STARÝ MÝTUS SCHIZOFRENIE & PSYCHOTERAPIE. Kraepelin a Bleuler - vnější stresory negativně ovlivňují průběh a dopad schizofrenie Systematické studie
|
|
- Jan Aleš Špringl
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SCHIZOFRENIE & PSYCHOTERAPIE Ján Praško Psychiatrické centrum Praha 3. lékařská fakulta UK Centrum neuropsychiatrických studií STARÝ MÝTUS psychoterapie je de facto u lidí trpící psychózou kontraindikovaná (možná je jen podpůrná terapie nebo edukace) > vychází jak z biologických, tak analytických i starších behaviorálních pozic doporučovaná strategie vyhnout se diskuzi o psychotických fenoménech základ moderních přístupů = diskuze o kontextu i obsahu příznaku a myšlenkách, emocích a chování, které s tím souvisí (Chadwick a Birchwood 1996) Kraepelin a Bleuler vnější stresory negativně ovlivňují průběh a dopad schizofrenie Systematické studie trvalý stres > vysoká morbidita u nemocných se schizofrenní poruchou vysoká míra vyjádřování emocí (EE) > zvýšený počet relapsů Přesná etiologická role stresu a psychosociálních faktorů však není jasná chybí prospektivní populační studie HISTORIE UPLATNĚNÍ PSYCHOTERAPIE U SCHIZOFRENIE Pokusy od počátku 20.století Freud psychoanalýza není možná. V průběhu první poloviny 20.století další pokusy jungovskou analýzou, daseinsanalýzou zajímavé vysvětlení psychotických projevů a příznaků, v oblasti terapeutické účinnosti obecně úspěšné nebyly. Behaviorální terapie od 60.let 20.století principy operantního podmiňování žetonové hospodaření (token economy) Ayllon a Azrin (1968) V 70.letech vytvoření behaviorálních programů uplatnění naučených dovedností v běžném životě. nácvik sociálních dovedností (Liberman, DeRisi, Mueser, 1989) V 80.letech rodinná kognitivně behaviorální terapie schizofrenie (Falloon a kol. (1994) a Tarrier a Barrowclough (1992) V 90.letech kognitivní terapie zaměření na ovlivnění floridních příznaků sluchových halucinací a bludů. Program zlepšeného zvládání příznaků (org. coping strategy enhancement, CSE) Birchwooda a Tarriera (1992), kognitivně behaviorální terapie schizofrenie Kingdona a Turkingtona (1994), kognitivní terapie bludů a halucinací Chadwicka, Birchwooda a Trowera (1996) komplexní kognitivně behaviorální terapie schizofrenie Fowlera, Garety(ové) a Kuipers(ové) (1995) Zdá se, že pomocí strukturovaných KBT metod lze zmírnit intenzitu floridních psychotických příznaků. Programy kognitivní rehabilitace, usilující o zlepšení pozornosti a diferenciace podnětů (Burda a spol. 1994, Penn a Mueser 1996, Bellack a spol Integrovaný psychoterapeutický program pro schizofreniky (IPTS) autorů Rodera, Brennera, Kienzleho a Hodelové (1993).
2 ZÁKLADNÍ PARADIGMA npsychotické fenomény nemohou existovat nezávisle na individuálním psychologickém a emocionálním fungování» MOHOU BÝT PŘÍSTUPNÉ PSYCHOLOGICKÉ MANIPULACI MULTIMODÁLNÍ PŘÍSTUP Farmaka: antipsychotika a další PROSTŘEDKY LÉČBY Psychoterapeutické a psychosociální intervence: Individuální nebo skupinové Podle zaměření a metod: Investigativní (odkrývající) psychoterapie: Dynamická psychoterapie, Transpersonální psychoterapie, Flexibilní psychoterapie (kombinuje metody podpůrné a dynamické psychoterapie) Podpůrná (suportivní, na realitu orientovaná) psychoterapie Psychosociální intervence a nácviková (KBT) psychoterapie: behaviorální terapie, rodinná terapie a intervence, psychoedukace, kognitivněbehaviorální terapie, kognitivní rehabilitace, nácvik sociálních dovedností. CÍLE PSYCHOTERAPIE SCHIZOFRENIE zmírnění nebo odstranění příznaků a distresu zábrana recidivy (a vyhnutí se další hospitalizaci) zlepšení sociálního fungování (zejména v práci a vztazích) zvýšení spokojenosti v životě PROJEVY SCHIZOFRENIE KLINICKÉ PROJEVY: 4 příznakové dimenze pozitivní příznaky (bludy, halucinace, rozvolněné asociace, poruchy chování negativní příznaky (oploštění emotivity, citové a sociální stažení, ochuzení řeči, abulie, poruchy abstraktního myšlení kognitivní příznaky (postižení pracovní paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, řeči a motoriky poruchy afektivity (depresivní příznaky, úzkostné stavy, prudké afekty) HANDICAPY: sociální výkonové Výsledný obraz je společným průmětem příznaků v jednotlivých dimenzích U jednotlivce se může v průběhu onemocnění měnit
3 INTERAKTIVNÍ MODEL VULNERABILITY A STRESU k psychóze dochází v okamžiku kdy specifická zátěž působí v terénu biologicky i naučeně podmíněné dispozice, tedy vulnerability čím více je vulnerabilita vyjádřené, tím menší intenzita zátěže stačí ke spouštění onemocnění Při léčbě psychóz je tedy nejvhodnější kombinace: farmakoterapie (postihující biologickou složkuvulnerabilitu) psychoterapie socioterapie kombinovaná léčba má významnější účinky než farmakoterapie samotná optimismus ohledně užití psychoterapie u psychóz však kolísá v průběhu let MODEL SCHIZOFRENIE VULNERABILITA STRES (Zubin a Spring, 1977) Psychobiologická Stresory z okolního dispozice prostředí vrozená aktuální (životní události) získaná trvalé (rodinná atmosféra) DOBRÝ AKUTNÍ ATAKA SCHIZOFRENIE PROTEKTIVNÍ FAKTORY: medikace sociální podpora rodinná terapie nácvik sociálních dovedností chráněné dílny, bydlení aj. PRŮBĚH A VÝSLEDNÝ STAV ŠPATNÝ CÍLE PSYCHOTERAPEUTICKÉ INTERVENCE POZITIVNÍ SYMPTOMATOLOGIE NEGATIVNÍ SYMPTOMATOLOGIE KOGNITIVNÍ DEFICIT PREVENCE RELAPSŮ A RODINNÁ INTERAKCE SOCIÁLNÍ IZOLACE DEPRESE NÍZKÉ SEBEVĚDOMÍ ZVLÁDÁNÍ STRESU NEDOSTATEČNÁ KONTROLA EMOCÍ REHABILITACE PRACOVNÍCH DOVEDNOSTÍ ZÁKLADNÍ ZAMĚŘENÍ PODPŮRNÉ PSYCHOTERAPIE U PSYCHÓZ n pomoci porozumět co se děje n vytvořit pocit bezpečí a kontroly n oddělit zdravé prožívání od nemocného n vytyčovat nenáročné, praktické a dosažitelné cíle n obnovit žebříček hodnot n vyhýbat se extrémně nadměrné nebo nedostatečné stimulaci n podporu rodiny opírat spíše o kognitivní než o emocionální prvky n při řešení problému posilovat pocit vlastního zvládání n koordinovat práci lékaře, personálu a rodiny n podporovat pacientovo sebeobstarání n vnímat pacienta jako celistvou bytost, ne jako soubor příznaků
4 METAANALÝZA ÚČINNOSTI PSYCHOSOCIÁLNÍCH PŘÍSTUPŮ V KOMBINACI S FARMAKY porovnání s medikamentózní léčbou samotnou WHO STUDIE Terapeutický přístup R Efektivita % zlepšení v experimentální skupině (léky a specifická psychosociální intervence) % zlepšení v kontrolní skupině (pouze léky a klinické vedení) npacienti se schizofrenní poruchou v rozvojových zemích dopadají lépe než ve vysoce rozvinutých zemích Kognitivní terapie Behaviorální terapie Psychoedukativní rodinná terapie Sociální terapie 0,28 0,20 0,28 0, ndůležitost rodinných vazeb a přirozeného prostředí > podpora > snížení každodenního stresu Psychoanalytická léčba (Wunderlich a spol. 1996) ZÁKLADNÍ TERAPEUTICKÉ PŘÍSTUPY A JEJICH CÍLE PSYCHOEDUKACE zlepšení spolupráce (celé rodiny), snížení relapsů NÁCVIK SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ zlepšení sociálního fungování a samostatnosti KOGNITIVNÍ REMEDIAČNÍ TRÉNING zlepšení kognitivních funkcí KOGNITIVNÍ TERAPIE POZITIVNÍCH PŘÍZNAKŮ zmírnění nebo odstranění chronických bludů a halucinací RODINNÁ TERAPIE zlepšení fungování rodiny a prevence relapsů KBT AFEKTIVNÍCH A ÚZKOSTNÝCH PORUCH SPECIFICKÉ KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ STRATEGIE nácvik sociálních dovedností zvládání chronických bludů a halucinací kognitivní remediační trénink monitorování a zvládání iniciálních příznaků relapsu kontrola afektů a impulsů zvládání úzkosti, deprese a stresu KBT rodinná terapie
5 PSYCHOEDUKACE VYJÁDŘOVANÉ EMOCE Cíl porozumění nemoci a její léčbě u nemocného a příbuzných povaha onemocnění, jeho příznaky, časné projevy recidivy způsob léčby, jeho výhody i vedlejší účinky léčby snížení emoční expresivity v rodině komunikační nácvik systematické řešení interpersonálních problémů Kognitivní deficity mohou limitovat možnosti edukace: => jednoduchá prezentace informací => krátká sezení => časté opakování => názorné příklady a strategie ke zvýšení pozornosti a zájmu, vizuální pomůcky => informační příručky => videokazety u hospitalizovaných chronických nemocných odměňování vysoká míra vyjadřovaných emocí v rodině (kritika, vměšování se) > vyšší počet relapsů vnitřní povaha procesu nemoci u schizofrenie obvykle vede k vážným deficitům v zacházení s interpersonálními vztahy nemocný vnímá události v okolí změněně reakce nemocného jsou pro rodinu a okolí nepřijatelné > nedorozumění > napjatá atmosféra > úzkost na obou stranách > zvýšení agresivity => EXACERBACE PŘÍZNAKŮ NEBO RELAPS PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE CÍLE n posílení dovednosti pacienta komunikovat pozitivním způsobem s druhými > zvýšení adaptace a nezávislosti n podpora členů rodiny» zvýšení dovedností snášet zátěž života s nemocným» učení se větší toleranci k příznakům nemoci PSYCHOSOCIÁLNÍ TERAPIE časná detekce a intervence facilitace farmakoterapie edukační strategie zacházení se stresem trénink dovedností všedního dne sociální zajištění specifické kognitivněbehaviorální strategie (remediační, nácvik sociálních dovedností, rodinná KBT, práce s pozitivními příznaky apod.)
6 ČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE časné zahájení léčby > lepší prognóza diagnóza v časném stadiu je však obtížná pozvolný rozvoj příznaků stigma nevyléčitelné nemoci v kulturním povědomí => potřeba zvýšit diagnostické dovednosti profesionálů => informace pro laickou veřejnost o úspěších moderní léčby => edukace pacientů, rodinných příslušníků, praktických lékařů a zdravotnického personálu o časných příznacích relapsu FACILITACE FARMAKOTERAPIE léčba antipsychotiky a klidné podporující prostředí základ pro urychlení léčby akutní ataky 3/4 pacientů dosáhne podstatného zlepšení kolem 2/3 pacientů dosáhne plné remise u 1/3 přetrvávájí kognitivní poruchy a poruchy nálady, motivace a chování ve smyslu "negativních příznaků udržovací léčba neuroleptiky snižuje o polovinu počet recidiv nemoci v prvním roce po akutní atace > potřeba dobré kompliance: edukace o nemoci a její léčbě průběžné řešení problémů souvisejících s užíváním léků EDUKAČNÍ STRATEGIE Cíl porozumění nemoci a její léčbě u nemocného a příbuzných povaha onemocnění, jeho příznaky, časné projevy recidivy způsob léčby, jeho výhody i vedlejší účinky léčby snížení emoční expresivity v rodině komunikační nácvik systematické řešení interpersonálních problémů Kognitivní deficity mohou limitovat možnosti edukace: =>jednoduchá prezentace informací =>krátká sezení =>časté opakování =>názorné příklady a strategie ke zvýšení pozornosti a zájmu, vizuální pomůcky =>informační příručky =>videokazety u hospitalizovaných chronických nemocných odměňování ZACHÁZENÍ SE STRESEM ve dvouletých katamnézách nácvik dovedností zacházet se stresem v rodině a nácvik sociálních dovedností snižuje riziko recidivy u medikovaných nemocných na polovinu kognitivně behaviorální strategie: plánování času plánování příjemných aktivit nácvik sociálních dovedností kognitivní rekonstrukce nácvik komunikace nácvik strategie řešení problému
7 TRÉNINK DOVEDNOSTÍ VŠEDNÍHO DNE I po kvalitním odléčení příznaků nemocí u řady pacientů zůstávají handicapy v sociálním fungování Psychosociální rehabilitace rozšiřuje efekt symptomatické léčby minimalizuje handicapy nácvik sociálních dovedností: navazování a udržování konverzace navazování přátelství hledání zaměstnání vyřizování úředních záležitostí skupinový formát modelování, koučování, hraní rolí expozice reálným situacím Vzhledem k charakteru nemoci se však často stává, že naučené sociální dovednosti nemají trvalý charakter a musíme počítat s tím, že v průběhu dvou let se jejich úroveň opět podstatně snižuje => nutnost opakování nácviku NÁCVIK SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ U řady pacientů je potřebná dlouhodobá podpora včetně sociálních intervencí sociální pracovnice vypracování plánu sociální rehabilitace systematické kroky přímé zásahy: pomoc při hledání zaměstnání pomoc při řešení úředních záležitostí pomoc při zapojení do extramurálních aktivit NÁCVIK SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ U velké části pacientů bývají sociální a interpersonální dovednosti nedostatečné pro běžné fungování mezi lidmi. Nácvik sociálních dovedností není zaměřen na ovlivnění akutních psychotických příznaků CÍLE: zvýšení dovednosti správně vnímat a rozumět zvýšení vyjádřených pozitivních emocí zvýšení dovednosti získat pozitivní posílení a vést pozitivní výměnu zahájení, udržování a ukončení krátkého rozhovoru snížení vyjádřených negativních emocí sebeobstarání (komunikace s rodinou, při nákupech, na úřadech, se sousedy apod.) sebeprosazení přiměřeným způsobem dovednost najít kompromisy nácvik řešení konkrétních problémů vytvoření podpůrné sociální sítě (Liberman a spol. 1978, 1989) systematický nácvik komunikace a komplexních sociálních dovedností, postupuje od jednoduššího ke složitějšímu šit na míru potřebám pacienta ve skupině 68 osob edukace, předvedení, instrukce hraní rolí modelování implementace a generalizace Pacienti jsou adresně posilování na každém kroku
8 NÁCVIK SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ KOGNITIVNÍ REMEDIAČNÍ TRÉNING INDIVIDUÁLNÍ CÍLE: hodnocení dovedností v jednotlivých oblastech (rodina, přátelství, práce, instituce) co umí a co potřebuje naučit po nácviku implementace do života (domácí cvičení) a generalizace (použití v podobných situacích) NACVIČENÉ DOVEDNOSTI PRŮMĚRNĚ PŘETRVÁVAJÍ 2 ROKY, PAK JE NUTNÝ NOVÝ NÁCVIK KOGNITIVNÍ REMEDIAČNÍ TRÉNING různá míra neurokognitivního poškození vliv na sociální fungování pacienta. částečné zlepšení medikací. v posledních 10 letech rozvinuty programy kognitivní rehabilitace CÍLE: zlepšení kognitivních dovedností: kapacity paměti pozornosti dovednosti konceptualizovat zvýšení úrovně řešení problémů Brenner a spol. 1990, 1992, Wykes a spol PŘÍKLAD ÚKOLŮ V POČÍTAČOVÉ REHABILITACÍ METODA: opakovaná počítačová neurokognitivní cvičení (tužka papír, počítač, nejlépe formou počítačových her) zatím není jasné, nakolik se zlepšením kognitivních funkcí dochází také ke generalizaci efektu do fungování v komunitě Burda a spol. 1994, Penn a Mueser 1996, Bellack a spol. 1999
9 KOGNITIVNÍ TERAPIE POZITIVNÍCH PŘÍZNAKŮ i přes adekvátní farmakologickou léčbu mohou někteří pacienti trpět chronickými halucinacemi a bludy od pol. 80.let první zprávy o psychoterapeutickém ovlivnění bludů a halucinací pomocí KBT metod (Birchwood a Tarrier 1992, Tarrier a spol. 1993, Wykes a spol. 1998, Haddock a kol., 1996, Chadwick s spol. 1994, 1996). HEURISTICKÝ MODEL VERBÁLNÍCH HALUCINACÍ kognitivní tělesné afektivní behaviorální Spouštěč (vnitřní nebo zevní) Intruzivní myšlenka zvyšuje Kognitivní disonance snižuje mylné přičítání zevnímu zdroji a zažívána jako sluchová halucinace CÍLE: snížit míru nepohody, kterou pozitivní příznaky způsobují snížit vliv pozitivních příznaků na chování snížit frekvenci snížit míru přesvědčení o pravdivosti hodnocení halucinace Haddock & Tarrier 1998 FÁZE KBT CHRONICKÝCH POZITIVNÍCH PŘÍZNAKŮ (FOWLER A SPOL. 1995) Trvání kolem 30 sezení po dobu 12 měsíců, frekvence zpočátku 2 x týdně, pak 1 x týdně až 1x měsíčně Vyšetření a vytvoření terapeutického vztahu Nácvik metod zvládání psychotických příznaků metody odvedení pozornosti, sebeinstruktáž, relaxace, zapojení se do činnosti, stažení se atd. 6. Vytvoření sdíleného modelu vzniku a udržování příznaků model vulnerabilitastres, vznik v souvislosti se stresem v životě, antecedenty a důsledky, modifikující faktory, zabezpečovací a vyhýbavé chování, vliv jednotlivých příznaků v bludném kruhu 7. Zpochybňování bludných přesvědčení a hodnocení hlasů či dalších pozitivních příznaků periferní dotazování, alternativní pohledy, behaviorální experimenty, 5. Zpochybňování jádrových dysfunkčních přesvědčení o sobě i druhých mapování a testování jádrových schémat, vliv na vzplanutí nemoci, modifikace a důsledky pro život 6. Upevnění nových způsobů zvládání problémů, osamostatnění ZPOCHYBŇOVÁNÍ CHRONICKÝCH BLUDŮ Obsah není tak nepřístupný logickým argumentům, jak se často uvádí ne konfrontace, spíše trpělivě oslabovat přesvědčivost bludu společně zkoumat, ptát se, na základě čeho si tento názor vytvořil shodnout se, že terapeut a pacient se mohou v názorech lišit názory lze zkoumat jako hypotézy, hledat různé alternativy pro porozumění bludu zaměřit se na období jeho formování periferní dotazování, tj. ptát se na méně významné složky bludného přesvědčení (např. nezpochybňovat, že je pacient sledován, ale ptát se, kolik lidí je do toho zapojeno a zda si je jistý, že některé z nich nepodezřívá neoprávněně) a jen postupně se propracovávat až k jádru bludu. společné testování reality písemné záznamy o událostech, které svědčí ve prospěch jeho bludného přesvědčení a spolu s terapeutem pak zkoumá, zda tyto události lze vysvětlit i nějak jinak zaměření na emoční význam bludu pro pacienta a pomoci mu vyrovnat se s pocity úzkosti či deprese i bez pomoci bludného přesvědčení Haddock a Slade 1996
10 TYPY NÁHLEDU V průběhu léčby by pacient měl postupně dospět ke čtyřem typům náhledu: Připustit, že bludné přesvědčení je jeho názor, nikoliv nezpochybnitelný fakt Toto přesvědčení představuje reakci na určité události v jeho životě a je výrazem snahy dát jim smysl Přesvědčení způsobuje emoční a jiné životní nesnáze Existují i jiná možná vysvětlení, která dávají smysl jeho životním prožitkům a která nezpůsobují takové emoční a životní problémy SITUACE: stání opodál při čekání na autobus TECHNIKA PADAJÍCÍHO ŠÍPU PŘI PRÁCI S BLUDEM EMOCE: úzkost vztahovačnos t MYŠLENKY: mohou číst moje myšlenky I kdyby to byla pravda, co to pro vás znamená? Budou vědět, že jsem napjatý a zjistí, co jsem dělal v minulosti. UDÁLOST SPOUŠTĚJÍCÍ BLUDNÉ PŘESVĚDČENÍ CHOVÁNÍ: Zvýšené číhání Vyhnutí se sociální situaci Pokusy kontrolovat myšlení Monitorování druhých osob Vyhýbání se přímému očnímu kontaktu SITUACE: Potíže v sociální situaci (např. stání opodál při čekání na autobus) NÁLADA A FYZIOLOGICKÉ REAKCE: nastražená vztahovačná nálada stísněnost a staženost do sebe strach a úzkost zvýšená svalová tenze sevření žaludku KOGNICE: Mluví o mně Vědí, co si myslím chystají se mi ublížit Haddock & Tarrier 1998 ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH HALUCINACÍ NÁCVIK: odvedení pozornosti, Stop metoda, křížovky, walkman uklidňující sebemluva (komentáře) plánování vhodných činností Pokud by to byla pravda, co by na tom bylo pro vás tak špatné? A i kdyby se to o vás dozvěděli, co by to pro vás znamenalo? A pokud by to vše bylo pravda, co by to znamenalo? Mohli by se dozvědět, že jsem udělal v životě špatné věci. Zjistili by, že jsem zlý člověk. Nikdo by se se mnou nechtěl bavit, zůstal bych stále sám a trápil se stále hanbou.. KOGNITIVNÍ REKONSTRUKCE Popsat dimenze halucinací (množství, hlasitost, tón, přízvuk, lokalizaci) a jejich obsah nácvik rozlišení mezi vnímáním a interpretací identifikace antecedentů, myšlenek (včetně metakognice), emocí, chování a tělesných reakcí, bezprostředních a dlouhodobých následků význam, který pacient dává svým hlasům Sokratický dialog zaměřený na interpretací halucinací vytváření hypotéz o realitě a testování experimentů (chovat se proti doporučením apod.)
11 Spouštěče: Smích dvou lidí na ulici Televizní zprávy Kritika matky atd. Emoce: Úzkost, strach, hněv, bezmoc BLUDNÝ KRUH HALUCINACÍ Hlasy: Dostaneme ho Vypálíme u oči Kognitivní zpracování: Obavy z útoků Přemýšlení nad možností obrany hypervigilance Tělesné reakce: Napětí svalů, nespavost, třes rukou Hodnocení hlasů: Chtějí mi ublížit. Zblázním se. Chování: Hlídání dveří před útočníky Vyhýbání se televizi Hádky s matkou Zacpávání si uší RODINNÁ TERAPIE 65% nemocných se po propuštění z nemocnice vrací do původní rodiny lehčí ataky se dokonce léčí bez hospitalizace, buď ambulantně, nebo v denním sanatoriu příbuzní nejsou připravení řešit problémy, které psychóza přináší CÍLE: vytvoření "příznivého klimatu" bez prudkých emocí, výčitek, mentorování nebo hádek. příbuzní často první rozeznají relaps naučit rodinu řešit problémy systematickým způsobem Obtíže: tendence hledat viníky za psychotickou krizi vysoká míra vyjadřování negativních emocí ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY RODIN PODLE ÚROVNĚ VYJÁDŘENÝCH EMOCÍ Rodiny s vysokou úrovní vyjádřené emocionality Časté změny v chování k pacientovi; od nadměrně přijímajícího k odmítajícímu Hluboká účast, nadměrná úzkost a nadměrné zaobírání se pacientem Pohoršování se nad pacientovou potřebou se sociálně distancovat Posuzující pacienta jako simulanta Netolerantní, netrpělivý a kritický postoj k chování pacienta Rodiny s nízkou úrovní vyjádřené emocionality Chování k pacientovi jasné, předvídatelné, s vyjádřením nevtíravého zájmu Zájem a účast, ale nikoliv přehnaná zaobírání se pacientem Respekt k pacientově autonomii i potřebě se sociální stáhnout Akceptování pacienta jako skutečně nemocného Spíše tolerantní, trpělivý a věcný postoj k chování pacienta KOMPONENTY PSYCHOEDUKAČNÍCH RODINNÝCH PROGRAMŮ informace o psychóze, jejich příznacích a léčebných možnostech antipsychotická léčba, její význam, limitace, trvání varovné příznaky recidivy snížení emoční expresivity v rodině nácvik řešení problémů v rodině
12 PROGRAMY KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ RODINNÉ TERAPIE U SCHIZOFRENIE VÝZNAM PSYCHOTERAPEUTICKÝCH INTERVENCÍ POMOCI VYTVOŘIT ATMOSFÉRU KLIDNÉHO SOUŽITÍ A NAUČIT ZVLÁDAT STRES trvání: 9 až 24 měsíců. práce v domácím prostředí rodiny (Falloon a kol., 1984) práce s rodinou na klinice (Tarrier a Barrowclough, 1992) ČÁSTI PROGRAMU: hodnocení rodinné situace: vzájemné vztahy mezi členy rodiny názory na příčiny duševního onemocnění současné problémy způsoby zvládání problémů edukace o povaze schizofrenie, jejích příčinách, průběhu a léčebných možnostech edukace o vlivu stresu a vyjádřených negativních emocí nácvik konstruktivní komunikace mezi členy rodiny (12 sezení) nácvik řešení problémů (12 sezení) PŘÍSTUP Dynamická psychoterapie Podpůrná psychoterapie Flexibilní psychoterapie Skupinová psychoterapie Psychoedukace Nácvik sociálních dovedností Kognitivní terapie Kognitivní rehabilitace Rodinná KBT ZMÍRNĚNÍ AKUTNÍ SYMPTOMATOL OGIE SNÍŽENÍ POČTU RELAPS U ZLEPŠENÍ SOCIÁLNÍ HO A PRACOVNÍ HO FUNGOVÁ NÍ ZMÍRNĚNÍ CHRONICKÉ POZITIVNÍ SYMPTOMAT OLOGIE ++ ZMÍRNĚNÍ KOGNITI VNÍHO DEFICIT U ++ KBT AFEKTIVNÍCH A ÚZKOSTNÝCH PORUCH PROGRAMY PODOBNÉ, JAKO U DEPRESIVNÍCH A ÚZKOSTNÝCH PORUCH PLÁNOVÁNÍ ČASU KOGNITIVNÍ REKONSTRUKCE A RESTRUKTURACE EXPOZICE A EXPOZICE SE ZÁBRANOU ODPOVĚDI KONTROLA DECHU A RELAXACE PLÁNOVÁNÍ PŘÍJEMNÝCH AKTIVIT PLNÉ PROŽÍVÁNÍ KOMPLEXNÍ BALÍČKY Integrovaný psychologický program pro schizofreniky (IPT) Brenner a spol. (1992) 5 dílčích programů o vzrůstající náročnosti: kognitivní diferenciace sociální vnímání verbální komunikace sociální dovednosti řešení problémů skupině 48 pacientů se 2 terapeuty 2 až 5krát týdně sezení trvá 30 až 90 minut celková délka programu je několik měsíců podle míry postižení jsou pacienti zařazováni do různě náročných podprogramů program je vysoce strukturován, využívá názorných pomůcek, hraní rolí, nácviku podle vzoru, zpětné vazby atd.
13 INTEGROVANÝ PSYCHOLOGICKÝ PROGRAM PRO SCHIZOFRENIKY (IPT) BRENNER A SPOL. (1992) PODPROGRAMY: kognitivní diferenciace třídění kartiček podle znaků nadřazené verbální pojmy (synonyma, antonyma, definice slov apod.) hledání myšleného předmětu pomocí dotazů skupině (anone) sociální vnímání popis sociálních situací na diapozitivech, hledání smyslu, titulek apod. verbální komunikace opakování věty, opakování smyslu věty vlastními slovy, otázky a odpovědi na určité téma, připravené sdělení a diskuze k němu ve skupině, volná komunikace sociální dovednosti Kognitivní zpracování a hraní základních sociálních dovedností (děkování, odmítnutí, omluva, pochvala až po pohovor při hledání práce řešení problémů definice, brainstorming, výhody a nevýhody řešení, nejvhodnější řešení, plán konkrétních kroků, realizace BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ MODEL SCHIZOFRÉNIE epizody schizofrenních příznaků jsou výsledkem interakce mezi biologickou zranitelností, psychologickou maladaptaci a psychosociálním stresem KOMBINACE MEDIKACE ANTIPSYCHOTIKY A PSYCHOSOCIÁLNÍCH INTERVENCÍ MÁ PODSTATNĚ LEPŠÍ VÝSLEDKY NEŽ LÉČBA SEPAROVANÁ: antipsychotická medikace mění biologické podmínky psychosociální intervence umožňuje: > zvýšit náhled nemoci > zlepšit spolupráci při užívání léků > snížit napětí v rodině a okolí > zvýšit sociální a praktické dovednosti nemocného > zmírnit chronické příznaky a řešit problémy > zvýšit kvalitu života pacienta i rodiny Terapie schizofrenie cílové systémy Temporolimbický systém Signál/šum: Dopaminu Normalizace klasickými AP a snížení stresu DLPFC (supramodální kortex) Signál/šum: Dopaminu Atypická AP, Dopaminergika, 5HT2 antag. Kog. rehabilitace, rtms?? Temppariet. (heteromodální) kortex Psychotické mapy Konsensuální mapy Psychoterapie a antipsychotika
Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž
ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VícePsychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VíceK T B T U S C S HI H Z I O Z F O REN E IE
KBT U SCHIZOFRENIE MUDr. Petr Možný HISTORICKÝ PŘEHLED Psychoanalýza Freud, Jung Daseinsanalýza Binswanger, Boss Dynamické směry - jen kasuistiky, ale kromě úspěchů i zhoršení psychického stavu, velmi
VícePsychoedukace u schizofrenie
Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3
VíceVýroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování
Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika
VíceZahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
VíceSpecifika práce s psychotickým pacientem Mgr. Jiřina Sobotková, PN Dobřany
Specifika práce s psychotickým pacientem Mgr. Jiřina Sobotková, PN Dobřany Kdo je psychotický pacient Jako psychózu označujeme stavy, při kterých dochází k poruše kontaktu s realitou. Jde o duševní onemocnění,
VícePARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha
PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické
VíceTrendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceLéčba bolesti u mnohočetného myelomu
Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceRole klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)
Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší
VícePOMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.
POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se
VíceZávěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře
Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.
VíceLéčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno
Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero
VíceObsah. Teorie a diagnostika poruch o so b n o sti Úvod...13 ČÁST I
Obsah Úvod...13 ČÁST I Teorie a diagnostika poruch o so b n o sti...15 1.1 Co je porucha osobnosti?... 15 1.2 Klasifikace poruch osobnosti... 17 1.3 Prevalence poruch osobnosti... 20 1.4 Etiologie poruch
VíceProč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.
Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření
VícePéče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s.
Péče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s. Markéta Dolejší, Petr Buchta Magdaléna, o.p.s. AT konference, Seč, 7.6.2017 Co je naším cílem? Zařazení do běžného života
VíceSCHIZOFRENIE. Tomáš Volf, Anna Svobodová
SCHIZOFRENIE Tomáš Volf, Anna Svobodová Osnova Definice Průběh Formy Léčba schizofrenie Definice schizofrenie narušené myšlení a vnímání, např. halucinace dochází k poruchám koncentrace, ztrácení nadhledu,
VícePŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY
PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:
VíceOBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43
OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích
VíceSchizoafektivní porucha
Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceKOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ FORMULACE PŘÍPADU
KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ FORMULACE PŘÍPADU MUDr. Petr Možný Formulace případu Výsledkem procesu vyšetření by měl být individuální popis pacientova problému, zahrnující jeho vznik a vývoj a vysvětlující,
VíceProces identifikace (cost- ) efektivních intervencí. Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal
Proces identifikace (cost- ) efektivních intervencí Zuzana Hrivíková, Alexandr Kasal Cíl Vytvořit a doporučit list (balíček) cost-efektivních intervencí pro každé onemocnění z SMI, CMD, dětské a geriatrické
VíceKognitivně behaviorální psychoterapie
Kognitivně behaviorální psychoterapie Užívá se hlavně v léčbě PPP, závislostí (obezita, alkohol, drogy, kouření) a dále v léčbě úzkostných stavů, fóbií, funkčních sexuálních poruch, chronických bolestivých
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
VíceZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY KBT I
ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY KBT I Požadavky k závěrečné zkoušce: kontrola počtu hodin ve výcviku (minimum 500h) kontrola počtu dokumentovaných kazuistik a jejich supervize (12) kontrola esejí (8) a ppt prezentací
VíceZavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop. Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová
Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová V roce 2008 proběhlo první školení DBT v Praze Cílem se stalo vyškolit tým v metodách
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceKOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUP PROBAČNÍHO MOTIVAČNÍHO PROGRAMU ZZ (ZÍSKEJ ZAMĚSTNÁNÍ)
KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ PŘÍSTUP v rámci PROBAČNÍHO MOTIVAČNÍHO PROGRAMU ZZ (ZÍSKEJ ZAMĚSTNÁNÍ) Roman Pešek Realizace: Sdružení pro probaci a mediaci v justici (SPJ) ve spolupráci s Probační a mediační
VíceTEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová
TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová Psychodynamické perspektivy Psychoanalytické a psychoterapeutické směry, které čerpají z Freuda. Vliv na formování sp zejména na počátku 20. st., v současné době
VíceSledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií
Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Mabel Rodriguez, Lucie Bankovská-Motlová, Radka Čermáková, Pavel
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VíceOŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU
Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ
VíceLéčba závislostí, postavení adiktologie v ČR a koncept snižování rizik Petr Popov
Léčba závislostí, postavení adiktologie v ČR a koncept snižování rizik Petr Popov Tisková konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ZÁVISLOSTI A JEJICH LÉČBA, Praha, 25.5.2017 MUDr. Jaroslav
VíceSeminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015
Seminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015 Kvíz.aneb vše, co jste si přáli vědět, ale báli jste se zeptat? Interaktivní hra Jen tak pro představu Jak je člověku v akutní fázi onemocnění
VíceTRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka
TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty
VíceKomunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.
Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k
VíceZÁPIS Z 2. WORKSHOPU KONANÉHO DNE 16. BŘEZNA 2017 VE ZLÍNĚ
Název projektu: Partnerství pro duševně nemocné na Otrokovicku Registrační číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_023/0001185 Název aktivity: Workshop 2 Termín konání: 16. března 2017, 13.00 hod, Zlín - Horizont
VíceNázev materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VícePsychoterapeutická podpora při umírání
Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VíceSchizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno
Schizofrenie (Speciální psychiatrie pro studující psychologie) Česková E., Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Schizofrenie, zařazení dle klasifikace Schizofrenie psychotické onemocnění Epidemiologie,
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na
VícePsychologie zvládání nádorových onemocnění
Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VíceKognitivní restrukturalizace. MUDr. Petr Možný
Kognitivní restrukturalizace MUDr. Petr Možný Edukace klienta Co jsou to emoce Pojmenování emocí Vztah mezi emocemi a myšlenkami Myšlenky automatické a volní Myšlenky primární a sekundární Myšlenky chladné
VíceMožnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení
Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
VíceCZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceCentra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan
Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními
VíceKOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ. Psychiatrická léčebna Kroměříž
ÚVOD DO TEORIE KOGNITIVNĚ BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž Základní předpoklady behaviorální terapie 1. Většina lidského chování, s výjimkou základních reflexů a
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceKurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
Více5. PŘÍLOHY. Příloha č. 1 Seznam tabulek. Příloha č. 2 Seznam obrázků. Příloha č. 3 Seznam zkratek
5. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Seznam tabulek Příloha č. 2 Seznam obrázků Příloha č. 3 Seznam zkratek PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM TABULEK Číslo tabulky Název tabulky Strana Tabulka 1 Nejčastější obsahy obsesí a s nimi
VíceNové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu
Nové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu Kulatý stůl k reformě péče o duševní zdraví v České Republice Clam-Gallasův palác, 11. dubna 2017 Dita Protopopová Registrační číslo projektu:
VíceTRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA
TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA V KONTEXTU KOMPLEXNÍ REHABILITACE ANEB JAK JSME SE TO UČILI Jan König Jan.Konig@ergoaktiv.cz Alice Dubnová Alice.Dubnova@ergoaktiv.cz OBSAH Co jsou ta tréninková místa Proč je
VíceSCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová
SCHIZOFRENIE Markéta Vojtová Schizofrenie Skupina závažných poruch Onemocnění neznámé etiologie s poruchami: myšlení jednání vnímání emocí vůle Specificky lidské onemocnění Historie 1 1856 Benedict A.
VíceFOKUS Mladá Boleslav z.s. Práce s rodinami duševně nemocných PROJEKT PODPORA FACT MODELU V ČESKÉ REPUBLICE, Č. CZ /0.0/0.
FOKUS Mladá Boleslav z.s. Práce s rodinami duševně nemocných PROJEKT PODPORA FACT MODELU V ČESKÉ REPUBLICE, Č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_023/0001126 Cíl Cílem projektu je posílit schopnost týmů pracovat s
VícePsychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem
Psychoterapeutický denní stacionář pro lidi se schizofrenními potížemi: dynamika a prediktory změny, provázání s komunitním týmem A.Hrubcová, O.Pěč Klinika ESET { Skupinové psychoterapeutické programy
VícePopis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,
VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceNEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ
NEUROKOGNITIVNÍ TRÉNINK PRVNÍ ZKUŠENOSTI U DLOUHODOBĚ HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ NEUDERTOVÁ, H., DORAZILOVÁ, A., HUMPOLÍČEK P. ODDĚLENÍ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE, FN BRNO PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FILOZOFICKÉ FAKULTY
VíceEmoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum
Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní
VíceOkruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika
Okruhy otázek ke zkoušce z předmětu Lékařská psychologie a psychosomatika Základní zdroje informací ke zkoušce 1) Přednášky 2) Ayers, S., de Visser, R. (2015). Psychologie v medicíně. Praha: Grada. - kapitoly:
VíceSlužby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první
Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá
VíceSetkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014
Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr
VíceAdiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,
Adiktologická péče v ÚVN Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč, 7. 6. 2017 Cíle přednášky představit nové možnosti uplatnění profese adiktologa v rámci zdravotnictví (nemocniční péče) konkrétní ukázka
VícePilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv
Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice Marek Páv AGENDA Strana 2 PN Bohnice Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče- probíhající Počet nasmlouvaných lůžek PN Bohnice Strana 3 1460 1440
VíceSTOB. Program Stop obezitě. PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU
STOB. Program Stop obezitě PhDr. Jana SEVEROVÁ,CSc. Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Etiologie obezity - ranné dětství Rodinné prostředí - hodnocení vztahu k jídlu u dětí z hlediska matek. Nejistota
VíceLOGBOOK. Specializační vzdělávání v oboru. (všeobecná sestra)
LOGBOOK Specializační vzdělávání v oboru OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PSYCHIATRII (všeobecná sestra) Ministerstvo zdravotnictví České republiky Palackého náměstí 4, 18 01 Praha tel.: + 40 4 971 111, e-mail: onp@mzcr.cz,
VíceTereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika
Tereza Uhrová Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha zařazení nálezů do kontextu! MoCA = 22 demence koncentrace, deprese, motivace, delirium. poskytnutí
Více8 PŘÍLOHY. PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory. Organizační faktory.
8 PŘÍLOHY PŘÍLOHA A: Schéma 1 Faktory pracovního stresu (vlastní zpracování) Individuální faktory Organizační faktory Komplexní faktory 128 PŘÍLOHA B: Tabulka 1 Hodnocení profesních typů (přeloženo dle
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
TRITON Psychologická setkávání Jan Poněšický Psychosomatika pro lékaře, psychoterapeuty i laiky Souvislosti mezi zvládáním životních problémů, tělesným zdravím a nemocí Jan Poněšický Psychosomatika pro
VíceObsedantně kompulzivní porucha. Aktualizace informací
Obsedantně kompulzivní porucha Aktualizace informací výskyt termínů MSK-10 obsedantně kompulzivní porucha F.42 (mezi neurotickými poruchami za úzkostnými, dělená podle převahy obsesí nebo kompulzí) DSM-IV
VíceTerapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA
Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko
VíceSeminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)
Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat
VícePodpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov
Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice
VíceSPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM
Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceJe potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč
Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950
VíceJak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014
Jak probíhá certifikační audit? Mgr. Erna Mičudová Květen 2014 Co je to kvalita?? Kvalitu poskytované zdravotní péče je možno vyjádřit jako souhrn dostupných informací o odbornosti v diagnosticko - terapeutickém
VíceKurz Psychoterapie pro lékaře v předatestační přípravě - V.
Kurz Psychoterapie pro lékaře v předatestační přípravě - V. Pořadatelé: Psychiatrická společnost a její psychoterapeutická sekce Předseda: MUDr. Martin Anders Garanti: Prof. MUDr. Hana Papežová, CSc, Doc.
VíceÚvod do psychoterapie. Mgr. Jan Haase
Úvod do psychoterapie Mgr. Jan Haase Kdo je psycholog a kdo psychiatr? Psycholog je absolvent filozofické fakulty na vysoké škole (Mgr., PhDr.) - má humanitní vzdělání ve zdravotnictví se zaměřuje zejména
VíceMožnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem
Možnosti využití KBT při práci s rodiči dětí s Aspergerovým syndromem Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, střední Čechy, o.s. Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko APLA
VícePřehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl
Přehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl Psychiatrická léčebna Šternberk Od historie k současnosti Sigmund FREUD 1900 Carl R.ROGERS 1942 Josef WOLPE a Hans EYSENCK 1958
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceDoporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová
Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní
VícePsychologie Psycholog zdraví ie Stres
Psychologie zdraví Stres Stres 1. Fyziologie stresu 2. Příznaky stresu a jeho diagnostika 3. Následky stresu Fyziologie stresu Stres je reakcí organismu na zátěž. Selye (1993) pro značení tohoto procesu
VíceČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH
VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období
VíceExistují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či
Rodinná KBT Vranov 3. 6. 2010 Mgr. Alena Mikulová Motto Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy
VíceRodina se závislým partnerem. Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová
Rodina se závislým partnerem Vypracovala: Barbora Šindelková Kamila Vébrová ZÁVISLOST? Definice závislosti dle Světové zdravotnické organizace Když užívání nějaké látky nebo skupiny látek má u daného jedince
Více