MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Seminář estetiky Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního Diplomová práce Autor práce: Bc. Vojtěch Brož Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D. Brno 2014

2 Bibliografický záznam BROŽ, Vojtěch. Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky, str. Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D. Anotace Diplomová práce Sága rodu Forsytů: hodnoty, funkce a polyfonie uměleckého díla literárního se skládá ze dvou vzájemně se podmiňujících rozdílných částí: Části teoretické, která nastiňuje ontologii literárního díla tzn. je snahou o vystižení jeho vrstevnaté polyfonní podstaty a podoby spojené se snahou o rozklíčování jeho možných hodnot a funkcí. Tato část se opírá o pojetí uměleckého díla literárního Romana Ingardena, které však dále rozšiřuje. Využívá terminologie fikčního světa Umberta Eca a strukturalistického pojmosloví Jana Mukařovského, k jehož teoriím se však staví kriticky. Druhá část je svou podstatou interpretační na příkladu konkrétního literárního díla Johna Galsworthyho v průřezových tématech tuto předchozí teorii aplikuje a snaží se podat obraz vzájemně propletených vrstev a z nich vyplývajících funkcí, hodnot a polyfonií uměleckého díla. Výsledkem je komplexní trojjediná literární kritika taková, jak ji představuje René Wellek spojitá teorie, historie a hodnocení v jednom, vycházející však přímo z podstaty díla samotného. Taková, ve které lze nalézt správné místo pro estetickou hodnotu díla.

3 Annotation The diploma thesis The Forsyte Saga: Values, Functions and Polyfonies of the Literary Work of Art consists of two parts which are different but mutually conditioned by each other. The first, theoretical part outlines ontology of a literary work. This part tries to depict a layered polyphonic substance of a literary work. At the same time it attempts to unravel possible values and functions of a work. Theoretical part is based on conception of artistic work created by Roman Ingarden but it goes beyond the Ingarden s work and broadens it. Umberto Eco s terminology of a fictional world and Jan Mukařovský s structuralist conception are also used, though the theories by Mukařovský are viewed critically. Second part of the thesis is interpretative it applies the theory on a John Galsworthy s literary work in sectional motifs, and it tries to create a picture of mutually intertwined layers and functions, values and polyphonies of an artistic work which follow the layers. The result is a complex, triune literary critique critique as introduced by René Wellek connected theory, history and appraisal in one. Such a critique comes out directly from a substance of a work itself. It is a critique in which you may find a right place for an aesthetical value of work.

4 Klíčová slova Umělecké dílo literární, Roman Ingarden, polyfonie, funkce, hodnota, fikční svět, John Galsworthy, Sága rodu Forsytů, Vlastnictví, Krása. Keywords The Literary Work of Art, Roman Ingarden, polyphony, function, value, fictional world, John Glasworthy, The Forsyte Saga, Possession, Beauty.

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v knihovně Semináře estetiky FF MU i v IS MU a používána ke studijním účelům. V Brně dne 15. prosince 2014 Vojtěch Brož

6 Obsah ÚVOD...7 LITERÁRNÍ DÍLO UMĚLECKÉ...9 Vrstevná ontologie díla...9 Vrstva zvuková...9 Vrstva významová...11 Vrstva předmětná...14 Vrstva aspektová...15 Vztahy vrstev v díle...17 ESTETICKÁ HODNOTA V LITERÁRNÍM DÍLE UMĚLECKÉM...19 Autonomní estetické hodnoty vrstev...19 Estetická hodnota zvukové vrstvy...19 Estetická hodnota významové vrstvy...22 Estetická hodnota předmětné vrstvy...25 Estetická hodnota aspektové vrstvy...28 Konstituční (vazebné) estetické hodnoty vrstev...29 Polyfonie estetických hodnot...32 Otevřenost díla...34 Ozvláštnění...35 MIMOESTETICKÉ HODNOTY V LITERÁRNÍM DÍLE...39 Ingarden umělecký a vědecký text...39 Funkce a hodnota v díle...40 Objektivita funkce a hodnoty...44 Funkce, soudy, quasisoudy...45 Vztahy estetické a mimoestetické funkce...46 Otázka metafyzických kvalit funkce soudu a quasisoudu...48 Kategorizace mimoestetických funkcí a hodnot...51 Celková polyfonie díla...53 SÁGA RODU FORSYTŮ...54 TEMATICKÉ ŘEZY DÍLEM...54 Téma nulté co je Sága rodu Forsytů?...54 Téma první Vlastník a Vlastnictví...62 Téma druhé Krása...75 Téma třetí smrt...80 Téma čtvrté Láska...84 Téma páté umění...89 Téma šesté společnost, Angličané, historie...93 Téma sedmé Bohatec, V osidlech, K pronajmutí...98 POLYFONIE FUNKCÍ A HODNOT V DÍLE Shrnutí estetické funkce a různorodost jejich hodnot Praktická estetická hodnota Estetická hodnota teoretická Polyfonie estetických hodnot Shrnutí mimoestetických funkcí a hodnot Ságy Filosofická funkce a hodnota praktická Filosofická funkce a hodnota teoretická Historická funkce a hodnota praktická Historická funkce a hodnota teoretická Minoritní mimoestetické funkce a hodnoty Nevyskytující se běžné mimoestetické funkce Polyfonie mimoestetických hodnot a funkcí CELKOVÁ POLYFONIE SÁGY RODU FORSYTŮ ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY POUŽITÁ LITERATURA Primární literatura Sekundární literatura Terciární literatura

7 Úvod Prvotním záměrem této práce bylo provést kritický estetický rozbor Ságy rodu Forsytů Johna Galsworthyho. Takovýto úkol lze sice provést takříkajíc od boku a mnohdy autoři, kteří niterně vysypou své myšlenky na papír, přijdou s něčím velmi podnětným, ale v tomto případě bylo nutno nic neponechat náhodně a zvolit pevný základ, na kterém by bylo možno kritiku stavět, aby výsledek byl jistý a hodnotný. Nejprve tedy bylo nutno zvolit metodu. Již od počátku byl kladen důraz na co největší komplexnost takového rozboru textu. Dle teorie René Welleka musí být takový literární rozbor založen stejnou měrou na hodnotové kritice, historii, ve které dílo vzniklo a literární teorii která však nemůže ze své podstaty vycházet z ničeho jiného, než z estetiky. Je nepochybné, že knihu-text vnímáme svými smysly i rozumem a nějakou estetickou hodnotu tak mít musí. Maje na paměti angloamerický význam spojení literary criticism, které tyto tři podstaty pojí v jeden přístup k textu, musela být vystavěna teorie, z jejíchž pozic by šlo zamýšlený text rozebrat. Nabízí se sáhnout po nějaké již vypracované teorii člověka moudřejšího nežli je autor této práce a tu použít. Bohužel záměru badatelské střednosti, která se chtěla vyhnout hraničnímu pojetí, jež nakonec v důsledku vyvrací samo sebe, a snaze o co nejpečlivější komplexní práci založenou pevně ve filosofii téměř nikdo nevyhovoval s jednou výjimkou. Tou byl Roman Ingarden. Oproti jiným se nepokouší vycházet z konkrétních uměleckých textů, nekrouží kolem tématu ve víru, aby se k němu nekonečně přibližoval. Naopak snaží se poctivě vybudovat svou teorii kousek po kousku od nejzákladnější ontologických podstat toho, co je literárním dílem. Ani rozbor tohoto stále poněkud opomíjeného badatele k našemu záměru nebyl dostatečným. Skrze autority Romana Ingardena, René Welleka, Umberta Eca a skrze terminologii strukturalismu Jana Mukařovského se stalo prvním cílem (a polovinou tohoto textu) vybudovat pevnou a komplexní teorii literárního díla uměleckého. Teprve po tomto úkolu přichází práce na konkrétním uměleckém materiálu, kterým je Sága rodu Forsytů Johna Galsworthyho. Samozřejmě čtenáři by se snad líbilo udělat rozbor ještě širší, pokrývající celý svět Forsytů v devíti knihách a několika povídkách, nebo nedejbože i v jeho dramatech a poesii, ale to je úkol nad síly autora a mimo rozsah jedné diplomové práce, již tak nadité k prasknutí. 7

8 Mohlo by se zdát, že Nobelovou cenou ověnčený autor, kterého nejedna generace zná skrze jeho literární dílo ale také televizní adaptace, bude tématem již značně zpracovaným a vyčpělým. Opak je pravdou. Literární kritika se povětšinou zaměřovala na srovnávání postav se skutečnými lidmi z Galsworthyho života či poměřováním a vážením míry realismu jeho děl a jejich sociálního dopadu. Je možno čtenáře v tuto chvíli připravit na to, že těchto věcí se v druhé části práce nedočte. Skrze pečlivě vypracovanou literární teorii se totiž pokusíme rozkrýt tajemství podstaty díla a jen z tohoto díla budeme vycházet autor nás zajímat nebude budiž mu země lehká, neboť Ságu napsal a tím to pro něj končí. Nyní je již na čtenáři, aby posoudil, zdali je první část konzistentní, vysvětlující, nic nevynechávající a pravdivá. A pokud ano, zdali se ji podařilo použít na jedno konkrétní umělecké dílo ukryté v knize a jestli mu přinesla nové poznání a zkušenost, kterou v díle zatím nalézt nemohl, neboť mu byl skryt způsob, jak je objevit a zažít. 8

9 LITERÁRNÍ DÍLO UMĚLECKÉ Vrstevná ontologie díla Chceme-li se zabývat Ságou rodu Forsytů, je třeba přijít na to, co že to vlastně je. Kniha? Umělecké dílo? Artefakt? Dokument? V těchto otázkách je třeba se prve obrátit na autoritu na slovo vzatou: Romana Ingardena. Jeho cílem v knize Umělecké dílo literární nebylo nic menšího (a těžšího) než se pokusit vysvětlit ontologickou podstatu toho, co čteme. Netřeba zdržovat, rozeberme si společně s Ingardenem literární dílo umělecké: Vrstva zvuková Za prvé se jedná o vrstvu jazykových zvukových útvarů 1, tedy o zvukovou podobu slov a z nich vznikajících vět. Slova mají jak svou samostatnou zvukovou podobu, tak jsou nositeli významu. 2 Primární funkcí 3 zvukové podoby slova je právě určení jeho významu. Zvuková podoba slova balancuje v dialektickém rozporu mezi idealitou a realitou: Sama není reálná a přece, v realitě zakotvena, se v jejích změnách projevuje. 4 V opakování slova, které může být různými způsoby vysloveno, se konkretizuje identicky totožný 5 materiál slova, který Ingarden popisuje jako typický zvukový tvar 6 neboli jako tutéž zvukovou podobu 7. Slovo má tedy v sobě ukrytu idealitu zvukového tvaru 8, která jej činí rozpoznatelným, zároveň se však reálně od sebe podoby jednoho slova drobně odlišují v konkrétním zvukovém materiálu 9. Nutno zdůraznit, že konkrétní zvukový materiál není součástí samotného díla je pouze jedním jeho provedením (přečtením). 10 Vztah je obdobný jako mezi notovým záznamem a konkrétní hrou hudebníka. Co ideální zvukovou podobu spojuje s reálným materiálem slova? Je to jejich stejný význam, přičemž ten pak plní primární funkci samotného 1 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str K pojmu funkce vizme se dostaneme později. 4 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibidem. 6 Ibid., str Ibid., str Vzhledem k tomu, že v textu se bude vyskytovat mnoho odborných termínů, bude pro přehlednost textu zvýrazněn kurzívou pouze jejich první výskyt 9 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str

10 slova. Důležité pro nás dále je, že tato zvuková podoba slova má sama o sobě možnost být nositelkou estetické hodnoty. 11 Slovo není jen jev vytržený z proudu času, ale je mu vlastní historie i proměnlivost, která nejen vytváří jeho různorodý význam, ale zároveň proměňuje i jeho podobu. Můžeme tak pro samotnou podobu rozlišit slova směšná či vážná, složitá a jednoduchá, slavnostní apod. 12 Celek, který Ingarden chápe jako opravdu samostatný, není slovo, ale věta. Ve skutečnosti se v literárním díle i v řeči samostatná slova neobjevují, vždy jsou součástí věty. 13 Ostatně i jednoslovný pozdrav je zakončen tečkou, která jej ve větu mění. Věta nemá zvukovou podobu, tu tvoří jednotlivá slova, její těžiště spočívá v jejím smyslu. Přesto však věta díky zvuku jednotlivých slov nabývá tempa, rytmu, melodie a zabarvenosti, obzvláště důležitých v poezii. 14 Zvuková stránka slov a z nich složených vět plní dvojí funkcí v polyfonii celého díla. Jak již bylo zmíněno, je nositelkou samostatné estetické hodnoty, přičemž však zároveň ovlivňuje vrstvy ostatní. 15 Dobrým příkladem změny estetické hodnoty díky proměně zvukové vrstvy představují rozdíly mezi dvojím překladem veršovaného díla jednoho do řeči vázané, druhého do nevázané. Navíc nejenže ostatní vrstvy jsou ovlivněny zvukovou podobou slov, ale jsou bez nich nemyslitelné bez toho čím a jak je v textu 16 něco řečeno, může být stěží cokoli řečeno: vytváří zvuková vrstva řeči ( ) vnější fixovanou schránku literárního díla, ve které nacházejí všechny zbývající vrstvy 11 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Roman Ingarden zde používá přesně: kvality, jež jsou esteticky relevantní, tedy kvality, jež oplývají estetickou hodnotu. Hodnota je závislá přímo na kvalitách estetického předmětu, nikoli na subjektivní aktu hodnocení, ale projeví se pouze tehdy, když dojde k konstituci estetického předmětu v jeho konkretizaci, podrobněji: MOKŘEJŠ, Antonín. Estetická koncepce Romana Ingardena. In INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Pojmu kvality u Ingardena se pokusíme rozumět jako synonymu jakosti, tedy jako souboru vlastností objektu, a zároveň jako protikladu kvantity. Celková estetická hodnota objektu vyplývá z polyfonie jeho esteticky hodnotných kvalit, bohužel Ingarden již neodpovídá na otázku, proč jsou určité kvality esteticky hodnotné vizme DZIEMIDOK, Bohdan. Ingarden s Theory of Values and the Evaluation of the Work of Art. In On the Aesthetics of Roman Ingarden: Interpretations and Assessments. Ed. Bohdan Dziedimok. 1. [?] vyd. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 1989, str. 88. Ingarden se však snaží, jak je u něj obvyklé, rozumět statutu estetické hodnoty mimo krajní meze jejího úplného objektivismu i subjektivismu, hledá jakousi střední cestu a případně poukazuje na primitivismus ontologie dualit. O jiném pojetí hodnoty bude pojednáno později. 12 Ibidem. 13 Ibid., str Ibid., str Ibid., str Pojmu text bude v této práci rozuměno jako synonymu literárního díla, jehož podmnožinou je literární dílo umělecké. Používán je stylisticky pro rozmanitost a čtivost této práce, nikoli jako pojem nezbytně nutný. 10

11 svůj záchytný bod nebo chceme-li svůj vnější výraz. 17 Jedná se tudíž o vrstvu naprosto nezastupitelnou, byť mnohdy ve své důležitosti (autonomní estetické hodnotě) poněkud potlačitelnou. V díle může být kladen místo na ni větší důraz na hodnoty ostatních vrstev skrze změření se textu záměrně na smysl vět, o kterém pojednáme nyní. Vrstva významová Druhou vrstvou, kterou Ingarden popisuje, je vrstva významových celků 18. Ve významu slov Ingarden pečlivě rozpoznává a třídí šest prvků. Jejich podoba či absence je dána slovním druhem, nejsou tedy všechny ve slovu vždy zastoupeny. Opačný postup taktéž funguje, dle přítomnosti a podoby jednotlivých prvků lze slovní druhy určit. Prvním z prvků je formální obsah významu. Popisuje jeho strukturu a určuje, zda se jedná o stav, proces, věc či nějaké určení. 19 Je v podstatě hlavním rozlišením pro to, co běžně nazýváme slovním druhem. Druhým prvkem, který formální obsah kvalitativně vyplňuje a zároveň je jím strukturován, jest obsah materiální. Ten je v podstatě intencionálním míněním. 20 To znamená, že význam a jeho matérie nemá neměnný statut ideje, avšak nejsou ani závislé pouze na vědomí subjektu. Ingarden v závislosti na předchozím Husserlově 21 fenomenologickém pojetí intencionality 22 se snaží rozumět intencionalitě jako spojnici mezi objektem textu a subjektem čtenáře. Každá věta 23 vzniká skrze větotvornou operaci ve vědomí subjektu, význam tak není přítomen v samotném textu a bez větotvorné operace je nemyslitelný, avšak zároveň není větotvorná operace plně subjektivní. 24 Čtenář propůjčuje aktem vědomí osvobozenou intencionalitu větě, té je však pevně daná předmětná intencionalita. 25 Tím, že Ingraden pomocí pojmu větotvorné operace umisťuje ontologický statut významu někde mezi objekt textu, ze kterého vychází, 17 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Potažmo tak i předchozím Brentanově. 22 OLŠOVSKÝ, Jiří. Slovník filosofických pojmů současnosti. 2. vyd. Praha: Academia, 2005, str Heslo intencionalita. 23 Jak zmíněno bylo a dále i bude, v textu se význam slova izolovaně neobjevuje. Samostatným významovým prvkem je teprve věta. 24 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str

12 a činnost subjektu, vyplývá, že se zároveň Ingarden nebrání vícerému možnému významu slov i vět a jejich mnohoznačnosti. 26 Formální ani materiální obsah však není dostačující k tomu, aby byl význam plně utvořen. Nezbytným je třetí prvek faktor intencionálního zaměření. Pokud by slovo bylo tvořeno pouze materiálním a formálním obsahem, neexistovalo by přímé spojení ani s dalšími vrstvami díla, tak ani s interpretem textu s vědomím čtenáře. Faktor intencionálního zaměření je momentem, kterým se význam slova vztahuje ke svému předmětu: označuje tento předmět, zaměřuje se na něj. 27 Je pojítkem mezi zobrazenou předmětností a významem samotným. Významu slov mohou být vlastní ještě dva další prvky: moment existenciální charakterizace a moment existenciální pozice, o těch však bude pojednáno až v jiných souvislostech. 28 Jak bylo již výše zmíněno, Ingarden neuznává jako základní prvek textu samostatné slovo. Prvním uceleným útvarem, který se reálně dá uchopit, je až věta. Jeho popis významu slov není zbytečným, avšak je mu třeba rozumět pouze jako pracovní pomůcce, která demonstruje to, co vzniká se samotnou větou. 29 Věta ze svých slovních částí nabývá významu v podobě prvků formálního a materiálního obsahu i faktoru intencionálního zaměření. Ty však nejsou pouhou sumou jednotlivých slovních obsahů a zaměření. Význam věty je novým útvarem, je sjednocením, nikoli součtem. Věta se tak projevuje jako nejmenší uzavřený celek Tento moment předznačuje možnost rozdílných ale rovnocenných interpretací, jež vycházejí ze stejného základu či jsou pevně ohraničeny a které můžeme rozpoznat již u významu slova. Dále je v literárním díle onen moment rozvíjen a zdůrazněn v podobě schematických aspektů a míst nedourčenosti, o kterých bude ještě řeč. 27 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ingarden zmiňuje ještě šestý prvek apofanticko-syntaktický, ten se objevuje při zapojení slova do věty. I přes autorovo tvrzení, že se pojmem bude dále zabývat, se v textu dále neobjevuje. Vizme: INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str. 74. Dle samotného názvu se jedná o prvek spojitý se stavbou věty (syntaktický větný), který má výpovědní hodnotu, neboť apofantní vychází z aristotelského termínu ἀπόφανσις znamenající prohlášení, výpověď či soud: An Intermediate Greek-English Lexicon. Founded upon The Seventh Edition of Liddell And Scott s Greek-English Lexicon. Edited by H. G. Liddell and Robert Scott. [1. vyd. 1889]. Oxford, [1993?], str Heslo ἀπόφανσις, εως, ἑ. Zdá se tedy, že Ingarden apofanticko-syntaktickým prvkem má na mysli možnost slova tvořit ve větě základ pro to, aby byla soudem či qausisoudem (o těch bude pojednáno posléze). K aristotelskému λόγοσ ἀποφάντικοσ a jeho odlišení od obyčejné řeči lze odkázat k: VLČEK, Miroslav. ALETHEIA kai LOGOS APOFANTIKOS: Aristotelovo pojetí výpovědi jako místa pravdy (čtvrtý příspěvek k Aristotelovu pojetí pravdy). In E-logos: Electronic journal for philosophy. [seriál online] Vysoká škola ekonomická v Praze: Praha, 2003, str INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str

13 Její formální prvek smyslu je modifikován, větou obohacen. 31 Lze podle něj určit, zda se jedná o rozkaz, otázku, prosbu či oznámení. 32 Materiální obsah se taktéž proměňuje, obzvláště v komplexu více vět. 33 Intencionalita věty, která je její vnitřní vlastností stejně jako slova, ukazuje na předmět mimo sebe: vykonává funkci, která předpisuje, jaké funkce mají mít v ní se vyskytující slovní významy. 34 Mezi intencionalitou slov a samotné věty tak panuje dialektický vztah slova určují funkci věty, věta určuje funkci slov. Obdobně jako je věta konstituována ve své uzavřenosti slovními významy, jsou i podobně konstituovány vyšší významové celky, tedy odstavce, části textů i jejich celky. Taktéž se v tomto případě nejedná o pouhý součet významů jednotlivých vět a je vytvářen autonomní celek s novými vlastnostmi. 35 Avšak v tomto případě jednotlivé věty neztrácejí v celku svou autonomii: (...) jsou do jistého stupně od sebe odděleny, nesrůstají, nesplývají spolu v každém ohledu. 36 Stejně jako zvuková vrstva i vrstva významová má dvojí funkci v uměleckém díle: Za prvé tvoří stavební prvek uměleckého díla rozvrhuje intencionálně předmětnosti i jejich strukturu, společně se zvukovou stránkou stanoví i: způsob (ono jak) jejich znázornění 37 a připravuje tak i půdu pro poslední vrstvu schematických aspektů. 38 Za druhé, vrstva sama o sobě obsahuje estetické kvality, které jsou součástí hodnocení polyfonie uměleckého díla. 39 Tyto estetické kvality se odhalují v něčem, co bývá nejčastěji označováno jako styl autora, přičemž výraznou vlastností stylu je míra jednoznačnosti či mnohoznačnosti vět, určující tak podobu celého díla na ose mezi realismem a symbolismem. 40 Ingarden připomíná, že estetická hodnota této vrstvy je obzvláště patrná v té chvíli, kdy je sama nedostatečná či negativně hodnocená, neboť na první pohled se smysl vět obvykle skrývá za vrstvou výraznější, kterou rozebereme v odstavci následujícím INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Není zde myšlena funkce věty, nýbrž pouze její formální podoba. Oznamovací, přací, rozkazovací a tázací funkce věty je přítomná ve všech jejich formách, záleží na její míře a na komplexu vět, ve kterých je zasazena, potažmo záleží hlavně na její intencionalitě. 33 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str

14 Vrstva předmětná Z výše zmíněného vyplývá, že třetí z vrstev vrstva znázorněných předmětností 42 je na předchozí vrstvě přímo závislá, protože hlavně význam vět rozvrhuje intencionálně předmětné situace. 43 Navíc je sama částečně určena i vrstvou poslední, o které bude ještě řeč. Zároveň však je také částí literárního díla, na kterou se čtenář běžně zaměřuje jako první. Její rozvržení významovou vrstvou probíhá pomocí ryzích intencionálních korelátů, jakýchsi obrazů, které vytváří svět literárního díla. 44 Znázorněné předmětnosti 45 tvoří zdánlivě ucelený svět díla. Ve skutečnosti jsou však pouze výřezem z celku vyobrazeného světa, ten nemůže nikdy být v díle popsán dokonale. Prázdná místa, která nejsou explicitně v literárním díle popsána, přesto však jsou součástí jeho světa a předmětné vrstvy, Ingarden označuje jako: místa nedourčenosti 46. Pro tento svět literárního díla, prezentovaný vrstvou předmětností, budeme dále používat pojmu fikčního světa. 47 Místa nedourčenosti se částečně zaplňují během konkretizace díla čtenářem, avšak nikdy ne dokonale. Vždy zůstane celek fikčního světa nehotový, avšak přitom předstírá opak. 48 Na první pohled se může zdát, že vrstva předmětností je podstatou díla, protože je určována, ať přímo či nepřímo, zbylými vrstvami. 49 Avšak i ona je pouze částí celkové estetické hodnoty dané celkovou polyfonií, pouze běžný čtenář 50 se často 42 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Slovník novější literární teorie: Glosář pojmů. Ed. Richard Müller a Pavel Šidák. 1. vyd. Praha: Academia, 2012, str heslo intencionální větné koreláty. 45 Nejen vyobrazené předměty, ale i osoby, děje, situace apod.: všechno znázorněné jako takové. Ibid., str Ibid., str Pojem používá například Umberto Eco v rámci svého zkoumání textu z pohledu modelového čtenáře a autora (bude zmíněno dále), k termínu přesněji: ECO, Umberto. Šest procházek literárními lesy. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1997, str Fikčnímu světu dáváme přednost před starším pojmem Druhotného světa od J. R. R. Tolkiena, neboť v komplikovaném literárním díle mohou být přítomny i světy třetiřadé a dále víceřadé, avšak všechny jsou již fikčními oproti světu skutečnému. K pojmu Druhotného světa viz TOLKIEN, J. R. R. O pohádkách. In TOLKIEN, J. R. R. Příběhy z čarovné říše. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1997, str Ibid., str Toto předstírání celku je podmínkou odstupu vnímajícího od fikčního světa díla pro jeho možnou kontemplaci a je vázáno na podstatu quasisoudů, o který bude ještě řeč. 49 O poslední vrstvě schematických aspektů bude řeč níže. 50 Ingarden čtenáře dělí na pasivního či aktivního, dle způsobu čtení díla. Podstata myšlenkového aktu obou čtení je stejná, jen při aktivním čtení se mění způsob, jak je vykonáváme. (INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str. 35) Pasivní čtení téměř nevytváří ani nekonkretizuje fiktivní svět díla, jen zpřítomňuje význam vět. (Ibid., str. 34) Takový čtenář se neobrací smyslem vět k předmětnostem, smysl vnímá autonomně a dílo tak ochuzuje o značnou část jeho vrstevné podstaty a hodnoty. 14

15 chybně zaměřuje jen na zobrazené předmětnosti. 51 Stejně jako ostatní vrstvy i tato má dvojí funkci: Tu, která ovlivňuje vrstvy ostatní a osobitou estetickou hodnotu. Nutno zmínit, že vnější funkce zobrazených předmětností není tak výrazná jako u vrstev ostatních, přesto je však například vrstva schematických aspektů bez zobrazených předmětností nemyslitelná. Osobitou estetickou hodnotu této vrstvy Ingarden spatřuje v tzv. metafyzických kvalitách, které tvoří ideu díla. Tyto kvality připomínají katarzivní účinky díla, zobrazené předměty mají možnost takové kvality pouze zviditelnit 52, avšak nevytváří je. Ingarden při jejich popisu opouští pevnou půdu systematického výkladu a pokládá je za tajuplný, racionálně nepopsatelný smysl díla. 53 Metafyzické kvality nás strhávají, zjevují se, prostupují dílem a tvoří podivnou spojnici fikčního světa se světem skutečným na transcendentním základě. Vrstva aspektová Poslední z vrstev literárního díla, o které Ingarden pojednává, je vrstva rozmanitých schematických aspektů 54. Aspekty jsou takříkajíc ve stálém dotyku se současně probíhajícími akty vědomí vnímajícího subjektu a bývají velmi citlivé vůči změnám, k nimž v těchto aktivitách vědomí dochází. 55 Předmět našeho vnímání nemáme nedokonalými smysly možnost kompletně obsáhnout, vždy jej vnímáme jenom zčásti. Vlastnosti, které u objektu vnímáme přímo, Ingarden označuje za vyplněné kvality 56, jako nevyplněné 57 chápe ty kvality, které v konkrétní chvíli nemůžeme smysly vnímat, avšak jejich existence nám je v onu chvíli spoludána 58. Komplex vyplněných a nevyplněných kvalit je právě aspektem, tedy tím, jak se nám předmět jeví (je fenomenálně přítomný 59 ). Aspekt je schematický, neboť díky časovosti vnímání nemůžou existovat dva identické vjemy. Je nám tak dána pouze kostra aspektu, jakási jeho idealizace: Úhrn oněch momentů obsahu konkrétního aspektu, jejichž přítomnost je dostačující a nezbytnou podmínkou originální sebeprezentace předmětu, resp. 51 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str (...) metafyzické kvality se v samotném díle nevyjevují explicitně, nýbrž bývají pouze předmětnými situacemi předznačeny a prostřednictvím zmíněných prvků pohotově. Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibidem. 58 Ibid., str Ibid., str

16 přesněji: objektivních vlastností věcí. 60 Tyto schematické aspekty neslouží jen pro fenomenologický popis vnímání reality, ale jsou přítomny i v literárním díle v podobě samostatné vrstvy. Ingarden připomíná, že aspekty vycházejí z objektů fikčního světa, nejsou tedy závislé na čtenáři a jeho prožitcích. 61 Čtením literárního díla dochází k jeho konkretizaci a ta je pochopitelně závislá na subjektu čtenáře, jeho zkušenosti, pozornosti, znalosti i emočním rozpoložení a očekávání. Ale schematický aspekt zobrazených předmětností, ze kterého konkretizace vychází, je všem čtenářům společný. Zajišťuje možnou variabilitu čtení, protože čtenář předznačené schéma aspektu díla naplňuje svými prožitými aspekty z reálného světa. 62 Zároveň je spojnicí čtenáře s autorem, neboť autor konkretizuje do díla aspekty reálného světa, vytváří 63 fikční svět díla, jehož aspekty zase čtenář sám znovu aktualizuje a konkretizuje, přičemž platí, že aspekty naznačené autorem nemůže čtenář nikdy aktualizovat dokonale. 64 Dále platí, že nedochází vždy při čtení k náhodnému či naprosto subjektivnímu aktualizování schémat díla. Literární dílo totiž může pomocí metafor, obrazů či podobenství doporučovat, předznamenávat určité aktualizace. 65 Ingarden tuto předpřipravenost" pro čtení nazývá pohotově obsažené aspekty 66, přičemž platí: Ke každému literárnímu dílu tedy patří schematické aspekty, které jsou pouze přiřazeny znázorněným předmětům, avšak jen v některých literárních dílech se vyskytující (aspoň v jednotlivých jejich částech) pohotově obsažené aspekty. 67 Stejně jako ostatní vrstvy literárního díla i tato vrstva má dvojí funkci: Za prvé ovlivňuje podobu a funkce vrstev ostatních, obzvláště vrstvy zobrazených předmětností. Předurčuje 68 totiž podobu předmětností fikčního světa, skrze pohotovost aspektů říká, jak mají být předměty vnímány, bez nich zase umocňuje variabilitu čtení. Za druhé pak oplývá autonomní estetickou hodnotou, která je součástí polyfonie díla. Vrstva dává 60 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Ibid., str Vcelku je jedno, zda vědomě či nevědomě. 64 Ibid., str Přesněji pomocí intencionálních korelátů významové vrstvy a díky zvukové podobě slov, pouze předmětná vrstva pohotovost schémat neovlivňuje přímo, neboť její funkcí je popisnost a popsané schéma by bylo jen a zase předmětem, blíže: Ibid., str Ibid., str Ibid., str Vyskytující je asi tiskařský šotek, nicméně citováno doslovně. 68 Avšak pouze druhotně, hlavní vliv na konstituci předmětností má pochopitelně vrstva významových celků: Ibid., str

17 vzniknout rázu neklidu a živosti 69 díla, dle ní je také blíže upřesnitelný styl autora. 70 Zjednodušeně se dá říci, že vrstva předmětností nám ukazuje co dílo obsahuje, naopak skrze aspekty poznáváme jakým způsobem se předmětnosti ukazují a významová vrstva se zvukovou říká proč vůbec se nám může nějaký předmět v díle zobrazit. 71 Zdá se, že Ingarden vrstvě schematických aspektů přikládá obzvláštní důležitost pro estetické hodnocení, ostatně tato funkce často přesahuje estetickou hodnotu předmětné vrstvy, pokud: (...) se předměty znázorňují především za tím účelem, aby se ukázaly v hodnotově kvalifikovaných aspektech 72. Stejně jako ostatní vrstvy i tato je nutnou, nikoli však dostačující podmínkou existence uměleckého díla literárního, potažmo i literárního díla vůbec (tedy jakéhokoli textu). 73 Vztahy vrstev v díle Z výše popsaného čtyřvrstvého rozvrhu bytí literárního uměleckého díla je zřejmé, že každá z vrstev díla má dvojí funkci: vnitřní estetickou hodnotu a ovlivnění či přímo konstituci vrstev ostatních. Ingarden vrstvy uvádí v tomto pořadí: vrstva zvuková, významová, aspektová a předmětná. 74 Nabízí se nám pohled, který zastává René Wellek, že vrstvy díla jsou uspořádány v jednoznačné posloupnosti a zároveň provázanosti: layers are conceived as conditioning each other: second layer is impossible without first, the third without second, etc., and none can exist without the others. 75 Zdá se však, že tento model je přílišným zjednodušením. První problém vystává s takto jasně danou posloupností 76 u třetí a čtvrté vrstvy. Vrstva schematických 69 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ibid., str Tento pohled, vyjma jeho jisté vágnosti, je zjednodušením hlavně proto, že zobrazené předmětnosti nejsou jediným a nejvyšším prvkem díla, na kterém závisí jeho celková hodnota, jedná se vždy o polyfonii hodnot všech vrstev. Tedy vrstvy zde nejsou proto, aby pouze vznikla vrstva zobrazených předmětností, která by byla jedinou est. hodnotou díla. Avšak ilustrace důležitých funkcí vrstev je to snad přijatelná. 72 INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str O rozdílech mezi obyčejným a uměleckým textem pojednáme později. 74 INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str. 11. Lze si povšimnout, že pořadí vrstev v tomto textu je poněkud odlišné, proč tomu tak může být, bude vysvětleno níže. 75 WELLEK, René. Four Critics: Croce, Valéry, Lukács, and Ingarden. 1. vyd. Seattle [and London]: University of Washington Press, 1981, str Je myšlena samozřejmě posloupnost vrstev v rozvrhu díla, nikoli princip posloupnosti v samotném uměleckém díle. Ingarden považuje literární dílo za nečasové (časovost se odráží až v jeho konkretizaci čtenářem), avšak s jasně danou posloupností. Posloupnost je tak spíše další rovinou díla vyjma té, kterou popisuje ve svém vrstevném modelu, potažmo se dá říci, že posloupnost díla ovlivňuje a podmiňuje podobu každé vrstvu. Blíže: INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str

18 aspektů je Ingardenem popsána jako třetí, protože fikční svět předmětností se může projevit jen skrze aspekty. Na druhou stranu by to znamenalo, že díky této posloupnosti jsou zobrazené předmětnosti primárně určeny aspekty a nepřímo až významem vět a jejich celků. Je tomu však právě naopak předmětná vrstva je primárně určena významem, sekundárně svými aspekty. Navíc schematické aspekty mohou být pouze aspektem nějakého předmětu, nabízí se tak, že budou vrstvou poslední. Ani to, že všechny vrstvy působí na ostatní, není tak jednoduché. Například zvuková vrstva, která určuje existenci vrstvy významové, přímo ovlivňuje vrstvu schematických aspektů 77, ale její přímé působení na zobrazené předmětnosti je zanedbatelné, vždy prochází jen nepřímo skrze významy vět. Pokud bychom přirovnali Ingardenův rozvrh k dortu, pak nejsou jednotlivé vrstvy čtyřmi stejnými na sobě položenými vrstvami těsta a krému, spojených chutí (rozumějme est. hodnotou), ale spíše dvojicí prvních vrstev dortu, na které je složitě tvarovaná a prolínající se poleva z vrstvy třetí a čtvrté. Ostatně, jak Ingarden samotný, tak jeho interpret Wellek, složitější podobu tohoto modelu předjímají: Wellek tím, že nedokáže příliš rozpoznat předmětnou vrstvu od té schematické 78 a Ingarden tím, že v dalších rozborech literárního díla mluví o organické spojitosti 79 vrstev: (...) vrstvy díla ani ne tak přes svou různou různorodost ( ) jako spíše její zásluhou tvoří navzájem skloubené součásti organicky vybudovaného celku, který je něčím více než slepeninou volných, pouze vedle sebe existujících vrstev Přesněji pohotové aspekty této vrstvy. 78 WELLEK, René. Four Critics: Croce, Valéry, Lukács, and Ingarden. 1. vyd. Seattle [and London]: University of Washington Press, 1981, str INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str. 57. Na tuto složitou vrstevnou výstavbu díla a jeho dynamiku upozorňuje osobitým způsobem i Antonín Mokřejš v doslovu Literárního díla uměleckého: rozlišené vrstvy díla neleží lhostejně a staticky vedle sebe. ( ) Zřetelně se totiž rýsuje jakási hierarchie vrstev; ne ovšem tolik ve smyslu větší či menší závažnosti jejich podílu na celku díla, nýbrž v tom smyslu, že vrstva takzvaně nižší ( ) uchovávajíc si svou autonomii se současně stává čímsi průchozím a průhledným, co otevírá a umožňuje výhled na zbývající vrstvy, takže celé dílo má pak ráz jednotného a přece několikanásobně opalizujícího prostředí ( ) MOKŘEJŠ, Antonín. Estetická koncepce Romana Ingardena. In INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str S Mokřejšovou myšlenkou základní prostupnosti vrstev a jejich průchodností lze souhlasit, ale ne tak s tezí o rovnocennosti vrstev díla. Ta může být platná pouze v ideálním schématu v konkrétním díle tomu tak jistě nebude, příkladem je rozdílný význam zvukové vrstvy v próze a poezii (nabízí se však otázka, zdali ještě mluvíme o struktuře díla či jen o hodnocení vrstvy, pak by byla teze o rovnocennosti vrstev správná). 18

19 Estetická hodnota v literárním díle uměleckém Autonomní estetické hodnoty vrstev Poté, co byla nastíněna alespoň v základech podoba literárního díla i vzájemná funkce jeho vrstev, je třeba pozornost obrátit k jejich druhé funkci, autonomní estetické hodnotě a celkové polyfonii díla. V Ingardenově Uměleckém díle literárním si můžeme povšimnout, a bude to patrné i z níže provedeného výčtu, že autor mnohdy estetickou hodnotu jednotlivých vrstev i jejich polyfonii popisuje velmi vágně pouze v několika odstavcích, což je propastný rozdíl oproti podrobně popsané konstituční funkci vrstev a jejich vzájemných vztahů. Zároveň se jeví tento popis jako nedokončený. Autor pouze letmo nastiňuje základní myšlenku či nějaký prvek estetické hodnoty a poté přenechává prostor pro další bádání. 81 Ingarden se sice částečně zabývá ve svých dalších pracích estetickou hodnotou díla, ale nezaměřuje se ani tak na samotné hodnotové kvality díla, jako spíše na proces konkretizace, budování estetického předmětu a prožitek z něj vycházející. 82 Ingardenův záměr skutečně nebyl podat kompletní rozbor díla s jeho hodnocením, ale spíše pevnou kostru, na které se dá kritika konkrétního díla dále stavět: (...) usiloval rozvinout problematiku k řešení a naznačit otevřeně a nedost radikálně formulované otázky. 83 Nezbývá nám tak, protože se zaměřujeme na hodnoty v díle přímo obsažené, než na mnohdy zkratkovité teze Ingradena navázat a často se obracet, jak jsme již několikrát učinili, i k jiným badatelům, abychom popsali literární dílo a jeho estetickou funkci a hodnotu co nejúplněji. Dle Ingardena každá vrstva oplývá jedinečnou estetickou hodnotou, které si postupně shrneme a pokusíme se je i dále rozvést: Estetická hodnota zvukové vrstvy U vrstvy zvukové oplývají estetickou hodnotou již jednotlivá slova mohou být zvukomalebná, různými způsoby zabarvená. 84 Vyšší zvukové celky se pak esteticky 81 Příkladem budiž hodnota významové vrstvy: (...) stanovit zvláštní hodnotové kvality a uvést je do kontrastu s jinými atd., by přirozeně mohlo jen speciální zkoumání, které musíme odkázat pozitivní literární vědě. Ibid., str INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str MOKŘEJŠ, Antonín. Estetická koncepce Romana Ingardena. In INGARDEN, Roman. Umělecké dílo literární. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989, str Ingarden rozlišuje slova ošklivá a pěkná, lehká a těžká, směšná a vážná, slavnostní i patetická, obyčejná či jednoduchá. INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: 19

20 projevují ve vlastnostech, jako je: rytmus, tempo, melodie, barva zvuku jednotlivých výrazů apod. 85 Při pokusu navázat na Ingardena lze uvažovat o tom, zdali nemůžeme pro autonomní estetickou funkci zvukové vrstvy použít termínu ruského formalismu ozvláštnění 86. Podnětem pro použití tohoto termínu je to, že výchozí bod Ingardenova zkoumání literárního díla i přístup formalismu je obdobný snaha oprostit umělecké dílo od vnějších vlivů, u Ingardena hlavně od psychologismu a subjektivismu, u formalistů taktéž od psychologie (biografie autora), dále i od sociologie a filosofie. 87 Jejich podobnost spočívá i v odmítnutí duality formy a obsahu. Rozdílem však je, že Ingarden se snaží poctivě budovat svojí koncepci na pevných filosofických základech, svůj výklad vytváří na základě nejobecněji položených otázek. Naproti tomu ruští formalisté se pokusili spíše dílo okrajovat z pozice lingvistické až do nejzazší možné podoby, která však značnou část díla vyjmula z jeho pevné struktury. 88 Zjednodušeně platí, že Ingarden problém duality formy a obsahu řeší novou, pevně vystavěnou koncepcí díla v celé šíři jeho složitosti, kdežto formalismus tím, že dualitu Československý spisovatel, 1967, str INGARDEN, Roman. O poznávání literárního díla. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, str. 63. René Wellek tyto projevy zvukové vrstvy označuje za konotační, ve smyslu sekundární přidružené kontextové vrstvy významů slova (Slovník novější literární teorie: Glosář pojmů. Ed. Richard Müller a Pavel Šidák. 1. vyd. Praha: Academia, 2012, str Heslo konotace ), přičemž tvrdí, že pak patří spíše k vlastnostem vrstvy významové. (WELLEK, René. Four Critics: Croce, Valéry, Lukács, and Ingarden. 1. vyd. Seattle [and London]: University of Washington Press, 1981, str. 58) Námitka může být dvojí: Za prvé, pokud budeme tyto historicky vzniknuvší jazykové normy chápat jako významové, nebude mít zvuková vrstva žádnou autonomní estetickou hodnotu a ve funkci významové tyto projevy slov a vět nemusí mít jakoukoliv hodnotu, protože by odkazovaly mimo dílo na něco, co není jeho součástí. Za druhé se zdá, že nejspíš nebude vhodné zbytečně roubovat terminologii strukturalismu pro popis Ingardenova schématu tam, kde sám autor nenechal prázdný prostor pro další bádání; terminologie z odlišného způsobu bádání může deformovat smysl autonomního textu (i když i v této práci se takové výjimky potvrzující pravidlo vyskytují). V každém případě se nám na tomto problému zase ukazuje, jak složitá a prolínající se vrstevná výstavba díla může být. 86 Ozvláštnění vychází z popření negativní všednosti automatizace: ŠKLOVSKIJ, Viktor. Teorie prózy. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1933, str Obecně mu lze rozumět jako: porušení obvyklých souvislostí nebo izolaci jevu nebo některého jeho prvku, vlastnosti, soustředěním na ně, například upozorněním na detail. (JŮZL, Miloš; PROKOP, Dušan. Úvod do estetiky. 1. vyd. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Panorama, 1989, str. 311 a 313). 87 MATHESIUS, Vilém. Formální metoda, str In ŠKLOVSKIJ, Viktor. Teorie prózy. 1. vyd. Praha: Melantrich, Tuto podobnost rozdílných konceptů formalismu a Ingardena nepřímo přiznává i Karel Svoboda při svém popisu východisek formalismu: Vyloučení psychologických a sociologických výkladů z literární vědy jest ohlasem nebo souběžným jevem Husserlovy kritiky psychologismu. (SVOBODA, Karel. O tak zvané formální metodě v literární vědě. Naše věda : kritický měsíčník, 1934, roč. 15, č. 2, s ) O vlivu Husserla na Ingardena nelze pochybovat, i on sám jej samozřejmě ve svém textu často přiznává. 88 Použijeme-li Ingardenovy terminologie tak formalisté omezili dílo jen na vrstvu zvukovou a významovou. 20

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) Český jazyk a literatura - 6. ročník Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) jazykovými příručkami Odliší spisovný a nespisovný jazykový projev Rozpozná nejdůležitější

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková

SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková ÚVAHA VY_32_INOVACE_CJ_2_11 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti jeden z nejnáročnějších slohových útvarů osvětluje

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Jitka Riedlová Opakování slohových útvarů II. Vypravování

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný

Více

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární

Více

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Umělecká kritika Seminární práce esej, Úvod do uměnovědných studií USK 01 Vypracoval: Zvonek David (UČO :

Více

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ 56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Monika Krobová Monika Krobová The Cut outs The Cut outs Collection 2015 Collection 2015

Monika Krobová Monika Krobová The Cut outs The Cut outs Collection 2015 Collection 2015 process book Monika Krobová Monika Krobová The Cut outs The Cut outs Collection 2015 Collection 2015 Monika Krobová Monika Krobová The Cut outs The Cut outs Collection 2015 Collection 2015 pg 4 pg 5 pg

Více

Formální požadavky na zpracování bakalářské práce

Formální požadavky na zpracování bakalářské práce - 1 - Formální požadavky na zpracování bakalářské práce Minimální rozsah 40 stran Řádkování Řádkování 1,5 Písmo Velikost 12, Times New Roman Okraje Horní okraj stránky 25 mm, dolní okraj stránky 25 mm,

Více

Funkce. Definiční obor a obor hodnot

Funkce. Definiční obor a obor hodnot Funkce Definiční obor a obor hodnot Opakování definice funkce Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny všech reálných čísel R, přiřazuje právě jedno reálné

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor. Název práce

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor. Název práce JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor Název práce Diplomová práce [druh práce - Bakalářská práce, Diplomová práce, Disertační práce] Autor práce:

Více

, ARISTOTELES , RETORIKA POETIKA. Petr Rezek, 1999 ISBN

, ARISTOTELES , RETORIKA POETIKA. Petr Rezek, 1999 ISBN , ARISTOTELES, RETORIKA POETIKA Petr Rezek, 1999 ISBN 80-86027-14-7 RÉTORIKA Úvod (Antonín Kříž) 9 KNIHA PRVNÍ Rétorika a dialektika. Druhy řečnictví a jejich předmět 1. Příbuznost rétoriky s dialektikou.

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

Studijní opora Určeno: pro studující v rámci CŽV akreditovaný studijní program Sociální práce s poradenským zaměřením. Předmět: Diplomový seminář

Studijní opora Určeno: pro studující v rámci CŽV akreditovaný studijní program Sociální práce s poradenským zaměřením. Předmět: Diplomový seminář 1 Studijní opora Určeno: pro studující v rámci CŽV akreditovaný studijní program Sociální práce s poradenským zaměřením. Předmět: Diplomový seminář Cílem Diplomového semináře je poskytnout studujícím v

Více

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz VII. SYSTÉMY ZÁKLADNÍ POJMY SYSTÉM - DEFINICE SYSTÉM (řec.) složené, seskupené (v

Více

Anotace sady digitálních učebních materiálů. Název: Česká literatura

Anotace sady digitálních učebních materiálů. Název: Česká literatura Anotace sady digitálních učebních materiálů Název: Česká literatura Květen 2013 Autor: Miroslav Janovský Název sady DUM: Česká literatura Anotace: Sada je tvořena souborem 20 digitálních učebních materiálů

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. zvuková stránka jazyka (spisovná a nespisovná výslovnost)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. zvuková stránka jazyka (spisovná a nespisovná výslovnost) Český jazyk a literatura - 6. ročník Samostatně pracuje s Pravidly obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) OSV Řešení problémů a českého pravopisu, se Slovníkem rozhodovací dovednosti (práce spisovné

Více

Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla

Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla verze 1.1 Prohlášení shody Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla, rozuměno a dále též použito autorského

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Školní výstupy

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Školní výstupy Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití spisovně vyslovuje česká a

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

Prezentace slouží k zopakování učiva o slohových útvarech. Blíže popisuje některé základní slohové útvary, a to vyprávění, popis a charakteristiku.

Prezentace slouží k zopakování učiva o slohových útvarech. Blíže popisuje některé základní slohové útvary, a to vyprávění, popis a charakteristiku. NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2623 AUTOR: Mgr. Lucie Čechovičová NÁZEV: VY_32_Inovace_Český_jazyk_2

Více

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy - 1 - Vyučovací předmět : Český jazyk a literatura (komunikační a slohová výchova) Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje

Více

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz. Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý ČASOVÉ OBDOBÍ Září Říjen KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Umí vyznačit ve slově kořen, předponu, příponu, koncovku Umí vytvořit tvar slova a slovo příbuzné Umí odvodit slova pomocí přípony

Více

Základy struktury odborného textu

Základy struktury odborného textu Základy struktury odborného textu (schéma pro potřeby SPESEM, KEPA UHK) proč je její dodržování a znalost pro čtenáře důležitá? -v odborném textu jde o informace -čteme rychleji a "lépe" (tzv. racionální

Více

Teorie komunikace - odborná komunikace. Vysokoškolské práce technického zaměření ( bakalářské a diplomové práce...) stať jádro odborného projevu

Teorie komunikace - odborná komunikace. Vysokoškolské práce technického zaměření ( bakalářské a diplomové práce...) stať jádro odborného projevu Teorie komunikace - odborná komunikace téma žánr cílová skupina Vysokoškolské práce technického zaměření ( bakalářské a diplomové práce...) stať jádro odborného projevu 1 Komunikace sdělování přenos informačních

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Prostá regresní a korelační analýza 1 1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Problematika závislosti V podstatě lze rozlišovat mezi závislostí nepodstatnou, čili náhodnou

Více

Typy literárněvýchovného působení v MŠ:

Typy literárněvýchovného působení v MŠ: Typy literárněvýchovného působení v MŠ: Předčítání knih (příběhů) bez navazujících činností (za odměnu, před spaním ). Předčítání jako motivace k jiným než literárněvýchovným aktivitám. setkávání s literárním

Více

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8 Jazyk anglický ročník TÉMA G5 rozumí hlavním myšlenkám poslechu týkajícího se jemu známých témat, pokud je jazyk dostatečně pomalý a srozumitelný dokáže zachytit zásadní informace v jednodušším autentickém

Více

Databáze českých meter

Databáze českých meter Databáze českých meter 1795 1825 KVĚTA SGALLOVÁ Představením Thesauru českých meter raného obrození chceme upozornit bohemistickou odbornou veřejnost na databázi, která vznikla v Ústavu české literatury

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět "Diplomový seminář"

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět Diplomový seminář leden 2010 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět "Diplomový seminář" Diplomová práce je písemný nebo grafický dokument. Je výsledkem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Bakalářský seminář - 3

Bakalářský seminář - 3 - 3 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Postup při vypracování samotné závěrečné bakalářské

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU

ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU ZŠ, Praha 10, Brigádníků 14/510 ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŽÁKŮ DEVÁTÉHO ROČNÍKU Předmět Předmět bude sloužit zejména k prohlubování zájmu žáků 9. tříd a rozvíjení dovedností týkajících se práce s textem, plnění

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D.

Oponentský posudek. habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Oponentský posudek habilitační práce JUDr. Renaty Veselé, Ph.D. Vybrané historické zdroje současného rodinného práva, KEY Publising, s.r.o., Ostrava, 2013, 177 str. Na právněhistorických pracovištích právnických

Více

ŠVP Učivo. RVP ZV Kód. RVP ZV Očekávané výstupy. ŠVP Školní očekávané výstupy. Obsah RVP ZV

ŠVP Učivo. RVP ZV Kód. RVP ZV Očekávané výstupy. ŠVP Školní očekávané výstupy. Obsah RVP ZV KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah 5.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 5.1.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk a literatura 8. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy

Více

Formální úprava bakalářských a diplomových prací. Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta

Formální úprava bakalářských a diplomových prací. Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta Formální úprava bakalářských a diplomových prací Odevzdání práce Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta Bakalářské a diplomové práce se odevzdávají na Studijním oddělení UK HTF a to ve

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 05.05.2013 Anotace -prezentace určena pro učitele

Více

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Jitka Riedlová Opakování slohových útvarů I. Vypravování

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR INTERMÉDIÍ STUDIO OF INTERMEDIA MALBA V ROZŠÍŘENÉM POLI PAITING IN THE EXPANDED FIELD DIPLOMOVÁ

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Legislativní rámec rešerší (představení právního výkladu) 210 mm

Legislativní rámec rešerší (představení právního výkladu) 210 mm 1 Zákon č.257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (dále jen knihovní zákon ), + prováděcí vyhláška knihovního zákona č.88/2002 Sb. zákon č.101/2000

Více

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: 1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé

Více

Pokyny k vypracování

Pokyny k vypracování Střední odborná škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Lískovecká 2089, 738 01 Frýdek-Místek Pokyny k vypracování dlouhodobé práce - praktické maturitní práce Základní pravidla psaní odborné práce

Více

StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně

StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně StatSoft Jak poznat vliv faktorů vizuálně V tomto článku bychom se rádi věnovali otázce, jak poznat již z grafického náhledu vztahy a závislosti v analýze rozptylu. Pomocí následujících grafických zobrazení

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

8. Sazba básní. Typografie

8. Sazba básní. Typografie 8. Sazba básní www.isspolygr.cz Vytvořila: Ivana Michálková Vytvořeno dne: 23. 10. 2012 Strana: 1/9 Škola Integrovaná střední škola polygrafi cká, Ročník 1. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Darina Kosťunová

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace  Darina Kosťunová Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast -Sada 38 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_750_Kompozice_pwp Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Samovysvětlující pozemní komunikace

Samovysvětlující pozemní komunikace Samovysvětlující pozemní komunikace Ing. Petr Pokorný, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, duben 2013 Abstrakt Dopravní inženýři v ČR se stále častěji, ve shodě s vývojem v zahraničí, setkávají s termínem

Více

Scenáristika a dramaturgie

Scenáristika a dramaturgie Scenáristika a dramaturgie Jednotlivá odvětví ve filmové či divadelní tvorbě Scenárista: autor scénáře jako literárního díla, tvůrce příběhu, spíše literární autor Dramaturg: vybírá a také kontroluje scénáře,

Více

BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ PRÁCE S PRAMENY

BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ PRÁCE S PRAMENY BAKALÁŘSKÝ SEMINÁŘ PRÁCE S PRAMENY STRUKTURA BP Abstrakt, klíčová slova Obsah Úvod Teoreticko-metodologická část Analytická část Závěr Bibliografie Přílohy TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO. Divadlo na Orlí _ koncept: LABORATOŘ

1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO. Divadlo na Orlí _ koncept: LABORATOŘ 1. ZÁKLADNÍ EXPLIKACE - LOGO ÚVOD Původní verze logotypu pracuje s grafickými symboly, coby elementy, které skládají dohromady divadelní prostor Orlí. Cílem loga je poskytnutí maximální možnosti variability

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

PSANÍ ODBORNÝCH TEXTŮ VIKBA30 JARO 2013

PSANÍ ODBORNÝCH TEXTŮ VIKBA30 JARO 2013 PSANÍ ODBORNÝCH TEXTŮ VIKBA30 JARO 2013 ZAJIŠTĚNÍ PŘEDMĚTU Vyučující: PhDr. Iva Zadražilová (KISK, CEINVE) Kontaktní e-mail: zadrazilova@phil.muni.cz Konzultační hodiny: dle domluvy, kancelář vedle učebny

Více

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Bednarzová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská Masarykova univerzita Právnická fakulta Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě 2011 Hana Chalupská Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor finanční právo Katedra finančního práva a národního

Více

Institut průmyslově právní výchovy. P O K Y N Y pro vypracování odborné práce

Institut průmyslově právní výchovy. P O K Y N Y pro vypracování odborné práce Institut průmyslově právní výchovy P O K Y N Y pro vypracování odborné práce Zadávání odborných prací Každý posluchač si může zvolit jedno z vypsaných témat nebo navrhnout vlastní téma. U vypsaných témat

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA. STUDIJNÍ KATALOG Seminář estetiky

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA. STUDIJNÍ KATALOG Seminář estetiky MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA STUDIJNÍ KATALOG 2013 2014 Seminář estetiky Estetika ÚVOD Estetika (lat. aesthetica, od řec. aisthésis = vnímání, zakoušení) je obor lidského myšlení, který má

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

GYM ÁZIUM A OBCHOD Í AKADEMIE MARIÁ SKÉ LÁZ Ě přesný název.semi ÁŘ 2007/2008 ázev seminární práce 25.4. 2008 Jméno a příjmení termín dokončení a odevzdání seminární práce třída Poděkování Zmínění toho,

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro

Více

František Dryje. Spolupracovníci V. E.

František Dryje. Spolupracovníci V. E. František Dryje Spolupracovníci V. E. Eva Švankmajerová: Lov na černého žraloka (Vratislav Effenberger), 1980 Mikuláš Medek: Dole, dříve reprodukováno pod názvem Malá prdel Vratislav Effenberger nebyl

Více

BAKALÁŘSKÁ/DIPLOMOVÁ PRÁCE

BAKALÁŘSKÁ/DIPLOMOVÁ PRÁCE VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Katedra Bakalářské prezenční/kombinované studium nebo Navazující magisterské studium prezenční/kombinované Jméno a příjmení studenta Název bakalářské/diplomové práce

Více

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Závěrečná práce. Odborný styl

Závěrečná práce. Odborný styl Závěrečná práce Odborný styl Anotace - abstrakt Anotace je napsána na samostatném listu a má rozsah 10 až 15 řádků.je stručným a komplexním popisem obsahu práce, nově objevených skutečností a z nich plynoucích

Více

Výnos děkana č. 8/2010

Výnos děkana č. 8/2010 Filozofická fakulta UHK Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové Sídlo fakulty: Nám. Svobody 331, Hradec Králové www.uhk.cz/ff Mgr. Petr Grulich, Ph.D. tel. 493 331 201 děkan e-mail: petr.grulich@uhk.cz

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

T E O R I E M A N A G E M E N T U

T E O R I E M A N A G E M E N T U T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo

Více