Ženská práva v islámu: postavení žen v muslimské společnosti optikou evoluční teorie
|
|
- Richard Macháček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Mezinárodní vztahy Ženská práva v islámu: postavení žen v muslimské společnosti optikou evoluční teorie Magisterská práce Bc. Martina Jelínková Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D. UČO: Obor: Mezinárodní vztahy Imatrikulační ročník: 2010 Brno, 2012
2 2
3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Ženská práva v islámu: postavení žen v muslimské společnosti optikou evoluční teorie vypracovala samostatně a uvedla všechny zdroje, které jsem při psaní použila. V Loučné, dne 14. prosince 2012 Martina Jelínková 3
4 4
5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. PhDr. Marku Čejkovi, Ph.D. za vstřícnost při vedení mé diplomové práce. Za cenné rady a připomínky bych také chtěla poděkovat Mgr. Petru Ocelíkovi a Prof. Bradley Thayerovi Ph.D. 5
6 6
7 OBSAH Úvod Teoretická východiska Současný stav filosofie vědy v oblasti mezinárodních vztahů Univerzalismus vs. partikularismus Debata mezi liberalismem a komunitarismem Critical legal studies Debata o univerzalismu lidských práv Využití evoluční teorie v mezinárodních vztazích Evoluční vysvětlení v sociálních vědách Předmět zkoumání a výzkumné metody evoluční psychologie Ženská práva v islámu Ženská práva Islámský koncept lidských práv Korán jako základní zdroj islámu Postavení ženy v arabské společnosti Předislámské období Žena v Koránu Muslimská žena v současném světě Postavení ženy v islámu perspektivou evoluční teorie Původ morálky a společenské organizace Manželství Jsou ženy méně cenné? Muslimská rodina...59 Závěr...61 Použitá literatura a zdroje...65
8 8
9 ÚVOD Ženská práva v islámu pro někoho představuje toto slovní spojení dokonalý oxymóron. Debata o univerzalismu ženských, potažmo lidských práv, probíhá v kontextu širšího filosofického sporu o liberalismus a komunitarismus. Ženská práva jsou v současnosti často skloňovaným a poměrně kontroverzním tématem, postavení ženy v islámu pak poutá mnoho pozornosti médií i rozličných mezinárodních organizací. Muslimské země jsou dlouhodobě kritizovány za porušování ženských práv a tamní situace je často dávána do kontextu s islámským náboženstvím a kulturou. Jde zároveň o fenomén, se kterým se pojí mnoho nepřesností a dezinterpretací. Předmětem této práce je proto představit, jakým způsobem se na ženu dívá islám ve své fundamentální podobě a interpretovat postavení ženy v islámské společnosti s pomocí evolučního vysvětlení. Autorka si klade za cíl analyzovat ženská práva v islámu optikou evoluční teorie, nabídnout tak vysvětlení původu norem, které je upravují, s ohledem na kulturu, ve které vznikaly a přispět tím do výše zmíněné debaty o univerzalismu lidských/ženských práv. K tomu poslouží především poznatky z evoluční psychologie. Evoluční psychologie spadá pod tzv. vědy o člověku (life sciences), což je soubor vědních oborů vycházejících z evoluční teorie Charlese Darwina, jejichž vliv se v posledních desetiletích stále více projevuje i v sociálních vědách. Když v roce 1859 představil Darwin svou teorii o původu druhů, způsobil tím doslova revoluci nejen v biologii, ale v celém lidském myšlení. Přijetí myšlenky, že se člověk vyvinul prostřednictvím přírodního výběru, zcela mění pohled na lidské chování. To, že evoluční biologie dokáže vysvětlit některé mechanismy lidského chování, však neznamená, že by sociální vědy ztratily své opodstatnění. Chování člověka je součinností působení více vlivů, mimo jiné genotypu a prostředí, přičemž jak upozorňuje Bradley Thayer v úvodu ke své knize Darwin and International Relations, není podstatné, z jaké části se na výsledném chování ten který faktor podílí. (Thayer 2004: 2) Podstatné je, že žádný z těchto vlivů není možné zanedbat. Využití poznatků evoluční biologie v mezinárodních vztazích může pomoci hlubšímu pochopení lidského jednání a motivací, a také přispět ke zvýšení explanačního (a prediktivního) potenciálu teorií mezinárodních vztahů. Ambicí této práce pochopitelně není předložit novou teorii mezinárodních vztahů opírající se o evoluční biologii. Předmětem následujícího textu je popsat poznatky evoluční biologie, které by mohly být relevantní pro úvahy o univerzalismu lidských práv, analyzovat jejich přínos 9
10 pro debatu mezi univerzalismem a kulturním relativismem lidských práv a vysvětlit s jejich pomocí rozdílný vývoj konceptu lidských práv v zemích s islámskou a angloamerickou ( západní ) kulturní tradicí. Pro potřeby této práce budou využity především poznatky z etologie člověka, evoluční psychologie a humánní ekologie. Vzhledem k povaze vztahu, který v minulosti panoval mezi sociálními vědami a přírodními vědami, resp. tzv. vědami o člověku, však autorka považuje za užitečné nejprve nastínit určité změny, které se v disciplíně mezinárodních vztahů odehrávají na úrovni filosofie vědy, a které stojí za probíhající změnou postoje vědců, zabývajících se mezinárodními vztahy, k využití poznatků přírodních věd pro sociálněvědný výzkum. Cílem této práce je odpovědět na následující výzkumné otázky: Jak je možné pomocí evoluční biologie vysvětlit postavení ženy v islámské společnosti tak, jak jej upravuje Korán? Jaké argumenty přináší do debaty o univerzalismu lidských (ženských) práv poznatky, že některé vzorce lidského chování mají základ v genetice člověka? Zároveň je stanoven předpoklad, že poznatky evoluční psychologie částečně vysvětlují pojetí ženských práv v islámu. Budeme-li zkoumat lidská (ženská) práva optikou evoluční teorie, najdeme argumenty podporující ve sporu o univerzalismus lidských práv kulturně relativistické stanovisko. Závěry analýzy by měly pomoci zodpovědět otázku, zda je možné a vhodné v arabských zemích uplatnit koncept univerzálních lidských práv a západní pojetí postavení ženy ve společnosti. Zlepšení lidskoprávní situace v arabských zemích a změna statusu ženy v muslimské společnosti mohou podle autorky mít významný vliv na podobu politické situace v regionu. Emancipace žen s důrazem na možnost rozhodovat o svém životě i o své reprodukci může zásadně ovlivnit demografické charakteristiky zemí Blízkého východu, což by mohlo mít z pohledu mezinárodních vztahů pozitivní vliv na stabilitu regionu. Vzhledem k tomu, že evoluční perspektiva není v mezinárodních vztazích zatím příliš rozšířená, bude práce vycházet především ze zahraničních sekundárních zdrojů. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. V první kapitole budou nastíněna teoretická východiska práce. Bude představen spor o univerzalismus lidských práv, který bude zároveň zasazen do širšího rámce debaty mezi univerzalismem a partikularismem. Následně se pokusím představit disciplíny vycházející z evoluční teorie a analyzovat jejich možný přínos pro mezinárodní vztahy. Nastíněn bude také islámský koncept lidských práv. Ve druhé kapitole bude stručně pojednáno okonceptu ženských práv, bude představen islámský koncept lidských práv a Korán jako základní východisko pro 10
11 analýzu lidských práv v islámu v této práci. Třetí kapitola se věnuje reflexi ženských práv v islámské společnosti, specificky v období raného islámu a s ohledem na fundamentální výklad Koránu. Krátce bude také popsáno postavení a práva současné muslimské ženy v arabské společnosti. Čtvrtá kapitola je pak věnována analýze postavení ženy v islámské společnosti z pohledu evoluční psychologie a biologie a shrnuje argumenty, kterými mohou vědy o člověku přispět do diskuse o univerzalitě lidských práv. 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1 SOUČASNÝ STAV FILOSOFIE VĚDY V OBLASTI MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ První snahy o propojení sociálních věd s přírodními se začaly objevovat v druhé polovině dvacátého století, dlouhou dobu šlo však o iniciativu jednotlivců, která byla především komunitou sociálních vědců přijímána velmi negativně. V současné době však tendence k interdisciplinárnímu výzkumu a syntéze sociálních a přírodních věd značně posiluje. Souvisí to pravděpodobně i se situací, která panuje v oblasti mezinárodních vztahů na metateoretické úrovni. Po celou dobu vývoje disciplíny je patrná tendence k exaktnější podobě vědeckého bádání, větší důraz na využití tvrdých dat a odklon od počátečního idealistického paradigmatu. Politická věda a mezinárodní vztahy patří mezi ty, jejichž předmětem studia je lidská společnost a lidské chování, a proto se vědci přirozeně začínají obracet také k biologii jako relevantnímu zdroji vysvětlení. Ačkoliv se stále jedná spíše o alternativní a do jisté míry kontroverzní trend, začíná si získávat stále více pozornosti, mimo jiné v souvislosti s reflexí platnosti teorií sociálních věd. Například Chernoff (2007) považuje sociálněvědné teorie za méně vyspělé (mature) nežli teorie přírodovědné, apředpokládá proto, že budou v budoucnu odmítnuty. Za slabší pokládá teorie sociálních věd i Duncan Bell, který však vidí východisko ve sbližování s přírodními vědami a ve svém článku z roku 2006 předpovídá, že v příštích letech je vysoce pravděpodobné, že se mainstreamoví teoretici mezinárodních vztahů obrátí na biologické vědy pro inspiraci a intelektuální legitimitu. K Bellovu závěru se kloní i autorka tohoto textu. Napovídá tomu i vyznění aktuální diskuse o epistemologii mezinárodních vztahů. 11
12 Po dlouhotrvajícím období patu mezi pozitivismem a postpozitivismem 1 hledají někteří autoři východisko z této situace ve filosofii vědy v diskusi mezi vědeckým realismem a pragmatismem. Kořan shrnuje povahu obou přístupů takto: Z povahy pragmatismu vyplývá, že se neobává zjednodušujících, parsimonních teorií, jejichž užitečnost spočívá v účelném uspořádání informací o okolní realitě. Neodmítá tedy ani kvantitativní metodologii. Pro realismus představují jedinou cestu hloubkové, kontextuální kvalitativní případové studie, jejichž síla spočívá v nalezení skutečně existujících příčinných mechanismů a v co možná nejvěrnějším popisu konkrétního studovaného jevu. (Kořan 2009: 7) Za vhodnější alternativu přitom považuje spíše pragmatismus. Tento posun, který se v mezinárodních vztazích v posledních letech odehrál na epistemologické rovině, umožnil přehodnocení významu poznatků přírodních věd pro vědy sociální. Pokud vyjdeme z předpokladu, že dominantním východiskem pro vědecké bádání v oboru mezinárodních vztahů se stane pragmatismus a přijmeme tedy pragmatickou epistemologii, odkláníme se od přesvědčení, že je v možnostech vědy odhalit racionální, univerzálně platná pravidla uspořádání mezinárodních vztahů. Podle Kořana je jedním z esenciálních konceptů pragmatismu odmítnutí dichotomie mezi objektem a subjektem poznání. Smyslem poznání je umožnit člověku zlepšit své schopnosti čelit okolnímu světu. Jinými slovy pracovat s fakty, která známe, tak, abychom zvýšili svou schopnost přežít. Jednáme na základě volby nejlepší alternativy, snaha po transcendentním poznání nehraje v motivaci pro naše jednání žádnou roli. Pragmatismus se samozřejmě nevzdává interpretace a nepřehlíží vztah mezi poznávajícím subjektem a objektem poznání, přesto není pragmatická epistemologie neslučitelná s chápáním procesu poznávání v přírodních vědách. 2 Vztah pragmatismu k empiricismu je přitom takový, že 1 Více k této epistemologické debatě viz např. Barša a Císař 2006 nebo Hollis a Smith Kořan připomíná, že pro pragmatismus (z hlediska povahy vědeckého bádání, pozn. aut.) neexistuje žádný rozdíl mezi sociálními a přírodními vědami jak sociální události, jevy, entity a procesy, tak i přírodní fenomény nemají žádný začátek či konec, který bychom mohli určit, nemají žádnou esenciální charakteristiku, kterou bychom jim mohli přisoudit. Kořan pak dále zmiňuje Deweyho rozlišování mezi vědou a technologií, kdy technologie spočívá v operacích, činěných pro dosahování praktických cílů, za užití nástrojového aparátu, který byl pro dosažení těchto cílů vynalezen (Webb 2002: 982, citováno dle Kořan 2009: 18). V tomto smyslu je možné evoluční teorii vnímat jako popis technologie, na nějž je potom možné navázat specializovaným bádáním. 12
13 zkušenost je prostředkem k pochopení současného stavu a zlepšení stavu budoucího. Pokud tedy přijmeme pragmatickou perspektivu, můžeme s evolučním vysvětlením v mezinárodních vztazích nakládat instrumentálně, tj. bez ohledu na to, zda se v průběhu evoluce mechanismy, s jejichž existencí evoluční teorie pracuje, skutečně vyvinuly, nebo ne. Při využití poznatků evoluční teorie tak není třeba obávat se determinismu, což je jeden z častých argumentů kritiků využití sociobiologických a jiných na evoluci založených teorií v mezinárodních vztazích. I s druhou vědeckofilosofickou perspektivou, kterou Kořan považuje za aktuální vědeckým realismem může být využití evoluční psychologie pro zkoumání mezinárodních vztahů slučitelné. Vědecký realismus vědu sice považuje za sociální produkt, ale vychází z předpokladu existence nezávislé, poznatelné reality. Empiricismus na první pohled tato filozofie vědy odmítá. Podle Bhaskara nejsme na základě empirie schopni odhalit skutečné příčinné mechanismy a struktury. Poznání však rozlišuje na dvě dimenze tranzitivní (přechodnou) a intranzitivní (nepřechodnou). (Kořan 2009: 24) Tranzitivní poznání je vlastně souborem vědeckých poznatků o okolní realitě. Z tohoto úhlu pohledu je možné v případě zkoumání sociálních fenoménů považovat jak evoluční psychologii, tak sociální vědy za tranzitivní složku poznání. Zatímco evoluční psychologie se zaměřuje na hledání presociálního vysvětlení, sociální vědy se standardně zabývají společensky utvářenými fenomény, strukturami atd., které jsou z podstaty závislé na existenci lidské společnosti. Podle realistů nicméně mohou tyto fenomény být na individuálních pozorovatelích nezávislé, neboť vznikají v důsledku sebe-organizace/emergence tedy nezamýšleně. V tomto smyslu lze předpokládat existenci přímo nepozorovatelných struktur, kauzálních mechanismů apod. i v sociální realitě. Stejně tak evoluční psychologie vychází z předpokladu, že existuje na pozorovateli nezávislá, ale přesto poznatelná realita, v rámci které fungují určité kauzální mechanismy, které nejsou přímo pozorovatelné, ale jejich projevy lze pozorovat v empirickém světě. Pragmatická pozice se přesto slučuje s multiparadigmatickým přístupem lépe. Při zkoumání mezinárodních vztahů hrál vždy významnou roli vztah teorie k praxi a také téma této práce je úzce spojeno s praxí, proto je pragmatismus zvolen jako výchozí metateoretický přístup. 13
14 1.2 UNIVERZALISMUS VS. PARTIKULARISMUS Debata mezi univerzalismem a partikularismem je filosofickou diskusí vedenou po staletí. Jednou z rovin tohoto sporu je i mezinárodní debata o lidských právech, vedená mezi zastánci a odpůrci univerzalismu již od poloviny minulého století. Teoretická východiska nacházejí účastníci této debaty v oblasti práva a politické a morální filosofie, kde je spor o univerzalismus a partikularismus reprezentován v několika vlnách kritiky liberalismu, objevujících se v reakci na reformní snahy uvnitř samotného liberálního proudu. V sedmdesátých letech začaly mezi liberály stále silněji rezonovat myšlenky odkazující se ke kantovskému univerzalismu. K proponentům těchto idejí patří např. J. Rawls, R. Dworkin nebo R. Nozick. První jmenovaný odstartoval svým textem The Theory of Justice, ve které se vyslovuje pro politický řád postavený na prioritě práva před dobrem, debatu mezi liberalismem a komunitarismem. Spor, který původně začal jako diskuse o nedostatcích Rawlsovy teorie, brzy přerostl na obecnou rovinu. Osmdesátá léta patřila komunitaristické kritice, vycházející z přesvědčení, že liberály hlásaná neutrální etika ve skutečnosti není neutrální, nýbrž odráží partikulární pojetí dobra tak, jak ho vnímá liberalismus. Ve stejné době se také formuluje spor o univerzalitu lidských práv mezi zastánci této myšlenky, především z řad stoupenců západního (angloamerického) liberalismu, a odpůrci, k nimž často náleží učenci vycházející z jiného kulturního prostředí (včetně zemí kde se prosazuje islámská tradice). I v jádru toho sporu leží pojem neutrality liberalismem prosazovaných hodnot. Devadesátá léta se pak nesou ve znamení hledání liberální odpovědi na komunitaristickou výzvu. Zatímco liberalismus s obtížemi hledal způsob, jak překročit meze pluralismu, nastavené racionalisticko-univerzalistickými předpoklady, z nichž vychází, komunitarismem inspirovaný proud kulturního relativismu získával na síle mimo jiné díky ekonomickému vzestupu jihoasijských zemí. 3 3 Tento alternativní diskurz lidských práv se vyvíjel od počátku jako opoziční koncept k západnímu pojetí lidských práv. Muslimské země v této debatě zastávaly pozici zdůrazňující hodnoty a kulturní specifika sdílené s ostatními státy mimo západní země. Postoj k otázce lidských práv je do značné míry odvozován od konkrétních (v tomto případě islámských) náboženských představ o podobě spravedlivé společnosti. Na rozdíl od zemí, hlásících se k liberálnímu angloamerickému myšlení, kladou islámské státy větší důraz právě na komunitarismus - příslušnost k určité pospolitosti a státu, dodržování náboženských a morálních pravidel, respekt k autoritám. 14
15 1.2.1 DEBATA MEZI LIBERALISMEM A KOMUNITARISMEM Spor o liberalismus a komunitarismus je možné vnímat jako příspěvek do diskuse mezi zastánci univerzalismu a partikularismu. Jak již bylo uvedeno výše, vyvinul se na pozadí kritiky textu Johna Rawlse A theory of justice (1971). Původně šlo o záležitost rozdílné interpretace problémů této teorie, postupně se však spor rozšířil na základní otázky fungování současných liberálně demokratických společností a těžiště sporu se tak přesunulo na půdu morální a politické filosofie, k jejímuž rozvoji spor významně přispěl. V současné době se obecná úroveň diskuse stala základem sporů, které dalece překračují původní kontext anglosaské kulturní a politické tradice, odehrávajících se spíše na úrovni rozdílných světonázorů. Proto je možné v této diskusi najít i argumenty relevantní pro debatu o univerzalismu lidských práv. Podle Rainera Forsta je Rawlsova teorie spravedlnosti vzkříšením existence grand theories v oblasti politické filosofie. Rawlsovy argumenty vycházejí z teorie společenské smlouvy a kantovské etiky, a také komunitaristická kritika má svůj normativní základ v klasické politické filosofii, ať už se komunitaristé odvolávají k Hegelovi, Jeffersonovi, Tocquevillovi nebo Rousseauovi (Forst 1993: 39) 4 Ústředním tématem, kolem kterého se spor mezi liberalismem s komunitarismem rozhořel, je Rawlsův předpoklad, že pro fungování liberálně demokratické společnosti je prvotní podmínkou právní zajištění rovných práv a individuálních svobod pro všechny občany. Rawls vychází z pojetí soukromé a veřejné sféry jako zcela autonomních, kdy veřejná sféra zahrnuje politiku a základní morální principy, které jsou všem společné, a panuje o nich celospolečenský konsensus, a naopak individuální etika patří čistě do sféry soukromé. Kritici přitom neodmítají princip rovnosti práv a nárok jednotlivce na svobodu jako takový. Upozorňují spíše na problém výběru hodnot, které by podle liberálů měly být neutrální a obecně platné a zpochybňují existenci univerzálně sdílené morálky. Spor se formuje na pozadí rostoucí individualizace jedinců a rozpadu tradičních kulturně sdílených hodnotových pospolitostí. Honneth shrnuje základní východiska liberalismu a komunitarismu takto: [...] zatímco liberální stanovisko, pro které je závazná tradice společenské smlouvy, považuje rozšiřování právně garantovaných svobod za ústřední a ostatně také za jediný 4 Pavel Barša se domnívá, že liberální stanovisko vystihuje trojí prvotnost - přirozeného jedince před historickou společností, univerzálně-racionálního jáství před partikulárně-kulturními etickými účely, nestranné spravedlnosti (či práva) před zvláštním dobrem (Barša 1999: 69) 15
16 racionálně zdůvodnitelný orientační bod politické etiky, komunitaristické stanovisko, které je zavázáno buď antické politické teorii či Hegelovu konceptu mravnosti, naopak zdůrazňuje závislost každé úspěšné formy politického soužití na existenci společně sdílených hodnot; tedy u liberálů je nejvyšší mírou politické spravedlnosti idea maximálních, stejně distribuovaných práv na svobodu, u komunitaristů je rozhodujícím měřítkem normativního posuzování společností idea sociálně závazných hodnotových orientací. (Honneth 1991: 15) Filosofickou rovinu kritiky liberalismu ze strany komunitaristů doplňuje sociologická kritika založená na tezi, že se rozpad tradičních mravně integrovaných společenství promítá do rostoucí sociální izolovanosti jednotlivců, kteří tímto jevem trpí. ČTYŘI STADIA DISKUSE PODLE FORSTA V rámci diskuse mezi liberály a komunitaristy sahají zastánci jednotlivých proudů k argumentům, které mají kořeny hluboko v minulosti. Zde Forst upozorňuje na problém s interpretací diskuse způsobený přenášením klasických argumentů na moderní fenomény. Dalším problematickým rysem sporu je názorová roztříštěnost. Jak u liberálů, tak u jejich kritiků z řad komunitaristů lze jen obtížně mluvit o jednotném názorovém proudu. Forst se proto snaží diskusi zpřehlednit rozlišením čtyř úrovní analýzy, nebo stadií diskuse. První úroveň se zabývá konstitucí jáství a související kritikou atomistického pojmu jáství, se kterým pracuje liberální teorie. Druhá úroveň diskuse zahrnuje spor o etickou neutralitu principů spravedlnosti a primát individuálních práv před společně sdílenými hodnotami a koncepcí dobra. Třetí úroveň sporu se týká právního nebo etického chápání pojmu občan v souvislosti s otázkou, zda se politická pospolitost integruje prostřednictvím dobra nebo práva, a jak je možná politická legitimizace zda pomocí dorozumění mezi občany, nebo skrze vyrovnání jejich protikladných zájmů. Poslední čtvrtá úroveň řeší napětí mezi univerzalismem a kontextualismem. (Forst 1993: 41) Relevantní argumenty do diskuse o univerzalitě lidských práv nalezneme především na čtvrté úrovni, považuji proto za užitečné zmínit se o nich podrobněji. OTÁZKA ETICKÉ NEUTRALITY A PRINCIPU PRIMÁTU SPRAVEDLNOSTI PŘED DOBREM. Liberální teorie se začaly objevovat jako odpověď na novou sekularizovanou podobu světa, ve kterém už neplatí jednotný normativně daný systém hodnot. Staví tedy na 16
17 politických hodnotách jako je svoboda jednotlivce, rovnost práv a sociálních příležitostí. Úvahy liberálů se vztahují k postavení jedince v rámci státního systému, vzhledem k charakteru současné globální společnosti je však možné argumenty obsažené v této diskusi přenést na úroveň globální, kde roli státu do jisté míry supluje mezinárodní společenství. Na této úrovni se nepřenositelnost zkušenosti subjektivní identity a kulturně podmíněné rozdíly ve vnímání liberálního pojetí spravedlnosti a státu odrážejí i v rozdílném pohledu na univerzální lidská práva.jádrem sporu na druhé úrovni je zásada etické neutrality. Hodnoty, na které se liberalismus odvolává, vyžadují neutralitu k pojetí dobra. Právě od tématu etické neutrality spočívající na morálně nestranných principech se však odvíjí komunitaristická kritika, která [...] zpochybňuje možnost jasného oddělení principů spravedlnosti a etických koncepcí dobra. Tvrzení o morálně-nestranné neutralitě ospravedlnění není podle toho ničím jiným než zastřením určité, individualistické teorie dobra zdánlivě neutrální rétorikou. (Forst 1993: 57) MacIntyre ve své knize Whose Justice? Which rationality? (1988) předkládá názor, že liberální teorie nestojí zcela stranou morálních principů, ale sama vychází z určitého pojetí dobra. Je nutné vzít v potaz, že liberalismus vznikal v určitém kulturním a morálně-politickém kontextu a není jej tedy možné považovat za zcela neutrální. Zastánci liberalismu se sice vyhýbají výstavbě argumentace na určité etické doktríně, např. Rawls však opírá svou koncepci spravedlnosti o předpoklady, které jsou obecně uznávány v demokratické kultuře a v dalších úvahách pracuje s pojmem reasonable, kdy vychází z toho, že rozumnými etickými učeními bude jeho koncepce spravedlnosti přijímána. Případných odlišných hodnotových systémů, které by mohly narušit pojetí toho liberálního jako neutrálního, se tak zbavuje tím, že jejich zastánce de facto označuje za iracionální. Od diskuse o neutralitě se odvíjí napětí mezi konsenzuálními normami nastavenými většinovou společností a přehlížením subjektivního významu původu, pohlaví nebo náboženství pro identitu konkrétních jednotlivců. A opět se nabízí připomínka, zda konsenzu není dosaženo opomenutím nesouhlasných názorů. Je třeba poznamenat, že liberálním táborem jsou tyto výtky přijaty jako relevantní. Na základě kritiky některých aspektů svojí teorie přehodnocuje Rawls své stanovisko a v pozdějších diskusích připouští, že jeho teorie vychází z podmínek americké politické kultury, a je proto jen jednou možnou interpretací politického liberalismu. 17
18 UNIVERZALISMUS A KONTEXTUALISMUS Čtvrtá úroveň diskuse reflektuje napětí mezi filosofií a demokracií. Filosofický ideál je podle kritiků liberalismu příliš vzdálen od politické zkušenosti a nemůže tak určovat, co je spravedlivé. Forst vysvětluje, že Pokus vyznačit formální, univerzalistické normy (na nichž spočívají demokratické procedury) jakožto obecně platné má proto stejný význam, jako pokus vyznačit určité filosofické pravdy jako ideálně platné a nepodléhající demokratické diskusi. Tím se však ztrácí rozhodující rozdíl mezi (platónským) substanciálním a (kantovským) procedurálním univerzalismem. (Forst 1993: 73) MacIntyre kritizuje Rawlse a další liberály za to, že staví principy spravedlnosti na hypotetické ideální situaci a liberalismus proto nezohledňuje potřeby skutečných lidí. Walzer s ním souhlasí, když tvrdí, že morální filosof má vycházet z tradic a hodnot konkrétní pospolitosti, které analyzuje a reformuluje. (Walzer 2000: 28) Postupně však Walzer dospívá k jisté formě formálněproceduralistického univerzalismu a předkládá koncept minimální morálky, který definuje jako respekt vůči ostatním jedincům a jejich právu na sebeurčení. Tím se v podstatě blíží Rawlsově návrhu, protože i Rawls vychází z předpokladu, že základní morální a politické principy budou stanoveny natolik obecně, aby nebyly v rozporu s žádnou konkrétní etickou tradicí zahrnutých pospolitostí. Tento koncept minimálního morálního kódu MacIntyre zcela odmítá, morální pojmy jsou podle něj vždy imanentní tradici konkrétní pospolitosti. Činí-li si nějaký soubor morálních pravidel nároky na obecnou platnost, můžou být vždy přijímány jako univerzální pouze z hlediska určité tradice. Znovu se pak vrací k Rawlsovu pojmu racionálního hodnocení morálky. Toto kritérium považuje za možné, je však třeba si připustit, že racionální se nerovná neutrální nebo objektivní. Sandel pak nepřipouští ani tuto možnost, když vznáší námitku, že pokud mají být principy spravedlnosti stanoveny nezávisle, nemohou se odkazovat k žádnému pojetí dobra, jinak by snaha dostát morálním nárokům znamenala naplnění určitých cílů, které jsou považovány za dobré. To je podle Sandela nepřípustné, má-li základním a hlavním cílem být samotný princip spravedlnosti jako prostředek k zajištění lidské potřeby svobody. Zde narážíme na další sporný bod diskuse. Aby člověk dával přednost spravedlnosti před jinými subjektivními cíli, musí si sám pro sebe definovat svobodu jako nejvyšší hodnotu. Už to ale odpovídá konkrétnímu nastavení hodnotového žebříčku jednotlivce, nechceme-li se uchýlit k Rawlsově argumentaci, že právě individuální 18
19 svoboda tvoří nejvyšší hodnotu každého racionálního jednotlivce. Rawls podle Sandela přehlíží realitu, když pracuje s koncepcí jednotlivce zbaveného závislosti na svých vztazích a zájmech. Člověk vnímá sám sebe skrze příslušnost k určitému společenství, rodině nebo národu. Jeho identita se nezakládá na abstraktních cílech, ale na konkrétních existujících vztazích a zkušenosti. Tyto konstitutivní vazby navíc spoluvytvářejí určité morální závazky a hodnoty, které danou osobu ovlivňují. 5 Není proto možné morálku považovat za něco neutrálního, daného shora. Komunitaristé kritizují liberální pořádek i pro jeho negativní dopad na společnost. Také Charles Taylor upozorňuje na to, že moderní společnost tím, jak klade důraz na individualismus a rovné uznání potlačuje dialog s druhými, a jedinci se uzavírají korekci svého jednání prostřednictvím posuzování ze strany vnějších subjektů. Rozpad hierarchického uspořádání univerza vytrhává člověka z bezpečí života vedeného vyšším cílem, jehož prostřednictvím získávalo lidské konání hlubší význam. Svobodu volby nelze automaticky považovat za vyšší cíl, který by životu dával smysl. A stane-li se individuální svoboda skutečně nejvyšším ideálem, k jehož naplnění člověk směřuje, nese to s sebou riziko egocentrismu, ztráty sebereflexe a narůstající izolace jednotlivců. Člověk, který v životě hledá smysl a snaží se smysluplně určit sám sebe, se musí ocitat v horizontu důležitých otázek. To je sebedestruktivní pro takové formy současné kultury, které se soustřeďují na sebeuskutečnění v opozici vůči požadavkům společnosti či přírody a vylučují dějiny a vazby solidarity. (Taylor 2001: 43) Taylor shledává rozpor také v Rawlsově předpokladu, že konsensuálně stanovené principy spravedlnosti integrují občané do svých vlastních etických konceptů. Morální normy stanovené na té nejobecnější úrovni mají podle něj podobu legitimního nároku, který je na jednice kladen ve jménu ostatních občanů, etické hodnoty naopak vycházejí z vlastní identity jednotlivce, a proto pouze ony umožňují zvnitřnění. Forstovými slovy: Je rozdíl, když se normativně zabýváme smyslem vlastního života nebo závazky vůči druhým. Taylor liberální teorie nezavrhuje, vytýká jim však absenci motivačních mechanismů, které by 5 Honneth z výše uvedeného vyvozuje, že [...] bez komunikace si jednotlivý subjekt nemůže být nikdy zcela jist svými autentickými životními cíli, dokonce si je ani není s to uvědomit: to, kterými hodnotami se chci skutečně nechat ve svém životě vést, pro mne spíše vyplývá jen v té míře, v níž vstupuji do interakce s druhými, kteří mi pomáhají při vyhledávání mých potřeb, případně mě chrání před sebeklamy. Právní garance individuálního sebeurčení proto zajišťuje pouze možnost svobody, zatímco její uskutečnění se váže na dodatečný předpoklad určité životní formy, v níž se subjekty navzájem účastní etického sebeujišťování partnera, s nímž vstupují do interakce (Honneth 1991: 30) 19
20 občany vedly k plnění závazků, kladených na ně liberálními institucemi. Domnívá se, že liberalismus přehlíží význam kulturních a sociálních vazeb jednotlivců pro jeho morální principy. Forst uzavírá analýzu kritických argumentů komunitaristů konstatováním, že není možné oprostit se od různých normativních kontextů, v nichž si osoby činí nárok na uznání. Ačkoliv se každý z kritiků liberální teorie zaměřuje na jiné aspekty, jednotící prvek komunitaristické kritiky je možné najít právě ve snaze vypořádat se s problémem, že není možné vytvořit neutrální obecně platné morální normy, ale určitý univerzální základ morálky se jim jeví jako potřebný. Zde se nabízí využít evolučního vysvětlení, na jehož základě by bylo možné stanovit ono morální minimum. Ačkoliv se ani v tomto případě podle mého názoru nelze vyhnout normativnímu uvažování, vzhledem k tomu, že stanovení morálních kritérií se jeví ze své podstaty jako normativní krok, lze snad s pomocí poznatků evoluční biologie dospět alespoň ke stanovení neutrálních a obecně platných hodnot, ze kterých se bude při vytyčování norem vycházet CRITICAL LEGAL STUDIES Souběžně s debatou mezi liberalismem a komunitarismem a v návaznosti na ni probíhala diskuse o univerzalitě lidských práv také v oblasti právní teorie, kde je reprezentována především tzv. critical legal studies (CLS), hnutím, které vzniklo v sedmdesátých letech a snažilo se zpochybnit některé z myšlenek moderního západního politického a právního myšlení. Právo a existence právního státu hraje v liberálních teoriích centrální roli, protože zákonnost je považována za nezbytný institucionální mechanismus zajišťující regulaci veřejné moci a omezení moci jednotlivců. Právní stát je podle zastánců liberálního právního myšlení nutnou (i když ne jedinou) podmínkou pro uspokojivé zajištění svobody jednotlivce a s ní spojených klíčových hodnot liberalismu jako tolerance, individualita a soukromé vlastnictví. CLS se snaží upozornit na logické nedostatky a rozpory v liberální právní a politické filosofii. Někteří z kritiků se podobně jako komunitaristé domnívají, že právo nemůže hrát roli, kterou mu liberálové přisuzují, totiž chránit občany před útlakem a netolerancí. Aplikaci ideje právního státu v podmínkách plurality fundamentálně nekompatibilních morálně-politických názorových hledisek považují za nemožnou z toho důvodu, že by v takovém případě bylo nutné dosáhnout zcela jednoznačného oddělení práva od 20
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceSOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT
Vladan Hodulák SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Anglická škola Od 60. let hlavně ve Velké Británii Střední proud mezi realismem a liberalismem Důraz na interpretativní přístup Představa mezinárodních vztahů Mezinárodní
VíceSociální aspekty jaderné energetiky: případ hlubinného úložiště
Sociální aspekty jaderné energetiky: případ hlubinného úložiště Martin Ďurďovič Naše společná přítomnost Energie, ekonomika, environment a etika Jihočeská univerzita, České Budějovice, 30. 3. 2017 Sociální
VíceUniverzalismus v etice jako problém
VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie
VícePřírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti
I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
VíceAplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu
Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu Martin Ďurďovič Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy Olomouc, KSA FF UP, 19. 10. 2016 Problémová situace: technické
Více12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.
Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce
VíceTeoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská
Teoreticko-metodologický seminář Zdeňka Jastrzembská jastrzem@phil.muni.cz A) Co je to věda? Věda je každý celek hodný toho, aby mohl být předmětem intelektuální výuky na vysokých školách. Věda je specifický
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceŽivot a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceTýmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace
Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
VíceZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz
ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vybrané kapitoly Miroslava Dvořáková a Michal Šerák filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dvořáková, Miroslava Andragogika
VíceTeorie práva Přirozené a Pozitivní právo
Teorie práva Přirozené a Pozitivní právo Martin Škop Přirozené a pozitivní právo Přirozené a pozitivní právo způsoby odpovědi na základní otázku Co je právo? nutnost nalézt správná pravidla jednání je
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VícePŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8
218 ZÁKLADNÍ OTÁZKY KŘESŤANSKÉ ETIKY OBSAH PŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8 1. Programové slovo současného vědeckého diskurzu i běžného jazykového úzu............................
Více1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.
1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;
VíceZákladní pojmy I. EVOLUCE
Základní pojmy I. EVOLUCE Medvěd jeskynní Ursus spelaeus - 5 mil. let? - 10 tis. let - 200 tis. let? Medvěd hnědý Ursus arctos Medvěd lední Ursus maritimus Základní otázky EVOLUCE Jakto, že jsou tu různé
VíceLOGIKA A ETIKA úvod do metaetiky. zpracovala Zuzana Mrázková
LOGIKA A ETIKA úvod do metaetiky zpracovala Zuzana Mrázková Autoři Petr Kolář *1961 Vystudoval teoretickou kybernetiku na Přírodovědecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci Pracuje ve Filozofickém
VíceCo je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse)
Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová Fakulta sociálních studií seminář Politický extremis mus - Masarykova univerzita jsme na něj připraveni? vejvodov@fss.muni.cz CEVRO Institut, 26.4. 2012 Co je politický extremismus?
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0392/1. Pozměňovací návrh. Harald Vilimsky, Mario Borghezio za skupinu ENF
5.12.2018 A8-0392/1 1 Bod odůvodnění G G. vzhledem k tomu, že s globalizací vzrostla vzájemná závislost, kdy rozhodnutí přijatá v Pekingu nebo Washingtonu přímo ovlivňují naše životy; vzhledem k tomu,
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
Více= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
VíceOBSAH ÚVOD... 8 VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11
OBSAH 409 OBSAH PŘEDMLUVA... 5 ÚVOD... 8 1. HISTORICKÝ A PASTORÁLNĚTEOLOGICKÝ VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11 1.1 O poselství(ch) koncilní konstituce Gaudium et spes... 12 1.1.1 Oslovit spásně svět... 12
VíceFILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY
FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2167(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 17. 12. 2013 2013/2167(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zahraniční politice EU ve světě kulturních a náboženských rozdílů (2013/2167(INI)) Výbor pro zahraniční
VíceEtika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE
Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE Obsah prezentace 1. Vymezení pojmu etika 2. Důvody hodnotových soudů v ekonomii 3. Amartya Sen a jeho pojetí etické ekonomie 4. AmitaiEtzioni: paradigma JÁ a MY
VíceProf o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška
Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceŠkola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)
Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VícePosudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
VícePOL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu?
POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? Věda jako kriminalistika Věda Možná pojetí vědy: Individualistické, úzké individuální aktivita, cílem pozorovat, popsat a vysvětlit (sociální) realitu, porozumět
VíceTest pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -
1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
VíceTEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz
TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát
VíceSTEPS_31.3.2010_Ivanová
Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora
VíceMezinárodní humanitární právo
Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského
VíceLenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu
Lenka Procházková (UČO 178922) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu 1. Editorial (text od Michala Buchty) Návrh kvantitativního výzkumu: Zkoumaný problém v tomto výzkumu bych definovala jako
VíceKulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010
Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VíceRozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním
VíceDějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.
VíceMAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1
MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl
VíceTRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY
TRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY Pavel Pecina KNIHY S, J., J, T., N, P., K, P. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí
VíceObsah. Předmluva 5 Úvod 7 Jaký by měl být vůdce úvahy filozofů (Josef Smolík) 9
3 Obsah Předmluva 5 Úvod 7 Jaký by měl být vůdce úvahy filozofů (Josef Smolík) 9 2.1 Platón 10 2.2 Aristotelés 15 2.3 Machiavelli 18 2.4 Vůdce vnímaný prizmatem filozofického přístupu 23 Politická psychologie,
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VíceFILOZOFIE. Oddíl E učební osnovy VIII.10.B
FILOZOFIE Oddíl E učební osnovy VIII.10.B Charakteristika předmětu: FILOZOFIE ve vyšším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Předmět filozofie vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost (vzdělávací
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
VíceTest pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - A -
1. Jaká jsou základní historická vývojová stadia personálního řízení? a) Personální administrativa, strategické personální řízení, řízení intelektuálního kapitálu, řízení mobility zaměstnanců. b) Personální
VíceMaturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku
Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické
VícePhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze
PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze Podíl populace 65+ ve vybraných regionech % 31,2 31,8 32,9 32,3 30 27,8 26,9 29,7 28,1
VíceMetody sociální práce. PhDr. Jana Novotná
Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj
VíceStrategický management a strategické řízení
Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceTeorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Jak byste vysvětlili základní principy sociálně ekologické teorie? Kdo je jejím hlavním představitelem? Jak psychosociální
VíceZákladní pojmy politologie
Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 26.9.2006 KOM(2006) 548 v konečném znění 2005/0043 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající
VíceVybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou? Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech
Více4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických
VíceFakulta humanitních studií
Fakulta humanitních studií Cesty k filosofii I, II Mgr. Richard Zika, Ph.D. Člověk a náboženství I, II Interpretování filosofických textů (Descartes, Hobbes, Anselm, Platón a další). Mgr. Ondřej Skripnik
VíceXXXVII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 14. prosince 2010 Bod programu: 5 STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ ČINNOSTI AKADEMIE V
XXXVII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 14. prosince 2010 Bod programu: 5 STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ ČINNOSTI AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY (NÁVRH) STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ
Více1 ÚVOD - O CO V ETICE JDE?... 13
OBSAH 1 ÚVOD - O CO V ETICE JDE?.......................... 13 Proč je etika tak sporná'?.................................. 13 Co znamená osobní svoboda'?.............................. 14 Svoboda a spravedlnost....................................
VíceMaturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018
Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 1. Člověk jako osobnost 2. Učení a komunikace 3. Duševní vývoj osobnosti, poruchy vývoje osobnosti 4. Psychické jevy 5. Člověk ve společnosti 6. Sociální útvary
VícePRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA
PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU katedra teorie práva TEORIE PRÁVA (pro bakalářský obor - VEŘEJNÁ SPRÁVA) Rozsah výuky: 1. semestr 2/2, 2. semestr 2/2, 3.semestr 2/2 I. semestr FENOMEN PRÁVA 1. Různé přístupy k právu.
VíceGender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace
VíceEtika v sociální práci
Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy
VíceJiří Šafr, Markéta Sedláčková
Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie
VíceTeorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Teorie práva Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Typy právních kultur Právní komparatistika (srovnávací právní věda) - mikrokomparatistika
VícePC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných
VíceSTANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH
VíceKompetence komunikativní modul vede žáky k umění vyjadřovat se přiměřeně situaci
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Biologie Kód modulu Bio-M-2/1-7 Délka modulu 49 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí teoretické
VíceSOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací
SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter
VíceZáklady práva, 15. listopadu 2016
lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního
VíceKonstruktivistické principy v online vzdělávání
Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co
VíceDle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí
Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška magisterská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška magisterská I. Teorie výchovy a vzdělávání (otázky platné od ledna 2013) 1. Systém pedagogických věd. Interdisciplinarita a vztah pedagogických věd k
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceStruktura a obory sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl
Struktura a obory sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0102 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie - struktura sociologie Úvod do sociologie - základní disciplíny Obecná sociologie Vymezuje předmět zkoumání.
VíceVARIABILITA PŘÍSTUPŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ A JEJÍ VLIV NA VÝKON SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ. Jitka Navrátilová Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
VARIABILITA PŘÍSTUPŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ A JEJÍ VLIV NA VÝKON SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ. Jitka Navrátilová Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity HLAVNÍ OTÁZKY: Zda a jak ovlivňuje profesní vzdělávání sociálních
VíceCelokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje
Celokrajské strategické řízení příspěvkových organizací, návrh pravidel rady kraje Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina Komplexní, konečná odpovědnost Kdo je nositelem komplexní, konečné
VíceNáboženství a jeho místo ve společnosti. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU
Náboženství a jeho místo ve společnosti Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU 1 Émile Durkheim (1858-1917) Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem
VíceNázory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou
Více