Úkoly: 1. Polykání. 2. Důkaz ptyalinu Vezmi do úst sousto chlebové kůrky a žvýkej je cca 2-3 minuty. Popiš změnu chuťových vjemů. Vysvětli.
|
|
- Květa Černá
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úkoly: 1. Polykání Návody k praktickým cvičením: Téma: Trávicí soustava, metabolismus Teorie: Rozžvýkané sousto se přesune na kořen jazyka a tam vyvolá stykem s patrovými oblouky a kořenem jazyka polykací reflex. Jeto složitý (řetězový) nepodmíněný reflex, jímž se dostává sousto z dutiny ústní do žaludku. Při polykání se uzavírají dýchací cesty přitlačením měkkého patra na vchod do nosní dutiny a zvednutím hrtanu uzavírá epiglottis vstup do průdušnice za dočasného zastavení dýchání. Jazyk se postupně přitlačuje k měkkému patru a vtlačí sousto do jícnu. Tak se transportují kašovitá a tekutá sousta do jícnu. Svalstvo jícnu před soustem ochabuje, za ním se kontrahuje a tato peristaltická vlna postupuje po jícnu a tlačí sousto popřípadě i proti zemské tíži (při stoji o rukou) směrem ke kardii do žaludku. Polykání je provázeno dvěma zvuky. První zvuk je působen nárazem sousta na zadní stěnu hltanu, druhý pronikáním sousta kardií do obsahu žaludku. Pomůcky: 1. fonendoskop, 2. stopky, 3. chléb, voda. Provedení: Nejprve polyká klidně ležící pokusná osoba tuhou potravu (chléb), pak tekutinu. Dobu polykání měříme v sekundách od okamžiku prvního zvuku do zvuku druhého. Zvuk sledujeme fonendoskopem přiloženým ze strany laryngu, a po spuštění stopek při prvém zvuku na začátku polykací fáze jej přeneseme na krajinu kardie, poněkud vlevo od střední čáry pod koncem sterna a nasloucháme druhému zvuku. Pokusíme se změřit dobu polykání také vsedě, s trupem kolmo k zemi a ve stoji o rukou. Záznam: Doby polykání pro tuhou a tekutou potravu v různých polohách. V tabulce srovnej údaje své a údaje dalších 4 spolužáků., 2. Důkaz ptyalinu Vezmi do úst sousto chlebové kůrky a žvýkej je cca 2-3 minuty. Popiš změnu chuťových vjemů. Vysvětli.
2 3. Bilance příjmu/výdeje energie na základě podkladů z týdenního pozorování Pomocí tabulek na internetu a z odborné literatury spočítej v každém ze 7 dní ve kterých jsi zaznamenáva1(a) své činnosti a snědenou potravu energetický příjem/výdej (činnosti kde není uveden energ. výdej odhaduj podle obdobných činností). Do protokolu podrobně zpracuj jeden vybraný den. U ostatních dnů stačí, když do protokolu uvedeš pouze vásledná čísla (součet přijmu a výdeje). Při odevzdání protokolu odevzdej jako dokladový materiál i sešit s poznámkami (bez ohledu na úpravu) - vše bude vráceno. Spočítej týdenní příjem/týdenní výdej, vyvoď závěry. Jsou Tvé příjmy a výdaje vyvážené? Pokud ne, co z toho plyne? Jaké Ti nebezpečí může hrozit? Důležitá poznámka: Internetová databáze energetických výdajů počítá pouze s pohlavím a hmotností; v důsledku toho může dojít k určité chybě. Při zjišťování energetického výdeje při určité činnosti se bere v úvahu náležitá hodnota bazálního metabolismu. My jsme s tímto údajem již pracovali. Máte zjištěné dvě hodnoty (jednu jsme zjišťovali při výpočtu nál. VC v protokolu DS; druhou z tzv. Harris Benedictova vzorce -viz návod pro přípravu podkladů k tomuto cvičení). Tyto hodnoty jsou přesnější než hodnoty, které užívá internetová databáze, protože počítají ještě další dva faktory věk a výšku) Proto v úvodu protokolu uveďte hodnoty náležitého bazálního metabolismu, které jste vypočítali a také jejich průměr (nál. BM za 24 hodin) Pak zadejte v internetové databázi spánek doba 24 hodin a získanou hodnotu napište rovněž do protokolu (při spánku tělo pracuje na úrovni bazálního metabolismu). Průměrné číslo nál BM a hodnotu z internetu (24 hodin spánku) porovnejte a vyjádřete odchylku v % (Př. Spočtená (přesná hodnota BM je 6080 kj; v databázi na internetu vyjde hodnota 24 hodin spánku Méně přesná hodnota je 106,9% hodnotou té pro mě směrodatné přesné hodnoty tj je o 6,9% vyšší. Energetický výdej každého dne snížím o cca 7% a tím se dostanu na přesnější hodnotu svého energetického výdeje). Až budete mít součty výdeje za jednotlivé dny upravte tato čísla pomocí této odchylky tj pokud vám číslo na internetu vyšlo např... o 5% nižší než je nál BM spočtený s přihlédnutím k věku a výšce tak součtovým hodnotám 5% přidejte; pokud vyšlo na iternetu číslo např. o 10% vyšší tak od součtových hodnot 10% odečtěte. V tabulce v protokolu porovnejte týdenní energetickou bilanci (příjmy za týden/výdej za týden) u 3 chlapců a 4 dívek (včetně sebe) může jít i o spolužáky z jiných skupin cvičení z Bi. Na závěr se zamyslete a s využitím informací z následujících stránek zhodnoťte své stravovací návyky a životní styl. Nápovědou Vám budou následující otázky: Lze týden, kdy jste se sledovali považovat za typický týden ve Vašem životě nebo sledování nějakým způsobem ovlivnilo Vaše chování? Porovnejte bilance příjmu a výdeje za jednotlivé dny i za celý týden a zhodnoťte Je Váš energetický příjem vyrovnaný? Přijímáte v jednotlivých dnech v přibližně stejných časech srovnatelné množství energie, pokud ne, proč? Jak zpravidla rozdělujete denní dávku příjmu energie (na kolik dílčích dávek a jak velkých) odpovídá to zásadám zdravé výživy? Čím je ovlivněno, co jíte a kolik toho jíte? Jsou ve Vaší stravě zastoupeny všechny důležité složky výživy? Obsahuje Vaše strava dostatek vlákniny? V čem jsou rezervy ve Vašem stravování, co byste chtěli změnit? Proč? Uveďte přiklad nezdravých stravovacích návyků a přesvědčení, které jsou pro Vás typické. Kolikrát týdně je ve vašem režimu sport? Kolik času za týden strávíte chůzí? (odhadněte, kolik ujdete km, počítáme-li za normální tempo chůze 5 km/hod) Kolik času strávíte u televize a počítače? Jak dlouho za týden sedíte a jak dlouho ležíte? Co byste chtěli změnit na svých pohybových návycích? Co pro to uděláte?
3 VÝŢIVA JAKO ZDROJ ENERGIE Energetický obsah potravy J. Berger. R. Petrásek. V. Šimek: Fyziologie Kaţdý ţivý tvor potřebuje pro zachování své existence přijímat energii. Zvířata a člověk získávají veškerou svoji energii z potravy, ve které je vázána v chemické formě, a to v molekulách sacharidů, bílkovin a tuků. Energie, kterou organismus při zpracování potravy vyuţije, je biologická energetická hodnota. Jestliţe ale spálíme potravinu, uvolní se z ní více energie, neţ kolik organismus vyuţívá. Tuto energii uvolněnou spálením lze měřit v přístroji označovaném kalorimetr. Část energie obsaţená v potravě se totiţ ztrácí tím, ţe zuţitkování není úplné a z těla se vylučují látky, které ještě mají určitou energetickou hodnotu. Rozdíl mezi biologickou energetickou hodnotou a hodnotou, která je změřena po uvolnění energie spálením, bývá 10 a více procent.. Energetický obsah je mnoţství energie obsaţené v určitém mnoţství ţiviny. Nejvyšší je u tuků. U sacharidů a bílkovin je to ve srovnání tuky méně neţ polovina. Chemická energie z potravy je vyuţívána zejména k 1. zajištění činnosti hlavních orgánů (jater, mozku, srdce a pod.), 2. vykonávání pohybu (mechanické práce), 3. zajištění růstu a ke tvorbě energetických rezerv, tedy k syntéze nových chemických struktur, 4. udrţování tělesné teploty u ţivočichů, kteří udrţují stálou teplotu (ptáci, savci a člověk). Výdej energie Výdej energie se dá měřit podle mnoţství uvolněného tepla, nebo přepočtem změřené spotřeby kyslíku. Změřeni spotřeby kyslíku a následný přepočet je snazší. Při stanovení energetického výdaje odlišujeme základní neboli bazální a celkovou úroveň přeměny látkové. Bazální přeměna látková poskytuje mnoţství energie potřebné pro zajištění klidové aktivity. Jestliţe se toto vyšetření provádí u člověka, pak osoba, u níţ se měření provádí, má být v úplném tělesném a duševním klidu, vleţe, v příjemně temperované místnosti (25 C) a nejméně 12 hodin po posledním jídle. Za podobných podmínek se provádí vyšetření také u ostatních teplokrevných ţivočichů. Bazální metabolismus klesá s věkem, je o něco niţší u ţen neţ u muţů a je vyšší u osob s větším povrchem těla. Protoţe základní metabolismus odráţí metabolismus ve tkáních, je vyšší při větší aktivní neboli netukové tělesné hmotě (tj. celkové hmotnost těla bez hmotnosti tuku). Tato závislost je natolik těsná, ţe se v lékařství běţně pouţívají tabulky, s nimiţ lze bazální metabolismus 'vypočítat podle tělesné hmotnosti (tyto tabulky nejsou spolehlivé pouze u osob příliš hubených nebo značně obézních). Základní spotřeba energie činí u dospělého muţe asi 170 kj na m 2 za hodinu. Počítáme-li, ţe průměrný tělesný povrch je 1,8 m 2, potom základní výdej energie činí 300 kj za hodinu. Při zvýšené funkci štítné ţlázy můţe bazální metabolismus stoupnout aţ na dvojnásobek normální hodnoty. Naopak při sníţené funkci štítné ţlázy můţe být metabolismus sníţen na 70 nebo i jen 60 % normy. Příjem jídla vede ke zvýšení metabolismu, a to nad hodnoty odpovídající kalorické hodnotě poţité stravy. Tento efekt je zvlášť výrazný u bílkovin a je označován jako specificko-dynamický Účinek bílkovin. Zvýšená tvorba tepla je spojena s odbouráváním aminokyselin, které nejsou pouţity k syntéze nových bílkovin. Zejména ve fyziologii člověka je často nutné zjistit výdej energie na určitou činnost (normální činnosti či sportovní výkony). Zatímco bazální metabolismus a specificko-dynamický účinek kolísají za fyziologických podmínek poměrně málo, mohou být rozdíly ve výdeji energie na práci a na různou mimopracovní činnost velmi výrazné. Ve svém souhrnu mohou značně převyšovat bazální energetickou potřebu, která, jak uţ bylo uvedeno, činí asi 300 kj/hod.. Energie vydaná za hodinu nad základní spotřebu odpovídá při jednotlivých činnostech tomuto mnoţství kalorií: psaní (rukou nebo na stroji) 170, zametání a úklid 420, praní prádla 790, práce krejčího 335, truhláře 630, kovodělníka 750, stavebního dělníka 840, kováře 1250, kameníka 1380, dřevorubce či horníka v uhelném dolu při rubání uhlí 1670 kj. Bazální metabolismus vztaţený na jednotku povrchu těla je podstatně vyšší u dětí neţ u dospělých. Vzhledem k různé individuální rychlosti růstu a vyspívání mohou být rozdíly i u stejně starých dětí veliké. Ještě větší je variabilita v tělesné aktivitě dětí, která spolu s variabilitou základního metabolismu činí odhad individuální energetické potřeby dítěte obtíţným. Energetická potřeba dětí od let výše je stejná nebo dokonce větší neţ potřeba některých dospělých. Mezi dětmi jsou však velké individuální rozdíly. Energetická spotřeba dětí tělesně aktivních (sport, hry, tělesná výchova) můţe být velmi vysoká, aniţ dítě tloustne. Ale u fyzicky málo aktivních dětí můţe vést k obezitě i kalorický příjem podstatně niţší, neţ jaký odpovídá tabulkovým hodnotám pro daný věk. Věk kj chlapci dívky Doporučené hodnoty denní energetické spotřeby pro děti a dorost ve věku 1-19 let
4 Rozdělení energetické spotřeby (kj) během dne u osob se sedavým zaměstnáním (nízký výdej energie) a u horníků (vysoký výdej energie) úředníci horníci Spánek Činnost během prac. doby Činnost mimo prac. dobu celkem VÝŽIVA JAKO ZDROJ ŽiVIN A JINÝCH DŮLEŽiTÝCH LÁTEK Na rozdíl od rostlin získávají ţivočichové a stejně i člověk potravu aktivně. Zdrojem výţivy nejsou u ţivočichů čisté ţiviny, ale části těl rostlin či ţivočichů, v nichţ jsou jak ţiviny, tak i minerální látky příp. vitaminy zastoupeny v různém poměru. Podle původu a sloţení potravy se ţivočichové děli na tři základní skupiny: 1. masoţravci (camivora), kteří se ţiví potravou ţivočišného původu, 2. býloţravci (herbivora), ţivici se rostlinnou potravou a 3. všeţravci (omnivora), poţívající potravu smíšenou. Uvedené tři skupiny se liší svými poţadavky na příjem jednotlivých ţivin: zatím co masoţravci mají převahu bílkovin resp. tuků, býloţravci sacharidů. Existuje rovněţ potravní specializace, kdy se některé ţivočišné druhy ţivi pouze zcela určitým druhem potravy. Tento jev se vyskytuje často u hmyzu (housenky bource morušového, zavíječe voskového či molů). Sacharidy U bezobratlých je nezbytný přívod sacharidů v potravě zvláště některých druhů hmyzu. Řada motýlů se ţiví prakticky pouze sacharózou z nektaru. Schopnost různých obratlovců vyuţívat sacharidy ve výţivě závisí zejména na tom, zda jsou býloţravci, masoţravci či všeţravci. Schopnost vyuţívat sacharidy můţe být značně rozdílná i mezi různými ţivočišnými druhy. Ale také v rámci jednoho druhu, lze pozorovat velké rozdíly v závislosti na ţivotních podmínkách jednotlivců: jako příklad nám můţe slouţit i člověk. Ve výţivě obyvatel vyspělých zemi tvoří sacharidy % z přijaté energie, ale aţ 80 % nebo více ve stravě obyvatel některých rozvojových zemí. Polysacharidy jsou ve stravě člověka buď nestravitelné (celulóza hlavně ze zeleniny a pektiny hlavně z ovoce), nebo stravitelné (zejména škrob, který tvoři asi polovinu přijmu sacharidů v dietě). Nestravitelné polysacharidy mají ve výţivě člověka také uplatněni, neboť zvyšují náplň, a tím i peristaltiku trávicího ústrojí.. Z disacharidů se v našem jídelníčku uplatňuje zejména sacharóza v řepném a třtinovém cukru: tvoří obvykle asi % všech sacharidů. Téţ poţíváme laktózu z mléka a mléčných výrobků: její zastoupení činí asi 10 % přijatých sacharidů.. Z monosacharidů spotřebováváme zejména glukózu a fruktózu (z ovoce a medu). Vysoký podíl sacharózy v dietě se můţe podílet na vzniku závaţných onemocnění (zejména ateroskleróza a ischemická choroba srdeční). Ve srovnání s tradičním zdrojem sacharidů v potravě, tj. škrobem, působí příjem sacharózy zvýšeni hladiny cholesterolu a zásobních tuků. Mechanismus odlišného efektu škrobu a sacharózy není dosud zcela jasný. Pravděpodobně se přitom uplatňuje rychlejší štěpení a vstřebáváni sacharózy (neţ štěpení a vstřebání škrobu) a poněkud odlišný metabolický účinek fruktózy pocházející ze štěpené sacharózy. Sacharidy jsou pohotovou rezervou, ať jiţ jde o sacharidy v krevní plazmě či o zásobní formu, tj. glykogen. Některé tkáně dokáţí vyuţívat prakticky pouze glukózu, týká se to např. buněk mozku - proto v případě potřeby si ji musí buňky vyrobit z aminokyselin či mastných kyselin (glukoneogenezí).
5 . Lipidy Z bezobratlých je známa situace zejména u hmyzu, u něhoţ probíhá vyuţívání lipidů podobným způsobem jako u obratlovců. Zcela netypický je způsob výţivy u potravního specialisty zavíječe voskového, který se ţiví výhradně včelím voskem. U obratlovců je příjem lipidů spojen s příjmem jiných sloţek potravy. Například různé druhy masoţravých ryb přijímají tuky ve své potravě, stejně tak i býloţraví ptáci ţivící se různými semeny či oříšky, tím spíše pak všeţraví i masoţraví savci.., U člověka jsou lipidy součástí prakticky všech potravin ţivočišného původu a v různé koncentraci se nacházejí i v rostlinných potravinách.pro osoby, které nejsou silně fyzicky aktivní, se doporučují spíše tuky rostlinného původu. Vzhledem k vlivu na vývoj změn na cévách, které jsou podkladem tak závaţných onemocnění, jako je infarkt myokardu či cévní onemocnění mozku, je vhodný niţší příjem cholesterolu, coţ umoţňuje vyšší podíl rostlinné stravy (hodně je cholesterolu ve vejcích). Tuky mají svůj význam ve výţivě při fyzicky namáhavých zaměstnáních či sportu, a to jako koncentrovaný zdroj energie: mají dvojnásobný energetický obsah. Přiměřený příjem lipidů ve stravě kaţdého člověka je nutný také proto, aby náš organismus mohl vyuţít v potravě přítomné vitaminy, z nichţ část je rozpustná právě v tucích. Některé mastné kyseliny, které si náš organismus neumí syntetizovat, jsou nezbytné (esenciální). Tuky jsou hlavní energetickou rezervou a vytvářejí se nejen z tuků přijatých s potravou, ale také z jiných ţivin, zejména sacharidů. Proto často tloustneme po sacharidech přijímaných v nadměrné míře. Bílkoviny Rostoucí stadia hmyzu potřebují bílkoviny v potravě nezbytně. U dospělého hmyzu není přívod bílkovin někdy potřebný, např. motýli enzymy štěpící bílkoviny nemají. U savců jsou za normálních podmínek bílkoviny téměř jediným zdrojem aminokyselin, ze kterých jejich organismus buduje své bílkoviny. Odlišná situace je u přeţvýkavců, u kterých jsou zuţitkovány bílkoviny vytvářené mikroorganismy v jejich trávicí soustavě (v bachoru). Rostoucí organismus potřebuje více bílkovin. Obdobně jako zvířata i člověk potřebuje bílkoviny jako zdroj aminokyselin. Aminokyseliny, které musí být dodány zvenčí, se označují jako nezbytné neboli esenciální (pro člověka leucin, valin, Iyzin, izoleucin, treonin, fenylalanin, metionin, tryptofan). Určitou nevýhodou rostlinných zdrojů bílkovin je nekompletní aminokyselinová sestava a také celkově nízký obsah bílkovin v rostlinných materiálech. Proto by alespoň část bílkovin měla pocházet z mléka či masa.
6 Vitamíny Vitamíny jsou látky, které je nutno do organismu přivádět sice v nepatrných množstvích, ale při jejich nedostatku se objevují různé chorobné příznaky. Bývají součástí molekul enzymů. Některé vitaminy jsou rozpustné ve vodě, jiné v tucích. Ve vodě jsou rozpustné vitaminy skupiny B a vitamin C. V tucích jsou rozpustné vitaminy A, D, E a K. Znalosti o nutnosti přívodu vitaminů u bezobratlých jsou dost kusé, jsou známy ojedinělé zprávy o potřebě vitaminů např. u nálevníků (vitaminy skupiny B). Jen o hmyzu toho víme více. Pro hmyz jsou potřebné z vitamínů ve vodě rozpustných vitaminy skupiny B, které jsou potřebné i pro normální přeměnu cukrů a u některých hmyzích druhů také k dokončení proměny. Některým druhům (veš, moucha tse-tse) vyrábějí vitaminy symbiotické mikroorganismy. Pokud jde o obratlovce, jsou hlavní zkušenosti o vitaminech a jejich účincích získány u savců a hlavně u člověka. Vitamin A (retinol) je obsaţen výhradně v potravinách ţivočišného původu, v látkách rostlinných se nachází jeho prekurzor, β-karotén, tj. látka, z níţ organismus vitamin A syntetizuje. Tento vitamin se účastní celé řady pochodů v organismu, je důleţitý pro tvorbu zrakového purpuru (rodopsinu). Jeho nedostatek můţe způsobit šeroslepost. Z vitaminů skupiny B jsou důleţité zejména vitamin B1 (tiamin) pro jeho úlohu při přeměně sacharidů - při jeho těţkém nedostatku vzniká onemocnění beri-beri, vitamin B2 (riboflavin) a nikotinamid je součástí enzymů účastnících se nitrobuněčných oxidací, kyselina listová a vitamin B12, který se podílí na řízení krvetvorby. Vitamin C (kyselina askorbová) je vitaminem u morčat, primátů a člověka, mnohé druhy ţivočichů si ho dokáţí vyrobit samy. Účastní se oxidoredukčních dějů v buňkách. Jeho nedostatek vede k únavě, sníţené odolnosti proti infekcím nebo dokonce aţ ke krvácením z dásní, vypadávání zubů a popř. ke smrti (kurděje). Vitamin D vzniká ozářením ultrafialovým světlem v organismu z provitaminu obsaţeného v kůţi. Vitamin D se účastní řízení metabolismu fosforečnanu vápenatého. Jeho nedostatek způsobuje křivici. Vitamin E (tokoferol) se účastní odbourávání peroxidů. Působí příznivě na plodnost samců a je zapotřebí k dokončení březosti a těhotenství. Vitamin K se účastní mechanismu sráţení krve (viz i str. 60). Je nutno vzít v úvahu, ţe u člověka a u různých laboratorních savců jej vyrábějí střevní mikroorganismy (tyto mikroorganismy mohou dočasně vymizet po aplikaci antiobiotik). Anorganické látky V různých fyziologických dějích se jako nezbytná ukazuje přítomnost různých anorganických látek. Týká se to například sodíku, draslíku a chlóru (udrţení iontové rovnováhy) vápníku, fosforu resp. křemíku (stavba vnějších i vnitřních koster). Nezbytné jsou i dalších anorganické látky, např. hořčík, mangan, zinek či molybden (součást řady enzymů). Některé minerální prvky mají svoji speciální úlohu, např. ţelezo či měď při přenosu krevních plynů, jód v hormonech štítné ţlázy. Minerální látky přijímáme ve smíšené stravě obvykle v dostatečném mnoţství. Důleţitý je příjem železa u ţen a u děvčat i hochů v době dospívání, je potřebný především pro syntézu červeného krevního barviva hemoglobinu. Poţívání jednostranné potravy, která neobsahuje dostatek ţeleza, můţe ohrozit zdraví těchto skupin obyvatel. Důleţitý je téţ dostatečný přívod vápníku v době dospívání, neboť je ve zvýšené míře spotřebováván na stavbu kostry. Na přívodu vápníku se mohou podílet mléko a mléčné výrobky. Metabolismus ţivin a uvolňování energie Vyuţití vstřebaných ţivin můţe být dvojí: bud' se pouţijí k novotvorbě jiných látek (stavební či zásobárny energie), nebo jsou přímo vyuţity jako zdroj energie pro různé ţivotní činnosti. Oba pochody anabolismus a katabolismus - se navzájem podmiňují. Uvolněná energie při katabolismu můţe být pouţita ke všem potřebným účelům, tedy i ke hraţení energetických potřeb pochodů anabolických. Ze sacharidů, lipidů a bílkovin vznikají jiţ v počátečních fázích katabolických pochodů společné meziprodukty. Mezi nimi má ústřední úlohu acetylkoenzym A (acetyl-coa). Tento společný systém produktů katabolických pochodů tvoří společnou metabolickou hotovost. Společná metabolická hotovost umoţňuje nejen vyuţít všechny ţiviny jako zdroj energie, ale také si vytvářet podle potřeby organismu látky nové, odlišné od látek původně přijatých. Například sacharidy mohou buňky nově vytvořit z mastných kyselin a aminokyselin. Při přebytku sacharidů se tvoří mastné kyseliny a z nich pak zásobní lipidy (takto například tloustneme po sladkostech).
7 Zdravá výţiva Výţiva je předně zdrojem energie pro všechny ţivotni pochody, které v našem organismu probíhají. Jedná se zejména o zajištěni funkce orgánů, stálé teploty a svalového pohybu. Jednotlivé ţiviny -sacharidy, tuky a bílkoviny - jsou přitom navzájem zastupitelné, liší se však jejich energetický obsah (u tuků je více neţ dvojnásobný) Důleţitá je kalorická rovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Jestliţe přijímáme více energie, neţ jí vydáváme, pak jde o nadvýţivu a vytvářejí se rezervy, zejména tukové. Přijímáme-li méně energie, neţ jí vydáváme, jde o podvýţivu a náš organismus musí čerpat z dříve vytvořených rezerv. Velmi důleţitá je i kvalita potravy, to znamená její sloţení. V potravě bychom měli přijímat jak sacharidy, tak tuky a bílkoviny. Měli bychom příjmat jak rostlinnou, tak ţivočišnou potravu. Jakákoliv učeni, která vyţadují naprosté zřeknutí se ţivočišných zdrojů bílkovin, ale také dalších důleţitých látek, je nutné povaţovat za extrémní, mohou zejména u mladého organismu přivodit značné poškození zdraví. Schopnost člověka přizpůsobit se různé stravě, bývá značná. Ale vţdy se jedná o dlouhodobou, často i geneticky podmíněnou záleţitost. Nelze proto okamţitě a beze zbytku aplikovat různé diety pocházející ze značně odlišných zeměpisných oblasti. Není rovněţ lhostejné, v jakých intervalech potravu přijímáme. Při omezení počtu denních jídel se ve zvýšené míře vytváří v těle zásobní lipidy, a to i při celkově sníţeném energetickém přívodu. Nesprávná výţiva je jedním z hlavních vlivů působících závaţná onemocnění. V plné míře se to týká obezity, která se vyvíjí kaţdém případě jako důsledek nerovnováhy výdeje a příjmu energie. Lidé obézní musí zredukovat celkový příjem potravy a omezit příjem sacharidů na úroveň, která je přiměřená jejich fyzické aktivitě. Primární porucha, kdy obezita není způsobena přejídáním, ale je původu nervového (z hypotalamických center) či hormonálního, je velice vzácná. U cukrovky (diabetes mellitus) se nesprávná výţiva projevuje ve vývoji nemoci rovněţ nepříznivě: zvýšený přívod sacharidů, zejména sacharózy, muţe vést aţ k vyčerpání inzulínu. Diabetici proto musí vynechat tyto sacharidy a také omezit celkový příjem potravy. Při kornatění tepen (ateroskleróza) působí zmnoţeni jak zásobních tuků (triacylglycerolů) tak i cholesterolu v organismu zvýšenou moţnost jejich ukládání do cév, coţ zhoršuje průběh nemoci. Poruchy vyvolané aterosklerózou lze omezit příjmem přiměřeného mnoţství potravy, přiměřeného mnoţství lipidů i sacharidů. Z toho, co jsme si o výţivě řekli, vyplývá, jak by měla vypadat naše rozumná (racionální) výţiva. Předně nesmí být energeticky nadměrná, mnoţství přijaté potravy musí odpovídat výdeji energie. Proto si mohou dovolit jíst více ti, kteří mají velký energetický výdaj - lidé fyzicky těţce pracující a aktivní sportovci. My ostatní - a je nás naprostá většina musíme jíst méně, neţ na kolík bychom měli chuť. Ukazatelem nám můţe být naše tělesná hmotnost - pokud se udrţuje v rozumných mezích (vzhledem k poměru výšky a i k věku), pak tuto podmínku splňujeme. Druhou zásadou rozumné výţivy je vhodné složení stravy, tak aby obsahovala dostatek všech ţivin. vitaminů i minerálních látek. Pochopitelně nesmíme zapomenout i na dostatečný přívod vody. Jíme-Ii opravdu smíšenou a dobře komponovanou stravu, tak nám nehrozí nedostatek ţádné ze sloţek výţivy. Naopak v případě, ţe přijímáme v nadbytku nějakou sloţku potravy (vlivem reklamy či nějaké "filozofie"), obvykle chybujeme. To, co přivádíme v nadbytku, se nestačí vstřebat a vyuţít, a proto odchází z těla bez uţitku, zatímco nám jiná sloţka potravy začne chybět. Zvláštní pozornost si zasluhuje přívod dostatečného mnoţství a kvality (tj. i obsahu potřebných aminokyselin) bílkovin. Zejména u dětí a těhotných či kojících ţen musí být přísun bílkovin dostatečný. Totéţ se týká lidí manuálně těţce pracujících či sportujících na vrcholové úrovni. Pokud jde o lipidy, je třeba omezit přívod nenasycených mastných kyselin a zvýšit přívod nenasycených, zejména těch, které naše tělo nedokáţe vyrobit. Aby nám ale nevadily produkty jejich peroxidace, měli bychom přijímat i dostatek vitaminu E. Velkou úlohu rovněţ hraje, v jakých časových intervalech potravu přijímáme - v ţádném případě není rozumné omezit přívod potravy do jednoho či dvou jídel (zaručené systémy, kdy buďto nejíte nic ráno, či naopak večer!). Omezení počtu denních jídel vede právě k opaku toho, čeho lidé chtějí dosáhnout - i při celkově sníţeném přívodu se vytváří více tuků, a tak tloustnou. Důleţité je také jíst tak, aby to bylo ve shodě s denní rytmicitou naší aktivity. Orientační zastoupení jednotlivých živin v potravě uvádí tento přehled Množství jednotlivých živin záleží na věku a hmotnosti jedince. Doporučení pro dospělého člověka jsou následující: Sacharidy % celkového energetického příjmu (cca 4g/ kg tělesné hmotnosti/den) Tuky % celkového energetického příjmu (cca 1g/kg/den) Bílkoviny % (cca 0,8 g/kg/den) Vláknina - 30g na den Zdroj:
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceMINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY
MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam
VícePotřeba živin pro drůbež
Potřeba živin pro drůbež Energie Potřeba energie pro drůbež i obsah energie v krmivech se vyjadřuje v hodnotách bilančně metabolizovatelné energie opravené na dusíkovou rovnováhu (ME N ). Metabolizovatelná
VíceMETABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA
METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě
VíceZa závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na:
Pitný režim Lidské tělo obsahuje 50-65% vody, samotné svaly obsahují až 70%. Už jen tento fakt snad dostatečně vypovídá o důležitosti vody v těle. Obyčejný pracující a nesportující člověk by měl přijmout
VícePavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha
Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců
VíceSACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VíceNadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová
Nadváha a obezita u dětí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Kdysi převládal názor, že tlusté dítě je zdravé dítě. Dnes je zřejmé, že dětská obezita je spojená se závažnými zdravotními problémy, přičemž některé
VíceProteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických
VíceNutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková
Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceSoustava trávicí. mechanické = rozmělňování potravy žvýkáním a svalovými pohyby v žaludku a střevech
Soustava trávicí zajišťuje příjem potravy trávení = zpracování potravy do podoby, kterou mohou přijmout buňky našeho těla vstřebávání jednoduchých látek do krve a mízy odstraňování nestravitelných zbytků
VíceČesko ORGANICKÉ MINERÁLY BIOGENNÍ PRVKY VÁPNÍK, ŽELEZO, JÓD, ZINEK, SELÉN,
Česko ORGANICKÉ MINERÁLY BIOGENNÍ PRVKY VÁPNÍK, ŽELEZO, JÓD, ZINEK, SELÉN, CHRÓM, Calcium, Magnesium Organické Minerály ORGANICKÉ MINERÁLY Zásadní zvláštností všech přípravků linie «Organické minerály»
Více- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy
Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceFYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU
FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU ADEKVÁTNÍ VÝŽIVA ZDRAVÉHO DÍTĚTE MUSÍ ZAJIŠŤOVAT Optimální tělesný růst Optimální vývoj psychických
VíceOptimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122
Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VíceZdravý životní styl předškolních dětí
Zdravý životní styl předškolních dětí Charakteristika předškolního věku dynamika vývoje a rozvoj dovedností ve všech oblastech, zejména v oblasti motorické, kognitivní, řečové a sociální rychlost růstu
VíceMETABOLISMUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
1 METABOLISMUS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové METABOLISMUS 1 Chemické a energetické pochody v těle, jsou nepřetržité Anabolismus Katabolismus Bazální metabolismus 2 METABOLISMUS 2 Nároky jednotlivých
VíceArteriální hypertenze vysoký krevní tlak
Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu je hypertenze arteriální. Jedno z nejčastějších onemocnění, jehož příčina není známa.
Vícezajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping)
VÝŽIVA SPORTOVCŮ Specifika: Individuální řešení Metoda pokus-omyl všechna doporučení jsou obecná Rozdíly mezi jednotlivými sportovními odvětvími Krátkodobé manipulace ve správném období Potravinové doplňky
VíceJak se probrat po zimě? Zkuste jarní detox! Napsal uživatel redakce Úterý, 30 Duben 2013 00:00 -
Jaro je obdobím nových začátků. Nejen, že se probouzí příroda, ale procitá i naše tělo. Proto je tato doba nejvhodnější k nastartování nových sil a k přípravě na další dny plné energie. Nejprve bychom
VíceCukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?
Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 5 1 Mgr. Ing. Diana Chrpová
VíceSložky potravin důležité pro výživu člověka. Jihlava 14. prosince 2017
Složky potravin důležité pro výživu člověka Jihlava 14. prosince 2017 1 A N O T A C E Bílkovin Tuky Cukry Minerální látky Vitamíny Voda 2 Co jsou to živiny Potraviny obsahují živiny, které uspokojují potřeby
VíceRNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceTřída: SAVCI (MAMMALIA)
Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi
VíceJá trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení
Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva
VíceVitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Vitaminy Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Fyziologie výživy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie
VíceNázev: Zdravý životní styl 2
Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceFYZIOLOGIE ŢIVOČICHŮ A ČLOVĚKA
FYZIOLOGIE ŢIVOČICHŮ A ČLOVĚKA č. 2 a č. 3 Prostudujte návod a poté proveďte experimenty, zaznamenejte výsledky měření, vyhodnoťte je a NAPIŠTE ZÁVĚR KE KAŢDÉMU ÚKOLU: Úkol č. 1 Zjišťování tepu hmatem
VíceEU peníze středním školám
EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceOznačení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:
; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný
VíceText zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
VíceVitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza
Vitaminy Vitaminy lidský organismus si je většinou v nedovede sám s vytvořit musí být přijp ijímány stravou Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor torů - součásti sti koenzymů, hormonů Antioxidační
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Základní živiny Společná pro celou sadu oblast DUM
VíceSTANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM
STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM 1. Cíle dietní léčby pacientů s diabetem CHARAKTERISTIKA STANDARDU Cílem dietní léčby diabetiků je zlepšení kompenzace diabetu, především: Udržováním individuální
VíceZákladní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS PŘÍRODOPIS 8.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Úvod, opakování učiva ue
VíceText Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF)
Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Elektronické publikace: ISBN 978-80-88174-00-4 (ve formátu mobi) ISBN 978-80-88174-02-8 (ve formátu
Vícenemoc úraz operace síla energie vitalita Ensure Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly
nemoc úraz operace síla energie vitalita Ensure Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly Ztráta tělesné hmotnosti a svalu Delší nemoc, úraz, operace, pobyt v nemocnici vede ke ztrátě
VíceVÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice
VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí
Více- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)
/ přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra aplikovaných tělesných aktivit. Diplomová práce. Jana Spáčilová
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra aplikovaných tělesných aktivit Diplomová práce Jana Spáčilová Životní styl žáka primární školy Olomouc 2013 Vedoucí práce: doc. PhDr. Ludmila
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
Více2. Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi
. Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi Teoretická část: detekce glukosy a její význam. Praktická část: K určení obsahu krevního cukru bude využito automatizované analýzy a senzorového glukometru.
VícePředmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?
Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceKREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
VícePředmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních
VíceSSOS_ZD_3.13 Slinivka břišní
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.13
VíceSložky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí
VíceDiferencovaná výživa dospělých osob dle charakteru práce. Vlasta Flíčková
Diferencovaná výživa dospělých osob dle charakteru práce Vlasta Flíčková Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou diferencované výživy dospělých osob dle charakteru práce.
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Bakalářská práce Kateřina Míčková Výtvarná tvorba a výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání Dodržování zásad zdravé
VíceCHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
VíceCASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG
Puppy Štěně 12,5 KG CASA-FERA Puppy je přímo ušito na míru vysokým nárokům na živiny štěňat všech plemen: Malá plemena : od 4 do 21 týdnů Středně velká plemena: od 4 do 26 týdnů Velká plemena: od 4 do
VíceCholesterol: Strašák dnešní doby
Press kit Cholesterol: Strašák dnešní doby 1 Cholesterol: Strašák dnešní doby Po několik desetiletí platí v medicíně jednoduchá úměra snížením hladiny cholesterolu prospějeme svému zdraví. V poslední době
VíceMinerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10.
Minerální látky, stopové prvky, vitaminy Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Vápník 99% v kostní tkáni, 1% v ECT DDD 1mg průměrně vstřebá se cca 35-50% v proximální části tenkého střeva Vylučuje se ledvinami
VíceTeorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu
Trávení Jan Kučera Teorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu Trávicí trakt člověka (trubice + žlázy) Dutina ústní Hltan Jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté
VíceStandard SANATORY č. 7 Výživa seniorů
Standard SANATORY č. 7 Výživa seniorů Autoři: Jana Tichá, Lukáš Stehno V Pardubicích 1.1. 2016 Asociace penzionů pro seniory, z.s., K Višňovce 1095, Pardubice 530 02, www.appscr.cz Úvod do problematiky
VíceRIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL
RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let
VícePORUCHY VÝŽIVY Složky výživy
PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
VíceSacharidy ve výživ. ivě sportovce
Sacharidy ve výživ ivě sportovce Sacharidy Zdroj energie pro činnost svalů a mozku Primárn rní zdroj energie při p i intenzivním m tréninku a při i maxim. spotřeb ebě kyslíku ku Denní příjem 50-60% z celkového
VíceÚkol č. 4 Prohlédněte si ukázku fyziologických pojmů v závěru tohoto návodu a stručně je vysvětlete
FYZIOLOGIE ŢIVOČICHŮ A ČLOVĚKA č. 4 Prostudujte návod a poté proveďte experimenty, zaznamenejte výsledky měření, vyhodnoťte je a NAPIŠTE ZÁVĚR KE KAŢDÉMU ÚKOLU: Úkol č. 1 Plocha povrchu těla Úkol č. 2
VíceÚroveň stravování dětí v mateřských školách ve městě Zlíně. Bc. Hana Nejezchlebová
Úroveň stravování dětí v mateřských školách ve městě Zlíně Bc. Hana Nejezchlebová Diplomová práce 2013 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na úroveň stravování dětí v mateřských školách. Teoretická
VíceDYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
VíceVYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Výživa v těhotenství a její vliv na hmotnost
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Výživa v těhotenství a její vliv na hmotnost novorozence Bakalářská práce Autor: Markéta Polčíková Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová
Více5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM
5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM Dieta při diabetu je nejvýznamnější faktor při prevenci vzniku diabetu. Existují poznatky, že nesprávně
Více(septum horizontale) na hřbetní (epaxiální) a břišní (hypoxiální) část. Nedůležitějším svalem je velký
SVALOVÁ SOUSTAVA Svalová soustava představuje souhrn všech svalů v těle a pro rybu je zdrojem pohybu. Z hlediska histologické diferenciace se u ryb vyskytuje svalovina příčně pruhovaná, hladká a srdeční
Více6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY...
Obsah ÚVOD... 14 1 VÝŽIVA ČLOVĚKA OD HISTORIE K SOUČASNOSTI... 17 1.1 HISTORIE... 17 1.2 SOUČASNOST...20 2 ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝŽIVĚ... 22 3 CO MÁ POTRAVA PŘINÉST ČLOVĚKU... 25 4 ENERGETICKÁ (KVANTITATIVNÍ)
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
VíceVlákninu z cukrové řepy
Společnost BK Servis CZ s.r.o. Dodavatel potravinářských přísad Vám představuje: Vlákninu z cukrové řepy V podrobné prezentaci Stránka 1 z 11 Co je Fibrex? Pro výrobu Fibrexu je používána drť zbylá z cukrové
VíceVýznamné skupiny organických sloučenin Vitamíny
Významné skupiny organických sloučenin Vitamíny Předmět Chemie Ročník a obor 1.ZA, 1.SC, 1.OS, 2.ZA Kód sady CHEM/ZA+SC+OS/02 Kód DUM CHEM/ZA+SC+OS/01+02/02/10-20 Autor Mgr. Alena Jirčáková Datum vzniku
VíceVýživové zvyklosti mužů a žen se zaměřením na růst svalové hmoty. Tomáš Kot
Výživové zvyklosti mužů a žen se zaměřením na růst svalové hmoty Tomáš Kot Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na růst svalové hmoty a výţivové zvyklosti muţů a ţen. První kapitola
VíceNutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.
Nemocnice Český Těšín a.s. Ostravská 783 Český Těšín, 737 01 www.nemocniceceskytesin.agel.cz tel.: 558 769 248 fax.: 558 736 599 Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Sestavila: Jolana Kajzarová,
VíceKREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová
KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané kapitoly z
VícePŘÍRODNÍ NÁPOJ NATURAL BALANCE
CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O PŘÍRODNÍ NÁPOJ NATURAL BALANCE Chutný, zdravý nápoj pro energii, soustředění a úpravu hmotnosti Obsahuje uhlohydráty s pomalým uvolňováním, díky tomu má nízký glykemický index a udržuje
VíceSoubor znalostních testů k výukovému programu
Soubor znalostních testů k výukovému programu 2016 Soubor znalostních testů k výukovému programu Výživa ve výchově ke zdraví Mgr. Dana Hrnčířová, Ph.D. Ministerstvo zemědělství Ústav zemědělské ekonomiky
VíceOnemocnění kostry související s výživou
Onemocnění kostry související s výživou Každý majitel či chovatel se jednoho dne stane opatrovníkem malého štěněte. Bude záviset z velké části jen a jen na něm, jak bude nový člen jeho domáctnosti prospívat
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2015 C(2015) 6507 final ANNEXES 1 to 5 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013,
VíceProgram pro výživu psů
Program pro výživu psů KAPITOLA I VYŽIVOVACÍ POŽADAVKY PSA Voda Energie Bílkoviny Karbohydráty Tuky Minerály Vitamíny VYŽIVOVACÍ POŽADAVKY PSA Psi i kočky jsou savci řádu Carnivora masožraví. Z tohoto
Vícepříjem potravy rozklad látek složitých na jednoduché (= živiny) převedení živin a vody do krve odstranění odpadních látek
příjem potravy difúzí (prvoci, cizopasníci) fagocytózou (prvoci, porifera) ústy (většina živočichů) rozklad látek složitých na jednoduché (= živiny) trávení intracelulární (prvoci, porifera) trávení extracelulární
VíceSacharidy ve výživ. ivě sportovce
Sacharidy ve výživ ivě sportovce Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky
VíceObalená tableta. Popis přípravku: fialovočervené kulaté lesklé obalené tablety čočkovitého tvaru.
sp.zn. sukls130102/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Milgamma 50 mg / 250 g obalené tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1 obalená tableta obsahuje benfotiaminum 50 mg a cyanocobalaminum
VíceNebolí, není vidět, přesto může způsobit infarkt
Nebolí, není vidět, přesto může způsobit infarkt Familiární hypercholesterolemie (FH) - neprojevuje se fyzicky ani psychicky. Přesto je nejčastější vrozenou poruchou metabolismu na světě. Genetickou mutaci,
VíceSPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA ŠKOLÁKA
SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA ŠKOLÁKA CO JE SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. Bakalářská práce
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Bakalářská práce Marcela Malíšková Učitelství pro mateřské školy Výživa dětí v MŠ Olomouc 2014 vedoucí práce: Mgr.
VíceZdravotní a výživová (a další jiná) tvrzení ve vztahu k tukům
Zdravotní a výživová (a další jiná) ve vztahu k tukům Praha, Tuky taky, aneb v čem se mnozí mýlí Mr. Markéta Chýlková 4/13/2016 1 2 Jak sdělit informace o výjimečnosti konkrétní potraviny? informace o
VíceDetoxikace organismu díky 10 potravinám
Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace, neboli očista organismu je čím dál více oblíbená. Každý den díky nezdravému životnímu stylu zahlcujeme náš organismus škodlivými látkami. A právě detoxikace
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc. VÝŽIVA ZVÍŘAT
VíceRIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL
RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let
VíceMasarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu. Výţiva předškolních dětí Bakalářská práce
Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu Výţiva předškolních dětí Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Smolka Vypracoval: Jan Dundel, RVS Brno 2012 1
VíceOtázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)
Otázka: Látková přeměna živin Předmět: Biologie Přidal(a): wampicek anabolické reakce syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) takto vznikaji hormony, enzymy, hemoglobin, stavebni latky
Více