Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI. Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI. Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE"

Transkript

1 Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE 2014

2 Katedra psychologie FF UPOL a Psychologický Ústav FF MUNI Postgraduální vzdělávací program DOPRAVNÍ PSYCHOLOGIE TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ U ŘIDIČŮ SENIORSKÉHO VĚKU Závěrečná práce Autor: Mgr. Helena Maslaňáková Olomouc 2014

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou závěrečnou práci na téma Trénink kognitivních funkcí u řidičů seniorského věku vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité podklady zdroje a literaturu. V Brně dne Podpis

4 Obsah Úvod... 5 Teoretická část Řidiči seniorského věku ve statistických datech Nárůst seniorské populace Podíl seniorů - řidičů na nehodovosti Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách Shrnutí kapitoly Kognitivní výkon řidiče seniorského věku Kognitivní funkce Proměnné ovlivňující kognitivní výkon Exekutivní funkce systém dohlížející nad kognitivním výkonem Faktory související s kognitivním výkonem emoce a osobnost Trénování kognice u seniorů Plasticita a rezervní kapacita mozku Trénování kognitivních funkcí u seniorů Trénování kognitivních funkcí u řidičů Legislativní rámec Praktická část Cíle a hypotézy Metodika Základní popis zkoumaného souboru Neuropsychologická testová baterie Trénink kognitivních funkcí seniorů Statistická analýza Výsledky Diskuze Závěry Souhrn Seznam použitých zdrojů a literatury Abstrakt Přílohy... 45

5 Úvod Nedělního rána vyrazili starší manželé (81 a 76 let) do nedalekého nákupního centra. Provoz nebyl žádný a cestu dobře znali. Při zpáteční cestě domů jedna z posledních odboček vlevo se křižovala s dvouproudou silnici. Jednalo se o ne příliš přehlednou křižovatku. Řidič se rozhlédl, aby se přesvědčil, že cesta je volná a zahájil odbočování. O několik okamžiků později došlo ke srážce vozidla s motoristou jedoucím na dvouproudé silnici. Žena na místě spolujezdce a motorista byli na místě mrtví, staršího muže převezli se středně těžkým poraněním do nemocnice. Přežil, avšak soudní proces a žal ze ztráty pomalu ubírali jeho zdraví. Po dvou letech soudního procesu byl muž zproštěn obžaloby ze zavinění dopravní nehody, avšak tou dobou bylo jeho zdraví již natolik podlomené, že krátce na to skonal. Nastává otázka: Dalo by se této nehodě předejít? Ze strany motoristy jistě: respektováním pravidel silničního provozu a dodržením předepsané rychlosti. Ze strany seniorů možná: větší pohotovostí, všímavostí, rychlostí reakce; jinými slovy vitálnějším stavem funkcí působících na kognitivní výkon. Trénink kognitivních funkcí má podporovat odolnost kognitivního výkonu seniorů proti jeho úpadku způsobeném stárnutím organismu. Které z kognitivních funkcí jsou vlivem stárnutí nejvíce zasaženy a jaký vliv to má na schopnost bezpečného řízení motorového vozidla? Jeví se tréninky nabízející seniorům posílení kognitivních funkcí jako efektivní? A pokud ano, tak ve kterých kognitivních doménách můžeme vidět zlepšení? A má toto zlepšení vůbec vliv na řidičské schopnosti? Na tyto otázky se budeme pokusit odpovědět v následující práci věnované řidičům seniorského věku, jejich kognitivnímu výkonu a možnostem, jak si svůj výkon udržet, co možná nejdéle. Neboť jak si ukážeme v první kapitole, tak nehodovost a jejich fatalita u seniorské populace pozvolna narůstá. 5

6 Teoretická část 1 Řidiči seniorského věku ve statistických datech V následující kapitole si zodpovíme tyto otázky týkající se seniorů v dopravě: Má rostoucí počet seniorů nad 65 let vliv na jejich procentuální zastoupení mezi aktivními řidiči? Jak často jsou řidiči seniorského věku viníky dopravních nehod? Jaká je mortalita seniorů v důsledku dopravních nehod? 1.1 Nárůst seniorské populace V České republice (ČR) stejně jako v ostatních vyspělých státech má procentuální zastoupení seniorů v populaci vzrůstající tendenci. Ve věkovém pásmu let vzrostlo procento seniorů v České republice z 11,4 % v roce 2001 na 12,4 % v roce 2012; ve věkovém pásmu nad 80 let z 2,4 % v roce 2001 na 3,8 % v roce 2012 (viz Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%)). Podle uvedených údajů Eurostatu je prognóza na další roky obdobná. Nárůst seniorské populace v České republice v roce 2015 je odhadován na 26,02 % (údaj vychází z výpočtu procentuálního zastoupení populace ve věku nad 65 let v porovnání s odhadem populace ve věku let); v roce 2030 je odhad roven 34,32 % (Eurostat, 2014). Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%) let EU 12,3 12,4 12,4 12,5 12,6 12,6 12,7 12,7 12,7 12,7* 12,7* 12,9* ČR 11,4 11,3 11,2 11,1 11,0 11,1 11,1 11,2 11,4 11,7 11,9* 12,4* * prozatímní hodnoty 80 a více let EU 3,5 3,6 3,8 3,9 4,0 4,1 4,3 4,4 4,5 4,7* 4,8* 4,9* ČR 2,4 2,6 2,7 2,9 3,0 3,1 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 * prozatímní hodnoty Zdroj: Vytvořeno ze statistických dat - Eurostat

7 Tyto odhady a sesbíraná data nejsou pouze v naší republice. S obdobnými nárůsty seniorské populace se setkáváme také u dalších států Evropské unie (EU), ve kterých byl zaznamenán nárůst populace ve věku let z průměrné hodnoty 12,3 % v roce 2001 na 12,9 % v roce U populace starší 80 let došlo v Evropské unii k nárůstu z průměrné hodnoty 3,5 % v roce 2001 na 4,9 % v roce 2012 (viz Tabulka 1 - Tabulka procentuálního zastoupení obyvatel věkové skupiny let a nad 80 let věku v České republice a Evropské unii (%)). Prognóza Eurostatu počítá s nárůstem seniorské populace ve státech Evropské unie v průměru na 28,48 % v roce 2015 a 38,33 % v roce 2030 (opět počítáno dle odhadu procentuálního zastoupení populace ve věku nad 65 let v porovnání s odhadem populace ve věku let). Pokud bychom nahlédli na data Spojených států amerických, zjistili bychom obdobné údaje. Americká medicínská asociace (AMA) udává odhad seniorské populace v roce 2030 na téměř dvojnásobný oproti roku 2010, tj. přibližně 70 milionů, což tvoří 10 procent z celkového počtu obyvatel Spojených států. A za nejvíce rostoucí segment jsou označováno senioři nad 80 let, u kterých se očekává nárůst ze současných 3 miliónů (v roce 2010) na 8 až 10 miliónů v průběhu dalších 30 let (AMA, 2010). V oblasti silniční dopravy je mimo obecná statistická data a odhady populačního růstu třeba ještě v budoucnu kalkulovat s větší řidičskou aktivitou budoucích seniorů a seniorek. Jednak z důvodu jejich větší vitality oproti předchozím generacím. A pak také vlivem socioekonomických změn dochází k nárůstu počtu žen řidiček v silničním provozu oproti minulosti, kdy bylo řízení motorových vozidel zejména doménou mužů. Na rok 2020 AMA odhaduje, že z 53 milionů seniorů nad 65 let bude 75 procent (tedy téměř 40 mil.) vlastnit řidičské oprávnění. Což je významný nárůst oproti minulosti (AMA, 2010). 1.2 Podíl seniorů - řidičů na nehodovosti Byť není podíl řidičů nad 65 let na nehodovosti v České republice zcela zásadní (v současnosti zhruba kolem 5 % z celkového zastoupení všech věkových kategorií řidičů), tak za významný a nepřehlédnutelný musíme považovat fakt, že toto 7

8 procento plíživě roste. Růst pravděpodobně úzce souvisí se zvyšujícím se počtem řidičů seniorského věku. Jak je ze statistických přehledů Policie ČR zřejmé, tak procentuální zastoupení kategorie řidičů nad 65 let, kteří byli označeni za viníky dopravní nehody, vzrostlo od roku 2007 z 3,60 % (tj * dopravních nehod) na 5,29 % (tj dopravních nehod) v roce 2012 (Viz Tabulka 2 - PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v %a Zdroj: Data Tabulka 2 - Policie ČR, Statistika nehodovosti Graf 1- PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v %). Tabulka 2 - PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v % Věk let 3,33 3,5 3,32 3,61 3,68 3,84 Nad 65 let 3,60 3,80 3,88 3,93 4,83 5, let 1,58 1,71 1,7 1,74 2,21 2,35 Nad 70 let 2,02 2,09 2,18 2,19 2,62 2,94 Zdroj: Policie ČR, Statistika nehodovosti * Mezi rokem 2008 a 2009 klesla celková nehodovost v ČR o 53,4 % (celkem o dopravních nehod) v důsledku úpravy zákona, který povoluje řidiči za určitých okolností k dopravní nehodě Policii nevolat. Tyto nehody pak nejsou zaznamenány v policejních statistikách nehodovosti (Aktuality a Policie ČR informuje, nedatováno). V důsledku těchto změn můžeme ve statistikách Policie ČR zaznamenat pokles počtu dopravních nehod zaviněných řidiči nad 65 let, jak je tomu patrné v textu, jedná se ale pouze o důsledek legislativních změn, které proběhly z roku 2008 na rok Proto je procentuální zastoupení nehodovosti lépe vypovídající než konkrétní počty nehod. Z procentuálního aspektu odpovídá zastoupení nehod zaviněných řidiči nad 65 let v těchto letech dlouhodobému trendu mírného růstu. 8

9 % PŘEHLED NEHOD V ČR OD ROKU 2007 DO ROKU 2012 PODLE VĚKU ŘIDIČE(VINÍKA) v % let Nad 65 let let Nad 70 let Zdroj: Data Tabulka 2 - Policie ČR, Statistika nehodovosti Graf 1- PŘEHLED Procentuálního zastoupení seniorů řidičů při zavinění dopravních nehod v ČR v letech v % Pokud bychom hledali i starší údaje, můžeme využít informací z článku z roku 2007 od Jana Weinbergera z Observatoře bezpečnosti silničního provozu, který udává nehodovost řidičů-viníků nad 65 let v roce 2003 v hodnotě 3,09 % (tedy dopravních nehod). Weinberger (2007) také udává, že tato nízká nehodovost seniorů v České republice, je způsobena několika faktory: 1) Vyšší řidičkou zkušeností starších řidičů v předvídání důsledků rozhodování a jednání, větší zodpovědnost a neriskantní jízda. 2) Uvědoměním se vlastních hendikepů jako je menší fyzická síla, omezené senzorické schopnosti a reakce. 3) Emocionální vyrovnanost, ustálená hierarchie hodnot. 1.3 Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách Zatímco podíl zaviněných nehod řidiči nad 65 let není ve srovnání se skupinou ostatních řidičů nijak zásadní, tak následky dopravních nehod bývají pro seniory často fatální. Vzhledem ke své fragilitě, jsou to právě starší lidé, pro které havárie často končí těžkými zraněními a smrtí. V roce 2012 představovali senioři ve věku 9

10 65 let a více věkovou kategorii s nejvyšším procentem osob usmrcených následkem dopravních nehod (tj. 19,68 %; 134 usmrcených osob ve věku 65 let a více). Obdobně představovali senioři nejvíce zasáhnutou věkovou kategorii v roce 2010, kdy bylo procento usmrcených v této kategorii 19,12 %. Za posledních šest let je kategorie seniorů nad 65 let vždy mezi prvními třemi nejčetnějšími věkovými kategoriemi usmrcených osob při dopravní nehodě. Další dvě nejčetnější kategorie jsou řidiči ve věku (na první pozici v letech 2011, 2009, 2008, 2007) a (na druhé pozici v letech 2011, 2009, 2007). Viz Tabulka 3 - Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách v letech Tabulka 3 - Podíl seniorů usmrcených při dopravních nehodách v letech Rok Celkem usmrceno 65 let a více % Pozice věk. kategorie , , , , , ,69 3 Zdroj: Policie ČR, Statistika nehodovosti Jak je tedy zřejmé, pro seniory je riziko smrtelného úrazu způsobeném dopravní nehodou mnohonásobně vyšší ve srovnání s mladšími účastníky silničního provozu. Obdobné závěry potvrzuje i studie z Velké Británie, ve které byly srovnány údaje o smrtelných dopravních nehodách v letech Co však navíc oproti běžným statistikám úmrtnosti v důsledku dopravních nehod studie sleduje, je role oběti dopravní nehody. Účastníci dopravní nehody byli ve studii rozděleni na řidiče, spolujezdce a chodce. Vytvořeny byly tyto věkové kategorie: let, let, let, let, let a 70 a více let. Třetí sledovanou proměnnou bylo množství absolvovaných cest za jeden rok v jednotlivých kategoriích, jinými slovy rozsah expozice účastníka silničního provozu (řidiče, spolujezdce a chodce) dopravnímu ruchu. Tato data byla získána z Odboru dopravy VB za jeden rok v každé výše jmenované věkové kategorii za období let Údaje o cestách byly získány ze záznamů z cestovních deníků respondentů (ty byly pořízeny v rámci Národního průzkumu cestování ve Velké Britániii). Zjištění, ke kterým Rolison a kol. (2012) dospěli, jsou následující. Jak se 10

11 ukazuje tak nejvíce fatálních nehod se seniorům nad 70 let přihodilo v roli chodce (až 4 krát více oproti mladším chodcům ve věkovém pásmu let, tedy i ve vztahu k věkové kategorii let). V roli spolujezdce byli senioři nad 70 let druhou, úmrtností nejvíce zasaženou skupinou, hned po věkové kategorii let. Nicméně v roli řidiče, jak se ukázalo, klesala úmrtnost společně s věkem. Kategorie řidičů let zaznamenala ze všech věkových skupin nejméně fatálních nehod. Kategorie řidičů ve věku nad 70 let byla jako druhá nejnižší. Z výsledků je zřejmé, že pokud dochází k dopravním nehodám s fatálními následky, tak nejvíce jsou senioři nad 70 let ohroženi v roli chodce, následně pak v roli spolucestujícího, méně pak v roli řidiče. Podíl fatálních zranění u řidičů seniorů již nad 60 let je ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi výrazně nižší. Uvedená data korespondují s mírou expozice, které jsou běžně senioři vystaveni. Tj. senioři s věkem omezují své cestování v roli řidiče a více se účastní silničního provozu jako spolucestující nebo jako chodci. Proto z hlediska rizik spojených s řízením motorového vozidla jsou více vypovídající údaje srovnávající smrtelnou nehodovost věkových kategorií podle množstvím najetých kilometrů. Studie Rolisona a kol. (2012) došla na základě takového porovnání k závěru, že riziko smrtelného zranění je větší pro starší řidiče, spolujezdce a chodce než pro mladší účastníky silniční dopravy. Obdobné riziko smrtelného zranění má ještě věková kategorie od let, avšak to se týká pouze řidičů a spolujezdců. Chodců nad 70 let usmrcených v silničním provozu v porovnání na jednu cestu je 5,19 krát více ve srovnání s věkovou kategorií od let (Rolison, 2012). Smrtelnou nehodovost v převodu na procestované kilometry udává ve svých materiálech i Evropská komise * (SafetyNet, 2009), oddělení Dopravy, která cituje nizozemskou studii z let ; viz Tabulka 4 - Úmrtnost v dopravě na bilion odcestovaných kilometrů, podle věku a způsobu dopravy, Nizozemí ( ) Z tabulky je patrné, že i v Nizozemské studii jsou nejvíce rizikovou skupinou zasaženou smrtelnými nehodami senioři nad 75 let (event. i celkově nad 65 let). * Podle Evropské komise se posouvá věk definující řidiče seniora na 75 let a více (oproti původním 65 rokům). To je odůvodněno zvyšující se vitalitou seniorů, přičemž je předpokládáno, že dnešní senioři jsou na tom zdravotně a psychicky mnohem lépe než tomu bylo dříve (SafetyNet, 2009). 11

12 Tabulka 4 - Úmrtnost v dopravě na bilion odcestovaných kilometrů, podle věku a způsobu dopravy, Nizozemí ( ) Chodci Cyklisté Řidiči Spolujezdci Nad 75 let Všechny věk. skupiny Zdroj: SWOV/Transport Research Centre, CBS; (in SafetyNet, 2009) 1.4 Shrnutí kapitoly Ve vyspělých zemích dochází každým rokem k pozvolnému nárůstu populace nad 65 let, ukázkou jsou statistické údaje zemí Evropské unie či Spojených států amerických. Mimo to, v oblasti silniční dopravy, lze pozorovat stále větší procento aktivních řidičů a řidiček, kteří řídí do vyššího věku, než tomu bylo v minulosti. A přestože jsou senioři označováni za řidiče, kteří neriskují, jejich řidičský styl je ukázněný a uvědomělý a sami jsou viníky nehod např. v roce 2012 ČR ve zhruba 5,29 % případů, tak jsou právě oni nejohroženější věkovou skupinou silničního provozu, pro kterou jsou následky dopravních nehod fatální (v ČR v roce ,68 % usmrcených osob bylo ve věkové kategorii 65 let a více). Lze tedy odhadovat, že čím větší bude zastoupení aktivních řidičů mezi seniory, tím více vzroste jak zapříčiněná nehodovost v této věkové skupině, tak také jejich mortalita jako následek dopravních nehod. 12

13 2 Kognitivní výkon řidiče seniorského věku Kognitivní výkon se s věkem snižuje. Po dvacátém roce života, kdy váha mozku dosahuje svého maxima, začíná mozková hmotnost postupně klesat. Po devadesátém roce života je tento úbytek kolem 10 % z původní hmotnosti. Na snížení hmotnosti stárnoucího mozku se kromě atrofických změn podepisuje také rozšířením rýh, svrašťováním závitů a narůst objemu cerebrospinálního moku (Albert, Knoefel in Kulišťák, 2003). Mozkový úbytek a změny v centrální nervové soustavě (dále jen CNS) mají za následek změny kognitivního výkonu. Z hlediska dopravní psychologie to znamená, že stárnoucí řidič nepodává stejný výkon jako v mladších letech a od jisté míry kognitivního oslabení může při řízení motorového vozidla ohrožovat sebe a své okolí. Dopravní psychologie se při zkoumání, vyšetření a diagnostice dopravní způsobilosti řidiče seniorského věku staví před nelehký úkol, ve kterém má posoudit následující oblasti. 1. V první řadě určit, které osobností vlastnosti a psychické funkce mají zásadní vliv na řízení motorového vozidla, které jsou nezbytné a naopak které vlastnosti či psychické funkce působí na řízení motorového vozidla spíše okrajově až zanedbatelně. To vše s ohledem na požadavky kladené na řidiče po dobu řízení vozidla. Jednoduše řečeno: Které vlastnosti a psychické funkce u seniorů sledovat v rámci dopravně psychologického vyšetření?. 2. Na základě vymezení sledovaných oblastí navrhnout vhodné psychodiagnostické nástroje pro jejich měření a popis. Které psychodiagnostické nástroje použít tak, aby co nejlépe postihly šetřené psychické oblasti?. 3. A výsledně definovat požadovanou až únosnou míru výskytu vybraných osobnostních vlastností a psychických funkcí a to jak z hlediska dílčích sledovaných oblastí, tak také v jejich dynamice a komplexnosti osobnosti s ohledem na kontext vyšetření. Tedy odpovědět si na otázku: Kde je hranice mezi přípustnými výkony a již nepřípustným poklesem kognitivního výkonu řidičů seniorského věku, příp. dalších sledovaných složek osobnosti?. 13

14 Jak popisují Šucha a Seitl (in Šucha a kol. 2013) v kapitole věnované psychickým vlastnostem a funkcím posuzovaným v dopravně psychologickém vyšetření, shodují se čeští i zahraniční dopravní psychologové v tom, že při posuzování řidičské způsobilosti k řízení motorového vozidla jsou nezbytnými oblastmi k posouzení - kognitivní funkce (se zaměřením na pozornost, vnímání, reakční časy, paměť a inteligenci) a osobnostní vlastnosti (dominance, emocionalita, extroverze, úzkostnost, místo kontroly, agresivita, aj.). V členění kapitoly budeme vycházet z dělení kognitivního výkonu podle dělení neuropsycholožky Lezaková et al. (2004). Kognitivní výkon není pouze odrazem fungování (1) kognitivních procesů a (2) proměnných duševní činnosti, ale také s řídící a kontrolní složkou (3) exekutivních funkcí a (4) faktorů souvisejících s kognitivním výkonem emocemi a osobností. 2.1 Kognitivní funkce Lezaková (2004) rozděluje kognitivní funkce analogicky k počítačovým operacím (vstup, uchování, zpracování a výstup) na: 1. receptivní funkce, kam řadí výběr, získání, klasifikaci a integraci informací; 2. paměť a učení, které představují schopnost vyhledávání uchovaných informací; 3. myšlení, které má za úkol organizovat a reorganizovat veškeré dostupné informace; 4. expresivní funkce, jejichž pomocí jsou informace vyjadřovány a komunikovány (řadíme sem například řeč, mimiku, pohyb) Receptivní funkce Prostřednictvím senzomotorických procesů (čití) přijímáme veškeré informace z vnějšího a vnitřního světa a s pomocí percepce (vnímání) tyto informace zpracováváme do podoby ucelených vjemů. Názornou ukázkou, že vnímání není totéž co čití je níže uvedený Kanizsův trojúhelník (viz Obrázek 1). 14

15 Obrázek 1- Kanizsův trojúhelník Pokuste se určit, kolik trojúhelníků je na obrázku. Odpověď na otázku je žádný, přesto zcela jistě vnímáme dva překrývající se trojúhelníky. Proč tomu tak je? Protože naše mysl na základě dřívějších informací rychle a automaticky seskládá jednotlivé počitky do smysluplných struktur - vjemů (Sternberg, 2002). Z receptivních funkcí je při řízení vozidla nejvíce uplatňováno vizuální vnímání. Až na druhém místě pak sluch a hmat. Pomocí zrakového vnímání získává řidič nejvíce informací ze svého okolí. Za správnost čití odpovídá smyslový orgán zraku; určuje zrakovou ostrost, vidění za snížené viditelnosti, citlivost na oslnění, schopnost akomodace, barevné a prostorové vidění, pohyblivost očí a zorné pole. Jak ukazují studie, adaptibilita zrakového orgánu na různé intenzity světla, na tmu a na světlo, se s věkem snižuje. Snížená adaptibilita má za následek to, že starší řidiči mají větší obtíže při řízení vozidla při změně světelných podmínek jako je např. při vjíždění a výjezdu z tunelu, průjezd stromovou alejí. Obdobně také mají starší řidiči potíže při střídavém sledování objektů v různé vzdálenosti jako například při střídavém sledování palubní desky a dopravní situace na cestě, neboť se jim snižuje schopnost akomodace oka (Šucha, Rehnová, Kořán, Černochová, 2013). Mezi další změny související s věkem můžeme zařadit klesající citlivost pro kontrast, častější chybné vnímání barev (dopravní značení, brzdová světla, světelný semafor) a poruchy zrakové ostrosti (Štikar, 2007). Vnímání (percepci) můžeme definovat jako aktivní proces nepřetržitého čití, které má za cíl neustálou organizaci a interpretaci senzorických počitků. 15

16 Výsledkem vnímání je vjem, který je kvalitativně odlišný od neúplných senzorických informací, viz příklad s Kanizsovým trojúhelníkem. Vnímání je základní podmínkou orientace a adaptace na životní prostředí (Plháková, 2003). Jak ukazují již starší studie, zkušení řidiči vykazují v oblasti zrakového vnímání oproti začátečníkům významné rozdíly. Řidiči začátečníci nemají tak dobře rozvinutou schopnost anticipace při řízení motorového vozidla a neumí tak rychle vyčlenit relevantní informace, rozdělit pozornost a vykonávat více úkonů současně. Stejně tak méně využívají periferního vidění, což zužuje jejich zorné pole. Na druhou stranu se ukazuje, že věk řidiče je významným faktorem ovlivňujícím rozsah zorného pole (Šucha, Rehnová, Kořán, Černochová, 2013) Paměť a učení Paměť jako schopnost organismu zaznamenat, uchovat a posléze nalézt určitou informaci je základním předpokladem schopnosti učit se. Paměťové mechanismy se skládají ze tří částí: 1. Vštípení, při kterém dochází k transformaci a kódování počitků, které k nám přichází ze smyslových receptorů, v komplexní psychické obsahy (mentální reprezentace), které již mají podobu srozumitelnou naší paměti. 2. Retence představuje aktivní proces, který slouží k uchování zakódované informace v paměti po různě dlouhou dobu. 3. Vybavení, při kterém dochází vyhledání informace ze zásobníku dlouhodobé paměti zpět do vědomí. Při vybavování informací z dlouhodobé paměti rozlišujeme reprodukci (volné vybavení) a rekognici (znovupoznání) (Plháková, 2003). Z hlediska dělení paměti vyjdeme z rozšířeného modelu paměti Atkinsona a Shiffrina z roku 1968, který dělí paměť na senzorickou, krátkodobou a dlouhodobou (Plháková, 2003; Sternberg, 2002). 1. Senzorická paměť slouží k uchování informací, které přicházejí ze smyslových receptorů a to jen po dobu několika milisekund až do chvíle, kdy na daný podnět nezaměříme naši pozornost. V ten okamžik se informace přesunou do krátkodobé paměti. Pokud podnět naši pozornost neupoutá, rychle vymizí. U vizuální informace hovoříme o ikonické paměti. 16

17 2. Krátkodobá paměť podrží informace ve vědomí po dobu několika desítek vteřin až minut. Její omezená kapacita (Millerovo číslo 7 ± 2) dokáže na potřebnou dobu udržet v paměti informace přicházející ze smyslových receptorů a z dlouhodobě paměti. 3. Dlouhodobou paměť bychom mohli popsat jako zásobník informací, které aktuálně nepotřebujeme, ale kdykoliv si je v případě potřeby můžeme vybavit zpět do krátkodobé paměti. Kapacita dlouhodobé paměti není zcela dobře uchopitelná, informace v ní uložené mohou být minuty i celý život. Dělíme ji na explicitní (deklarativní) paměť, skládající se z paměti sémantické a epizodické, a na paměť implicitní (nedeklarativní) zahrnující v sobě procedurální dovednosti, priming, klasické podmiňování a neasociativní učení. Řízení motorového vozidla klade na paměť vysoké nároky. V první řadě musí být zautomatizovány dovednosti související s ovládáním vozidla tak, aby převážná většina pozornosti mohla být směrována k dopravní situaci na cestě. Dále je potřeba si správně a pohotově vybavovat informace z explicitní paměti (např. Jaká je maximální povolená rychlost v obci?) a ovšem také uchovávat informace v paměti krátkodobé (např. Jaká to byla dopravní značka, kterou jsme před chvílí minuli?). Paměť se řadí mezi základní kognitivní funkce, které je nezbytné posoudit při dopravně-psychologickém vyšetření řidiče. Přičemž největší důraz je při vyšetření kladen na vizuální paměť (Havlík, 2005). Jak popisuje australská studie (Baldock, 2007) zkoumající funkce úzce spojené s řidičskými schopnostmi starších řidičů, je vizuální pozornost a po ní pak vizuoprostorová paměť a citlivost k vizuálním kontrastům nejlepšími prediktory dobré výkonnosti řidiče seniora na vozovce. Skupině 90 řidičů ve věku od 60 do 91 let byla administrována široká testová baterie sledující funkce jako jsou: selektivní a rozdělená pozornost, zrak, fyzická zdatnost (hlavo-krční flexibilita), kognitivní funkce, rychlost zpracování informací, vizuoprostorová paměť a emoční ladění. Funkce byly posouzeny ve vztahu s výkonem seniora při řízení vozidla na standardizovaném úseku cesty. Čím lepší byly výsledky vizuální pozornosti, prostorové paměti a citlivosti ke kontrastům, tím menší byla u seniorů chybovost při řízení. U zbylých sledovaných funkcí se korelace s chybovostí při jízdě neprokázala. 17

18 Později popsaná a dodnes stále diskutovaná v souvislosti s jednotlivými složkami paměti je tzv. pracovní paměť. Její vymezení a vztah k dalším složkám paměti není doposud přesně určen. Někteří autoři jako např. Koukolík (2002) ji ztotožňují s krátkodobou pamětí, jiní autoři definují pracovní paměť jako schopnost transformace a manipulace s materiálem v mysli (Craik, 2007). Další pohled je na pracovní paměť jako na součást dlouhodobé paměti, jenž uchovává pouze čerstvě aktivovanou paměťovou část a aktivované prvky přenese jak do místa dočasného uložení, tak z něj (Sternberg, 2002). Zhoršení pracovní paměti, schopnosti rozhodování pod časovým tlakem a míru spokojenosti s řízením vozidla ve vysoké rychlosti označili Lee a kol. (2003) ve své retrospektrivní studii za indikátory rizika dopravní nehody u seniorů. Prabhakharan a kol. (2012) pojímá pracovní paměť na základě dřívějších studií jako prostředek sloužící ke zjištění, kódování a ukládání informací nezbytných pro provedení úkolu. Jak získává postupem času řidič své zkušenosti, kognitivní požadavky na pracovní paměť klesají ve prospěch zautomatizované činnosti. Ott a kol. (2008 in Šucha a kol., 2013) doporučují pracovní paměť, společně s pozorností a psychomotorickým tempem, u starších osob v rámci dopravně psychologického vyšetření přezkoumávat. Přehledová studie zkoumající vliv stárnutí na kognitivní funkce (Hedden, Gabrieli, 2004) popsala pracovní paměť a paměť epizodickou jako funkce, které se vyznačují pozvolným celoživotním poklesem. Krátkodobá paměť (měřená fonologickou smyčkou zapamatování si pořadí čísel) prokazuje do sedmdesáti let života minimální úbytek a teprve po sedmdesátém roce života dochází k ostrému poklesu. U zmíněných druhů paměti tedy očekáváme u seniorů nad 70 let nižší výkonnost oproti mladším dospělým. Naproti tomu funkce autobiografické paměti a zautomatizovaných paměťových procesů se ukazují jako funkce stabilní v průběhu života. Z dosavadních výzkumů paměti řidičů vyplývá obecné doporučení provádět v rámci dopravně psychologického vyšetření prověření mnestických funkcí. Obzvláště důležitá je diagnostika paměti u starších řidičů, kde dochází vlivem stárnutí k oslabování paměťových funkcí a stejně tak se zvyšuje frekvence výskytu 18

19 patologických změn CNS. Preventivní diagnostika paměti seniorských řidičů se ukazuje jako dobrý ukazatel bezpečného řízení motorového vozidla Myšlení Myšlení znázorňuje vyšší úroveň poznání, neboť oproti vnímání překračuje hranice bezprostředně daného a přítomného. Operacionálně je myšlení pojímáno jako proces chápání a řešení problémů, resp. chápání a uspořádávání vztahů mezi předměty a jejich reprezentacemi, tedy pojmy (Nakonečný, 1997). Jedná se o složitý proces analýzy, syntézy a odvozených myšlenkových operací (Hartl, Hartlová, 2000). Funkcí myšlení je přizpůsobovat se složitějším životním podmínkám tím, že umožňuje jít za vnímatelné a přítomné, a současně bere zřetel i na budoucnost; umožňuje chápat kauzalitu a funkční vztahy (Nakonečný, 1997). V rámci psychofiagnostického vyšetření je myšlení obvykle posuzováno inteligenčními testy. Přestože se inteligence řadí mezi schopnosti, tak je často dávána do souvislosti s konkrétním a abstraktním myšlením. Pojem obecné inteligence pak představuje obecný faktor společný všem mentálním operacím (Nakonečný, 1997). Dodnes neexistuje jednotné pojetí inteligence, proto se můžeme setkat s celou řadou definic, mezi kterými je inteligence popisována např. jako schopnost porozumět, chápat, usuzovat a přizpůsobovat se novým požadavkům (Hartl, Hartlová, 2000). Z pohledu neuropsychologie je zřejmé, že chování měřené inteligenčními testy skutečně zahrnuje specifické kognitivní a exekutivní funkce, avšak pojetí inteligence jako obecné schopnosti je pro účely posouzení kognitivního výkonu nepřesné, příliš zobecňující. Mírné nebo lokální organické změny, které jsou například i projevem přirozeného stárnutí nebo patologických neurodegenerativních změn v počátečních stádiích, se na kompozitním výsledku inteligenčního testu nemusí odhalit (Lezak et al., 2004). Ani v dopravně psychologickém vyšetření řidiče nemá měření inteligence jednoznačné místo. V rámci diagnostiky řidičů motorových vozidel je inteligence jednou z nejméně zkoumaných oblastí. A v případě publikovaných studií neexistuje jasná shoda, zda je inteligence determinujícím činitelem pro rozhodování o psychické způsobilosti řidiče (Šucha a kol., 2013). 19

20 2.1.4 Expresivní funkce Expresivní funkce jsou prostředky, jimiž sdělujeme nebo vyjadřujeme informace. Řadíme k nim řeč, kreslení nebo psaní, gesta, výraz a pohyby tváře a veškeré pozorovatelné chování. Na základě jejich projevů můžeme usuzovat na mentální aktivitu jedince (Lezak, 2004). V pojetí řízení vozidla je to veškeré pozorovatelní chování, pomocí kterého usuzujeme např. na osvojené řidičské dovednosti (př. plynulá jízda vozidla), znalost pravidel silničního provozu (př. v křižovatce bez značení pustí řidič zprava jedoucí vozidlo), emoční stav (klidný, soustředěný výraz nebo naopak úzkostná mimika, roztržitá pozornost, apod.). 2.2 Proměnné ovlivňující kognitivní výkon Vědomí Vědomí je bazální funkcí, na jejímž pozadí se uskutečňují ostatní psychické děje, včetně kognitivních. Podmínkou správného fungování kognitivních funkcí je vigilita, tedy bdělost vědomí. Dojde-li k oslabení bdělosti nebo ke změně stavu vědomí (např. po užití alkoholu, drog) jsou ovlivněny i kognitivní funkce (Plháková, 2003). Bezprostřední vztah k vědomí má orientovaná pozornost, neboť zahrnuje, jak pocit, že si něco uvědomujeme, tak obsah toho, co si uvědomujeme (Sternberg, 2002). Z pohledu dopravní psychologie je vigilita nezbytnou podmínkou jak řízení motorového vozidla, tak i dopravněpsychologického vyšetření. Ostatně užívání alkoholu a návykových látek ovlivňujících bdělost vědomí před řízením motorového vozidla, během řízení či bezprostředně po řízení, byla-li způsobena dopravní nehoda, je ošetřeno Zákonem o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů č. 361/2000 Sb Pozornost Pozornost je často řazena mezi kognitivní funkce. Podle Lezakové (2004) však pozornost svou podstatou patří spíše do skupiny faktorů ovlivňujících kognitivní výkon. Jejich společným znakem je právě to, že nemají svůj vlastní jedinečný 20

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě

Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě Bezpečnost seniorů v silničním provozu porovnání dění v ČR a Evropě Nejen evropská, ale i česká populace stárne. Podíl seniorů (osob ve věku 64+) na celkové populaci činil v roce 2012 16,2 %, v roce 2030

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Diplomová práce. Osnova hlavní body

Diplomová práce. Osnova hlavní body České vysoké učení technické v Praze Diplomová práce Vliv stárnutípopulace na ovládání automobilu (na aktivní bezpečnost) Martin Králíček 2 57 Osnova hlavní body Rešerše stavu problematiky (řidičů seniorů)

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1

Paměť a učení. Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť a učení Druhy paměti. Vztah paměti a učení. Praktické využití teorie pro kvalitu učení. PaS3 1 Paměť Fukncí paměti je uchování minulé zkušenosti. Některá vymezení paměti: obecná funkce obnovení nebo

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly.

- Psychický proces, zachycuje to, co v daném okamžiku působí na naše smysly. Otázka: Psychologie - psychické stavy, procesy a lidské činnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nicole 1. Psychické procesy: vnímání, představy, fantazie, pozornost, myšlení, paměť 2. Psychické

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Epidemiologie a prevence dětských úrazů

Epidemiologie a prevence dětských úrazů Epidemiologie a prevence dětských úrazů Univerzita Karlova Praha 3. Lékařská fakulta Doc. MUDr. Alexander M. Čelko,CSc. Definice úrazu Jakékoliv neúmyslné či úmyslné poškození organizmu, ke kterému došlo

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

c) řidič nesmí ohrozit nebo omezit, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před

c) řidič nesmí ohrozit nebo omezit, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před 11070001 Povinností přepravované osoby je: a) neohrožovat svým chováním bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, zejména neomezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla. b) pomáhat řidiči dle jeho

Více

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb.

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Katedra psychologie FF UP v Olomouci Požadavy pro udělení akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just

Doprava ve městech. Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu. Christiane Just Doprava ve městech Případová studie stárnutí a ubývání populace měst v evropském regionu Christiane Just Faktory ovlivňující cestovní zvyklosti a dopravu ve městech jsou předmětem řady studií a často se

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Projekt, financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Průběh diagnostiky Diagnostika

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby

Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby. PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačových programů v RÚ Kladruby PhDr. Simona Fialová RÚ Kladruby Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí,

Více

PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice, 12.

PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice, 12. PROČ POVAŽUJEME ZA DŮLEŽITÉ DLOUHODOBÉ PSYCHOLOGICKÉ SLEDOVÁNÍ NEDONOŠENÝCH DĚTÍ PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice,

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Kognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň

Kognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň Kognitivní trénink Happy neuron Mgr. Dana Chmelařová LF Plzeň UK Praha PK a NK FN Plzeň Terminologie Chování obsahuje z pohledu neuropsychologie 3 hlavní systémy: Kognitivní funkce Emoce (city a motivace)

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Mgr. Vendula Kolářová

Mgr. Vendula Kolářová Mgr. Vendula Kolářová Snižování vlivu psycho-sociálních handicapů směřující k posílení zaměstnatelnosti občanů Libereckého kraje CZ.1.04/3.1.02/86.00035 Emoce patří mezi významné řídící a regulační mechanismy

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta

Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Exekutivní funkce To, co dělá člověka člověkem

Více

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně

Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách. Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Možnosti aktivizace mentálních funkcí v knihovnách Mgr. Martina Burianová trenérka paměti III. stupně Organizace vzdělávání trenérů paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging = akreditovaná

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

Dopravně-psychologická diagnostika možnosti a hranice

Dopravně-psychologická diagnostika možnosti a hranice Dopravně-psychologická diagnostika možnosti a hranice Christine Chaloupka-Risser Historie Začátek minulého století: Výběr vhodných osob, které měly řídit motorová vozidla buď v rámci jejich profese nebo

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

Zdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí

Zdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí Zdravotní způsobilost členů jednotek SDH obcí S účinností od 1.ledna 2004 bude pro posuzování zdravotní způsobilosti členů jednotek SDH obcí nebo členů SDH podniků, kteří vykonávají službu v těchto jednotkách

Více

Činnost dopravního psychologa v evropském kontextu

Činnost dopravního psychologa v evropském kontextu Činnost dopravního psychologa v evropském kontextu PhDr. Vlasta Rehnová Asociace dopravních psychologů ČR vlasta.rehnova.@seznam.cz Konference Psychologie práce a organizace v ČR Konference Praha, Psychologie

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění ní podle 2958 občanského zákoníku) C. Aktivity a Participace Mezinárodní klasifikace funkčních ních

Více

Akustické aplikace pro IB

Akustické aplikace pro IB Akustické aplikace pro IB Ondřej Jiříček jiricek@fel.cvut.cz Marek Brothánek, Vojtěch Jandák Akustické aplikace pro IB p.1/12 Hodnocení kvality zvuku Akustické aplikace pro IB p.2/12 Kvalita zvuku Zvuk

Více

METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ

METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ Aplikace Statistické zobrazení nehodovosti v silničním provozu ve vybraném správním území v mapě METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ červen 13 Obsah ÚVOD 3 PŘÍSTUP DO APLIKACE 3 DEFINOVÁNÍ KRITÉRIÍ VYHLEDÁVÁNÍ

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Paradigma nejbližší zóny učení může pomoci odhalit vliv hrozby stereotypu na seberegulaci starších řidičů

Paradigma nejbližší zóny učení může pomoci odhalit vliv hrozby stereotypu na seberegulaci starších řidičů Paradigma nejbližší zóny učení může pomoci odhalit vliv hrozby stereotypu na seberegulaci starších řidičů Ladislav Moták Jean-Claude Bougeant Nathalie Huet Catherine Gabaude CLLE-LTC, Univerzita Toulouse

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce

Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Trénování paměti u klientů s mírnou kognitivní poruchou a demencí Individuální vs. skupinové práce Bc. Hana Orlíková Trenérka paměti 1. stupně, Poradna pro poruchy paměti, FNKV 739 578 933 hana.orlikova@gmail.com

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

DOPRAVNÍ NEHODA, PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ, LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ

DOPRAVNÍ NEHODA, PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ, LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ DOPRAVNÍ NEHODA, PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ, LIKVIDACE POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ (časový rozsah: 4 hodiny) Školení je určeno pro řidiče a technický personál, je zaměřeno k poskytnutí uceleného souboru informací o vývoji

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Vliv návykový látek na kognitivní funkce při řízení. Lenka Šťastná, Matúš Šucha, Petr Zámečník

Vliv návykový látek na kognitivní funkce při řízení. Lenka Šťastná, Matúš Šucha, Petr Zámečník Vliv návykový látek na kognitivní funkce při řízení Lenka Šťastná, Matúš Šucha, Petr Zámečník Úvod Užívání legálních a ilegálních drog v silniční dopravě a jeho vliv na dopravní nehodovost je komplexní

Více

Národní výzkum dopravních nehod

Národní výzkum dopravních nehod Národní výzkum dopravních nehod Obsahem Národního výzkumu dopravních nehod je především jejich hloubková analýza (HADN). Ta je prováděna nejprve na místě nehody (podrobné zdokumentování) a posléze na pracovišti

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

NÁKLADNÍ DOPRAVA. H. Bezpečnost silničního provozu

NÁKLADNÍ DOPRAVA. H. Bezpečnost silničního provozu NÁKLADNÍ DOPRAVA H. Bezpečnost silničního provozu 1. Jízda na dálnici a na silnici I. třídy v neděli a ostatních dnech pracovního klidu v době od 13.00 do 22.00 hodin je zakázána: a) nákladním vozidlům

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky

Děti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 22.8.2013 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...

Více

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Výkonnost studentů 1.. ročník níků Fakulty tělesné výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Irena Čechovská, Barbora Čechovská, Gabriela

Více

Vývoj a srovnání dopravní nehodovosti v ČR a SR a její analýza V uplynulých 21 letech (od rozdělení ČSFR do konce roku 2013)

Vývoj a srovnání dopravní nehodovosti v ČR a SR a její analýza V uplynulých 21 letech (od rozdělení ČSFR do konce roku 2013) Vývoj a srovnání dopravní nehodovosti v ČR a SR a její analýza V uplynulých 21 letech (od rozdělení ČSFR do konce roku 2013) Dokument mapuje vývoj dopravní nehodovosti, resp. její následky. Poukazuje jak

Více

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12

Obsah. Summary... 11 Úvod... 12 Obsah Summary... 11 Úvod... 12 1 Spánek a bdění... 15 1.1 Biologické rytmy... 15 1.2 Cirkadiánní rytmy... 16 1.2.1 Historie výzkumu cirkadiánních rytmů... 16 1.2.2 Regulace cirkadiánních rytmů... 18 1.2.2.1

Více

Vývoj a srovnání dopravní nehodovosti v ČR a SR a její analýza. V uplynulých 21 letech (od rozdělení ČSFR do konce roku 2013)

Vývoj a srovnání dopravní nehodovosti v ČR a SR a její analýza. V uplynulých 21 letech (od rozdělení ČSFR do konce roku 2013) Vývoj a srovnání dopravní nehodovosti v ČR a SR a její analýza V uplynulých 21 letech (od rozdělení ČSFR do konce roku 2013) Dokument mapuje vývoj dopravní nehodovosti, resp. její následky. Poukazuje jak

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Klasifikační řád. 1. Klasifikace v hodině. Klasifikace známkou. Klasifikace kladnými a zápornými body

Klasifikační řád. 1. Klasifikace v hodině. Klasifikace známkou. Klasifikace kladnými a zápornými body Klasifikační řád 1. Klasifikace v hodině Klasifikace ve vyučovací hodině se provádí na základě ústního zkoušení, orientačního zkoušení, hodnocení aktivity žáka, hodnocení skupinové práce popř. jiných činností.

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

VYŠETŘENÍ PAMĚTI. Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII 22.-23.9.2011 Brno

VYŠETŘENÍ PAMĚTI. Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII 22.-23.9.2011 Brno VYŠETŘENÍ PAMĚTI Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII 22.-23.9.2011 Brno Praktické rady/úvahy pro začátek paměť, jako kognitivní schopnost, nefunguje nikdy samostatně a izolovaně,

Více

Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy Odbor služby dopravní policie

Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy Odbor služby dopravní policie Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy Odbor služby dopravní policie Základní ukazatele nehodovosti V období leden srpen 2014 došlo na území hl. m. Prahy k celkem 12 283 dopravním nehodám. Při těchto

Více

Vídeňský testový systém katalog testů

Vídeňský testový systém katalog testů Vídeňský testový systém katalog testů Oblasti využití VTS Klinická psychologie a neuropsychologie Psychologie práce, Řízení lidských zdrojů Sportovní psychologie Dopravní psychologie Silniční doprava Letecká

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE

AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Ilona Štorová OBSAH A. Pojem AM, vývoj konceptu AM, demografický vývoj v ČR B. Pracovní schopnost, Dům pracovní schopnosti, Work Ability Index C. Předsudky zaměstnavatelů,

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Využití konceptu CLOSE TO k prevenci rizikového chování mladých začínajících řidičů

Využití konceptu CLOSE TO k prevenci rizikového chování mladých začínajících řidičů Využití konceptu CLOSE TO k prevenci rizikového chování mladých začínajících řidičů Mgr. Eva Šedá eva.seda@cdv.cz Centrum dopravního výzkumu (CDV), Líšeňská 33a, 636 00 Brno Souhrn Základní myšlenka projektu

Více

Michal Šerák Ilona Štorová Lenka Klímová Michaela Kostelníková 4.11.2014 1

Michal Šerák Ilona Štorová Lenka Klímová Michaela Kostelníková 4.11.2014 1 AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE Michal Šerák Ilona Štorová Lenka Klímová Michaela Kostelníková 4.11.2014 1 OBSAH A. Pojem AM, vývoj konceptu AM, demografický vývoj v ČR B. Pracovní schopnost, Dům pracovní

Více

Definice: Paměť je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, je to soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení.

Definice: Paměť je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, je to soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení. Otázka: Paměť, myšlení, učení a jeho druhy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Mrázová Definice: Paměť je jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, je to soubor procesů, které umožňují osvojení

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Možnosti a meze prevence v dopravě PhDr. Matúš Šucha, Ph. D., Katedra psychologie FF UP v Olomouci Primární prevence rizikového chování Prevence (z lat. praevenire, předcházet)

Více

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Realizace: Zlínský kraj Celkový plánovaný počet zapojených žáků: 10.000 KONKRETIZACE NABÍDKY VYTVOŘENÍ, APLIKACE A VYHODNOCENÍ KOMPLEXNÍ

Více

POVINNÉ RUČENÍ TRENDY, FAKTA, VÝSLEDKY

POVINNÉ RUČENÍ TRENDY, FAKTA, VÝSLEDKY POVINNÉ RUČENÍ TRENDY, FAKTA, VÝSLEDKY Tisková konference, Praha, 15. dubna 2014 PREZENTUJÍCÍ Ing. Tomáš Síkora, MBA výkonný ředitel České asociace pojišťoven JUDr. Ing. Jakub Hradec výkonný ředitel České

Více

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o stanovení seznamu nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, zdravotnického pracovníka nebo

Více

Konference Fleet Management 2010 Robert Kotál,, Dopravn, Dopravní akademie a.s. www.dopravni-akademie.cz akademie.cz 1 Zdroj: Policie ČR 2 je z největší části ovlivněna jejími řidiči. Ideální je nechat

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Koordinační schopnosti

Koordinační schopnosti Koordinační schopnosti Koordinační schopnosti dříve nazývané obratnostní schopnosti, též koordinačně-psychomotorické, zaujímají mezi ostatními pohybovými schopnostmi zvláštní postavení, vyplývající z různorodosti

Více

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz Monitorujeme a rozvíjíme kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz O nás Občanské sdružení Společnost pro kvalitu školy vzniklo koncem 90. let 20. století jako občanské sdružení Klíč. Vzhledem k

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Vyhodnocení vlivu úrovně hladiny osvětlení na počet dopravních nehod

Vyhodnocení vlivu úrovně hladiny osvětlení na počet dopravních nehod Vyhodnocení vlivu úrovně hladiny osvětlení na počet dopravních nehod na vybraných lokalitách v ČR 2.část Zpracoval: Ing. Jiří Skála a kolektiv (Ing. Hynek Bartík, Ing. Martin Škopek Ph. D., Jiří Tesař,

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku)

Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) D. Technická část Zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci nebo

Více

Bezpečnost (nejen) cyklistů zajistí jen komplexní přístup. Olomouc 30. 4. 2015

Bezpečnost (nejen) cyklistů zajistí jen komplexní přístup. Olomouc 30. 4. 2015 Bezpečnost (nejen) cyklistů zajistí jen komplexní přístup Olomouc 30. 4. 2015 Nehodovost cyklistů v České republice 81 % usmrcených cyklistů nemělo na hlavě přilbu Téměř třetina zaviněných nehod pod vlivem

Více

Celodenní svícení motorových vozidel v ostatních státech Evropy. mimo obec

Celodenní svícení motorových vozidel v ostatních státech Evropy. mimo obec AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, 110 00 Praha 1 tel.: 224212123, tel. + fax: 222242448, mobil: 602 363032 e mail: spicka@autoklub.cz, www.autoklub.cz CELODENNÍ SVÍCENÍ V ROCE 2006 JE POVINNÉ OD

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa )

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa ) TECHNICKÉ ŠKOLKY ( pohledem psychologa ) Základní otázky, které je nutné si položit v průběhu přípravy na realizaci projektu Technické školky byly : - Do jaké míry rozvíjí znalosti žáků o základech techniky

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují

Více