Diplomová práce Státní sociální podpora jako součást sociálního zabezpečení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Diplomová práce Státní sociální podpora jako součást sociálního zabezpečení"

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Diplomová práce Státní sociální podpora jako součást sociálního zabezpečení 2005/2006 Klára Holubová

2 OBSAH 1. Státní sociální podpora jako systémová součást Prameny úpravy Zákon o státní sociální podpoře Právní předpisy prováděcí Právní předpisy související Dopad právní úpravy Evropské unie Vymezení některých pojmů Rozhodný příjem Rozhodné období Rodina Nezaopatřenost dítěte Osobní rozsah oprávněné subjekty Věcný rozsah Vymezení pojmů dávkové schéma a dávková formule Konstrukce dávek a životní minimum Životní minimum Valorizační formule životního minima Rozbor jednotlivých dávek Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Ostatní dávky státní sociální podpory Rodičovský příspěvek Příspěvek na školní pomůcky Dávky pěstounské péče

3 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Odměna pěstouna ve zvláštních případech Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Porodné Pohřebné Správa státní sociální podpory Řízení ve věcech státní sociální podpory Nárok na dávku a nárok na výplatu dávky Přechod a převod nároku Výplata dávek Sociální zabezpečení z mezinárodního hlediska Mezinárodní organizace působící v oblasti sociálního zabezpečení Mezinárodní prameny práva sociálního zabezpečení Nárok občana členského státu Evropské unie na rodinné dávky Závěr Přílohy Resumé Seznam použité literatury

4 1. Státní sociální podpora jako systémová součást Systém dávek, jehož hlavním cílem je podpora rodin s dětmi, byl značně rozvinutý již před rokem Sociální reforma na počátku 90. let, tedy v době kdy se koncipovaly její principy, vyšla z velmi rozbujelého systému sociálních dávek, který především postrádal v řadě případů jakýkoli jednotící řád, u některých dávek nebyla zřejmá podstata jejich konstrukce, smysl a cíl. Takovýto sytém nebyl schopen naplnit požadavky adresné sociální politiky, transparentnosti finančních toků a potřeby řešit nové sociální situace. Hlavní problémy výchozího stavu představovala smíšenost dávek a jiných forem podpory (slev, dotací) do různých systémů pojištění, společenské pomoci rodinám s dětmi, sociální péče či státních dávek, dále existence velkého počtu sociálních dávek určených k různým cílům, z nichž některé byly zcela jednoúčelové. Jednotlivé dávky se totiž nově vytvářely k různým účelům, měnily se nároky a podmínky a v jednotlivých systémech se hledaly nástroje k řešení nových situací. Nejsnazším řešením často bylo vytvořit novou dávku. Možnost provést reformu, která by systém zjednodušila, sjednotila a zpřehlednila, v podstatě nebyla. Dalším problémem byla chybějící věcná definice některých dávek, neboť nebylo řečeno, jak jsou koncipovány, jaké situace řeší a jak mají být použity. Postrádaly věcný obsah, který by určil i způsob valorizace, eventuálně další vývoj dávky (např. co do nároku, podmínek apod.). To se týkalo např. přídavků na děti a příplatku k přídavkům na děti pro zdravotně postižené děti. Neujasněnost konstrukce přídavků na děti byla také jedním z důvodů, proč nebyly od roku 1985 až do roku 1993 valorizovány. 1 Chyběla totiž určitá návaznost na nějakou objektivní ekonomickou veličinu, jakou je např. životní minimum, vývoj mezd, jejíž vývoj by sledovala. Nejasně koncipované dávky mohly být valorizovány kdykoliv, nebo také nikdy. Některé dávky (např. porodné) sice valorizační schéma kodifikováno měly, ale nebylo řečeno do jaké výše. Dalším nedostatkem projevujícím se u dávek určených jedné skupině obyvatel, jako třeba rodinám, byly rozdílné formulace právních institutů a podmínek pro každou jednotlivou dávku zvlášť. Tudíž pojmy jako např. nezaopatřenost dítěte, rodiny, příjem, byt apod. byly pro různé dávky definovány různě. Řešení problému jedné skupiny obyvatel bylo obsaženo v mnoha zákonech, aniž byla formulována nějaká jednotící východiska a závislosti na jiných makroekonomických veličinách, např. vývoji cen, vývoji mezd apod. To znamenalo faktické rozptýlení dávek a podpor do mnoha právních norem a jejich novel. V roce 1995 nově přijatý zákon o státní 1 Víšek, P. Proč tři systémy sociální ochrany? Sociální politika, 1995, č. 12, s

5 sociální podpoře sjednotil tyto podmínky z dosavadních 25 právních předpisů obsažených ve více než 80 platných zněních. 2 V roce 1995 byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen vládní návrh zákona o státní sociální podpoře, jenž byl Parlamentem přijat dne 26. května Nabytí účinnosti zákona bylo stanoveno na den 1. října 1995, s výjimkou ustanovení upravujících dávky závislé na výši příjmu, jejich účinnost byla posunuta až na 1. leden Postupně tak byl zaveden nový systém, jehož součástí se vedle důchodového pojištění, nemocenského pojištění a sociální pomoci stala také státní sociální podpora coby jedna ze základních forem zajištění osob při zákonem stanovených sociálních událostech. Nová úprava znamenala změnu v sociální politice, kdy se úloha státu přesunula ze státního paternalismu k participaci. Nová koncepce klade větší odpovědnost jednotlivci a rodinám, od kterých očekává, že si zabezpečí co nejširší okruh potřeb vlastními prostředky, tedy především pracovním příjmem a z něho odvozenými dávkami. Tam, kde si jednotlivec nebo rodina nebude moci takto své potřeby na společensky přijatelné úrovni zabezpečit, zasáhne a pomůže stát. Stát svou podporu a pomoc uplatní také tam, kde má zájem jednotlivce nebo rodinu stimulovat, podpořit, chránit. Dosavadní statický systém plošného poskytování dávek bez ohledu na příjmovou situaci rodin vytváří bariéru dalšího užití a rozvoje tohoto sytému. V případě, že by se dávky s ohledem na vývoj cen a mezd nevalorizovaly, ztratily by pro rodinu s podprůměrným příjmem hodnotu skutečné pomoci. Pokud by se stávající dávky v jejich současném pojetí valorizovaly, zvýšily by se výrazně sociální výdaje státu, přitom by však byla pouze zachována reálná úroveň dávek bez možnosti více posílit příjmy jen některých skupin. V obou případech by stát vynakládal značné prostředky paradoxně na poskytování dávek i těm rodinám, které je vzhledem ke svým příjmům nepotřebují, a tento aspekt by byl s narůstající příjmovou diferenciací stále významnější. 3 Snahou bylo vytvořit takový sociální systém, který by vyhovoval podmínkám tržní ekonomiky, ve kterém životní úroveň jednotlivců i rodin vyplývá především z pracovních příjmů, kdy sociální redistribuce motivuje ke zvyšování příjmů a snižuje závislost na příjmech sociálních. Sociální příjmy nesmí působit demotivačně a nivelizačně. Z těchto důvodů je nový systém státní sociální podpory hospodárný, účelný, adresný a vychází z konkrétní sociální události a situace. 2 Víšek, P. Proč tři systémy sociální ochrany? Sociální politika, 1995, č. 12, s Kepková, M., Dlouhý, J. K zákonu o státní sociální podpoře. Sociální politika, 1995, č. 7-8, s

6 Stát zavedením nového systému státní sociální podpory získal nástroj na účinnou podporu sociálních situací, u nichž má zájem podílet se na jejich řešení formou obligatorních dávek. To, že vyplácení dávek stát financuje ze státního rozpočtu a provádění systému organizuje prostřednictvím obecných orgánů státní správy, charakterizuje státní sociální podporu z hlediska postavení státu jako všeobecné povinné státní zabezpečení. Ačkoli jsou dávky státní sociální podpory určeny především rodinám s dětmi, řeší i některé sociální situace týkající se všech občanů. Zavedením tohoto systému stát vyjádřil zájem podílet se na nákladech souvisejících se založením rodiny, narozením dítěte a péčí o toto dítě, které nemá vlastní příjem, neboť náklady vzniknuvší v souvislosti se založením rodiny, narozením dítěte a péčí o něj nemohou být často kryty příjmem rodičů, ba ani z úspor, tudíž životní úroveň rodin s dětmi, resp. osob v nich žijících, je z tohoto důvodu nižší než životní úroveň osob, které děti nevyživují. Rovněž náklady na bydlení, a to nejen u rodin s dětmi, znatelně ovlivňují hmotné podmínky života rodiny, proto je v systému státní sociální podpory obsažena i dávka, která pomáhá krýt náklady na tuto potřebu, nejinak působila služba jednoho z rodičů v ozbrojených silách. Stát zároveň vyjádřil vůli participovat formou státních dávek na specifických situacích rodiny, jako je narození dítěte a úmrtí osoby. Další specifickou situací, která stále více získává na důležitosti, je podpora náhradní rodinné péče. Tímto se v systému státní sociální podpory projevují prvky zaopatřovací formy, jelikož ze strany jednotlivce k poskytnutí plnění postačuje, nachází-li se ve stavu sociální potřebnosti nebo v určité stanovené příjmové skupině. K řešení uvedených situací je nutná určitá redistribuce prostředků, a to nejen ve prospěch rodin s dětmi, ale i občanů, kteří podporu státu potřebují, přestože v rodině nežijí. Sociální redistribuce prostředků se uplatňuje ve dvou směrech, jednak od bezdětných občanů k rodinám s dětmi a jednak od bohatších k chudším. Všeobecně se vychází z toho, že rodina s vyššími příjmy má větší možnosti pokrýt různé sociální situace a situace v rodině, naopak rodině s nižšími příjmy je třeba aktivně pomoci. 4 Kromě výše zmíněné fundamentální změny zákon o státní sociální podpoře sjednotil státní dávky (např. rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče) vyjadřující podporu státu občanům a rodinám s dětmi do jednoho celku, vedle toho nově definoval dávky, které byly doposud součástí jiných systémů, a to nemocenského pojištění či důchodového zabezpečení (přídavky na děti, podpora při narození dítěte, pohřebné), a ještě zavedl dávky nové 4 Břeská, N. a kol. Státní sociální podpora. Olomouc: ANAG, sdružení, 1996, s. 7. 5

7 (příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu), jimiž reaguje na do té doby neřešené sociální situace. Ve výčtu změn, které přinesl nově vznikající zákon o státní sociální podpoře, nelze nezmínit a ocenit jednoznačný valorizační mechanizmus spočívající v tom, že výše dávek, až na výjimky, kterými jsou dávky pohřebné a od 1. dubna 2006 také příspěvek na školní pomůcky, je stanovena jako součin osobních potřeb osob odvozených ze životního minima a určitého koeficientu. Změnou životního minima lze pružně reagovat na vývoj cen a mezd, změnou výše koeficientu vyjadřuje stát vůli finančně zvýšit podporu v jednotlivých oblastech, příkladem toho je rodičovský příspěvek a porodné. Ze životního minima se také vychází při určování výše dávek. Při valorizaci životního minima dochází automaticky ke zvýšení dávek státní sociální podpory. Vzájemná proporce výše dávek a prostředků vkládaných do těchto řešení umožňuje realizovat nejen mnoho variant, ale především jedním systémem realizovat i různá pojetí sociální politiky státu. Výsledná podoba koeficientů, na jejichž základě je stanovena výše dávek a rozsah příjemců, odráží nejen sociálně ekonomické faktory, ale i ekonomický efekt testování, jeho administrativní náročnost a dále možnosti institucionálního systému. Při stanovování koeficientů byly respektovány zejména následující skutečnosti: - princip solidarity a princip státem organizovaného přerozdělování od bezdětných k rodinám s dětmi a od vysokopříjmových k nízkopříjmovým rodinám - zásadním způsobem nedeformovat příjmové rozdělení určené příjmy z ekonomické aktivity a příjmy nahrazující mzdu - období pro testování příjmů musí odpovídat charakteru dávky - vstupní nastavení koeficientů určit tak, aby zavedení nového systému nebylo velkou částí rodin již při zavedení odmítáno, což se týkalo zejména těch dávek, které byly dosud poskytovány všem přímo nebo formou nepřímých dotací - minimální úroveň cílené dávky pro rodiny s příjmem na úrovni životního minima musí odpovídat alespoň výši plošné dávky - maximální úroveň dávky a okruh příjemců jsou limitovány výdaji na příslušné služby nebo okruh výrobků; dávka je přitom pouze příspěvkem státu a nikdy nepokrývá výdaje plně - stanovit koeficienty co nejpřesněji pro každou dávku tak, aby respektovaly různý účel těchto dávek, různý okruh příjemců, různé podmínky nároku a různou ekonomickou váhu a aby současně při stanovení stejného koeficientu pro více dávek nevznikla 6

8 sociální past (tj. při překročení příjmové hranice o 1 Kč rodiny přijde současně o několik dávek). 5 Jako základní kritérium pro přiznání dávek státní sociální podpory byla zvolena příjmová situace rodiny. Tím se dosavadní statický systém plošného poskytování sociálních dávek přeměnil na systém adresný, který je schopen pružně reagovat na změny v příjmové situaci rodiny. Nárok na dávky je navázán na výši konkrétního příjmu, jehož rodina dosahuje a který je pro jednotlivé dávky limitován částkou odpovídající výši životního minima rodiny násobeného stanoveným koeficientem. Výše příjmů v rodině pro přiznání některých dávek státní sociální podpory i výše těchto dávek je stanovena s ohledem na některé sociální situace, zejména na nepříznivý zdravotní stav dítěte nebo rodiče nebo osamělost rodiče. Výhoda návaznosti státní sociální podpory na životní minimum se projevuje také v automatickém zvyšování dávek v případě, že dojde ke zvýšení životního minima, a také v tom, že se vytvořil variabilní systém umožňující reagovat na různé sociální situace v rodině. 6 Transformace všech dávek na dávky státní sociální podpory do jednoho věcně příslušného správního orgánu přinesla veřejnosti snazší orientaci v systému státních dávek. Navíc tento kompaktní systém lze z centra lépe metodicky vést, vybavit jednotným softwarem a snáze kontrolovat oprávněnost výplat dávek. 2. Prameny úpravy 2.1. Zákon o státní sociální podpoře Stěžejním pramenem poskytujícím komplexní úpravu státní sociální podpory je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o SSP). Tento zákon vymezuje osobní a věcný rozsah jednotlivých dávek, upravuje institucionální otázky i řízení ve věcech státní sociální podpory. Stanovil devět dávek, z nichž sedm bylo určeno pro rodiny s dětmi a zbývající dvě všem domácnostem (pohřebné, příspěvek na bydlení). Dávky státní sociální podpory byly do praxe zavedeny ve dvou etapách. Dávky, které zůstaly univerzální (rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné) se začaly vyplácet od 1. října 1995 podle pravidel stanovených zákonem o SSP. Následně od 1. ledna 1996 začaly být 5 Břeská, N., Dlouhý, J., Kepková, M., Vránová, L. Zákon o státní sociální podpoře. Národní pojištění, 1995, č. 8-9, s Burdová, E. Informace o připravovaném zákonu o státní sociální podpoře. Národní pojištění, 1995, č. 4, s

9 podle nových pravidel vypláceny zbývající dávky, které byly převedeny z dávek univerzálních na dávky testované, tedy přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení. 7 Zákon zároveň obsahuje i procesněprávní úpravu s odchylkami, kterými se liší řízení o dávkách od správního řízení obsaženého ve správním řádu. Stanoví také věcnou a místní příslušnost orgánů, které o dávce rozhodují a přiznanou dávku vyplácejí. Za dobu již více než desetileté existence se ani zákon o SSP nevyhnul změnám a doplněním. K datu 1. dubna 2006 byl zatím novelizován více než třicetkrát. První novelou v řadě, účinnou od 1. července 1996, byl zákon č. 137/1996 Sb., který přinesl pouze drobné změny ve vymezení nezaopatřenosti dítěte a v posuzování nároku na příspěvek na dopravu. Zákon č. 132/1997 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. července 1997, zrušil zúčtování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení. Zásadnějších změn doznal zákon o SSP rozsáhlou novelou, tedy zákonem č. 242/1997 Sb. Poznatky z dosavadní praxe vyvolaly potřebu jednak zpřesnit některá ustanovení a jednak zjednodušit právní úpravu jak z hlediska osob uplatňujících nárok na dávku, tak i z hlediska úřadů poskytujících dávky. Současně byl v souvislosti se zavedením některých úsporných opatření dočasně (na období od 1. října 1997 do 31. prosince 1998) omezen okruh rodin, jimž byl vyplácen přídavek na dítě, a to snížením hranice příjmu rozhodného pro nárok na tuto dávku, navíc byla u většiny oprávněných tato dávka snížena. Zákonem č. 91/1998 Sb., došlo zejména ke zvýšení koeficientu příspěvku na bydlení z 1,40 na 1,60. Zvýšení koeficientů u pěstounských dávek přinesla další novela z roku 1998, zveřejněná pod číslem 158/1998 Sb. Novela obsažená v zákoně č. 360/1999 Sb. byla přijata v návaznosti na zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. Zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, došlo k drobné úpravě, která spočívala v doplnění ustanovení o zápočet mzdových nároků vyplacených úřadem práce v částce, která nebyla zaúčtována zaměstnavatelem. Zákon č. 132/2000 Sb. provedl změny v ustanoveních řešících působnost Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ), a to přenesením většiny dosavadních činností na orgány kraje. Následující novela, zákon č. 155/2000 Sb., pozměnila v důsledku zavedení rodičovské dovolené ustanovení upravující rodičovský příspěvek. V roce 2001 zaznamenal zákon o SSP ještě jednu novelizaci. Tu provedl zákon č. 492/2000 Sb., jímž došlo ke změnám v návaznosti na zavedení tzv. paušální daně. Dne 1. října 2001 nabyl účinnosti zákon č. 271/2001 Sb., další poměrně rozsáhlá novela zákona o SSP. Nejvýznamnějšími 7 Kotýnková, M. Rodinné dávky a jejich vývoj v rámci sociální reformy v České republice. Právo a zaměstnání, 2004, č. 7 8, s

10 změnami bylo zvýšení koeficientu pro výpočet porodného, zvýšení možného výdělku poživatele rodičovského příspěvku a ustanovení, která ukládala povinnosti osobám společně posuzovaným s příjemcem dávky státní sociální podpory. Poté byl zákon o SSP novelizován zákonem č. 151/2002 Sb. s účinností od 1. ledna 2003 v návaznosti na přijetí soudního řádu správního. S přijetím tzv. služebního zákona souvisela další drobná novelizace provedená zákonem č. 309/2002 Sb., která nabývá účinnosti až k 1. lednu Další novelou v řadě se stal zákon č. 320/2002 Sb., který řešil zejména přechod kompetencí ze zrušených okresních úřadů na obecní úřady obcí s rozšířenou působností s tím, že po přechodnou dobu (tj. do 31. března 2004) budou dávky státní sociální podpory poskytovány obecními úřady v místech dosavadních okresních úřadů. V roce 2003 bylo schváleno pět novelizací zákona o SSP. První z nich byl zákon č. 125/2003 Sb., který nabyl účinnosti 1. července 2003 a který přinesl u opakujících se dávek zkrácení období, za něž lze dávku státní sociální podpory přiznat zpětně, a to z jednoho roku na tři měsíce. U jednorázových dávek podobná změna nenastala a zůstala možnost přiznat dávku jeden rok zpětně od vzniku nároku na dávku. Novela provedená zákonem č. 362/2003 Sb. účinná od 1. ledna 2005 znamenala drobné změny ve výčtu započitatelných příjmů. Obdobná úprava počala účinkovat 1. ledna 2004 v podobě zákona č. 438/2003 Sb., a to v návaznosti na novelizaci zákona o daních z příjmů. Další novela, zákon č. 424/2003 Sb., byla součástí tzv. technické novely a upravila s účinností od 1. ledna 2004 ustanovení týkající se ukládání, zpracování a předávání údajů potřebných pro účely státní sociální podpory a stanovila též podmínky pro předávání údajů z informačního systému státní sociální podpory pro účely jiných subjektů. Nejvýznamnější z pěti novel přijatých v roce 2003 byla poslední z nich, a to zákon č. 453/2003 Sb. Hlavní změnou, k níž došlo s účinností od 1. dubna 2004, byl převod kompetencí ve státní sociální podpoře na úřady práce, přičemž hlavní město Praha zůstalo výjimkou. Dne 1. ledna 2004 však již nabyly účinnosti podstatnější změny jako zrušení dosavadního omezení výdělečné činnosti poživatelů rodičovského příspěvku. Od 1. července 2004 pak došlo k novému způsobu stanovení minimální fiktivní výše příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, a to jako 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství, pro účely posouzení nároku a stanovení výše dávek, a dále ke zrušení příspěvku na dopravu s určením, že polovina dosavadních nákladů na tuto dávku bude uvolněna ze státního rozpočtu na slevy jízdného žáků a studentů dojíždějících do školy. V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie (dále jen EU ) došlo dne 1. května 2004 novelou č. 237/2004 Sb. ke změně úpravy poskytování dávek státní sociální podpory. Zákon č. 53/2004 Sb. byl první ze čtyř novel schválených roce S účinností od 1. dubna 9

11 provedl úpravy v ustanoveních týkajících se poskytování údajů, které potřebují orgány státní sociální podpory při provádění sytému státní sociální podpory, od Ministerstva vnitra. Další novelou s účinností od 1. května 2004, a to zákonem č. 237/2004 Sb., došlo ke zvýšení rodičovského příspěvku z dosavadních 1,10 násobku příslušné částky životního minima na 1,54 násobek. Zákon č. 315/2004 Sb. rozšířil od 27. května 2004 okruh osob, jimž náleží tzv. pěstounské dávky, o osoby, u nichž probíhá řízení o ustanovení poručníkem dítěte a které osobně pečují o dítě, k němuž nemají vyživovací povinnost. Zákonem č. 436/2004 Sb. byla upravena ustanovení zákona o SSP týkající se uchazečů o zaměstnání a jejich hmotné zabezpečení. Poslední novela z roku 2004 obsažená v zákoně č. 562/2004 Sb. souvisela s vymezením různých typů studia a vzdělávání. Faktickou změnou bylo zrušení vojenské základní služby a civilní služby, k němuž došlo od 1. ledna Ačkoliv zákon o SSP novelizován nebyl, nelze již od tohoto data přiznat zaopatřovací příspěvek, tedy dávku náležející při výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby. Rok 2005 přidal do výčtu novel dalších sedm. První z nich, zákon č. 124/2005 Sb., řeší odlišně posuzování příjmů osob samostatně výdělečně činných vykonávajících tuto činnost jako činnost vedlejší, poněvadž použití minimálního fiktivního příjmu ve výši poloviny průměrné mzdy v národním hospodářství se u těchto osob ukázalo jako neúnosné. Zákon č. 168/2005 Sb., zavedl od 1. června 2005 zvláštní odměnu pěstouna pro situace, kdy pěstoun pečuje buď o tři nebo více dětí v pěstounské péči, nebo alespoň o jedno dítě těžce zdravotně postižené, které vyžaduje mimořádnou péči. Tato odměna se pak posuzuje jako plat. Zákon č. 204/2005 Sb. s účinností od 1. ledna 2006 upravil podmínky pro poskytování rodičovského příspěvku. Od 1. října 2005 přibyla do systému státní sociální podpory nová dávka s názvem příspěvek na péči o dítě v zařízení vyžadující okamžitou pomoc, stalo se tak zákonem č. 218/2005 Sb. Tři zbývající novely zveřejněné ve Sbírce zákonů v roce 2005 pod čísly 377, 381 a 552 přinesly do zákona o SSP jen drobné úpravy. Jedna z nich reagovala na novelu zákona o vysokých školách tím, že jmenovitě určila, které druhy stipendií se nezapočítávají do rozhodných příjmů. Následnou novelou, konkrétně zákonem č. 113/2006 Sb., účinnou od 1. dubna 2006, byla všechna stipendia z okruhu rozhodných příjmů vyňata. Tato poslední novela patří svým rozsahem k rozsáhlejším. Kromě ustanovení znamenajících upřesnění stávajících ustanovení zákona o SSP rozšířila okruh dávek státní sociální podpory o další nový druh dávky, kterou je příspěvek na školní pomůcky. Zároveň byl zákon o SSP rozšířen o ustanovení upravující správní delikty a přestupky, jichž se mohou dopustit fyzické a právnické osoby, které nesplní povinnost, jež jim zákon o SSP ukládá. 10

12 Zároveň se zákonem o SSP byl schválen zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o SSP. Tento zákon obsahoval změny zákonů, jež bylo třeba v návaznosti na úpravu státní sociální podpory provést, většinou se jednalo o legislativně technické změny vyplývající ze vzájemné provázanosti jednotlivých právních předpisů Právní předpisy prováděcí Vzhledem k tomu, že zákon o SSP obsahuje několik zmocnění pro vydání právních předpisů, byla přijata vyhláška MPSV č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, která pro účely tohoto zákona upravila dlouhodobý nepříznivý stav a stupeň zdravotního postižení. Klasifikuje se pouze dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za něž se podle poznatků lékařské vědy považuje takový nepříznivý zdravotní stav, který má trvat déle než jeden rok. Zákonem jsou stanovena tři rozpětí podle stupňů zdravotního postižení. Na základě zmocnění zákona o SSP byla vydána vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ) č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví, které další studium, popřípadě výuka, se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách. Tato vyhláška byla několikrát novelizována. V současné době platí vyhláška MŠMT č. 322/2005 Sb., která výše uvedenou vyhlášku zrušila a nahradila. Uvedená vyhláška vymezuje, jaké druhy studia a přípravy se považují za studium na střední a vysoké škole, v příloze vyhlášky je uveden taxativní výčet jednotlivých kurzů, popř. škol. 8 Vzhledem k tomu, že jde o výčet taxativní, nelze za studium na středních nebo vysokých školách považovat jiné studium nebo výuku než výslovně uvedené, a to i přesto, že by se některému z uvedených velmi podobaly. Pro uznání studia za soustavnou přípravu na budoucí povolání stanoví vyhláška podmínku, že takové studium musí být zahájeno ve stejném kalendářním roce, v němž dítě vykonalo první maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři. MPSV bylo zmocněno každoročně vyhlašovat ve Sbírce zákonů formou sdělení částku odpovídající 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství. 8 Břeská, B., Burdová, E., Vránová, L. Státní sociální podpora. 10. vydání. Olomouc: ANAG, spol. s. r. o., 2005, s

13 2.3. Právní předpisy související Vedle právních předpisů prováděcích je třeba uvést i další právní předpisy, které mají se zákonem o SSP těsnou souvislost. Jedním z nich je mnohokrát novelizovaný zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Částky životního minima je podle zákonného zmocnění oprávněna zvyšovat vláda, naposledy tak učinila s účinností od 1. ledna 2006 svým nařízením č. 505/2005 Sb. Dalšími souvisejícími předpisy jsou zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, na jehož ustanovení vymezující příjmy se zákon o SSP odvolává. V návaznosti na povinnosti vyplývající ze zákona o SSP při sdělování údajů týkajících se příjemců dávek byla provedena změna zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož jsou nyní pracovníci správce daně povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory údaje potřebné pro stanovení rozhodného příjmu osob, které jsou poplatníky daně z příjmů. U poplatníků, kteří dosahují příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, mají povinnost sdělit datum zahájení a ukončení této činnosti a údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela. Zákon o SSP se dále odvolává na úpravu obsaženou v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Úprava postupu posuzování zdravotního stavu pro účely státní sociální podpory je obsažena v zákoně ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Na řízení o dávkách státní sociální podpory se vztahuje správní řád, jímž je od 1. ledna 2006 zákon č. 500/2004 Sb., který nahradil předešlou úpravu správního řízení obsaženou v zákoně č. 71/1967 Sb., o správním řízení Dopad právní úpravy Evropské unie Po vstupu České republiky do EU nelze při výčtu pramenů vztahujících se k státní sociální podpoře zapomenout na dopad Nařízení Rady EEC 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné 12

14 příslušníky pohybující se v rámci Společenství, Nařízení Rady EEC je provádějící 574/72 a Nařízení Rady EEC 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. 3. Vymezení některých pojmů 3.1. Rozhodný příjem Taxativní výčet příjmů slouží k naplnění zásady adresnosti dávek poskytovaných v závislosti na příjmu rodiny. Z důvodu snazšího zavedení nového systému poskytování dávek do praxe byl okruh příjmů vymezen v menším rozsahu pro období od ledna 1996 do června Od července roku 1997 byl výčet příjmů rozhodných pro stanovení nároku na dávku rozšířen. Základními druhy příjmů pro dávky státní sociální podpory od počátku byly - příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky - příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - příjem z pronájmu - peněžité dávky nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení - příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti - hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání - sociální dávky poskytované z důvodu existence popř. skončení služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů včetně náhrad za ztrátu na služebním platu. Od 1. července 1997 se rozšířil okruh příjmu o příjem z kapitálového majetku a přibyly i další příjmy jako např. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z převodu vlastních nemovitostí, příjmy z prodeje bytů, stipendia ze státního rozpočtu, plnění z pojištění osob a plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, úroky z vkladů ze stavebního spoření, ze státních dluhopisů a z hypotečních listů. Rozhodným příjmem se stal i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek pro stanovení nároku na některé další dávky. Rozhodné příjmy z tuzemska byly rozšířeny o příjmy ze zahraničí, které jsou obdobné příjmům získaným v České republice (dále jen ČR ). Za příjem podléhající dani z příjmů fyzických osob se považuje příjem po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění. Do rozhodného příjmu je započítáván každý příjem samostatně a žádný z příjmů nelze snížit o ztrátu (ze stejného ani z jiného druhu příjmu) z jiného druhu příjmu ani o ztrátu ze 13

15 stejného druhu příjmu, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Taxativní výčet příjmů byl v průběhu deseti let mnohokrát novelizován. Nutnost změnit okruh započitatelných příjmů byla dána jednak tím, že došlo k novele zákona o daních příjmu, tedy předpisu, na který zákon o SSP odkazoval. K několika novelám došlo také proto, že druh rozhodného příjmu byl pro potřeby zákona o SSP téměř nezjistitelný (např. příjem z úroků). Změnil se i pohled na započítávání příjmů z prodeje bytů. K přehlednosti výčtu započitatelných příjmů určitě přispěla novela účinná od dubna roku Ta příjmy rozdělila do tří základních skupin, a to na příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, na příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, ale jsou od této daně osvobozeny. Třetí skupinu tvoří příjmy, které dani z příjmu nepodléhají. Podle počtu novel lze dovozovat, že nejsložitější se ukázala otázka, jakým způsobem určit příjem osob samostatně výdělečně činných, neboť v období rozhodném pro stanovení nároku na dávku ještě nejsou známy jejich skutečné příjmy. V období od ledna roku 1996 do prosince roku 1997 se osobám samostatně výdělečně činným v případech, kdy rozhodným obdobím pro stanovení příjmu bylo kalendářní čtvrtletí, započítával součin částky měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistném na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a koeficientu 2,25. Na základě takto fiktivně určeného příjmu byla přiznána a zálohově vyplácena dávka sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Následně v zákonem určeném období měly být tyto dávky zúčtovány podle skutečných příjmů v rodině dosažených v kalendářním roce. Zúčtování mělo být provedeno za období od 1.dubna kalendářního roku do 31. března následného kalendářního roku, a to proto, že při účtování měl úřad vycházet z příjmů osob samostatně výdělečně činných, které byly obsaženy v daňovém přiznání. Zúčtování mělo být provedeno mezi vyplacenou dávkou sociální příplatek, popř. příspěvek na bydlení, jehož výše byla stanovena vždy podle potvrzených příjmů v rodině za jednotlivá kalendářní čtvrtletí, a mezi sociálním příplatkem a příspěvkem na bydlení, který by se vypočítal podle skutečně dosažených příjmů v kalendářním roce. Následně se ukázalo, že provádění zúčtování zálohově vyplacených dávek v praxi by bylo neúměrně pracné ve srovnání s výsledkem, a proto bylo rozhodnuto napříště určovat předpokládaný příjem osob samostatně výdělečně činných v jednotlivých čtvrtletích tak, aby k zúčtování zálohově vyplácených dávek nemuselo docházet. Proto od ledna roku 1998 v případě, kdy osoba samostatně výdělečně činná činnost vykonávala i v minulém kalendářním roce, se jako příjem ze samostatné výdělečné činnosti 14

16 započítávala do rozhodného příjmu částka odpovídající měsíčnímu průměru stanovenému z příjmu z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předcházel kalendářnímu roku, do něhož spadá rozhodné období, na které se dávka přiznává. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná prohlásila, že samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala v kalendářním roce, který předcházel rozhodnému období, byl do čtvrtletních příjmů osoby započítán příjem rovnající se životnímu minimu osoby. Tato konstrukce zůstala zachována i po novele účinné od ledna roku 2001, kdy v důsledku novely zákona o daních z příjmů mohly osoby samostatně výdělečně činné účtovat nejen v kalendářním, ale i v hospodářském roce. Zákon pamatoval i na případy, kdy osobám samostatně výdělečně činným bylo povoleno odvádět daň z příjmů paušální částkou. Novelou zákona o SSP účinnou od října roku 2004 bylo stanoveno, že se pro účely tohoto zákona bude považovat za příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti minimální částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, která platila v období, za něž se zjišťují rozhodné příjmy. Praxe však brzy ukázala, že toto pravidlo lze uplatňovat pouze v případech, kdy je samostatná výdělečná činnost vykonávána jako činnost hlavní. V případech, kdy toto pravidlo bylo aplikováno na příjem ze samostatné výdělečné činnosti, kterou osoby vykonávaly jako činnost vedlejší, se tyto osoby cítily oprávněně zkráceny na svých právech. Proto již 30. března 2005 nabyla účinnosti další novela, která výše zmíněné pravidlo aplikovala pouze na osoby, které samostatnou výdělečnou činnost vykonávaly jako činnost hlavní. Osobám, které samostatnou výdělečnou činnost vykonávají jako vedlejší, a osobám, které nevykonávaly samostatnou výdělečnou činnost soustavně, se do rozhodného příjmu započítává příjem vyplývající z daňového přiznání. Osobám, které samostatnou výdělečnou činnost vykonávaly v rozhodném období, nikoliv však v předcházejícím kalendářním roce, se započítává fiktivní příjem odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za příslušný kalendářní rok. Poslední změnu v taxativním výčtu rozhodných příjmů přinesla novela účinná od 1. dubna Ta jednak reagovala na zrušení základní vojenské, popř. civilní služby tak, že od tohoto data již není rozhodným příjmem služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách. Zároveň se od tohoto data nepovažují za rozhodný příjem stipendia vyplácená za státního rozpočtu a z prostředků veřejných vysokých škol a ani obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí. 15

17 3.2. Rozhodné období Rozhodný příjem se zjišťuje za rozhodné období, které je rozdílně stanoveno pro přídavek na dítě a do 30. června 2004 i pro příspěvek na dopravu, kdy je rozhodným obdobím kalendářní rok, a pro sociální příplatek a příspěvek na bydlení, kdy je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí Rodina Za rodinu zákon o SSP označuje osobu oprávněnou a osoby společně s ní posuzované, pokud s oprávněnou osobou trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Protože se existence společného soužití a společné úhrady nákladů na své potřeby v zásadě prokazuje jen prohlášením, docházelo k situacím, že řada osob v zájmu získání dávek státní sociální podpory prohlašovala, že spolu nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby, i když toto jejich tvrzení mnohdy neodpovídalo skutečnosti. Proto bylo od ledna 1998 příslušné ustanovení doplněno o vyvratitelnou domněnku, že podmínka trvalého soužití se považuje za splněnou vždy, jde-li o - nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, přičemž za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh a družka rodiče nebo uvedené osoby - zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, pokud rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu - manželé nebo druh a družka, přičemž k druhovi nebo družce se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou alespoň po dobu tří měsíců, od 1. července 2006 budou do této skupiny patřit i partneři žijící v registrovaném partnerství. Z tohoto obecného principu zákon připouští odchylné řešení v případě, kdy lze za společně posuzovanou osobu považovat i nezaopatřené dítě těch nezaopatřených dětí, které jsou společně posuzovanými osobami se svými rodiči. Půjde o případy, kdy rodiče pečují o nezaopatřené osamělé dítě a toto dítě má nezaopatřené dítě. 10 Pokud jsou rodiče nezletilého nezaopatřeného dítěte rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s dítětem ten z rodičů, který s nezaopatřeným dítětem žije. Skutečnost, 9 Břeská, B., Burdová, E., Vránová, L. Státní sociální podpora. 10. vydání. Olomouc: ANAG, spol. s. r. o., 2005, s Břeská, B., Burdová, E., Vránová, L. Státní sociální podpora. 5. vydání. Olomouc: ANAG, sdružení, 2000, s

18 že dítě bylo např. svěřeno rozhodnutím soudu do péče druhého z rodičů, nemá na uvedené posuzování vliv. Vždy je rozhodující faktický stav, tedy to, s kým z rodičů dítě společně žije. S ohledem na možnou různorodost situací v rodině dává zákon o SSP orgánu státní sociální podpory možnost rozhodnout o výjimce z uvedené zásady, pokud se jednoznačně prokáže, že zákonem vytvořený předpoklad společného soužití neodpovídá skutečnosti. V těchto případech je vždy na zvážení úřadu, zda toto oprávnění na základě zjištěné konkrétní situace v rodině použije. Zákon blíže nespecifikuje důvody, pro které úřad tímto způsobem rozhodne. Důvodem pro vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob není skutečnost, že se osoba z důvodů pracovních, zdravotních či z důvodu studia přechodně zdržuje mimo místo svého trvalého bydliště. V souvislosti s novelou zákona o rodině, na základě níž lze nezletilé dítě svěřit do společné nebo střídavé péče obou rodičů, bylo nezbytné pro tyto případy stanovit okruh společně posuzovaných osob. Právní úpravu přinesla novela zákona účinná od dubna roku 2000, ze které vyplývá, že v těchto případech bude okruh společně posuzovaných osob určen na základě dohody rodičů. Při takto stanoveném okruhu společně posuzovaných osob může docházet k případům, že dítě na základě dohody rodičů bude posuzováno s tím z rodičů, který dosahuje nižší rozhodný příjem, a ve skutečnosti bude zcela nebo převážnou dobu žít s druhým z rodičů. Rodiče mohou uvedenou dohodu samozřejmě měnit. Změnu dohody však mohou provést vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Zákon o SSP obsahuje ustanovení, z něhož vyplývá, že v některých případech se pro posouzení nároku a výše dávky posuzuje samo nezaopatřené dítě. Jedná se o případy, kdy je toto nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu či zařízení pro péči o děti nebo mládež Nezaopatřenost dítěte Za nezaopatřené dítě se vždy považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a to bez ohledu na další skutečnosti, jakými jsou věk dítěte nebo jeho zdravotní stav apod. Po skončení povinné školní docházky však už dítě, aby je bylo možno považovat za nezaopatřené, musí splňovat podmínky stanovené zákonem. Musí splňovat buď podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání, nebo musí existovat určité zdravotní důvody, pro které se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo nemůže vykonávat výdělečnou 17

19 činnost. Při trvání uvedených důvodů se však dítě považuje za nezaopatřené nejdéle do dosažení 26 let věku. 11 Pokud jde o zdravotní důvody, uvádí zákon buď nemoc nebo úraz, nebo dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. V prvním případě, je-li oním zdravotním důvodem nemoc nebo úraz, závisí jen na posouzení ošetřujícího lékaře, zda uzná, že jde o důvod, pro který nemůže dítě vykonávat výdělečnou činnost nebo se připravovat na budoucí povolání. Zákon v tomto směru blíže uvedené zdravotní důvody nespecifikuje. V těchto případech se bude zpravidla jednat o onemocnění nebo úrazové následky, jejichž léčení nebude dlouhodobé, kdy dítě bude moci po určité době pokračovat v přípravě na budoucí povolání nebo být výdělečně činné. Odlišná situace nastane v případě, kdy dítě z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. V takovém případě pak neposuzuje zdravotní stav ošetřující lékař, ale lékař dříve okresní správy sociálního zabezpečení, v současné době České správy sociálního zabezpečení. Od 1. července 2006 bude zdravotní stav posuzovat lékař, jenž bude zaměstnancem úřadu práce. Další skupinou dětí, které se považují za nezaopatřené, jsou děti do 18 let věku, které již ukončily povinnou školní docházku a jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na hmotné zabezpečení, resp. nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Do 1. října 2004, kdy nabyl účinnost nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., splňovaly děti podmínku nezaopatřenosti, jestliže jim nevznikl nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo již nárok na hmotné zabezpečení vyčerpaly. Přitom důvod, že tyto děti nemají nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnaní, nesměl spočívat v tom, že odmítly bez vážného důvodu nastoupit do vhodného zaměstnání nebo k rekvalifikaci, mařily spolupráci s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání nebo v posledních šesti měsících samy opětovně bez vážných důvodů skončily zaměstnání, anebo s nimi bylo zaměstnání skončeno pro neuspokojivé pracovní výsledky či pro porušování povinností vyplývajících ze zaměstnání. Od 1. října 2004 platí, že podmínku nezaopatřenosti splňuje dítě do 18. roku věku, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci. 11 Břeská, B., Burdová, E., Vránová, L. Státní sociální podpora. 10. vydání. Olomouc: ANAG, spol. s. r. o., 2005, s

20 Z okruhu dětí, které by jinak splňovaly podmínku nezaopatřenosti, zákon vyloučil poživatele plného invalidního důchodu. Do 30. června 1996 podmínku nezaopatřenosti nesplňovalo ani dítě, jež uzavřelo sňatek s osobou, která není nezaopatřeným dítětem. Naprostá většina dětí po skončení povinné školní docházky zůstává i nadále z pohledu zákona o SSP nezaopatřeným dítětem, neboť se studiem připravuje na budoucí povolání. Vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání vychází ze školského zákona 12 a zákona o vysokých školách. 13 Vzhledem k tomu, že v průběhu platnosti zákona o SSP byly oba zákony nově přijaty, doznala i ustanovení zákona o SSP určitých, byť ne zásadních změn. K daleko zásadnější změně došlo novelou zákona o SSP účinnou od 1. ledna Do této novely totiž platilo, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se bralo v úvahu jen studium na středních nebo vysokých školách v ČR. Pokud však dítě začalo studovat na střední nebo vysoké škole v zahraničí, nebylo možné takové studium uznat za soustavnou přípravu na budoucí povolání, a to ani v případě, kdy šlo o studium srovnatelné se studiem v ČR. Negativní reakce veřejnosti na toto ustanovení byly určitě jedním z důvodů, proč od ledna 1998 dítě, které se studiem v zahraničí připravuje na budoucí povolání, neztrácí v ČR výhody plynoucí z toho, že je považováno za dítě nezaopatřené, a to za podmínky, že MŠMT rozhodne, že konkrétní studium v zahraničí je postaveno na roveň studia na střední nebo vysoké škole v ČR. Pro úplnost je třeba zmínit, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se do přijetí nového zákona o zaměstnanosti považovala i příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností. Nový zákon tento druh přípravy pro povolání nazval teoretickou a praktickou přípravou pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činností pro osoby se zdravotním postižením. Jak již bylo uvedeno, příprava dětí na povolání se uskutečňuje převážně studiem na střední nebo vysoké škole v ČR. Pokud jde o studium na střední škole v ČR, jde po přijetí nového školského zákona o studium na těch středních školách, které jsou zapsány do školského rejstříku. Jde o školy zřízené krajem, obcí, svazkem obcí, MŠMT, ministerstvem obrany, ministerstvem vnitra a ministerstvem spravedlnosti. Za stanovených podmínek mohou zřizovat školy také registrované církve, náboženské společnosti a další právnické a fyzické osoby. 12 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13 Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 19

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

Zákon o životním minimu

Zákon o životním minimu Zákon o životním minimu Zákon ze dne 29.října 1991 č.463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č.10/1993 Sb., zákona č.84/1993 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.289/1997 Sb., zákona č.492/2000

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament

Více

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007

Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 Změny státní sociální podpory po 1. lednu 2007 V návaznosti na novou úpravu životního minima, kterou přináší zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, dochází od 1. ledna 2007 ke změnám dávek

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

110/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu. Předmět úpravy

110/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu. Předmět úpravy 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb.(část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Změna: 85/2010 Sb. Změna: 73/2011

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 12ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - pěstoun, poručník 1) nebo osoba, která má zájem stát

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA s komentářem a příklady 1. aktualizace k 31. 1. 2011 Charakteristika hlavních změn provedených novelizacemi Okruh započitatelných příjmů, k nimž se přihlíží, je v zákoně o státní

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

o státní sociální podpoře

o státní sociální podpoře ZÁKON č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. (úplné znění č. 87/1998 Sb.), zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998

Více

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Ve znění poslední změny vyhláškou č. 279/2012 Sb., s účinností dnem 31. srpna 2012. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst.

Více

ČASTO OPAKOVANÉ OTÁZKY

ČASTO OPAKOVANÉ OTÁZKY ČASTO OPAKOVANÉ OTÁZKY A) Student přestává být studentem vyšší odborné školy v souladu s 102 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykoná absolutorium. Nevykonal-li student

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s.

STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. STIPENDIJNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Stipendijní řád Metropolitní univerzity Praha, o.p.s. upravuje 1 poskytování stipendií studentům Metropolitní univerzity

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace

Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Pokyn ředitelky mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Č.j.: 87/2015 Účinnost od: 1. 9. 2015 Tento pokyn vychází

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmení Jméno(-a) Titul Rodné číslo 1 ) Číslo pasu 1 ) Adresa bydliště (místa trvalého pobytu) PSČ Prohlášení

Více

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA

74/2005 Sb. VYHLÁŠKA 74/2005 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Změna: 214/2012 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

2005/74 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání. Vyhláška o zájmovém vzdělávání

2005/74 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání. Vyhláška o zájmovém vzdělávání 2005/74 Sb. Vyhláška o zájmovém vzdělávání 74/2005 Vyhláška o zájmovém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

Více

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu.

Výpočet neinvestičních nákladů na dítě se provede podle přílohy č. 1 tohoto pokynu. Škola Čakovičky Pokyn ředitele mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Účinnost od: 1.9. 2015 Tento pokyn vychází z: - 123 odst. 2 a odst. 4, školského zákona a dále podle - 6 vyhlášky

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení Stav k 5.3.2007 114/1988 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 1988 České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem České národní

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

74 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o zájmovém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst. 1 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Doklad o výši ročního příjmu

Doklad o výši ročního příjmu 14DoklOVysRocPrijm.pdf ÚŘAD PRÁCE ČR Příloha SSP Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Doklad o výši ročního příjmu Tento doklad slouží jako příloha k žádosti o přídavek na dítě. Doklad musí podat

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 13ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - osoba pečující o dítě nebo osoba v evidenci 1) : Příjmení:

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minumu Základní

Více

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele P O T V R Z E N Í o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci: I. POMĚRY OSOBNÍ A RODINNÉ: 1. Jméno a příjmení:........ 2. Datum narození:...

Více

May 24, 2013. VY_52_INOVACE_20.notebook. Existenční minimum. Životní minimum. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 24, 2013. VY_52_INOVACE_20.notebook. Existenční minimum. Životní minimum. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Existenční minimum Životní minimum SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

VYŽIVOVANÉ DĚTI 25. 1. 2013

VYŽIVOVANÉ DĚTI 25. 1. 2013 VYŽIVOVANÉ DĚTI 2 0 1 3 25. 1. 2013 Podmínky pro přiznání daňového zvýhodnění na děti a slevy na dani poplatníka na vlastní studium se řídí režimem zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová

Zdroje příjmů domácností. Bc. Alena Kozubová Zdroje příjmů domácností Bc. Alena Kozubová Druhy příjmů podle daňového hlediska příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob příjmy nepodléhající dani z příjmů fyzických osob podle četnosti příjmy

Více

Doklad o výši čtvrtletního příjmu

Doklad o výši čtvrtletního příjmu 14DoklOVysCtvrtPrijm2.pdf ÚŘAD PRÁCE ČR Sdílená příloha (SSP, SocS) Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Doklad o výši čtvrtletního příjmu Tento doklad slouží jako příloha k žádosti o dávky příspěvek

Více

2005/71 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 71/2005

2005/71 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 71/2005 2005/71 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání 71/2005 Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.,

Více

Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb.

Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb. Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání č. 71/2005 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším

Více

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

I. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ A EKONOMICKÉ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 29. července 2013

Více

K 34 odst. 5 Období, ve kterém lze odpočet na podporu odborného vzdělávání uplatnit Dodatečné daňové přiznání K 34f odst. 2 Odborné vzdělávání

K 34 odst. 5 Období, ve kterém lze odpočet na podporu odborného vzdělávání uplatnit Dodatečné daňové přiznání K 34f odst. 2 Odborné vzdělávání Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona

Více

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004

14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 14/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání Změna: 43/2006 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5 zákona č. 561/2004

Více

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * *

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * * V. Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

Úvod do práva sociálního zabezpečení II

Úvod do práva sociálního zabezpečení II Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Anglicky Identifikace Typ předmětu Úvod do práva sociálního zabezpečení II Social insurance law II PSZ II povinný oborový ECTS kredity

Více

VYŽIVOVANÉ DĚTI 10. 12. 2011

VYŽIVOVANÉ DĚTI 10. 12. 2011 VYŽIVOVANÉ DĚTI 2 0 1 2 10. 12. 2011 Podmínky pro přiznání daňového zvýhodnění na děti a slevy na dani poplatníka na vlastní studium se řídí režimem zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále

Více

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí

Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Dávky pěstounské péče 2013 Úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Milí čtenáři, do rukou se vám dostává užitečná publikace, která v rámci sociální reformy shrnuje všechny podstatné změny v oblasti

Více

Stipendijní řád Bankovního institutu vysoké školy, a.s.

Stipendijní řád Bankovního institutu vysoké školy, a.s. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 4, 41 odst. 2 a 87 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),

Více

Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Žďárná VNITŘNÍ SMĚRNICE STANOVENÍ ÚPLATY VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1980. Uverejnené: 27.08.1980 Účinnosť od: 01.09.1980

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1980. Uverejnené: 27.08.1980 Účinnosť od: 01.09.1980 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1980 Uverejnené: 27.08.1980 Účinnosť od: 01.09.1980 114 V Y H L Á Š K A Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 23. července 1980 o poskytování

Více

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války

pomoci (asistenční služba), dávky z kolektivního vyjednávání, speciální systémy pro státní zaměstnance, dávky pro oběti války nebo následků války Sociální zabezpečení EU Věcný rozsah koordinace Věcný rozsah koordinace okruh dávek, které jsou poskytovány; problém je v tom, že nařízení 1408/71 nevymezuje charakteristiku dávky, dávkové schéma ani dávkovou

Více

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 2005/14 SB. VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ 14/2005 VE ZNĚNÍ 43/2006 VYHLÁŠKA O PŘEDŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 23 odst. 3, 35 odst. 2 a 123 odst. 5

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 32. ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: 65 /2015 Vypracoval: Schválil: Pedagogická rada projednala dne 25.

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola 38. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Obecná ustanovení Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

372/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

372/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 372/2004 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. června 2004 o poskytování náhrad některých výdajů státním zástupcům přiděleným k výkonu funkce státního zástupce v zahraničí Změna: 538/2005 Sb. Vláda nařizuje podle

Více

SDĚLENĺ. Ministerstva zahraničních věcí. Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení

SDĚLENĺ. Ministerstva zahraničních věcí. Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení 117/2002 Sb. m. s. SDĚLENĺ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. ledna 1993 bylo v Bratislavě podepsáno Správní ujednání o provádění Smlouvy mezi Českou republikou

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 117/1995 Sb. ze dne 26. května 1995. o státní sociální podpoře

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 117/1995 Sb. ze dne 26. května 1995. o státní sociální podpoře VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 117/1995 Sb. ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře Změna: 129/2008 Sb Změna: 239/2008 Sb. Změna: 305/2008 Sb., Změna: 306/2008 Sb., Změna: 382/2008 Sb., Změna: 414/2008

Více

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost.

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost. Dotazník pro určení státu bydliště pro účely dávek státní sociální podpory dávek pomoci v hmotné nouzi dávek pro osoby se zdravotním postižením Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození..

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ A DÁVKY Z NĚJ PLYNOUCÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro

Více

Stipendijní řád Evropského polytechnického institutu, s.r.o. STIPENDIJNÍ ŘÁD

Stipendijní řád Evropského polytechnického institutu, s.r.o. STIPENDIJNÍ ŘÁD Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ

ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ se sídlem ve Frýdku-Místku ÚPLATA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Č.j.: ZS6 486/2012 Vypracoval: Schválil:,, Pedagogická rada projednala dne 31. 8. 2012 Směrnice nabývá platnosti ode dne: 3. 9. 2012 Směrnice nabývá

Více

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY

PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE PRAKTICKÉ POZNATKY Z KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI V OBLASTI PERSONALISTIKY Marie Kučerová TÉMATA: Platy od 1. 11. 2014 Příplatek za vedení Odměny dle 224 ZP Minimální

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Eurocentrum Praha Mgr. Gabriela Obermannová Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor rodiny a dávkových systémů Obsah Definice rodinných dávek Rodinné dávky

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 264/2006 Sb., č. 428/2012 Sb. a č. 332/2015 Sb. Parlament

Více

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vypracoval: Schválil: Základní škola a Mateřská škola Velemín- okres Litoměřice Velemín 170, 411 31 ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Pedagogická rada projednala dne 17.června 2013 Směrnice nabývá platnosti

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola a mateřská škola Brno, Blažkova 9 ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 50. ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č.j.: 872 /2010 Vypracoval: Schválil: Spisový znak Skartační znak Pedagogická rada projednala

Více