DĚTSKÉ VÝTVARNÉ SOUTĚŢE: Jejich parametry, cíle a organizování

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Učitelství estetické výchovy pro střední školy DĚTSKÉ VÝTVARNÉ SOUTĚŢE: Jejich parametry, cíle a organizování MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE BcA. Lenka Sýkorová Vedoucí práce: Mgr. Karla Brücknerová, Ph.D. 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v mé práci a práce v tištěné podobě se shoduje s prací v elektronické podobě. V Opavě dne BcA. Lenka Sýkorová

3 Poděkování Děkuji Mgr. Karle Brücknerové, Ph.D., za podporu, cenné rady, které mi pomohly dokončit mou diplomovou práci. Děkuji své rodině za roky podpory při studiu. Dále bych chtěla poděkovat Bc. Magdaléně Hájkové za trpělivost, kterou se mnou měla.

4 OBSAH ÚVOD FENOMÉN DĚTSKÝCH VÝTVARNÝCH SOUTĚŢÍ Pojem dětské výtvarné soutěţe Organizace soutěţí v České republice Dětské výtvarné soutěţe a jejich cíle Dětské výtvarné soutěţe s vyšším pedagogickým rozměrem Dětské výtvarné soutěţe s niţším pedagogickým přesahem Výtvarné soutěţe a jejich přínosy pro ţáka Účast na výtvarných soutěţích jako součást práce pedagoga Shrnutí parametrů kvality dětských výtvarných soutěţí PROCES HODNOCENÍ DĚTSKÝCH VÝTVARNÝCH SOUTĚŢÍ Měřítko hodnocení a norma ve výtvarných soutěţích Hodnoticí kritéria soutěţí Porota jako hodnotící orgán dětských výtvarných soutěţí Typy porot dětských výtvarných soutěţí Poroty otevřené Poroty uzavřené Sloţení poroty dětských výtvarných soutěţí Rozdělení rolí ve skupině porotců Výsledky hodnoticího procesu Fáze vyřazovacího a hodnoticího mechanismu na dětských výtvarných soutěţích Shrnutí procesu hodnoticího mechanismu MANAGEMENT DĚTSKÝCH VÝTVARNÝCH SOUTĚŢÍ Ujasnění záměru a cíle dětské výtvarné soutěţe Plánování jednotlivých aktivit a kroků dětské výtvarné soutěţe Časový rozvrh dětských výtvarných soutěţí Zdroje dětské výtvarné soutěţe Propagace dětských výtvarných soutěţí Vnější a vnitřní organizování dětských výtvarných soutěţí Vnější organizace dětských výtvarných soutěţí Vnitřní organizace dětských výtvarných soutěţí Shrnutí zásad managementu dětských výtvarných soutěţí... 47

5 4 PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE ORGANIZOVÁNÍ DĚTSKÉ VÝTVARNÉ SOUTĚŢE Aktivity galerie Didaktická činnost galerie Soutěţe Galerie výtvarného projevu v Polské Toruni a její parametry The International Biennial of Children s and Young People s Graphic Works The International Children s and Young People s Art Competition Always Green, Always Blue Shrnutí MODELOVÁ SOUTĚŢ PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Propozice modelové dětské výtvarné soutěţe pro základní umělecké školy Pokyny pro organizátora modelové soutěţe pro základní umělecké školy Zdroje pro uspořádání modelové soutěţe pro základní umělecké školy Shrnutí ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY SEZNAM LITERATURY... 71

6 ÚVOD Jádro problému tkví v otázce: Jak udělat didakticky kvalitní dětskou výtvarnou soutěž? Ve své diplomové práci popíšu dětské výtvarné soutěţe z více hledisek. Primárně mě bude zajímat soutěţní systém v uměleckém vzdělávání, které je v Evropě jedinečné. Mimo naši republiku můţeme zaznamenat četná výtvarná soutěţní klání, která mají vysokou úroveň i přesto, ţe školský systém těchto zemí nepočítá se systematickým výtvarným vzděláváním dětí od útlého věku. Ke zpracování tohoto tématu mě přivedla nejen osobní zkušenost, ale i snaha přispět k rozvoji v této oblasti. V prvních kapitolách zaměřím pozornost k fenoménu dětské výtvarné soutěţe, jejím obecným i pedagogickým cílům. Budu řešit otázku, jaký je přínos dětských soutěţí pro ţáka a pro práci pedagoga. Z velké části pracuji s internetovými zdroji, katalogy a články z časopisů. K získání potřebných informací jsem pouţila slovník spisovné češtiny a slovník cizích slov, a to uţ při prvotní definici samotného výrazu soutěţ. Klíčovým zdrojem pro mě byl časopis Talent 1, především články Věry Roeslerové, a Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké školství, vycházela jsem z jeho nové kurikulární reformy. Vyuţívala jsem i dalších titulů české pedagogické literatury, dále webové stránky Ústřední umělecké rady ZUŠ, webové stránky Alšovy země, mezinárodní dětské výtvarné soutěţe Lidice a Turčianské galerie v Martině, dětské výtvarné soutěţe Shankar s Children International Competition. V poslední kapitole první části veškeré uvedené informace shrnu. Následovat budou další kapitoly, které se jiţ budou zabývat uţším pojetím dětských výtvarných soutěţí. Půjde o hodnocení výtvarných soutěţí, práci poroty, management, časovou, finanční i personální propagaci. Čerpat budu zejména z knih Jana Slavíka, Jaromíra Uţdila a Hany Kasíkové. Pro management jsem vyuţila publikací Marty Smolíkové a Radky Johnové aj. 1 Časopis Talent byl určen učitelům a příznivcům základních uměleckých škol. Přináší odborné články z oblasti metodiky, rozhovory s významnými osobnostmi kulturního ţivota v ČR i dalších zemích, aktuální reportáţe ze soutěţí, kurzů, přehlídek i ze ţivota základních uměleckých škol. Vydavatelem časopisu bylo Sdruţení pro umění a výchovu Talent, o.s, v současné době je z finančních důvodů vydávání a distribuce pozastavena. 6

7 V závěru své diplomové práce se pokusím demonstrovat dobrou a efektivní praxi v organizování dětských výtvarných soutěţí na fungujícím modelu práce Galerie a střediska dětského výtvarného projevu v polské Toruni (GIOPTD - Galeria I Ośrodek Plastycznej Twórczości Dziecka). Představím galerii a její činnost, aktivity a dvě soutěţe pořádané pod jejich záštitou. Zde jako zdroj informací poslouţily hlavně katalogy, které galerie vydává, a jejich webové stránky. V poslední kapitole práce vytvořím modelovou soutěţ pro základní umělecké školy (ZUŠ). Specifika budou vycházet předem mnou stanovených kritérií. Tato modelová soutěţ bude jakýmsi vyústěním všech zpracovaných poznatků, o kterých diplomová práce pojednává. Přínos mé práce má poslouţit potenciálním organizátorům dětských výtvarných soutěţí, zejména pedagogům, školským institucím i jiným organizátorům těchto soutěţí. 7

8 1 FENOMÉN DĚTSKÝCH VÝTVARNÝCH SOUTĚŢÍ V úvodní kapitole vymezím pojem soutěţ z obecného pohledu. Výtvarné soutěţe však mají svá specifika, hlavně z hlediska vyhlašování úspěšných účastníků, čímţ se liší od běţných soutěţních aktivit. Tato kapitola dále popisuje organizování dětských výtvarných soutěţí v našem vzdělávacím systému, ale i aktivity jiných subjektů organizujících výtvarné soutěţe. Vyústěním bude hodnocení dětských výtvarných soutěţí z hlediska jejich pedagogických cílů. Pedagogický cíl je jedním z kritérií kvalitní dětské výtvarné soutěţe. Je-li jasně stanoven, obohacuje tato aktivita pedagoga i ţáka v jeho znalostech, přináší jim oběma nové poznatky pro další rozvoj jejich osobnosti, i kdyţ kaţdému z jiného hlediska. Kapitola vytváří přehled současné úrovně domácí i zahraniční výtvarné soutěţe, jejich dlouhodobá praxe odhaluje dobře nastavené fungující parametry. Výtvarné soutěţe s vyššími cíly mi poslouţily v závěru této kapitoly k určení stěţejních parametrů pro kvalitní a funkční dětskou výtvarnou soutěţ. 1.1 Pojem dětské výtvarné soutěţe Klíčovým se zde stává samotné slovo soutěţ. Slovník spisovné češtiny (Filipec, 1998, s. 403) charakterizuje soutěţ jako úsilí o předstiţení druhých, o dosaţení úspěchu, úsilí o prvenství". Ve Slovníku cizích slov nacházíme termín kompetice, coţ je latinský výraz pro soutěţení, soupeření nebo také rivalitu. Kompetice je zde popsána jako snaha dvou nebo více jedinců či skupin o dosaţení téhoţ cíle". (Kraus, 2006, s. 404) Tento cíl není chápán jako společný, ale jako cíl, o který sice usilují všichni účastníci soutěţe, ale kterého nakonec dosáhne pouze jeden z nich. (Prýmasová, Lukavská, 2008) Soutěţí se také obecně označuje aktivita, akce, při které se závodí, měří výkony v disciplínách a jsou předem daná pravidla. Kaţdá soutěţ má své specifické zásady, podle kterých se řídí. Zároveň je obecně chápána jako jakési vyvrcholení přípravy a tréninku, ale i jako prokázání talentu, schopností a také psychické vyrovnanosti soutěţícího. Všechny soutěţe přinášejí nutnost konfrontace. Je proto nutné, aby měly jasně stanovená pravidla. Bohatým inspiračním zdrojem v otázce fenoménu soutěţe 8

9 je práce Barbory Knotkové (2008). Zabývá se podstatou soutěţí, pojmy s ní svázanými, obecnými pravidly soutěţe neboli kompetice. I kdyţ se zaměřuje především na jiný druh soutěţí, neţ je předmětem mé práce, lze v některých obecných pojmech naleznout shodu. Pro různé aktivity má výraz soutěţ i jiný významový obsah. Soutěţ v pohybových dovednostech není totoţná se soutěţí týkající se intelektuálních schopností apod. Ne všechny definice a pojetí tohoto fenoménu lze chápat jako pozitivní. Soutěţ často nahlíţíme jako hru, ale můţe se jednat i o konkurenci, kdy je například vybrán nejlepší reprezentant nebo nejlepší uchazeč o zaměstnání apod. Zkrátka za soutěţ můţeme povaţovat kaţdé srovnávání, při kterém se nejlepší stává vítězem. (Prýmasová, Lukavská, 2008) Výtvarné soutěţe se z hlediska vyhlašování úspěšných účastníků liší od běţných soutěţních klání. Nelze u nich jasně stanovit pořadí soutěţících. Poměřování výtvarných aktivit dětí a mládeţe lépe vystihuje pojem konkurz. Konkurz je podle Nováčkové (2011) situace, která je podmíněna kritérii, jeţ se během hodnotícího procesu posuzují, a při nesplnění mohou mít za důsledek, ţe nebude oceněn ţádný ze soutěţících. Takto popsaný model prakticky funguje v posuzování dětských výtvarných prací v současnosti, i kdyţ se aktivita nazývá soutěţí. Přestoţe jsou názvy hodnocení výtvarných aktivit rozlišné, v další části práce setrvám u termínu nejvíce pouţívaného, obecně vţitého - soutěţ. Podobně o stanovení pořadí úspěšných soutěţících uvaţuje i Věra Roeselová. Soutěţe dětských prací jsou příčinou mnohých nedorozumění. Vnášení soupeření tam, kde pro ně chybí základní předpoklady dětský výtvarný projev není klasifikovatelným nebo srovnatelným výkonem. Rozdělování medailí jednotlivcům odráţí subjektivní názory lidí a svým způsobem i subjektivní rozhodování skupiny porotců. Za této situace je udělování prvního, druhého, a třetího místa eticky neomluvitelné. (Roeselová, 1997, s. 39). V dětských výtvarných soutěţích, o kterých se budu zmiňovat, jsou udělována ocenění bez označení číselného pořadí (kapitola 2.4). Ze všech popsaných situací jasně vyplývá, ţe soutěţ je primárně pořádána pro účastníka soutěţe, toho kdo soutěţí. V případě dětských výtvarných soutěţí jsou to tedy děti a mládeţ zabývající se výtvarnou tvorbou. 9

10 Soutěţe mohou být organizovány jako jednorázové akce, mohou být periodicky se opakující, probíhají často v několika kolech (oblastní kolo, okresní, krajské, celorepublikové). Nejvyšším typem soutěţních klání jsou soutěţe mezinárodní. Jelikoţ náš školský systém zahrnuje základní umělecké vzdělávání, budu se dále zabývat tímto soutěţním systémem, který je mi z hlediska mé odbornosti nejbliţší Organizace soutěţí v České republice Přehlídka (přehlídka dětské výtvarné tvorby) je specifická pro základní umělecké vzdělávání. Je-li jakákoliv výtvarná soutěţ primárně orientovaná na kaţdého jednotlivého soutěţícího, můţeme konstatovat, ţe nevznikla za účelem konkurenčního poměřování účastníků. Jde spíše o nacházení cesty k úspěšnému a kvalitnímu výtvarnému vzdělávání. O této aktivitě se proto zmíním podrobněji, neboť je zajímavou činností typickou pro naše jedinečné základní umělecké vzdělávání. 2 Přehlídka nemá soutěţní charakter. V krajském kole je otevřeným dialogem, který umoţňuje rozvíjení myšlenek a metodických postupů. Jeho záměrem tedy není hodnocení 1., 2., nebo 3. místa, ale srovnávání postojů, postupů a výsledků, které směřuje k poznání. Cílem není hledat to nejlepší, ale přivést kaţdého učitele na jednu z cest, po níţ dokáţe samostatně dojít co nejdál. (Roeselová, 2005, s. 8-9). Přehlídky se konají pravidelně, avšak mají větší časový odstup, aby bylo moţno prokázat schopnost utřídění poznatků z rozboru předchozích ročníků. Jednotlivé podněty, které aktivují práci uměleckého vzdělávání, mají na starosti orgány sestavené z ředitelů, učitelů, vedoucích výtvarných sekcí na škole. Vzdělávací systém v České republice je jedinečný v tom, ţe základní umělecké školy napříč obory jsou jeho součástí, mají své vedení i rady. Ve světě není situace v uměleckém vzdělávání stejná jako u nás. Podobný systém má ještě Slovenská republika, se kterou máme společné politické kořeny. Rady působící v uměleckém vzdělávání jsou třístupňové. Jejich existence je důleţitá pro uměleckou činnost, ustanovení pravidel v aktivitách škol, jejich prezentaci atd. Ale nedílnou součástí je i korekce výtvarných soutěţí. Na republikové i krajské úrovni se rady ZUŠ pokouší udrţet pravidla a standardy soutěţí. Dbají na dodrţování ustanovení a kompetencí rámcově vzdělávacích plánů pro základní umělecké vzdělá- 2 Není myšleno, ţe se obecně přehlídky nekonají nikde jinde ve světě, jen nemají mnohdy ryze edukativní charakter. 10

11 vání. Následující dělení je moţné naleznout na webovém portále Ústřední umělecké rady základních uměleckých škol České republiky. Zde se také můţeme dovědět detaily o fungování těchto rad v jednotlivých regionech i o jejich celkovém personální sloţení. Třístupňová koncepce Uměleckých rad: 1. Ústřední umělecká rada (ÚUR) - na úrovni republiky, 2. Krajská umělecká rada (KUR) - na úrovni kraje, 3. Umělecká rada školy (URŠ) - na úrovni ZUŠ. Ústřední umělecká rada (ÚUR): Ústřední umělecká rada je poradním sborem náměstka odboru uměleckého školství příslušného ministra. Je vrcholným orgánem uměleckých rad (UR) zřizovaných na základních uměleckých školách v ČR. Členy ÚUR jsou: a) předsedové republikových sekcí, b) pověření předsedové KUR. Poradní sbor ÚUR je sloţen z pedagogů a odborníků profesně spjatých s příslušnou problematikou. Členy poradního sboru jmenuje a odvolává na návrh vedoucího pracovníka odboru uměleckého školství náměstek ministra. Ústřední umělecká rada se dělí do jednotlivých sekcí podle uměleckých oborů. Předsedové jednotlivých sekcí jsou zodpověděni za vypracování soutěţních podmínek. Krajská umělecká rada (KUR): Je odborným poradním orgánem pro krajské odbory školství, mládeţe a tělovýchovy v oblasti základního uměleckého vzdělávání. Kaţdý kraj zastupuje v rámci KUR jeho předseda. Krajská umělecká rada můţe iniciovat vznik a práci regionálních uměleckých rad (RUR). Ty mají na starosti oblast organizace regionálních přehlídek a soutěţí. Umělecká rada školy (URŠ): Je odborným poradním orgánem ředitele školy. Členy URŠ jsou vedoucí jednotlivých uměleckých oborů na škole. Hlavními úkoly školních rad jsou: výběr výtvar- 11

12 ných prací do soutěţí, posuzování výtvarných prací u přijímacího řízení, zabezpečení výstavy a prezentace školy na veřejnosti aj. (ÚUR ZUŠ ČR, 2013) Působení rad na všech úrovních je nedílnou součástí našeho uměleckého vzdělávacího systému. Napomáhá k rozvoji a kvalitě uměleckého vzdělávání u nás a má podíl i na kvalitě soutěţí a výtvarné práci s dětmi obecně. 1.2 Dětské výtvarné soutěţe a jejich cíle Definovat cíle dětských výtvarných soutěţí není z hlediska jejich mnoţství a rozvrstvení organizátorů jednoduché. Na dětskou výtvarnou soutěţ můţeme nahlíţet jako na činnost, která nepřináší následné zpětné vazby. Vypsat soutěţ znamená zakončit ji nějakým atraktivním měřitelným cílem, který bude mít přínos nejen pro soutěţící. Z tohoto hlediska dělím soutěţe na ty, které mají smysluplné vyústění a pedagogické cíle, a ty, které jsou v tomto ohledu slabé. Tedy nemají další vliv na dětské výtvarné umění ve smyslu rozvoje výtvarného cítění, myšlení a komunikace, na rozvoj výtvarného jazyka. I takové soutěţe ale podrobím následné analýze. Cílem výtvarné soutěţe pro děti je rozvíjet jejich kreativitu, dovednosti a znalosti v kaţdém věku. Kaţdá soutěţ tedy musí mít jasně stanovená pravidla a formulovaný cíl. Jako jsou například: - podmínky účasti, - kategorie, - struktura soutěţe, - esteticko-výchovné cíle, - sociálně-kulturní cíle. Ambicí obecně pedagogického přístupu je vzdělávací výsledek. Vyjadřuje účel, metody, principy, prostředky k dosaţení zadaných úkolů. Nejdůleţitější je tedy správná formulace. Formulované cíle musí odpovídat těmto kritériím: reálnost, splnitelnost, soudrţnost, kontrolovatelnost, celistvost, přiměřenost. Cíle zahrnují: 1. hodnoty a postoje, 2. produktivní činnost a praktické dovednosti, 3. poznatky a porozumění. (Průcha, Walterová, Mareš, 1995, s. 34). 12

13 V současném vzdělávaní jsou cíle formulovány v rámcových vzdělávacích programech (RVP) v podobě dosahovaných klíčových kompetencí ţáků. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní umělecké vzdělávání jsou stanoveny cíle: - utvářet a rozvíjet klíčové kompetence ţáků, kultivovat tím jejich osobnost po stránce umělecké a motivovat je k celoţivotnímu učení, - poskytnout ţákům základy vzdělání ve zvoleném uměleckém oboru s ohledem na jejich potřeby a moţnosti, - připravit ţáky po odborné stránce pro vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na konzervatořích, případně pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením, - motivovat ţáky k učení a spolupráci vytvořením příznivého sociálního, emocionálního a pracovního klimatu. (RVP ZUV, s. 13) Celý vzdělávací, tvůrčí proces a cíle vyučování či tvoření závisí na vzájemné spolupráci ţáka a učitele. Oba směřují k jistým závěrům, i kdyţ kaţdý ze svého pohledu k jiným. Z didaktického hlediska součinnost obou aktérů při práci musí naplňovat všechny součásti vyučovacího procesu. Tyto cíle se mohou objevit i v procesu, kdy vznikají výtvarné práce pro soutěţní účely. Takovýmito součástmi tvořivého procesu jsou: - cíle procesu, - obsah, - součinnost učitele a ţáků, - metody, organizační formy a didaktické prostředky, jichţ se pouţívá, - podmínky, za nichţ proces vyučování probíhá. (Skalková, 2007, s. 118) Cíle vzdělávacího procesu, při kterém vznikají soutěţní výtvarné práce, musí mít jasně formulovaný výstup. Výsledek, ke kterému učitel se ţákem směřují. Má-li být výsledek co nejlepší, musí učitel působit na všechny stránky osobnosti ţáka. Na jeho úroveň biogenní, psychickou, ale i co se týká sociálního zařazení v kolektivu. Cíl takovéhoto tvůrčího procesu musí naplňovat cíl samotného zadání soutěţe, aby byly splněny podmínky pro účast. Pedagog při výtvarné práci s dětmi musí dbát na zformulování cíle (alespoň pro své účely), který má hlubší význam. Ten by měl vést k rozvoji ţákovy osobnosti, 13

14 k rozvoji jeho poznatků o výtvarné tvorbě, ale v neposlední řadě i k pochopení smyslu jeho práce a tvorby. Pokud ţák pochopí všechny tyto součásti práce, interakce učitele a ţáka funguje a pedagogické cíle mají poţadovanou úroveň. Z těchto důvodů se v další kapitole zmíním o soutěţích s vyššími pedagogickými cíli. Tedy takových, kdy vyhlašovatel dětské výtvarné soutěţe předem jasně stanoví, proč soutěţ pořádá, co by mělo být jejím přínosem k rozvoji dětského výtvarného projevu a dětské osobnosti jako takové. Představím kvalitní soutěţe, do nichţ má smysl vkládat pedagogické schopnosti a s ţáky na nich pracovat. Poté uvedu i méně zdařilé soutěţe s niţšími pedagogickými cíli Dětské výtvarné soutěţe s vyšším pedagogickým rozměrem V podkapitole zabývající se vyšší úrovní dětských výtvarných soutěţí se chci zmínit o několika kvalitně zorganizovaných soutěţích s dobrou pověstí a obecným uznáním. Za léta své existence se vyznamenaly v oblasti naplňování pedagogických cílů. Za zmínku stojí tvorba a práce uměleckého a pedagogického týmu v polské Toruni, kde vytvořili jedinečnou galerii dětské tvorby. Jejich devětačtyřicetileté úsilí perfektně mapuje dětskou tvorbu nejen v Polsku, ale i ve světě. Soutěţe se kaţdoročně účastní téměř třicet tisíc prací, zastoupena bývá také Česká republika, například opavská Základní umělecká škola, která s Toruní spolupracuje jiţ 20 let. Společně kooperují nejen na poli výměny výstav, ale i v otázce propagace světové dětské tvorby. Vystavováním výtvarných prací dětí z celého světa propagují dětské výtvarné umění obecně. Toruňská galerie dále spolupracuje s tamní univerzitou Mikuláše Koperníka, fakultou výtvarných umění a pedagogickou fakultou. Studentům jsou k dispozici všechny archivované práce dětí z celého světa k následné didaktické práci (kapitola 4.2). Podobný charakter má i nejstarší dětská výtvarná soutěţní přehlídka v republice Alšova země (45. ročník, 2012). Jejím vyhlašovatelem je MŠMT ČR, organizační záštitu poskytuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra výtvarné výchovy. V akademickém roce 2012/2013 přehlídku převzal nový realizační tým Alšovy země, který bude pořádat i následující ročníky za dodrţení stávajících podmínek, se stejnými pravidly, pouze v jiném personálním sloţení. Kritérii určujícími kvality dětské práce v této soutěţi je například autentický dětský projev. Můţe být 14

15 hodnocen i výběr prací z dlouhodobějšího projektu, v takových souborech lze kombinovat techniky, jen je nutné dodrţet maximální počet zaslaných prací (15 v souboru). Účastnit se mohou děti a mládeţ ve věku od 4 do 18 let. V soutěţi jsou udělovány ceny: cena, čestné uznání, cena pedagogické fakulty. (Alšova, 2013) Hlavním organizátorem přehlídky je doc. ak. mal. Ivan Špirk. Další změnou, kterou můţeme zaznamenat oproti ročníkům předchozím, jsou nové výstavní prostory. V minulosti se přehlídka prezentovala na půdě Parlamentu České republiky. Nově bude probíhat přímo na dané fakultě. Na Alšově zemi se neobjevují pouze práce z naší republiky, ze základních škol, středních škol, ze ZUŠ, ale obesílají ji také speciální školy. Všechno, co zůstává v archivu soutěţe, vyuţívají stejně jako v polské Toruni jako studijní materiál pro budoucí výtvarné pedagogy. Díky pracovitosti a kontaktům organizátorů soutěţe nezůstávají práce pouze v archivu ke studiu, ale jsou zasílány jako velmi ceněný výstavní artikl především na západ od naší republiky. Jedná se tedy také o jistý druh propagace naší země a práce dětí. Další prestiţní dětskou výtvarnou soutěţí je Mezinárodní dětská výtvarná soutěţ Lidice (41. ročník, 2013). MDVV Lidice v době svého vzniku byla známá, jako Výstava dětského výtvarného projevu s tématem Naše dětství je jiné. Na výstavě byly v minulosti zastoupeny výhradně práce dětí s českých škol. Aţ v roce 1973 se stala soutěţ mezinárodní. V prvním roce přišly dětské práce z 15 zemí světa a oceněno bylo 224 z nich. Od té doby se výstavy pravidelně zúčastňují děti ve věku 4-16 let z více neţ 60 zemí světa. V současnosti přichází do soutěţe okolo prací, oceněno bývá kolem z nich. Děti jsou oceňovány formou diplomu a dvaceti nejlepším dětským výtvarníkům je udělována medaile - Lidická růţe. Vernisáţe a slavnostní předávání cen se konají v prostorách Lidické galerie a Památníku Lidice. Hlavní expozice a prostory pro depozitáře, archiv apod. se nacházejí v Památníku Lidice. Výstava má putovní charakter, po skončení je instalována po galeriích a výstavních síních v České republice, ale i v zahraničí. Celá soutěţ byla zaloţena na památku dětských obětí z obce Lidice zavraţděných fašisty, ale i všem dětem, které zahynuly ve válečných konfliktech. Cílem výstavy je prezentovat a ocenit dětské práce a tím přispět k rozvoji a kreativitě v oblasti výtvarné tvorby a mezinárodní spolupráce. Celá soutěţ je tak zaměřena 15

16 nejen na výtvarný projev, ale i projev úcty k válečným obětem. Výstava má tedy estetický i kulturní a sociální dopad na mládeţ po celém světě. Na rozdíl od Alšovy země je tato soutěţ tematicky zaměřená. Oceněné práce jsou taktéţ součástí putovních výstav. Mezinárodní porota hodnotí práce ve dvou kolech. Udělena bývají tato ocenění: Čestné uznání (diplom), Lidická růţe pro jednotlivce (diplom a medaile), Lidická růţe pro školy za kolekce prací, Cena poroty pro školu z České republiky a Cena poroty pro školu ze zahraniční. Počet ocenění a medailí není přesně stanoven, o všem se rozhoduje v jednotlivých ročnících dle kvality zaslaných prací. (Lidice, ) Mezinárodní soutěţ a výstava dětské výtvarné tvorby Bienále fantazie v Martině, Slovenská republika (20. ročník, 2012, další ročník se uskuteční v roce 2014). Pořadatelem je Turčianská galerie, která je městskou výstavní galerií. Mimo to ve městě působí i dvě základní umělecké školy, které jsou v dětských výtvarných soutěţích velmi úspěšné. Vzhledem k výstavní tradici kniţní tvorby v Turčianské galerii zvolili pro soutěţ pohádková témata, která jsou v poslední době transformována a široce rozvíjena. Stejně jako v toruňské galerii se pokusili blíţe proniknout do dětské výtvarné tvorby prostřednictvím edukativní činnosti. Při galerii zaloţili výtvarný dětský ateliér Kocúr, který je určen dětem tvořícím v dílnách Turčianské galerie a Teen Art Centru pro mladé lidi ve věku od 11 do 19 let. Pořádají různé přednášky, diskuze, výtvarné aktivity a workshopy, akce typu Noc muzeí a galerií a také mnoho komentovaných prohlídek. V galerii najdeme stálou expozici umění, aktuální výstavy a pravidelné projekty galerie jako je Socha ve městě, Umění knihy, Open galerie a námi zmíněné hlavní Bienále Fantazie. Po letech, kdy pro představitele města nebyla tato činnost obzvláště ţádoucí, znovu oţívá a výtvarná soutěţ se tak dostává do povědomí škol, institucí zabývajících se výtvarnou práci s dětmi i mimo Slovenskou republiku. (Turčianská, ) Shankar s Chidren International Competition (SCIC, zaloţeno 1949) organizuje Shankarova nadace v Indickém Dillí. Informací, které je moţno získat o této soutěţi, není mnoho. Webové stránky jsou málo propracované a bez detailů, katalogy, které mimo jiné nezasílají pravidelně, neobsahují více informací neţ aktuální vítěze soutěţe. O porotě a organizační struktuře se nezmiňují. Prostorová vzdálenost tak charakter soutěţe i samotné poroty z pohledu českého vnímatele halí do jakéhosi tajemství 16

17 a nejistoty. Kaţdopádně se ale jedná o známou a zajímavou soutěţ, která posuzuje nejen práce dětí z Asie, ale i jiných rozličných světových kultur. V tomto ohledu je moţné spatřovat přínos a vyšší cíl tohoto soutěţního klání. Dochází ke konfrontaci dědictví a tradic různých kultur ve výtvarném vyjadřování z pohledu dětí a mládeţe celého světa. Soutěţní práce vyhodnocuje odborná mezinárodní porota, jejíţ členy a počet určuje a jmenuje vyhlašovatel. K. Pillai Shankar ( ) byl slavný indický karikaturista. Zaloţil politický časopis "Shankar s Weekly". Pod záštitou tohoto časopisu zaloţil mezinárodní soutěţ pro děti v roce Soutěţ má dvě části výtvarnou a literární. Na počátku byly zasílány práce dětí z Indie, bylo jich asi 3000 kusů. V následujícím roce se soutěţ prudce rozšířila do celého světa. Dnes se účastní asi prací z více neţ 130 zemích světa. Mezi další aktivity organizátorů patří také vydávání dětského časopisu, nakladatelství podporuje dětskou knihu, mají také muzeum a dětské centrum pro rozvoj kreativity. Hlavním hostem slavnostního předávání cen bývá prezident, víceprezident nebo ministerský předseda Indie. Ministerský předseda Jawaharlal Nehru předával ceny SICC konané v letech 1949 aţ Podle něj je pojmenovaná dnes udělovaná zlatá a stříbrná Nehruova medaile. (Shankar, 2013) pravidla soutěţe: 1. Soutěţ je otevřená pro děti z celého světa ve věku do 16 let. 2. Neexistuje ţádný vstupní poplatek. 3. Soutěţící si mohou vybrat téma. 4. Kaţdá práce by měla být označena rodičem nebo zákonným zástupcem, učitelem. Soutěţní práce by měla být výsledkem úsilí předchozího roku. Musí být individuální, nelze posílat kolektivní práce. 5. Kaţdý záznam by měl nést následující informace v angličtině, hůlkovým písmem, na zadní straně obrazu, výkresu nebo na konci písemné práce: jméno, příjmení, pohlaví, datum narození, státní příslušnost, poštovní adresa. 6. Neoznačené práce budou vráceny a nebudou akceptovány. 7. Všechny řádně označené práce se posílají přímo na adresu soutěţe. malby a kresby: - Výkresy mohou být vytvořeny jakýmkoliv médiem. - Velikost práce by neměla být menší neţ 30 x 40 cm. - Soutěţící můţe předloţit aţ 6 prací, bez adjustace. 17

18 ceny: Práce budou posuzovány dle kritérií soutěţe odbornou mezinárodní porotou a rozhodnutí poroty je konečné. - udělované ceny: - The President of India's Gold Medal za nejlepší malbu nebo kresbu, - The Shankar's Award za nejlepší literární dílo, - nejúspěšnější získají 24 Jawaharlal Nehru Memorial Gold Medals za další nejlepší malbu, kresbu a literární práci, - je udělováno okolo 400 Silver Medals - stříbrných medailí a 400 cen, - Certificates of Merit čestné uznání. Výsledky soutěţe jsou vţdy vyhlašovány v termínu, který si vyhrazuje organizátor, výherci jsou s výhrou obeznámeni poštou. Nevyzvednutá ocenění jsou distribuována za pomocí ambasád jednotlivých zemí. (SICC, 2013) Všechny zmíněné soutěţe, o kterých bylo pojednáno v rámci této kapitoly, splňují kritéria, která byla výše předeslána. Mají definovaný cíl, prostřednictvím kterého je rozvíjeno výtvarné myšlení dětí a mládeţe. Hana Kasíková uvádí, ţe účast na soutěţích je vhodným výukovým postupem, který podporuje osobnostně sociální výchovu ţáků. Jde o aktivaci mezilidských vztahů. Z uvedeného vyplývá, ţe má zásadní význam tyto soutěţe podporovat, propagovat a zúčastňovat se jich. (Kasíková, 2007, s. 124) Dětské výtvarné soutěţe s niţším pedagogickým přesahem V předešlé kapitole byla pozornost věnována soutěţím s širším zaměřením. Těm, které hledají smysl dětské tvorby, její souvislosti a způsoby pouţití výtvarného jazyka. Existuje ale velké mnoţství dalších soutěţí, které postrádají v mnoha ohledech smysl a jsou samoúčelné. Na základě pozorování těchto soutěţí je jasné, ţe nemají pevně stanoveny cíle ve smyslu rozvoje výtvarných kritérií, která jsou definována v dnešních školních vzdělávacích plánech výtvarných škol. Mnohdy sice podporují tvořivost dětí a mládeţe, často ale podněcují také potřebu vítězit a soupeřit, neboť jsou organizovány subjekty s dobrým finančním zázemím. Proto mají také lepší věcné i peněţní ceny. Výtka je ale vedena zejména směrem k tématům takovýchto sou- 18

19 těţí. Ta se často opakují, postrádají ideu, nepodporují rozvoj dětského myšlení či jiné hodnoty, které by tyto soutěţe mohly zařadit do vyšší kategorie. Jako ukázka a materiál pro demonstraci výše uvedených hodnocení poslouţí dva příklady. Poţární ochrana očima dětí soutěţ má sice dobré propozice, obsahové zaměření tématu je bohuţel 30 let staré. Materiály k soutěţi jsou také dobře zpracované a jasné. Porota se skládá z členů rady prevence hasičského sboru, doporučena je i přítomnost odborného výtvarného pedagoga. Jeho účast však není samozřejmostí. Mělo by docházet k obměně, konkretizaci a rozšiřování tématu soutěţe, i kdyţ by zůstala stále zaměřena na hasiče a jejich činnost. Např. světové poţáry, záchrana historických památek, záchrana zvířat, povodně aj. Roeselová (1996) uvádí, ţe pro tvořivého učitele výtvarné výchovy vyvstává problém s opakováním zadávaného tématu soutěţe, učitel je vyčerpán uţ při prvním zadávání tématu. Pokud se námět tématu soutěţe opakuje kaţdoročně beze změn, setkává se u ţáků i učitele s neúspěchem z pohledu motivace. Podobný názor zastává Hana Kasíková (2007). Jestliţe nejsou jasně definovány a splněny podmínky soutěţe, je soutěţ destruktivní. Ţák i učitel ztrácí motivaci a do dalších soutěţí se nepouštějí. O cenu primátora města jedná se o úzce regionální stagnující soutěţ. Sniţující se počet přijatých prací odráţí nezájem škol a institucí pracovat na stále stejném tématu, které se nevyvíjí. Stejně jako u výše jmenované soutěţe je práce dětí a učitele na opakujícím se tématu nepřínosná, inspirace je vyčerpána, jak o tom hovoří Věra Roeselová v knize Techniky ve výtvarné výchově. Propozice má dobře sestaveny, ale jsou pozdě zasílány k soutěţícím a subjektům pracujícím s dětmi, není zde dostatek času pro zpracování prací. Nebudu dále jmenovat konkrétní subjekty, které soutěţe s nízkou kvalitou vyhlašují. Jedná se často o soukromé subjekty a osoby nebo o výtvarné soutěţe obchodních řetězců či supermarketů, jejichţ původ a celý průběh je nejasný. Tyto soutěţe většinou pořádají organizace, které s danou problematikou mají velice málo společného. Nejsou zde zastoupeni odborníci, kteří mají zkušenosti s posuzováním výtvarných prací. Jedná se často o firmy bojující o přízeň veřejnosti, které 19

20 takto usilují o vylepšení svého profilu. Někdy také můţeme hovořit o setrvačném vypisování soutěţí, které byly vyhlašovány jiţ dříve a jejichţ úroveň je mnohdy dávno překonaná a zastaralá. Nově vznikají i soutěţe, které jsou koncipovány pouze pro prostředí internetu. Práce dětí v tomto případě hodnotí a posuzuje laická veřejnost. Výsledky mohou být často zkreslené, bez profesionálního přístupu. Organizátor ani porotce se s výtvarným dílem nesetká osobně, hodnotí pouze jeho kopii vloţenou na portál či stránky internetové soutěţe. Povrchní hodnocení prací širokou veřejností nezohledňuje všechna kritéria, která dokáţe odborná porota rozeznat a pracovat s nimi. Většina soutěţí pořádaných neziskovými organizacemi si nemůţe dovolit drahá ocenění výsledných prací. Například Alšova země, kterou mimochodem zaštiťuje Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, se jiţ několik let potýká s nedostatkem finančních prostředků nejen na organizaci, ale také právě v otázce cen pro úspěšné účastníky. Přesto odborníci a výtvarní pedagogové stále zůstávají věrni tradici a pokračují v pořádání této soutěţe na odborné úrovni. Problematické body, o kterých byla výše řeč, mají tedy kořeny zejména v nekvalitní organizaci a v chybách pramenících z neznalosti komponentů a mechanismů, na kterých dětská výtvarná soutěţ musí stavět, má-li být profesionálně vedena. 1.3 Výtvarné soutěţe a jejich přínosy pro ţáka V předešlých kapitolách byla řeč o pojmech, cílech soutěţí, představili jsme si pedagogicky více i méně kvalitní soutěţe. Nyní je třeba objasnit, co přináší výtvarné soutěţe ţákům. Motivace ţáka zapojujícího se do výtvarné práce je důleţitým prvkem pro výsledný efekt výtvarné činnosti. Je zřejmé, ţe prvotním impulsem musí být zájem o výtvarnou seberealizaci. Jednoduše, tato činnost musí být pro dítě zábavná. Dalším určujícím prvkem je spolupráce učitele a ţáka, jejich vzájemná důvěra, vstřícnost a respekt. Vznikne-li mezi nimi tato symbióza, ţák snáze přijímá pokyny vyučujícího a plní úkoly rozvíjející jeho výtvarné schopnosti se zálibou. Učitel musí umět ţákům vysvětlit, z jakého důvodu se rozhodl pro určitou dětskou výtvarnou soutěţ, co dítěti tato zkušenost přinese. Přínosem pro ţáka je osvojení si a zdokonalení získaných výtvarných dovedností a znalostí. Zároveň je dítě donuceno hlouběji se zabývat danou problematikou a pře- 20