V století se v zemích jižní, západních a stední Evropy se rozšíil Románský sloh ve stavitelství a výtvarném umní. Na východ Evropy se však

Transkript

1

2 V století se v zemích jižní, západních a stední Evropy se rozšíil Románský sloh ve stavitelství a výtvarném umní. Na východ Evropy se však prosadil Byzantský styl. Rozvoj románské architektury byl spjat s náboženstvím. V této dob se stavli dva typy kostel, baziliky a rotundy, oba byli inspirovány antickými prvky. Bazilika byla obdélníková stavba, jejíž vnitní prostor byl podéln rozlenn sloupoadím do tí i více lodí. Pvodn sloužila jako tržišt nebo soudní budova. V kesanském chrámu byla hlavní lo podstatn vyšší i širší. Na východní stran ji ukonoval polokruhový výklenek apsida, v nmž bylo umístno knžišt. Uprosted knžišt stál oltá, u kterého se sloužila mše. Vnitek baziliky osvtlovala okna umístná v horní ásti zdí, jež vymezovaly stední lo. Souástí stavby bývaly vže. Také rotunda, jednoduchá stavba kruhového pdorysu s kuželovitou stechou, byla známa již ve starovku. ímané je užívali pedevším jako hrobky. Kesané je zaali stavli na místech, kde si pipomínali významné události z života svatých nebo jejich muednickou smrt. Rotundy mívaly jednu i více apsid. Typickou románskou stavbu pedstavují benediktinské kláštery, jejichž neodmyslitelnou souástí bývala bazilika. V románském slohu se dále stavly zejména hrady, sloužili pedevším jako pevnosti, proto byla vnována velká pozornost obrannému systému. Hrady vtšinou tvoili hradby, vodní píkop a vže. Centrem hradu byla obytná budova. V hradech sídlili zejména panovníci, nebo jejich správci, pozdji si je poizovala i bohatá šlechta. V této dob se ímdál astji zaal používat na stavbu kámen. Ve vtších stavbách se zaala používat kížová klenba. Tžký klenutý strop spoíval na masivních zdech a sloupech, které byli zakoneny ozdobnými hlavicemi. Tžké zdivo neumožovalo stavt širší okna, ani dvee. Okna ve vtších sálech byla sdružená a oddlená sloupky. Vchody zdobily umlecky ztvárnné portály.

3 Bazilika svatého Jií vznikla jako druhý kostel na Pražském hrad. Z pvodní stavby založené kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. se zachovaly jen základy. Pi založení kláštera v roce 973 byl kostel rozšíen a pestavn. Dnešní románská podoba kostela s hlavní apsidou a dvma vžemi pochází z pestavby po niivém požáru v roce V první polovin 13. století pibyla kaple svaté Ludmily a vstupní portikus na západní stran. Období raného baroka pipojilo dnešní výrazné prelí, také celý klášter byl pestavn. Zaátkem 18. století pipojil architekt F.M.Kaka ke kostelu barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. Po devastujícím pobytu vojska v kláštee na konci 18. století byl kostel v letech obnoven podle návrhu F. Macha, který se pokusil vrátit mu románskou podobu. V letech byl rekonstruován i klášter a upraven pro expozici starého eského umní Národní galerie. Bazilika sv. Jií Interiér baziliky je románský, strohý a monumentální. V hlavní lodi jsou umístny náhrobky len knížecího rodu Pemyslovc. K jižní stran chóru je pipojena kaple svaté Ludmily. Fasáda kláštera je ran barokní, jednoduchá a stídm zdobená. Z východního ramene kížové chodby je pístupná klášterní kaple sv. Anny.

4 Gotika se rozvíjela ve stední Evrop ve vrcholném stedovku, vznikla v polovin 12. století ve stední Francii. Odtud se rozšíil do ostatních zemí západní a stední Evropy. Gotická architektura vznikla postupným vývojem z románského slohu. Název pochází údajn od barbarského kmene gót. Za první gotickou stavbu je považován chrám benediktinského kláštera Saint Denis nedaleko Paíže, který vznikl ped polovinou 12.století. Pi jeho výstavb byly sice použity osvdené románské stavební prvky, ale uplatnila se tu také ada nových podnt. Gotické stavby byly lépe pizpsobené tomu, aby mohly lépe reprezentovat ideje své doby, i moc a bohatství tehdejší církve. Pvodní románský oblouk postupn pešel v lomený oblouk (zakonení oken, dveí, portál) byl symbolem sepjatých rukou k modlitb. Valená románská klenba byla nahrazena propracovanou kížovou žebrovou klenbou, která byla 4 nebo 6 dílná, pozdji dlená na menší plochy, doprovázena složitými ornamenty (hvzdicová, síová, vjíová, kroužená, sklípková). Zdi byly oproti románské architektue slabé, protože se projevovala snaha o maximální odhmotnní stavby. To vedlo k vytvoení složitého vnjšího oprného systému pilí a oblouk. Pilí byl ukonen ozdobn fiály s kraby, kytkami. pro odvod dešové vody od základ stavby sloužily plastické figurální chrlie. Nejpoužívanjší materiál byly kámen a cihly, užívá se i tzv. hrázdné zdivo (tj. devná trámková proutím vyplnná konstrukce s omítkou). Jednou z nejznámjších náboženských gotických staveb je katedrála v Notre- Dame. Stavba byla zahájena v roce 1163 a po 182 letech, v roce 1345, dokonena. Stojí na ostrov Île de la Cité v Paíži. Do ech se gotika dostala na poátku 13. století a zstala jako hlavním stavebním slohem až do zaátku 16. století. Památky v echách: V rané gotice: Anežský klášter v Praze na Františku, Staronová synagoga Ve vrcholné gotice: Karlštejn, Karlv most, Karlova kolej, chrám sv. Víta. V pozdní gotice: Prašná brána, chrám sv. Barbory v Kutné hoe, Vladislavský sál na Pražském hrad a Karlštejn.

5 Katedrála svatého Víta je nejvtším a nejvýznamnjším pražským chrámem. Krom bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace eských král a královen. Je místem uložení ostatk svatých zemských patron, panovník, šlechtic a arcibiskup. Chrám je tetím kostelem stejného zasvcení na témže míst. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 pestavna v trojlodní baziliku se dvma vžemi. Význam katedrály vzrostl zejména po zízení pražského biskupství (r. 973) a založení sboru kanovník - kapituly svatovítské, pozdjší významné kulturní i administrativní instituce. Roku 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrály. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a pozdji Petr Parlé, postavili chór s vncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní ást hlavní vže. Po staletí pak chrám zstal nedokonen, pestože se nkteí panovníci pokoušeli pokraovat ve stavb. Hlavní vž byla završena renesanní helmicí a byla postavena hudební kruchta. Prelí chrámu bylo provizorn uzaveno. Teprve ve 2. polovin 19. století zahájila Jednota pro dostavní chrámu sv. Víta opravu pvodní ásti a dostavbu katedrály v novogotickém slohu. V roce 1929 byl chrám slavnostn vysvcen. Ješt v pozdjších letech byl upravován interiér katedrály. Návštvníci vstupují do katedrály portálem v západním prelí, proti prchodu mezi II. a III. nádvoím Pražského hradu. Bronzové dvee jsou zdobeny reliéfy s výjevy z historie chrámu a z legend o svatém Václavu a Vojtchu. Novogotickou ást katedrály tvoí hlavní lo a úzké boní lodi s postranními kaplemi a severní kídlo píné lodi. Kaple jsou osvtleny barevnými okny. Jižní velkou vž zaal stavt Petr Parlé, ale nedokonil ji. Do pvodn zamýšlené výšky ji doplnila renesanní helmice ze 16. století. Do prostoru píné lodi ásten zasahuje kaple svatého Václava. Odlišné pojetí architektury a nádherná výzdoba kaple zdrazuje její úlohu ústedního bodu celého chrámu. Ze III. nádvoí vede ke kapli slavnostní vstup do katedrály, Zlatá brána. V chóru katedrály, ped hlavním oltáem stojí královské mauzoleum a pod ním, v podzemí chrámu královská hrobka. Chór obklopuje vnec gotických kaplí. V nkterých z nich jsou pochováni panovníci a svatí patroni eské zem.

6 Mostu se pvodn íkalo jen Kamenný, nebo Pražský most. Jméno Karlv most získal až v roce Karlv most nahradil pedchozí Juditin most, stržený roku 1342 ze 2/3 pi jarním tání led. Jeho výstavba zaala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokonena v roce Karlv most byl až do roku 1841 jediný most pes Vltavu v Praze a byl tak jediným spojníkem (krom pevozník) mezi Starým Mstem, Pražským hradem a jinými tvrtmi. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na obchodních cestách mezi východní a západní Evropou. Prašná brána je jedna z nevýznamnjších pražských památek z období pozdní gotiky. Stojí na Námstí Republiky. Je vysoká 65 m a má 186 kamenných schod. Z jejího ochozu je zajímavý pohled na Prahu. Je to dílo Matje Rejska. Zaala se stavt roku 1475 k uctní krále Vladislava Jagellonského. Na jejím míst stávala již koncem 13. století brána s vží, jedna ze 13 bran hradebního systému Starého Msta pražského. Význam brány vzrostl na konci 14. století, kdy v jejím tsném sousedství vystavl Václav IV. Králv dvr. Dnes na míst Králova dvora stojí Obecní dm. V roce 1483 se král Vladislav Jagellonský pesthoval na Pražský hrad a brána ztratila svou reprezentaní funkci. Za pruského obléhání v roce 1757 byla brána znan poškozena. Koncem 17. století sloužila jako skladišt stelného prachu. Od té doby se jí íká Prašná brána. Souasnou novogotickou úpravu brány provedl Josef Mocker v letech Pi této úprav byly z vže odstranny hodiny.

7 Oznaení "barok" nebo "baroko" vznikl v 16. století v Itálii ve mst ím. V prbhu 17. a 18. století se baroko rozšíilo do celé Evropy. Proniklo do všech umleckých a životních projev (architektura, výtvarné umní, literatura, divadlo, hudba). Byl to poslední univerzální a jednotný umlecký styl celé Evropy. Vtšina tvrích podnt vyšla z Itálie, následovalo Nmecko, Rakousko, Francie a Nizozemí. Píznané je stírání hranic mezi architekturou, plastikou a malbou s cílem vytvoení jednotného spoleného úinku. Malba se stává iluzionistickou. V architektue pedstírá plastické prvky architektura používá malbu napodobených stavebních prvk (klenby, žebra, pilastry) ke zvýšení psobivosti, plastika nechce vystupovat jako ojedinlé umlecké dílo, ale podizuje se celku a dopluje malbu (drapérie). Významn se uplatuje ornamentální štukatura. Baroko obecn dává pednost asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením, nadsazeným proporcím, prostorov rozvinutým gestm, efektním perspektivám (využití souhry architektury a malby). Hlavními znaky tohoto slohu jsou sloupy a okna vycházející z renesance. Byly dávány do nových vztah a postupn petvoovány, znetvoovány až vznikly prvky, které byly protikladem renesance. Napíklad ímsa v renesanci byla pímka a v baroku kivka. Využívá se zakivených linií, optických klam, pokroucených ploch, rst svtla a stínu. Emocionáln psobí na lovka. Svislé nosné konstrukce: stny zdné z cihel, zakivené, omítány štukovou omítkou a barevné. Vodorovné nosné konstrukce: kleby(kopulová, eská, kížová), výrazné ímsy - více zdraznny, mohutnjší, postupn jsou zvlnny. Charakteristická pro barokní tvorbu je také osovost. Aby se dosáhlo soumrnosti, dává se stejný vzhled protilehlým stavbám s urením naprosto odlišným, stavjí se brány, které nikam nevedou, pi vjezdech dvojí postranní dvíka, z nichž jedna jsou od poátku zazdná atd. V interiérech, a chrámových nebo v sálech palác a zámk, kde jsou skutená okna jen po jedné stran, se na protjší stn malují a nkdy imitují tabulkami ze zrcadel. Podobn i všechna slepá okna na fasád se vyznaovala malbou. Mezi nejznámjší památky z raného období jsou: Matyášova brána, Valdštejnský palác, erninský palác a Klementinum Mezi nejznámjší památky z vrcholného období jsou: zámek Karlova Koruna, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoe, chrám sv. Mikuláše na Malé Stran, zámeek v Tróji, kostel sv. Vavince v Jablonném Podještdí

8 ! "# Roku 1283 vysvcen pvodn gotický farní kostel. Ten z druhé poloviny 13. století pozdji Jezuiti pestavli a v 18. století i tento nahradila monumentální novostavba ve stylu iluzivního baroka ímského typu. Stavbu zapoal roku 1702 Kryštof Dientzenhofer a následn v ní pokraoval jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Zvonice byla dokonena A. M. Luraghem roku Chrám je mistrovským dílem barokního umní dynamického smru. Dnešní stav je z roku $%"&'( ) * Pozdn barokní sál vystavný v letech podle plán italského architekta G. M. Filippiho. Sály, salony a salonky urené pro pijímání oficiálních návštv prezidenta republiky vytváejí okruh v úrovni prvního podlaží všech kídel tzv. Nového paláce. Nkteré z nich sloužily jako reprezentaní a hlavn obytné prostory panovník už v 16. století. V dob tereziánské pestavby v 18. století byly upraveny salony v jižním kídle do podoby, kterou mají dodnes. V té dob byly spojeny dosud rznorodé stavby severního kídla Nového paláce. Po roce 1918 byl reprezentaní okruh dobudován vytvoením monumentálních prostor v západním kídle. Tento prostor slouží dnes jako vstupní. Z Matyášovy brány mezi prvním a druhým hradním nádvoím vede Pacassiho schodišt pímo do reprezentaních salon v jižním kídle a Sloupová sí s Rothmayerovým sálem do velkých sál severního kídla. V nm vznikly v 16. století pro sbírky císae Rudolfa II. dva velké sály - Španlský sál a Rudolfova galerie. Dnes se v nich konají významné státní akty, koncerty i spoleenská setkání. Stedním kídlem Nového paláce vede Široká chodba, k níž piléhají Nové salony, upravené v 60. letech 20. století. Janákova hala a Oktogon spojují stední kídlo paláce s jižním. ada salon v jižním kídle byla pro reprezentaci prezidenta republiky postupn obnovována od roku Dodnes zde dochází ke zmnám zaízení a vybavení, podobn jako v celých reprezentaních prostorách Pražského hradu. Návštvníkm Hradu nejsou reprezentaní prostory bžn pístupné. Otevírají se obvykle dvakrát ron - v kvtnu u píležitosti Dne osvobození od fašismu a v íjnu pi výroí vzniku eskoslovenské republiky.

9 Je to jeden ze smr v období pozdního baroka z francouzského slova rocaille - mušle. Hlavním znakem tohoto slohu je pebujelá dekorativní výzdoba s motivem moských mušlí a as. Typická je zlatá, bílá, vínová a pastelové barvy. Využívá až píliš ozdobných prvk, což má za následek až pezdobený efekt. Ve Francii bylo rokoko slohem vlády Ludvíka XV. ( ) a uplatnilo se pedevším v architektue, v umleckém prmyslu, nábytku a porcelánu, a v dekorativní malb. Francouzské malíství rokoka pedstavuje syntézu prvk italských a severských, benátského kolorismu, francouzského klasicismu, vlámského i holandského baroka, a vyjaduje komorní závr reprezentativní epochy renesance a baroka. U nejvtšího mistra francouzského rokoka A. Watteaua najdeme ohlasy z Tiziana a P. Veronese, C. Lorraina a N. Poussina, stejn jako P. P. Rubense, Rembrandta a Vermeera. Rokokové zjemnní se projevuje už v námtech; nejoblíbenjší jsou fétes galantes - slavnosti lásky, vné komedie o vn pomíjivé lásce a jaru. V drobných obrázcích líí rokokový malí kultivovaným malíským rukopisem v lehkých pastelových barvách prchavé okamžiky lidského štstí. Rokoko objevilo po patetickém a reprezentaním baroku kouzlo smyslnosti a rozechvlé poetinosti, zacházející nkdy až do mravní frivolnosti a obscénní erotinosti. Reakcí na tyto stránky rokoka byl klasicismus. Oblíbenou technikou rokokové malby se stal pastel.

10 + &+ Nejspíš jde o jedinou ist rokokovou budovu v Praze. Palác navrhli v 18. století dva z nejvtších pražských architekt, Kilián Dietzhenhofer a Ital, Anselmo Lurago. Budovu pak koupil významný šlechtic, hrab Štpán Kinský. Dnes je zde umístna ást sbírky Národní galerie, zamená na neevropské umní a kultury, pedevším ínskou a japonskou.

11 Termín romantismus byl odvozen od slova román, tedy od oznaení literárního žánru, který v 18. zaal hojn obsahovat i psychologické (sentimentální román) i mystické (gotický román) prvky. Romantismus je filozofický a umlecký smr vyjadující cit, individualitu a duši. Romantismus vznikl jako reakce na osvícenství vdy a rozumu. Jeho podnty se dají naleznout v minulosti, hlavn ve stedovku, a exotických zemích. Proti osvícenému rozumu nasazuje romantismus iracionální cit, proti touze poznat a znát staví touhu prožit, proti známému a jasnému dodává tajemno a mystérium. Osvícenský optimismus pokroku vystídalo zoufalství bezmoci a odhodlání k (rovnž marné) obti. Tyto charakteristiky jsou typické zvlášt pro romantické umní (výtvarné umní, hudba), ale i životní postoje. Romantismus vznikl na základ dvou hlavních podnt, první byl román Sturm and Drang (Boue a Vzdor) a tím druhým byl román Utrpení mladého Werthera. Mnoho mladých lidí následovalo vzoru svého románového hrdiny v životním stylu, nkteí zaali dokonce páchat sebevraždy. Romantické ideje se masov rozšíily v období Napoleonských válek. Romantismus nevytvoil vlastní svéráznou architekturu, kterou by ho bylo možno jednoznan odlišit. Romantická architektura se asto vrací do gotiky a nkdy lze tžko urit, zda je stavba ješt romantická nebo její vzhled souvisí s novogotickými tendencemi druhé poloviny 19. století. Toto období se nedotklo církevních staveb, zabývalo se pouze úpravami hrad a zámk, jejich pestavbami, ímž se snažilo obnovit stedovký ráz staveb. Byly zakládány tzv. anglické parky, kde se nacházely nap. altány, devné stavby, napodobeniny ímských akvadukt, vítzné oblouky atd. Typickým píkladem anglické zahrady u nás je zámecký park v Lednici, v Praze Stromovka nebo v Kromíži Podzámecká zahrada.