MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. 57 záøí 2006 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Transkript

1 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY 57 záøí 2006 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

2 PozemkovÈ pravy Z Ì 2006 Ë. 57 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY - st ednì pozemkov ad TÏönov 17 Tel.: Praha 1 Fax: info@mze.cz, ISSN Obsah Str. 1. Potøeba PÚ pro zemìdìlství a jejich podpora Agrární komorou ÈR Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory Èeské republiky 2. Vývoj evidence pozemkového vlastnictví v Slovenskej republike po roku 1990 Ing. Josef Vanek, øeditel odboru pozemkových úprav Ministerstvo pôdohospodárstva SR 4. Podpora pozemkových úprav z Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Ing. Jana Pivcová,Ministerstvo zemìdìlství ÈR, odbor Ústøední pozemkový úøad 7. Prezentace pozemkových úprav na výstavì Zemì živitelka ve dnech v Èeských Budìjovicích Ing. Jana Pivcová, MZe ÚPÚ 8. Zásady navrhování plánu spoleèných zaøízení a jeho náležitosti Ing. Václav A. Mazín, øeditel Pozemkového úøadu Plzeò 12. Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka Ing. Jana Podhrázská, Ing. Milan Bilík, Ing. Novotný, Barbora Kotulánová, VÚMOP, oddìlení pozemkových úprav Brno Zajiš uje: Redakèní kolektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. MILOSLAV VAÒOUS, Ing. VÁCLAV MAZÍN Tisk: Ing. Pavel Gallo - pøíprava a projektování, Perucká 1, Praha 2 Tel./fax: gallo@cmail.cz Za obsah èlánkù odpovídají autoøi. Neprošlo jazykovou úpravou. Vychází v nákladu 850 ks. TEMPO PRESS, polygrafický podnik, Milan Jandík Chmelová 2893, Praha 10 Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice, Praha-západ Tel./fax: Mob.: tpress@centrum.cz 14. Systém hodnocení vìtrolamù pro prùzkumné, návrhové a projekèní úèely v KPÚ Ing. Jana Podhrázská, VÚMOP, oddìlení pozemkových úprav Brno Dr. Ing. Jaromír Mackù, ÚHUL Brandýs n/labem 17. Stopy zemìdìlské výroby v krajinì Ing. Vladimír Mackoviè, U 24 s.r.o. Praha 20. Poznámky z tematického zájezdu do Øecka ve dnech Ing. Antonín Svoboda, tajemník ÈMKPÚ 21. Informace Ekologické mosty Ing. Pavel Gallo 22. Století studijního oboru pozemkových úprav (k 140 výroèí narození J. Petøíka) Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., JU Èeské Budìjovice, zemìdìlská fakulta, katedra pozemkových úprav 24. Jubilejní 15. mezinárodní konference pozemkových úprav v Jestøábí na Lipnì Ing. Zdenìk Burian, místopøedseda ÈMKPÚ 28. Katalog vozovek polních cest - Zmìna è. 1 Ing. Ludvík Vébr, CSc., ÈVUT v Praze - Fakulta stavební 28. Informace - Nový stavební zákon Foto prvnì str. ob lky Ing. Kamil Kaulich

3 Potøeba PÚ pro zemìdìlství a jejich podpora Agrární komorou ÈR Dámy a pánové, Se souhlasem prezidenta Agrární komory ÈR publikujeme jeho pøíspìvìk, pøednesený na mezinárodní konferenci Pozemkových úprav v Jestøábí, která se konala ve dnech záøí 2006 svou úèastí chci demonstrovat, že Agrární komora ÈR má zájem v této dùležité a léta podceòované oblasti, jakými pozemkové úpravy nepochybnì jsou, spolupracovat. Mùj osobní názor, který nemám problém v rámci AK sdìlit a prosazovat je ten, že peníze, které se doposud dávaly na tuto èinnost byly nedostateèné. Proto také požadavek na jejich navýšení v rozpoètu Mze na tento rok jsem zaøadil mezi jednací body pøi svém úvodním jednání s pøedchozím ministrem Mládkem na podzim minulého roku. Problém je v tom, že tato oblast byla dlouho podceòovaná a že se to bylo dokonce i urèité politikum. Chci zde sdìlit, že pro mnohé tento pohled pøetrvává dodnes a je tøeba trpìlivé práce, aby došlo k urèité normalizaci pohledu na pozemkové úpravy. Agrární komora je velký organismus, jejími èleny je celkem 103 tisíc pracovníkù. Èleny jsou zástupci všech forem hospodaøení, od soukromì hospodaøících rolníkù, pøes zemìdìlská družstva, akciové spoleènosti a spoleènosti s.r.o. Je tedy obtížné najít pevnou a jednotnou pozici.všechno ale má svùj vývoj a mám pevný názor, že bránit potøebám a požadavkùm v této oblasti, je krátkozraká politika. Ten, kdo tak èiní, špatnì èiní a ohrožuje svoji budoucnost. Øíkám to zde otevøenì a jasnì, je to mùj konzistentní názor. Dámy a pánové, dovolte, abych využil této vzácné pøíležitosti a sdìlil Vám pøi této pøíležitosti naše pozice a názory na souèasný vývoj èeského zemìdìlství. Tato problematika podle mne nepøímo s postoji mnoha lidí k pozemkovým úpravám souvisí. To proto, abychom se dovedli lépe pochopit, protože jedinì tak mùžeme spolupracovat ku prospìchu celého venkova, nejenom zemìdìlství. Jsme až pøíliš èasto zaøazováni do urèitých kategorií, jsme až pøíliš èasto nálepkováni. Považuji to za nesprávné a domnívám se, že je tøeba zaèít spolu daleko více komunikovat. Stará známá pravda øíká, že problémy vyøešíme jedinì tehdy, když o nich budeme spolu mluvit. Ne nemluvit, ne psát si pøes média. Souèasná pozice Agrární komory ÈR k situaci èeského zemìdìlství je následující: l ÈR etabluje agrární soustavu, která je v pøímém rozporu s oèekávanou budoucností v horizontu roku 2010 až 2013: - je založená na pøíjmech z dotací - je založena na postupném útlumu výroby - je založena na zvyšování dovozù a postupném likvidování sobìstaènosti v jednotlivých druzích potravin - je charakteristická opoždìným startem nepotravináøského využití zemìdìlské produkce, která by mìla nahradit èást naší tradièní výroby l èeské zemìdìlství se vyvíjí v zrcadlovém protikladu k ostatním resortùm NH - ostatní resorty NH importují kapitál, zvyšují výrobu a export svých výrobkù - zemìdìlství snižuje výrobu a zvyšuje dovozy (napø. záporné saldo agrárního zahranièního obchodu dosáhlo za 1. pol mínus 17,4 mld. Kè a meziroènì zvýšilo svùj propad o 20%) l vìtšina politikù, pracovníkù státní administrativy nás nebere Závìrem svého struèného pøíspìvku, který si zdaleka neèiní nárok být úplný a vyèerpávající a spíše jde jenom o urèité teze, mnì dámy a pánové dovolte následující sdìlení èi vyznání: Zemìdìlství, kultura agri, neboli vzdìlávání zemì, není obyèejné povolání, ale je zároveò poslání. Vyrábíme potraviny a udržujeme krásnou a kulturní krajinu, která je naším domovem. Dìlali to po staletí naši pøedkové a dìlali to dobøe. Chceme to dìlat i my, nejlépe jak umíme. Nechceme, aby to za nás dìlal nìkdo anonymní v Brazílii, Argentinì èi jinde. Za každým kilem u nás vyrobeného masa, litrem mléka èi jogurtem je tøeba vidìt kousek poseèené louky, zoraného pole, zamìstnaného èlovìka. Èeského èlovìka. To musí být naše filozofie, to musí být naše náboženství, o tom musíme pøesvìdèit naše politiky a hlavnì obèany. A na tom také musíme vzájemnì spolupracovat. Já vás o to žádám. Co øíci závìrem? Myslím si, že v této tìžké dobì je tøeba pøipomenout, že koøeny, ze kterých jsme vzešli, jsou hluboké. Je tøeba si je uvìdomit, abychom mohli nabrat sílu a odvahu ostré problémy souèasnosti øešit. Abychom nepropadli panice, abychom našli schopnost se na jejich øešení dohodnout. Je tøeba si uvìdomit, že máme velkou historii. Èeské rolnického školství, chmelaøství, sladovnictví, cukrovarnictví, rybníkáøství, travièkáøství, ale také k dnešnímu tématu kartografie, úroveò vedení pozemkových knih apod. to byly obory, které budily ve svìtì respekt. Ale nejenom to. Mìli jsme agrárníka, politika Antonína Švehlu, který myšlenkovì ovlivnil nejen tehdejší Èeskoslovenský venkov a zemìdìlství, ale celý evropský kontinent. Ano pøátelé, naše koøeny jsou silné a hluboké. Je tøeba to vìdìt a je tøeba se podle toho chovat. To z èeho jsme vzešli, to, co dokázali naši pøedkové, to nás všechny zavazuje. Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory Èeské republiky 1

4 Vážení èitatelia, pred nieko¾kými týždòami sa uskutoènilo každoroèné pravidelné stretnutie predstavite¾ov štátnej správy na úseku pozemkových úprav Èeskej republiky a Slovenskej republiky. Pri tejto príležitosti nám bola ponúknutá možnos prezentova proces usporadúvania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike v odbornom bulletine Ústøedního pozemkového úøadu Ministerstva zemìdìlství Èeské republiky Pozemkové úpravy. S potešením sme privítali ponuku na komunikáciu s Vami prostredníctvom Vášho periodika, nako¾ko z historického h¾adiska reprezentovaného spolužitím Èechov a Slovákov v spoloènom štátnom útvare je zrejmé, že znaèná èas obyvate¾ov Èeskej republiky, osobitne v pohranièných oblastiach, je vlastníkom èi spoluvlastníkom pôdy na území Slovenska. Je preto dôvodné predpoklada, že sa ich problematika obnovy evidencie pozemkového vlastníctva a pozemkových úprav v Slovenskej republike bezprostredne dotýka alebo sa v blízkom èasovom horizonte dotkne. Považujeme preto za prospešné, skôr ako sa doèkáte èlánkov prezentujúcich proces pozemkových úprav na Slovensku, oboznámi Vás n s vývojom evidencie pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike po roku 1990, n s organizáciou a èinnos ou štátnej správy na úseku pozemkových úprav v Slovenskej republike a n so súèasným stavom vykonávania pozemkových úprav na Slovensku V voj evidencie pozemkovèho vlastnìctva v Slovenskej republike po roku 1990 Ing. Josef Vanek, øeditel odboru pozemkových úprav, Ministerstvo pôdohospodárstva SR Historický vývoj v pozemkovom vlastníctve zanechal na Slovensku ve¾mi negatívne skutoènosti v evidencii pozemkov a právnych vz ahov k nim ako sú extrémna rozdrobenos pozemkového vlastníctva, neúplnos a nedokonalos doterajšej evidencie, nedoložené vlastnícke vz ahy a podobne. Extrémna rozdrobenos pozemkového vlastníctva sa týka jednak jeho technickej stránky t.j. ve¾kosti pôvodných pozemkovoknižných parciel, ktoré sú predmetom vlastníckeho práva a s tým súvisiaceho ich poètu a jednak stránky právnej, t.j. ve¾kého rozsahu spoluvlastníckych podielov k jednému (malému) pozemku. Rozdrobenos pozemkového vlastníctva spoèíva aj v priestorovom rozptyle pozemkov toho istého vlastníka a sprevádza ju neúèelný tvar pozemkov, ich nedostatoèná prístupnos a pod), ba niekedy je možné výšku spoluvlastníckeho podielu iba ažko vyèísli. Poèiatkom roka 1993 bolo v katastrálnych územiach Slovenskej republiky 12,5 mil. pôvodných (pred kolektivizáciou) pozemkov, z èoho 9,583 mil. boli pozemky v extravilánovej èasti katastrálnych území. Priemerná výmera pozemku v extraviláne je 0,45 ha, s priemerným poètom spoluvlastníkov na jeden pozemok. Rozdrobenos pozemkového vlastníctva (sama alebo v spojení s inými okolnos ami) s ažuje, dokonca v jednotlivých prípadoch vyluèuje ich evidenciu. Daná skutoènos negatívne ovplyvòuje prijímanie vlastníckych rozhodnutí v súvislosti s nakladaním s nehnute¾nos ami i rozhodovanie orgánov verejnej správy, vznik zmluvných právnych pomerov medzi vlastníkmi a inými osobami (napr. užívate¾mi), ako aj vytváranie racionálnych hospodárskych celkov. Napokon je táto skutoènos zdrojom susedských a iných sporov oh¾adom urèovania vlastníctva. Vývoj disponovania s pozemkovým vlastníctvom a jeho evidencie má za následok existenciu tzv. nedoložených právnych vz ahov (t.j. vz ahov, ktoré nemožno doloži listinou, ktorá by ho zakladala alebo osvedèovala). V celoslovenskom priemere je v intravilánoch evidovaný vlastnícky vz ah k 69 % nehnute¾ností; v extravilánových èastiach k 5 % nehnute¾ností a v doèasnom, tzv. subregistri E k ïalším 10 % nehnute¾ností (kategórie, kde vlastníctvo je dokumentované na listoch vlastníctva); v ostatných prípadoch ide o právne vz ahy dokumentované v pozemkovej knihe alebo v listinách, ktoré majú vlastníci, alebo ide o nedoložené právne vz ahy. Od roku 1990 dochádza na Slovensku postupne k aktualizácii a obnove pozemkového vlastníctva a k obnove jeho výkonu. Rezort geodézie, kartografie a katastra zaèal zaklada evidenciu právnych vz ahov k pôvodným nehnute¾nostiam v extraviláne a to poènúc prípadmi, keï prišlo k zmene vlastníckeho práva alebo k zmene pôvodného pozemku po Pod pôvodnými nehnute¾nos ami sa rozumejú pozemky, ktoré sú evidované poznámkou v èasti D listov vlastníctva alebo sú evidované ešte v evidenèných systémoch pozemkovej knihy, pozemkového katastra, vo výsledných parcelaèných plánoch a neboli evidované v súbore C evidencie nehnute¾ností, èi neskôr katastra nehnute¾ností. Údaje evidencie vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa ukladali v samostatnom subregistri údajov o pôvodných nehnute¾nostiach so struèným oznaèením písm. E. Evidencia vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa zakladala postupne. Pri zakladaní evidencie vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam sa rozlišovali èasové obdobia: a) po , (bežné zápisy) b ) od do , (II. etapa, dedièské rozhodnutia) c) pred (prejednané celé pozemkovoknižné vložky) Pre každé katastrálne územie a v prípade potreby aj pre jeho èas sa z existujúcich operátov urèil jeden, pod¾a ktorého sa mala zaklada evidencia pôvodných nehnute¾ností a evidencia vlastníckeho práva k pôvodným nehnute¾nostiam. Urèený operát mal v najväèšej miere spåòa podmienku zobrazenia pôvodných nehnute¾ností v meraèskej èasti operátu a príslušných údajov (parc. èíslo, výmera, druh pozemku) v písomnej èasti operátu. V prípadoch zjednoteného operátu pozemkového katastra s operátom pozemkovej knihy urèeným operátom bol operát pozemkového katastra. V prípadoch nezjednoteného operátu pozemkového katastra s operátom pozemkovej knihy, ak je operát novomeraèský alebo po reambulácii, resp. po komasácii, urèil sa tento. Ak v ïalších prípadoch nezjednoteného operátu bol k dispozícii len pozemkovoknižný operát alebo pôvodný katastrálny operát (založený v r až 1885), alebo operát katastrálnych náèrtov, vykonala sa vo¾ba z týchto, alebo operátu náhradného (vyhotoveného v rokoch 1954 až 1960). V takomto prípade sa mohol urèený operát dopåòa z èastí ostatných operátov, ktoré boli k dispozícii s potrebou preèíslovania parcelných èísiel tak, aby zachovávali jednotný èíselný rad a vyluèovali duplicitu. Úplnos údajov o pôvodných nehnute¾nostiach a vlastníkoch sa zistila identifikáciou, prièom pod identifikáciou pôvodnej nehnute¾nosti sa rozumie porovnanie údajov uvádzaných v pozemkovoknižnej vložke, zápisnici, protokole alebo v listine s údajmi obsiahnutými v operáte urèenom ako podklad pre 2

5 vedenie pôvodných nehnute¾ností a vlastníctva k pôvodným nehnute¾nostiam. Spravidla to bola identifikácia stavu pozemkovoknižného na stav pozemkového katastra. V roku 1991 zaèal rezort Ministerstva pôdohospodárstva SR usporadúva pozemkové vlastníctvo špeciálnym postupom spojeným aj s inými úlohami po¾nohospodárstva, lesného hospodárstva a rozvoja vidieka všeobecne v konaní o pozemkových úpravách pod¾a zákona SNR è. 330/1991 Zb.o pozemkových úpravach. Pôvodný zámer vykona v èo najkratšom èase projekty pozemkových úprav v rozsahu celého štátu, ako jediného komplexného spôsobu riešenia úloh štátu spojených s obnovením výkonu vlastníckych práv a usporiadania pozemkového vlastníctva, sa ukázal vzh¾adom na mieru technických nezrovnalostí v evidenènom systéme katastra nehnute¾ností a rozsah rozdielov medzi právnym a skutoèným stavom ako nereálny. Mapy katastra nehnute¾ností sú poznaèené nepresnos ami, ich vypovedacia hodnota je nedostatoèná a súlad medzi súborom geodetických informácií (SGI), súborom popisných informácií (SPI) a skutoènos ou je vzh¾adom na prakticky nezis- ované a nezameriavané zmeny v rámci revízie údajov katastra nehnute¾ností nedostatoèný. Rozsah nezrovnalostí v evidencii pozemkového vlastníctva presahuje stav bežných rozdielov. A to do tej miery, že neboli zvládnute¾né štandardnými postupmi v rámci katastrálneho èi súdneho konania alebo dovtedajších špeciálnych administratívnych konaní tak, aby znamenali v prijate¾nom èase významný posun v celoštátnom meradle. Preto Ministerstvo pôdohospodárstva SR prerušilo v roku 1992 väèšinu projektov pozemkových úprav zaèatých z dôvodov potreby usporiadania vlastníckych pomerov a odstránenia prekážok ich výkonu vyvolaných historickým vývojom pred úèinnos ou zákona o pozemkových úpravách, v etape spracovania registra pôvodného stavu a spolu s rezortom geodézie, kartografie a katastra navrhlo opatrenia legislatívneho a technického charakteru, s cie¾om urýchlenia a skvalitnenia procesu zis ovania a evidencie právnych vz ahov k pôvodným nehnute¾nostiam. Výsledkom toho bol zákon o katastri nehnute¾nosti z roku 1992, Koncepcia usporiadania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike z roku 1993 a zákon NR SR è. 180/1995 Z.z. o niektorých opatreniach na usporiadanie vlastníctva k pozemkom. Z Koncepcie usporiadania pozemkového vlastníctva v Slovenskej republike vyplynulo, že najskôr naèim spravi obnovu evidencie pozemkov v osobitnom administratívnom konaní, v rámci ktorého sa odstránia nezrovnalosti v evidencii pozemkového vlastníctva, vykona revíziu údajov katastra nehnute¾ností, a až potom zaèa vykonáva pozemkové úpravy. V osobitnom administratívnom konaní pod¾a zákona o pozemkových úpravach zaèalo Ministerstvo pôdohospodárstva SR zostavova už z ukonèených registrov pôvodného stavu podklady na založenie evidencie právnych vz ahov k pôvodným nehnute¾nostiam a k ostatným nehnute¾nostiam v katastri nehnute¾nosti vo forme registra vlastníckych práv (RVP, zjednotené operáty) alebo zjednodušeného registra pôvodného stavu (ZRPS, nezjednotené operáty). Register pôvodného stavu, ktorý sa spracovával ako súpis pozemkov alebo ich èastí, ktoré podliehajú pozemkovým úpravám, sa po prerušení spracovával tak, aby mohol by ako záznamová listina na základe rozhodnutia správneho orgánu (obvodného pozemkového úradu) zapísaný do katastra nehnute¾ností, teda ako súpis údajov o pôvodných nehnute¾nostiach a ich vlastníckych vz ahoch v extraviláne vo forme ZRPS alebo RVP. Takto zostavované registre predstavovali úradne zistený súhrn aktuálne dostupných údajov o pozemkoch, ktoré sú predmetom vlastníckeho práva, poskytujúci urèitú právnu istotu a súèasne nebrániaci neskoršiemu preukázaniu vlastníctva všeobecne platnými spôsobmi. Treba však konštatova, že pri usporiadaní pozemkového vlastníctva pod¾a zákona o pozemkových úpravách sa vlastnícke právo zis ovalo len mimo zastavaného územia obce (v extraviláne), nebolo možné rieši prípady nedoložených vlastníckych vz ahov ako aj zjavné nezrovnalosti, ktoré vznikli prechodom vlastníckeho práva zo štátu na obce a ïalších nezrovnalostí, ktoré vznikli na základe notárskych osvedèení. Tieto nezrovnalosti boli následne prostredníctvom registrov spracovaných pod¾a zákona o pozemkových úpravach zapísané v katastri nehnute¾nosti na listoch vlastníctva. Skúsenosti a výsledky však ukázali, že len postupmi pod¾a katastrálného zákona a zákona o pozemkových úpravach je usporiadanie pozemkového vlastníctva na Slovensku v prijate¾nom èase nezvládnute¾né. Preto parlament Slovenskej republiky prijal zákon è. 180 o niektorých opatreniach na usporiadanie pozemkového vlastníctva k pozemkom, ktorý celý proces usporiadania pozemkového vlastníctva, a nielen v kolektivizovanom extraviláne urých¾uje a skvalitòuje. Pod¾a tohto zákona Ministerstvo pôdohospodárstva SR a Úrad geodézie, kartografie a katastra SR obnovujú evidenciu niektorých pozemkov a právnych vz ahov k nim zostavovaním registra obnovenej evidencie pozemkov (ROEP). Zmyslom registra obnovenej evidencie pozemkov je sústredi pokia¾ možno všetky údaje o pozemkoch v celom katastrálnom území a o právnych vz ahov k nim tak, aby po zapísaní do katastra nehnute¾ností mohli by využívané ako údaje katastra. Celý procesný postup zostavovania registra obnovenej evidencie pozemkov je špeciálny druh správneho konania používajúci v modifikovanej podobe katastrálne konanie a konanie o pozemkových úpravách, so spoloènou úpravou zis ovania podkladov pre rozhodnutie, prerokovanie registra a jeho schválenie. Evidencia pozemkového vlastníctva sa pod¾a tohto zákona obnovuje v celom katastrálnom území, preto je potrebné vráti sa prostredníctvom registrov obnovenej evidencie pozemkov aj do tých katastrálnych území, kde boli zostavené a následne v katastri nehnute¾ností zapísané registre pod¾a zákona o pozemkových úpravách (RVP, ZRPS). Usporiadaním pozemkového vlastníctva pod¾a tohto zákona formou zostavenia registra obnovenej evidencie pozemkov, jeho schválenia, èím sa stane verejnou listinou a zapísania údajov o vlastníctve pozemkov do katastra nehnute¾ností sa dosiahne, aby právny vz ah k pozemkom bol evidovaný v celom katastrálnom území na listoch vlastníctva. Schválený register obnovenej evidencie pozemkov je verejnou listinou a je podkladom pre zápis právnych vz ahov (v tomto prípade najmä vlastníckych práv), ako aj ïalších údajov (napr. druh pozemku) k pôvodným nehnute¾nostiam ale aj k ostatným nehnute¾nostiam do katastra nehnute¾ností. Vzh¾adom na význam, plošný rozsah, finanèné náklady a dåžku spracovania možno konštatova, že register obnovenej evidencie pozemkov je najväèším dielom v oblasti katastra nehnute¾ností od doby zavádzania evidencie nehnute¾ností v roku Register obnovenej evidencie pozemkov zásadne rozširuje a mení štruktúru a doterajší rozsah popisných a geodetických informácii katastra nehnute¾ností. Treba len veri, že obnova evidencie niektorých pozemkov a právnych vz ahov k nim pod¾a zákona Národnej rady Slovenskej republiky è. 180 o niektorých opatreniach na usporiadanie pozemkového vlastníctva k pozemkom bude ako prvá na území Slovenska dotiahnutá do úplného a úspešného konca,tým skôr,že vláda SR prijala v decembri roku 2005 s cie¾om vytvorenia stabilného podnikate¾ského prostredia záväzok ukonèi obnovu evidencie pôvodných pozemkov v spoloèensky akceptovate¾nom termíne, do roku Schválený a do katastra nehnute¾ností zapísaný register obnovenej evidencie pozemkov je jednou z podmienok nariadenia alebo povolenia pozemkových úprav. Aj preto taký dôraz na zintenzívnenie konania o obnove evidencie pôvodnych pozemkov a právnych vz ahov k nim, veï zo súèasných katastrálnych území sa od roku 1995 zostavilo a do katastra nehnute¾ností zapísalo iba registrov. 3

6 Podpora pozemkov ch prav z EvropskÈho zemïdïlskèho fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) Ing. Jana Pivcová, Ministerstvo zemìdìlství, odbor Ústøední pozemkový úøad ÚVOD Èerpání dotací z Operaèního programu Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství (OP Zemìdìlství) bude ukonèeno v roce 2006, v roce 2006 konèí totiž souèasné programovací období EU. Vybrané a pøijaté projekty v rámci OP Zemìdìlství bude možno dokonèovat až do roku Již nyní se však èlenské státy EU pøipravují na èerpání dotací do zemìdìlství a rozvoje venkova na období a to ze zcela novì vznikajícího fondu s názvem Evropský zemìdìlský fond pro rozvoj venkova - EZFRV (European Agricultural Fund for Rural Development EAFRD). Dùvodem vzniku tohoto nového fondu bylo velké množství programù, systémù programování a rùzných systémù finanèního øízení a kontroly v souèasném programovacím období, což podstatnì zvýšilo administrativní zátìž èlenských státù a Komise. Snahou je získat pro rozvoj venkova jednotné financování a programový rámec. S ohledem na hospodáøské, environmentální a sociální prvky udržitelnosti byly stanoveny tøi základní cíle zemìdìlství a rozvoje venkova na období : zvyšování konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví podporou restrukturalizace zlepšování životního prostøedí a krajiny podporou hospodaøení v území zvyšování kvality života ve venkovských oblastech a podpora diverzifikace hospodáøských èinností. ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ DOKU- MENT K realizaci tìchto cílù byl formulován základní legislativní dokument, kterým je Naøízení Rady (ES) c. 1698/2005 ze dne 20. záøí 2005 o podpoøe pro rozvoj venkova z Evropského zemìdìlského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). V Naøízení jsou cíle zemìdìlství a rozvoje venkova na období rozpracovány v rámci 4 prioritních os: Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Osa II. Zlepšování životního prostøedí a krajiny Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova Osa IV. LEADER. Pro jednotlivé osy jsou v Naøízení definována tato opatøení: Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Podpora zamìøená na konkurenceschopnost zemìdìlství a lesnictví se týká a) opatøení zamìøených na podporu vìdomostí a zdokonalování lidského potenciálu prostøednictvím: - odborného vzdìlávání a informaèních akcí, vèetnì šíøení vìdeckých poznatkù a inovaèních postupù, urèených pro osoby èinné v zemìdìlství, potravináøství a lesnictví, - zahájení èinnosti mladých zemìdìlcù, - pøedèasného odchodu zemìdìlcù a zemìdìlských pracovníkù do dùchodu, - využívání poradenských služeb zemìdìlci a držiteli lesù, - zøizování øídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemìdìlství a poradenských služeb pro lesnictví, b) opatøení zamìøená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického potenciálu a podporu inovací prostøednictvím: - modernizace zemìdìlských hospodáøství, - zvyšování hospodáøské hodnoty lesù, - pøidávání hodnoty zemìdìlským a lesnickým produktùm, - spolupráce pøi vývoji nových produktù, postupù a technologií v zemìdìlství, potravináøství a lesnictví, - zdokonalení a rozvoje infrastruktury související s rozvojem a pøizpùsobováním zemìdìlství a lesnictví, - obnovy potenciálu zemìdìlské produkce poškozeného pøírodními katastrofami a zavádìní vhodných preventivních akcí, c) opatøení zamìøená na zlepšení kvality zemìdìlské produkce a produktù prostøednictvím: - pomoci zemìdìlcùm pøizpùsobit se nároèným normám založeným na právních pøedpisech Spoleèenství, - podpory zemìdìlcù, kteøí se úèastní programù jakosti potravin, - podpory seskupení producentù pro informaèní a propagaèní akce týkající se produktù v rámci programù jakosti potravin, d) pøechodných opatøení pro Èeskou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maïarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko týkajících se podpory pro èásteènì sobìstaèná zemìdìlská hospodáøství procházející restrukturalizací: - podpory na zøizování seskupení producentù. Osa II. Zlepšování životního prostøedí a krajiny Podpora podle tohoto oddílu se vztahuje na: a) opatøení zamìøená na udržitelné využívání zemìdìlské pùdy prostøednictvím: - plateb za pøírodní znevýhodnìní poskytovaných zemìdìlcùm v horských oblastech, - plateb zemìdìlcùm ve znevýhodnìných oblastech jiných než horských, - plateb v rámci Natury 2000 a plateb souvisejících se smìrnicí 2000/60/ES, - agroenvironmentálních plateb, - plateb na podporu dobrých životních podmínek zvíøat, - podpory neproduktivních investic; b) opatøení zamìøená na udržitelné využívání lesní pùdy prostøednictvím: - prvního zalesnìní zemìdìlské pùdy, - prvního zavádìní zemìdìlsko-lesnických systémù na zemìdìlské pùdì, - prvního zalesnìní nezemìdìlské pùdy, - plateb v rámci Natury 2000, - lesnicko-environmentálních plateb, - obnovy lesnického potenciálu a zavádìní preventivních opatøení, - podpory neproduktivních investic. Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova. Podpora podle tohoto oddílu zahrnuje a) opatøení k diverzifikaci hospodáøství venkova, mezi nìž patøí: - diverzifikace èinností nezemìdìlské povahy, - podpora zakládaní a rozvoje mikropodnikù s cílem napomáhat podnikání a rozvíjet hospodáøskou strukturu, - podpora cestovního ruchu; b) opatøení ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, mezi nìž patøí: - základní služby pro hospodáøství a obyvatelstvo venkova, - obnova a rozvoj vesnic, - ochrana a rozvoj dìdictví venkova; c) opatøení týkající se vzdìlávání a informování hospodáøských subjektù pùsobících v oblastech, na nìž se vztahuje osa 3; d) opatøení týkající se získávání dovedností a propagace za úèelem pøípravy a provádìní strategie místního rozvoje. 4

7 Osa IV. LEADER Pøístup Leader zahrnuje alespoò tyto prvky: a) strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, urèené pro øádnì vymezená subregionální venkovská území; b) partnerství mezi veøejným a soukromým sektorem na místní úrovni (dále jen místní akèní skupiny ); c) pøístup zdola spojený s tím, že rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádìní strategií místního rozvoje náleží místním akèním skupinám; d) víceodvìtvové navrhování a provádìní strategie založené na souèinnosti mezi subjekty a projekty z rùzných odvìtví místního hospodáøství; e) uplatòování inovaèních pøístupù; f) provádìní projektù spolupráce; g) vytváøení sítí místních partnerství. STRATEGIE Hlavní zásady spoleèné zemìdìlské politiky, tržní politiky a politiky rozvoje venkova stanovila Evropská rada v Göteborgu (15. a 16. èervna 2001). Podle tìchto závìrù musí silná hospodáøská výkonnost jít ruku v ruce s udržitelným využíváním pøírodních zdrojù a udržitelnou úrovní produkce odpadù pøi zachování biologické rozmanitosti, uchování ekosystémù a zabránìní rozšiøování pouští. S cílem splnit tyto úkoly by spoleèná zemìdìlská politika a její budoucí vývoj mìly v rámci svých cílù pøispìt k dosažení udržitelného rozvoje, a to zvýšením dùrazu na podporu zdravých a kvalitních výrobkù a výrobních metod udržitelných z hlediska životního prostøedí, vèetnì ekologické výroby, obnovitelných surovin a ochrany biologické rozmanitosti. Tyto základní myšlenky byly zformulovány do zásadního strategického dokumentu Rozhodnutí Rady o strategických smìrech Spoleèenství pro rozvoj venkova (programové období ). Strategické smìry Spoleèenství stanoví oblasti dùležité pro naplòování priorit Spoleèenství, zejména ve vztahu k cílùm udržitelnosti a k Lisabonské strategii pro hospodáøský rùst a zamìstnanost a byly pøijaty s ohledem na Naøízení Rady (ES) c. 1698/2005. Spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova Zemìdìlství je nadále nejvìtším uživatelem venkovské pùdy a také klíèovým prvkem urèujícím kvalitu krajiny a životního prostøedí. Spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova získaly na dùležitosti a významu s nedávným rozšíøením Evropské unie. Bez dvou pilíøù spoleèné zemìdìlské politiky, jimiž jsou tržní politika a politika rozvoje venkova, by mnoho venkovských oblastí v Evropì èelilo rostoucím problémùm v oblasti hospodáøské, sociální a životního prostøedí. Evropský zemìdìlský model odráží mnohostrannou úlohu zemìdìlství, pokud jde o bohatost a rozmanitost krajin, potravináøských výrobkù a kulturního a pøírodního dìdictví. Uvedené závìry byly potvrzeny v závìrech Lisabonské strategie Evropskou radou v Soluni (20. a 21. èervna 2003). Reformovaná spoleèná zemìdìlská politika a rozvoj venkova mùže být v následujících letech klíèovým pøíspìvkem ke konkurenceschopnosti a udržitelnému rozvoji. Z hlavních strategických priorit EU pro léta s dùrazem na zvyšování ekonomického rùstu, vytváøení nových pracovních pøíležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj vychází Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR na období (NSPRV). V odpovídajícím rozsahu jsou v nìm také reflektovány závìry summitù v Lisabonu a Göteborgu. Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR zajiš uje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova (vyjádøené naøízením Rady (ES) è. 1698/2005) a cíli rozvoje venkova ÈR, odpovídajícími evropským strategickým smìrùm a tøem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana pøírody, životního prostøedí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života). NSPRV také zajiš uje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji politiky ÈR a EU (strukturální politika, politika soudržnosti, ochrana životního prostøedí a pøírodních zdrojù, a rybáøská politika) s cílem zabránit pøekryvùm ve využívání tìchto nástrojù a jejich úèinným využíváním vytváøet synergické efekty. 5 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR bude realizován v období let , prostøednictvím Programu rozvoje venkova ÈR na období (PRV). Program rozvoje venkova ÈR na období vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova a byl zpracován v souladu s naøízením Rady (ES) è. 1698/2005 a provádìcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova blíže specifikuje strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do provádìcí úrovnì a zajiš uje tak jeho efektivní realizaci. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ÈR pøispìje k dosažení cílù stanovených Národním strategickým plánem, tj. k rozvoji venkovského prostoru Èeské republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostøedí a snížení negativních vlivù intenzivního zemìdìlského hospodaøení. Program dále umožní vytvoøit podmínky pro konkurenceschopnost Èeské republiky v základních potravináøských komoditách. Program bude také podporovat rozšiøování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytváøet nová pracovní místa, snížit míru nezamìstnanosti na venkovì a posílit sounáležitost obyvatel na venkovì. Program, který bude schválen vládou ÈR, se vztahuje na území Èeské republiky a bude urèovat politiku rozvoje venkova ÈR v období OSA I Zlepšení konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví Osa I je zamìøena na podporu konkurenceschopnosti zemìdìlství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemìdìlské výrobì a v navazujícím potravináøství. Prioritní oblastí je modernizace zemìdìlských podnikù, pozemkové úpravy a pøidávání hodnoty zemìdìlských produktù, proto je na tyto úèely soustøedìno nejvìtší množství finanèních prostøedkù. Druhou prioritou osy je pøenos znalostí, jehož cílem je rozšíøit vzdìlávání a poradenství a snížit vìkový prùmìr pracovníkù v zemìdìlství. Finanèní alokace na osu I èiní 22,4 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA II Zlepšování životního prostøedí a krajiny Prioritami osy II jsou podpora biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zemìdìlských a lesnických systémù s vysokou pøírodní hodnotou a tradièních zemìdìlských krajin, ochrana vody a pùdy a zmíròování klimatických zmìn. Cílem tìchto priorit je podpora zemìdìlských postupù šetrných k životnímu prostøedí vedoucích k biologické rozmanitosti a podpora vhodných zemìdìlských systémù pro zachování venkovské krajiny, podpora ochrany životního prostøedí na zemìdìlské pùdì a v lesních oblastech s vysokou pøírodní hodnotou, ochrana jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojù prostøednictvím opatøení zamìøených na protierozní ochranu a vhodné využívání zemìdìlského pùdního fondu a podpora využívání obnovitelných zdrojù energie prostøednictvím stávajícího lesnického potenciálu a možností jeho rozšíøení a zachování pozitivních funkcí lesa. Finanèní alokace na osu II èiní 55,2 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodáøství venkova Prioritami osy III je tvorba pracovních pøíležitostí, podmínky rùstu a kvalita života na venkovì a vzdìlávání a místní partnerství. Cílem je vytvoøit pracovní místa a zajistit vyšší pøíjmovou úro-

8 veò obyvatel venkova; vytvoøit podmínky rùstu ve venkovských oblastech, zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veøejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostøedím a dìdictvím venkova, dále zabezpeèit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a støedního podnikání a zlepšení životního prostøedí venkovských sídel; pøispìt k vyšší úrovni vzdìlanosti a uplatnìní na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdìlávání a zvýšit používání informaèních a komunikaèních technologií, iniciovat vytváøení a rozvoj místních partnerství a podporovat využití vnitøního potenciálu venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkovì a podporou venkovské turistiky. Finanèní alokace na osu III èiní 16,9 % celkových prostøedkù EZFRV. OSA IV Leader Prioritou osy IV je zlepšení øízení a mobilizace pøirozeného vnitøního rozvojového potenciálu venkovských oblastí. Cílem je realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství. Projekty v ose IV Leader budou realizovány prostøednictvím opatøení osy I a III, nelze využít pouze nároková podpora v rámci opatøení Pøedèasný odchod do dùchodu v ose I. Podporu lze poskytnout na projekty, vymezené v rámci jednotlivých pøíslušných opatøení os I a III, projekty spolupráce žadatelù MAS a provoz Místních akèních skupin spojený s realizací strategického plánu Leader. Opatøení se realizuje na základì principù Leader. Finanèní alokace na osu IV èiní 5,0 % celkových prostøedkù EZFRV. Zbývajících 0,5 % celkových prostøedkù EZFRV bude poskytnuto na Technickou pomoc. EAFRD a pozemkové úpravy Pozemkové úpravy jsou jednou z oblastí, do kterých bude smìrována podpora z EZFRV. Jejich zaøazení do rozvoje venkova na období je opodstatnìno tìmito dokumenty a závìry: 1. Pozemkové úpravy jsou uvedeny jako oblast podpory v èlánku 30 Infrastruktura související s rozvojem a pøizpùsobením zemìdìlství a lesnictví Naøízení Rady (ES) c. 1698/ 2005: Podpora podle èl. 20 písm. b) bodu v) se mùže vztahovat pøedevším na operace související s pøístupem k zemìdìlské a lesní pùdì, s pozemkovými úpravami a melioracemi (land consolidation and improvement), dodávkami energie a vodohospodáøstvím. 2. V období leden až èerven 2005 se uskuteènilo v krajích 13 konferencí organizovaných Podvýborem pro rozvoj venkova PSP ÈR, kraji a Spolkem pro obnovu venkova. Z každé konference byly uèinìny závìry, které oblasti podpory a opatøení obsažená v Naøízení 1698/2005 úèastníci upøednostòují. V ose I. byla nejvíce preferována tato opatøení: - modernizace podnikù a infrastruktura pro zemìdìlství - komplexní pozemkové úpravy. V období leden až únor 2006 probìhly v regionech pracovní semináøe poøádané Ministerstvem zemìdìlství. Ze závìrù diskusí semináøù vyplynulo toto poøadí preferovaných opatøení pro osu I.: - posílení finanèních prostøedkù osy I pro modernizaci zemìdìlských podnikù - urychlení procesu KPÚ a zvýšení finanèní podpory pro opatøení I.1.4 Pozemkové úpravy. Závìry z tìchto konferencí a semináøù byly zohlednìny pøi tvorbì strategického dokumentu. 3. Nutnost rychlejšího provádìní pozemkových úprav v Èeské republice je akcentována v Národním strategickém plánu rozvoje venkova ÈR na období : Kapitola 1 Rozbor výchozího stavu hospodáøské, environmentální a sociální situace venkova ÈR a stanovení indikátorù, SWOT analýza slabé stránky: - nevyjasnìné vlastnické vztahy k pùdì - vysoký podíl pùd ohrožených erozí a degradací - snížená retence vody v pùdì a krajinì, nedostateèná preventivní protipovodòová opatøení - nízká ekologické stabilita krajiny SWOT analýza ohrožení: - pomalý proces komplexních pozemkových úprav. Kapitola 2 Celková strategie, pøenesení zájmù Spoleèenství a národní priority, podkapitola 2.4. Prùmìt Strategických smìrù Spoleèenství pro rozvoj venkova mezi klíèové akce jsou zaøazeny pozemkové úpravy. Kapitola 3 Strategie podle os, kvantifikované cíle a indikátory, Osa I z analýz vyplývá potøeba zajištìní a podpory pozemkových úprav. Kapitola 5 Vnitøní a vnìjší soudržnost NSPRV a doplòkovost s ostatními nástroji Spoleèenství pozemkové úpravy pøispìjí k identifikaci vlastnictví. 4. Skuteènosti uvedené v bodech se promítly pøi pøípravì a vytváøení Programu rozvoje venkova ÈR na období Pozemkové úpravy jsou zaøazeny v ose I., prioritì I.1. Modernizace, inovace a kvalita, opatøení I.1.4. Pozemkové úpravy. 6 Podporu v tomto opatøení lze poskytnout na následující typy projektù: Realizace plánù spoleèných zaøízení na základì schváleného návrhu pozemkových úprav l realizace opatøení ke zpøístupnìní pozemkù, l realizace protierozních opatøení pro ochranu pùdního fondu l realizace vodohospodáøských opatøení sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochranì území pøed záplavami, l realizace opatøení k ochranì a tvorbì životního prostøedí a zvýšení ekologické stability krajiny. Geodetické projekty l zamìøení území a všech polohopisných prvkù a další geodetické práce provádìné za úèelem zpracování návrhu pozemkových úprav, l vytyèení novì navržených pozemkù na základì schváleného návrhu pozemkových úprav, l vymìøování pozemkù na základì 21a zákona è. 229/1991 Sb., o úpravì vlastnických vztahù k pùdì a jinému zemìdìlskému majetku. Pøíjemcem podpory budou pozemkové úøady. Pøijatelné výdaje, na které mùže být poskytnuta podpora, jsou od 300 tis. Kè do 50 mil. Kè na každý jednotlivý projekt. Maximální výše podpory na jednoho pøíjemce podpory (tj. pozemkový úøad) mùže být 180 mil. Kè v období Alokace finanèních prostøedkù na opatøení I.1.4. Pozemkové úpravy je navržena 23,61 % celkových prostøedkù osy I. Použité zdroje: 1. Narízení Rady (ES) c. 1698/2005 ze dne 20. záøí 2005 o podpore pro rozvoj venkova z Evropského zemedelského fondu pro rozvoj venkova (EZ- FRV). 2. Rozhodnutí Rady o strategických smìrech Spoleèenství pro rozvoj venkova (programové období ). 3. Národní strategický plán rozvoje venkova ÈR na období (NSPRV) 4. Program rozvoje venkova ÈR na období (PRV) Více informací na Podpora z EU a národní dotace, EAFRD.

9 7 PozemkovÈ pravy Prezentace pozemkových úprav na výstavì Zemì živitelka ve dnech v Èeských Budìjovicích Ing. Jana Pivcová, MZe ÚPÚ Ve dnech probìhl již 33. roèník mezinárodní výstavy Zemì živitelka v Èeských Budìjovicích. V pavilonu B 4 byla umístìna expozice Ministerstva zemìdìlství a v rámci ní i prezentace Ústøedního pozemkového úøadu a Zemìdìlské agentury a pozemkového úøadu Èeské Budìjovice. Pavilon B 4 navštívil v den zahájení ministr zemìdìlství Ing. Jan Mládek, CSc. s èelnými pøedstaviteli resortu zemìdìlství; v sobotu pak do expozice Ministerstva zemìdìlství zavítal prezident ÈR Václav Klaus s manželkou v doprovodu ministra zemìdìlství, prezidenta agrární komory Ing. Jana Veleby, hejtmana JÈ kraje Jana Zahradníka a dalších významných hostù. Návštìvníci výstavy projevovali o expozici ÚPÚ i ZA a PÚ velký zájem, pøipravené informaèní materiály s problematikou pozemkových úprav byly v prùbìhu výstavy témìø zcela rozebrány. Souèásti doprovodného programu výstavy byl i semináø s názvem Pozemkové úpravy a rozvoj venkova, konaný pod záštitou MZe, MMR a Spolku pro obnovu venkova dne v pøednáškovém sále pavilonu Z. Semináøe se zúèastnili starostové obcí, zástupci místních akèních skupin, pracovníci pozemkových úøadù a další odborná i laická veøejnost, ale také významní hosté jako námìstek ministra pro místní rozvoj Ing. J. Vaèkáø, námìstkynì hejtmana JÈ kraje paní Mgr. O. Kalèíková, pøedseda Svazu vlastníkù pùdy Ing. F. Janda a další. Semináø zahájil a øídil øeditel ÚPÚ Ing. J. Hladík. Úvodní slovo mìl prezident Agrární komory ÈR Ing. Jan Veleba. Zdùraznil význam pozemkových úprav pro zemìdìlství v ÈR a sdìlil, že AK ÈR má zájem o spolupráci v oblasti pozemkových úprav. Finanèní prostøedky na pozemkové úpravy byly v loòském i na poèátku letošního roku nedostaèující a AK se v jednáních s ministrem zemìdìlství také zasadila o jejich dodateèné získání ze zdrojù PF ÈR. AK ÈR je velmi širokou organizací sdružující zemìdìlce všech forem hospodaøení, z tohoto dùvodu zde existuje i široké spektrum názorù a náhledù. Prezident AK osobnì však pozemkové úpravy podporuje. Po té vystoupil ministr zemìdìlství Ing. Jan Mládek, CSc. Na úvod zdùraznil, že pøi jeho nástupu do funkce ministra bylo na pozemkové úpravy vyèlenìno v rozpoètu Mze pouze 50 mil. Kè, zasadil se o zmìnu zákona o PF ÈR a o navýšení financí ze zdrojù PF na pozemkové úpravy ve výši 500 mil. Kè. Ministr chápe význam pozemkových úprav k vyjasnìní vlastnictví, zpøístupnìní pozemkù i ochranu a tvorbu krajiny. Pan ministr dále pøednesl pøíspìvek o významu pozemkových úprav pøi výstavbì liniových staveb a protipovodòové ochranì území. V následné diskusi vystoupil Ing. J. Martének z Jihomoravské oblastní poboèky ÈMKPÚ a požádal pana ministra o zajištìní dostateèného objemu finanèních prostøedkù na pozemkové úpravy v roce Doporuèil vyèlenit prostøedky v rámci VPS. Pan ministr souhlasil s nutností zajistit finance ve výši, která je uvedena v Koncepci pozemkových úprav , nedoporuèuje však jejich vyèlenìní ve VPS, ale pøiklání se k opìtnému využití zdrojù PF ÈR. Øeditel ÚPÚ Ing. Jiøí Hladík nastínil koncepci pozemkových úprav v letech z pohledu potøeb jejich provádìní i možností zajištìní jejich financování z rùzných zdrojù. Pan Václav Petrus, pøedseda MAS Pošumaví a starosta obce Švihov pohovoøil o významu pozemkových úprav v západoèeském kraji a vyzdvihnul jejich význam pro obce zejména v oblasti návrhu plánù spoleèných zaøízení a jejich následné realizace. Upozornil, že starostové by se mìli aktivnì zapojit do procesu návrhu plánu spol. zaøízení a v rámci nìj definovat své požadavky a stanovit priority pøi realizacích. Dalším dùležitým aspektem je dle nìj propojení pozemkových úprav s územními plány obcí i územními plány vyšších územních celkù. Dùležitá je také návaznost pozemkových úprav v rámci sousedících k.ú. z dùvodù øešení protierozní a protipovodòové ochrany a využití spoleèných zaøízení (zejména cest) pro agroturistiku. Pan Jiøí Netík, radní Jihoèeského kraje, pozdravil úèastníky semináøe jménem hejtmana Jihoèeského kraje. Zmínil, že Jihoèeský kraj považuje pozemkové úpravy za dùležitý nástroj pro vyjasnìní vlastnictví k pozemkùm a zdùraznil jejich význam zejména pøi protipovodòové ochranì území. Ing. Jana Pivcová, MZe odbor Ústøední pozemkový úøad, pøednesla pøíspìvek na téma Zadržení vody v krajinì prostøednictvím pozemkových úprav. Ing. Jaroslav Houba, starosta obce Sedlec, okr. Èeské Budìjovice, vyzdvihnul význam pozemkových úprav pro rozvoj obce. Podle jeho zkušeností pozemkové úpravy napomáhají navracet krajinu do pùvodního stavu obnovou cest, liniové zelenì a dalších prvkù plánù spoleèných zaøízení. V okrese Èeské Budìjovice je velmi dobrá spolupráce mezi Fotografie z výstavy na poslední stranì obálky Agenturou ochrany pøírody a krajiny a Pozemkovým úøadem. Na základì schválených návrhù pozemkových úprav jsou realizována ekologická opatøení v rámci Programu péèe o pùdu. Údržbu takto realizovaných opatøení zajiš uje obec vlastními prostøedky, aktivnìji je také zapojeno místní Myslivecké sdružení. Vystoupení pana starosty doplnil krátkým pøíspìvkem Ing. V. Šámal, vedoucí oddìlení krajinotvorných programù AOPK, støedisko Èeské Budìjovice. Objasnil principy èerpání dotací z krajinotvorných programù MŽP a zdùraznil, že pozemkové úpravy jsou jedineènou pøíležitostí pro realizaci ekologických opatøení v krajinì. Prezentaci èinnosti pozemkových úøadù a pøehled provádìných pozemkových úprav v Jihoèeském kraji pøednesla Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc., øeditelka ZA a PÚ Èeské Budìjovice. Doc. Ing. Z. Vaškù, CSc., VÚMOP Praha vysvìtlil význam a využití bonitovaných pùdnì ekologických jednotek obecnì a zejména pøi pozemkových úpravách. Ing. Jan Bártl, soukromý zemìdìlec, zmínil na závìr význam pozemkových úprav z pohledu soukromého zemìdìlce. Nejvìtším pøínosem je podle nìj realizace opatøení ke zpøístupnìní pozemkù, pøièemž zdùraznil, že lepší zkušenosti jsou s cestami zpevnìnými. Cesty doporuèuje navrhovat pokud možno v pùvodních historických trasách, nebo ty byly dány letitými zkušenostmi našich pøedkù zemìdìlcù. Další výhodou pozemkových úprav je scelení a vhodné uspoøádání pozemkù z pohledu hospodaøícího subjektu. Na závìr semináøe vystoupil v diskusi Ing. F. Janda, pøedseda Svazu vlastníkù pùdy a podìkoval za pozvání na semináø i za jeho organizaci. Pozemkové úpravy jsou dùležité jak pro podnikatelské aktivity v zemìdìlství, tak i pro rozvoj obcí. Prezentace místních akèních skupin (MAS) Nedaleko expozice MZe, v pavilonu F 2, byla prezentována evropská iniciativa a program LEADER prostøednictvím nìkterých místních akèních skupin (MAS) a Spolku pro obnovu venkova. Se službami a informováním návštìvníkù v tomto pavilonu pomáhali také pracovníci pozemkových úøadù Strakonice, Tábor a Písek, kteøí se podílejí na administraci programu LEADER ÈR a problematiku v této oblasti tedy znají. I o tuto expozici s bohatým doprovodným programem (lidové kapely, ochutnávky regionálních a krajových specialit) byl ze strany návštìvníkù velký zájem.

10 Z sady navrhov nì pl nu spoleën ch za ÌzenÌ a jeho n leûitosti Ing. V. A. Mazín, øeditel PÚ Plzeò V posledním období po vstupu ÈR do EU došlo k nárùstu realizací spoleèných zaøízení a zároveò se proces komplexních pozemkových úprav pøirozenì prohloubil v prùzkumných, pøípravných a návrhovì projekèních èinnostech. Je dobøe, že EU, na základì svých zkušeností s rozvojem regionù a obnovou venkova, smìøuje podporu do ÈR, nikoli na zamìøování pozemkù a geodetické èinnosti, smìøující pouze k zápisu do KN, ale pøedevším na realizaci spoleèných zaøízení, což je skuteèným cílem celého procesu. Druhý faktor, který ovlivnil vìtší pracnost a potøebu vyšší pozornosti projekènì návrhovým èinnostem, je to, že jednotlivé správní úøady a samosprávné orgány, povìøené pøenesenou pùsobností ve státní správì, se zdokonalily ve stanovení podmínek pro provádìní pozemkových úprav a daleko fundovanìji se zapojují do øešení všech souvislostí a dotèených zájmù. Zároveò byly prùzkumné a rozborové èinnosti novelou zákona o pozemkových úpravách precizovány, ale stále chybí podrobnìjší metodika této zásadní èinnosti, která ovlivní další prùbìh celé pozemkové úpravy. Pokud totiž pozemkový úøad a zpracovatel nevìnují dostateènou pozornost a dostateèné finanèní prostøedky na vyhodnocení stanovených podmínek, podkladù, terénní prùzkumy a jejich zpracování, mùže dojít k zásadním chybám v plánu spoleèných zaøízení, které se pak již následnì nedají odstranit. Tyto problémy projekènì návrhové praxe se zajímavým zpùsobem probíraly na poradì øeditelù pozemkových úøadù v Prùhonicích v letošním roce a byly jedním z hlavních témat diskuse. Mluvilo se mj. i o dodateèné potøebì aktualizace èi revize již zpracovaných a odsouhlasených plánù právì z pohledu jejich nedostateènosti pøi projektování konkrétních opatøení. Z tìchto dùvodù se jeví jako vhodné, v této etapì celého procesu pozemkových úprav v ÈR, pøipomenout zásady navrhování spoleèných zaøízení, metodu zpracování plánu a náležitosti, které by podle zákona a vyhlášky mìl tento fakturaèní celek obsahovat. Další text je vybranou èástí Generální metodiky KPÚ 2. verze, aktualizovaná v roce 2006, kterou používá Pozemkový úøad Plzeò jako interní metodickou pomùcku na základì zpracovaných 61 KPÚ. Zpracování a schválení plánu spoleèných zaøízení ( 9(8-12) zák. è. 139/02 Sb., 9 vyhl. è. 545/02 Sb.) Závìreèným metodickým krokem, kterým je završena pøípravná etapa KPÚ, je zpracování návrhu plánu spoleèných zaøízení. Tato práce nemá pøímou souvislost s pøípravnými geodetickými pracemi nebo výpoètem nárokù vlastníkù a mùže být provádìná soubìžnì. Zásadnì je tøeba si uvìdomit, že geodetické pøípravné práce i zpracovávání návrhu plánu spoleèných zaøízení jsou práce zabývající se veøejným zájmem a vlastníci pozemkù a obec byli o této èinnosti informováni pøi zahájení KPÚ. Není proto nutné a úèelné svolávat veøejné úvodní jednání pøed zpracováním návrhu plánu spoleèných zaøízení ani pøed jednoznaènì urèeném rejstøíku vlastníkù a provedených zmìnách katastrálního území, které pøesnì stanoví obvod KPÚ a úèastníky øízení. Plán spoleèných zaøízení je ideový plán øešení veøejných zájmù v území a zároveò investièní zámìr. Jedná se o první variantu krajinného plánu, který provede zpracovatel KPÚ (soukromá firma nebo pozemkový úøad - 9(1) zák. è. 139/02 Sb.) na základì syntetického prùniku všech zpracovaných a vyhodnocených pøípravných, prùzkumných a rozborových prací. Z hlediska zásad krajinného plánování jde o druhý stupeò projektování, když první stupeò byl na úrovni oborových generelù (rozborù a prùzkumù). Zásadní úkoly pro zpracování návrhu plánu spoleèných zaøízení stanovuje Formulace zadání KPÚ, ale i platná smlouva o dílo, kde jsou èasovì, vìcnì a finanènì vyjádøeny potøeby a rozsah této èinnosti pøi KPÚ. Již v zadání KPÚ je vyjádøena nezbytná potøeba zpracování dalších studií posouzení širších územních vazeb a specifických podmínek (pøíl. vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7). Z podstaty prací a na základì referencí a personálního vybavení zpracovatele uvedených v nabídce výbìrového øízení musí zpracovatel zvládnout syntézu výsledkù prùzkumù a rozborù, pøípadnì jejich doplnìní vlastním personálním obsazením firmy. Pokud studie nejsou zpracované pøed zadáním KPÚ, pak je vìc øešena ménì systematicky a je nutné v cenì pøípravné etapy kalkulovat s vìtším rozsahem prùzkumných a rozborových prací pøi dostateèné odborné erudici zpracovatele a jeho širšího teamu specialistù. Zájmové území pro øešení konceptu návrhu spoleèných zaøízení není pouze obvod KPÚ, ale širší územní vazby vyhodnocené podrobným prùzkumem a rozborem, ale i studiemi širších vazeb nebo specifických podmínek. Mìøítko a mapový podklad pro tento plán je mapa SMO 1 : 5 000, protože výsledná forma musí být v podobì digitální katastrální mapy. V tomto rozhodujícím momentì procesu KPÚ je dùležité si znovu uvìdomit, že jde o multidisciplinární obor, který se týká zemìdìlství, vodohospodáøství, lesního hospodáøství, ochrany pùdy a pedologie (bonitace), územního plánování, krajinného plánování, krajinné ekologie (ÚSES), ale i dopravního stavitelství, zemìmìøièství a katastru nemovitostí. Všechny tyto èinnosti, které patøí do rùzných resortù národního hospodáøství a jsou provádìny privátními osobami, by s oprávnìním, autorizací a živnostenským listem, musí pozemkový úøad koordinovat a øídit ve smyslu zákona o pozemkových úpravách, ale i správního øádu a všech navazujících speciálních zákonù. Pozemkový úøad nemùže zasahovat do odborného provedení a omezovat tvùrèí pøístup zpracovatele, ale na druhé stranì musí kontrolovat dodržení zadání KPÚ, tedy dosažení dílèích, strategických a globálních cílù a zákonnost celého procesu. Zpracování konceptu plánu spoleèných zaøízení je tedy teamová práce, pøedevším projektanta KPÚ, pozemkového úøadu a zástupcù obce, pøípadnì zpracovatele ÚPD a dalších specialistù. Povinností pozemkového úøadu je, zajistit vyjádøení k plánu spoleèných zaøízení od pøíslušných orgánù státní správy, obce a sboru. Vlastníci pozemkù se samozøejmì mohou zpracování zúèastnit také, ale je tøeba si uvìdomit, že plán spoleèných zaøízení øeší veøejné a obecní zájmy, nanejvýše zájmy spoleèné, a proto není praktické je v této fázi procesu smìšovat se soukromými zájmy vlastníkù. Všichni vlastníci mají možnost se vyjádøit k návrhu plánu spoleèných zaøízení až po úvodním jednání, po kterém následuje zpracování a veøejné projednání èistopisu. Zásady a principy navrhování SZ (Mazín 2003) Pøi zpracování plánu spoleèných zaøízení je nutné zachovávat tyto zásady a principy krajinného plánování: - zachování komplexnosti a multidisciplinárního charakteru, pøièemž jde o respektování všech oborù, bez preference jednoho, na úkor druhých, - princip integrace, tedy øešení vìcí v širších souvislostech a návazech, bez oborové nebo odborné izolovanosti tak, aby nebylo možné dopouštìt se zásadních chyb, - princip polyfunkènosti, kdy navržená opatøení by mìla plnit více funkcí, ale pøi zachování své základní funkce, - princip hierarchie, který rozdìluje jednotlivé prvky urèitého subsystému podle dùležitosti funkce. Tento princip doplòuje nebo limituje princip polyfunkènosti. Je nutné postupovat od hlavního k vedlejšímu, 8

11 - princip koncentrace, kterým se celý proces KPÚ soustøedí na nejdùležitìjší problém, ale i kolizních míst, - princip priorit, který doplòuje princip koncentrace a je dùležitý pøi projednávání, financování a realizaci veøejných zájmù v území, - zásada etapyzace návrhu a variantního øešení, která dává reálnost navrhovaným opatøením Konkrétní metodické kroky pøi zpracování konceptu návrhu spoleèných zaøízení v rámci vymezeného obvodu KPÚ: 1. prùmìt závazných a smìrných zámìrù ÚPD a) závazné návrhy na výstavbu všeho druhu vèetnì dopravního obchvatu obce, ÈOV a pod. (o plochách navržených k zástavbì ve výhledu je nutné jednat s vlastníky a obcí. Rozhodující je zda vlastníci pùdy budou chtít, aby pozemky byly v obvodu KPÚ.) b) návrhy zmìn zpùsobù využívání pùdy zalesnìní, zatravnìní, výsadby ÚSES biokoridorù, biocenter (interakèní prvky nejsou závazné), vìtrolamù, poldrù apod. c) terénní úpravy terasování, protierozní meze, suché poldry a pod. d) podzemní a nadzemní vedení a jejich ochranná pásma všeho druhu (železnièní tra, elektrické vedení, plynovod, vodovod a další). Je vhodné v mapì plánu spoleèných zaøízení vykreslit místa køížení s inženýrskými sítìmi a také jejich ochranná a bezpeènostní pásma. Zpracovatel ÚPD musí autorizovat (ovìøit a potvrdit) pøenesené hranice obvodu vyèleòovaných ploch ÚPD do mapy plánu spoleèných zaøízení. Jde o grafickou transformaci, ale nìkdy pro nìkteré body je nutná terénní pochùzka. Není nutné zpracovávat dodatky k ÚPD v pøípadì posunu, upøesnìní a zmìn prùbìhu prvkù ÚSES, ale i jiných prvkù v krajinì vzniklých detailním zpracováním návrhu spoleèných zaøízení. Doplòky jsou nutné pouze pøi zásadních rozporech a zmìnách navržených staveb a zpùsobù využití území. 2. prùmìt výsledkù podrobného prùzkumu a rozborù ( 3(5) vyhl. è. 545/02 Sb.) nebo studií posouzení širších územních vazeb a specif. podmínek (pø. vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7d) a) cestní sí kategorie, druh navržené stavební èinnosti (novostavba nebo rekonstrukce) a navazující objekty (mostek, brod a pod.) b) ÚSES a VKP, pokud je ÚSES v ÚPD, pak rozdìlit na závazné skladebné èásti ÚSES a smìrné návrhy cílového stavu les, louka, podobnì registrované VKP a VKP ze zákona (niva, nikoli moèál, les, rašeliništì), pøírodní památky a reservace jejich GP vèetnì ochranných zón. c) zákres nesouladù druhù parcel se skuteèností a ménì smìnitelných pozemkù (moèály, remízky, rozorané louky, znehodnocené zemìdìlské pozemky apod.) - 3(3) vyhl. è. 545/02 Sb. d) zákres systematicky odvodnìných ploch nebo ploch se závlahou, návrh odvodnìní e) vyhlášená pásma ochrany vodních zdrojù, inundaèní území (Q 100 zátopová èára) f) eroznì ohrožené plochy a návrh opatøení (vybudování protierozní meze, zatravnìní jako agrotechnické opatøení, zasakovací pás, vìtrolam, organizace pozemkù, støídání plodin apod.) g) asanace hydrografické sítì, infiltraèních zón a degradovaných pùd (zatravnìní drah soustøedìného odtoku, høbetnic, rozvodnic, mìlkých skeletovitých pùd, zalesnìní pùd, malé retenèní nádrže, rekultivace) h) návrh protipovodòových opatøení chránících zástavbu i) revitalizace tokù, recipientù a nádrží, návrhy na zvýšení retence krajiny a retardace odtoku vody j) ochrana prvkù kulturní a historické hodnoty ve smyslu krajinného rázu, ochrana struktury pozemkù a mìøítka krajiny, estetické a krajináøské pohledy 3. kategorizace spoleèných zaøízení z hlediska souèasného stavu, funkce a významnosti Kategorizovat spoleèná zaøízení lze až po shromáždìní a vyhodnocení všech výsledkù prùzkumù. Základní dvì kategorie spoleèných zaøízení tvoøí skuteèná, existující zaøízení a neexistující, navrhovaná k vybudování. Dále pak je dùležité posoudit u skuteèných zaøízení jejich technický nebo biologický stav a stupeò funkènosti. Podle toho lze dále kategorizovat tato spoleèná zaøízení na novostavby, modernizace nebo rekonstrukce. Dále je zøejmé, že existují i zcela funkèní spoleèná zaøízení, která je nutné pouze zamìøit a optimalizovat z hlediska majetkoprávního. 4. koordinace prùnikù a kolizních míst a hledání míry multifunkènosti prvkù a) urèení priority pøi støetu více veøejných zájmù na jedné lokalitì pøi využití principu polyfunkènosti (biocentrum a zároveò pásmo ochrany vodního zdroje) b) minimalizace požadavkù na zábor pùdy a omezení využívání produkèní pùdy pøi využití principu polyfunkènosti c) prostorová a funkèní integrace liniových prvkù do jednoho pozemku (BK + zatravnìný prùleh + letní cesta a pod.) 5. variantní øešení návrhu na výstavbu èi rekonstrukci prvkù a) rozdìlení navržených spoleèných zaøízení z hlediska naléhavosti a dùležitosti na: - nezbytnì nutná z hlediska zákonù, tedy stanovených podmínek dle 6 (6) zák. è. 284/91 Sb. - doporuèená b) navržení prostorových variant pøi zachování funkce prvku (napø. dvì možnosti situování BK na orné pùdì v rámci STG, dvì možnosti vedení trasy polní cesty a pod.) c) identifikace a návrh na ochranu stávajících funkèních prvkù (spoleèných zaøízení) 6. optimalizace velikosti, tvaru a smìru obhospodaøování blokù po lokalizaci všech SZ, tedy jak stávajících tak navržených lze pøistoupit k návrhu zpùsobu obhospodaøování vlastních zemìdìlských pozemkù, pøedevším orné pùdy. Nejde ani tak o øešení TTP, ale o návrh optimálního smìru pojíždìní mechanizmù po bloku orné pùdy, kterému by se mìla podøídit velikost a tvar pozemkù a parcel orné pùdy. Jestliže jde o svažitìjší pozemky s tendencí k plošné erozi, je žádoucí delší stranu pozemkù situovat po vrstevnici. Optimalizaci jde o to nevytváøet. 7. koordinace jiných projektù podpùrných programù návaznost na obnovu venkova, program péèe o krajinu, revitalizace tokù, drobné vodohospodáøské stavby, programy EU a další. Z charakteru uvedených metodických krokù vyplývá, že návrh plánu spoleèných zaøízení není pouhá syntéza, ale tvùrèí hledání optimální varianty, která nabízí manévrovací prostor pro následující jednání s vlastníky a jejich zastupujícím sborem, ale i obcí a jejím zastupitelstvem èi radou. Jelikož se jedná pouze o ideový zámìr a první variantní pøedstavu, není vhodné zpracovávat v konceptu návrhu textovou èást, ale postaèí pouze pøehledný zákres v mapì 1 : 5 000, nejlépe na podkladì ortofotomapy. V této fázi je ukonèena pøípravná etapa procesu KPÚ a je možné pøistoupit k návrhovì projekèní etapì. 8. konzultace s rozhodujícími orgány státní správy návrh (koncept) plánu spoleèných zaøízení je nutné pøedložit orgánùm, které jej budou podle 9(10) zák. è. 139/02 Sb. odsouhlasovat. Jedná se o: katastrální úøad (zmìny k.ú., obvod KPÚ), orgán územního plánování (pozemky zastavìné a urèené k zástavbì), stavební úøad, orgán ochrany ZPF (zmìny druhù pozemkù, eroze, degradace pùdy), vodohospodáøský orgán nebo správce toku (PO, zátopové 9

12 území, Q 100, povodnì), orgán státní správy lesù (návrhy na zalesnìní a pøevody do ZPF). Tato konzultace s orgány je vhodná v souvislosti s prùbìhem úvodního jednání, kdy je vhodné, aby pøedkládaný koncept mìl podporu tìchto rozhodujících orgánù a nedocházelo k neshodám pøed vlastníky již na poèátku øízení. Náležitosti a osnova plánu spoleèných zaøízení Elaborát plánu spoleèných zaøízení vzniká postupnì již v pøípravné etapì KPÚ. Na shromáždìné podklady a doklady dle 1 vyhl. è. 545/02 Sb. navazují studie širších vazeb a specifických podmínek a podrobné prùzkumy a jejich vyhodnocení ( 3). Dále se urèí obvod pozemkových úprav a provedou se pøípadné zmìny katastrálních hranic ( 6). Pøed tím stanoví správní úøady podmínky pro provádìní pozemkových úprav 6(6) zák. è. 139/02 Sb., které je nutné vyhodnotit v rámci dílèích vyhodnocení všech podkladù, prùzkumù a rozborù. Zároveò poskytnou pozemkovému úøadu správci nadzemních a podzemních vedení a zaøízení potøebné informace dle 9(3) zák. è. 139/2002 Sb. Veškeré výše uvedené dílèí výsledky pøípravné etapy KPÚ se musí smysluplnì zaøadit do elaborátu plánu spoleèných zaøízení a to tak, aby se zbyteènì neopakovaly stejné informace a elaborát byl pøehledný nejen pro zpracovatele, ale i zadavatele a pøedevším vlastníky, sbor, obce, zastupitelstvo obce a jednotlivé správní úøady, které dokument schvalují. Proto je dobré se pøi zpracování tohoto dokumentu øídit osnovou, která respektuje pøedepsané náležitosti plánu spoleèných zaøízení dané pøílohou vyhl. è. 545/02 Sb., bod 7 a pøedevším 9 vyhl. è. 545/02 Sb., ale i dalšími ustanoveními zák. è. 139/02 Sb. jako jsou 9(14) využití státních a obecních pozemkù pro spoleèná zaøízení, 12(1) a 12(5) postup realizace spoleèných zaøízení. Jestliže se tato výše uvedená zákonná ustanovení systémovì seøadí, lze doporuèit následující osnovu dokumentu: A) TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Úèel a cíl plánu spoleèných zaøízení (pøevzaté ze zadání KPÚ a studií širších územních vazeb) - struèná charakteristika dílèích a strategických cílù KPÚ pøevzaté ze Zadání KPÚ - zásady a metody dosažení cílù a zpracování KPÚ, metodika zpracování plánu spoleèných zaøízení 2. Vyhodnocení podmínek stanovených správními úøady a výsledkù prùzkumu terénu (pøevzaté vyhodnocení z rozborù a prùzkumù) - 9(3) zák. 139/2002 Sb. - ochrana životního prostøedí (pùda, voda, biota, protipovodòová ochrana, krajinný ráz) - dopravní systém a polní cesty - infrastruktura a inženýrské sítì - obvod KPÚ (katastrální úøad, obce vèetnì sousedních - vztah KPÚ k ÚPD vèetnì regulaèního plánu 3. Pasport spoleèných zaøízení (pøevzato z vyhodnocených výsledkù podrobného prùzkumu, stanovených podmínek a studií širších územních vazeb) - stávající, funkèní spoleèná zaøízení (struktura: polní cesty, ÚSES pùdoochranné prvky, kulturnì spoleèenské prvky) - spoleèná zaøízení navržená k rekonstrukci nebo novostavbì (struktura: polní cesty, ÚSES pùdoochranné prvky, kulturnì spoleèenské prvky) Poznámka: u každého spoleèného zaøízení je nutné uvést: 1. poøadové èíslo v rámci obvodu KPÚ a místní název trati 2. druh a kategorie spoleèného zaøízení 3. základní parametry objektu (náèrt jeho pøíèného profilu) 4. souèasný stav pozemku a vegetaèního krytu v terénu 5. zámìr (navržený typ nového zaøízení a cílová pøedstava. Odùvodnìní navrhovaného typu, druhu, pøípadnì kategorie spoleèného zaøízení. Zvážení možnosti upøednostnìní organizaèních a agrotechnických opatøení pøi ochranì pùdy, vody a krajiny pøed technickými ( 9(4) vyhl. è. 545/02 Sb.). 6. pøípadné køížení kolize a støety zájmù, technické problémy, koordinace s inženýrskými sítìmi, melioracemi a závlahou nebo jiným spoleèným zaøízením. 7. budoucí doporuèený vlastník (správce) rozdìlení na stát, obec a ostatní vlastníci. 4. Variantní øešení - popis støetového místa a dùvody koordinace - možnosti variantního øešení vèetnì výhod a nevýhod jednotlivých návrhù Toto øešení je nejen zakresleno do mapy, ale i popsáno vèetnì slabých a silných stránek jednotlivých variant. 5. Nezbytná potøeba vypracování podrobné projektové dokumentace a výpoètù navržených prvkù - odùvodnìní potøeby podrobného technického øešení konkrétního spoleèného zaøízení vèetnì podrobného výškopisného mìøení (projektové dokumentace jsou souèástí B) dokladové èásti plánu spoleèných zaøízení) - potøeba zjednodušené projektové dokumentace u biologických prvkù a opatøení - veškeré výpoèty erozní ohroženosti, prùtoèných profilù a podobnì 6. Pøehled o výmìøe pozemkù potøebných pro spoleèná zaøízení (bilance plošných nárokù na majetkoprávní vyrovnání) Protože spoleèná zaøízení øeší pøevážnì veøejné zájmy a zájmy obecní, umožòuje zákon využít pro tyto úèely státní pozemky. Pokud pak státní pozemky nejsou v obvodu pozemkové úpravy k dispozici, lze použít pozemky obecní. Jestliže se ani tyto pozemky v obvodu pozemkové úpravy nenachází, je nutné, aby se ostatní vlastníci v obvodu pozemkové úpravy podíleli na vyèlenìní potøebné výmìry ( 9(14) zák. è. 139/ 2002 Sb.). Z tohoto pohledu je také využívané ustanovení zákona o prodeji státní pùdy, který umožòuje blokovat státní pozemky pod spoleènými zaøízeními do doby majetkoprávního vyrovnání pøi pozemkových úpravách. K tomu, aby bylo možné zvolit strategii postupu majetkoprávního vyrovnání pozemkù pod spoleènými zaøízeními a jejich budoucí pøevod na obec èi jiný vhodný subjekt, je nutné provést lustraci státní pùdy v obvodu pozemkové úpravy. Tímto se identifikují státní pozemky a pozemky obecní, ale i blokované pozemky církevní a provede se jejich sumarizace. - celková výmìra pozemkù potøebná pro spoleèná zaøízení l stávající dle druhù spoleèných zaøízení l navrhovaná dle druhù spoleèných zaøízení Poznámka: spoleèná zaøízení, jako jsou doplòkové cesty, navržená pro fyzické osoby se v pøehledu neuvádí. - celková výmìra pozemkù pod spoleènými zaøízeními ve vlastnictví státu nebo obce, které se nebudou vymìòovat l èíslo parcely l výmìra parcely nebo èásti parcely - celkové výmìry pozemkù použitelných pro spoleèná zaøízení ve smyslu 9(14) zák. è. 139/02 Sb. (To co je k dispozici k majetkoprávnímu vyrovnání.) l státní pùda bez církevní (z toho výmìra získaná v prùbìhu pozemkových úprav výkupem nebo darem, pøípadnì vytipované pozemky k tomuto pøevodu ve smyslu 9(13) zák. è. 139/02 Sb. l obecní pùda vèetnì pøevedeného historického majetku l ostatní vlastníci u spoleèných zaøízení, které jsou navrženy k pøevodu na jinou osobu než obec ve smyslu 12(4) zák. è. 139/02 Sb. 10

13 - celková rekapitulace a strategie postupu pøi majetkoprávním vyrovnání (možnosti využití státní a obecní pùdy) 7. Porovnání úhrnných výmìr druhù pozemkù mezi stavem KN, zjištìnou skuteèností a návrhem (spoleèné sdìlení MŽP ÈR a MZe ÈR è.j. OEK/1260/01, è.j / 01, è.j / a è.j / ) - evidenèní nesoulad druhù pozemkù KN se skuteèností (pøevzatý údaj z podrobných prùzkumù 3(3) vyhl. è. 545/02 Sb.) - kvantitativní úhrnné hodnoty TTP a lesních pozemkù evidovaných v KN a navržených plánem spoleèných zaøízení vèetnì ÚSES (pøírùstek plochy s trvalým porostem v rámci obvodu KPÚ) - kvantitativní prostorovì funkèní rozmístìní návrhù spoleèných zaøízení s pùdoochrannou, vodohospodáøskou a protipovodòovou funkcí (optimalizace lokalizovaných prvkù) - celkový efekt pozemkové úpravy z hlediska pøírùstku trvalých porostù a prostorovì funkèních zmìn (stav pøed a po pozemkové úpravì) Poznámka: pøílohou v dokladové èásti pak je vyjádøení orgánu ochrany ZPF a orgánu státní správy lesù ve smyslu pøíslušných zákonù a stanovených podmínek pro pozemkové úpravy - èíslo spoleèného zaøízení a jeho druh èi kategorie - jednotkové ceny spoleèných zaøízení - výkaz výmìr (m, ha apod.) - orientaèní náklady (cena) spoleèného zaøízení - celkové orientaèní náklady (investièní zámìr) KPÚ 8. Pøedbìžný postup realizace spoleèných zaøízení ve smyslu 12(1) zák. è. 139/02 Sb. (støednìdobý harmonogram) - orientaèní výpoèet finanèních nárokù na vybudování a rekonstrukci navržených spoleèných zaøízení - doporuèené priority postupu realizace l prioritní, naléhavá spoleèná zaøízení l doplòující, ménì dùležitá - možnosti a návrhy na rùzné finanèní zdroje a podpùrné programy B) DOKLADOVÁ ÈÁST 1) protokol z kontrolního dne o schválení sborem 2) zápis z veøejného zasedání zastupitelstva, které schválilo plán 3) vyjádøení všech dotøených správních úøadù k plánu 4) pøípadný zápis z jednání ohlednì zmìn ÚPD 5) zadání pro zpracování projektové dokumentace spoleèných zaøízení 6) ostatní zápisy 7) projektové dokumentace na jednotlivá spoleèná zaøízení C) GRAFICKÉ PØÍLOHY 1) pøehledná mapa 1 : ) mapy prùzkumu podle jednotlivých odborností, dle potøeby (pøevzata z podrobných prùzkumù a rozborù) 1 : (1 : ) 3) mapa erozní ohroženosti s výpoèty (pøevzato z podrobných prùzkumù) 1 : ) mapa plánu spoleèných zaøízení vèetnì variantního øešení 1 : (1 : ) 5) mapa inženýrských sítí 6) mapa odvodnìní a závlah (pokud nelze promítnout do mapy prùzkumù) V zkumn stav geodetick, topografick a kartografick OdvÏtvovÈ informaënì st edisko Zdiby, steck 98, tel.: linka 326, fax: , zdena.blahova@vugtk.cz, Pozv nka na semin VyuûitÌ sìtï CZEPOS v praxi a problèmy s p ebìr nìm v sledk mï enì GPS do katastru Praktick n vod pro zemïmï iëe, jak postupovat p i vyuûìv nì sìtï permanentnìch stanic CZEPOS a obecnï mï- enì GPS pro Ëinnost zemïmï ië, vëetnï pracì v katastru. Semin je urëen zejmèna pro ednï opr vnïnè zemïmï iëe a ednìky katastr lnìch ad a pracoviöù. Kon se v ter dne 17. Ìjna 2006 zaë tek v 9.30, zakonëenì v hodin. MÌsto kon nì: D m odborov ch svaz, Praha 3 - éiûkov, vchod z Havelkovy ul. (naproti sta dionu Viktoria éiûkov) s l ÑP Ìtomnostì. Lekto i: Ing. Jan ÿeznìëek, Ph.D., vedoucì odboru nivelace a gravimetrie ZemÏmÏ ickèho adu v Praze (Z ) Ing. Pavel Taraba, administr tor sìtï CZEPOS, Z Ing. Jaroslav N gl, administr tor sìtï CZEPOS, Z Ing. Stanislav Vaö t, editel katastr lnìho pracoviötï Praha-z pad 11

14 Studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka Ing. Jana Podhrázská, Ing. Milan Bilík, Ing. Novotný, Barbora Kotulánová, VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno ÚVOD VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno v souèasné dobì zpracovává na žádost pozemkového úøadu Tábor II. etapu studie protierozní a protipovodòové ochrany v povodí Èernovického potoka, pøítoku Lužnice, do které se vlévá v obci Sobìslav. Øešené území povodí Èernovického potoka, vèetnì ploch dotèených katastrù má rozlohu cca 136 km 2 a bylo rozdìleno na dvì èásti. I. etapa o rozloze 67 km 2 byla dokonèena v roce 2004 a to po obec Mlýny. II. etapa od Mlýnù po Sobìslav se týká cca 69 km 2. Studie protipovodòové a protierozní ochrany je øešena jako návrh komplexních prostorových a funkèních opatøení, pro zlepšení podmínek využití území, pro zvýšení protierozní a retenèní schopnosti území. Úèelem a cílem protierozní ochrany je snížit rozsáhlou a nepøípustnou vodní erozi v území, mající za následek degradaci pùd a zanášení recipientù, a v souèinnosti s protipovodòovou ochranou zvýšit ochranu vlastní zástavby ohrožených obcí pøed úèinky extrémních povrchových odtokù a transportovaných splavenin. Protierozní ochrana spoèívá v návrhu vhodných protierozních opatøení, nejèastìji biotechnických, v kombinaci s návrhem úprav hospodaøení na zemìdìlské pùdì (delimitace druhù plodin, protierozní osevní postupy, popøípadì agrotechnická doporuèení). Protipovodòová ochrana je realizována vymezením vhodných retenèních prostorù a návrhem retenèních nádrží k zadržení, popøípadì snížení extrémních prùtokù v povodí. Vzájemnou kombinací a synergickým pùsobením obou postupù je docíleno komplexní ochrany povodí pøed nežádoucími úèinky povrchového odtoku. V rámci analýzy skuteèného stavu byly shromáždìny a vyhodnoceny mapové podklady a popisné informace, údaje byly aktualizovány na základì terénních pochùzek. Terénní šetøení bylo zamìøeno zejména na vystižení souèasného stavu druhù pozemkù, na zjištìní projevù plošné a rýhové vodní eroze a zjištìní škod zpùsobených extrémními odtoky z povodí, dále na vytipování vhodných profilù ke zøízení retenèních nádrží. Vedle základní kostry hydrografické sítì byly diagnostikovány také prvky hydrografické mikrosítì a na základì podrobné analýzy faktorù ovlivòujících odtok z povodí byly hydrologicky posouzeny. V rámci dílèích povodí byly dále šetøeny elementární odtokové plochy a v nich byly urèeny základní smìry odtoku - odtokové linie, které sloužily jako základ pro urèení topografických faktorù pro výpoèet erozního smyvu. Povodnì jsou obávaným jevem na vodních tocích s ohledem na škody na majetku, škody v území a na ohrožení lidských životù. Nebezpeèí je za povodní na všech tocích, pøesto nebezpeènìjší jsou na malých povodích. Hlavním dùvodem jsou skuteènosti, že k nim dochází pøevážnì z pøívalových deš ù, které lze pomìrnì tìžko pøedvídat, prùbìh povodní je velmi rychlý a s ohledem na velikost povodí nelze provést pøedpovìï a hlavnì varování jako u povodní vìtších, kde postupová vlna je nìkolikanásobnì delší. U tìchto povodní vyniká také mnohem výraznìji vliv jednotlivých èinitelù (sklon povodí, vegetaèní kryt, tvar povodí apod.) na velikost kulminaèního prùtoku. POSTUP ØEŠENÍ ETAPY I 1. Vodohospodáøské posouzení øešeného území Pøedmìtem øešení byl rozbor odtokových pomìrù, pøedbìžný odhad velikosti pøítokù do závìrných profilù a návrh na zadržení respektive zpomalení nežádoucích odtokových množství. Pro stanovení objemù odtokù a kulminaèních prùtokù byl využit program Orientaèní parametry retenèních nádrží DesQ max Dr. Hrádka, ERCN a další programové vybavení sloužící k øešení vodohospodáøských výpoètù. Výpoèet maximálních odtokù poèítaný metodou CN byl proveden pro denní úhrny srážek s prùmìrnou dobou opakování N = 10, 20, 50 a 100 let.bylo uvažováno i možné snížení maximálních prùtokù a objemù odtokù v uzávìrových profilech øešených povodí vlivem navržených protierozních opatøení. Protipovodòová a protierozní opatøení v krajinì, kterými se zmenšují povrchové odtoky pøi vìtších srážkách a omezuje se eroze zemìdìlské a lesní pùdy, zahrnují obvykle suché retenèní nádrže. Na základì analýzy území byly vytipovány vhodné profily pro umístìní retenèních nádrží. Pro zvolené profily bylo provedeno oznaèení a výpoèty odtokových charakteristik. Pøi øešení základní koncepce retenèních nádrží byla pozornost soustøedìna na pramennou oblast Èernovického potoka a jeho horní èást po obec Mlýny vèetnì pravostranných pøítokù. Navržené ochranné nádrže mají zadržet èást objemu návrhové povodòové vlny, která se uvažuje pro prùtok 100leté velké vody. Snížené prùtoky ve zmínìných vodoteèích mají zamezit vybøežování vody zejména v obcích Èernovice a Mlýny, jakož i osad a osídlení v údolí Èernovického potoka a zmínìných pravostranných pøítokù, pøispìt ke stabilizaci stávajících koryt z hlediska eroze a zanášení, a v neposlední øadì zvìtšit akumulaci podzemní vody zasakováním do podloží pøi zadržování povodòových prùtokù. Situování retenèních nádrží vycházelo z místních podmínek morfologických a inženýrskogeologických. Pro technicky správný i hospodárný návrh retenèní nádrže jsou obvykle rozhodující místní morfologické a inženýrskogeologické podmínky. Z hlediska morfologie posuzujeme objemový ukazatel, který vyjadøuje kolik m 3 vody zadrží v nádrži 1 m 3 objemu hráze. ÈSN doporuèuje, aby ukazatel neklesal pod hodnotu 4 až 5, a ukazatel vìtší než 10 lze již charakterizovat jako optimální. Z tohoto hlediska je vìtšina navržených nádrží pøijatelná. Místní inženýrskogeologické pomìry byly posouzeny autorizovaným inženýrem pro geotechniku v øíjnu 2004 na základì orientaèního prùzkumu mìlkými vrty. OznaËenÌ S p Q 100 W 100 V s V r n V max F F 1 ST.HL. MAXNH MAXPH Q 100tr K o I n I n : V max [km 2 ] [m 3.s/ 1 ] [tis.m 3 ] [tis.m 3 ] [tis.m 3 ] [tis.m 3 ] [ha] [ha] [m n.m] [m n.m] [m n.m] [m 3.s -1 ] [mil. KË] [KË.m -3 ] I-JavorniËko 1,66 10,3 67, ,6 3,9 II-Vackov 6,41 12, , ,5 5,4 1, , ,1 10,1 12,4 78 III-ävejcar 1,99 3,1 54, ,3 0 7,1 IV-H jek 2,65 14, , ,1 1, , ,5 6,6 13,7 132,7 V-Pazderna 5,07 8, ,0 VI-Pod kostelem 1,07 4,6 41,9 17,6 41,9 59,5 2, ,6 VII-Z rybniënì 53,48 54, ,3 2, ,4 10,5 55,7 72,5 12

15 S p - plocha povodì, Q stolet pr tok, W objem povodúovè vlny p i Q 100, V s - objem st lèho prostoru, V rn - objem norm lnìho retenënìho prostoru, V max - maxim lnì objem n drûe, K o - objemov ukazatel, V max : 0, I n - investiënì n klad, ST.HL. - st l hladina, MAXNH - maxim lnì norm lnì retenënì hladina, MAXPH - maxim lnì p Ìpustn retenënì hladina, F - maxim lnì plocha z topy, F 1 - plocha z topy p i st lè hladinï, O - objem hr ze, Q 100tr - 100let pr tok snìûen V rn. 2. Øešení erozní ohroženosti území Øešené území má znaèný podíl zemìdìlské pùdy, která je vìtšinou zornìná. Zásadou protierozní ochrany proto bylo zamezit degradaci a ztrátám produkèní schopnosti pùd a zároveò ochránit zastavìnou èást obcí pøed úèinky povrchového odtoku. Na základì zjištìné míry erozního smyvu byly analyzované pozemky zaøazeny do stupòù erozního ohrožení a graficky zpracovány podle následujících kriterií: Stupnì erozního Mìlké pùdy Støednì hluboké pùdy Hluboké pùdy ohrožení (t/ha/rok) (t/ha/rok) (t/ha/rok) ohrožení limit 1 limit 4 limit 10 1 <1 <4 <10 2 1,1-2 4,1-8 10, ,1-3 8, , >3 >12 >30 NÁSTIN ØEŠENÍ II. ETAPY Druhá etapa øešení protipovodòové a protierozní ochrany povodí Èernovického potoka organicky navazuje na první èást. V souèasné dobì byl proveden terénní prùzkum území, vyhotoveny rozborové mapy a analýza odtokových pomìrù. Byla navázána spolupráce s Povodím Vltavy, ZVHS a odborem životního prostøedí v Sobìslavi a Táboøe, od Pozemkového úøadu v Táboøe získány potøebné grafické a popisné informace. V rámci øešení vodohospodáøských pomìrù území bude proveden výpoèet transformace povodòové vlny soustavou nádrží, navržených jak v první tak ve druhé etapì. Bude dokonèena analýza erozních rizik a provedeny návrhy na ochranná opatøení, vèetnì pøedbìžného pøehledu plošných a délkových parametrù technických opatøení a z toho vyplývající nároky na zemìdìlskou pùdu. ZÁVÌR Díky výborné spolupráci, ochotì a vstøícnosti pracovníkù uvedených organizací byly shromáždìny dostupné matriály o území (kapacita upravených koryt tokù, nìkteré hydrologické charakteristiky, mapy odvodnìní, informace o technických parametrech stávajících nádrží, eroznì ohrožených lokalitách a hospodaøení v povodí aj.). Studie jako výsledek analýzy území a jako koncepènì ucelený materiál bude sloužit Pozemkovému úøadu v rozhodovacích procesech týkajících se napø. naléhavosti øešení pozemkových úprav v dotèených katastrech. Projektantùm se pak dostanou do rukou zpracované podkladové mapy a informace o limitech území. Vlastní návrh protierozních opatøení byl zpracován na základì výsledkù odtokových a erozních rozborù. Navržené liniové biotechnické prvky v zájmových povodích pøerušují délku svahu a odvádìjí vodu spolu s transportovanými splaveninami. Jsou navrhovány tak, aby maximálnì ochránily pùdu pøed další degradací vlivem eroze, zamezily transportu splavenin do nižších partií území a zabránily tak odnášení produktù eroze. Funkce biotechnických prvkù je podpoøena návrhem organizaèních a agrotechnických opatøení Pøehled plošných a délkových parametrù navržených prvkù systému protierozní ochrany Na základì návrhu umístìní prùlehù bylo provedeno jejich pøedbìžné nadimenzování. Definitivní výškopisné a polohopisné situování a úpravu parametrù vèetnì pøesných hydrotechnických výpoètù je možné provést teprve na základì pøesného geodetického zamìøení. Zatravnìní je navrženo na ploše 27,16 ha. Parametry navrûen ch pr leh (PRU) PRU DÈlka äì ka Plocha [m] [m] [m 2 ] Celkem Parametry navrûen ch protieroznìch mezì (PM) PM DÈlka äì ka Plocha [m] [m] [m 2 ] Celkem Povodí èernovického potoka na Táborsku. Rybník Zmrhal. Povodí èernovického potoka, k.ú. Pøedboø - rybník Chobot. 13

16 SystÈm hodnocenì vïtrolam pro pr zkumnè, n vrhovè a projekënì Ëely v KP Ing. Jana Podhrázská, Ph.D., VÚMOP Praha, oddìlení pozemkových úprav Brno Dr. Ing. Jaromír Mackù, ÚHÚL Brandýs nad Labem 1. ÚVOD Naše klimatické pomìry vytváøejí podmínky pro výskyt vìtrné eroze a používané zemìdìlské technologie intenzitu eroze ještì zvyšují. Proto se studium úèinku vìtrolamù po mnoha letech znovu stalo pøedmìtem výzkumu. Potøebu øešení podpoøily i projevy poèasí v posledních letech, kdy srážkový deficit vyvolává výskyt i velmi rozsáhlého sucha (Litschmann et Rožnovský, 2004). Vìtšina vìtrolamù v ÈR byla vysazována v padesátých letech minulého století. Postupnì pøestaly být udržovány a s tím se stala diskutabilní jejich úèinnost. V literatuøe i praxi jsou pro trvalé vegetaèní vìtrné bariéry používány termíny vìtrolam, ochranný lesní pás a liniový prvek. Význam tìchto termínù je chápán takto: Vìtrolam je prakticky jakákoliv trvalá døevinná vegetace liniového charakteru, vysázená nìkdy živelnì a bez odborných znalostí a sloužící k ochranì pùdy proti erozi. Mùže to být ochranný lesní pás, ale i alej, stromoøadí, stromy a keøe okolo budov, keøové živé ploty apod. na lesní i nelesní pùdì. Liniový prvek je jakákoliv liniová døevinná vegetace na lesní i nelesní pùdì v krajinì, to znamená i taková, která nebyla primárnì urèená k ochranì proti vìtrné erozi (biokoridory, bøehové porosty, aleje, stromoøadí, keøové pásy apod.) ale mùže mít druhotný úèinek protierozní. Tato liniová vegetace plní také svoji úlohu v krajinné síti, nemùže být proto z hodnocení vylouèena. Metodika proto zahrnuje hodnocení všech liniových prvkù v krajinì. Ochranný lesní pás je døevinná vegetace, vysázená na pozemcích urèených k plnìní funkcí lesa (PUPFL) a sloužící k ochranì proti vìtrné erozi. Struktura døevinné skladby, výsadba a parametry vycházely z primárního požadavku ochrany proti vìtrné erozi a byly provádìny odborníky na tuto problematiku. Proto kategorizace liniových prvkù vychází ze stanovených zásad skladby, výsadby a údržby ochranných lesních pásù (OLP). Funkci vìtrolamu mùže plnit jak jeho jednotlivý prvek, tak i celý vhodnì navržený systém tìchto prvkù, pøièemž úèinek se projevuje nejen ve vìtrolamu samotném, ale pøedevším pak na jeho návìtrné a ještì více závìtrné stranì. Se stále zøejmìjší nutností øešit neuspokojivý stav vìtšiny stávajících vìtrolamù na jižní Moravì vyvstává problém, jak objektivnì hodnotit liniové prvky, co na nich hodnotit a jakou mají jednotlivé faktory váhu. V rámci øešení výzkumného úkolu Mze 1R44027 byl vypracován metodický postup k hodnocení vìtrolamù, který byl využit jako první krok v metodì hodnocení funkcí liniových prvkù nejen jednotlivì, ale v ekologické síti krajiny. Øešení se soustøedilo zejména na vytvoøení systému kategorizace liniových prvkù podle jejich stavu a funkce tak, aby výsledky mohly být objektivnì použity k hodnocení nejen samotných liniových prvkù, ale i jejich sítì v krajinì. Systém hodnocení bude sloužit odborné veøejnosti k usnadnìní rozhodovacích procesù pøi navrhování nových funkèních prvkù a pøi zakládání sledu investic do krajiny. Pøedložená metodika kategorizace ovìøována na modelových územích. Srovnání požadavkù na funkce OLP a prvkù ÚSES OLP - vìtrolam hospodaøení dle pravidel lesa zvl. urèení - prvky na PUPFLu vìtrolam se øídí prostorovými parametry dle potøeby úèinku (prodouvavý, poloprodouvavý, neprodouvavý) maximální diverzita prioritní dùraz na protierozní funkci prvku MATERIÁL Jako podklady pro vypracování metodiky a pro hodnocení funkce vìtrolamù sloužily následující materiály: Grafické podklady Ortofotomapy modelových katastrù Mapy ÚHÚL ZABAGED Mapy BPEJ Popisné podklady Druhová skladba OLP (ÚHÚL) Lesnická legislativa Terénní šetøení vertikální a horizontální èlenìní vìtrolamù Obecné požadavky na funkèní prvky ÚSES, OLP a ostatní liniové vegetace (zakládání, údržba, parametry, druhová skladba) ÚSES požadavek vysoké míry autoregulace založených skladebných prvkù prvek ÚSES limitují min. parametry požadavek pestré a bohaté døevinné skladby vèetnì bylinného patra 3. METODY Metodika kategorizace liniových prvkù vychází ze dvou úrovní: A. Kategorizace liniového prvku B. Kategorizace systému liniových prvkù v krajinì Pøi využití všech popisných a grafických podkladù je zapotøebí terénním prùzkumem zjistit souèasný stav liniové vegetace v krajinì a provést podrobný popis. Teprve potom je možno pøistoupit k hodnocení jednotlivých zvolených parametrù. Pro úèely popisu souèasného stavu vìtrolamù byla vypracována pomocná tabulka: 3.1.VNÌJŠÍ A VNITØNÍ STRUKTURA PRVKÙ OLP ËÌslo prvku öì ka v öka odstup orientace d eviny (%) ke e LT m m m OLP z kladnì doplúkovè doplúkovè % Pro úèely hodnocení souèasného stavu byl stanoven postup, který zohledòuje jednak požadavky na vìtrolamy jako prvky a jednak požadavky na zapojení do funkèní ekologické sítì krajiny. Byla vypracována metodika hodnocení, založená na kategorizaci parametrù jednotlivých vìtrolamù - druhové složení, stáøí porostu, funkèní typ a jeho horizontální vertikální parametry (mezerovitost) - èást A a dále na kategorizaci soustavy liniových prvkù - èást B. Výsledkem byl bodovací systém, vycházející z charakteristik referenèních kriterií: 3.2. KATEGORIZACE LINIOVÝCH PRVKÙ (A) A-1 parametry prostorové (kvantitativní úroveò), kritérium typ liniového prvku Ukazatel kritéria: hodnota A linie døevin (keøù), šíøka do 7 m 1 A-1.2. více liniový šíøka nad 15 m 2 A-1.3. více liniový šíøka do 15 m 3

17 A-2 parametry zastoupení druhù døevin a keøù (kvalitativní úroveò) druhová skladba OLP, struktura porostních typù, kritérium stupeò odlišnosti liniového prvku od modelu Ukazatel kritéria: hodnota A-2.1. zastoupení základních a doplòkových døevin do 30% 1 A-2.2. zastoupení základních a doplòkových døevin 50-31% 2 A-2.3. zastoupení základních a doplòkových døevin nad 51% 3 A-3 parametry horizontálního a vertikálního uspoøádání døevin a keøù, konstrukce OLP, kritérium funkèní typ liniového prvku (prodouvavý, neprodouvavý, poloprodouvavý). Ukazatel kritéria horizontálního uspoøádání základních a doplòkových døevin: hodnota A-3.1. mezernatost (nefunkènost) porostu pøesahuje 50 % plochy 1 A-3.2. mezernatost(nefunkènost) porostu do 30 % plochy 2 A-3.3. mezernatost (nefunkènost) porostu do 10 % plochy 3 Ukazatel kritéria vertikálního uspoøádání základních a doplòkových døevin: hodnota A-4.1. funkèní døevinné patro zastoupeno do 50% 1 A-4.2. funkèní 1 etážové døevinné patro zastoupeno více jak 50 % 2 A-4.3. funkèní etážová struktura více jak 50% KATEGORIZACE LINIOVÝCH PRVKÙ (B) B-1 parametry vymezující vzdálenosti rozmístìní prvkù sítì OLP Kritéria odstupu prvkù zpravidla v obdélníkovém schématu od m, vedlejší pásy v ideálním pomìru 1:4, kdy se dosahuje max. ekotonového efektu (Forman, Godron, 1994) Ukazatel kritéria: hodnota B-1.1. prvky nejsou uspoøádány v systému 1 B-1.2. prvky jsou uspoøádány v systému neodpovídající optimu nad 50% 2 B-1.3. prvky jsou uspoøádány v systému neodpovídající optimu do 30 % 3 B-2 parametry zaèlenìní prvkù do terénu geomorfologické a klimatické vazby Neopominutelným podkladem je digitální model terénu a znalosti o smìrech vìtru. Ukazatel kritéria: hodnota B-2.1. umístìní prvkù z více než 50% není v souladu s morfologii terénu a smìry vìtru 1 B-2.2. umístìní prvkù z % jsou vhodnì zaèlenìny do terénu s vazbou na smìry vìtru 2 B-2.3. umístìní prvkù je z více než 50 % optimálnì situováno 3 B-3 parametry krajinnì-ekologické navazující na infrastrukturu krajiny a ÚSES Parametry lokálního biokoridoru lesního typu (/LBK): šíøka min. 15 m, délka max. 2 km. Ukazatel kritéria: hodnota B-3.1. prvky nemají parametry LBK do 30% 1 B-3.2. prvky mají z % parametry LBK 2 B-3.3. prvky mají z více jak 51 % parametry LBK SCHÉMA REFERENÈNÍHO BODOVACÍHO SYSTÉMU PRO KATEGO- RIZACI LINOVÝCH PRVKÙ Koncepce bodovacího systému vychází z charakteristik referenèních kritérií. Hodnotová stupnice kritérií má následující algoritmus: Kritéria hodnocení skupin A B Bodovací systém - funkèní (doporuèené) 3 body podmínìnì funkèní 2 body pøevážnì nefunkèní 1 bod Postup pro vyhodnocení dané lokality má následující algoritmus: 1. krok: pøiøazení bodových hodnot dle referenèních kritérií, 2. krok: vyhodnocení bodových hodnot podle skupin A, B, 3. krok: celkové vyhodnocení na základì hodnocení skupin. 4. VYUŽITÍ REFERENÈNÍHO SYSTÉMU PØI HODNOCENÍ VÌTROLA- MÙ V KATASTRU DOLNÍ DUNAJOVICE Na základì vypracovaného systému je možno hodnotit funkci OLP. Tabulky ukazují pøíklady použití na katastru obce Dolní Dunajovice: n Pr vnì informace n V bïr pr vnìch p edpis, publikovan ch ve SbÌrce z kon»eskè republiky od do , kterè se sv m obsahem t kajì Ëinnosti autorizovan ch osob. Z kon Ë. 73/2006 Sb., publikovan dne 15. b ezna 2006 v Ë stce 29 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 118/2000 Sb., o ochranï zamïstnanc p i platebnì neschopnosti zamïstnavatele. Z kon nabyl Ëinnosti dne 1. dubna Z kon Ë. 80/2006 Sb., publikovan dne 15. b ezna 2006 v Ë stce 30 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 13/1997 Sb., o pozemnìch komunikacìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis a dalöì souvisejìcì z kony. Z kon nabude Ëinnosti dne 1. ledna Z kon Ë. 163/2006 Sb., publikovan dne 27. dubna 2006 v Ë stce 55 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 100/2002 Sb., o posuzov nì vliv na ûivotnì prost edì a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o posuzov nì vliv na ûivotnì prost edì), ve znïnì z kona Ë. 93/ 2004 Sb. Z kon nabyl Ëinnosti dne 15. dubna Z kon Ë. 183/2006 Sb., publikovan dne 11. kvïtna 2006 v Ë stce 63 SbÌrky, o zemnìm pl nov nì a stavebnìm du (stavebnì z kon). Z kon nabude Ëinnosti dne 1. ledna 2007, s v jimkou ustanovenì ß 143, 144, 145, 147 a 151 obsaûen ch v hlavï III. z kona, kterè pojedn vajì o autorizovan ch inspektorech a kterè nabudou Ëinnosti jiû 1. Ëervence 2006 a d le s v jimkou ustanovenì ß 102 odst. 2, kter hovo Ì o n hradï pro vlastnìka pozemku, jehoû urëenì k zastavïnì bylo zruöeno a kterè nabude Ëinnosti aû 1. ledna Z kon Ë. 214/2006 Sb., publikovan dne 19. kvïtna 2006 v Ë stce 71 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 455/1991 Sb., o ûivnostenskèm podnik nì (ûivnostensk z kon), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony. Z - kon nabude Ëinnosti dne 1. srpna Z kon Ë. 226/2006 Sb., publikovan dne 26. kvïtna 2006 v Ë stce 74 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 111/1994 Sb., o silniënì dopravï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 56/2001 Sb., o podmìnk ch provozu vozidel na pozemnìch komunikacìch a o zmïnï z kona Ë. 168/ 1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z kon o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla), ve znïnì z kona Ë. 307/1999 Sb., ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 361/2000 Sb., o provozu na pozemnìch komunikacìch a o zmïn ch nïkter ch z kon (z kon o silniënìm provozu), ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 634/2004 Sb., o spr vnìch poplatcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 200/2000 Sb., o p estupcìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Z - kon nqabude Ëinnosti dne 1. Ëervence Z kon Ë. 229/2006 Sb., publikovan dne 29. kvïtna 2006 v Ë stce 75 SbÌrky, kter m se mïnì z kon Ë. 634/1992 Sb., o ochranï spot ebitele, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a nïkterè dalöì z kony, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. Z kon nabyl Ëinnosti dne 29. kvïtna

18 Hodnocení souèasného stavu Vnìjší a vnitøní struktura prvkù OLP ËÌslo prvku öì ka v öka odstup orientace d eviny (%) ke e LT m m m OLP z kladnì doplúkovè doplúkovè % S - J D S - J D S - J D D1 Použití bodovacího systému vìtrolamù A.Kategorizace liniového prvku ozn. dèlka öì ka vïk zastoupenì v öka A-1 A-2 A-3 A - 4 celkem hodnoc. liniovèho (km) (m) d ev. % (m) 1 1, DB JS JVJ KR 10 3 TPX AK KL TP 2 0, DB JVJ LP 5 7 OR 5 7 TP , DB JS JV 5 10 JVJ KR 10 3 TPX , DB JS JVJ KR 20 3 TPX kù. Na základì všech tìchto informací je projektant krajinného plánu nebo pozemkové úpravy schopen se rozhodnout o optimálních prostorových a funkèních parametrech novì navrhovaných vìtrolamù, hustoty a smìru jejich umístìní, návaznosti na ÚSES, popøípadì o nutnosti rekonstrukce starých nevyhovujících prvkù. 5. LITERATURA BÍNOVÁ, L., BUÈEK A. 1994: Základní východiska pro výbìr døevin do lokálních biokoridorù v vegetaèním stupni. BRANDLE, J. R., Windbreaks in North American Agricultural Systems. Agroforestry Systems, vol , no. 1 3, p GUAN, D., A Wind-Tunnel Study of Windbreak Drag. Agricultural and Forest Meteorology, vol. 118, no. 1, p LITSCHMANN, T. ROŽNOVSKÝ, J., Vliv vìtrolamu na proudìní vzduchu. In: Transport vody, chemikálií a energie v systéme pôda - rastlina - atmosféra. Bratislava: SAV, CD Rom. ISBN BUÈEK, A., LACINA, J. 1994: Pomùcka pro pøevod lesnických, zemìdìlských a geobotanických stanovištních jednotek na skupiny typù geobiocénù. KYNÈL, M. 1993, AMBROS, Z.1994: Pøevod pùdních typù komplexního prùzkum zemìdìlských pùd. MACKÙ, J Kvantifikace a kvantitativní hodnocení celospoleèenských funkcí lesù ÈR jako podklad pro jejich oceòování. In: Vyskot I. a kol.: MŽP ÈR - Projekt PPŽP/620/3/96, MZLU Brno MACKÙ J. 1993: Pøevod souborù lesních typù (typologický systém ÚHÚL). PODHRÁZSKÁ, J., DUFKOVÁ, J Posouzení vlivu vìtrolamù na procesy vìtrné eroze. In Erozní procesy a pozemkové úpravy. Praha ÈVUT, CD-Rom. Výsledky této práce jsou souèástí øešení projektu NAZV è. 1R Hodnocení: Liniové prvky stávajícího systému OLP jsou funkèní pouze podmínìnì, tj. jen v dosahu jednotlivých prvkù, nikoliv jako systému. Jednotlivé prvky jsou pøevážnì funkèní podmínìnì, když splòují prostorové parametry, nedostatky jsou v druhové skladbì OLP (zpravidla 50% zastoupení topolù a javoru jasanolistého) a vertikální struktuøe etáží, která není dostateènì rozdiferencována. B. Kategorizace systému OLP N zev k. podle hodnocenì parametr OLP kategorie ohroûenosti ornè p dy plocha (ha) dèlka (km) B - 1 B - 2 B - 3 celkem systèmu OLP Dol. Dunajovice 4 10,58 4, Hodnocení: Systém OLP je podmínìnì funkèní, prvky nejsou uspoøádány v systému, splòují prostorové parametry LBK. 4. ZÁVÌR Zaøazení vìtrolamù (liniových prvkù) do kategorií podle jejich funkèního stavu je dále doplòováno údaji o ohroženosti pùd vìtrnou erozí v šetøeném území, smìrech a kritických rychlostech eroznì úèinných vìtrù a pøípustných délkách pùdních cel- Obr. 1 Popis OLP v katastru Dolní Dunajovice 16

19 n Stopy zemïdïlskè v roby v krajinï n aneb rok 1990 jako zlomový bod v pøístupu k území ( land use ) Ing. Vladimír Mackoviè, U-24 s.r.o. Úvod Pojem land use definuje slovníèek vybraných pojmù publikace Krajina a revoluce (Jiøí Sádlo, Petr Pokorný, Pavel Hájek, Dagmar Dreslerová, Václav Cílek; Malá Skála, Praha 2005) následovným zpùsobem: Land use (èesky snad využití krajiny, kdyby to nebyl tak mnohoznaèný pojem). Je to zpùsob zacházení s krajinou do nìjž spadají architektonické aktivity vèetnì napø. budování komunikací, dále celá škála typù obhospodaøování polí, trávníkù, køovin, mokøadù, lesù apod. V posledních 15 letech se z povìdomí laické, ale pøedevším odborné veøejnosti stále víc vytrácí problémy zemìdìlské výroby. Ta pøedstavuje faktor výraznì ovlivòující land use podstatné èásti kulturní krajiny ÈR. Ve svém pøíspìvku se pokusím název analyzovat. Analýza Situace pøed rokem 1990 Výchozí stav úvah o zemìdìlském hospodaøení Do roku 1990 bylo politickým cílem zajistit sobìstaènost republiky ve výrobì potravin mírného pásma. Prostøedkem k tomu mìla být zemìdìlská velkovýroba koncentrovaná, intenzifikovaná a specializovaná. Zemìdìlským podnikùm rùznými formami pøispíval stát na vybraná opatøení. Finanènì nároèné investice, zejména týkající se utváøení krajiny, byly plnì financovány ze státního rozpoètu (napø. meliorace). Z hlediska land use se koncentrace a intenzifikace zemìdìlské výroby projevily mimo jiné tím, že se organizace pùdního fondu pøizpùsobuje velkovýrobní technice. Velikost a tvar pozemkù byl upravován tak, aby vyhovoval parametrùm velkovýrobní zemìdìlské techniky (šíøce pracovního zábìru, pojezdové rychlosti, polomìrùm otáèení apod.). Sluèováním pozemkù mìly být také omezeny ztrátové èasy pøejezdù techniky z jednoho na druhý. Pozemkové úpravy se stávají nástrojem k vytváøení velkých blokù orné pùdy. Prùmìrná velikost nových blokù patøí mezi základní kritéria pro posuzování navrženého øešení pozemkových úprav. Pøírodní podmínky (pùdní pomìry, vodní režim území, svažitost a èlenitost území apod.), nebyly èasto akceptovány jako rozhodující kritérium pro sluèování pozemkù. Vodní režim území je sjednocován velkoplošnou systémovou drenáží. Jsou rušeny pøirozené pøírodní pøedìly (meze, terénní hrany, muldy, rokle apod.). Drobné vodoteèe jsou zatrubòovány a napøimovány. Ruší se již nepotøebné úèelové cesty vèetnì jejich zbývající doprovodné vegetace. V nìkterých oblastech dosáhla blokace té míry, že souvislé pozemky orné pùdy jsou vymezeny komunikacemi III. tøídy. Tato úroveò silnièní sítì souèasnì slouží k zajištìní jejich pøístupnosti.v nìkterých krajích byly dokonce zadány studie, které mìly ovìøit, zda by bylo možné nìkteré úseky komunikací III. zrušit a vytvoøit tak vhodnìjší pùdní blok. Zvìtšování plochy jednotlivých pozemkù orné pùdy se aplikuje nejen v nížinných oblastech, ale pokraèuje i do vyšších, podhorských oblastí, s velmi nevhodnými pøírodními podmínkami pro blokaci. Zemìdìlská krajina se stává neprostupnou jak pro obyvatele venkovských sídel tak i rekreanty. Rozsáhlé hony orné pùdy nejsou vhodným biotopem pro nelesní zvìø a stávají se pro ni neobyvatelné. Kulturní charakter krajiny se stále víc vytrácí. Vznikají, daným pøírodním podmínkám neodpovídající, rozsáhlé monofunkèní segmenty krajiny. Mìøítkem kulturního charakteru krajiny pøestává být èlovìk, s jeho pøirozenými vazbami na pøírodní zázemí. Pro pohyb v krajinì již není základní jednotkou lidská chùze nebo akèní rádius pohybu chovaných zvíøat. Tím ménì se k zemìdìlské krajinì pøistupuje jako k mozaice rùznorodých biotopù, existenènì nezbytných pro volnì žijící organismy (rostlinné i živoèišné). Prostory, kde by byla blokace investiènì neúmìrnì nároèná, a které nebylo možné velkovýrobní technikou obhospodaøovat, zùstaly ladem a zaèal v nich probíhat proces sukcese. Døeviny se objevují i na plochách, které mìly dlouhodobì charakter bylinných porostù (pastviny, nivní louky). Matrice krajiny se zjednodušuje. Na jedné stranì velkovýrobnì obhospodaøované pozemky orné pùdy, intenzivních ovocných sadù, chmelnic èi vinic. Na druhé stranì lesní porosty a døevinami zarùstající pùvodnì nelesní biotopy. Sluèované zemìdìlské pozemky se stávají ještì více náchylné na projevy vodní a vìtrné eroze. Náprava se hledá spíše v technickým opatøeních, jejichž úèinnost je, ve srovnáním s vegetaèními opatøeními, rychlejší. Z krajiny ubývá nelesní zeleò. Rozptýlená vegetace komplikuje velkovýrobní obhospodaøování (pohyb mechanizace, letecká aplikace apod.). Využívá se institut náhradních rekultivací. Pozemky s nelesní vegetací, evidované jako ostatní plochy, jsou zemìdìlsky rekultivovány a zapojeny do pozemkù orné pùdy. Doprovodné døeviny úèelových komunikací jsou vysazovány jednostrannì, aby umožnily pojezd zemìdìlské techniky v pracovní poloze. Obdobnì je vysazována doprovodná vegetace malých vodních tokù s cílem umožnit údržbu vodoteèí pomocí mechanizace. Ovìøuje se možnost èištìní vodních ploch a drobných vodoteèí pomocí výbušnin. Usazeniny ve vodách se mìly, po zámìrnì pøipraveném výbuchu, rozptýlit na okolní zemìdìlské pozemky.vodoteè byla vyèištìna a pozemky pohnojeny. Tak mìly být zabity tøi mouchy jednou ranou (snížit pracnost údržby, vyèistit vodoteè nebo rybník a pohnojit pole), bez ohledu na následky výbuchu na vodní a pobøežní biotopu. Zemìdìlská úèelová výstavba, zejména z osmdesátých let minulého století, se realizuje s velkovýrobními parametry. Zemìdìlské objekty proto opouštìjí zastavìné území venkovských sídel a jsou lokalizovány ve volné krajinì. V husté síti sídel a vodohospodáøských zájmù v krajinì (ochranná pásma vodních zdrojù apod.) se však obtížnì velkochovy umís- ují (existovalo vládní naøízení devíti ústøedních orgánù státní správy, které urèovalo pravidla pro umístìní velkochovù). Vznikají nové, technické dominanty v krajinì. V jejich návaznosti se urèují pozemky pro vyvážení kejdy z velkochovù. Sí úèelových komunikací se pøizpùsobuje k dopravní obsluze (navážení krmiva, odvoz odpadu) tìchto nových lokalit. Pracovníci v zemìdìlství musí dojíždìt na svá pracovištì, tak jako je tomu napøíklad v prùmyslu. V zemìdìlství bývalo po dlouhou dobu možné pìší docházkou, èi jízdou na kole se pohybovat na trase domov-pole èi domov-stáj. Zemìdìlské podniky rozváží své pracovníky, podle potøeby, po svém hospodáøském obvodu. Ten obvykle zahrnoval zemìdìlskou pùdu na území nìkolika obcí. Hospodáøské obvody zemìdìlských podnikù byly v nìkolika fázích administrativním sluèováním zvìtšovány. Prùmìrná výmìra JZD se pohybovala kolem hektarù a u státních statkù dosahovala ètyønásobku. Ochrana zemìdìlského pùdního fondu Do roku 1990 je uplatòována pøísná administrativní ochrana zemìdìlského pùdního fondu (ZPF). Jeden z nástrojù, který byl k ochranì ZPF využíván, pøedstavovalo územní plánování. Tlak ochrany ZPF na øešení územních plánù byl tak silný, že se zaèalo mluvit o zemìdìlském urbanismu. Rozvoj sídel byl deformován èi blokován kvalitní zemìdìlskou pùdou. Snaha zpomalit úbytek zemìdìlské pùdy vyvolala zavedení institutu náhradních rekultivací. Ve volné krajinì byly zemìdìlsky rekultivovány ostatní 17

20 plochy. V reálu se jednalo o rušení tzv. nelesní zelenì, zornìní údolních niv, rozptýlené zelenì. Øeèeno souèasnou terminologií, jednalo se o významné krajinné prvky èi interakèní prvky. Na ochranu zemìdìlského pùdního fondu, potažmo na zemìdìlství, tak jsou alergiètí nejen urbanisté, ale i krajináøi - ochranáøi. Dílèí shrnutí Výše uvedeným zpùsobem lze charakterizovat hlavní faktory zemìdìlské výroby, jež ovlivòovaly trend vývoje land use zemìdìlské krajiny pøed rokem Mezi typické znaky zemìdìlské krajiny v této dobì patøí: l Vysoký stupeò zornìní i v neodpovídajících pøírodních podmínkách. l Pozemky slouèené do blokù, které svým plošným rozsahem, tvarem a úpravou terénu vyhovují parametrùm velkovýrobní techniky, ale èasto jsou v rozporu s danými pøírodními podmínkami. l Vodní režim zemìdìlské pùdy byl upraven ( homogenizován ) systémovou drenáží tak, aby bylo na vzniklých honech zemìdìlsky hospodaøit. l Ovocnáøství, chmelaøství, zelináøství i vinaøství je pøizpùsobováno velkovýrobním technologiím. l Zemìdìlská úèelová výstavba se koncentruje a vysouvá ze zastavìného území sídel do volné krajiny l Redukuje se prùchodnost krajinou rušením pùvodních polních cest, oplocováním intenzivních velkoplošných ovocných sadù apod. l Pozemky, které nelze velkovýrobnì obhospodaøovat, zarùstají náletem, stávají se potencionální èernou skládkou apod. l l l l Situace po roce 1990 Úvaha o zemìdìlském hospodaøení v souèasném období Po roce 1990 nebylo dosud jednoznaènì formulováno strategické zadání zemìdìlské výrobì. Nelze tedy charakterizovat pøedpokládaný dlouhodobý vývoj zemìdìlství a z nìj odvodit budoucí trend land use. Faktorù, které tuto skuteènost ovlivòují èi podmiòují je øada. Jedná se pøedevším o následující skuteènosti: l Nefunguje trh se zemìdìlskou pùdou (dosud nejsou doøešeny vlastnické vazby k zemìdìlským pozemkùm, napøíklad je blokována církevní pùda. Chybí nebo je nedostateènì vymezeno vlastnictví zemìdìlských pozemkù v terénu, které jsou souèástí blokù zemìdìlské pùdy), jedné z podmínek tržního hospodáøství. l Po roce 1990 nedošlo k oèekávané renesanci zemìdìlského hospodaøení, které by šlo oznaèit jako rodinné farmy. V sousedních státech (Rakousko, Nìmecko, Polsko) pøedstavuje tato forma pøevažující zpùsob zemìdìlského hospodaøení. Dlouhodobé pøerušení vazeb vlastníka na jeho zemìdìlskou pùdu,( která pro pøedchozí generace pøedstavovala relativnì trvalý zdroj ekonomického zabezpeèení rodiny), vysoká rizikovost a investièní nároènost zemìdìlského hospodaøení, nevyjasnìnost dlouhodobých celospoleèenských požadavkù smìøovaných na zemìdìlskou výrobu jsou asi hlavní dùvody, proè restituenti zemìdìlské pùdy nezaèali ve vìtším rozsahu zemìdìlsky hospodaøit. Zemìdìlsky hospodaøí pøedevším transformované družstva vlastníkù a novì vzniklé obchodní spoleènosti osob, které byli na zemìdìlské hospodaøení odkázáni již pøed rokem Logicky proto v našich podmínkách platí, že rozhodující podíl zemìdìlských subjektù hospodaøí na pronajaté zemìdìlské pùdì. Chybí jednoznaèný a dlouhodobì stabilizovaný výèet dotací smìøovaných do zemìdìlství. Na vìtšinu pøíspìvkù podporujících mimoprodukèní funkce krajiny není po splnìní dotaèních podmínek nárok, ale mohou být pøidìleny. Nejistotu v zemìdìlském hospodaøení signalizuje napøíklad pøipravovaný pøesun veøejných prostøedkù z pøímé podpory produkce zemìdìlských komodit na zajištìní mimoprodukèních funkcí v zemìdìlské krajinì. Zatím pøevažují pøímé dotace na výrobu zemìdìlských komodit. Pøitom v evropských podmínkách již pøes deset let existuje jejich nadprodukce. Dotované evropské produkty se obtížnì uplatòují na svìtovém trhu potravin. Dosud nebyl zpracován,exaktnì podložený, odborný materiál, který by specifikoval a vyhodnotil rozsah (v mìøítku ÈR, jednotlivých krajù èi dokonce obcí tj. orgánù, které mají hájit veøejný zájem v území) nezbytných nápravných opatøení, které by vytvoøily pøedpoklady pro plnìní mimoprodukèních funkcí krajiny, jež jsou ve veøejném zájmu (realizace dosud nefunkèních prvkù ÚSES, zvýšení retence krajiny jako jeden z faktorù snižující riziko povodní apod.). Pøi absenci takového materiálu nelze zodpovìdnì posuzovat rozsah potøebných veøejných prostøedkù, urèit priority v krajinì. Není vyøešena míra podpory státu produkce nepotravináøských komodit (napø. pìstování biomasy, energeticky využitelných rostlin apod.). Není dosud systémovì doøešen zpùsob jejich využití v tržním hospodáøství. Hledá se míra a formy angažovanosti státu v tržních vztazích mezi zainteresovanými hospodáøskými subjekty (producent zpracovatel spotøebitel). l l l l l Charakter utváøení krajiny by také mohlo pøíznivì ovlivnit zvýšení míry podpory ekologického zemìdìlství, které se po roce 1990 zaèalo uplatòovat též v ÈR. Tato forma zemìdìlského hospodaøení mùže pøíznivì plnit soubìžnì nìkolik požadavkù kladených na zemìdìlství. Má šetrnìjší pøístup ke krajinì, ve srovnání s klasickou zemìdìlskou produkcí. Mùže tak zajiš ovat potøebný managament i v pøírodnì a ochranáøsky kvalitních segmentech krajiny. Produkuje zdravìjší potraviny. Nedosahuje tak vysoké produkce na plošnou jednotku, èímž se mùže snížit stávající zemìdìlskou nadprodukci potravin. Nevyjasnìnost dlouhodobých priorit èeského zemìdìlství, po vstupu do EU, ovlivòuje také v souèasnosti probíhající jednání o zpùsobu korekce spoleèné evropské zemìdìlské politiky. Krystalizaci forem zemìdìlského hospodaøení samozøejmì také ovlivní rozhodnutí, zda dotace budou pøidìlovány na veškerou, zemìdìlsky obhospodaøovanou pùdu žádajícího hospodáøského subjektu nebo bude limitována výmìra pro dotaci (tak jak tomu platí v nìkterých státech EU). Tak by mohla být nepøímo ovlivnìna velikost zemìdìlsky hospodaøících podnikù. Kapacita velkovýrobní zemìdìlské výstavby z pøedchozího období byla navržena na vìtší hospodáøské zázemí a v souèasných podmínkách jsou pøedimenzované. Po roce 1990 byly areály èasto použity jako náhradní restituce. Jejich vydání vìtšinou komplikuje nevyjasnìnost vlastnictví pozemkù, na kterých byly areály vybudovány. V souèasné dobì mají vìtšinou jednotlivé objekty rùzné vlastníky a tím i rùzné využití, vìtšinou nezemìdìlské. S výjimkou posledních dvou let bylo zemìdìlství ve ztrátách. Logicky proto nemohlo investovat do finanènì nároèných krajináøských opatøení. S tím dále souvisí skuteènost, že zemìdìlské subjekty z více než 90% hospodaøí na pronajaté pùdì. Zájem zemìdìlce na zachování èi dokonce zvyšování dlouhodobé úrodnosti kvalitního zemìdìlského pùdního není u nájemce tak silný, jak mùže být napøíklad u rodinných farem. Dochází k restituci, k privatizaci státního majetku. Ruší se systém jednotných zemìdìlských družstev a státních statkù. Podniky tìchto dvou forem koncem osmdesátých let obhospodaøovaly kolem 95 % zemìdìlské pùdy. Transformované nebo novì vzniklé firmy nemají dostateèný provozní a zejména investièní kapitál. Zemìdìlství pøichází po roce 1990 o státní dotace. Naopak je otevøen trh zemìdìlských komodit pro zahranièí. Ze zahranièí jsou dováženy i dotované potraviny, kterým tuzemští výrobci obtížnì konkurují. Nová dotaèní politika se zdlouhavì formuluje a realizuje. 18