

3 Annotation The diploma thesis The Forsyte Saga: Values, Functions and Polyfonies of the Literary Work of Art consists of two parts which are different but mutually conditioned by each other. The first, theoretical part outlines ontology of a literary work. This part tries to depict a layered polyphonic substance of a literary work. At the same time it attempts to unravel possible values and functions of a work. Theoretical part is based on conception of artistic work created by Roman Ingarden but it goes beyond the Ingarden s work and broadens it. Umberto Eco s terminology of a fictional world and Jan Mukařovský s structuralist conception are also used, though the theories by Mukařovský are viewed critically. Second part of the thesis is interpretative it applies the theory on a John Galsworthy s literary work in sectional motifs, and it tries to create a picture of mutually intertwined layers and functions, values and polyphonies of an artistic work which follow the layers. The result is a complex, triune literary critique critique as introduced by René Wellek connected theory, history and appraisal in one. Such a critique comes out directly from a substance of a work itself. It is a critique in which you may find a right place for an aesthetical value of work.

4 Klíčová slova Umělecké dílo literární, Roman Ingarden, polyfonie, funkce, hodnota, fikční svět, John Galsworthy, Sága rodu Forsytů, Vlastnictví, Krása. Keywords The Literary Work of Art, Roman Ingarden, polyphony, function, value, fictional world, John Glasworthy, The Forsyte Saga, Possession, Beauty.

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v knihovně Semináře estetiky FF MU i v IS MU a používána ke studijním účelům. V Brně dne 15. prosince 2014 Vojtěch Brož

6 Obsah ÚVOD...7 LITERÁRNÍ DÍLO UMĚLECKÉ...9 Vrstevná ontologie díla...9 Vrstva zvuková...9 Vrstva významová...11 Vrstva předmětná...14 Vrstva aspektová...15 Vztahy vrstev v díle...17 ESTETICKÁ HODNOTA V LITERÁRNÍM DÍLE UMĚLECKÉM...19 Autonomní estetické hodnoty vrstev...19 Estetická hodnota zvukové vrstvy...19 Estetická hodnota významové vrstvy...22 Estetická hodnota předmětné vrstvy...25 Estetická hodnota aspektové vrstvy...28 Konstituční (vazebné) estetické hodnoty vrstev...29 Polyfonie estetických hodnot...32 Otevřenost díla...34 Ozvláštnění...35 MIMOESTETICKÉ HODNOTY V LITERÁRNÍM DÍLE...39 Ingarden umělecký a vědecký text...39 Funkce a hodnota v díle...40 Objektivita funkce a hodnoty...44 Funkce, soudy, quasisoudy...45 Vztahy estetické a mimoestetické funkce...46 Otázka metafyzických kvalit funkce soudu a quasisoudu...48 Kategorizace mimoestetických funkcí a hodnot...51 Celková polyfonie díla...53 SÁGA RODU FORSYTŮ...54 TEMATICKÉ ŘEZY DÍLEM...54 Téma nulté co je Sága rodu Forsytů?...54 Téma první Vlastník a Vlastnictví...62 Téma druhé Krása...75 Téma třetí smrt...80 Téma čtvrté Láska...84 Téma páté umění...89 Téma šesté společnost, Angličané, historie...93 Téma sedmé Bohatec, V osidlech, K pronajmutí...98 POLYFONIE FUNKCÍ A HODNOT V DÍLE Shrnutí estetické funkce a různorodost jejich hodnot Praktická estetická hodnota Estetická hodnota teoretická Polyfonie estetických hodnot Shrnutí mimoestetických funkcí a hodnot Ságy Filosofická funkce a hodnota praktická Filosofická funkce a hodnota teoretická Historická funkce a hodnota praktická Historická funkce a hodnota teoretická Minoritní mimoestetické funkce a hodnoty Nevyskytující se běžné mimoestetické funkce Polyfonie mimoestetických hodnot a funkcí CELKOVÁ POLYFONIE SÁGY RODU FORSYTŮ ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA Primární literatura Sekundární literatura Terciární literatura

7 Úvod Prvotním záměrem této práce bylo provést kritický estetický rozbor Ságy rodu Forsytů Johna Galsworthyho. Takovýto úkol lze sice provést takříkajíc od boku a mnohdy autoři, kteří niterně vysypou své myšlenky na papír, přijdou s něčím velmi podnětným, ale v tomto případě bylo nutno nic neponechat náhodně a zvolit pevný základ, na kterém by bylo možno kritiku stavět, aby výsledek byl jistý a hodnotný. Nejprve tedy bylo nutno zvolit metodu. Již od počátku byl kladen důraz na co největší komplexnost takového rozboru textu. Dle teorie René Welleka musí být takový literární rozbor založen stejnou měrou na hodnotové kritice, historii, ve které dílo vzniklo a literární teorii která však nemůže ze své podstaty vycházet z ničeho jiného, než z estetiky. Je nepochybné, že knihu-text vnímáme svými smysly i rozumem a nějakou estetickou hodnotu tak mít musí. Maje na paměti angloamerický význam spojení literary criticism, které tyto tři podstaty pojí v jeden přístup k textu, musela být vystavěna teorie, z jejíchž pozic by šlo zamýšlený text rozebrat. Nabízí se sáhnout po nějaké již vypracované teorii člověka moudřejšího nežli je autor této práce a tu použít. Bohužel záměru badatelské střednosti, která se chtěla vyhnout hraničnímu pojetí, jež nakonec v důsledku vyvrací samo sebe, a snaze o co nejpečlivější komplexní práci založenou pevně ve filosofii téměř nikdo nevyhovoval s jednou výjimkou. Tou byl Roman Ingarden. Oproti jiným se nepokouší vycházet z konkrétních uměleckých textů, nekrouží kolem tématu ve víru, aby se k němu nekonečně přibližoval. Naopak snaží se poctivě vybudovat svou teorii kousek po kousku od nejzákladnější ontologických podstat toho, co je literárním dílem. Ani rozbor tohoto stále poněkud opomíjeného badatele k našemu záměru nebyl dostatečným. Skrze autority Romana Ingardena, René Welleka, Umberta Eca a skrze terminologii strukturalismu Jana Mukařovského se stalo prvním cílem (a polovinou tohoto textu) vybudovat pevnou a komplexní teorii literárního díla uměleckého. Teprve po tomto úkolu přichází práce na konkrétním uměleckém materiálu, kterým je Sága rodu Forsytů Johna Galsworthyho. Samozřejmě čtenáři by se snad líbilo udělat rozbor ještě širší, pokrývající celý svět Forsytů v devíti knihách a několika povídkách, nebo nedejbože i v jeho dramatech a poesii, ale to je úkol nad síly autora a mimo rozsah jedné diplomové práce, již tak nadité k prasknutí. 7

8 Mohlo by se zdát, že Nobelovou cenou ověnčený autor, kterého nejedna generace zná skrze jeho literární dílo ale také televizní adaptace, bude tématem již značně zpracovaným a vyčpělým. Opak je pravdou. Literární kritika se povětšinou zaměřovala na srovnávání postav se skutečnými lidmi z Galsworthyho života či poměřováním a vážením míry realismu jeho děl a jejich sociálního dopadu. Je možno čtenáře v tuto chvíli připravit na to, že těchto věcí se v druhé části práce nedočte. Skrze pečlivě vypracovanou literární teorii se totiž pokusíme rozkrýt tajemství podstaty díla a jen z tohoto díla budeme vycházet autor nás zajímat nebude budiž mu země lehká, neboť Ságu napsal a tím to pro něj končí. Nyní je již na čtenáři, aby posoudil, zdali je první část konzistentní, vysvětlující, nic nevynechávající a pravdivá. A pokud ano, zdali se ji podařilo použít na jedno konkrétní umělecké dílo ukryté v knize a jestli mu přinesla nové poznání a zkušenost, kterou v díle zatím nalézt nemohl, neboť mu byl skryt způsob, jak je objevit a zažít. 8

9 LITERÁRNÍ DÍLO UMĚLECKÉ Vrstevná ontologie díla Chceme-li se zabývat Ságou rodu Forsytů, je třeba přijít na to, co že to vlastně je. Kniha? Umělecké dílo? Artefakt? Dokument? V těchto otázkách je třeba se prve obrátit na autoritu na slovo vzatou: Romana Ingardena. Jeho cílem v knize Umělecké dílo literární nebylo nic menšího (a těžšího) než se pokusit vysvětlit ontologickou podstatu toho, co čteme. Netřeba zdržovat, rozeberme si společně s Ingardenem literární dílo umělecké: Vrstva zvuková Za prvé se jedná o vrstvu jazykových zvukových útvarů 1, tedy o zvukovou podobu slov a z nich vznikajících vět. Slova mají jak svou samostatnou zvukovou podobu, tak jsou nositeli významu. 2 Primární funkcí 3 zvukové podoby slova je právě určení jeho významu. Zvuková podoba slova balancuje v dialektickém rozporu mezi idealitou a realitou: Sama není reálná a přece, v realitě zakotvena, se v jejích změnách projevuje. 4 V opakování slova, které může být různými způsoby vysloveno, se konkretizuje identicky totožný 5 materiál slova, který Ingarden popisuje jako typický zvukový tvar 6 neboli jako tutéž zvukovou podobu 7. Slovo má tedy v sobě ukrytu idealitu zvukového tvaru 8, která jej činí rozpoznatelným, zároveň se však reálně od sebe podoby jednoho slova drobně odlišují v konkrétním zvukovém materiálu 9. Nutno zdůraznit, že konkrétní zvukový materiál není součástí samotného díla je pouze jedním jeho provedením (přečtením). 10 Vztah je obdobný jako mezi notovým záznamem a konkrétní hrou hudebníka. Co ideální zvukovou podobu spojuje s reálným materiálem slova? Je to jejich stejný význam, přičemž ten pak plní primární funkci samotného 1 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str K pojmu funkce vizme se dostaneme později. 4 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibidem. 6 Ibid., str Ibid., str Vzhledem k tomu, že v textu se bude vyskytovat mnoho odborných termínů, bude pro přehlednost textu zvýrazněn kurzívou pouze jejich první výskyt 9 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str

10 slova. Důležité pro nás dále je, že tato zvuková podoba slova má sama o sobě možnost být nositelkou estetické hodnoty. 11 Slovo není jen jev vytržený z proudu času, ale je mu vlastní historie i proměnlivost, která nejen vytváří jeho různorodý význam, ale zároveň proměňuje i jeho podobu. Můžeme tak pro samotnou podobu rozlišit slova směšná či vážná, složitá a jednoduchá, slavnostní apod. 12 Celek, který Ingarden chápe jako opravdu samostatný, není slovo, ale věta. Ve skutečnosti se v literárním díle i v řeči samostatná slova neobjevují, vždy jsou součástí věty. 13 Ostatně i jednoslovný pozdrav je zakončen tečkou, která jej ve větu mění. Věta nemá zvukovou podobu, tu tvoří jednotlivá slova, její těžiště spočívá v jejím smyslu. Přesto však věta díky zvuku jednotlivých slov nabývá tempa, rytmu, melodie a zabarvenosti, obzvláště důležitých v poezii. 14 Zvuková stránka slov a z nich složených vět plní dvojí funkcí v polyfonii celého díla. Jak již bylo zmíněno, je nositelkou samostatné estetické hodnoty, přičemž však zároveň ovlivňuje vrstvy ostatní. 15 Dobrým příkladem změny estetické hodnoty díky proměně zvukové vrstvy představují rozdíly mezi dvojím překladem veršovaného díla jednoho do řeči vázané, druhého do nevázané. Navíc nejenže ostatní vrstvy jsou ovlivněny zvukovou podobou slov, ale jsou bez nich nemyslitelné bez toho čím a jak je v textu 16 něco řečeno, může být stěží cokoli řečeno: vytváří zvuková vrstva řeči ( ) vnější fixovanou schránku literárního díla, ve které nacházejí všechny zbývající vrstvy 11 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Roman Ingarden zde používá přesně: kvality, jež jsou esteticky relevantní, tedy kvality, jež oplývají estetickou hodnotu. Hodnota je závislá přímo na kvalitách estetického předmětu, nikoli na subjektivní aktu hodnocení, ale projeví se pouze tehdy, když dojde k konstituci estetického předmětu v jeho konkretizaci, podrobněji: MOKŘEJŠ, Antonín. Estetická koncepce Romana Ingardena. In INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Pojmu kvality u Ingardena se pokusíme rozumět jako synonymu jakosti, tedy jako souboru vlastností objektu, a zároveň jako protikladu kvantity. Celková estetická hodnota objektu vyplývá z polyfonie jeho esteticky hodnotných kvalit, bohužel Ingarden již neodpovídá na otázku, proč jsou určité kvality esteticky hodnotné vizme DZIEMIDOK, Bohdan. Ingarden s Theory of Values and the Evaluation of the Work of Art. In On the Aesthetics of Roman Ingarden: Interpretations and Assessments. Ed. Bohdan Dziedimok. 1. [?] vyd. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 1989, str. 88. Ingarden se však snaží, jak je u něj obvyklé, rozumět statutu estetické hodnoty mimo krajní meze jejího úplného objektivismu i subjektivismu, hledá jakousi střední cestu a případně poukazuje na primitivismus ontologie dualit. O jiném pojetí hodnoty bude pojednáno později. 12 Ibidem. 13 Ibid., str Ibid., str Ibid., str Pojmu text bude v této práci rozuměno jako synonymu literárního díla, jehož podmnožinou je literární dílo umělecké. Používán je stylisticky pro rozmanitost a čtivost této práce, nikoli jako pojem nezbytně nutný. 10

11 svůj záchytný bod nebo chceme-li svůj vnější výraz. 17 Jedná se tudíž o vrstvu naprosto nezastupitelnou, byť mnohdy ve své důležitosti (autonomní estetické hodnotě) poněkud potlačitelnou. V díle může být kladen místo na ni větší důraz na hodnoty ostatních vrstev skrze změření se textu záměrně na smysl vět, o kterém pojednáme nyní. Vrstva významová Druhou vrstvou, kterou Ingarden popisuje, je vrstva významových celků 18. Ve významu slov Ingarden pečlivě rozpoznává a třídí šest prvků. Jejich podoba či absence je dána slovním druhem, nejsou tedy všechny ve slovu vždy zastoupeny. Opačný postup taktéž funguje, dle přítomnosti a podoby jednotlivých prvků lze slovní druhy určit. Prvním z prvků je formální obsah významu. Popisuje jeho strukturu a určuje, zda se jedná o stav, proces, věc či nějaké určení. 19 Je v podstatě hlavním rozlišením pro to, co běžně nazýváme slovním druhem. Druhým prvkem, který formální obsah kvalitativně vyplňuje a zároveň je jím strukturován, jest obsah materiální. Ten je v podstatě intencionálním míněním. 20 To znamená, že význam a jeho matérie nemá neměnný statut ideje, avšak nejsou ani závislé pouze na vědomí subjektu. Ingarden v závislosti na předchozím Husserlově 21 fenomenologickém pojetí intencionality 22 se snaží rozumět intencionalitě jako spojnici mezi objektem textu a subjektem čtenáře. Každá věta 23 vzniká skrze větotvornou operaci ve vědomí subjektu, význam tak není přítomen v samotném textu a bez větotvorné operace je nemyslitelný, avšak zároveň není větotvorná operace plně subjektivní. 24 Čtenář propůjčuje aktem vědomí osvobozenou intencionalitu větě, té je však pevně daná předmětná intencionalita. 25 Tím, že Ingraden pomocí pojmu větotvorné operace umisťuje ontologický statut významu někde mezi objekt textu, ze kterého vychází, 17 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Potažmo tak i předchozím Brentanově. 22 OLŠOVSKÝ, Jiří. Slovník filosofických pojmů současnosti. 2. vyd. Praha: Academia, 2005, str Heslo intencionalita. 23 Jak zmíněno bylo a dále i bude, v textu se význam slova izolovaně neobjevuje. Samostatným významovým prvkem je teprve věta. 24 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str

12 a činnost subjektu, vyplývá, že se zároveň Ingarden nebrání vícerému možnému významu slov i vět a jejich mnohoznačnosti. 26 Formální ani materiální obsah však není dostačující k tomu, aby byl význam plně utvořen. Nezbytným je třetí prvek faktor intencionálního zaměření. Pokud by slovo bylo tvořeno pouze materiálním a formálním obsahem, neexistovalo by přímé spojení ani s dalšími vrstvami díla, tak ani s interpretem textu s vědomím čtenáře. Faktor intencionálního zaměření je momentem, kterým se význam slova vztahuje ke svému předmětu: označuje tento předmět, zaměřuje se na něj. 27 Je pojítkem mezi zobrazenou předmětností a významem samotným. Významu slov mohou být vlastní ještě dva další prvky: moment existenciální charakterizace a moment existenciální pozice, o těch však bude pojednáno až v jiných souvislostech. 28 Jak bylo již výše zmíněno, Ingarden neuznává jako základní prvek textu samostatné slovo. Prvním uceleným útvarem, který se reálně dá uchopit, je až věta. Jeho popis významu slov není zbytečným, avšak je mu třeba rozumět pouze jako pracovní pomůcce, která demonstruje to, co vzniká se samotnou větou. 29 Věta ze svých slovních částí nabývá významu v podobě prvků formálního a materiálního obsahu i faktoru intencionálního zaměření. Ty však nejsou pouhou sumou jednotlivých slovních obsahů a zaměření. Význam věty je novým útvarem, je sjednocením, nikoli součtem. Věta se tak projevuje jako nejmenší uzavřený celek Tento moment předznačuje možnost rozdílných ale rovnocenných interpretací, jež vycházejí ze stejného základu či jsou pevně ohraničeny a které můžeme rozpoznat již u významu slova. Dále je v literárním díle onen moment rozvíjen a zdůrazněn v podobě schematických aspektů a míst nedourčenosti, o kterých bude ještě řeč. 27 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ingarden zmiňuje ještě šestý prvek apofanticko-syntaktický, ten se objevuje při zapojení slova do věty. I přes autorovo tvrzení, že se pojmem bude dále zabývat, se v textu dále neobjevuje. Vizme: INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str. 74. Dle samotného názvu se jedná o prvek spojitý se stavbou věty (syntaktický větný), který má výpovědní hodnotu, neboť apofantní vychází z aristotelského termínu ἀπόφανσις znamenající prohlášení, výpověď či soud: An Intermediate Greek-English Lexicon. Founded upon The Seventh Edition of Liddell And Scott s Greek-English Lexicon. Edited by H. G. Liddell and Robert Scott. [1. vyd. 1889]. Oxford, [1993?], str Heslo ἀπόφανσις, εως, ἑ. Zdá se tedy, že Ingarden apofanticko-syntaktickým prvkem má na mysli možnost slova tvořit ve větě základ pro to, aby byla soudem či qausisoudem (o těch bude pojednáno posléze). K aristotelskému λόγοσ ἀποφάντικοσ a jeho odlišení od obyčejné řeči lze odkázat k: VLČEK, Miroslav. ALETHEIA kai LOGOS APOFANTIKOS: Aristotelovo pojetí výpovědi jako místa pravdy (čtvrtý příspěvek k Aristotelovu pojetí pravdy). In E-logos: Electronic journal for philosophy. [seriál online] Vysoká škola ekonomická v Praze: Praha, 2003, str INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str

13 Její formální prvek smyslu je modifikován, větou obohacen. 31 Lze podle něj určit, zda se jedná o rozkaz, otázku, prosbu či oznámení. 32 Materiální obsah se taktéž proměňuje, obzvláště v komplexu více vět. 33 Intencionalita věty, která je její vnitřní vlastností stejně jako slova, ukazuje na předmět mimo sebe: vykonává funkci, která předpisuje, jaké funkce mají mít v ní se vyskytující slovní významy. 34 Mezi intencionalitou slov a samotné věty tak panuje dialektický vztah slova určují funkci věty, věta určuje funkci slov. Obdobně jako je věta konstituována ve své uzavřenosti slovními významy, jsou i podobně konstituovány vyšší významové celky, tedy odstavce, části textů i jejich celky. Taktéž se v tomto případě nejedná o pouhý součet významů jednotlivých vět a je vytvářen autonomní celek s novými vlastnostmi. 35 Avšak v tomto případě jednotlivé věty neztrácejí v celku svou autonomii: (...) jsou do jistého stupně od sebe odděleny, nesrůstají, nesplývají spolu v každém ohledu. 36 Stejně jako zvuková vrstva i vrstva významová má dvojí funkci v uměleckém díle: Za prvé tvoří stavební prvek uměleckého díla rozvrhuje intencionálně předmětnosti i jejich strukturu, společně se zvukovou stránkou stanoví i: způsob (ono jak) jejich znázornění 37 a připravuje tak i půdu pro poslední vrstvu schematických aspektů. 38 Za druhé, vrstva sama o sobě obsahuje estetické kvality, které jsou součástí hodnocení polyfonie uměleckého díla. 39 Tyto estetické kvality se odhalují v něčem, co bývá nejčastěji označováno jako styl autora, přičemž výraznou vlastností stylu je míra jednoznačnosti či mnohoznačnosti vět, určující tak podobu celého díla na ose mezi realismem a symbolismem. 40 Ingarden připomíná, že estetická hodnota této vrstvy je obzvláště patrná v té chvíli, kdy je sama nedostatečná či negativně hodnocená, neboť na první pohled se smysl vět obvykle skrývá za vrstvou výraznější, kterou rozebereme v odstavci následujícím INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Není zde myšlena funkce věty, nýbrž pouze její formální podoba. Oznamovací, přací, rozkazovací a tázací funkce věty je přítomná ve všech jejich formách, záleží na její míře a na komplexu vět, ve kterých je zasazena, potažmo záleží hlavně na její intencionalitě. 33 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str

14 Vrstva předmětná Z výše zmíněného vyplývá, že třetí z vrstev vrstva znázorněných předmětností 42 je na předchozí vrstvě přímo závislá, protože hlavně význam vět rozvrhuje intencionálně předmětné situace. 43 Navíc je sama částečně určena i vrstvou poslední, o které bude ještě řeč. Zároveň však je také částí literárního díla, na kterou se čtenář běžně zaměřuje jako první. Její rozvržení významovou vrstvou probíhá pomocí ryzích intencionálních korelátů, jakýchsi obrazů, které vytváří svět literárního díla. 44 Znázorněné předmětnosti 45 tvoří zdánlivě ucelený svět díla. Ve skutečnosti jsou však pouze výřezem z celku vyobrazeného světa, ten nemůže nikdy být v díle popsán dokonale. Prázdná místa, která nejsou explicitně v literárním díle popsána, přesto však jsou součástí jeho světa a předmětné vrstvy, Ingarden označuje jako: místa nedourčenosti 46. Pro tento svět literárního díla, prezentovaný vrstvou předmětností, budeme dále používat pojmu fikčního světa. 47 Místa nedourčenosti se částečně zaplňují během konkretizace díla čtenářem, avšak nikdy ne dokonale. Vždy zůstane celek fikčního světa nehotový, avšak přitom předstírá opak. 48 Na první pohled se může zdát, že vrstva předmětností je podstatou díla, protože je určována, ať přímo či nepřímo, zbylými vrstvami. 49 Avšak i ona je pouze částí celkové estetické hodnoty dané celkovou polyfonií, pouze běžný čtenář 50 se často 42 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Slovník novější literární teorie: Glosář pojmů. Ed. Richard Müller a Pavel Šidák. 1. vyd. Praha: Academia, 2012, str heslo intencionální větné koreláty. 45 Nejen vyobrazené předměty, ale i osoby, děje, situace apod.: všechno znázorněné jako takové. Ibid., str Ibid., str Pojem používá například Umberto Eco v rámci svého zkoumání textu z pohledu modelového čtenáře a autora (bude zmíněno dále), k termínu přesněji: ECO, Umberto. Šest procházek literárními lesy. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997, str Fikčnímu světu dáváme přednost před starším pojmem Druhotného světa od J. R. R. Tolkiena, neboť v komplikovaném literárním díle mohou být přítomny i světy třetiřadé a dále víceřadé, avšak všechny jsou již fikčními oproti světu skutečnému. K pojmu Druhotného světa viz TOLKIEN, J. R. R. O pohádkách. In TOLKIEN, J. R. R. Příběhy z čarovné říše. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1997, str Ibid., str Toto předstírání celku je podmínkou odstupu vnímajícího od fikčního světa díla pro jeho možnou kontemplaci a je vázáno na podstatu quasisoudů, o který bude ještě řeč. 49 O poslední vrstvě schematických aspektů bude řeč níže. 50 Ingarden čtenáře dělí na pasivního či aktivního, dle způsobu čtení díla. Podstata myšlenkového aktu obou čtení je stejná, jen při aktivním čtení se mění způsob, jak je vykonáváme. (INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str. 35) Pasivní čtení téměř nevytváří ani nekonkretizuje fiktivní svět díla, jen zpřítomňuje význam vět. (Ibid., str. 34) Takový čtenář se neobrací smyslem vět k předmětnostem, smysl vnímá autonomně a dílo tak ochuzuje o značnou část jeho vrstevné podstaty a hodnoty. 14

15 chybně zaměřuje jen na zobrazené předmětnosti. 51 Stejně jako ostatní vrstvy i tato má dvojí funkci: Tu, která ovlivňuje vrstvy ostatní a osobitou estetickou hodnotu. Nutno zmínit, že vnější funkce zobrazených předmětností není tak výrazná jako u vrstev ostatních, přesto je však například vrstva schematických aspektů bez zobrazených předmětností nemyslitelná. Osobitou estetickou hodnotu této vrstvy Ingarden spatřuje v tzv. metafyzických kvalitách, které tvoří ideu díla. Tyto kvality připomínají katarzivní účinky díla, zobrazené předměty mají možnost takové kvality pouze zviditelnit 52, avšak nevytváří je. Ingarden při jejich popisu opouští pevnou půdu systematického výkladu a pokládá je za tajuplný, racionálně nepopsatelný smysl díla. 53 Metafyzické kvality nás strhávají, zjevují se, prostupují dílem a tvoří podivnou spojnici fikčního světa se světem skutečným na transcendentním základě. Vrstva aspektová Poslední z vrstev literárního díla, o které Ingarden pojednává, je vrstva rozmanitých schematických aspektů 54. Aspekty jsou takříkajíc ve stálém dotyku se současně probíhajícími akty vědomí vnímajícího subjektu a bývají velmi citlivé vůči změnám, k nimž v těchto aktivitách vědomí dochází. 55 Předmět našeho vnímání nemáme nedokonalými smysly možnost kompletně obsáhnout, vždy jej vnímáme jenom zčásti. Vlastnosti, které u objektu vnímáme přímo, Ingarden označuje za vyplněné kvality 56, jako nevyplněné 57 chápe ty kvality, které v konkrétní chvíli nemůžeme smysly vnímat, avšak jejich existence nám je v onu chvíli spoludána 58. Komplex vyplněných a nevyplněných kvalit je právě aspektem, tedy tím, jak se nám předmět jeví (je fenomenálně přítomný 59 ). Aspekt je schematický, neboť díky časovosti vnímání nemůžou existovat dva identické vjemy. Je nám tak dána pouze kostra aspektu, jakási jeho idealizace: Úhrn oněch momentů obsahu konkrétního aspektu, jejichž přítomnost je dostačující a nezbytnou podmínkou originální sebeprezentace předmětu, resp. 51 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str (...) metafyzické kvality se v samotném díle nevyjevují explicitně, nýbrž bývají pouze předmětnými situacemi předznačeny a prostřednictvím zmíněných prvků pohotově. Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibidem. 58 Ibid., str Ibid., str

16 přesněji: objektivních vlastností věcí. 60 Tyto schematické aspekty neslouží jen pro fenomenologický popis vnímání reality, ale jsou přítomny i v literárním díle v podobě samostatné vrstvy. Ingarden připomíná, že aspekty vycházejí z objektů fikčního světa, nejsou tedy závislé na čtenáři a jeho prožitcích. 61 Čtením literárního díla dochází k jeho konkretizaci a ta je pochopitelně závislá na subjektu čtenáře, jeho zkušenosti, pozornosti, znalosti i emočním rozpoložení a očekávání. Ale schematický aspekt zobrazených předmětností, ze kterého konkretizace vychází, je všem čtenářům společný. Zajišťuje možnou variabilitu čtení, protože čtenář předznačené schéma aspektu díla naplňuje svými prožitými aspekty z reálného světa. 62 Zároveň je spojnicí čtenáře s autorem, neboť autor konkretizuje do díla aspekty reálného světa, vytváří 63 fikční svět díla, jehož aspekty zase čtenář sám znovu aktualizuje a konkretizuje, přičemž platí, že aspekty naznačené autorem nemůže čtenář nikdy aktualizovat dokonale. 64 Dále platí, že nedochází vždy při čtení k náhodnému či naprosto subjektivnímu aktualizování schémat díla. Literární dílo totiž může pomocí metafor, obrazů či podobenství doporučovat, předznamenávat určité aktualizace. 65 Ingarden tuto předpřipravenost" pro čtení nazývá pohotově obsažené aspekty 66, přičemž platí: Ke každému literárnímu dílu tedy patří schematické aspekty, které jsou pouze přiřazeny znázorněným předmětům, avšak jen v některých literárních dílech se vyskytující (aspoň v jednotlivých jejich částech) pohotově obsažené aspekty. 67 Stejně jako ostatní vrstvy literárního díla i tato vrstva má dvojí funkci: Za prvé ovlivňuje podobu a funkce vrstev ostatních, obzvláště vrstvy zobrazených předmětností. Předurčuje 68 totiž podobu předmětností fikčního světa, skrze pohotovost aspektů říká, jak mají být předměty vnímány, bez nich zase umocňuje variabilitu čtení. Za druhé pak oplývá autonomní estetickou hodnotou, která je součástí polyfonie díla. Vrstva dává 60 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Ibid., str Vcelku je jedno, zda vědomě či nevědomě. 64 Ibid., str Přesněji pomocí intencionálních korelátů významové vrstvy a díky zvukové podobě slov, pouze předmětná vrstva pohotovost schémat neovlivňuje přímo, neboť její funkcí je popisnost a popsané schéma by bylo jen a zase předmětem, blíže: Ibid., str Ibid., str Ibid., str Vyskytující je asi tiskařský šotek, nicméně citováno doslovně. 68 Avšak pouze druhotně, hlavní vliv na konstituci předmětností má pochopitelně vrstva významových celků: Ibid., str

17 vzniknout rázu neklidu a živosti 69 díla, dle ní je také blíže upřesnitelný styl autora. 70 Zjednodušeně se dá říci, že vrstva předmětností nám ukazuje co dílo obsahuje, naopak skrze aspekty poznáváme jakým způsobem se předmětnosti ukazují a významová vrstva se zvukovou říká proč vůbec se nám může nějaký předmět v díle zobrazit. 71 Zdá se, že Ingarden vrstvě schematických aspektů přikládá obzvláštní důležitost pro estetické hodnocení, ostatně tato funkce často přesahuje estetickou hodnotu předmětné vrstvy, pokud: (...) se předměty znázorňují především za tím účelem, aby se ukázaly v hodnotově kvalifikovaných aspektech 72. Stejně jako ostatní vrstvy i tato je nutnou, nikoli však dostačující podmínkou existence uměleckého díla literárního, potažmo i literárního díla vůbec (tedy jakéhokoli textu). 73 Vztahy vrstev v díle Z výše popsaného čtyřvrstvého rozvrhu bytí literárního uměleckého díla je zřejmé, že každá z vrstev díla má dvojí funkci: vnitřní estetickou hodnotu a ovlivnění či přímo konstituci vrstev ostatních. Ingarden vrstvy uvádí v tomto pořadí: vrstva zvuková, významová, aspektová a předmětná. 74 Nabízí se nám pohled, který zastává René Wellek, že vrstvy díla jsou uspořádány v jednoznačné posloupnosti a zároveň provázanosti: layers are conceived as conditioning each other: second layer is impossible without first, the third without second, etc., and none can exist without the others. 75 Zdá se však, že tento model je přílišným zjednodušením. První problém vystává s takto jasně danou posloupností 76 u třetí a čtvrté vrstvy. Vrstva schematických 69 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Tento pohled, vyjma jeho jisté vágnosti, je zjednodušením hlavně proto, že zobrazené předmětnosti nejsou jediným a nejvyšším prvkem díla, na kterém závisí jeho celková hodnota, jedná se vždy o polyfonii hodnot všech vrstev. Tedy vrstvy zde nejsou proto, aby pouze vznikla vrstva zobrazených předmětností, která by byla jedinou est. hodnotou díla. Avšak ilustrace důležitých funkcí vrstev je to snad přijatelná. 72 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str O rozdílech mezi obyčejným a uměleckým textem pojednáme později. 74 INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str. 11. Lze si povšimnout, že pořadí vrstev v tomto textu je poněkud odlišné, proč tomu tak může být, bude vysvětleno níže. 75 WELLEK, René. Four Critics: Croce, Valéry, Lukács, and Ingarden. 1. vyd. Seattle [and London]: University of Washington Press, 1981, str Je myšlena samozřejmě posloupnost vrstev v rozvrhu díla, nikoli princip posloupnosti v samotném uměleckém díle. Ingarden považuje literární dílo za nečasové (časovost se odráží až v jeho konkretizaci čtenářem), avšak s jasně danou posloupností. Posloupnost je tak spíše další rovinou díla vyjma té, kterou popisuje ve svém vrstevném modelu, potažmo se dá říci, že posloupnost díla ovlivňuje a podmiňuje podobu každé vrstvu. Blíže: INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str

18 aspektů je Ingardenem popsána jako třetí, protože fikční svět předmětností se může projevit jen skrze aspekty. Na druhou stranu by to znamenalo, že díky této posloupnosti jsou zobrazené předmětnosti primárně určeny aspekty a nepřímo až významem vět a jejich celků. Je tomu však právě naopak předmětná vrstva je primárně určena významem, sekundárně svými aspekty. Navíc schematické aspekty mohou být pouze aspektem nějakého předmětu, nabízí se tak, že budou vrstvou poslední. Ani to, že všechny vrstvy působí na ostatní, není tak jednoduché. Například zvuková vrstva, která určuje existenci vrstvy významové, přímo ovlivňuje vrstvu schematických aspektů 77, ale její přímé působení na zobrazené předmětnosti je zanedbatelné, vždy prochází jen nepřímo skrze významy vět. Pokud bychom přirovnali Ingardenův rozvrh k dortu, pak nejsou jednotlivé vrstvy čtyřmi stejnými na sobě položenými vrstvami těsta a krému, spojených chutí (rozumějme est. hodnotou), ale spíše dvojicí prvních vrstev dortu, na které je složitě tvarovaná a prolínající se poleva z vrstvy třetí a čtvrté. Ostatně, jak Ingarden samotný, tak jeho interpret Wellek, složitější podobu tohoto modelu předjímají: Wellek tím, že nedokáže příliš rozpoznat předmětnou vrstvu od té schematické 78 a Ingarden tím, že v dalších rozborech literárního díla mluví o organické spojitosti 79 vrstev: (...) vrstvy díla ani ne tak přes svou různou různorodost ( ) jako spíše její zásluhou tvoří navzájem skloubené součásti organicky vybudovaného celku, který je něčím více než slepeninou volných, pouze vedle sebe existujících vrstev Přesněji pohotové aspekty této vrstvy. 78 WELLEK, René. Four Critics: Croce, Valéry, Lukács, and Ingarden. 1. vyd. Seattle [and London]: University of Washington Press, 1981, str INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str. 57. Na tuto složitou vrstevnou výstavbu díla a jeho dynamiku upozorňuje osobitým způsobem i Antonín Mokřejš v doslovu Literárního díla uměleckého: rozlišené vrstvy díla neleží lhostejně a staticky vedle sebe. ( ) Zřetelně se totiž rýsuje jakási hierarchie vrstev; ne ovšem tolik ve smyslu větší či menší závažnosti jejich podílu na celku díla, nýbrž v tom smyslu, že vrstva takzvaně nižší ( ) uchovávajíc si svou autonomii se současně stává čímsi průchozím a průhledným, co otevírá a umožňuje výhled na zbývající vrstvy, takže celé dílo má pak ráz jednotného a přece několikanásobně opalizujícího prostředí ( ) MOKŘEJŠ, Antonín. Estetická koncepce Romana Ingardena. In INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str S Mokřejšovou myšlenkou základní prostupnosti vrstev a jejich průchodností lze souhlasit, ale ne tak s tezí o rovnocennosti vrstev díla. Ta může být platná pouze v ideálním schématu v konkrétním díle tomu tak jistě nebude, příkladem je rozdílný význam zvukové vrstvy v próze a poezii (nabízí se však otázka, zdali ještě mluvíme o struktuře díla či jen o hodnocení vrstvy, pak by byla teze o rovnocennosti vrstev správná). 18

19 Estetická hodnota v literárním díle uměleckém Autonomní estetické hodnoty vrstev Poté, co byla nastíněna alespoň v základech podoba literárního díla i vzájemná funkce jeho vrstev, je třeba pozornost obrátit k jejich druhé funkci, autonomní estetické hodnotě a celkové polyfonii díla. V Ingardenově Uměleckém díle literárním si můžeme povšimnout, a bude to patrné i z níže provedeného výčtu, že autor mnohdy estetickou hodnotu jednotlivých vrstev i jejich polyfonii popisuje velmi vágně pouze v několika odstavcích, což je propastný rozdíl oproti podrobně popsané konstituční funkci vrstev a jejich vzájemných vztahů. Zároveň se jeví tento popis jako nedokončený. Autor pouze letmo nastiňuje základní myšlenku či nějaký prvek estetické hodnoty a poté přenechává prostor pro další bádání. 81 Ingarden se sice částečně zabývá ve svých dalších pracích estetickou hodnotou díla, ale nezaměřuje se ani tak na samotné hodnotové kvality díla, jako spíše na proces konkretizace, budování estetického předmětu a prožitek z něj vycházející. 82 Ingardenův záměr skutečně nebyl podat kompletní rozbor díla s jeho hodnocením, ale spíše pevnou kostru, na které se dá kritika konkrétního díla dále stavět: (...) usiloval rozvinout problematiku k řešení a naznačit otevřeně a nedost radikálně formulované otázky. 83 Nezbývá nám tak, protože se zaměřujeme na hodnoty v díle přímo obsažené, než na mnohdy zkratkovité teze Ingradena navázat a často se obracet, jak jsme již několikrát učinili, i k jiným badatelům, abychom popsali literární dílo a jeho estetickou funkci a hodnotu co nejúplněji. Dle Ingardena každá vrstva oplývá jedinečnou estetickou hodnotou, které si postupně shrneme a pokusíme se je i dále rozvést: Estetická hodnota zvukové vrstvy U vrstvy zvukové oplývají estetickou hodnotou již jednotlivá slova mohou být zvukomalebná, různými způsoby zabarvená. 84 Vyšší zvukové celky se pak esteticky 81 Příkladem budiž hodnota významové vrstvy: (...) stanovit zvláštní hodnotové kvality a uvést je do kontrastu s jinými atd., by přirozeně mohlo jen speciální zkoumání, které musíme odkázat pozitivní literární vědě. Ibid., str INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str MOKŘEJŠ, Antonín. Estetická koncepce Romana Ingardena. In INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ingarden rozlišuje slova ošklivá a pěkná, lehká a těžká, směšná a vážná, slavnostní i patetická, obyčejná či jednoduchá. INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: 19

20 projevují ve vlastnostech, jako je: rytmus, tempo, melodie, barva zvuku jednotlivých výrazů apod. 85 Při pokusu navázat na Ingardena lze uvažovat o tom, zdali nemůžeme pro autonomní estetickou funkci zvukové vrstvy použít termínu ruského formalismu ozvláštnění 86. Podnětem pro použití tohoto termínu je to, že výchozí bod Ingardenova zkoumání literárního díla i přístup formalismu je obdobný snaha oprostit umělecké dílo od vnějších vlivů, u Ingardena hlavně od psychologismu a subjektivismu, u formalistů taktéž od psychologie (biografie autora), dále i od sociologie a filosofie. 87 Jejich podobnost spočívá i v odmítnutí duality formy a obsahu. Rozdílem však je, že Ingarden se snaží poctivě budovat svojí koncepci na pevných filosofických základech, svůj výklad vytváří na základě nejobecněji položených otázek. Naproti tomu ruští formalisté se pokusili spíše dílo okrajovat z pozice lingvistické až do nejzazší možné podoby, která však značnou část díla vyjmula z jeho pevné struktury. 88 Zjednodušeně platí, že Ingarden problém duality formy a obsahu řeší novou, pevně vystavěnou koncepcí díla v celé šíři jeho složitosti, kdežto formalismus tím, že dualitu Československý spisovatel, 1967, str INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str. 63. René Wellek tyto projevy zvukové vrstvy označuje za konotační, ve smyslu sekundární přidružené kontextové vrstvy významů slova (Slovník novější literární teorie: Glosář pojmů. Ed. Richard Müller a Pavel Šidák. 1. vyd. Praha: Academia, 2012, str Heslo konotace ), přičemž tvrdí, že pak patří spíše k vlastnostem vrstvy významové. (WELLEK, René. Four Critics: Croce, Valéry, Lukács, and Ingarden. 1. vyd. Seattle [and London]: University of Washington Press, 1981, str. 58) Námitka může být dvojí: Za prvé, pokud budeme tyto historicky vzniknuvší jazykové normy chápat jako významové, nebude mít zvuková vrstva žádnou autonomní estetickou hodnotu a ve funkci významové tyto projevy slov a vět nemusí mít jakoukoliv hodnotu, protože by odkazovaly mimo dílo na něco, co není jeho součástí. Za druhé se zdá, že nejspíš nebude vhodné zbytečně roubovat terminologii strukturalismu pro popis Ingardenova schématu tam, kde sám autor nenechal prázdný prostor pro další bádání; terminologie z odlišného způsobu bádání může deformovat smysl autonomního textu (i když i v této práci se takové výjimky potvrzující pravidlo vyskytují). V každém případě se nám na tomto problému zase ukazuje, jak složitá a prolínající se vrstevná výstavba díla může být. 86 Ozvláštnění vychází z popření negativní všednosti automatizace: ŠKLOVSKIJ, Viktor. Teorie prózy. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1933, str Obecně mu lze rozumět jako: porušení obvyklých souvislostí nebo izolaci jevu nebo některého jeho prvku, vlastnosti, soustředěním na ně, například upozorněním na detail. (JŮZL, Miloš; PROKOP, Dušan. Úvod do estetiky. 1. vyd. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Panorama, 1989, str. 311 a 313). 87 MATHESIUS, Vilém. Formální metoda, str In ŠKLOVSKIJ, Viktor. Teorie prózy. 1. vyd. Praha: Melantrich, Tuto podobnost rozdílných konceptů formalismu a Ingardena nepřímo přiznává i Karel Svoboda při svém popisu východisek formalismu: Vyloučení psychologických a sociologických výkladů z literární vědy jest ohlasem nebo souběžným jevem Husserlovy kritiky psychologismu. (SVOBODA, Karel. O tak zvané formální metodě v literární vědě. Naše věda : kritický měsíčník, 1934, roč. 15, č. 2, s ) O vlivu Husserla na Ingardena nelze pochybovat, i on sám jej samozřejmě ve svém textu často přiznává. 88 Použijeme-li Ingardenovy terminologie tak formalisté omezili dílo jen na vrstvu zvukovou a významovou. 20

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Jitka Riedlová Opakování slohových útvarů II. Vypravování

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5 JAZYKOVÁ VÝCHOVA žák rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu,

Více

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami DODATEK č. 27 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 9. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává

Více

Výnos děkana č. 8/2010

Výnos děkana č. 8/2010 Filozofická fakulta UHK Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové Sídlo fakulty: Nám. Svobody 331, Hradec Králové www.uhk.cz/ff Mgr. Petr Grulich, Ph.D. tel. 493 331 201 děkan e-mail: petr.grulich@uhk.cz

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO. Divadlo na Orlí _ koncept: LABORATOŘ

1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO. Divadlo na Orlí _ koncept: LABORATOŘ 1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO ÚVOD Původní verze logotypu pracuje s grafickými symboly, coby elementy, které skládají dohromady divadelní prostor Orlí. Cílem loga je poskytnutí maximální možnosti variability

Více

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární

Více

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany

Rozsah: minimálně 4 strany formátu A4 - (bez příloh) - jedna strana textu znamená jeden list A4, rozsah teoretické části: maximálně na 4 strany Obecné pokyny k vypracování seminární práce z předmětu psychologie a komunikace ve 3. ročníku Základní terminologie: Cíl výzkumné práce slovní vyjádření úkolu, který má práce splnit (Cílem výzkumu je např.:

Více

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy - 1 - Vyučovací předmět : Český jazyk a literatura (komunikační a slohová výchova) Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje

Více

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014 Herní způsob převyprávění historických příběhů v roli jako vhodná příležitost k započetí širší diskuse o významných osobnostech a událostech v dějinách Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Zefektivnění přechodu absolventů UPOL do praxe, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0049 Vědeckotechnický park Univerzity Palackého Přednáška Jana Linharta

Zefektivnění přechodu absolventů UPOL do praxe, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0049 Vědeckotechnický park Univerzity Palackého Přednáška Jana Linharta Vědeckotechnický park Univerzity Palackého Přednáška Jana Linharta Představení moderních nástrojů internetového marketingu Internet je považován za největší fenomén moderní doby. Je tedy přirozené, že

Více

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný

Více

Formální úprava bakalářských a diplomových prací. Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta

Formální úprava bakalářských a diplomových prací. Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta Formální úprava bakalářských a diplomových prací Odevzdání práce Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta Bakalářské a diplomové práce se odevzdávají na Studijním oddělení UK HTF a to ve

Více

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor. Název práce

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor. Název práce JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor Název práce Diplomová práce [druh práce - Bakalářská práce, Diplomová práce, Disertační práce] Autor práce:

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Základy struktury odborného textu

Základy struktury odborného textu Základy struktury odborného textu (schéma pro potřeby SPESEM, KEPA UHK) proč je její dodržování a znalost pro čtenáře důležitá? -v odborném textu jde o informace -čteme rychleji a "lépe" (tzv. racionální

Více

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled ČJL-9-1-01 Žák odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji - 9.r.

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Předmět: Hudební umění

Předmět: Hudební umění Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební obor Hudební obor je realizován v povinném předmětu hudební umění a v případě zájmu studentů v kroužcích či volitelných seminářích. Vyučovací

Více

StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně

StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně V tomto článku bychom se rádi věnovali otázce, jak poznat již z grafického náhledu vztahy a závislosti v analýze rozptylu. Pomocí následujících grafických zobrazení

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP)

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Provedení obálky a titulní strany je jednotné podle směrnice rektora č.2/2009 a pokynu děkana č. 6/2009. Tisk obálky a vazbu zajistí

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

STANOVISKO č. 2/2014 červenec 2014 1

STANOVISKO č. 2/2014 červenec 2014 1 Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: posta@uoou.cz STANOVISKO č. 2/2014 červenec 2014 1 Dynamický biometrický podpis z pohledu zákona o ochraně osobních údajů

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka

Metody tvorby ontologií a sémantický web. Martin Malčík, Rostislav Miarka Metody tvorby ontologií a sémantický web Martin Malčík, Rostislav Miarka Obsah Reprezentace znalostí Ontologie a sémantický web Tvorba ontologií Hierarchie znalostí (D.R.Tobin) Data jakékoliv znakové řetězce

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Institut průmyslově právní výchovy. P O K Y N Y pro vypracování odborné práce

Institut průmyslově právní výchovy. P O K Y N Y pro vypracování odborné práce Institut průmyslově právní výchovy P O K Y N Y pro vypracování odborné práce Zadávání odborných prací Každý posluchač si může zvolit jedno z vypsaných témat nebo navrhnout vlastní téma. U vypsaných témat

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ. Vytvoření textu podle zadaných kritérií A téma, obsah B komunikační situace, slohový útvar. Funkční užití jazykových prostředků A pravopis, tvarosloví

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

Článek 1 Základní ustanovení

Článek 1 Základní ustanovení Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská Datum vydání: 9.1.2013 Č.j.: 007/17900/2013/Sd Za věcnou stránku odpovídá: Ing. Jiří Kříž, Ph.D. Účinnost: 9.1.2013 Závaznost: Fakulta podnikatelská

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

product placement a jeho vliv při umístění v audiovizuálních pořadech

product placement a jeho vliv při umístění v audiovizuálních pořadech product placement a jeho vliv při umístění v audiovizuálních pořadech Martin Kalista KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2011 1 Publikace byla vydána ve spolupráci s vysokou školou B.I.B.S., a.s. Martin Kalista

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Ročníková práce. Metodika tvorby. Jan Divišek Alena Beňadiková

Ročníková práce. Metodika tvorby. Jan Divišek Alena Beňadiková Ročníková práce Metodika tvorby Jan Divišek Alena Beňadiková první rozsáhlejší odborná práce studenta střední školy podstata: výběr a zpracování tématu, jeho definice, popis v širším odborném kontextu,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

Náležitosti správné prezentace. Schváleno 1. 9. 2014. PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy

Náležitosti správné prezentace. Schváleno 1. 9. 2014. PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy Náležitosti správné prezentace Schváleno 1. 9. 2014 PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy Obsah 1 Pozadí prezentace... str. 2 2 Titulní stránka... str. 4 3 Písmo prezentace... str. 5 4 Odrážky... str. 7

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě

Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě Český jazyk Jazyková výchova (co hodnotíme) - žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hláskya slabiky, porovnává významy slov, třídí podle zobecněného

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Rozlišuje jazykové útvary. jazyk a jeho útvary Chápe vhodnost volby jazykových prostředků obecné poučení o jazyce spisovný jazyk 6. září MV- chování podporující dobré K- komunikace v různých situacích

Více

Metodická pomůcka ke zpracování maturitních prací

Metodická pomůcka ke zpracování maturitních prací Metodická pomůcka ke zpracování maturitních prací Rozsah maturitní práce je 10 20 stran hlavního textu, počítáno tedy od úvodu po závěr; nepočítají se tedy přílohy ani úvodní stránky. V poslední fázi zpracování

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce

Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce Způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce 1 Způsob zpracování práce Práce bude odevzdána ve stanoveném termínu, a to ve dvou formách: a) Dva výtisky ve svázané podobě dle uvážení studenta

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze [Vzor: Pevná deska diplomové práce není součástí elektronické verze] [Verze 3/2013 platná od 18.3.2013 dostupná z http://www.mff.cuni.cz/studium/bcmgr/prace] Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Toto je šablona ke zpracování závěrečné práce (bakalářské, diplomové apod.) z ruského jazyka. Informace zde uvedené jsou jen orientační a student bude konzultovat konečnou formu

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

NATURA 2000 A ČESKÁ REPUBLIKA (úvod do problematiky)

NATURA 2000 A ČESKÁ REPUBLIKA (úvod do problematiky) NATURA 2000 A ČESKÁ REPUBLIKA (úvod do problematiky) Úvod Natura 2000 je soustava chráněných území vznikajících na základě požadavků směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů

Více

Hierarchický databázový model

Hierarchický databázový model 12. Základy relačních databází Když před desítkami let doktor E. F. Codd zavedl pojem relační databáze, pohlíželo se na tabulky jako na relace, se kterými se daly provádět různé operace. Z matematického

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

6.16 Výtvarná výchova

6.16 Výtvarná výchova 6.16 Výtvarná výchova 6.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova realizuje vzdělávací obsah Výtvarného oboru ze vzdělávací oblasti Umění

Více

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické

Více

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC

FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA, HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České

Více

Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika

Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika 1. 100 aktivit, her a učebních strategií ve výuce cizích jazyků : praktické návody, jak zpříjemnit výuku studentům i sobě / Amy Buttner ; [překlad Irena Ellis] --

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 320 OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 320 OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD VÝZNAMNOST (MATERIALITA) PŘI PLÁNOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ AUDITU (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Problematika zaměstnanosti

Problematika zaměstnanosti Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Břeclav, sady 28. října 1 Problematika zaměstnanosti (seminární práce ze Základů společenských věd) Zpracovala: Alena Nováková Třída: 8.A Břeclav,

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

STANDARDY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. stupeň KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

STANDARDY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. stupeň KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA STANDARDY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 2. stupeň KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA 1. ČJL-9-1-01 P, S, T, KV: Sloh Odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek

Více

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze [Vzor: Pevná deska bakalářské práce není součástí elektronické verze] Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Rok Jméno a příjmení autora [Vzor :Titulní strana bakalářské

Více

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Vážení kolegové, níže naleznete seznam kurzů, které je možné si přes uvedený kontakt objednat pro vaši školu. Obsah i časový rozsah kurzů je možné na základě dohody přizpůsobit. Kromě pořádání kurzu na

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE ZPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE na Katedře pedagogiky FPE ZČU v Plzni 1 RÁMCOVÉ POŽADAVKY NA DIPLOMOVOU PRÁCI V diplomové práci autor/ka prokazuje schopnost samostatně teoreticky i prakticky zpracovat zadané

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Příručka progecad Professional 2013

Příručka progecad Professional 2013 6.2 Upravit Obrázek 58: Nabídka Upravit 27. Zpět Upravit Zpět _u z vrátí zpět poslední operaci Tato funkce je jistě známá z mnoha počítačových aplikací, která vrací zpět poslední operaci. Někde je však

Více

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA, INVESTOVÁNÍ, OCEŇOVÁNÍ, RIZIKO, FLEXIBILITA Dana Dluhošová a kol. Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. prof. Ing. Jozef

Více

ORGANIZAČNÍ POKYNY A FORMÁLNÍ ÚPRAVA DIPLOMOVÉ PRÁCE

ORGANIZAČNÍ POKYNY A FORMÁLNÍ ÚPRAVA DIPLOMOVÉ PRÁCE ORGANIZAČNÍ POKYNY A FORMÁLNÍ ÚPRAVA DIPLOMOVÉ PRÁCE ORGANIZAČNÍ POKYNY Studijním programem UPA DFJP na akademický rok 2014/2015 je určen termín odevzdání 22. 5. 2015. Studentovi, který včas neodevzdá

Více

8. Sazba básní. Typografie

8. Sazba básní. Typografie 8. Sazba básní www.isspolygr.cz Vytvořila: Ivana Michálková Vytvořeno dne: 23. 10. 2012 Strana: 1/9 Škola Integrovaná střední škola polygrafi cká, Ročník 1. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura Komunikační a slohová výchova 1 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji 15 využívá znalostí o

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Anglický jazyk - 6. ročník

Anglický jazyk - 6. ročník Anglický jazyk - 6. ročník Učivo Výstupy Kompetence Průřezová témata Metody a formy Stupňování přídavných jmen SLOVNÍ ZÁSOBA: zvířata; přídavná jména - připodobnění - stupňuje přídavná jména (správně vytváří

Více

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?

Více

Interaktivní, kasuisticky orientovaná výuka její přínos

Interaktivní, kasuisticky orientovaná výuka její přínos Interaktivní, kasuisticky orientovaná výuka její přínos a rizika ve vzdělávání zdravotníků Andrea Pokorná LF MU katedra ošetřovatelství Úkol pokuste se zapamatovat si co nejvíce čísel spolu s přesným ohraničením

Více