Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI. Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI. Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE"

Transkript

1 Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE 2014

2 Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ U ŘIDIČŮ SENIORSKÉHO VĚKU Závěrečná práce Autor: Mgr. Helena Maslaňáková Olomouc 2014

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou závěrečnou práci na téma Trénink kognitivních funkcí u řidičů seniorského věku vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité podklady zdroje a literaturu. V Brně dne Podpis

4 Obsah Úvod... 5 Teoretická část Řidiči seniorského věku ve statistických datech Nárůst seniorské populace Podíl seniorů - řidičů na nehodovosti Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách Shrnutí kapitoly Kognitivní výkon řidiče seniorského věku Kognitivní funkce Proměnné ovlivňující kognitivní výkon Exekutivní funkce systém dohlížející nad kognitivním výkonem Faktory související s kognitivním výkonem emoce a osobnost Trénování kognice u seniorů Plasticita a rezervní kapacita mozku Trénování kognitivních funkcí u seniorů Trénování kognitivních funkcí u řidičů Legislativní rámec Praktická část Cíle a hypotézy Metodika Základní popis zkoumaného souboru Neuropsychologická testová baterie Trénink kognitivních funkcí seniorů Statistická analýza Výsledky Diskuze Závěry Souhrn Seznam použitých zdrojů a literatury Abstrakt Přílohy... 45

5 Úvod Nedělního rána vyrazili starší manželé (81 a 76 let) do nedalekého nákupního centra. Provoz nebyl žádný a cestu dobře znali. Při zpáteční cestě domů jedna z posledních odboček vlevo se křižovala s dvouproudou silnici. Jednalo se o ne příliš přehlednou křižovatku. Řidič se rozhlédl, aby se přesvědčil, že cesta je volná a zahájil odbočování. O několik okamžiků později došlo ke srážce vozidla s motoristou jedoucím na dvouproudé silnici. Žena na místě spolujezdce a motorista byli na místě mrtví, staršího muže převezli se středně těžkým poraněním do nemocnice. Přežil, avšak soudní proces a žal ze ztráty pomalu ubírali jeho zdraví. Po dvou letech soudního procesu byl muž zproštěn obžaloby ze zavinění dopravní nehody, avšak tou dobou bylo jeho zdraví již natolik podlomené, že krátce na to skonal. Nastává otázka: Dalo by se této nehodě předejít? Ze strany motoristy jistě: respektováním pravidel silničního provozu a dodržením předepsané rychlosti. Ze strany seniorů možná: větší pohotovostí, všímavostí, rychlostí reakce; jinými slovy vitálnějším stavem funkcí působících na kognitivní výkon. Trénink kognitivních funkcí má podporovat odolnost kognitivního výkonu seniorů proti jeho úpadku způsobeném stárnutím organismu. Které z kognitivních funkcí jsou vlivem stárnutí nejvíce zasaženy a jaký vliv to má na schopnost bezpečného řízení motorového vozidla? Jeví se tréninky nabízející seniorům posílení kognitivních funkcí jako efektivní? A pokud ano, tak ve kterých kognitivních doménách můžeme vidět zlepšení? A má toto zlepšení vůbec vliv na řidičské schopnosti? Na tyto otázky se budeme pokusit odpovědět v následující práci věnované řidičům seniorského věku, jejich kognitivnímu výkonu a možnostem, jak si svůj výkon udržet, co možná nejdéle. Neboť jak si ukážeme v první kapitole, tak nehodovost a jejich fatalita u seniorské populace pozvolna narůstá. 5

6 Teoretická část 1 Řidiči seniorského věku ve statistických datech V následující kapitole si zodpovíme tyto otázky týkající se seniorů v dopravě: Má rostoucí počet seniorů nad 65 let vliv na jejich procentuální zastoupení mezi aktivními řidiči? Jak často jsou řidiči seniorského věku viníky dopravních nehod? Jaká je mortalita seniorů v důsledku dopravních nehod? 1.1 Nárůst seniorské populace V České republice (ČR) stejně jako v ostatních vyspělých státech má procentuální zastoupení seniorů v populaci vzrůstající tendenci. Ve věkovém pásmu let vzrostlo procento seniorů v České republice z 11,4 % v roce 2001 na 12,4 % v roce 2012; ve věkovém pásmu nad 80 let z 2,4 % v roce 2001 na 3,8 % v roce 2012 (viz Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%)). Podle uvedených údajů Eurostatu je prognóza na další roky obdobná. Nárůst seniorské populace v České republice v roce 2015 je odhadován na 26,02 % (údaj vychází z výpočtu procentuálního zastoupení populace ve věku nad 65 let v porovnání s odhadem populace ve věku let); v roce 2030 je odhad roven 34,32 % (Eurostat, 2014). Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%) let EU 12,3 12,4 12,4 12,5 12,6 12,6 12,7 12,7 12,7 12,7* 12,7* 12,9* ČR 11,4 11,3 11,2 11,1 11,0 11,1 11,1 11,2 11,4 11,7 11,9* 12,4* * prozatímní hodnoty 80 a více let EU 3,5 3,6 3,8 3,9 4,0 4,1 4,3 4,4 4,5 4,7* 4,8* 4,9* ČR 2,4 2,6 2,7 2,9 3,0 3,1 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 * prozatímní hodnoty Zdroj: Vytvořeno ze statistických dat - Eurostat

7 Tyto odhady a sesbíraná data nejsou pouze v naší republice. S obdobnými nárůsty seniorské populace se setkáváme také u dalších států Evropské unie (EU), ve kterých byl zaznamenán nárůst populace ve věku let z průměrné hodnoty 12,3 % v roce 2001 na 12,9 % v roce U populace starší 80 let došlo v Evropské unii k nárůstu z průměrné hodnoty 3,5 % v roce 2001 na 4,9 % v roce 2012 (viz Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%)). Prognóza Eurostatu počítá s nárůstem seniorské populace ve státech Evropské unie v průměru na 28,48 % v roce 2015 a 38,33 % v roce 2030 (opět počítáno dle odhadu procentuálního zastoupení populace ve věku nad 65 let v porovnání s odhadem populace ve věku let). Pokud bychom nahlédli na data Spojených států amerických, zjistili bychom obdobné údaje. Americká medicínská asociace (AMA) udává odhad seniorské populace v roce 2030 na téměř dvojnásobný oproti roku 2010, tj. přibližně 70 milionů, což tvoří 10 procent z celkového počtu obyvatel Spojených států. A za nejvíce rostoucí segment jsou označováno senioři nad 80 let, u kterých se očekává nárůst ze současných 3 miliónů (v roce 2010) na 8 až 10 miliónů v průběhu dalších 30 let (AMA, 2010). V oblasti silniční dopravy je mimo obecná statistická data a odhady populačního růstu třeba ještě v budoucnu kalkulovat s větší řidičskou aktivitou budoucích seniorů a seniorek. Jednak z důvodu jejich větší vitality oproti předchozím generacím. A pak také vlivem socioekonomických změn dochází k nárůstu počtu žen řidiček v silničním provozu oproti minulosti, kdy bylo řízení motorových vozidel zejména doménou mužů. Na rok 2020 AMA odhaduje, že z 53 milionů seniorů nad 65 let bude 75 procent (tedy téměř 40 mil.) vlastnit řidičské oprávnění. Což je významný nárůst oproti minulosti (AMA, 2010). 1.2 Podíl seniorů - řidičů na nehodovosti Byť není podíl řidičů nad 65 let na nehodovosti v České republice zcela zásadní (v současnosti zhruba kolem 5 % z celkového zastoupení všech věkových kategorií řidičů), tak za významný a nepřehlédnutelný musíme považovat fakt, že toto 7

8 procento plíživě roste. Růst pravděpodobně úzce souvisí se zvyšujícím se počtem řidičů seniorského věku. Jak je ze statistických přehledů Policie ČR zřejmé, tak procentuální zastoupení kategorie řidičů nad 65 let, kteří byli označeni za viníky dopravní nehody, vzrostlo od roku 2007 z 3,60 % (tj * dopravních nehod) na 5,29 % (tj dopravních nehod) v roce 2012 (Viz Tabulka 2 - PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v %a Zdroj: Data Tabulka 2 - Policie ČR, Statistika nehodovosti Graf 1- PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v %). Tabulka 2 - PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v % Věk let 3,33 3,5 3,32 3,61 3,68 3,84 Nad 65 let 3,60 3,80 3,88 3,93 4,83 5, let 1,58 1,71 1,7 1,74 2,21 2,35 Nad 70 let 2,02 2,09 2,18 2,19 2,62 2,94 Zdroj: Policie ČR, Statistika nehodovosti * Mezi rokem 2008 a 2009 klesla celková nehodovost v ČR o 53,4 % (celkem o dopravních nehod) v důsledku úpravy zákona, který povoluje řidiči za určitých okolností k dopravní nehodě Policii nevolat. Tyto nehody pak nejsou zaznamenány v policejních statistikách nehodovosti (Aktuality a Policie ČR informuje, nedatováno). V důsledku těchto změn můžeme ve statistikách Policie ČR zaznamenat pokles počtu dopravních nehod zaviněných řidiči nad 65 let, jak je tomu patrné v textu, jedná se ale pouze o důsledek legislativních změn, které proběhly z roku 2008 na rok Proto je procentuální zastoupení nehodovosti lépe vypovídající než konkrétní počty nehod. Z procentuálního aspektu odpovídá zastoupení nehod zaviněných řidiči nad 65 let v těchto letech dlouhodobému trendu mírného růstu. 8

9 % PŘEHLED NEHOD V ČR OD ROKU 2007 DO ROKU 2012 PODLE VĚKU ŘIDIČE(VINÍKA) v % let Nad 65 let let Nad 70 let Zdroj: Data Tabulka 2 - Policie ČR, Statistika nehodovosti Graf 1- PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v % Pokud bychom hledali i starší údaje, můžeme využít informací z článku z roku 2007 od Jana Weinbergera z Observatoře bezpečnosti silničního provozu, který udává nehodovost řidičů-viníků nad 65 let v roce 2003 v hodnotě 3,09 % (tedy dopravních nehod). Weinberger (2007) také udává, že tato nízká nehodovost seniorů v České republice, je způsobena několika faktory: 1) Vyšší řidičkou zkušeností starších řidičů v předvídání důsledků rozhodování a jednání, větší zodpovědnost a neriskantní jízda. 2) Uvědoměním se vlastních hendikepů jako je menší fyzická síla, omezené senzorické schopnosti a reakce. 3) Emocionální vyrovnanost, ustálená hierarchie hodnot. 1.3 Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách Zatímco podíl zaviněných nehod řidiči nad 65 let není ve srovnání se skupinou ostatních řidičů nijak zásadní, tak následky dopravních nehod bývají pro seniory často fatální. Vzhledem ke své fragilitě, jsou to právě starší lidé, pro které havárie často končí těžkými zraněními a smrtí. V roce 2012 představovali senioři ve věku 9

10 65 let a více věkovou kategorii s nejvyšším procentem osob usmrcených následkem dopravních nehod (tj. 19,68 %; 134 usmrcených osob ve věku 65 let a více). Obdobně představovali senioři nejvíce zasáhnutou věkovou kategorii v roce 2010, kdy bylo procento usmrcených v této kategorii 19,12 %. Za posledních šest let je kategorie seniorů nad 65 let vždy mezi prvními třemi nejčetnějšími věkovými kategoriemi usmrcených osob při dopravní nehodě. Další dvě nejčetnější kategorie jsou řidiči ve věku (na první pozici v letech 2011, 2009, 2008, 2007) a (na druhé pozici v letech 2011, 2009, 2007). Viz Tabulka 3 - Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách v letech Tabulka 3 - Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách v letech Rok Celkem usmrceno 65 let a více % Pozice věk. kategorie , , , , , ,69 3 Zdroj: Policie ČR, Statistika nehodovosti Jak je tedy zřejmé, pro seniory je riziko smrtelného úrazu způsobeném dopravní nehodou mnohonásobně vyšší ve srovnání s mladšími účastníky silničního provozu. Obdobné závěry potvrzuje i studie z Velké Británie, ve které byly srovnány údaje o smrtelných dopravních nehodách v letech Co však navíc oproti běžným statistikám úmrtnosti v důsledku dopravních nehod studie sleduje, je role oběti dopravní nehody. Účastníci dopravní nehody byli ve studii rozděleni na řidiče, spolujezdce a chodce. Vytvořeny byly tyto věkové kategorie: let, let, let, let, let a 70 a více let. Třetí sledovanou proměnnou bylo množství absolvovaných cest za jeden rok v jednotlivých kategoriích, jinými slovy rozsah expozice účastníka silničního provozu (řidiče, spolujezdce a chodce) dopravnímu ruchu. Tato data byla získána z Odboru dopravy VB za jeden rok v každé výše jmenované věkové kategorii za období let Údaje o cestách byly získány ze záznamů z cestovních deníků respondentů (ty byly pořízeny v rámci Národního průzkumu cestování ve Velké Britániii). Zjištění, ke kterým Rolison a kol. (2012) dospěli, jsou následující. Jak se 10

11 ukazuje tak nejvíce fatálních nehod se seniorům nad 70 let přihodilo v roli chodce (až 4 krát více oproti mladším chodcům ve věkovém pásmu let, tedy i ve vztahu k věkové kategorii let). V roli spolujezdce byli senioři nad 70 let druhou, úmrtností nejvíce zasaženou skupinou, hned po věkové kategorii let. Nicméně v roli řidiče, jak se ukázalo, klesala úmrtnost společně s věkem. Kategorie řidičů let zaznamenala ze všech věkových skupin nejméně fatálních nehod. Kategorie řidičů ve věku nad 70 let byla jako druhá nejnižší. Z výsledků je zřejmé, že pokud dochází k dopravním nehodám s fatálními následky, tak nejvíce jsou senioři nad 70 let ohroženi v roli chodce, následně pak v roli spolucestujícího, méně pak v roli řidiče. Podíl fatálních zranění u řidičů seniorů již nad 60 let je ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi výrazně nižší. Uvedená data korespondují s mírou expozice, které jsou běžně senioři vystaveni. Tj. senioři s věkem omezují své cestování v roli řidiče a více se účastní silničního provozu jako spolucestující nebo jako chodci. Proto z hlediska rizik spojených s řízením motorového vozidla jsou více vypovídající údaje srovnávající smrtelnou nehodovost věkových kategorií podle množstvím najetých kilometrů. Studie Rolisona a kol. (2012) došla na základě takového porovnání k závěru, že riziko smrtelného zranění je větší pro starší řidiče, spolujezdce a chodce než pro mladší účastníky silniční dopravy. Obdobné riziko smrtelného zranění má ještě věková kategorie od let, avšak to se týká pouze řidičů a spolujezdců. Chodců nad 70 let usmrcených v silničním provozu v porovnání na jednu cestu je 5,19 krát více ve srovnání s věkovou kategorií od let (Rolison, 2012). Smrtelnou nehodovost v převodu na procestované kilometry udává ve svých materiálech i Evropská komise * (SafetyNet, 2009), oddělení Dopravy, která cituje nizozemskou studii z let ; viz Tabulka 4 - Úmrtnost v dopravě na bilion odcestovaných kilometrů, podle věku a způsobu dopravy, Nizozemí ( ) Z tabulky je patrné, že i v Nizozemské studii jsou nejvíce rizikovou skupinou zasaženou smrtelnými nehodami senioři nad 75 let (event. i celkově nad 65 let). * Podle Evropské komise se posouvá věk definující řidiče seniora na 75 let a více (oproti původním 65 rokům). To je odůvodněno zvyšující se vitalitou seniorů, přičemž je předpokládáno, že dnešní senioři jsou na tom zdravotně a psychicky mnohem lépe než tomu bylo dříve (SafetyNet, 2009). 11

12 Tabulka 4 - Úmrtnost v dopravě na bilion odcestovaných kilometrů, podle věku a způsobu dopravy, Nizozemí ( ) Chodci Cyklisté Řidiči Spolujezdci Nad 75 let Všechny věk. skupiny Zdroj: SWOV/Transport Research Centre, CBS; (in SafetyNet, 2009) 1.4 Shrnutí kapitoly Ve vyspělých zemích dochází každým rokem k pozvolnému nárůstu populace nad 65 let, ukázkou jsou statistické údaje zemí Evropské unie či Spojených států amerických. Mimo to, v oblasti silniční dopravy, lze pozorovat stále větší procento aktivních řidičů a řidiček, kteří řídí do vyššího věku, než tomu bylo v minulosti. A přestože jsou senioři označováni za řidiče, kteří neriskují, jejich řidičský styl je ukázněný a uvědomělý a sami jsou viníky nehod např. v roce 2012 ČR ve zhruba 5,29 % případů, tak jsou právě oni nejohroženější věkovou skupinou silničního provozu, pro kterou jsou následky dopravních nehod fatální (v ČR v roce ,68 % usmrcených osob bylo ve věkové kategorii 65 let a více). Lze tedy odhadovat, že čím větší bude zastoupení aktivních řidičů mezi seniory, tím více vzroste jak zapříčiněná nehodovost v této věkové skupině, tak také jejich mortalita jako následek dopravních nehod. 12

13 2 Kognitivní výkon řidiče seniorského věku Kognitivní výkon se s věkem snižuje. Po dvacátém roce života, kdy váha mozku dosahuje svého maxima, začíná mozková hmotnost postupně klesat. Po devadesátém roce života je tento úbytek kolem 10 % z původní hmotnosti. Na snížení hmotnosti stárnoucího mozku se kromě atrofických změn podepisuje také rozšířením rýh, svrašťováním závitů a narůst objemu cerebrospinálního moku (Albert, Knoefel in Kulišťák, 2003). Mozkový úbytek a změny v centrální nervové soustavě (dále jen CNS) mají za následek změny kognitivního výkonu. Z hlediska dopravní psychologie to znamená, že stárnoucí řidič nepodává stejný výkon jako v mladších letech a od jisté míry kognitivního oslabení může při řízení motorového vozidla ohrožovat sebe a své okolí. Dopravní psychologie se při zkoumání, vyšetření a diagnostice dopravní způsobilosti řidiče seniorského věku staví před nelehký úkol, ve kterém má posoudit následující oblasti. 1. V první řadě určit, které osobností vlastnosti a psychické funkce mají zásadní vliv na řízení motorového vozidla, které jsou nezbytné a naopak které vlastnosti či psychické funkce působí na řízení motorového vozidla spíše okrajově až zanedbatelně. To vše s ohledem na požadavky kladené na řidiče po dobu řízení vozidla. Jednoduše řečeno: Které vlastnosti a psychické funkce u seniorů sledovat v rámci dopravně psychologického vyšetření?. 2. Na základě vymezení sledovaných oblastí navrhnout vhodné psychodiagnostické nástroje pro jejich měření a popis. Které psychodiagnostické nástroje použít tak, aby co nejlépe postihly šetřené psychické oblasti?. 3. A výsledně definovat požadovanou až únosnou míru výskytu vybraných osobnostních vlastností a psychických funkcí a to jak z hlediska dílčích sledovaných oblastí, tak také v jejich dynamice a komplexnosti osobnosti s ohledem na kontext vyšetření. Tedy odpovědět si na otázku: Kde je hranice mezi přípustnými výkony a již nepřípustným poklesem kognitivního výkonu řidičů seniorského věku, příp. dalších sledovaných složek osobnosti?. 13

14 Jak popisují Šucha a Seitl (in Šucha a kol. 2013) v kapitole věnované psychickým vlastnostem a funkcím posuzovaným v dopravně psychologickém vyšetření, shodují se čeští i zahraniční dopravní psychologové v tom, že při posuzování řidičské způsobilosti k řízení motorového vozidla jsou nezbytnými oblastmi k posouzení - kognitivní funkce (se zaměřením na pozornost, vnímání, reakční časy, paměť a inteligenci) a osobnostní vlastnosti (dominance, emocionalita, extroverze, úzkostnost, místo kontroly, agresivita, aj.). V členění kapitoly budeme vycházet z dělení kognitivního výkonu podle dělení neuropsycholožky Lezaková et al. (2004). Kognitivní výkon není pouze odrazem fungování (1) kognitivních procesů a (2) proměnných duševní činnosti, ale také s řídící a kontrolní složkou (3) exekutivních funkcí a (4) faktorů souvisejících s kognitivním výkonem emocemi a osobností. 2.1 Kognitivní funkce Lezaková (2004) rozděluje kognitivní funkce analogicky k počítačovým operacím (vstup, uchování, zpracování a výstup) na: 1. receptivní funkce, kam řadí výběr, získání, klasifikaci a integraci informací; 2. paměť a učení, které představují schopnost vyhledávání uchovaných informací; 3. myšlení, které má za úkol organizovat a reorganizovat veškeré dostupné informace; 4. expresivní funkce, jejichž pomocí jsou informace vyjadřovány a komunikovány (řadíme sem například řeč, mimiku, pohyb) Receptivní funkce Prostřednictvím senzomotorických procesů (čití) přijímáme veškeré informace z vnějšího a vnitřního světa a s pomocí percepce (vnímání) tyto informace zpracováváme do podoby ucelených vjemů. Názornou ukázkou, že vnímání není totéž co čití je níže uvedený Kanizsův trojúhelník (viz Obrázek 1). 14

15 Obrázek 1- Kanizsův trojúhelník Pokuste se určit, kolik trojúhelníků je na obrázku. Odpověď na otázku je žádný, přesto zcela jistě vnímáme dva překrývající se trojúhelníky. Proč tomu tak je? Protože naše mysl na základě dřívějších informací rychle a automaticky seskládá jednotlivé počitky do smysluplných struktur - vjemů (Sternberg, 2002). Z receptivních funkcí je při řízení vozidla nejvíce uplatňováno vizuální vnímání. Až na druhém místě pak sluch a hmat. Pomocí zrakového vnímání získává řidič nejvíce informací ze svého okolí. Za správnost čití odpovídá smyslový orgán zraku; určuje zrakovou ostrost, vidění za snížené viditelnosti, citlivost na oslnění, schopnost akomodace, barevné a prostorové vidění, pohyblivost očí a zorné pole. Jak ukazují studie, adaptibilita zrakového orgánu na různé intenzity světla, na tmu a na světlo, se s věkem snižuje. Snížená adaptibilita má za následek to, že starší řidiči mají větší obtíže při řízení vozidla při změně světelných podmínek jako je např. při vjíždění a výjezdu z tunelu, průjezd stromovou alejí. Obdobně také mají starší řidiči potíže při střídavém sledování objektů v různé vzdálenosti jako například při střídavém sledování palubní desky a dopravní situace na cestě, neboť se jim snižuje schopnost akomodace oka (Šucha, Rehnová, Kořán, Černochová, 2013). Mezi další změny související s věkem můžeme zařadit klesající citlivost pro kontrast, častější chybné vnímání barev (dopravní značení, brzdová světla, světelný semafor) a poruchy zrakové ostrosti (Štikar, 2007). Vnímání (percepci) můžeme definovat jako aktivní proces nepřetržitého čití, které má za cíl neustálou organizaci a interpretaci senzorických počitků. 15

16 Výsledkem vnímání je vjem, který je kvalitativně odlišný od neúplných senzorických informací, viz příklad s Kanizsovým trojúhelníkem. Vnímání je základní podmínkou orientace a adaptace na životní prostředí (Plháková, 2003). Jak ukazují již starší studie, zkušení řidiči vykazují v oblasti zrakového vnímání oproti začátečníkům významné rozdíly. Řidiči začátečníci nemají tak dobře rozvinutou schopnost anticipace při řízení motorového vozidla a neumí tak rychle vyčlenit relevantní informace, rozdělit pozornost a vykonávat více úkonů současně. Stejně tak méně využívají periferního vidění, což zužuje jejich zorné pole. Na druhou stranu se ukazuje, že věk řidiče je významným faktorem ovlivňujícím rozsah zorného pole (Šucha, Rehnová, Kořán, Černochová, 2013) Paměť a učení Paměť jako schopnost organismu zaznamenat, uchovat a posléze nalézt určitou informaci je základním předpokladem schopnosti učit se. Paměťové mechanismy se skládají ze tří částí: 1. Vštípení, při kterém dochází k transformaci a kódování počitků, které k nám přichází ze smyslových receptorů, v komplexní psychické obsahy (mentální reprezentace), které již mají podobu srozumitelnou naší paměti. 2. Retence představuje aktivní proces, který slouží k uchování zakódované informace v paměti po různě dlouhou dobu. 3. Vybavení, při kterém dochází vyhledání informace ze zásobníku dlouhodobé paměti zpět do vědomí. Při vybavování informací z dlouhodobé paměti rozlišujeme reprodukci (volné vybavení) a rekognici (znovupoznání) (Plháková, 2003). Z hlediska dělení paměti vyjdeme z rozšířeného modelu paměti Atkinsona a Shiffrina z roku 1968, který dělí paměť na senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou (Plháková, 2003; Sternberg, 2002). 1. Senzorická paměť slouží k uchování informací, které přicházejí ze smyslových receptorů a to jen po dobu několika milisekund až do chvíle, kdy na daný podnět nezaměříme naši pozornost. V ten okamžik se informace přesunou do krátkodobé paměti. Pokud podnět naši pozornost neupoutá, rychle vymizí. U vizuální informace hovoříme o ikonické paměti. 16

17 2. Krátkodobá paměť podrží informace ve vědomí po dobu několika desítek vteřin až minut. Její omezená kapacita (Millerovo číslo 7 ± 2) dokáže na potřebnou dobu udržet v paměti informace přicházející ze smyslových receptorů a z dlouhodobě paměti. 3. Dlouhodobou paměť bychom mohli popsat jako zásobník informací, které aktuálně nepotřebujeme, ale kdykoliv si je v případě potřeby můžeme vybavit zpět do krátkodobé paměti. Kapacita dlouhodobé paměti není zcela dobře uchopitelná, informace v ní uložené mohou být minuty i celý život. Dělíme ji na explicitní (deklarativní) paměť, skládající se z paměti sémantické a epizodické, a na paměť implicitní (nedeklarativní) zahrnující v sobě procedurální dovednosti, priming, klasické podmiňování a neasociativní učení. Řízení motorového vozidla klade na paměť vysoké nároky. V první řadě musí být zautomatizovány dovednosti související s ovládáním vozidla tak, aby převážná většina pozornosti mohla být směrována k dopravní situaci na cestě. Dále je potřeba si správně a pohotově vybavovat informace z explicitní paměti (např. Jaká je maximální povolená rychlost v obci?) a ovšem také uchovávat informace v paměti krátkodobé (např. Jaká to byla dopravní značka, kterou jsme před chvílí minuli?). Paměť se řadí mezi základní kognitivní funkce, které je nezbytné posoudit při dopravně-psychologickém vyšetření řidiče. Přičemž největší důraz je při vyšetření kladen na vizuální paměť (Havlík, 2005). Jak popisuje australská studie (Baldock, 2007) zkoumající funkce úzce spojené s řidičskými schopnostmi starších řidičů, je vizuální pozornost a po ní pak vizuoprostorová paměť a citlivost k vizuálním kontrastům nejlepšími prediktory dobré výkonnosti řidiče seniora na vozovce. Skupině 90 řidičů ve věku od 60 do 91 let byla administrována široká testová baterie sledující funkce jako jsou: selektivní a rozdělená pozornost, zrak, fyzická zdatnost (hlavo-krční flexibilita), kognitivní funkce, rychlost zpracování informací, vizuoprostorová paměť a emoční ladění. Funkce byly posouzeny ve vztahu s výkonem seniora při řízení vozidla na standardizovaném úseku cesty. Čím lepší byly výsledky vizuální pozornosti, prostorové paměti a citlivosti ke kontrastům, tím menší byla u seniorů chybovost při řízení. U zbylých sledovaných funkcí se korelace s chybovostí při jízdě neprokázala. 17

18 Později popsaná a dodnes stále diskutovaná v souvislosti s jednotlivými složkami paměti je tzv. pracovní paměť. Její vymezení a vztah k dalším složkám paměti není doposud přesně určen. Někteří autoři jako např. Koukolík (2002) ji ztotožňují s krátkodobou pamětí, jiní autoři definují pracovní paměť jako schopnost transformace a manipulace s materiálem v mysli (Craik, 2007). Další pohled je na pracovní paměť jako na součást dlouhodobé paměti, jenž uchovává pouze čerstvě aktivovanou paměťovou část a aktivované prvky přenese jak do místa dočasného uložení, tak z něj (Sternberg, 2002). Zhoršení pracovní paměti, schopnosti rozhodování pod časovým tlakem a míru spokojenosti s řízením vozidla ve vysoké rychlosti označili Lee a kol. (2003) ve své retrospektrivní studii za indikátory rizika dopravní nehody u seniorů. Prabhakharan a kol. (2012) pojímá pracovní paměť na základě dřívějších studií jako prostředek sloužící ke zjištění, kódování a ukládání informací nezbytných pro provedení úkolu. Jak získává postupem času řidič své zkušenosti, kognitivní požadavky na pracovní paměť klesají ve prospěch zautomatizované činnosti. Ott a kol. (2008 in Šucha a kol., 2013) doporučují pracovní paměť, společně s pozorností a psychomotorickým tempem, u starších osob v rámci dopravně psychologického vyšetření přezkoumávat. Přehledová studie zkoumající vliv stárnutí na kognitivní funkce (Hedden, Gabrieli, 2004) popsala pracovní paměť a paměť epizodickou jako funkce, které se vyznačují pozvolným celoživotním poklesem. Krátkodobá paměť (měřená fonologickou smyčkou zapamatování si pořadí čísel) prokazuje do sedmdesáti let života minimální úbytek a teprve po sedmdesátém roce života dochází k ostrému poklesu. U zmíněných druhů paměti tedy očekáváme u seniorů nad 70 let nižší výkonnost oproti mladším dospělým. Naproti tomu funkce autobiografické paměti a zautomatizovaných paměťových procesů se ukazují jako funkce stabilní v průběhu života. Z dosavadních výzkumů paměti řidičů vyplývá obecné doporučení provádět v rámci dopravně psychologického vyšetření prověření mnestických funkcí. Obzvláště důležitá je diagnostika paměti u starších řidičů, kde dochází vlivem stárnutí k oslabování paměťových funkcí a stejně tak se zvyšuje frekvence výskytu 18

19 patologických změn CNS. Preventivní diagnostika paměti seniorských řidičů se ukazuje jako dobrý ukazatel bezpečného řízení motorového vozidla Myšlení Myšlení znázorňuje vyšší úroveň poznání, neboť oproti vnímání překračuje hranice bezprostředně daného a přítomného. Operacionálně je myšlení pojímáno jako proces chápání a řešení problémů, resp. chápání a uspořádávání vztahů mezi předměty a jejich reprezentacemi, tedy pojmy (Nakonečný, 1997). Jedná se o složitý proces analýzy, syntézy a odvozených myšlenkových operací (Hartl, Hartlová, 2000). Funkcí myšlení je přizpůsobovat se složitějším životním podmínkám tím, že umožňuje jít za vnímatelné a přítomné, a současně bere zřetel i na budoucnost; umožňuje chápat kauzalitu a funkční vztahy (Nakonečný, 1997). V rámci psychofiagnostického vyšetření je myšlení obvykle posuzováno inteligenčními testy. Přestože se inteligence řadí mezi schopnosti, tak je často dávána do souvislosti s konkrétním a abstraktním myšlením. Pojem obecné inteligence pak představuje obecný faktor společný všem mentálním operacím (Nakonečný, 1997). Dodnes neexistuje jednotné pojetí inteligence, proto se můžeme setkat s celou řadou definic, mezi kterými je inteligence popisována např. jako schopnost porozumět, chápat, usuzovat a přizpůsobovat se novým požadavkům (Hartl, Hartlová, 2000). Z pohledu neuropsychologie je zřejmé, že chování měřené inteligenčními testy skutečně zahrnuje specifické kognitivní a exekutivní funkce, avšak pojetí inteligence jako obecné schopnosti je pro účely posouzení kognitivního výkonu nepřesné, příliš zobecňující. Mírné nebo lokální organické změny, které jsou například i projevem přirozeného stárnutí nebo patologických neurodegenerativních změn v počátečních stádiích, se na kompozitním výsledku inteligenčního testu nemusí odhalit (Lezak et al., 2004). Ani v dopravně psychologickém vyšetření řidiče nemá měření inteligence jednoznačné místo. V rámci diagnostiky řidičů motorových vozidel je inteligence jednou z nejméně zkoumaných oblastí. A v případě publikovaných studií neexistuje jasná shoda, zda je inteligence determinujícím činitelem pro rozhodování o psychické způsobilosti řidiče (Šucha a kol., 2013). 19

20 2.1.4 Expresivní funkce Expresivní funkce jsou prostředky, jimiž sdělujeme nebo vyjadřujeme informace. Řadíme k nim řeč, kreslení nebo psaní, gesta, výraz a pohyby tváře a veškeré pozorovatelné chování. Na základě jejich projevů můžeme usuzovat na mentální aktivitu jedince (Lezak, 2004). V pojetí řízení vozidla je to veškeré pozorovatelní chování, pomocí kterého usuzujeme např. na osvojené řidičské dovednosti (př. plynulá jízda vozidla), znalost pravidel silničního provozu (př. v křižovatce bez značení pustí řidič zprava jedoucí vozidlo), emoční stav (klidný, soustředěný výraz nebo naopak úzkostná mimika, roztržitá pozornost, apod.). 2.2 Proměnné ovlivňující kognitivní výkon Vědomí Vědomí je bazální funkcí, na jejímž pozadí se uskutečňují ostatní psychické děje, včetně kognitivních. Podmínkou správného fungování kognitivních funkcí je vigilita, tedy bdělost vědomí. Dojde-li k oslabení bdělosti nebo ke změně stavu vědomí (např. po užití alkoholu, drog) jsou ovlivněny i kognitivní funkce (Plháková, 2003). Bezprostřední vztah k vědomí má orientovaná pozornost, neboť zahrnuje, jak pocit, že si něco uvědomujeme, tak obsah toho, co si uvědomujeme (Sternberg, 2002). Z pohledu dopravní psychologie je vigilita nezbytnou podmínkou jak řízení motorového vozidla, tak i dopravněpsychologického vyšetření. Ostatně užívání alkoholu a návykových látek ovlivňujících bdělost vědomí před řízením motorového vozidla, během řízení či bezprostředně po řízení, byla-li způsobena dopravní nehoda, je ošetřeno Zákonem o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů č. 361/2000 Sb Pozornost Pozornost je často řazena mezi kognitivní funkce. Podle Lezakové (2004) však pozornost svou podstatou patří spíše do skupiny faktorů ovlivňujících kognitivní výkon. Jejich společným znakem je právě to, že nemají svůj vlastní jedinečný 20

Dopravně psychologické vyšetření

Dopravně psychologické vyšetření Dopravně psychologické vyšetření Voláková D. 14.9.2013, 17.9.2013 Congress centre PRIMAVERA Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností

Více

Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě

Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě Nejen evropská, ale i česká populace stárne. Podíl seniorů (osob ve věku 64+) na celkové populaci činil v roce 2012 16,2 %, v roce 2030

Více

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů

Příloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Diplomová práce. Osnova hlavní body

Diplomová práce. Osnova hlavní body České vysoké učení technické v Praze Diplomová práce Vliv stárnutípopulace na ovládání automobilu (na aktivní bezpečnost) Martin Králíček 2 57 Osnova hlavní body Rešerše stavu problematiky (řidičů seniorů)

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Jak jsou řešeny problémové oblasti bezpečnosti?

Jak jsou řešeny problémové oblasti bezpečnosti? Jak jsou řešeny problémové oblasti bezpečnosti? Pro podporu naplnění stanovených strategických cílů vytyčila NSBSP 2020 dílčí cíle pro jednotlivé problémové oblasti ve snížení počtů usmrcených a těžce

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Budeme řídit v roce 2010 bezpečněji? Matúš Šucha Centrum adiktologie PK 1. LF UK Praha Vlasta Rehnová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Obsah vývěskového sdělení Současná situace Základní informace o

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 25.8.2014 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Posuzování psychické způsobilosti k řízení silničního motorového vozidla: Metody pro dopravněpsychologické vyšetření

Posuzování psychické způsobilosti k řízení silničního motorového vozidla: Metody pro dopravněpsychologické vyšetření Posuzování psychické způsobilosti k řízení silničního motorového vozidla: Metody pro dopravněpsychologické vyšetření Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Informace

Více

Rizikové chování mladých řidičů. Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO

Rizikové chování mladých řidičů. Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO Rizikové chování mladých řidičů Mgr. Zuzana Strnadová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. BRNO Rok 2006 Změna ve znění zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, s platností od 1.7. 2006.

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016

Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 1. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb.

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Katedra psychologie FF UP v Olomouci Požadavy pro udělení akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu leden - září Informace o plnění základních strategických a dílčích cílů

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu leden - září Informace o plnění základních strategických a dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 Informace o plnění základních strategických a dílčích cílů 9.10.2016 Obsah 1. Úvod... 4 1.1 Národní databáze... 4 2. Strategické cíle... 5 2.1

Více

Kvalitní veřejné osvětlení výrazně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu

Kvalitní veřejné osvětlení výrazně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu Kvalitní veřejné osvětlení výrazně ovlivňuje bezpečnost silničního provozu Pár čísel ze statistiky DN Počet nehod šetřených Policií ČR v roce 2015 je od roku 1990 7. nejnižší (nejméně bylo v roce 2009

Více

Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie. Bezpečnost silničního provozu v obcích a možnosti jejího ovlivňování ze strany Policie ČR

Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie. Bezpečnost silničního provozu v obcích a možnosti jejího ovlivňování ze strany Policie ČR Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie Bezpečnost silničního provozu v obcích a možnosti jejího ovlivňování ze strany Policie ČR plk. Ing. Tomáš LERCH Vývoj dopravní nehodovosti za

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016

Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků

Více

Dopravní nehody. Autor: Dalibor Kovařík, Školitel: MUDr. Martin Dobiáš

Dopravní nehody. Autor: Dalibor Kovařík, Školitel: MUDr. Martin Dobiáš Dopravní nehody Autor: Dalibor Kovařík, Školitel: MUDr. Martin Dobiáš Úvod Dopravní nehodu lze obecně definovat jako střet dvou subjektů, účastnících se dopravního provozu, při kterém dojde k újmě na zdraví

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

Senioři. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky 24.4.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

PRŮBĚH A FÁZE MOTORICKÉHO UČENÍ. Zapletalová Silvie

PRŮBĚH A FÁZE MOTORICKÉHO UČENÍ. Zapletalová Silvie PRŮBĚH A FÁZE MOTORICKÉHO UČENÍ Zapletalová Silvie ČINITELÉ MOTORICKÉHO UČENÍ Průběh učení je ovlivněn celou řadou činitelů. Působení činitelů je různě silné a závisí např. na věku sportovce, pohybové

Více

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Josef Novák http://www.timur.cz

Více

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA Základní škola,dětský domov,školní družina a Školní jídelna,vrbno p.pradědem nám.sv.michala 17, příspěvková organizace,psč: 793 26, tel./fax 554 751 720,fax.ředitel. 554 753 162 IČO:00852619;účet: 4438771/0100

Více

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012

o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012 o ovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až srpen 2012 Policie ČR za prvních 8 měsíců letošního roku šetřila celkem 52 566, při kterých bylo 452 osob usmrceno, 2 002 osob těžce

Více

Vliv věku a kognitivní zátěže na vizuální vnímání řidiče

Vliv věku a kognitivní zátěže na vizuální vnímání řidiče Vliv věku a kognitivní zátěže na vizuální vnímání řidiče Hogrefe-Testcentrum, Praha Asociace dopravních psychologů ČR PhDr. Dana Černochová, PhD. PhDr. Vlasta Rehnová Dopravněpsychologický seminář, Olomouc,

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Statistiky seniorů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky

Statistiky seniorů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody seniorů a jejich následky 20.2.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Nejčastějším druhem nehody byla srážka jedoucích vozidel a srážka s pevnou překážkou. Celkový počet evidovaných nehod za I. Q v letech

Nejčastějším druhem nehody byla srážka jedoucích vozidel a srážka s pevnou překážkou. Celkový počet evidovaných nehod za I. Q v letech Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků uvádíme také údaje za minulé roky. Statistické

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Vliv kvality osvětlení pozemních komunikací na dopravní nehodovost

Vliv kvality osvětlení pozemních komunikací na dopravní nehodovost Vliv kvality osvětlení pozemních komunikací na dopravní nehodovost Počet obětí dopravních nehod na světě ročně: 1 250 000 Počet zraněných při dopravních nehodách ročně: Celosvětové náklady silničních dopravních

Více

V E R O N I K A H O R Á K O V Á

V E R O N I K A H O R Á K O V Á Edukace jako proces V E R O N I K A H O R Á K O V Á Náplň prezentace Vyučování a učení v tělesné výchově, motorické učení Učení a motorické učení Pedagogické základy motorického učení Obsah učiva a jeho

Více

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 22.8.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Autor: Herodesová A.1, Kovařík D., Školitel: Dobiáš M., MUDr. Ústav soudního lékařství a medicínského práva FN Olomouc, LF UP v Olomouci

Autor: Herodesová A.1, Kovařík D., Školitel: Dobiáš M., MUDr. Ústav soudního lékařství a medicínského práva FN Olomouc, LF UP v Olomouci Dopravní nehody Autor: Herodesová A.1, Kovařík D., Školitel: Dobiáš M., MUDr. Ústav soudního lékařství a medicínského práva FN Olomouc, LF UP v Olomouci Za dopravní nehodu je obecně považován střet dvou

Více

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť a učení Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť Fukncí paměti je uchování minulé zkušenosti. Některá vymezení paměti: obecná funkce obnovení nebo

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Přehled statistického zpracování dat. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník

Přehled statistického zpracování dat. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Přehled statistického zpracování dat Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Stanovení kritéria validity Reference zaměstnavatelů / nadřízených Dopravní nehody, přestupky,

Více

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden listopad 2016

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden listopad 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 8. prosince Počet stran: 8 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden listopad Policie

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Definice: - neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za alespoň průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti - nevznikají v důsledku

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden září 2016

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden září 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 7. října Počet stran: 8 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden září Policie České

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Základní principy psychologické diagnostiky

Základní principy psychologické diagnostiky Základní principy psychologické diagnostiky Psychodiagnostika dětí a mládeže Psychodiagnostika dětí a mládeže, PSY 403 Přednáška 1 Prof. PhDr. I. Čermák,CSc. Obsah přednášky 1. Psychologická diagnostika

Více

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden říjen 2016

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden říjen 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 7. listopadu Počet stran: 8 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za období leden říjen Policie

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

c) řidič nesmí ohrozit nebo omezit, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před

c) řidič nesmí ohrozit nebo omezit, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před 11070001 Povinností přepravované osoby je: a) neohrožovat svým chováním bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména neomezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla. b) pomáhat řidiči dle jeho

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra statistiky Statistická analýza struktury výdajů domácností v závislosti na vybraných faktorech Teze Vedoucí diplomové práce: Doc.

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet usmrcených o 18 osob, tj. o 3,4% počet těžce zraněných o 94 osob, tj. o 4,0%

Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet usmrcených o 18 osob, tj. o 3,4% počet těžce zraněných o 94 osob, tj. o 4,0% o ovosti na pozemních komunikacích v České republice za 9 měsíců 2012 Policie ČR za prvních devět měsíců letošního roku šetřila 59 440, při kterých bylo 505 osob usmrceno, 2 275 osob těžce zraněno a 17

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za leden 2016

INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za leden 2016 POLICEJNÍ PREZIDIUM ČESKÉ REPUBLIKY Ředitelství služby dopravní policie Praha 9. února 2016 Počet listů: 6 INFORMACE o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice za Policie České republiky

Více

D. ÚRAZY CYKLISTŮ. UK FN na Bulovce, Praha

D. ÚRAZY CYKLISTŮ. UK FN na Bulovce, Praha D. ÚRAZY CYKLISTŮ Kapitola z bakalářské práce Ondřeje Neklapila z POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Katedra bezpečnostních služeb (duben 27) Úraz (trauma) 1 je poškození zdraví následkem nehody.

Více

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE

PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Název materiálu: Paměť a učení Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu:

Název materiálu: Paměť a učení Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

I N F O R M A C E. Stanovisko Ministerstva dopravy k některým dotazům, týkajících se dopravně správních agend, výcviku a školení řidičů.

I N F O R M A C E. Stanovisko Ministerstva dopravy k některým dotazům, týkajících se dopravně správních agend, výcviku a školení řidičů. MZA 56/2006 -Informace-stanoviska I N F O R M A C E. Stanovisko Ministerstva dopravy k některým dotazům, týkajících se dopravně správních agend, výcviku a školení řidičů. Dotaz: Zda se vyšetření podle

Více

Sběr a analýza dat z nepřímých ukazatelů bezpečnosti ve vztahu k Národní strategii bezpečnosti silničního provozu

Sběr a analýza dat z nepřímých ukazatelů bezpečnosti ve vztahu k Národní strategii bezpečnosti silničního provozu Sběr a analýza dat z nepřímých ukazatelů bezpečnosti ve vztahu k Národní strategii bezpečnosti silničního provozu Ing. Eva Simonová, Ing. Martin Lipl, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. 1 ÚVOD Jedním

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

5.Psychické procesy a stavy

5.Psychické procesy a stavy 5.Psychické procesy a stavy Paměťové procesy Vštípení (kódování), neboli ukládání do paměti, probíhá ve formě vizuální, akustické, sémantické... Retence (podržení), neboli uchování v paměti, důležitým

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 29.5.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Posouzení pracovní zátěže dle doby jízdního výkonu u strojvedoucích metra

Posouzení pracovní zátěže dle doby jízdního výkonu u strojvedoucích metra Posouzení pracovní zátěže dle doby jízdního výkonu u strojvedoucích metra Státní zdravotní ústav PhDr. V. Blažková, MUDr. J. Jeřábek, CSc. P. Malá, J. Nováková Cíl studie Posouzení pracovní zátěže strojvedoucích

Více

Mag. Bettina Schützhofer

Mag. Bettina Schützhofer Dopravní psychologie v Rakousku 25.02.2014 Mag. Bettina Schützhofer Právní základ v Rakousku Zákon o řidičských průkazech Nařízení o zdraví 1997 (FSG-GV) GV) Zákon o řidičských průkazech Nařízení o doškolování

Více

Dopravní nehodovost v roce 2012

Dopravní nehodovost v roce 2012 Dopravní nehodovost v roce 2012 Dopravní nehodovost v roce 2012 plk. Mgr. Martin Červíček policejní prezident Dopravní nehodovost v roce 2012 plk. Mgr. Tomáš Kužel náměstek policejního prezidenta pro vnější

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Kapitola z bakalářské práce ONDŘEJE NEKLAPILA z POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Katedra bezpečnostních služeb (duben 2007)

Kapitola z bakalářské práce ONDŘEJE NEKLAPILA z POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Katedra bezpečnostních služeb (duben 2007) KAPITOLA 4 VELKÉ KARLOVICE A SLOVÁCKO, 15. 19. KVĚTNA 27 BEZPEČNOST A STATISTICKÉ ÚDAJE ÚRAZY CYKLISTŮ Kapitola z bakalářské práce ONDŘEJE NEKLAPILA z POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Katedra

Více

Statistiky motocyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody motocyklistů a jejich následky

Statistiky motocyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody motocyklistů a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody motocyklistů a jejich následky 5.3.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 2. Základní fakta... 4 2.1

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

Příprava metodiky pro dopravněpsychologické vyšetření. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník

Příprava metodiky pro dopravněpsychologické vyšetření. Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Příprava metodiky pro dopravněpsychologické vyšetření Matúš Šucha, Dana Černochová, Lenka Šrámková, Vlasta Rehnová, Petr Zámečník Obsah 1. Východiska nové metodiky a představení projektu 2. Výběr metod

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií

Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Sledování efektu kognitivní remediace - porovnání cílené (počítačové) vs. komplexní rehabilitace (stacionář) u pacientů se schizofrenií Mabel Rodriguez, Lucie Bankovská-Motlová, Radka Čermáková, Pavel

Více