Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI. Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI. Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE"

Transkript

1 Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE 2014

2 Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ U ŘIDIČŮ SENIORSKÉHO VĚKU Závěrečná práce Autor: Mgr. Helena Maslaňáková Olomouc 2014

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou závěrečnou práci na téma Trénink kognitivních funkcí u řidičů seniorského věku vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité podklady zdroje a literaturu. V Brně dne Podpis

4 Obsah Úvod... 5 Teoretická část Řidiči seniorského věku ve statistických datech Nárůst seniorské populace Podíl seniorů - řidičů na nehodovosti Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách Shrnutí kapitoly Kognitivní výkon řidiče seniorského věku Kognitivní funkce Proměnné ovlivňující kognitivní výkon Exekutivní funkce systém dohlížející nad kognitivním výkonem Faktory související s kognitivním výkonem emoce a osobnost Trénování kognice u seniorů Plasticita a rezervní kapacita mozku Trénování kognitivních funkcí u seniorů Trénování kognitivních funkcí u řidičů Legislativní rámec Praktická část Cíle a hypotézy Metodika Základní popis zkoumaného souboru Neuropsychologická testová baterie Trénink kognitivních funkcí seniorů Statistická analýza Výsledky Diskuze Závěry Souhrn Seznam použitých zdrojů a literatury Abstrakt Přílohy... 45

5 Úvod Nedělního rána vyrazili starší manželé (81 a 76 let) do nedalekého nákupního centra. Provoz nebyl žádný a cestu dobře znali. Při zpáteční cestě domů jedna z posledních odboček vlevo se křižovala s dvouproudou silnici. Jednalo se o ne příliš přehlednou křižovatku. Řidič se rozhlédl, aby se přesvědčil, že cesta je volná a zahájil odbočování. O několik okamžiků později došlo ke srážce vozidla s motoristou jedoucím na dvouproudé silnici. Žena na místě spolujezdce a motorista byli na místě mrtví, staršího muže převezli se středně těžkým poraněním do nemocnice. Přežil, avšak soudní proces a žal ze ztráty pomalu ubírali jeho zdraví. Po dvou letech soudního procesu byl muž zproštěn obžaloby ze zavinění dopravní nehody, avšak tou dobou bylo jeho zdraví již natolik podlomené, že krátce na to skonal. Nastává otázka: Dalo by se této nehodě předejít? Ze strany motoristy jistě: respektováním pravidel silničního provozu a dodržením předepsané rychlosti. Ze strany seniorů možná: větší pohotovostí, všímavostí, rychlostí reakce; jinými slovy vitálnějším stavem funkcí působících na kognitivní výkon. Trénink kognitivních funkcí má podporovat odolnost kognitivního výkonu seniorů proti jeho úpadku způsobeném stárnutím organismu. Které z kognitivních funkcí jsou vlivem stárnutí nejvíce zasaženy a jaký vliv to má na schopnost bezpečného řízení motorového vozidla? Jeví se tréninky nabízející seniorům posílení kognitivních funkcí jako efektivní? A pokud ano, tak ve kterých kognitivních doménách můžeme vidět zlepšení? A má toto zlepšení vůbec vliv na řidičské schopnosti? Na tyto otázky se budeme pokusit odpovědět v následující práci věnované řidičům seniorského věku, jejich kognitivnímu výkonu a možnostem, jak si svůj výkon udržet, co možná nejdéle. Neboť jak si ukážeme v první kapitole, tak nehodovost a jejich fatalita u seniorské populace pozvolna narůstá. 5

6 Teoretická část 1 Řidiči seniorského věku ve statistických datech V následující kapitole si zodpovíme tyto otázky týkající se seniorů v dopravě: Má rostoucí počet seniorů nad 65 let vliv na jejich procentuální zastoupení mezi aktivními řidiči? Jak často jsou řidiči seniorského věku viníky dopravních nehod? Jaká je mortalita seniorů v důsledku dopravních nehod? 1.1 Nárůst seniorské populace V České republice (ČR) stejně jako v ostatních vyspělých státech má procentuální zastoupení seniorů v populaci vzrůstající tendenci. Ve věkovém pásmu let vzrostlo procento seniorů v České republice z 11,4 % v roce 2001 na 12,4 % v roce 2012; ve věkovém pásmu nad 80 let z 2,4 % v roce 2001 na 3,8 % v roce 2012 (viz Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%)). Podle uvedených údajů Eurostatu je prognóza na další roky obdobná. Nárůst seniorské populace v České republice v roce 2015 je odhadován na 26,02 % (údaj vychází z výpočtu procentuálního zastoupení populace ve věku nad 65 let v porovnání s odhadem populace ve věku let); v roce 2030 je odhad roven 34,32 % (Eurostat, 2014). Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%) let EU 12,3 12,4 12,4 12,5 12,6 12,6 12,7 12,7 12,7 12,7* 12,7* 12,9* ČR 11,4 11,3 11,2 11,1 11,0 11,1 11,1 11,2 11,4 11,7 11,9* 12,4* * prozatímní hodnoty 80 a více let EU 3,5 3,6 3,8 3,9 4,0 4,1 4,3 4,4 4,5 4,7* 4,8* 4,9* ČR 2,4 2,6 2,7 2,9 3,0 3,1 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 * prozatímní hodnoty Zdroj: Vytvořeno ze statistických dat - Eurostat

7 Tyto odhady a sesbíraná data nejsou pouze v naší republice. S obdobnými nárůsty seniorské populace se setkáváme také u dalších států Evropské unie (EU), ve kterých byl zaznamenán nárůst populace ve věku let z průměrné hodnoty 12,3 % v roce 2001 na 12,9 % v roce U populace starší 80 let došlo v Evropské unii k nárůstu z průměrné hodnoty 3,5 % v roce 2001 na 4,9 % v roce 2012 (viz Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%)). Prognóza Eurostatu počítá s nárůstem seniorské populace ve státech Evropské unie v průměru na 28,48 % v roce 2015 a 38,33 % v roce 2030 (opět počítáno dle odhadu procentuálního zastoupení populace ve věku nad 65 let v porovnání s odhadem populace ve věku let). Pokud bychom nahlédli na data Spojených států amerických, zjistili bychom obdobné údaje. Americká medicínská asociace (AMA) udává odhad seniorské populace v roce 2030 na téměř dvojnásobný oproti roku 2010, tj. přibližně 70 milionů, což tvoří 10 procent z celkového počtu obyvatel Spojených států. A za nejvíce rostoucí segment jsou označováno senioři nad 80 let, u kterých se očekává nárůst ze současných 3 miliónů (v roce 2010) na 8 až 10 miliónů v průběhu dalších 30 let (AMA, 2010). V oblasti silniční dopravy je mimo obecná statistická data a odhady populačního růstu třeba ještě v budoucnu kalkulovat s větší řidičskou aktivitou budoucích seniorů a seniorek. Jednak z důvodu jejich větší vitality oproti předchozím generacím. A pak také vlivem socioekonomických změn dochází k nárůstu počtu žen řidiček v silničním provozu oproti minulosti, kdy bylo řízení motorových vozidel zejména doménou mužů. Na rok 2020 AMA odhaduje, že z 53 milionů seniorů nad 65 let bude 75 procent (tedy téměř 40 mil.) vlastnit řidičské oprávnění. Což je významný nárůst oproti minulosti (AMA, 2010). 1.2 Podíl seniorů - řidičů na nehodovosti Byť není podíl řidičů nad 65 let na nehodovosti v České republice zcela zásadní (v současnosti zhruba kolem 5 % z celkového zastoupení všech věkových kategorií řidičů), tak za významný a nepřehlédnutelný musíme považovat fakt, že toto 7

8 procento plíživě roste. Růst pravděpodobně úzce souvisí se zvyšujícím se počtem řidičů seniorského věku. Jak je ze statistických přehledů Policie ČR zřejmé, tak procentuální zastoupení kategorie řidičů nad 65 let, kteří byli označeni za viníky dopravní nehody, vzrostlo od roku 2007 z 3,60 % (tj * dopravních nehod) na 5,29 % (tj dopravních nehod) v roce 2012 (Viz Tabulka 2 - PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v %a Zdroj: Data Tabulka 2 - Policie ČR, Statistika nehodovosti Graf 1- PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v %). Tabulka 2 - PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v % Věk let 3,33 3,5 3,32 3,61 3,68 3,84 Nad 65 let 3,60 3,80 3,88 3,93 4,83 5, let 1,58 1,71 1,7 1,74 2,21 2,35 Nad 70 let 2,02 2,09 2,18 2,19 2,62 2,94 Zdroj: Policie ČR, Statistika nehodovosti * Mezi rokem 2008 a 2009 klesla celková nehodovost v ČR o 53,4 % (celkem o dopravních nehod) v důsledku úpravy zákona, který povoluje řidiči za určitých okolností k dopravní nehodě Policii nevolat. Tyto nehody pak nejsou zaznamenány v policejních statistikách nehodovosti (Aktuality a Policie ČR informuje, nedatováno). V důsledku těchto změn můžeme ve statistikách Policie ČR zaznamenat pokles počtu dopravních nehod zaviněných řidiči nad 65 let, jak je tomu patrné v textu, jedná se ale pouze o důsledek legislativních změn, které proběhly z roku 2008 na rok Proto je procentuální zastoupení nehodovosti lépe vypovídající než konkrétní počty nehod. Z procentuálního aspektu odpovídá zastoupení nehod zaviněných řidiči nad 65 let v těchto letech dlouhodobému trendu mírného růstu. 8

9 % PŘEHLED NEHOD V ČR OD ROKU 2007 DO ROKU 2012 PODLE VĚKU ŘIDIČE(VINÍKA) v % let Nad 65 let let Nad 70 let Zdroj: Data Tabulka 2 - Policie ČR, Statistika nehodovosti Graf 1- PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v % Pokud bychom hledali i starší údaje, můžeme využít informací z článku z roku 2007 od Jana Weinbergera z Observatoře bezpečnosti silničního provozu, který udává nehodovost řidičů-viníků nad 65 let v roce 2003 v hodnotě 3,09 % (tedy dopravních nehod). Weinberger (2007) také udává, že tato nízká nehodovost seniorů v České republice, je způsobena několika faktory: 1) Vyšší řidičkou zkušeností starších řidičů v předvídání důsledků rozhodování a jednání, větší zodpovědnost a neriskantní jízda. 2) Uvědoměním se vlastních hendikepů jako je menší fyzická síla, omezené senzorické schopnosti a reakce. 3) Emocionální vyrovnanost, ustálená hierarchie hodnot. 1.3 Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách Zatímco podíl zaviněných nehod řidiči nad 65 let není ve srovnání se skupinou ostatních řidičů nijak zásadní, tak následky dopravních nehod bývají pro seniory často fatální. Vzhledem ke své fragilitě, jsou to právě starší lidé, pro které havárie často končí těžkými zraněními a smrtí. V roce 2012 představovali senioři ve věku 9

10 65 let a více věkovou kategorii s nejvyšším procentem osob usmrcených následkem dopravních nehod (tj. 19,68 %; 134 usmrcených osob ve věku 65 let a více). Obdobně představovali senioři nejvíce zasáhnutou věkovou kategorii v roce 2010, kdy bylo procento usmrcených v této kategorii 19,12 %. Za posledních šest let je kategorie seniorů nad 65 let vždy mezi prvními třemi nejčetnějšími věkovými kategoriemi usmrcených osob při dopravní nehodě. Další dvě nejčetnější kategorie jsou řidiči ve věku (na první pozici v letech 2011, 2009, 2008, 2007) a (na druhé pozici v letech 2011, 2009, 2007). Viz Tabulka 3 - Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách v letech Tabulka 3 - Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách v letech Rok Celkem usmrceno 65 let a více % Pozice věk. kategorie , , , , , ,69 3 Zdroj: Policie ČR, Statistika nehodovosti Jak je tedy zřejmé, pro seniory je riziko smrtelného úrazu způsobeném dopravní nehodou mnohonásobně vyšší ve srovnání s mladšími účastníky silničního provozu. Obdobné závěry potvrzuje i studie z Velké Británie, ve které byly srovnány údaje o smrtelných dopravních nehodách v letech Co však navíc oproti běžným statistikám úmrtnosti v důsledku dopravních nehod studie sleduje, je role oběti dopravní nehody. Účastníci dopravní nehody byli ve studii rozděleni na řidiče, spolujezdce a chodce. Vytvořeny byly tyto věkové kategorie: let, let, let, let, let a 70 a více let. Třetí sledovanou proměnnou bylo množství absolvovaných cest za jeden rok v jednotlivých kategoriích, jinými slovy rozsah expozice účastníka silničního provozu (řidiče, spolujezdce a chodce) dopravnímu ruchu. Tato data byla získána z Odboru dopravy VB za jeden rok v každé výše jmenované věkové kategorii za období let Údaje o cestách byly získány ze záznamů z cestovních deníků respondentů (ty byly pořízeny v rámci Národního průzkumu cestování ve Velké Britániii). Zjištění, ke kterým Rolison a kol. (2012) dospěli, jsou následující. Jak se 10

11 ukazuje tak nejvíce fatálních nehod se seniorům nad 70 let přihodilo v roli chodce (až 4 krát více oproti mladším chodcům ve věkovém pásmu let, tedy i ve vztahu k věkové kategorii let). V roli spolujezdce byli senioři nad 70 let druhou, úmrtností nejvíce zasaženou skupinou, hned po věkové kategorii let. Nicméně v roli řidiče, jak se ukázalo, klesala úmrtnost společně s věkem. Kategorie řidičů let zaznamenala ze všech věkových skupin nejméně fatálních nehod. Kategorie řidičů ve věku nad 70 let byla jako druhá nejnižší. Z výsledků je zřejmé, že pokud dochází k dopravním nehodám s fatálními následky, tak nejvíce jsou senioři nad 70 let ohroženi v roli chodce, následně pak v roli spolucestujícího, méně pak v roli řidiče. Podíl fatálních zranění u řidičů seniorů již nad 60 let je ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi výrazně nižší. Uvedená data korespondují s mírou expozice, které jsou běžně senioři vystaveni. Tj. senioři s věkem omezují své cestování v roli řidiče a více se účastní silničního provozu jako spolucestující nebo jako chodci. Proto z hlediska rizik spojených s řízením motorového vozidla jsou více vypovídající údaje srovnávající smrtelnou nehodovost věkových kategorií podle množstvím najetých kilometrů. Studie Rolisona a kol. (2012) došla na základě takového porovnání k závěru, že riziko smrtelného zranění je větší pro starší řidiče, spolujezdce a chodce než pro mladší účastníky silniční dopravy. Obdobné riziko smrtelného zranění má ještě věková kategorie od let, avšak to se týká pouze řidičů a spolujezdců. Chodců nad 70 let usmrcených v silničním provozu v porovnání na jednu cestu je 5,19 krát více ve srovnání s věkovou kategorií od let (Rolison, 2012). Smrtelnou nehodovost v převodu na procestované kilometry udává ve svých materiálech i Evropská komise * (SafetyNet, 2009), oddělení Dopravy, která cituje nizozemskou studii z let ; viz Tabulka 4 - Úmrtnost v dopravě na bilion odcestovaných kilometrů, podle věku a způsobu dopravy, Nizozemí ( ) Z tabulky je patrné, že i v Nizozemské studii jsou nejvíce rizikovou skupinou zasaženou smrtelnými nehodami senioři nad 75 let (event. i celkově nad 65 let). * Podle Evropské komise se posouvá věk definující řidiče seniora na 75 let a více (oproti původním 65 rokům). To je odůvodněno zvyšující se vitalitou seniorů, přičemž je předpokládáno, že dnešní senioři jsou na tom zdravotně a psychicky mnohem lépe než tomu bylo dříve (SafetyNet, 2009). 11

12 Tabulka 4 - Úmrtnost v dopravě na bilion odcestovaných kilometrů, podle věku a způsobu dopravy, Nizozemí ( ) Chodci Cyklisté Řidiči Spolujezdci Nad 75 let Všechny věk. skupiny Zdroj: SWOV/Transport Research Centre, CBS; (in SafetyNet, 2009) 1.4 Shrnutí kapitoly Ve vyspělých zemích dochází každým rokem k pozvolnému nárůstu populace nad 65 let, ukázkou jsou statistické údaje zemí Evropské unie či Spojených států amerických. Mimo to, v oblasti silniční dopravy, lze pozorovat stále větší procento aktivních řidičů a řidiček, kteří řídí do vyššího věku, než tomu bylo v minulosti. A přestože jsou senioři označováni za řidiče, kteří neriskují, jejich řidičský styl je ukázněný a uvědomělý a sami jsou viníky nehod např. v roce 2012 ČR ve zhruba 5,29 % případů, tak jsou právě oni nejohroženější věkovou skupinou silničního provozu, pro kterou jsou následky dopravních nehod fatální (v ČR v roce ,68 % usmrcených osob bylo ve věkové kategorii 65 let a více). Lze tedy odhadovat, že čím větší bude zastoupení aktivních řidičů mezi seniory, tím více vzroste jak zapříčiněná nehodovost v této věkové skupině, tak také jejich mortalita jako následek dopravních nehod. 12

13 2 Kognitivní výkon řidiče seniorského věku Kognitivní výkon se s věkem snižuje. Po dvacátém roce života, kdy váha mozku dosahuje svého maxima, začíná mozková hmotnost postupně klesat. Po devadesátém roce života je tento úbytek kolem 10 % z původní hmotnosti. Na snížení hmotnosti stárnoucího mozku se kromě atrofických změn podepisuje také rozšířením rýh, svrašťováním závitů a narůst objemu cerebrospinálního moku (Albert, Knoefel in Kulišťák, 2003). Mozkový úbytek a změny v centrální nervové soustavě (dále jen CNS) mají za následek změny kognitivního výkonu. Z hlediska dopravní psychologie to znamená, že stárnoucí řidič nepodává stejný výkon jako v mladších letech a od jisté míry kognitivního oslabení může při řízení motorového vozidla ohrožovat sebe a své okolí. Dopravní psychologie se při zkoumání, vyšetření a diagnostice dopravní způsobilosti řidiče seniorského věku staví před nelehký úkol, ve kterém má posoudit následující oblasti. 1. V první řadě určit, které osobností vlastnosti a psychické funkce mají zásadní vliv na řízení motorového vozidla, které jsou nezbytné a naopak které vlastnosti či psychické funkce působí na řízení motorového vozidla spíše okrajově až zanedbatelně. To vše s ohledem na požadavky kladené na řidiče po dobu řízení vozidla. Jednoduše řečeno: Které vlastnosti a psychické funkce u seniorů sledovat v rámci dopravně psychologického vyšetření?. 2. Na základě vymezení sledovaných oblastí navrhnout vhodné psychodiagnostické nástroje pro jejich měření a popis. Které psychodiagnostické nástroje použít tak, aby co nejlépe postihly šetřené psychické oblasti?. 3. A výsledně definovat požadovanou až únosnou míru výskytu vybraných osobnostních vlastností a psychických funkcí a to jak z hlediska dílčích sledovaných oblastí, tak také v jejich dynamice a komplexnosti osobnosti s ohledem na kontext vyšetření. Tedy odpovědět si na otázku: Kde je hranice mezi přípustnými výkony a již nepřípustným poklesem kognitivního výkonu řidičů seniorského věku, příp. dalších sledovaných složek osobnosti?. 13

14 Jak popisují Šucha a Seitl (in Šucha a kol. 2013) v kapitole věnované psychickým vlastnostem a funkcím posuzovaným v dopravně psychologickém vyšetření, shodují se čeští i zahraniční dopravní psychologové v tom, že při posuzování řidičské způsobilosti k řízení motorového vozidla jsou nezbytnými oblastmi k posouzení - kognitivní funkce (se zaměřením na pozornost, vnímání, reakční časy, paměť a inteligenci) a osobnostní vlastnosti (dominance, emocionalita, extroverze, úzkostnost, místo kontroly, agresivita, aj.). V členění kapitoly budeme vycházet z dělení kognitivního výkonu podle dělení neuropsycholožky Lezaková et al. (2004). Kognitivní výkon není pouze odrazem fungování (1) kognitivních procesů a (2) proměnných duševní činnosti, ale také s řídící a kontrolní složkou (3) exekutivních funkcí a (4) faktorů souvisejících s kognitivním výkonem emocemi a osobností. 2.1 Kognitivní funkce Lezaková (2004) rozděluje kognitivní funkce analogicky k počítačovým operacím (vstup, uchování, zpracování a výstup) na: 1. receptivní funkce, kam řadí výběr, získání, klasifikaci a integraci informací; 2. paměť a učení, které představují schopnost vyhledávání uchovaných informací; 3. myšlení, které má za úkol organizovat a reorganizovat veškeré dostupné informace; 4. expresivní funkce, jejichž pomocí jsou informace vyjadřovány a komunikovány (řadíme sem například řeč, mimiku, pohyb) Receptivní funkce Prostřednictvím senzomotorických procesů (čití) přijímáme veškeré informace z vnějšího a vnitřního světa a s pomocí percepce (vnímání) tyto informace zpracováváme do podoby ucelených vjemů. Názornou ukázkou, že vnímání není totéž co čití je níže uvedený Kanizsův trojúhelník (viz Obrázek 1). 14

15 Obrázek 1- Kanizsův trojúhelník Pokuste se určit, kolik trojúhelníků je na obrázku. Odpověď na otázku je žádný, přesto zcela jistě vnímáme dva překrývající se trojúhelníky. Proč tomu tak je? Protože naše mysl na základě dřívějších informací rychle a automaticky seskládá jednotlivé počitky do smysluplných struktur - vjemů (Sternberg, 2002). Z receptivních funkcí je při řízení vozidla nejvíce uplatňováno vizuální vnímání. Až na druhém místě pak sluch a hmat. Pomocí zrakového vnímání získává řidič nejvíce informací ze svého okolí. Za správnost čití odpovídá smyslový orgán zraku; určuje zrakovou ostrost, vidění za snížené viditelnosti, citlivost na oslnění, schopnost akomodace, barevné a prostorové vidění, pohyblivost očí a zorné pole. Jak ukazují studie, adaptibilita zrakového orgánu na různé intenzity světla, na tmu a na světlo, se s věkem snižuje. Snížená adaptibilita má za následek to, že starší řidiči mají větší obtíže při řízení vozidla při změně světelných podmínek jako je např. při vjíždění a výjezdu z tunelu, průjezd stromovou alejí. Obdobně také mají starší řidiči potíže při střídavém sledování objektů v různé vzdálenosti jako například při střídavém sledování palubní desky a dopravní situace na cestě, neboť se jim snižuje schopnost akomodace oka (Šucha, Rehnová, Kořán, Černochová, 2013). Mezi další změny související s věkem můžeme zařadit klesající citlivost pro kontrast, častější chybné vnímání barev (dopravní značení, brzdová světla, světelný semafor) a poruchy zrakové ostrosti (Štikar, 2007). Vnímání (percepci) můžeme definovat jako aktivní proces nepřetržitého čití, které má za cíl neustálou organizaci a interpretaci senzorických počitků. 15

16 Výsledkem vnímání je vjem, který je kvalitativně odlišný od neúplných senzorických informací, viz příklad s Kanizsovým trojúhelníkem. Vnímání je základní podmínkou orientace a adaptace na životní prostředí (Plháková, 2003). Jak ukazují již starší studie, zkušení řidiči vykazují v oblasti zrakového vnímání oproti začátečníkům významné rozdíly. Řidiči začátečníci nemají tak dobře rozvinutou schopnost anticipace při řízení motorového vozidla a neumí tak rychle vyčlenit relevantní informace, rozdělit pozornost a vykonávat více úkonů současně. Stejně tak méně využívají periferního vidění, což zužuje jejich zorné pole. Na druhou stranu se ukazuje, že věk řidiče je významným faktorem ovlivňujícím rozsah zorného pole (Šucha, Rehnová, Kořán, Černochová, 2013) Paměť a učení Paměť jako schopnost organismu zaznamenat, uchovat a posléze nalézt určitou informaci je základním předpokladem schopnosti učit se. Paměťové mechanismy se skládají ze tří částí: 1. Vštípení, při kterém dochází k transformaci a kódování počitků, které k nám přichází ze smyslových receptorů, v komplexní psychické obsahy (mentální reprezentace), které již mají podobu srozumitelnou naší paměti. 2. Retence představuje aktivní proces, který slouží k uchování zakódované informace v paměti po různě dlouhou dobu. 3. Vybavení, při kterém dochází vyhledání informace ze zásobníku dlouhodobé paměti zpět do vědomí. Při vybavování informací z dlouhodobé paměti rozlišujeme reprodukci (volné vybavení) a rekognici (znovupoznání) (Plháková, 2003). Z hlediska dělení paměti vyjdeme z rozšířeného modelu paměti Atkinsona a Shiffrina z roku 1968, který dělí paměť na senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou (Plháková, 2003; Sternberg, 2002). 1. Senzorická paměť slouží k uchování informací, které přicházejí ze smyslových receptorů a to jen po dobu několika milisekund až do chvíle, kdy na daný podnět nezaměříme naši pozornost. V ten okamžik se informace přesunou do krátkodobé paměti. Pokud podnět naši pozornost neupoutá, rychle vymizí. U vizuální informace hovoříme o ikonické paměti. 16

17 2. Krátkodobá paměť podrží informace ve vědomí po dobu několika desítek vteřin až minut. Její omezená kapacita (Millerovo číslo 7 ± 2) dokáže na potřebnou dobu udržet v paměti informace přicházející ze smyslových receptorů a z dlouhodobě paměti. 3. Dlouhodobou paměť bychom mohli popsat jako zásobník informací, které aktuálně nepotřebujeme, ale kdykoliv si je v případě potřeby můžeme vybavit zpět do krátkodobé paměti. Kapacita dlouhodobé paměti není zcela dobře uchopitelná, informace v ní uložené mohou být minuty i celý život. Dělíme ji na explicitní (deklarativní) paměť, skládající se z paměti sémantické a epizodické, a na paměť implicitní (nedeklarativní) zahrnující v sobě procedurální dovednosti, priming, klasické podmiňování a neasociativní učení. Řízení motorového vozidla klade na paměť vysoké nároky. V první řadě musí být zautomatizovány dovednosti související s ovládáním vozidla tak, aby převážná většina pozornosti mohla být směrována k dopravní situaci na cestě. Dále je potřeba si správně a pohotově vybavovat informace z explicitní paměti (např. Jaká je maximální povolená rychlost v obci?) a ovšem také uchovávat informace v paměti krátkodobé (např. Jaká to byla dopravní značka, kterou jsme před chvílí minuli?). Paměť se řadí mezi základní kognitivní funkce, které je nezbytné posoudit při dopravně-psychologickém vyšetření řidiče. Přičemž největší důraz je při vyšetření kladen na vizuální paměť (Havlík, 2005). Jak popisuje australská studie (Baldock, 2007) zkoumající funkce úzce spojené s řidičskými schopnostmi starších řidičů, je vizuální pozornost a po ní pak vizuoprostorová paměť a citlivost k vizuálním kontrastům nejlepšími prediktory dobré výkonnosti řidiče seniora na vozovce. Skupině 90 řidičů ve věku od 60 do 91 let byla administrována široká testová baterie sledující funkce jako jsou: selektivní a rozdělená pozornost, zrak, fyzická zdatnost (hlavo-krční flexibilita), kognitivní funkce, rychlost zpracování informací, vizuoprostorová paměť a emoční ladění. Funkce byly posouzeny ve vztahu s výkonem seniora při řízení vozidla na standardizovaném úseku cesty. Čím lepší byly výsledky vizuální pozornosti, prostorové paměti a citlivosti ke kontrastům, tím menší byla u seniorů chybovost při řízení. U zbylých sledovaných funkcí se korelace s chybovostí při jízdě neprokázala. 17

18 Později popsaná a dodnes stále diskutovaná v souvislosti s jednotlivými složkami paměti je tzv. pracovní paměť. Její vymezení a vztah k dalším složkám paměti není doposud přesně určen. Někteří autoři jako např. Koukolík (2002) ji ztotožňují s krátkodobou pamětí, jiní autoři definují pracovní paměť jako schopnost transformace a manipulace s materiálem v mysli (Craik, 2007). Další pohled je na pracovní paměť jako na součást dlouhodobé paměti, jenž uchovává pouze čerstvě aktivovanou paměťovou část a aktivované prvky přenese jak do místa dočasného uložení, tak z něj (Sternberg, 2002). Zhoršení pracovní paměti, schopnosti rozhodování pod časovým tlakem a míru spokojenosti s řízením vozidla ve vysoké rychlosti označili Lee a kol. (2003) ve své retrospektrivní studii za indikátory rizika dopravní nehody u seniorů. Prabhakharan a kol. (2012) pojímá pracovní paměť na základě dřívějších studií jako prostředek sloužící ke zjištění, kódování a ukládání informací nezbytných pro provedení úkolu. Jak získává postupem času řidič své zkušenosti, kognitivní požadavky na pracovní paměť klesají ve prospěch zautomatizované činnosti. Ott a kol. (2008 in Šucha a kol., 2013) doporučují pracovní paměť, společně s pozorností a psychomotorickým tempem, u starších osob v rámci dopravně psychologického vyšetření přezkoumávat. Přehledová studie zkoumající vliv stárnutí na kognitivní funkce (Hedden, Gabrieli, 2004) popsala pracovní paměť a paměť epizodickou jako funkce, které se vyznačují pozvolným celoživotním poklesem. Krátkodobá paměť (měřená fonologickou smyčkou zapamatování si pořadí čísel) prokazuje do sedmdesáti let života minimální úbytek a teprve po sedmdesátém roce života dochází k ostrému poklesu. U zmíněných druhů paměti tedy očekáváme u seniorů nad 70 let nižší výkonnost oproti mladším dospělým. Naproti tomu funkce autobiografické paměti a zautomatizovaných paměťových procesů se ukazují jako funkce stabilní v průběhu života. Z dosavadních výzkumů paměti řidičů vyplývá obecné doporučení provádět v rámci dopravně psychologického vyšetření prověření mnestických funkcí. Obzvláště důležitá je diagnostika paměti u starších řidičů, kde dochází vlivem stárnutí k oslabování paměťových funkcí a stejně tak se zvyšuje frekvence výskytu 18

19 patologických změn CNS. Preventivní diagnostika paměti seniorských řidičů se ukazuje jako dobrý ukazatel bezpečného řízení motorového vozidla Myšlení Myšlení znázorňuje vyšší úroveň poznání, neboť oproti vnímání překračuje hranice bezprostředně daného a přítomného. Operacionálně je myšlení pojímáno jako proces chápání a řešení problémů, resp. chápání a uspořádávání vztahů mezi předměty a jejich reprezentacemi, tedy pojmy (Nakonečný, 1997). Jedná se o složitý proces analýzy, syntézy a odvozených myšlenkových operací (Hartl, Hartlová, 2000). Funkcí myšlení je přizpůsobovat se složitějším životním podmínkám tím, že umožňuje jít za vnímatelné a přítomné, a současně bere zřetel i na budoucnost; umožňuje chápat kauzalitu a funkční vztahy (Nakonečný, 1997). V rámci psychofiagnostického vyšetření je myšlení obvykle posuzováno inteligenčními testy. Přestože se inteligence řadí mezi schopnosti, tak je často dávána do souvislosti s konkrétním a abstraktním myšlením. Pojem obecné inteligence pak představuje obecný faktor společný všem mentálním operacím (Nakonečný, 1997). Dodnes neexistuje jednotné pojetí inteligence, proto se můžeme setkat s celou řadou definic, mezi kterými je inteligence popisována např. jako schopnost porozumět, chápat, usuzovat a přizpůsobovat se novým požadavkům (Hartl, Hartlová, 2000). Z pohledu neuropsychologie je zřejmé, že chování měřené inteligenčními testy skutečně zahrnuje specifické kognitivní a exekutivní funkce, avšak pojetí inteligence jako obecné schopnosti je pro účely posouzení kognitivního výkonu nepřesné, příliš zobecňující. Mírné nebo lokální organické změny, které jsou například i projevem přirozeného stárnutí nebo patologických neurodegenerativních změn v počátečních stádiích, se na kompozitním výsledku inteligenčního testu nemusí odhalit (Lezak et al., 2004). Ani v dopravně psychologickém vyšetření řidiče nemá měření inteligence jednoznačné místo. V rámci diagnostiky řidičů motorových vozidel je inteligence jednou z nejméně zkoumaných oblastí. A v případě publikovaných studií neexistuje jasná shoda, zda je inteligence determinujícím činitelem pro rozhodování o psychické způsobilosti řidiče (Šucha a kol., 2013). 19

20 2.1.4 Expresivní funkce Expresivní funkce jsou prostředky, jimiž sdělujeme nebo vyjadřujeme informace. Řadíme k nim řeč, kreslení nebo psaní, gesta, výraz a pohyby tváře a veškeré pozorovatelné chování. Na základě jejich projevů můžeme usuzovat na mentální aktivitu jedince (Lezak, 2004). V pojetí řízení vozidla je to veškeré pozorovatelní chování, pomocí kterého usuzujeme např. na osvojené řidičské dovednosti (př. plynulá jízda vozidla), znalost pravidel silničního provozu (př. v křižovatce bez značení pustí řidič zprava jedoucí vozidlo), emoční stav (klidný, soustředěný výraz nebo naopak úzkostná mimika, roztržitá pozornost, apod.). 2.2 Proměnné ovlivňující kognitivní výkon Vědomí Vědomí je bazální funkcí, na jejímž pozadí se uskutečňují ostatní psychické děje, včetně kognitivních. Podmínkou správného fungování kognitivních funkcí je vigilita, tedy bdělost vědomí. Dojde-li k oslabení bdělosti nebo ke změně stavu vědomí (např. po užití alkoholu, drog) jsou ovlivněny i kognitivní funkce (Plháková, 2003). Bezprostřední vztah k vědomí má orientovaná pozornost, neboť zahrnuje, jak pocit, že si něco uvědomujeme, tak obsah toho, co si uvědomujeme (Sternberg, 2002). Z pohledu dopravní psychologie je vigilita nezbytnou podmínkou jak řízení motorového vozidla, tak i dopravněpsychologického vyšetření. Ostatně užívání alkoholu a návykových látek ovlivňujících bdělost vědomí před řízením motorového vozidla, během řízení či bezprostředně po řízení, byla-li způsobena dopravní nehoda, je ošetřeno Zákonem o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů č. 361/2000 Sb Pozornost Pozornost je často řazena mezi kognitivní funkce. Podle Lezakové (2004) však pozornost svou podstatou patří spíše do skupiny faktorů ovlivňujících kognitivní výkon. Jejich společným znakem je právě to, že nemají svůj vlastní jedinečný 20

Dopravně psychologické vyšetření

Dopravně psychologické vyšetření Dopravně psychologické vyšetření Voláková D. 14.9.2013, 17.9.2013 Congress centre PRIMAVERA Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností

Více

Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě

Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě Nejen evropská, ale i česká populace stárne. Podíl seniorů (osob ve věku 64+) na celkové populaci činil v roce 2012 16,2 %, v roce 2030

Více

Diplomová práce. Osnova hlavní body

Diplomová práce. Osnova hlavní body České vysoké učení technické v Praze Diplomová práce Vliv stárnutípopulace na ovládání automobilu (na aktivní bezpečnost) Martin Králíček 2 57 Osnova hlavní body Rešerše stavu problematiky (řidičů seniorů)

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Rizikové chování mladých řidičů. Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO

Rizikové chování mladých řidičů. Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO Rizikové chování mladých řidičů Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO Rok 2006 Změna ve znění zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, s platností od 1.7. 2006.

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb.

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Katedra psychologie FF UP v Olomouci Požadavy pro udělení akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA Základní škola,dětský domov,školní družina a Školní jídelna,vrbno p.pradědem nám.sv.michala 17, příspěvková organizace,psč: 793 26, tel./fax 554 751 720,fax.ředitel. 554 753 162 IČO:00852619;účet: 4438771/0100

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Příprava metodiky pro dopravněpsychologické vyšetření. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník

Příprava metodiky pro dopravněpsychologické vyšetření. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Příprava metodiky pro dopravněpsychologické vyšetření Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Obsah 1. Východiska nové metodiky a představení projektu 2. Výběr metod

Více

Statistiky seniorů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

Statistiky seniorů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky 20.2.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 22.8.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

Přehled statistického zpracování dat. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník

Přehled statistického zpracování dat. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Přehled statistického zpracování dat Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Stanovení kritéria validity Reference zaměstnavatelů / nadřízených Dopravní nehody, přestupky,

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Vliv věku a kognitivní zátěže na vizuální vnímání řidiče

Vliv věku a kognitivní zátěže na vizuální vnímání řidiče Vliv věku a kognitivní zátěže na vizuální vnímání řidiče Hogrefe-Testcentrum, Praha Asociace dopravních psychologů ČR PhDr. Dana Černochová, PhD. PhDr. Vlasta Rehnová Dopravněpsychologický seminář, Olomouc,

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť a učení Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť Fukncí paměti je uchování minulé zkušenosti. Některá vymezení paměti: obecná funkce obnovení nebo

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

c) řidič nesmí ohrozit nebo omezit, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před

c) řidič nesmí ohrozit nebo omezit, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před 11070001 Povinností přepravované osoby je: a) neohrožovat svým chováním bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména neomezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla. b) pomáhat řidiči dle jeho

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Statistiky motocyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody motocyklistů a jejich následky

Statistiky motocyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody motocyklistů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody motocyklistů a jejich následky 5.3.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 2. Základní fakta... 4 2.1

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Realizace: Zlínský kraj Celkový plánovaný počet zapojených žáků: 10.000 KONKRETIZACE NABÍDKY VYTVOŘENÍ, APLIKACE A VYHODNOCENÍ KOMPLEXNÍ

Více

DOPRAVNÍ NEHODA, PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ, LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ

DOPRAVNÍ NEHODA, PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ, LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ DOPRAVNÍ NEHODA, PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ, LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ (časový rozsah: 4 hodiny) Školení je určeno pro řidiče a technický personál, je zaměřeno k poskytnutí uceleného souboru informací o vývoji

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií

Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Mabel Rodriguez, Lucie Bankovská-Motlová, Radka Čermáková, Pavel

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta

Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Exekutivní funkce To, co dělá člověka člověkem

Více

Údaje jsou převzaty z http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-178464.aspx

Údaje jsou převzaty z http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-178464.aspx Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků uvádíme také údaje za minulé roky. Údaje

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D.

Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část Zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci nebo jiném poškození

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

Vybrané praktické aplikace statistické regulace procesu

Vybrané praktické aplikace statistické regulace procesu ČSJ, OSSM Praha, 19. 4. 2012 Vybrané praktické aplikace statistické regulace procesu Prof. Ing. Darja Noskievičová, CSc. Katedra kontroly a řízení jakosti Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd

Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd Co je SOCIOKLIMA? komplexní online diagnostika školních tříd nástroj pro běţnou pedagogickou praxi online dotazníky: obrázkové, textové zdroj komplexních informací o ţákovi, školní třídě, škole, regionu,

Více

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE

PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE PSYCHICKÉ VLASTNOSTI SCHOPNOSTI A INTELIGENCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Střední odborná škola a

Více

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění ní podle 2958 občanského zákoníku) C. Aktivity a Participace Mezinárodní klasifikace funkčních ních

Více

KONCENTRACE ZA VOLANTEM

KONCENTRACE ZA VOLANTEM KONCENTRACE ZA VOLANTEM Mgr. Stanislav Huml, V.V.V. Expert a.s. Dopravní statistiky EXPERTNÍ ÚSTAV SILNIČNÍ A MĚSTSKÉ DOPRAVY www.expertas expertas.cz Mgr. Stanislav Huml, V.V.V. Expert a.s. Zdroj Policie

Více

Řízení pod vlivem alkoholu a jiných drog

Řízení pod vlivem alkoholu a jiných drog Řízení pod vlivem alkoholu a jiných drog PhDr. Matúš Šucha, PhD. Katedra psychologie FF UP Olomouc Obsah 1. Definice a rozsah problému 2. Prevalence 3. Rizikové skupiny, situace (expozice) 4. Opatření

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Informační zátěž dopravního systému a mentální kapacita řidiče

Informační zátěž dopravního systému a mentální kapacita řidiče Informační zátěž dopravního systému a mentální kapacita řidiče Vlasta Rehnová* Matúš Šucha** Centrum dopravního výzkumu, Praha* Katedra psychologie Filozofické fakulty, Univerzita Palackého Olomouc** vlasta.rehnova@cdv.cz,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Ekonomické aspekty statistické regulace pro vysoce způsobilé procesy. Kateřina Brodecká

Ekonomické aspekty statistické regulace pro vysoce způsobilé procesy. Kateřina Brodecká Ekonomické aspekty statistické regulace pro vysoce způsobilé procesy Kateřina Brodecká Vysoce způsobilé procesy s rozvojem technologií a důrazem kladeným na aktivity neustálého zlepšování a zeštíhlování

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Národní výzkum dopravních nehod

Národní výzkum dopravních nehod Národní výzkum dopravních nehod Obsahem Národního výzkumu dopravních nehod je především jejich hloubková analýza (HADN). Ta je prováděna nejprve na místě nehody (podrobné zdokumentování) a posléze na pracovišti

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí)

Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Výzkumná pilotní studie: Efektivita vysílání v rámci projektu ŠIK (shrnutí) Autor výzkumu: ŠIK CZ, s.r.o. Realizace výzkumu: únor květen 2010 Výzkum proběhl pod dohledem pedagogů zapojených škol. Cíl výzkumného

Více

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Hodnocení kvality logistických procesů

Hodnocení kvality logistických procesů Téma 5. Hodnocení kvality logistických procesů Kvalitu logistických procesů nelze vyjádřit absolutně (nelze ji měřit přímo), nýbrž relativně porovnáním Hodnoty těchto znaků někdo buď předem stanovil (norma,

Více

Vyhodnocení tréninkového dne

Vyhodnocení tréninkového dne Vyhodnocení tréninkového dne Klient: LeasePlan Místo: Autodrom Most Datum: středa, 3. září 2008 Vozidlo: Trať: VW Passat 2,0 TDI 4Motion, 103 kw r.v. 2005, najeto cca 132 000 km závodní okruh Autodromu

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

SCHRÉDER: OPŽP 2014-2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) LIDSKÝ FAKTOR ÚSPORA ENERGIE VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

SCHRÉDER: OPŽP 2014-2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) LIDSKÝ FAKTOR ÚSPORA ENERGIE VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ SCHRÉDER: OPŽP 2014-2020 PRIORITNÍ OSA 5 (veřejné osvětlení) LIDSKÝ FAKTOR ÚSPORA ENERGIE VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ ING PETR MÍKA ARTECHNIC - SCHRÉDER 1 OPŽP 2014 2020, prioritní osa 5 Podpořené projekty budou

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku)

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část Zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci nebo

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3.1 Výběr a výchova učitelů autoškol (jejich předpoklady, odbornost a vzdělání) Zákon 247/2000 Sb. v pozdějším znění specifikuje podmínky pro udělení profesního

Více

METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ

METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ Aplikace Statistické zobrazení nehodovosti v silničním provozu ve vybraném správním území v mapě METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ červen 13 Obsah ÚVOD 3 PŘÍSTUP DO APLIKACE 4 DEFINOVÁNÍ KRITÉRIÍ VYHLEDÁVÁNÍ

Více

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Organizace vzdělávání trenérů paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging = akreditovaná

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Agenda zprostředkování řešení konfliktu

Agenda zprostředkování řešení konfliktu Agenda zprostředkování řešení konfliktu Statistika PMS + Kvantitativní monitoring ZRK 2012 / 2013 Č. j.: Spr 00196/2014-022-2 Agenda dospělých (18 +) Zprostředkování řešení konfliktu Teoretický rámec Činnosti

Více