14942/15 vho/kno 1 DG G 2B

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 3. prosince 2015 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0045 (CNS) 14942/15 FISC 181 ECOFIN 947 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předsednictví Rada Č. předchozího dokumentu: 14415/15 FISC 168 ECOFIN 912 Č. dok. Komise: 6442/13 FISC 28 ECOFIN COM(2013) 71 final Předmět: Návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí aktuální stav I. ÚVOD 1. Dne 28. září 2011 předložila Komise návrh směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES. Cílem návrhu bylo zajistit spravedlivý příspěvek finančního sektoru k nákladům finanční krize, zamezit roztříštěnosti jednotného trhu a vytvořit vhodné demotivující nástroje, které by odrazovaly od transakcí, jež nezvyšují efektivitu finančních trhů. Na zasedáních Rady ve dnech 22. června a 10. července 2012 a na zasedání Evropské rady ve dnech 28. a 29. června 2012 se ukázalo, že i nadále existují zásadní názorové rozdíly, pokud jde o potřebu vytvořit na úrovni EU společný systém daně z finančních transakcí, a že příslušný návrh si v Radě v blízké budoucnosti jednomyslnou podporu nezíská /15 vho/kno 1

2 2. Na základě žádosti jedenácti členských států (Belgie, Estonsko, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko dále jen zúčastněné členské státy ) a v souladu se zmocněním Rady ze dne 22. ledna 2013, přijatým v návaznosti na souhlas Evropského parlamentu vyjádřený dne 12. prosince 2012, předložila Komise dne 14. února 2013 návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí (dále jen návrh Komise ). Tento návrh Komise odrážel zejména oblast působnosti a cíle původního návrhu daně z finančních transakcí, který Komise předložila v roce II. SOUČASNÁ SITUACE 3. V návaznosti na přípravné práce Pracovní skupiny pro daňové otázky byl aktuální stav tohoto návrhu projednán na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci konaném dne 6. května 2014, na němž ministři deseti zúčastněných členských států vydali společné prohlášení. 1 Dále byl současný stav tohoto návrhu projednán na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci konaném dne 7. listopadu a předsednictví rovněž informovalo Radu pro hospodářské a finanční věci na zasedání konaném dne 9. prosince Od té doby projednávala Pracovní skupina pro daňové otázky v průběhu celého roku 2015 základní prvky ( stavební kameny ) daně z finančních transakcí a uspořádání těchto stavebních kamenů do možných modelů daně z finančních transakcí. 4. Na základě práce vykonané předcházejícími předsednictvími umožnilo lucemburské předsednictví další jednání mezi všemi členskými státy Viz dokument 9399/14 FISC 79 ECOFIN 445 a dokument 9576/14 PV/CONS 22 ECOFIN 460. Viz dokument 14949/14 FISC 181 ECOFIN Viz dokument 16498/14 FISC 222 ECOFIN 1159 a dokument 16753/14 FISC 230 ECOFIN 1188 CO EUR-PREP 50, body 36 až /15 vho/kno 2

3 5. Během lucemburského předsednictví se konala dvě zasedání Pracovní skupiny pro daňové otázky věnovaná dani z finančních transakcí, na nichž byla projednána řada souvisejících otázek, zejména: i) některé ze stavebních kamenů daně z finančních transakcí, konkrétně tyto: - uplatňování zásady emise a rezidence a oblast působnosti daně z finančních transakcí; - zdanitelné plnění v případě cenných papírů: hrubé nebo čisté transakce (čl. 2 odst. 2 návrhu Komise); - zacházení se řetězcem transakcí (čl. 10 odst. 1 a 2, jakož i čl. 3 odst. 1 a 2 návrhu Komise); - možné osvobození činností tvorby trhu od daně z finančních transakcí; - transakce v případě derivátových smluv podléhajících dani z finančních transakcí; - metody výpočtu daňového základu pro derivátové smlouvy (článek 7 návrhu Komise), ii) různé možnosti, jak zabránit možným negativním dopadům daně z finančních transakcí na: důchodové systémy (penzijní plány, fondy a další produkty s podobným účelem) a část hospodářství, která se týká výroby, distribuce a spotřeby zboží a nefinančních služeb (tj. na reálnou ekonomiku ). 6. Současný stav těchto jednání a některé nejdůležitější otevřené otázky byly shrnuty v dokumentu 14415/15, který dne 2. prosince 2015 posoudil Výbor stálých zástupců. Na základě jeho zasedání a na základě připomínek vyjádřených některými delegacemi provedlo předsednictví dílčí úpravy své poznámky pro Radu pro hospodářské a finanční věci, která je nyní uvedena v tomto dokumentu /15 vho/kno 3

4 III. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OTEVŘENÉ OTÁZKY a) Uplatňování zásady emise a rezidence a oblast působnosti daně z finančních transakcí 7. Otázka, zda a jak by mohly být při definování oblasti působnosti budoucí daně z finančních transakcí kombinovány zásady emise a rezidence, byla již předmětem rozsáhlé výměny názorů v rámci Rady Na zasedání konaném dne 25. listopadu 2015 jednala Pracovní skupina pro daňové otázky o tom, zda by se v případě transakcí s deriváty mohla oblast působnosti daně z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce řídit návrhem Komise, zatímco oblast působnosti daně z finančních transakcí u transakcí s akciemi by mohla být omezena na akcie, které jsou emitovány pouze ve zúčastněných členských státech. Dále byla projednána možnost zúčastněných členských států jít ve svých vnitrostátních právních předpisech dále, pokud jde o transakce s akciemi. Některé členské státy však také zdůraznily, že koncepce budoucí daně z finančních transakcí by se neměla vzdálit hlavním cílům, z nichž tento legislativní návrh vychází, a zejména by neměla způsobit roztříštění jednotného trhu. 9. Řada nezúčastněných členských států uvedla, že v tomto bodě, jakož i v mnoha dalších prvcích budoucí daně z finančních transakcí, by budoucí dohoda neměla být v rozporu se zájmy nezúčastněných členských států. b) Zdanitelné plnění v případě cenných papírů: hrubé nebo čisté transakce (čl. 2 odst. 2 návrhu Komise) 10. K otázce, jak by mohlo být definováno zdanitelné plnění u transakcí s cennými papíry pro účely stanovení základu daně, byly projednány dvě hlavní možnosti: i) daň z finančních transakcí by měla být vypočtena po vzájemném započtení a vypořádání (s ohledem na skutečnou změnu vlastnictví na konci obchodního dne); nebo ii) daňová povinnost by měla být vypočítána spíše pro hrubou částku, tzn. daň z finančních transakcí by se měla uplatňovat na všechny pokyny k provedení obchodu (transakce na základě příkazu), bez jakéhokoli snížení v důsledku případného výpočtu čistých zúčtovacích pozic. 4 Viz dokument 14949/14 FISC 181 ECOFIN 1001, body 18 až /15 vho/kno 4

5 11. Legislativní návrh Komise se zabývá druhou možností a předpokládá, že obě plnění nákup i prodej finančního nástroje před vzájemným započtením nebo vypořádáním by měla z hlediska daně z finančních transakcí své důsledky. Z hlediska koncepce nové daně z finančních transakcí se to jeví jako upřednostňovaná možnost. c) Zacházení se řetězcem transakcí (čl. 10 odst. 1 a 2, jakož i čl. 3 odst. 1 a 2 návrhu Komise) 12. Do jediné finanční transakce mezi dvěma koncovými protistranami může být zapojeno několik finančních zprostředkovatelů, tzn. mohou nastat případy, kdy se jediný nákup/prodej zahájený mimo finanční sektor může projevit jako dva, tři, nebo dokonce čtyři obchody na každé straně transakce. 13. Podle čl. 3 odst. 1 návrhu Komise se tato směrnice použije na všechny finanční transakce, což znamená, že by dani z finančních transakcí podléhaly všechny transakce všech zprostředkovatelů. Komise nicméně rovněž navrhuje vyjmout zprostředkovatelské vztahy tak, aby zprostředkovatelé v rámci řetězce transakcí podléhali dani, pouze pokud je transakce prováděna na jejich vlastní účet a za účelem vlastního zisku (obchodování na vlastní účet). 14. Za účelem dalšího omezení potenciálních kaskádových efektů daně bylo (během jednání v rámci Pracovní skupiny pro daňové otázky) navrženo, aby členové clearingového systému, pokud jednají jako facilitátoři, byli za určitých podmínek rovněž vyňati z oblasti působnosti daně z finančních transakcí (např. změnou čl. 3 odst. 2 návrhu Komise). V otázce omezení možných kaskádových efektů bude pravděpodobně zapotřebí provést další činnosti technického charakteru. d) Možné osvobození činností tvorby trhu od daně z finančních transakcí 15. Komise ve svém návrhu nepočítá s výjimkou pro činnosti tvorby trhu. Nicméně od počátku jednání v Radě byla potřeba zahrnout toto osvobození do budoucí daně z finančních transakcí zmiňována některými členskými státy a podrobně projednávána. Na svém zasedání konaném dne 25. listopadu 2015 se Pracovní skupina pro daňové otázky zaměřila především na definici činností tvorby trhu, které by potenciálně mohly být od daně osvobozeny /15 vho/kno 5

6 16. Pro účely finančního dohledu existuje řada definic tvůrce trhu či tvorby trhu, jež byly stanoveny konkrétně pro účely uvedených právních aktů, například: čl. 4 odst. 1 bod 7 směrnice 2014/65/EU (směrnice o trzích finančních nástrojů), čl. 2 písm. k) nařízení č. 236/2012 (nařízení o prodeji na krátko). Rovněž dále pokračují jednání o nařízení o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU, které má obsahovat definici tvorby trhu Pokud by tato výjimka měla být součástí konečného kompromisního řešení daně z finančních transakcí, bylo by třeba stanovit vhodnou pracovní definici, která nebude bránit účinné správě a výběru daně z finančních transakcí. Z tohoto hlediska by bylo nutné nalézt v řadě otázek technická řešení, jako jsou objektivní kritéria, která by byla zapotřebí pro rozlišení činností tvorby trhu, jež odůvodňují takovou výjimku, a stanovení toho, jaká by měla být oblast působnosti této výjimky. Bylo by kupříkladu možné zvážit, zda je technicky proveditelné, aby tato zvláštní výjimka určená výhradně pro účely daně z finančních transakcí byla zúžena například na nelikvidní trhy. V této souvislosti byla rovněž vznesena otázka, zda by s ohledem na rozdílné cíle daňové oblasti a regulační oblasti mohly definice, jež existují pro účely regulace v oblasti finančních služeb, vyhovovat specifikům budoucí daně z finančních transakcí. Rovněž bylo zdůrazněno, že jakákoliv výjimka z budoucí daně z finančních transakcí by měla být koncipována tak, aby se minimalizovala rizika roztříštění trhu nebo vyhýbání se daňovým povinnostem a aby nedocházelo ke vzniku žádných případných právních mezer. 5 Viz čl. 5 odst. 15 obecného přístupu Rady ve znění uvedeném v dokumentu 10150/15 EF 121 ECOFIN 528 CODEC COR /15 vho/kno 6

7 e) Rozsah transakcí v případě derivátových smluv podléhajících dani z finančních transakcí 18. V průběhu jednání o tomto legislativním návrhu byla projednána řada možností zdanění transakcí s deriváty, počínaje omezeným rozsahem působnosti (pouze některé deriváty, například ty, jejichž podkladovým aktivem jsou akcie podléhající dani z finančních transakcí) až po nejširší možný rozsah (což by mohlo předpokládat nižší daňové sazby), přičemž je třeba plně zohlednit dopad na reálnou ekonomiku a riziko přemístění finančního sektoru. Některé nezúčastněné členské státy uvedly, že uplatňování zásad emise nebo rezidence při zdanění akcií a derivátů by mělo obnášet konsistentní řešení, pokud jde o rozsah transakcí s deriváty podléhajících budoucí dani z finančních transakcí, zejména s ohledem na to, že budoucí daň z finančních transakcí, dohodnutá v rámci posílené spolupráce, by neměla mít vliv na trhy v nezúčastněných členských státech. 19. Jednání na úrovni Pracovní skupiny pro daňové otázky rovněž zahrnovala otázku, zda by zdanění derivátových trhů mohlo mít dopad na náklady veřejných výpůjček. V této souvislosti bylo zvažováno, zda by kromě možné výjimky pro repa a reverzní repa, jakož i pro správce veřejného dluhu a jejich protistrany, měla existovat i výjimka pro transakce s deriváty přímo a plně související s veřejným dluhem. f) Metody výpočtu daňového základu pro derivátové smlouvy (článek 7 návrhu Komise) 20. Podle návrhu Komise by základem daně pro finanční transakce týkající se derivátových smluv byla pomyslná hodnota uvedená v derivátové smlouvě v okamžiku finanční transakce, která podléhá dani z finančních transakcí. 21. Z jednání na úrovni pracovní skupiny vyplynulo, že je nutné se této otázce dále věnovat, přičemž pro technická řešení by mohly být zváženy tyto zásady: i)v případě opčních derivátů by základ daně mohl vycházet ze základu opční prémie; ii)v případě jiných produktů než opčních derivátů: se splatností: za vhodný základ daně lze považovat pomyslnou částku / tržní hodnotu (je-li k dispozici) podle lhůty splatnosti; bez splatnosti: za vhodný základ daně lze považovat pomyslnou částku / tržní hodnotu (je-li k dispozici) /15 vho/kno 7

8 V některých případech mohou být zapotřebí úpravy sazeb daní nebo vymezení základu daně, aby se předešlo narušení trhu. IV. DALŠÍ POSTUP 22. Kromě výše uvedených záležitostí bude třeba i nadále pracovat na řadě dalších otevřených otázek, které představují stavební kameny koncepce budoucí daně z finančních transakcí. Tato práce bude zahrnovat všechny zbývající aspekty návrhu Komise o dani z finančních transakcí, a zejména otázku, zda by měl konečný kompromis obsahovat zvláštní ustanovení nebo výjimky s cílem řešit obavy některých členských států týkající se potenciálního dopadu budoucí daně z finančních transakcí na reálnou ekonomiku a na důchodové systémy (penzijní plány, fondy a další produkty s podobným účelem). 23. Na tomto základě Výbor stálých zástupců na svém zasedání konaném dne 2. prosince 2015 vyzval Radu pro hospodářské a finanční věci, aby na svém nadcházejícím zasedání: a)vzala na vědomí dosud dosažený pokrok a b)uskutečnila výměnu názorů ohledně aktuálního stavu tohoto návrhu /15 vho/kno 8