POHYB JAKO TEOLOGICKÁ KATEGORIE: POHLED VYBRANÝCH KATOLICKÝCH DUCHOVNÍCH V ČR NA SPORT

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POHYB JAKO TEOLOGICKÁ KATEGORIE: POHLED VYBRANÝCH KATOLICKÝCH DUCHOVNÍCH V ČR NA SPORT"

Transkript

1 Česká kinantropologie 2014, vol. 18, no. 4, p POHYB JAKO TEOLOGICKÁ KATEGORIE: POHLED VYBRANÝCH KATOLICKÝCH DUCHOVNÍCH V ČR NA SPORT MOVEMENT AS A THEOLOGICAL CATEGORY: ATTITUDE OF SELECTED CATHOLIC CLERGYMEN TO SPORT IN THE CZECH REPUBLIC TOMÁŠ KANTOR, IVO JIRÁSEK Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci SOUHRN Příspěvek se tematicky pohybuje na pomezí kinantropologie a teologie: téma nedostatku pohybové aktivity se ukazuje být radikálně varovným signálem o stavu soudobé společnosti. Proto jsme se pokusili zachytit pohled na sport, předmět zkoumání kinantropologie, z pohledu vybraných katolických duchovních v České republice. První část objasňuje některé základní terminologické předpoklady porozumění a uvádí význam pojmu sport, jak byl používán při empirickém šetření. Následuje rekapitulace idejí a zhodnocení pohybu pohledem Písma a katolických autorů, neboť tyto zdroje mohou pohled duchovních na sport výrazně ovlivnit. Poslední část je věnována samotnému výzkumu mezi duchovními formou rozhovorů. Z výsledků vyplývá, že duchovní mají ke sportu pozitivní vztah. Musí však být brán jako prostředek, nikoliv cíl lidského snažení. Klíčová slova: kinantropologie, teologie, pohyb, sport, duchovní. ABSTRACT The article touches the border of kinanthropology and theology: the issue of the lack of physical activity proves to be a radical warning signal of the current society state. That is why we tried to capture the view of sport, the topic of the kinanthropology study, from the perspective of chosen catholic clergy in the Czech Republic. The first part defines some basic assumptions of terminology understanding and introduces the meaning of the term sport, as it was used by the empirical research. A summary of the ideas and the evaluation of movement from the perspective of the Scripture and catholic authors follow, because these sources can significantly change the attitude of the clergy to sport. The final part is concerned with the research among the clergymen in the form of interviews. The results show that clergymen have a positive attitude to sport. Nevertheless, it must be taken as the means not the goal of human endeavour. Key words: kinanthropology, theology, movement, sport, clergy. 11

2 ÚVOD Tato práce se snaží upozornit na fenomén pohybu v jeho možné teologické relevanci a zachytit pohled vybraných katolických duchovních z České republiky na sport. Volba právě katolické formy křesťanského náboženství nebyla samoúčelná: jestliže se v naší zemi k nějaké formě náboženského vyznání (dle Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu, viz Literatura) hlásí 20,8 % populace (tedy lidé, kteří deklarují příslušnost k nějaké církvi), pak k římskokatolické církvi se hlásí 74 % věřících. Počet takto vymezené populace se snižuje (ještě při censu v roce 1991 se k náboženské víře hlásilo 43,9 % obyvatel, z nich pak 88,9 % právě k církvi římskokatolické), avšak důvodem je nejenom předpokládaný pokles religiozity, ale také vyvanutí euforie před dvaceti lety ještě silně pociťované a prožívané možnosti vůbec se k nějaké náboženské víře přihlásit: jestliže se tehdy pouze u 16,2 % obyvatel nepodařilo zjistit jejich náboženské vyznání (ať už deklarací k církvi, nebo k bezvěrectví), u sčítání v roce 2011 tvořilo tuto skupinu už 44,7 % populace. Pochopitelně výsledky sčítání nemohou zodpovědět kardinální otázku, totiž zda se zvyšuje počet osob hledajících, tedy jedinců neomezujících své životy pouze na pragmatické obstarávání a toužících po nějakých spirituálních hodnotách (byť je nenalézajících v tradičních církvích), nebo naopak zda se zvyšuje skupina nezaujatých, lidí nechtějících se jakkoliv angažovat v tázání po transcendenci každodennosti, příp. zda sílí neochota podílet se o intimní životní souvislosti, kam náboženská víra může patřit, s jakýmikoliv úředními institucemi. Přesto jsme přesvědčeni, že právě katolické porozumění rozměru lidského pohybu může být zajímavé nejenom pro více než milion vyznavačů této podoby náboženství, ale i pro věřící sdružující se v dalších křesťanských církvích a denominacích, příp. i pro odborníky bez náboženského přesvědčení. Katoličtí duchovní 1 svým porozuměním sportu mohou ovlivňovat a formovat názory a postoje věřících nejenom ke sportu, ale zejména k hodnotám, jimiž je tato sociální aktivita nasycena. V době, v níž varovně klesá pohybová aktivita v náplni volného času dětí a mládeže (Kalman et al., 2011), kdy se zvyšuje riziko civilizačních chorob do té míry, že neustále se zvyšující věk zřejmě kulminuje a generace dnešních dětí se pravděpodobně poprvé dožije nižšího věku než jejich rodiče, se téma pohybu (pohybové aktivity, sportu) jeví jako nejenom aktuální, ale jako radikálně naléhavé. Ačkoliv je tedy náboženská víra v naší zemi menšinovým postojem v celkové populaci, je naprosto nepochybné, že teologický pohled na pohyb a pohybovou aktivitu může být rozměrem, který obohacuje kinantropologii o nové dimenze a zejména hlubší hodnoty. Přesto se zdá, že k propojení teologických náhledů a kinantropologických témat dochází velmi zřídka, takřka raritně. A pokud víme, v naší zemi se podobná práce na takto zaměřené téma ještě nepublikovala. I proto využíváme této příležitosti k představení nárysu teologického pohledu kinantropologické obci, s odkazem na potenciál dialogu či vzájemného obohacení. Struktura práce je rozvržena do těchto základních tematických částí: nezbytné terminologické objasnění (pojmy pohyb, kinantropologie, pohybová aktivita, sport aj.), stručná rekapitulace využívání obdobných pojmů v teologických pramenech (Písmo a katoličtí autoři). Hlavní částí studie je empirické šetření založené na metodě dotazování a zařazení výsledků do širšího diskursu. 1 Duchovní jsou dle kán. 207 CIC (Codex iuris canonici) posvátnými služebníky (ministri sacri); osoba se stane duchovním, přijetím jáhenského svěcení (kán. 266). 12

3 IDEOVÝ KONTEXT JAZYKOVÉHO UCHOPENÍ POHYBU Pohyb je výsostné filosofické téma, jemuž se věnovalo v myšlenkové tradici mnoho zostřené pozornosti. Pro naše potřeby nebudeme téma podrobně rekapitulovat, pouze zkratkovitě uveďme, že již na počátku filosofického myšlení se dostávají do sporu dva představitelé racionální vykazatelnosti změny a pohybu, totiž Parmenidés se svojí preferencí celku a jednoty: Jsoucí je bez pohnutí (Svoboda, 1962), a Hérakleitos charakterizující proměnu a dění jako základní charakteristiku bytí: Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky podle Hérakleita ani se dvakrát dotknout pomíjivé, svou povahou totožné podstaty. (Svoboda, 1962). Tak se fenomén pohybu s nejednoznačným výkladem prolíná celými dějinami filosofie. Oproti dnešní redukci pojímající pohyb jako pouhou mechanickou změnu místa však významní myslitelé vnímají tuto ontologickou kategorii v mnohem širším významu, např. Aristotelés: Je šest druhů pohybu: vznik, zánik, zvětšování, zmenšování, přeměna a změna místa. (Aristoteles, 1958). A i kdybychom chtěli omezit úvahy na pohyb lidský, nemusíme za pohyb považovat pouze tělesný výkon, tedy pouhé přemísťování těla z jednoho bodu do jiného. Lidský pohyb má rovněž své psychické, sociální i spirituální souvislosti. Či dokonce můžeme přijmout existenciální výměr pohybu Jana Patočky (1995), tedy vnímání lidského způsobu bytí prostřednictvím pohybů zakořenění, zakotvení (instinktivně-afektivní pohyb naší existence), sebeprodlužování, sebeprojekce (práce a boj v podobě každodenního obstarávání) a otřes, průlom (zejména smrt, dávající předchozím oblastem celkové uzavření a tím i smysl). Na možnosti takto široce chápaného pohybu upozorňujeme proto, abychom naznačili možnou šíři úvah, jež se s pohybem mohou snoubit. V našem příspěvku zůstaneme u pojetí pohybu v rozměru záměrně vykonávané pohybové aktivity, resp. sportu. Přesto i zde můžeme vnímat zřetelné duchovní a religiózní vazby, byť nikoliv pouze v diskursu křesťanství, jak prokazuje zhodnocení lidského pohybu v roli sakrálního obřadu (např. tance u Mayů, míčových her u Aztéků, běhu u Inků, ale také náboženského významu starověkých olympijských her atd.). Slovo sport, které na první dojem zní jako bezproblémové, má však různorodé konotace a ne vždy se jím rozumí tatáž skutečnost. Tento termín se často používá pro celou oblast záměrné pohybové aktivity člověka 2, a je tedy příliš široký, nejasný a víceznačný. Bylo identifikováno až 127 jeho rozdílných užití (Lenk, 1982). Přesto je i takto široký význam pojmu pragmaticky využíván, a to i v odborné české literatuře (Hogenová, 1996; Hurych, 2009), byť s sebou nese komplikace užšího vymezení, a proto jsou k základnímu termínu připojovány přívlastky v různorodých nesystémových vazbách např. sport elitní, sport výkonový, sport doplňkový, sport masový atd. Naopak strukturní a systémový pohled je preferován při konstrukci a apologii kulturního subsystému tělesná kultura (Hodaň, 2006), příp. pohybová kultura (Jirásek, 2005), kde je sport dílčím subsystémem vedle pohybové rekreace, tělesné výchovy, umění a terapie, přičemž odlišujícím znakem je smysl realizovaného pohybu, tj. zaměření na rozvoj a obnovování lidských sil (rekreace), na výchovu a vzdělávání prostřednictvím 2 A to i v oficiálních politických dokumentech Evropské unie, např. Evropská charta sportu. 13

4 pohybu (výchova), na estetické hodnoty lidského těla v pohybu (umění), na zdravotní kontext pohybu (terapie), resp. na soutěživost a s ní spojený výkon (sport). Filosofické úvahy v diskursu kinantropologie (KINÉSIS pohyb; ANTHROPOS člověk, LOGOS přeneseně nauka) mohou být pojímány jako specifikace filosofické antropologie (Jirásek, 2013), příp. antroposofie (Bednář, 2009). Dlužno však podotknout, že v zahraničí (stejně jako na některých domácích kinantropologických pracovištích) se využívá výlučně termínu filosofie sportu (a pro označení oboru v celé jeho šíři je využíváno množství odlišných termínů, přičemž bylo napočítáno takřka 70 nálepek pro tuto disciplínu a 114 pojmenování kateder věnujících se jejímu rozvoji (Newell, 1990a, 1990b), včetně kinesiologie, biokinetiky, gymnologie či dokonce anthropomaximologie. Potenciální propojení teologie a kinantropologie jsme v České republice prozatím nezaznamenali. V zahraničí je obdobným tematickým vazbám věnováno více pozornosti (dlužno přiznat, že určitý přehled máme o zájmu odborníků z oblasti kinantropologie o teologická témata, nikoliv naopak: Haag & Pass, 1992; Hoffman, 1999; Parry, Nesti & Watson, 2011; Kahan, 2002; Lacombe, 2001; Macdonald & Kirk, 1999). Co je však patrné v posledních letech i u nás, to je eminentní zvyšující se zájem o fenomén spirituality, resp. spirituálních dimenzí lidského pohybu (Bednář, 2009; Hurych et al., 2013; Jirásek, 2011; Jirásek, 2010). Přestože si uvědomujeme nezbytnost přísného terminologického odlišování v diskursech jednotlivých oborů, pro naši práci, v níž budeme zjišťovat názory duchovních na pohybovou aktivitu, vybočuje řeč z odborné roviny spíše do možností porozumění obecného jazyka. Dá se důvodně předpokládat, že respondenti (stejně jako majoritní část populace) budou pod pojem sport zahrnovat jak vrcholové sportovní utkání profesionálů, tak volnočasovou aktivitu majoritní populace. Proto budeme na dalších stránkách používat pojem sport ve smyslu, jak jej definuje Evropská charta sportu 3 : Sportem se rozumí všechny formy tělesných činností, které, ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoliv, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních (Evropská charta sportu, 1992). TEOLOGICKÝ DISKURS: AD FONTES Cílem této kapitoly je zjistit, nakolik je to v našich silách, jak se na sport (či s ním související pojmy) dívá Bible a katoličtí autoři. Příčinou tohoto kroku je skutečnost, že katoličtí věřící, a o to více duchovní, ve svých úvahách mohou být těmito prameny ovlivněni. Po studiu Písma a katolických autorů pak lépe můžeme chápat postoje jednotlivých duchovních (respondentů našeho šetření), popřípadě pozorovat rozdílnost jejich názorů. Písmo Počátek křesťanských úvah nejenom o pohybové aktivitě člověka vychází z kanonických textů Bible, vnímané v křesťanském diskursu jako Boží zjevení. Říká se, že Boží slovo je dalekohledem, díky němuž může rozum vidět dál, než by za normálních okolností byl schopen. Přestože je tedy možno texty nahlížet optikou racionality, jsou svojí podstatou transracionální, svým smyslem mohou racionální interpretaci přesahovat. Musíme si však uvědomit, že pravdy, které jsou zde obsaženy, se dle křesťanů 3 Respondenti byli předem seznámeni s danou definicí, aby nedošlo k nedorozumění a zbytečným významovým posunům. 14

5 týkají především spásy lidí (DV, čl. 11). Přestože následující pohled na biblické texty nemůže být úplný a konečný, pro základní orientaci o kinantropologické tematice v nich (vzhledem k našim potřebám empirického šetření) plně postačuje. Doba vzniku biblických knih sama o sobě předurčuje, že se v kanonických textech nevyskytuje ani jednou slovo sport. Při vědomí sémantických rozdílů můžeme snad připustit, že jako jistou obdobu tohoto termínu můžeme pro dobu starověku chápat slovo hry. To se v Bibli vyskytuje na dvou místech (2 S 2,14; 2 Mak 4 4,18). Zatímco v knize Samuelově se jedná o bojové hry mezi znepřátelenými vojsky, v knize Makabejské jde o hry závodní. Je zde kritizováno, že samotní kněží zanedbávali oběti, protože spěchali, aby se mohli účastnit svévolného závodění v hodu diskem (srov. 2 Mak 4,14). V 1. knize Makabejské je zmínka o stadionu vystavěném v Jeruzalémě podle vzorů pohanů. I zde je kritizováno, že Izraelité odpadli od svaté smlouvy a spřáhli se s pohany (srov. 1 Mak 1,14). V listě Korintským (1 K 9,25nn) nalezneme zmínku o závodníkovi. Zatímco ve zmíněných textech Starého zákona je patrný značný odpor k helénským (pohanským) hrám, Pavel z Tarsu, autor listu, zde upozorňuje na závodníka běžce, který se kvůli vítězství podrobuje veškeré kázni. Poukazuje na to, že i on nutí své tělo ke kázni, aby neselhal. Závodník to podstupuje pro věnec pomíjející, věřící by to měli dělat pro spásu, která je trvalá. Nachází tak určitou analogii mezi závodníky a následovníky Krista. Slovo běh se vyskytuje v Bibli vícekrát (celkem 10x), většinou se však o běhu nemluví jako o pohybové aktivitě, ale v přeneseném slova smyslu. V původním určení je zmíněn jen jednou (nikoliv jako část děje). V listě Timoteovi nalezneme zmínku o cvičeních těla. Autor zde zdůrazňuje, že Cvičení těla je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno a má zaslíbení pro život nynější i budoucí (1 Tm 4,8). V obdobném duchu připomíná věřícím žalmista: Netěší ho (Hospodina) síla koně, nemá zalíbení ve svalech muže. Hospodin má zalíbení v těch, kdo se ho bojí, v těch, kdo čekají na jeho milosrdenství. (Ž 147,10-11). Výraz síla se vyskytuje v Bibli mnohokrát. Kromě výše zmíněného se pak například v knize Kazatel zdůrazňuje, že Lepší je moudrost než síla (Kaz 9,16). Naproti tomu v knize Přísloví můžeme vyčíst, že Ozdobou jinochů je jejich síla (Př 20,29). Vícekrát je pak zdůrazněno, že sílu člověk nalézá v Hospodinu (Abk 3,19; Ž 28 apod.). Z laického pohledu můžeme ve výše zmíněných textech zaznamenat důraz na zbožnost a bázeň před Hospodinem, před cvičením těla a vypracovanými svaly. Najdeme tedy v Bibli i nějaký náznak toho, proč by cvičení těla mohla být i nějak užitečná? Odpověď můžeme nalézt v postoji Bible k samotnému tělu. Mnoho náboženství považuje tělo za něco nicotného, ba dalo by se říci za něco zlého. Duše pak je v jeho opozici. Tento dualismus duše a těla se vyskytuje i u některých křesťanských myslitelů. Nicméně v Bibli není nikde tělo přímo považováno za zlé. Obě části Bible, tedy Starý a Nový Zákon, chápou člověka jako jednotnou bytost a lidskou přirozenost včetně těla prohlašují za dobrou. Vždyť tělo bylo stvořeno Bohem, Boží Syn je vzal na sebe a Duch svatý je proměnil. Tělo je také určeno ke vzkříšení (Léon-Dufour, 2003, 512). 4 Deuterokanonické knihy jsou pro Římskokatolickou církev součástí Písma. 15

6 Souhrnně lze říci, že Bible uznává důstojnost lidského těla. Jako doklad tohoto tvrzení využijeme delší citát ze sekundární literatury, plně vystihující podstatu ideje křesťanského porozumění lidské tělesnosti: Celý člověk je stvořen Bohem, pracujícím jako řemeslník (Jb 10,11; Ž 139,13nn; Gn2,7; Jr1,5; Job10,8n), a proto si zaslouží celý, včetně svého těla, naši úcty a našeho obdivu (Kaz 11,5; 2 Mak 7,22nn) ať už jde např. o jeho krev (Sir 14,18; Mt 16,17), tělo a kosti (Gn 2,23; L 24,39) srdce (Ž 38,4; Ga 4,14), tělo nemocné (Ž 38,4; Ga 4,14), trpící (2 K 12,7), soužené (1 K 7,28). Nikde se nesetkáváme se stopami opovržení naopak: tělo nelze nenávidět (Ef 5,28n) a Ezechiel je chválí, když oznamuje, že Bůh se rozhodl dát Izraeli na místo jeho zatvrzelého srdce z kamene srdce tělesné (Ez 36,26), poslušné a otevřené svému stvořiteli. Pavel ve svých listech zdůrazňuje důstojnost lidského těla na mnoha místech. Nepoužívá nikdy tohoto výrazu na rozdíl od evangelií k označení mrtvoly (srv. Mt 27,52,58n; L17,37; Sk 9,40), zato mu připisuje jednu z nejvznešenějších schopností člověka, totiž plození (Ř 1,24; 4,19; 1 K 7,4; 6,13-20). Nesestavuje žádné katalogy hříchů těla (v 1 K 6,18 jde pravděpodobně o hříchy proti celé lidské osobě), jak to bylo tehdy zvykem zvláště v řeckém kulturním prostředí. (Léon-Dufour, 2003, 513). Jako určitý dílčí závěr můžeme shrnout, že cvičení těla a síly svalů není v křesťanském diskursu vnímáno jako nejpodstatnější rovina lidského způsobu bytí nahlíženého optikou křesťanských hodnot. To podstatné, co se snaží biblické texty zdůraznit, je až intimní vztah s Hospodinem, kterého má věřící milovat nade vše a pro lásku k němu i své bližní (Mt 22,36-40, J 13,34). To však v žádném případě neznamená, že by tělo nemělo svoji hodnotu a význam. Naopak, lidské tělo je z pohledu Bible důležité a má svoji důstojnost. Vždyť bylo stvořeno Bohem a je nejen dobré, ale i krásné. Cvičení, která by pomáhala tělo udržet ve správné kondici, tedy můžeme chápat jako dobré a užitečné. Nesmí však být samoúčelné. Apoštol Pavel píše: Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží (1K 10,31). Vybraní katoličtí autoři Pohled na sport se během doby v církvi měnil. Zatímco v r. 394 po Kr. byly Olympijské hry (k poctě boha Dia) zrušeny, protože odporovaly křesťanství tehdejšímu novému státnímu náboženství, v dnešní době obdrží sportovci před odjezdem na Olympijské hry nebo i během jejich průběhu požehnání církevních představitelů. Mnoha sportovcům požehnal sám papež. Sport je církvi uznáván a dokonce i doporučován jako důležitá součást volného času (Kaplánek, 2002, 84). Např. Dokumenty II. vatikánského koncilu, konkrétně pastorální konstituce O církvi v dnešním světě, hovoří o sportu: Volného času je třeba správně využívat k uvolnění ducha a k posílení duševního i tělesného zdraví. Tomu slouží rozmanité záliby a zájmy, např. cvičení a sportovní podniky, jež pomáhají k udržení duševní vyrovnanosti jednotlivce i společenství a k uskutečňování bratrských vztahů mezi lidmi každého postavení, národnosti nebo odlišné rasy (GS, čl. 61). V těchto koncilních dokumentech nalezneme ještě v Deklaraci o křesťanské výchově zmínku o sportovních spolcích, které jsou, spolu například s kulturními spolky, školami či různými sdruženími mládeže, chápány pro svůj výchovný a vzdělávací význam jako prostředky křesťanské výchovy (GE, čl. 4). 16

7 Za podrobnější studii by stála i tematika analýzy papežů a jejich vztahu ke sportu, neboť od doby Pia XI. pontifikové oceňovali jeho význam. Zvláště Pius XII. ( ) je známý jako přítel sportu. Sport a cvičení chápal jako prostředek k formování charakteru a posilování vůle. Upozorňuje na důležitost tělesné kultury, neboť tělo stejně jako duše s ním spojená hraje důležitou úlohu v Božím plánu. Sport je podle něj spjat se vzděláváním těla, což úzce souvisí s morálkou, proto se církev musí o sport zajímat. Zároveň sport chápal v Pavlovském smyslu jako symbol, který poukazuje na vítězný vavřín věčné spásy, kterého lze dosáhnout jen pravidelným cvičením sebe sama (Pančocha, 2009). Lixey (in Svoboda 2011, 32) se snaží vystihnout tři základní apologie sportu Pia XII.: Za prvé tělo i duše a péče o ně jsou v kompetenci křesťanské církve, nikoliv pouze duše, jak tomu mohlo být doposud. Za druhé rozvoj křesťanských ctnosti předpokládá rozvoj ctnosti lidských církev se musí snažit o dosažení dokonalosti obou. A konečně za třetí křesťanské principy mohou osvobodit sport z materialismu a současně ho otevřít novým horizontům. Zatímco nejprve papežové zdůrazňovali sport spíše jako prostředek z hlediska výchovy charakteru a zdraví, a to zejména při výchově mládeže, vyzdvihl Pavel VI. sport jako něco, co má svůj význam samo o sobě jakožto pozemská skutečnost a samostatná oblast činnosti, za níž nesou zvláštní zodpovědnost laici (Weiler, 2002). Další z papežů, sám aktivní a vášnivý sportovec, Jan Pavel II. (občanským jménem, pod nímž publikoval i řadu odborných prací, Karol Wojtyła), mluví o daru sportu, ve kterém lidská osoba cvičí své tělo, intelekt a vůli, a zároveň uznává tyto schopnosti jako štědré dary svého Stvořitele. Sport se podle něj dnes stal velmi důležitým, protože může povzbudit mladé lidi k rozvoji takových hodnot, jako je věrnost, vytrvalost, přátelství, sdílení a solidarita. Viděl ve sportu šanci na zvýšení hodnoty lidského těla v ontologicko-humanistickém, nikoli v hédonistickém porozumění. Papež si je vědom vzdělávacího a duchovního potenciálu sportu, který rozvíjí plně lidskou bytost. Sport je podle něj velmi důležitý aspekt lidského rozvoje, který integruje duši i tělo (Metzger, n.d.). Jan Pavel II. spatřoval potenciál skrytý ve sportu jakožto významný nástroj pro integrální rozvoj člověka, ale také nesmírně užitečný nástroj v procesu budování lidštější společnosti. Ten pocit bratrství, velkorysost, poctivost a respekt k subjektu které jsou jistě potřebné ctnosti jakéhokoliv sportovce pomůže budovat společnost, kde jsou rozpory smazány dobrou sportovní soutěží, kde se setkání cení více než konfliktu, spravedlivou hospodářskou soutěž více než hořké konfrontace. Sport pochopil, že cesta není cíl, ale má na mysli, že se může stát faktorem, který vytváří civilizaci a slouží pravdě, a rekreaci, která stimuluje lidi k předvedení své nejlepší části a pomáhá vyhnout se všemu, co může ohrozit, nebo způsobit vážné poškození sebe nebo svého okolí (Metzger, n.d.). Sport, aniž by ztratil svou pravou podstatu, může, podle papežových slov, dát odpověď na potřeby naší doby, pokud to bude sport, který chrání slabé a nevylučuje nikoho, osvobozuje mladé lidí z apatie a lhostejnosti, a vyvolává zdravý smysl pro soutěžení. Sport, který je činitelem emancipace pro chudší země a přispívá k vymýcení netolerance a vybudování bratrského a sjednoceného světa. A sport, který přispívá k lásce k životu, učí oběti, respektu a zodpovědnosti, což vede k plnému rozvoji každé lidské osoby (Jan Pavel II., 2000). 17

8 Upozorňuje však, že kromě sportu, který pomáhá jednotlivcům, existuje sport, který jim škodí. Mimo sportu, který zušlechťuje tělo, existuje sport, který poškozuje a zraňuje. Mimo sportu, který slouží vznešeným myšlenkám, existuje sport, který je jen za účelem zisku. Kromě sportu, který spojuje, existuje další sport, který rozděluje (Jan Pavel II., 2007, 19). Sport může být nositelem vznešených humanistických a duchovních ideálů, jestliže je praktikován v duchu plného zachovávání pravidel, ale může se také zpronevěřovat svým pravým cílům, jestliže slouží sobě cizím zájmům, které zlehčují centrální úlohu člověka (Jan Pavel II., 2000). Podle Jana Pavla II. je nutno jasně označit a překonat nebezpečí ohrožující současný sport: od obsesivní touhy po zisku ke komercializaci sportu v téměř všech aspektech, od přehánění diváckého jednání při sportovních zklamáních k profesionální a technické dokonalosti, od dopingu a jiných nedovolených metod k užívání násilí. Pro správnou podporu sportu v srpnu 2004 papež Jan Pavel II. vytvořil ve Vatikánu oddělení pro sport. Chtěl tak zdůraznit jeho význam. Papež vyjádřil naději, že nové oddělení bude sloužit na podporu sportu jako součást kultury a jako přirozená součást lidského vývoje ve službě míru a bratrství. Je to podle něj doslova nervový systém moderního světa a nová oblast pro všechny akce církve. Církev, ve které byl vždy zájem o důležité aspekty lidského soužití, se musí bezpochyby vztahovat i ke sportu, který se stane novým polem pro evangelizaci (Metzger, n.d.). Láska ke sportu se u papeže Jana Pavla II. pojila s pozitivním vztahem k lidské tělesnosti. Ne náhodou byl jeho sborník katechezí o lidské lásce v Božím plánu v češtině pojmenován jako teologie těla. Papež zde mimo jiné říká, že tělo je ve svém mužství a ženství od počátku povoláno, aby se stalo projevem ducha (Jan Pavel II., 2005, 213). Nástupce Jana Pavla II., papež Benedikt XVI., na jedné ze svých generálních audiencí hovořil mimo jiné i k zástupcům UEFA a fotbalovým hráčům o duchovním významu sportu. Řekl, že je to činnost, která může přinést respekt, loajalitu a solidaritu mezi národy. Dále uvedl, že sport představuje obor, který, pokud cvičí v dodržování pravidel, stává se vzdělávacím nástrojem a prostředkem pro důležité lidské a duchovní hodnoty (Anonymus, 2005). Od analýzy papežů a jejich vztahu ke sportu nyní alespoň krátce nahlédněme také na postřehy katolických autorů naší vlasti. V českém prostředí, je-li nám známo, neexistuje žádná specifická kniha monografického charakteru, která by se tematice křesťanství a sportu věnovala. V některých knihách však můžeme nalézt úvahy, které se tomuto tématu alespoň z části dotýkají. Pastorální teolog Pavel Ambros (2003, 299) ve své knize Teologicky milovat církev věnuje sportu celou jednu kapitolu. Mimo jiné zde píše, že faktické postavení sportu v dnešním životě jednotlivce i společnosti (aktivní i pasivní) a fenomén sportovních událostí je důvodem dialogu, studia, poznání a pastorační činnosti církve ve světě sportu a ve formaci těch, kteří sportují, nebo ve světě sportu žijí. Také však upozorňuje, že pastorace pak hledá nitro člověka, ne pouze užitkovost sportování. 18

9 Nedávno zesnulý kardinál Tomáš Špidlík (2012, 32) v jedné své knize upozorňuje věřící, že: Milost přirozenost předpokládá. K tomu abychom přijali Ducha Svatého, musíme být nejdříve lidmi. Být člověkem v pravém slova smyslu znamená rozvinout všechny lidské vlohy a schopnosti. Ušlechtilý humanismus, studium, přirozená výchova duševní i tělesná a vůbec všechno to, co dělá člověka lepším, silnějším, zdravějším, výkonnějším, může a má být dobrou přípravou pro život duchovní. Říká-li se, ve zdravém těle zdravý duch, přejeme si, aby i Duch Svatý sídlil v chrámu, který je důstojný, v člověku, který odpovídá ideálům lidství. Závěrem můžeme konstatovat, že katoličtí autoři současnosti se k tělocvičným aktivitám staví vcelku pozitivně. Pohybové aktivity jsou církví vnímány jako důležité, jak dokládají zmínky v církevních dokumentech i hodnocení jednotlivých papežů. Sport se tak v křesťanském názorovém okruhu stává prostředkem výchovy, stává se prostorem pro rozvoj lidské osoby (nejenom těla). Sport je již od dob svatého Pavla vnímán jako symbol závodu o věnec nepomíjející, tedy symbol nejenom pohybové aktivity samé, ale také autenticity lidské existence, usilující o hodnoty trvalé, nejenom časné a konečné. CÍL Hlavním cílem práce je zjistit, jak se dívají vybraní katoličtí duchovní v České republice na sport. METODIKA A VÝZKUMNÝ SOUBOR Základní použitou metodou byl rozhovor. Přesněji řečeno individuální, strukturovaný (řízený) rozhovor. Otázky byly pro všechny respondenty předpřipravené ve svém obsahu i pořadí jejich kladení. Rozhovory byly pořízeny při osobní návštěvě, byly nahrávány a následně přepisovány. Respondenti byli seznámeni s účelem rozhovorů, nabídnuta byla možnost přečtení a opravení přepsaného rozhovoru. Před každým rozhovorem byla přečtena respondentům definice sportu dle Evropské charty sportu, jak je výše zmíněno. Iniciační otázky byly kladeny ve stejném pořadí: Má sport pro křesťana nějakou hodnotu? Pokud ano, jakou? Je dobré vést křesťana k tomu, aby sportoval? Jak by se dal sport využít v pastoraci? Je vůbec pro pastoraci vhodný? Využíváte, nebo jste někdy využíval sport pro pastoraci? Myslíte si, že sport může nějak přispět k mravnímu růstu? Jaký je váš osobní pohled na sport a jak se díváte na sport vrcholový? Sportujete, nebo jste někdy sportoval? Rozhovory byly realizovány s osmi respondenty, a to jak z řad řeholníků (2), tak diecézních duchovních (6). Sedm jednotlivců je knězem, osmý je jáhnem, dva působí v kněžském semináři a tři v Teologickém konviktu, 4 kněží sami působili ve farnostech a jsou v současné době zodpovědní za formaci budoucích kněží. 5 Věk respondenta, délka kněžství (řeholnictví), datum, místo, délku rozhovoru a označení iniciálou přehledně podává tabulka 1. 5 Plný text rozhovorů dostupný na: 19

10 Věk respondenta Tabulka 1 Přehled vybraných charakteristik respondentů a rozhovorů Délka kněžství (řeholnictví) Datum, místo a délka rozhovoru , 5 min., kněžský seminář, Olomouc A , 10 min., kněžský seminář, Olomouc B , 13 min., teologický konvikt, Olomouc C 31 jáhen , 17 min., teologický konvikt, Olomouc D , 30 min., teologický konvikt, Olomouc E 50 5 (10) , 9 min., klášter dominikánů, Olomouc F (22) , 35 min., klášter kapucínů, Olomouc G , 6 min., Fara u katedrály Sv. Václava, Olomouc H Iniciála VÝSLEDKY A DISKUSE Odpovědi získané dotazováním (využito bylo 7 otázek týkajících se názorů respondentů na sport a jeho hodnoty, na využití v pastoraci, jejich praktické zkušenosti se sportem i s potenciálním využitím v duchovní péči) jsme obsahovou analýzou zpracovali do následujících dvou tematických bloků: Hodnota sportu v křesťanské axiologii Všichni dotázaní duchovní se shodují v tom, že sport pro křesťana hodnotu má. Většina z nich někdy v životě sportovala nebo doposud sportuje. 6 Někteří z respondentů výslovně zdůrazňují, že sport má hodnotu pro každého člověka, nejen pro křesťana. Pomáhá k utužení těla a jeho správnému rozvoji, zdokonaluje člověka i jeho vlastnosti a podporuje jej ve zdravém růstu a vývoji. Napomáhá k psychickému i fyzickému zdraví. Většina dotazovaných respondentů se domnívá, že je dobré vést křesťana k tomu, aby sportoval. Zároveň však není třeba vnucovat sport všem respondent G se domnívá, že každý člověk má své dary a právě ty by měl rozvíjet. Pokud někdo není zaměřený na sport, nemusí k němu být ani veden. Jako zdůvodnění pozitivní motivace ke sportu je uváděna pomoc k harmonickému rozvoji člověka, podpora zdraví (včetně toho, že právě zdravý člověk může lépe pomáhat lidem), dle hesla ve zdravém těle zdravý duch. Někteří duchovní však ve sportu vidí i hodnotu, která může být ceněná zvláště křesťanem. Zdůrazňují hodnotu těla jako Božího daru, s nímž je třeba náležitě pracovat. Pokud platí, že Kristus vykoupil celého člověka, s tělem i duší, měl by člověk pečovat i o tělo, k čemuž sport přispívá. Za zmínku stojí zvláště názor F, který se domnívá, že tělo není pouze nástroj duše, ale i příležitost, jak se duše může projevit a rozvíjet. Vyvozuje z toho, že tělesná výchova a sport má význam i pro duchovní rozvoj člověka. 6 Patrný je příklad i oddaných sportovců mezi papeži, např. Pius XI. byl horolezec a zdolal masiv Monte Rosa (Svoboda, 2011), papež Jan Pavel II. se věnoval různým druhům sportu: Lyžovat uměl velice dobře a často se na sjezdovce choval troufale. (Weigel, 2005, 109). 20

11 Všichni respondenti jsou současně přesvědčeni, že sport může přispívat k mravnímu růstu sportovců. Mezi příklady byl uváděn rozvoj fair-play, což pak může pozitivně ovlivnit celý život. Člověk se sportem učí být čestný, nemusí vyhrát za každou cenu, umí přiznat své chyby (fauly). Učí se askezi, sebeovládání, vytrvalosti, trpělivosti a posiluje vůli. Rovněž odkaz na starořecký ideál kalokagathia 7 rozvoj ve všech oblastech těla, duše a ducha byl zmíněn. Podle G lze prostřednictvím sportu uhladit charakterové vlastnosti, zušlechťovat povahu. Ve sportu lze snadno poznat osobnostní typy cholerika, flegmatika, cíleného člověka a v rámci sportu lze jeho dary rozvíjet. Podle téhož respondenta lze na sport aplikovat i zásady duchovního života: hrát především pro radost a ne pro vítězství. Snažit se mít radost z každého odpinknutého míčku. Uvádí podobnost s duchovním životem, kde by se podle něj člověk neměl soustředit pouze na výkon, ale radovat se z každého dílčího úspěchu, ke kterému Pán dává svou milost. Tak duchovní život může ovlivňovat sport a sport může ovlivňovat duchovní život. Týmový sport pak může naučit být pro druhé, obětovat se pro ně. Na druhé straně umět přát soupeři vítězství. Rovněž rozvíjí člověka coby bytost sociální. Člověk sám sebe vidí přes druhé, vidí, jak je přijímán druhými a může také díky tomu nějakým způsobem lépe formovat svoji osobnost. Dotazovaní zmiňovali rovněž pozitivní úlohu vzorů, kterými se sportovci mohou stávat, pokud to jsou lidé, kteří na sobě poctivě pracují. Zamlčeny nezůstaly ani negativní jevy týkající se sportu, konkrétně jeho vrcholové podoby: F kritizuje jednostranné zaměření sportovce, D zmiňuje, že sportovní výsledky už mohou být na úkor člověka, pokud se člověk stal prostředkem výdělku. Podobně mluví i jiní duchovní, kteří kritizují to, že vrcholový sport je dnes často především o penězích, a to o neadekvátních penězích. Velice často se pak vyskytuje připomínka dopingu. Většinou není nijak více rozvedena, jen F zmiňuje, že si člověk užíváním různých chemických látek ničí zdraví. Názory podobného typu se dají od duchovních očekávat. V části věnované Písmu i vybraným katolickým autorům byla zdůrazněna důstojnost, kterou tělo v křesťanském pojetí má je stvořeno Bohem a jako takové je dobré. Instrumentalisticky chápaný sport jako prostředek pastorace Přestože je duchovními vnímána hodnota sportu per se, dle všech respondentů je i použitelným prostředkem pastorace. Přesto se v praktické aplikaci a využití sportu jednotlivci výrazně liší: někteří sport využívali, nebo dodnes hojně využívají (5 respondentů), někteří jen zřídka a nepravidelně (1 respondent) a někteří (3 respondenti) vůbec ne. Rozlišení odpovědí může spočívat rovněž v záměru a účelu: respondent G např. dodává, že když si jde zahrát s někým ping-pong a dostane se přitom řeč i na věci duchovní, tak vlastně pastoruje, i když to nebyl jeho prvotní úmysl. Odpovědi H naznačují ochotu podpory sportu ve své farnosti, ale není tam o to zájem. Využití 7 Καλοκαγαθία (καλός, kalos krásný, καί, kai spojka a, αγαθός, agathos dobrý) pojem vyjadřuje antické řecké přesvědčení, že krásné a dobré nemůže být v protikladu, ale patří k sobě. V aplikaci na člověka se jedná o harmonický soulad vnitřní i vnější krásy. 21

12 sportu je evidentní zejména při působení mezi mladými lidmi a organizování soutěží, např. na gymnáziu či Teologickém konviktu (respondenti D, E). 8 Ve sportu se často projeví charakterové vlastnosti zúčastněných, a i ty mohou být formovány prostřednictvím kultivovaného pohybu. Sport má nezanedbatelnou sociální roli: spojuje, pomáhá vytvářet vztahy, umí stmelit, dát lidi dohromady apod. Církev znamená společenství věřících (KKC, 201), má být tedy něčím hodnotnějším než pouze skupinou jednotlivců. Zřejmě proto duchovní zdůrazňují sport jako příležitost podpory vztahů mezi lidmi. Sport tedy může být prostředkem, který může ve farnosti být generátorem interpersonálních vztahů, jednoho ze základních rozměrů pastorace. Zmíněna byla některými kněžími i možnost navázání vztahů s nevěřícími a možnost preevangelizace. Kněz (podobně jako každý křesťan) by měl svým životem dávat svědectví o Bohu, ať už je kdekoli. Díky sportu se může někdy lépe dostávat jak mezi věřící, tak mezi nevěřící a o své víře svědčit. Respondent F však zřetelně zdůrazňuje, že sport je sice k pastoraci vhodný, ale nemůže nahradit to, o co by v pastoraci mělo jít především, a to je kultivace vztahu ke Kristu. Mohlo by se podle něj stát, že sportovní zápolení nám vezme všechny síly a všechen čas a na vztah ke Kristu a službu církvi už toho moc nezbude. Podobně se vyjadřuje G, když upozorňuje, abychom si ze sportu neudělali modlu. Odkazuje přitom na Bibli, konkrétně knihu Makabejských, kde se popisuje zničení chrámů a budování tělocvičen. V Bibli ani u katolických autorů explicitně požadavek, aby kněží podporovali vedení křesťana ke sportu, nenalezneme. U katolických autorů však (jak jsme výše rekapitulovali) nalezneme výroky, které zdůrazňují význam a důležitost sportu, z čehož by se dalo odvodit, že vést křesťana ke sportu je prospěšné. V Dokumentech II. Vatikánského koncilu, v Deklaraci o křesťanské výchově, je zmínka o sportovních spolcích, které jsou chápány pro svůj výchovný a vzdělávací význam jako prostředky křesťanské výchovy (GE, čl. 4). Názory respondentů velmi souzní i s pojetím Jana Pavla II. (2007), který ve svých rozmluvách hovoří o sportu jako formě aktivity člověka, jejímž cílem je celkový rozvoj a tvoření společných bratrských vazeb. Sport je darem od Boha, který by se měl stávat misií a svědectvím. Podobně jako respondent F i Jan Pavel II. upozorňuje na to, že na jedné straně sport a turistika jsou důležité stránky volného času, ve kterém se náleží věnovat aktivitám sloužícím fyzickému i duchovnímu rozvoji (Bukowiec, 2004), avšak rytmus života dnešní společnosti a některé formy sportovní aktivity mohou způsobit, že křesťan může zapomínat na nedělní účast na liturgii. Pastorální teolog Pavel Ambros (2003, 299) upozorňuje, že faktické postavení sportu v dnešním životě jednotlivce i společnosti (aktivní i pasivní) a fenomén sportovních událostí je důvodem dialogu, studia, poznání a pastorační činnosti církve ve světě sportu a ve formaci těch, kteří sportují, nebo ve světě sportu žijí. Také však upozorňuje, že pastorace pak hledá nitro člověka, ne pouze užitkovost sportování (Tamtéž). 8 Příkladnou ukázkou může být činnost Karola Wojtyły, pozdějšího papeže Jana Pavla II., který jako mladý kněz pořádal kajakářské výlety pro své svěřence. Jezdíval v loďce pro dva. Na druhém místě se střídali účastníci výletu, aby s ním mohli rozprávět nebo se nechat duchovně vést. Mše se slavila na převráceném kajaku, který sloužil jako oltář; dvě pádla spojená dohromady řemínkem tvořila oltářní kříž. (Weigel, 2005, 109). 22

13 ZÁVĚREM Po vyhodnocení všech rozhovorů můžeme uzavřít, že vybraní duchovní se na sport dívají pozitivně, i když si uvědomují i jeho potenciálně negativní souvislosti. Sport je vnímán jako kvalitní náplň volného času, rozvíjející osobnost sportovce, ale také jako možný prostředek duchovní péče. Prozatím se však zdá, že větší zájem o náboženské a spirituální souvislosti kultivovaného lidského pohybu v naší zemi projevují odborníci z oblasti kinantropologie a že se u nás sport prozatím nestal cíleným a záměrným tématem rozvíjeným v diskursu teologie. Přestože v České republice prozatím (pokud víme) nepůsobí speciální duchovní pečující o sportovce, tedy sportovní kaplani (a to v žádném z křesťanských nejenom katolických církevních společenství), v zahraničí je tato profese či služba využívána od padesátých let minulého století s významným růstem zejména v posledních dvou desetiletích. Duchovní péče rozeznává ve sportovcích (ale také v trenérech a dalších lidech věnujících se sportu) nikoliv prostředek výkonu či zdroj finančního zisku, ale lidskou bytost v plném významu slova. Speciální obor studia tohoto zaměření se nabízí např. na britské University of Gloucestershire, vydává se specializovaná literatura (Heskins & Baker, 2006; Wood, 2011), stejně jako se rozšiřuje tematická šíře propojující kinantropologii s teologií (Lupson, 2006; Smith, 2010). Rádi bychom věřili, že náš stručný nástin tematiky může otevřít zájem alespoň jednoho čtenáře a povzbudit jej k postupnému propracovávání teologie sportu. Domníváme se, že naše specifické zkušenosti, historické souvislosti a kulturní svébytnosti mohou obohatit tuto novou disciplínu o jiné aspekty a souvislosti, než nabízejí kolegové z USA, Velké Británie či Austrálie. LITERATURA AMBROS, P. (2003) Teologicky milovat církev. Velehrad: Refugium. ANONYMOUS (2005) Pope suggests sport can build respectful society. Retrieved from the World Wide Web: BEDNÁŘ, M. (2009) Pohyb člověka na biodromu: cesta životem z pohledu (nejen) kinantropologie. Praha: Karolinum. Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona (Ekumenický překlad) (1984). Praha: Ekumenická rada církví v ČSR. BUKOWIEC, M. (2004) Ojciec Święty, Jan Paweł II o sporcie, rekreacji i turystyce. Retrieved from the World Wide Web: Dokumenty II. Vatikánského koncilu (2002). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. Evropská charta sportu (1994). Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. HAAG, H. & PASS, M. (1992) Cooperation of sport and church (example: Catholic church of Germany). International Journal of Physical Education, 29(2), p HESKINS, J. & BAKER, B. (2006) Footballing Lives: As Seen by Chaplains in the Beautiful Game. London: Canterbury Press Norwich. HODAŇ, B. (2006) Sociokulturní kinantropologie. Brno: Masarykova univerzita. HOFFMAN, S. J. (1999) The decline of civility and the rise of religion in American sport. Quest, 51, p HOGENOVÁ, A. (1996) Etika a sport. Praha: Univerzita Karlova. HURYCH, E. (2009) Faustové a gladiátoři internetového věku: nezávazné podněty k úvahám o filosofii sportu. Brno: Tribun EU. HURYCH, E. et al. (2013) Spiritualita pohybových aktivit. Brno: Masarykova univerzita. JAN PAVEL II. (2005) Teologie těla. Praha: Paulínky. 23

14 JAN PAVEL II. (2007) Oblicze i dusza sportu. Sport w słuźbie młodzieźy. Warszawa: Salezjańska Organizacja Sportowa Rzeczypospolitej Polskiej. JAN PAVEL II. (2000) Jubille of sports People. Vatican. Retrieved from the World Wide Web: ii_hom_ _jubileesport_en.html. JIRÁSEK, I. (2005) Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. JIRÁSEK, I. (2010) The forgotten paradigm: spirituality of games and play. In: HARDMAN, A. & JONES, C. (Eds.) Philosophy of sport: international perspectives (pp ). Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing. JIRÁSEK, I. (2011) Pilgrimage as a form of physical and movement spirituality. In: PARRY, J. NESTI, M. & WATSON, N. (Eds.) Theology, Ethics and Transcendence in Sports (pp ). New York: Routledge. JIRÁSEK, I. (2013) Specifikace filosofické antropologie prostřednictvím tematiky lidského pohybu: filosofická kinantropologie. Filosofický časopis, 61(1), p KAHAN, D. (2002) Religiosity as a determinant of physical activity: the case of Judaism. Quest, 54, p KALMAN, M. et al. (2011) Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu Health Behaviour in School-aged Children: WHO Collaborative Cross-National study (HBSC). Olomouc: Univerzita Palackého. KAPLÁNEK, M. (2002) Zábava, sport a hra očima teologa. In: Fórum pastorálních teologů II. (pp ). Velehrad: Refugium Velehrad Roma. Katechismus katolické církve (2001). Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. Kodex kanonického práva (1994). Praha: Zvon. LACOMBE, P. (2001) The Breton body in culture and religion. Culture, Sport, Society, 4(3), p LENK, H. (1982) Prolegomena toward an analytic philosophy of sport. International Journal of Physical Education, 19(1), p LÉON-DUFOUR, X. et al. (2003) Slovník Biblické teologie. Praha: Academia. LUPSON, P. (2006) Thank God for Football! London: SPCK Publishing. MACDONALD, D. & KIRK, D. (1999) Pedagogy, the body and Christian identity. Sport, Education and Society, 4(2), p METZGER, A. (n.d.). John Paul II about sports. Retrieved from the World Wide Web: Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu. Retrieved from csu/2014edicniplan.nsf/t/82002d3492/$file/ pdf. NEWELL, K. M. (1990a) Kinesiology: the label for the study of physical aktivity in higher education. Quest, 42, p NEWELL, K. M. (1990b) Physical education in higher education: chaos out of order. Quest, 42, p PANČOCHA, K. (2009) Spiritualita sportu pohledem křesťanství v angloamerickém prostředí a České republice. Rigorózní práce. Olomouc: FTK UP. PATOČKA, J. (1995) Tělo, společenství, jazyk, svět. Praha: ISE. PARRY, J., NESTI, M., & WATSON, N. (2011) Theology, Ethics and Transcendence in Sports. New York: Routledge. SMITH, G. S. (2010) Sports Theology: Playing Inside Out. Indianapolis: Dog Ear Publishing. SVOBODA, V. (2011) Filosofie a teologie sportu se zřetelem k americkému fotbalu. Diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. ŠPIDLÍK, T. (2012) Prameny světla. Velehrad: Refugium. WEIGEL, G. (2005) Svědek naděje. Praha: Práh. WEILER, R. (2002) Sport. In: KAPLÁNEK, R. Zábava, sport a hra očima teologa. Retrieved from the World Wide Web: http//www.eamos.cz/amos/kvc/externi/kvc_238/zabava.doc. WOOD, S. (2011) Keeping Faith in the Team: The Football Chaplains s Story. London: Darton, Longman & Todd Ltd. 24

15 Seznam použitých zkratek: CIC kodex kanonického práva (Codex iuris canonici) KKC katechismus katolické církve Dokumenty II. Vatikánského koncilu: DV Dei verbum GS Gaudium et spes GE Gravissimum educationis Biblické zkratky: a) Starozákonní knihy Gn Genesis 2 S 2. Samuelova Jb Jób Ž Žalmy Př Přísloví Kaz Kazatel Jr Jeremjáš Ez Ezechiel Abk Abakuk b) Novozákonní knihy Mt Matouš L Lukáš J Jan Sk Skutky apoštolské Ř Římanům 1 K 1. Korintským 2 K 2. Korintským Ga Galatským Ef Efezským 1 Tm 1. Timoteovi c) Deuterokanonické knihy 1 Mak 1. Makabejská 2 Mak 2. Makabejská Sir Sírachovec Prof. PhDr. Ivo Jirásek, Ph.D. FTK UP, tř. Míru 115, Olomouc 25

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková

PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí 7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce

Více

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě

Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě Dokument Papežské rady pro laiky Marta Hošťálková, nemocniční kaplan ve FNOL Důstojnost seniora a jeho poslání v církvi a ve světě vznik v r. 1999:

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku Mgr. Michael Martinek 1. CHARAKTERISTIKA Dům Ignáce Stuchlého (dále jen DIS) je pobytovým výchovně vzdělávacím zařízením pro mládež. Patří

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Odpovědět na výzvy své doby

Odpovědět na výzvy své doby Odpovědět na výzvy své doby Scénář s podněty ke katechezi mladých a dospělých věřících Určení programu: Program je vhodný pro mladé a dospělé lidi. Lze ho zařadit jako tematický blok do programu systematické

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO 10 HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO Činnost Ducha svatého je velmi bohatá a pestrá. Klademe si otázku: Existuje nějaká základní, ústřední činnost Ducha, k níž se všechno soustřeďuje? Můžeme najít podstatu,

Více

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s.

Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými. ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Vedení pastoračního rozhovoru s nemocnými ThLic. Michal Umlauf CMTF UP Olomouc Maltézská pomoc, o. p. s. Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání Základy křesťanské víry Modul I. (vyučování před křtem / 12. lekcí) Modul II. (vyučování pro členy / 12. lekcí) Modul III. (vyučování pro vedoucí / 12. lekcí) Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?

Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A O V O C E B O Ž Í H O D U C H A VERŠE K NAUČENÍ: Galatským 5:22-23a Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. 1. Korintským 13:4

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Děkanát Svitavy. Tříletý plán práce s mládeží 2007 2010

Děkanát Svitavy. Tříletý plán práce s mládeží 2007 2010 Děkanát Svitavy Tříletý plán práce s mládeží 2007 2010 Drazí mladí, Duch svatý dnes nadále v Církvi mocně působí, a jeho plody jsou hojné do té míry, do jaké jsme ochotni otevřít se jeho obnovující síle.

Více

POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K OSLAVĚ SVĚTOVÉHO DNE MÍRU 1. LEDNA 2012 VYCHOVÁVAT MLÁDEŽ KE SPRAVEDLNOSTI A K MÍRU

POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K OSLAVĚ SVĚTOVÉHO DNE MÍRU 1. LEDNA 2012 VYCHOVÁVAT MLÁDEŽ KE SPRAVEDLNOSTI A K MÍRU POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K OSLAVĚ SVĚTOVÉHO DNE MÍRU 1. LEDNA 2012 VYCHOVÁVAT MLÁDEŽ KE SPRAVEDLNOSTI A K MÍRU 1. Počátek nového roku, který je Božím darem lidstvu, se pro mne stává výzvou adresovat

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Děkanát Kyjov. Tříletý plán práce s mládeží 2011 2013. On nás pobízí jít k druhým, zapaluje v nás oheň lásky, činí z nás misionáře Boží lásky.

Děkanát Kyjov. Tříletý plán práce s mládeží 2011 2013. On nás pobízí jít k druhým, zapaluje v nás oheň lásky, činí z nás misionáře Boží lásky. Děkanát Kyjov Tříletý plán práce s mládeží 2011 2013 Drazí mladí, Duch svatý dnes nadále v Církvi mocně působí, a jeho plody jsou hojné do té míry, do jaké jsme ochotni otevřít se jeho obnovující síle.

Více

REGIONÁLNÍ ASPEKTY SPORTOVNÍHO DIVÁCTVÍ 1

REGIONÁLNÍ ASPEKTY SPORTOVNÍHO DIVÁCTVÍ 1 Tělesná kultura, 2009, 32(1), 56 72 REGIONÁLNÍ ASPEKTY SPORTOVNÍHO DIVÁCTVÍ 1 Kamil Kotlík, Pavel Slepička, Pavel Landa Fakulta tělesné výchovy a sportu, Universita Karlova, Praha, ČR Předloženo v červenci

Více

Vzdělávací program "STA DARDY PRAKTICKY A EB JAK SE DOMLOUVAT A DOMLUVIT S KLIE TEM"

Vzdělávací program STA DARDY PRAKTICKY A EB JAK SE DOMLOUVAT A DOMLUVIT S KLIE TEM Vzdělávací program "STA DARDY PRAKTICKY A EB JAK SE DOMLOUVAT A DOMLUVIT S KLIE TEM" Zpracoval: GI projekt o.p.s., Žďár 58, Protivín (Autoři: Slabová Kateřina, Šimková Lenka, Syrový Jan) Leden 2011 Den

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let

Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let Zdraví, síla, krása. Český vysokoškolský sport oslavil 100 let 100 let trvání českého vysokoškolského sportu založeného v roce 1910 dr. Františkem Smotlachou dnes oslavila Česká asociace univerzitního

Více

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova

Eko - Enviro. 1 Globální výchova. 2 Environmentální výchova Eko - Enviro Pobyt v přírodě, a tedy přímý kontakt s krajinou, je jedním z metod SVM (skautské výchovné metody). Skauting nám svým zcela běžným rámcem může pomoci právě v budování vztahu k přírodě a krajině,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Marie Pourová Česká zemědělská univerzita Praha, Katedra řízení, PEF, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 42/2/3382239 fax: 42/2/3382258 Anotace: Příspěvek se

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná

Více

Předmět: Sportovní hry

Předmět: Sportovní hry Předmět: Sportovní hry Charakteristika volitelného předmětu sportovní hry 2. stupeň Předmět Sportovní hry realizuje část vzdělávacího oboru Tělesná výchova zařazeného do vzdělávací oblasti Člověk a zdraví.

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

se bible P o můcka k učení se Bible z p a měti po celých knihách V e š k e r é P í s m o p o c h á z í z B o ž í h o D u c h a

se bible P o můcka k učení se Bible z p a měti po celých knihách V e š k e r é P í s m o p o c h á z í z B o ž í h o D u c h a D r. A n d r e w D a v i s se bible P o můcka k učení se Bible z p a měti po celých knihách V e š k e r é P í s m o p o c h á z í z B o ž í h o D u c h a An Approach to Extended Memorization of Scripture

Více

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Tematické okruhy průřezového tématu realizováno ve výuce vzdělávací oblasti/ oboru realizováno v rámci projektu realizováno

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ

ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru (Vzdělávací obsah je koncipován jako východisko pro povinný předmět na církevních základních školách) Charakteristika: Obor Římskokatolické

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II

RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Franýois Vouga. Teologie Nového zákona

Franýois Vouga. Teologie Nového zákona Franýois Vouga Teologie Nového zákona KŇAZ5KÝ SBMINÁR sv. Františka Xilverského BANSKÁ BYSTRICA KNIŽNIC A zapísané dňa J prfrastkové číslo: il (ilfj značka:,ti;. I! /tj!i OBSAH PŘEDMLUVA....... I 1. ÚVOD

Více

DUŠAN HEJBAL biskup Starokatolické církve v ČR

DUŠAN HEJBAL biskup Starokatolické církve v ČR DUŠAN HEJBAL biskup Starokatolické církve v ČR Váš UTECHTSKÁ UNIE STAROKATOLICKÝCH CÍRKVÍ ZPRÁVA PRO SRC 2007 O NĚKTERÝCH ZÁLEŽITOSTECH, KTERÉ BYLY NA POŘADU MEZINÁRODNÍ BISKUPSKÉ KONFERENCE 1. Reflexe

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?)

Téma: NERVY V KÝBLU. Téma: JE TO NA TOBĚ (UMÍME SE ROZHODOVAT?) Téma: JE TŘEBA BÝT IN? (aneb CO SE SVÝM VZHLEDEM?) Téma: NERVY V KÝBLU úvaha na biblický text Filipským 4, 6-7 Jak mi Bůh dal sílu překonat těžkou situaci (strach)? Proč prožíváme strach (úzkost) a jak s tím bojovat? Izaiáš 43, 1-2 1) Strach a obavy jsou

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obor vzdělání: 24-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium:

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA

CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Roční pastorační plán (říjen 2014 srpen 2015) CÍRKEV SPOLEČENSTVÍ SVOLÁVANÉ PÁNEM DŮM SLOVA Plakátek pastoračního roku PÍSMO Změňte smýšlení! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby

Více

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ

MONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Pracovní list č. 1. Tipy do praxe

Pracovní list č. 1. Tipy do praxe Pracovní listy Pracovní list č. 1 Téma: Máme krásný úkol modlit se a milovat (sv. J.M. Vianney) V tichosti rozjímejte o jednotlivých částech modlitby Otče náš. Každý den projevte svou lásku k Bohu - modlitbou,

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

Martin Luther. Martin Luther. Martin Luther

Martin Luther. Martin Luther. Martin Luther Martin Luther Vize zachráněn pro Boží záměry Izajáš 43,1-4 Nyní chceme společně začít novou sérii témat: Hrdinové víry. Nikoho asi nepřekvapí, že první osoba, kterou chceme blíže prozkoumat je dr. Martin

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět

Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA. Volitelný předmět 3. Učební osnovy volitelných předmětů Charakteristika vyučovacího předmětu SPORTOVNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Organizační vymezení předmětu: Sportovní

Více

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch ---

MNOH HLASU JEDNA VI RA. Felix Porsch --- MNOH HLASU Felix Porsch JEDNA --- VI RA ZVON ČESKÉ KATOLICKÉ NAKLADATELSTVí PRAHA 1993 OBSAH Předmluval5 POVELlKONOČNÍ NOVÝ ZAČÁTEK: PRVNÍ SVĚDECTVÍ VÍRY O KRISTU Místo vzniku novozákonních knih: křesťanské

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více