Na lodní zádi stojí starý muž. V náručí svírá lehký kufřík a novorozeně, které je ještě lehčí než kufr. Starý muž se jmenuje pan Linh.
|
|
- Lukáš Holub
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Na lodní zádi stojí starý muž. V náručí svírá lehký kufřík a novorozeně, které je ještě lehčí než kufr. Starý muž se jmenuje pan Linh. Že se tak jmenuje, ví jen on sám, protože všichni, kdo to věděli, mu umřeli. Stojí na zádi a jeho vlast, země jeho předků a jeho mrtvých, se vzdaluje. Dítě v jeho náručí zatím spí. Země se vzdaluje, nekonečně se zmenšuje a pan Linh se celé hodiny dívá, jak mizí za obzorem, a nedbá na vítr, který si s ním pohrává jako s bezvládnou loutkou. Cesta trvá dlouho. Mnoho dlouhých dní. Celý ten čas tráví starý muž na lodní zádi a upírá oči na bílou brázdu, splývající v dálce s oblohou, jako by tam někde stále ještě hledal ztracené břehy. Když ho požádají, aby sešel do kajuty, beze slova se tam nechá odvést, ale za chvíli už je zase vzadu na palubě, jednou rukou se přidržuje zábradlí, druhou tiskne dítě a kufřík z tvrzené kůže mu stojí u nohou. 7
2 Kufr je převázaný popruhem, aby se nemohl otevřít, jako by byl plný cenností. Ve skutečnosti však obsahuje jen obnošené šaty, jedinou, od skoro úplně vybledlou fotografii a plátěný sáček, do něhož starý muž nasypal hrst hlíny. To je všechno, co si s sebou mohl vzít. A samozřejmě dítě. Děťátko je moc hodné. Je to holčička. Bylo jí šest neděl, když se pan Linh nalodil společně se spoustou dalších lidí jako on, mužů a žen, kteří o všechno přišli, které narychlo shromáždili a oni šli, kam se jim řeklo. Šest neděl. Přesně tak dlouho trvala cesta. A tak až loď dorazí k cíli, bude holčička na světě už dvakrát tolik dní. A starý muž, ten má pocit, že zatím zestárl o sto let. Občas té malé zabrouká písničku, pořád stejnou, a děťátko otevře oči a taky pusu. Dívá se na ně a vidí víc než jen obličej malého kojence. Vidí krajinu, zářivá rána, pomalý, klidný krok buvolů na rýžových polích, pokroucený stín mohutných banyánů před vesnicí, modrý opar, který se večer snáší z hor jako šál měkce halící ramena. Mléko, které holčičce dává, jí stéká po okraji rtů. Pan Linh to ještě neumí. Je nešikovný. Ale dítě nepláče. Znovu upadá do spánku a on zase 8
3 pozoruje čáru obzoru, zpěněnou brázdu v dálce, kde už tak dlouho nic nerozeznává. Jednoho listopadového dne loď konečně dorazí k cíli, starý muž však nechce vystoupit na břeh. Opustit loď znamená doopravdy opustit všechno, co ho dosud pojilo s jeho vlastí. Dvě ženy ho jemně vedou k přístavnímu molu, jako by byl nemocný. Je hrozná zima. Nebe je zamračené. Pan Linh vdechuje vůni nové země. Nic necítí. Žádná vůně tu není. Tahle země žádnou vůni nemá. Ještě pevněji k sobě přivine dítě, zabrouká mu do ouška písničku. Vlastně si ji zpívá i sám pro sebe, aby slyšel vlastní hlas a hudbu rodné řeči. Pan Linh s dítětem není na přístavním mole sám. Jsou tam stovky lidí jako on. Staří i mladí, všichni poslušně čekají se skromnými zavazadly vedle sebe, čekají v takové zimě, jakou ještě nikdy nezažili, až jim řeknou, kam mají jít. Nikdo s nikým nemluví. Jsou jako prokřehlé sochy se smutnými tvářemi, tiše se třesoucí zimou. Jedna z žen, které mu pomohly vystoupit z lodi, se k němu vrací. Dává mu znamení, aby ji následoval. Tomu, co říká, nerozumí, ale rozumí jejím gestům. Ukáže ženě dítě. Ta na ně pohlédne, na chvíli jako by zaváhala, a nakonec se usměje. Vykročí za ní. 9
4 Rodiče holčičky byli děti pana Linha. Její otec byl jeho syn. Zahynuli ve válce, která jeho zemi pustoší už dlouhá léta. Jednou ráno odešli i s dítětem pracovat na rýžoviště, a večer se nevrátili. Starý muž utíkal, co mu síly stačily. Bez dechu doběhl k rýžovému poli. Zbyla z něj jen obrovská bahnitá díra, na jedné straně kráteru zdechlý buvol s rozpáraným břichem a jhem rozlomeným vedví, jako by to bylo stéblo slámy. Taky tam leželo tělo jeho syna i synovy ženy a o kousek dál holčička s vytřeštěnýma očima, zavinutá v látce, bez jediného škrábnutí, a vedle ní panenka, její panenka, stejně velká jako ona, které výbuch bomby utrhl hlavu. Té malé bylo deset dní. Rodiče jí dali jméno Sang diû, což v jejich jazyce znamená vlahé ráno. Takhle ji pojmenovali, pak umřeli. Pan Linh se holčičky ujal. Vydal se na cestu. Rozhodl se odjet navždycky. Kvůli dítěti. Když stařík takhle na vnučku myslí, má pocit, jako by se k němu ještě víc přitulila. Sevře ucho kufříku, vykročí za ženou a na tváři mu perlí listopadový déšť. Vejdou do příjemně vytopené místnosti a žena mu ukáže, kam se má posadit. Jsou tu stoly, židle. Je tu spousta místa. Zatím jsou sami, ale za chvíli si sem přijdou sednout všichni cestující z lodi. 10
5 Podává se polévka. Nechce jíst, ale žena k němu znovu přistoupí a snaží se mu vysvětlit, že by se najíst měl. Pohlédne na dítě, které zatím usnulo. Starý muž si všimne, že se žena na holčičku dívá. Říká si, že ta paní má pravdu. Říká si, že musí jíst, že musí nabrat síly, když ne kvůli sobě, tak aspoň kvůli té malé. Nikdy nezapomene na němou chuť téhle první polévky, zhltnuté bez chuti chvíli potom, co vystoupil na břeh. A venku je taková zima. Tam venku, to není jeho země, tahle země je divná a cizí a pro něho už taková zůstane navždycky, navzdory plynoucímu času, navzdory stále se zvětšující vzdálenosti mezi vzpomínkami a přítomností. Polévka je jako vzduch města, který vdechoval při vylodění. Nemá žádnou opravdovou vůni, žádnou opravdovou chuť. Nic v ní nepoznává. Necítí příjemně štiplavou chuť citronely, nasládlý čerstvý koriandr ani lahodné vařené dršťky. Polévka mu vtéká do úst a do těla a s ní do něj vstupuje veškeré neznámo jeho nového života. Navečer odvede žena pana Linha i s dítětem do noclehárny. Je to čistá a prostorná místnost. Už tři týdny tady přebývají dvě rodiny uprchlíků. Zvykli si tu a udělali si pohodlí. Znají se, protože pocházejí ze stejné jižní provincie. Uprchli společně, 11
6 dlouho je na troskách člunu unášel proud, než se dostali na palubu skutečné lodi. Jsou tu dva muži, oba mladí. Jeden má jednu ženu, druhý dvě. Dětí mají jedenáct, jsou hlučné a veselé. Všichni se na starého muže dívají jako na vetřelce a udiveně a trochu nevraživě si prohlížejí kojence v jeho náručí. Pan Linh cítí, že jim tu překáží. I přesto se ho snaží vřele přivítat, klaní se, oslovují ho strýčku, jak je u nich zvykem. Děti si chtějí Sang diû pochovat, ale on jim klidným hlasem vysvětlí, že si to nepřeje. Přitiskne ji k sobě. Děti pokrčí rameny. Tři ženy si chvíli něco špitají a pak se odvrátí. Muži se v koutě holí a pak si dají další partičku madžongu. Stařík pohlédne na lůžko, které mu přidělili. Jemně položí dítě na zem, stáhne matraci z roštu a umístí ji na podlahu. Na matraci uloží dítě. Nakonec se natáhne vedle něho, oblečený, s držadlem kufříku v ruce. Zavře oči, zapomene na obě rodiny, které se mezitím usadily do kruhu a pustily se do jídla. Zavře oči a při usínání vzpomíná na vůně rodné země. 12
7 Dny míjejí. Pan Linh nevychází z noclehárny. Od rána do večera se věnuje dítěti, jeho gesta jsou pozorná a neobratná zároveň. Holčička se nebrání. Nezapláče, nezakřičí. Jako by potlačováním nářku a naléhavých potřeb kojence chtěla svým způsobem dědečkovi pomoci. Starý muž je o tom přesvědčen. Děti ho pozorují a často se mu posmívají, ale netroufají si to dělat nahlas. A když holčičku nejistými pohyby přebaluje nebo koupe, smějí se mu i ženy: Strýčku, vždyť vy to neumíte! My vám pomůžeme! Přece vám ji nepolámeme! A smějí se ještě víc. A děti taky, ještě halasněji než jejich matky. Ale on pokaždé zavrtěním hlavy odmítne jejich pomoc. Muži s rozmrzelým výrazem vyfouknou kouř a dál se věnují tlachání a hrám. Panu Linhovi je lhostejné, co si o něm myslí. To jediné, na čem záleží, je jeho vnučka. Chce se o ni postarat, jak nejlépe dovede. Často jí zpívá svou písničku. 13
8 Žena z prvního dne, které sám pro sebe přezdívá žena z mola, jim každé ráno nosí zásoby a ptá se všech na zdraví. Chodí s ní děvče. Zná jejich jazyk. Dělá jim tlumočnici. Vy jste ještě nebyl venku, strýčku? Proč si nevyjdete na procházku? Musíte trochu na vzduch! Mlčky naznačí, že nikam nepůjde. Netroufá si přiznat, že se bojí vyjít ven, vstoupit do neznámého města, do neznámé země, potkávat muže a ženy, jejichž tváře nezná a jejichž jazyku nerozumí. Mladá tlumočnice pohlédne na dítě a potom něco dlouze vysvětluje ženě z mola. Žena jí odpoví. Chvíli se dohadují. Dívka pokračuje: Ta malá vám onemocní, když ji nevezmete na procházku! Koukněte, strýčku, jak je bledá, vypadá skoro jako strašidýlko Dívčina slova ho zneklidní. Strašidla nemá rád. Úplně mu stačí ta, která ho mučí ve snech. Přivine Sang diû těsněji k sobě a slíbí, že s ní druhý den půjde na procházku, pokud ovšem nebude moc velká zima. Zima, strýčku, poznamená děvče, je tady jako teplý déšť tam u nás. Budete si na ni muset zvyknout. Žena z mola s mladou tlumočnicí se chystají 14
9 k odchodu. Pan Linh se s nimi obřadně rozloučí, jak to dělá vždycky. Nazítří poprvé opustí noclehárnu a vyjde ven. Fouká vítr, vítr od moře, který zanechává na rtech solný povlak. Starý muž si rty olízne, aby sůl ochutnal. Navlékl na sebe všechny šaty, které mu žena den po vylodění přinesla. Má na sobě košili, tři svetry, trochu volný vlněný kabát, pršiplášť a čepici s klapkami na uši. Vypadá tak jako tlustý, nadmutý strašák. I dítě oblékl do všech svršků, které si pro ně od ženy z mola vyžádal. Mohlo by se zdát, že má v náručí obrovský šišatý balon. Hlavně se neztraťte, strýčku, město je veliké! křikly na něho ženy, když byl na odchodu. A smály se přitom. Dejte si pozor, ať vám neukradnou mimino! dodala jedna z nich. A všichni se rozesmáli, ženy i jejich synové a dcery. Muži zdvihli oči a smáli se taky. Smáli se tomu, jak je vymóděný, a jeden z nich skrz štiplavý kouř cigaret, které oba při hře bez ustání kouřili, zvolal: Když se do roka nevrátíte, uvědomíme úřad pro uprchlíky! Pozdravil a vyšel ven, zděšený tím, co mu ženy právě řekly o ukradených dětech. Pan Linh šel pořád rovně za nosem, pořád po stejném chodníku. Říkal si, že když se bude držet 15
10 téhož chodníku a nepřejde žádnou silnici, nemůže se ztratit. Potom se stejnou cestou vrátí a dojde zpátky k domu s noclehárnou. A tak kráčí stále vpřed a tiskne k sobě holčičku, která je ve všech těch oblečcích ovinujících její tělíčko najednou obrovská. Chlad jí zbarvuje tvářičky vykukující z látky. Její narůžovělý obličejík mu připomíná poupata leknínů, které se v předjaří rozvíjejí na rybníčcích. Slzí mu oči. Z té zimy mu vhrkly do očí slzy, stékají mu po tvářích a on si je nemůže otřít, protože oběma rukama drží svou holčičku, aby mu ji žádný zloděj nemohl vzít. Jde po chodníku a ani si neprohlíží město, protože je příliš zaneprázdněný vlastní chůzí. Žena z mola a mladá tlumočnice měly pravdu. Je to tak, trochu pohybu, malá procházka udělá člověku dobře, a dítě, které na něho upírá očka zářící jako černý drahokam, jako by si myslelo totéž. Pan Linh se takhle prochází dlouho a ani si neuvědomuje, že každou chvíli míjí dům s noclehárnou. Jak se tak pořád drží téhož chodníku, jen obchází kolem dokola rozlehlý blok domů. Asi po hodině se cítí unavený a usedne na lavičku naproti parku, který je přes ulici. Položí si holčičku na kolena a vytáhne z kapsy obálku, kam si uložil trochu vařené rýže. Vloží si rýži do úst, roz- 16
11 kouše ji, aby byla hladká jako kaše, potom ji zase vyplivne a dá ji dítěti. A pak se začne rozhlížet kolem sebe. Nic se tu nepodobá tomu, co zná. Jako by podruhé přišel na svět. V plynulé, spořádané choreografii tu jezdí auta, jaká nikdy neviděl, tolik aut, že je ani nejde spočítat. Po chodnících procházejí muži i ženy tak rychle, jako by jim šlo o život. Nikdo tu nechodí v hadrech. Nikdo tu nežebrá. Nikdo si nikoho nevšímá. Taky je tu spousta obchodů. Jejich široké, prostorné výklady překypují zbožím, o jakém se staříkovi nikdy ani nesnilo. Z takového pohledu se točí hlava. Starý muž si vzpomene na svou vesnici, jako když se rozpomínáme na sen, který se nám zdál, a nejsme si zcela jisti, zda to byl opravdu sen, nebo zmizelá skutečnost. Ve vesnici byla jen jedna ulice. Jedna jediná. Zem byla pokryta udusanou hlínou. Když se z nebe prudce řinuly provazy deště, ulice se proměnila v divokou bystřinu, v níž se honily výskající děti. Když bylo sucho, spala tam prasata, válela se v prachu a pobíhali tam štěkající psi. Ve vesnici se všichni znali a všichni se navzájem zdravili. Žilo tam všeho všudy dvanáct rodin a každá rodina znala příběh těch ostatních, znala jména jejich 17
12 prarodičů, předků, bratranců, věděla, jaký majetek kdo vlastní. Vesnice byla zkrátka jedna velká rodina, rozdělená do domků na kůlech, pod nimiž hrabaly kvokající slepice a kachny. Starý muž si uvědomuje, že když si pro sebe povídá o vesnici, dělá to v minulém čase. Sevře se mu z toho srdce. Ucítí opravdové svírání u srdce, a tak si přitiskne volnou ruku na prsa v místě, kde to srdce má, aby to svírání přestalo. Panu Linhovi není na lavičce zima. Když myslí na vesnici, byť v minulém čase, jako by tam pořád ještě trochu byl, třebaže ví, že z ní nezůstalo vůbec nic, domy byly vypáleny a zničeny, zvířata, psi, vepři, kachny, slepice uhynuli, stejně jako většina lidí, a ti, kdo přežili, se tak jako on rozprchli do čtyř světových stran. Zvedne si límec pršipláště a pohladí spící dítě po čele. Setře zbytky rýže, která holčičce stekla po obou stranách úst. 18
připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně
Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne
VíceBásničky pro holky. Dupy, dupy, dupy, dupy, už jdou chlapci do chalupy. Už jdou chlapci s pomlázkami, schovejte se, maminečko, schovejte se s námi.
Básničky pro holky Malujeme vajíčka, pro bratrance, pro strýčka. To nejhezčí tatínkovi, taky jedno dědečkovi. Ještě klukům ze školky, žádná nejsou pro holky. Však vajíčka z čokolády, máme i my holky rády
Víceděkuji Vám, že jste mi
Mistryně, děkuji Vám, děkuji Vám, že jste mi Rádo se stalo. že jste mi sem pomohla přivést devět starších lidí v jejich 60 nebo 70 letech, aby Vás tentokrát viděli. Přeji Vám stále dobré zdraví a krásu.
VíceSamuel van Tongel. Nevinnosti I
Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech
VíceJsi v pořádku? zeptám se, když uvidím, jak sedí opodál na trávě a tře si koleno. Přikývne. Popotáhne, jako by zadržoval pláč. Musím se odvrátit.
KAPITOLA 1 Probudím se s jeho jménem na rtech. Will. Ještě než otevřu oči, znovu jej spatřím, jak se hroutí k zemi. Mrtvý. Mou vinou. Tobias se ke mně sehne a stiskne mi levé rameno. Vlak kodrcá přes pražce
VícePetra Soukupová. K moři
Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda
VícePohádkové povídání. - pro děti i dospělé -
Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti
Více3. Kousky veršů (Poupata)
1. esta poslední kapky (Poupata) mi mi 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, mi mi dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane. 2.
VíceA jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.
Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,
Vícenovém listu a opaluje se. Pak ale, jako by Leovi chtěla ukázat, jak se to dělá, zadrží dech a elegantně sklouzne po hlavě do vody.
Leo a vodní žínka Poník Leo je hrozný mlsoun. Už když byl docela maličký, hledal všude ta nejšťavnatější stébla trávy. Nelenil kvůli tomu ujít sebedelší cestu a přeskočit sebevyšší plot. Není proto divu,
VíceONDŘEJ HLOŽEK otluky
ONDŘEJ HLOŽEK otluky ZÁJEZDÍ/EDICE ZHOŘ ISBN: 978-80-87843-01-7 1 Ondřej Hložek (*1986, Opava) Autor poezie, pořadatel literárních akcí a animátor v kulturním dění. V roce 2011 vydalo nakladatelství Dalibora
Více14 16 KH-57-03-297 -CS-C
14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k
VíceNejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda
Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem
VíceMŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza
MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo
VíceMůj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.
Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo
VíceZvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.
Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční
VíceLegenda o třech stromech
Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není
Vícebýt a se v na ten že s on z který mít do o k
být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když
VíceŠkolní rok 2012/2013 ŠKOLNÍ NOVINY LEDEN
Školní rok 2012/2013 ŠKOLNÍ NOVINY LEDEN Vítejte do nového roku s obrazem Sáry Sotonové!! Pokud toto čtete, prázdniny zaručeně skončily, ba i novoroční projev Václava Klause. Všechno jednou skončí, ale
VíceScénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.
Scénář pro videoklip Mariana Verze 0.9.2 (10.7.2004) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty. Obsazení: Mariana krásná holka, tmavovlasá (španělský typ), dlouhé bílé šaty, červený šátek (třeba
Více1 NA CHALUPU, KAM NECHCI
1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka
VíceKorpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
VíceFoliáš z Fornostu. Toulky
Foliáš z Fornostu Toulky Poutník I Byl večer, už zavřela se vrátka a jakýs poutník zpíval písničku. Ta slova zdála se být sladká, ale mužíček smutněl trošičku. Kousek dál v prachu cesty kráčí on, malý
VíceTim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva
10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když
VíceDokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu
3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,
Více35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé
VíceOSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007
OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ZÁŘÍ 2007 1. Dole...nahoře (od LUKiO) 2. Tajemství (od Zorik von Masimo) 3. Linnéa (od otazník) 4. Dopravní modlitbička (od Lizzzie) 5. Definice lásky (od
VíceVšechny meditace se vás snaží lehce opít udělat z vás pijáky božství.
Všechny meditace se vás snaží lehce opít udělat z vás pijáky božství. První věc, kterou je dobré ráno udělat, je smát se, protože to udá směr celému vašemu dni. Pokud budete vstávat se smíchem na rtech,
VíceE.F. Burian: IDIOTEON
E.F. Burian: IDIOTEON Den Jedním z potìšení laskavého laskavého dne jsou jeho nohy Snad ještì Vidíš je zahlédneš pøibìhnout jeho nos a než se pøilepený otoèíš na zdi zmizí èíhající za rohem na tvùj jako
VíceKapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným.
Kapitola první Už jste si někdy všimli, jak si všímáte věcí ko - lem sebe? Někdy si všímám toho, jak si všímám, tak moc, že mě to všímání si všímání dočista pohltí. Ráda si všímám všeho možného. Třeba
VíceDeník mých kachních let. Září. 10. září
Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém
VíceRadomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ
Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2
VíceSam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam
FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala
VíceBlanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika
1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k
VíceMartina Zapletalová. Cause. Upřímnost je nemoc z vyčítání. (tentokráte i s předmluvami)
3 Martina Zapletalová Cause Upřímnost je nemoc z vyčítání (tentokráte i s předmluvami) 4 Obsaženo Obsaženo...4 Za dveřma někdo pije čaj...6 Gejši mávají přes ulici...8 Hlupáček-undefined... 10 Rezervace
VíceU Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou
40 U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou Budova Opery se vypínala na malém výběžku obklopeném mořem. Stavbě dominovaly bílé oválné trojúhelníky. Takže z
VíceUž kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.
Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké
VíceLibor se nikde nezdržuje. Zakrátko klepe chvějící se rukou na dveře tátova pokoje. Zevnitř se ozve důrazný tatínkův hlas: Mám teď nápad!
Chór modlitby Libor se vrací ze školy domů kvůli fotografickému kroužku později než obvykle. A k tomu ještě pomaleji než včera, kdy měl v žákovské knížce poznámku. Dnes ho tíží třídní důtka. Rodiče se
VíceModerní verze uzlu milenců na Pont des Arts. Zvyk zřejmě káže, aby milenci na zábradlí připevnili visací zámek (nejlépe s vyrytými iniciálami),
Moderní verze uzlu milenců na Pont des Arts. Zvyk zřejmě káže, aby milenci na zábradlí připevnili visací zámek (nejlépe s vyrytými iniciálami), hodili klíč do Seiny a zpečetili tak svůj svazek navždy.
VícePOMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy:
POMÓC, OBLUDA!!! Úvod: Toto dobrodružství je určeno pro začínající hráče mezi 1-2 úrovni. Text psaný takto: je určen jen pro PJ. Text psaný takto: je určen pro hráče. Příchod do vesniničky Cilkular: Družina
VíceByla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.
Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem
Více... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,
... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,
VíceCopyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3
Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být
Vícerukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.
KAPITOLA 1 Můžeš si kousek poposednout? zeptala se Louisa, když přišla do obýváku. V ruce držela misku brambůrek. Frankie, který seděl na pohovce, se kousek posunul a při skl se na Charlieho. Dál už nemůžu,
Více1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala.
1. kapitola Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. Nevypadáte, jako byste jedla tolik, kolik potřebujete. To vím líp než vy. Neřekla jsem to drze, jen s jistotou.
Víceněco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím
Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné
VíceVolnomyslné přírodní deníky
Volnomyslné přírodní deníky Karolína Tauberová 3. místo Próza do 23 let 1. 7. Dokud si vítr hraje s mými vlasy, kapky deště dopadají na tvář a slunce rozjasňuje oči, září mi úsměv na rtech a já cítím,
VíceMÓDA A VÁNOCE FASHION REPORT IV
MÓDA A VÁNOCE FASHION REPORT IV 13. listopadu 2015 I dnešní ženy nebývaly v dětství z měkkých dárků nadšené, dnes je tomu naopak 45 % dárků se dnes kupuje na internetu. Na jednu hodinu s blízkými o Vánocích
VícePŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová
PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý
VícePodpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi
Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.
VíceZnáte tyto údaje o vodě? Přečtěte si text. Označte, co je/není pravda.
Znáte tyto údaje o vodě? Přečtěte si text. Označte, co je/není pravda. 157/3 Víte, že... 20 až 50 litrů je minimální množství vody, kterou člověk denně potřebuje pro své základní životní potřeby?... 575
VíceVÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni
VícePROSINEC, LEDEN, ÚNOR 2016 8. vydání
PROSINEC, LEDEN, ÚNOR 2016 8. vydání Mateřská škola Přeštice, ulice Dukelská 1 Vážení rodiče, opět se společně s námi setkáváte díky časopisu Dukeláček, který Vám i nadále bude přinášet dění v naší mateřské
VíceJe to už sedmnáct dní, co nemůžu spát. Nemám tím na mysli běžnou nespavost. O nespavosti já totiž něco málo vím. Na vysoké škole mě už jednou podobná
Je to už sedmnáct dní, co nemůžu spát. Nemám tím na mysli běžnou nespavost. O nespavosti já totiž něco málo vím. Na vysoké škole mě už jednou podobná záležitost postihla. Říkám podobná záležitost, poněvadž
Více2. Čisté víno (Sem tam)
1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný
VíceSmrad krevetových lupínků
1 Smrad krevetových lupínků Křeček byl mrtvý. Ležel na zádech. S nohama ve vzduchu. Mrtvý. Zoe otevřela klec a slzy jí přitom tekly po tváři. Ruce se jí třásly a srdce jí pukalo. Položila Zázvorkovo malé
VíceKapitola první D A 9 B
Kapitola první D U lice před výlohou pekařství byla klidná a tichá a v půlhodině těsně před východem slunce, když se tenké prstíky svítání tak tak kradly nad obzor, bych téměř věřila, že jsem jediný člověk
Více[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007
Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili
VíceOtevře dveře. aby mohli jít se mnou.
Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,
Vícena jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla
Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho
VíceMichal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33
V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,
VíceJak Laru vyhodili z auta
Jak Laru vyhodili z auta Domek dědy Medy byl malý a útulný. Byly tam sice tři místnosti, ale děda trávil všechen čas v kuchyni. Další pokoj byl vždycky připravený pro Ondřeje s mámou, když přijeli na návštěvu,
VíceOldřich Mikulášek Agogh
Vyšehrad Oldřich Mikulášek Agogh [VERŠE Z LET 1969 1971] Oldřich Mikulášek Agogh VYŠEHRAD Illustrations Johana Hrabíková Vojnárová, 2012 Copyright Oldřich Mikulášek, 1980 ISBN 978-80-7429-163-0 Motto:
VíceL D T R O Ž E L O V 2003
VÍ - NVÍ Není nutno, není nutno 7 mi aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo. 7 hceš-li, trap se, že ti v kapse, zlaté mince nechřestí, nemít žádné kamarády, tomu já říkám
VíceTerezka a. (Povídání na dobrou noc)
Terezka a bublinková víla (Povídání na dobrou noc) Helena Brožíková c Jaroslava Justová - Matik Illustrations c Jana Modrá ISBN 978-80-903497-4-2 (formát PDF) Všechna práva vyhrazena. Tato e-kniha je určena
VícePříběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z
Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,
VíceAhoj kluci a holky, jestliže jste se pustili do tení tohoto p hu, tak vás asi zajímá, jak pokra ovala ta neš astná cesta Tomáše a Jirky.
Ahoj kluci a holky, jestliže jste se pustili do čtení tohoto příběhu, tak vás asi zajímá, jak pokračovala ta nešťastná cesta Tomáše a Jirky. No, řekl bych vám: Ani se neptejte, ale protože jsem vám to
VíceCo se je tû stalo na mé narozeniny
Mám tfiináct kníïek, které jsou jen moje. Ty jsem si taky dala do poliãky a v echna svoje védská jara a krabice s obrázky. Ve kole si obrázky vymûàujeme. Ale já mám dvacet obrázkû, které bych nevymûnila
VíceVelký bazar, Istanbul O tři týdny později
X1 Chyt'te zlodeje! Velký bazar, Istanbul O tři týdny později Kyle Connor nevycházel z úžasu. KapalÝ C ars lý, jak se turecky nazývá největší bazar v Istanbulu, byl ohromný. V nekonečných uličkách, z nichž
VíceUnited Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995
VíceMN130. Devadūta sutta
MN130. Devadūta sutta Nebeští poslové Úvod Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sāvatthī, Jetově háji, Anāthapindikově zahradě. Tam Vznešený oslovil mnichy: "Mnichové!" "Ctihodný pane!" odpověděli
VícePastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv
Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:
VíceMgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky
Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)
VíceISBN 978-80-257-1023-4
Z anglického originálu The Counselor. A Screenplay, vydaného nakladatelstvím Vintage Books v New Yorku roku 2013, přeložil Petr Fantys. Ilustrace na přebalu Jozef Gertli Danglár. Přebal a grafická úprava
Vícepřes město ztichlé v zapadajícím slunci, sídlo krásy a nepozemského trvání, cítil se nevolníkem tyranských bohů snu: nemohl totiž žádným způsobem
Snové putování k neznámému Kadathu Třikrát se Randolphu Carterovi zdálo o podivuhodném městě a třikrát byl stržen pryč, když ještě mlčky vyčkával na vysoké terase nad ním. Zlatě a líbezně planulo v zapadajícím
VíceNOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí
NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na
VíceKdyž jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,
Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.
VíceFantastický Svět Pana Kaňky
Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala
VíceAle jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?
Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,
VíceTEXTY VOJTĚCH MALACH 2003
TEXTY VOJTĚCH MALACH 2003 TMA SE SNÁŠÍ NA MĚSTO TAK TĚ PROSÍM BUĎ SE MNOU UPÍR KROUŽÍ KOLEM NÁS SCHOVEJ HLAVU POD POLŠTÁŘ ZKOUŠÍM TO DÁL R. ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKOUT SE OBLAKŮ ZKOUŠÍM TO DÁL DOTKNOUT SE HVĚZD
VíceHorký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího
S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
fleet Jo Nesbø Spasitel spasitel JO NESBØ This translation has been published with the financial support of Norla. Copyright Jo Nesbø 2005 Published by agreement with Salomonsson Agency Translation Kateřina
VíceZuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky
Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Zuzana Pospíšilová ilustrovala Zdeňka Študlarová Policejní pohádky Upozornění
VíceMOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová
MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co
VíceScénář Kráčmera Krnov. obraz Scéna dialogy 1 Přistání na Cvilíně
Scénář Kráčmera Krnov obraz Scéna dialogy 1 Přistání na Cvilíně Kráčmera letí balonem a najednou slyší policejní vrtulník. Kráčmera se otočí a vidí jak se k němu rychle přibližuje, rozhodne se uhnout,
VíceWendy čekala před domovními dveřmi své učitelky
2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená
VíceNeměl by vůbec nic. že jsme našli partnera
Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,
VíceZuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan
Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,
VíceOSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009
OSTRUŽINY Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz SRPEN 2009 1. BÁSNÍCI (od puero) 2. Sonáta pro srpnový večer (od Verena) 3. Ve vaně (od milancholik) 4. (M.) Vzkaz lásky (od ivkaja) 5. Ach, vodo (od nostalgik)
VíceAhoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a
Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se
VíceMartin Patřičný VŠECKY KRÁSY DŘEVA. Grada Publishing
Elle a Anně Martin Patřičný VŠECKY KRÁSY DŘEVA Grada Publishing Tato publikace vychází za podpory firem Martin Patřičný VŠECKY KRÁSY DŘEVA TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu
VíceAhoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých
Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo
VíceA Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-
Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl
VíceOSTRUZINY.cz. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007
OSTRUZINY.cz Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz LISTOPAD 2007 1. Polibek na skle (od Severka) 2. Vosková (od moonell) 3. Zahazujem (od prostějanek) 4. Brána (od otazník) 5. Šerosvit... (od Ayla) 6. I don't
VíceMůj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší!
Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Jasně, že jsem nejlepší! e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část
VíceTereza Čierníková INZERÁT
1 Tereza Čierníková INZERÁT 2 Postával jsem na jednom z nejnudnějších vlakových nádraží hlavního města. Bylo krásné počasí, což bylo v době, ve které jsem žil, velkým plus. Žil jsem vlastně v době, kdy
VícePOČTENÍČKO PRO PŘEDŠKOLÁKY
POČTENÍČKO PRO PŘEDŠKOLÁKY a jejich rodiče Ahoj kamarádi, vítejte na palubě lodi Veselá plachta, jejímž cílem je Ostrov. Mé jméno je Tom a jsem na této lodi plavčíkem. Během plavby vás seznámím se životem
VíceMotto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život
SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4
VíceErik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.
DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti
VíceČtenářský deník. Jaroslav Hradil, III.B
Čtenářský deník Jaroslav Hradil, III. Kytice utor: Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, spisovatel, básník, překladatel, sběratel lidových písní a pohádek a představitel romantismu. Narodil
Více