Ženská práva v islámu: postavení žen v muslimské společnosti optikou evoluční teorie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ženská práva v islámu: postavení žen v muslimské společnosti optikou evoluční teorie"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Mezinárodní vztahy Ženská práva v islámu: postavení žen v muslimské společnosti optikou evoluční teorie Magisterská práce Bc. Martina Jelínková Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D. UČO: Obor: Mezinárodní vztahy Imatrikulační ročník: 2010 Brno, 2012

2 2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Ženská práva v islámu: postavení žen v muslimské společnosti optikou evoluční teorie vypracovala samostatně a uvedla všechny zdroje, které jsem při psaní použila. V Loučné, dne 14. prosince 2012 Martina Jelínková 3

4 4

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. PhDr. Marku Čejkovi, Ph.D. za vstřícnost při vedení mé diplomové práce. Za cenné rady a připomínky bych také chtěla poděkovat Mgr. Petru Ocelíkovi a Prof. Bradley Thayerovi Ph.D. 5

6 6

7 OBSAH Úvod Teoretická východiska Současný stav filosofie vědy v oblasti mezinárodních vztahů Univerzalismus vs. partikularismus Debata mezi liberalismem a komunitarismem Critical legal studies Debata o univerzalismu lidských práv Využití evoluční teorie v mezinárodních vztazích Evoluční vysvětlení v sociálních vědách Předmět zkoumání a výzkumné metody evoluční psychologie Ženská práva v islámu Ženská práva Islámský koncept lidských práv Korán jako základní zdroj islámu Postavení ženy v arabské společnosti Předislámské období Žena v Koránu Muslimská žena v současném světě Postavení ženy v islámu perspektivou evoluční teorie Původ morálky a společenské organizace Manželství Jsou ženy méně cenné? Muslimská rodina...59 Závěr...61 Použitá literatura a zdroje...65

8 8

9 ÚVOD Ženská práva v islámu pro někoho představuje toto slovní spojení dokonalý oxymóron. Debata o univerzalismu ženských, potažmo lidských práv, probíhá v kontextu širšího filosofického sporu o liberalismus a komunitarismus. Ženská práva jsou v současnosti často skloňovaným a poměrně kontroverzním tématem, postavení ženy v islámu pak poutá mnoho pozornosti médií i rozličných mezinárodních organizací. Muslimské země jsou dlouhodobě kritizovány za porušování ženských práv a tamní situace je často dávána do kontextu s islámským náboženstvím a kulturou. Jde zároveň o fenomén, se kterým se pojí mnoho nepřesností a dezinterpretací. Předmětem této práce je proto představit, jakým způsobem se na ženu dívá islám ve své fundamentální podobě a interpretovat postavení ženy v islámské společnosti s pomocí evolučního vysvětlení. Autorka si klade za cíl analyzovat ženská práva v islámu optikou evoluční teorie, nabídnout tak vysvětlení původu norem, které je upravují, s ohledem na kulturu, ve které vznikaly a přispět tím do výše zmíněné debaty o univerzalismu lidských/ženských práv. K tomu poslouží především poznatky z evoluční psychologie. Evoluční psychologie spadá pod tzv. vědy o člověku (life sciences), což je soubor vědních oborů vycházejících z evoluční teorie Charlese Darwina, jejichž vliv se v posledních desetiletích stále více projevuje i v sociálních vědách. Když v roce 1859 představil Darwin svou teorii o původu druhů, způsobil tím doslova revoluci nejen v biologii, ale v celém lidském myšlení. Přijetí myšlenky, že se člověk vyvinul prostřednictvím přírodního výběru, zcela mění pohled na lidské chování. To, že evoluční biologie dokáže vysvětlit některé mechanismy lidského chování, však neznamená, že by sociální vědy ztratily své opodstatnění. Chování člověka je součinností působení více vlivů, mimo jiné genotypu a prostředí, přičemž jak upozorňuje Bradley Thayer v úvodu ke své knize Darwin and International Relations, není podstatné, z jaké části se na výsledném chování ten který faktor podílí. (Thayer 2004: 2) Podstatné je, že žádný z těchto vlivů není možné zanedbat. Využití poznatků evoluční biologie v mezinárodních vztazích může pomoci hlubšímu pochopení lidského jednání a motivací, a také přispět ke zvýšení explanačního (a prediktivního) potenciálu teorií mezinárodních vztahů. Ambicí této práce pochopitelně není předložit novou teorii mezinárodních vztahů opírající se o evoluční biologii. Předmětem následujícího textu je popsat poznatky evoluční biologie, které by mohly být relevantní pro úvahy o univerzalismu lidských práv, analyzovat jejich přínos 9

10 pro debatu mezi univerzalismem a kulturním relativismem lidských práv a vysvětlit s jejich pomocí rozdílný vývoj konceptu lidských práv v zemích s islámskou a angloamerickou ( západní ) kulturní tradicí. Pro potřeby této práce budou využity především poznatky z etologie člověka, evoluční psychologie a humánní ekologie. Vzhledem k povaze vztahu, který v minulosti panoval mezi sociálními vědami a přírodními vědami, resp. tzv. vědami o člověku, však autorka považuje za užitečné nejprve nastínit určité změny, které se v disciplíně mezinárodních vztahů odehrávají na úrovni filosofie vědy, a které stojí za probíhající změnou postoje vědců, zabývajících se mezinárodními vztahy, k využití poznatků přírodních věd pro sociálněvědný výzkum. Cílem této práce je odpovědět na následující výzkumné otázky: Jak je možné pomocí evoluční biologie vysvětlit postavení ženy v islámské společnosti tak, jak jej upravuje Korán? Jaké argumenty přináší do debaty o univerzalismu lidských (ženských) práv poznatky, že některé vzorce lidského chování mají základ v genetice člověka? Zároveň je stanoven předpoklad, že poznatky evoluční psychologie částečně vysvětlují pojetí ženských práv v islámu. Budeme-li zkoumat lidská (ženská) práva optikou evoluční teorie, najdeme argumenty podporující ve sporu o univerzalismus lidských práv kulturně relativistické stanovisko. Závěry analýzy by měly pomoci zodpovědět otázku, zda je možné a vhodné v arabských zemích uplatnit koncept univerzálních lidských práv a západní pojetí postavení ženy ve společnosti. Zlepšení lidskoprávní situace v arabských zemích a změna statusu ženy v muslimské společnosti mohou podle autorky mít významný vliv na podobu politické situace v regionu. Emancipace žen s důrazem na možnost rozhodovat o svém životě i o své reprodukci může zásadně ovlivnit demografické charakteristiky zemí Blízkého východu, což by mohlo mít z pohledu mezinárodních vztahů pozitivní vliv na stabilitu regionu. Vzhledem k tomu, že evoluční perspektiva není v mezinárodních vztazích zatím příliš rozšířená, bude práce vycházet především ze zahraničních sekundárních zdrojů. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. V první kapitole budou nastíněna teoretická východiska práce. Bude představen spor o univerzalismus lidských práv, který bude zároveň zasazen do širšího rámce debaty mezi univerzalismem a partikularismem. Následně se pokusím představit disciplíny vycházející z evoluční teorie a analyzovat jejich možný přínos pro mezinárodní vztahy. Nastíněn bude také islámský koncept lidských práv. Ve druhé kapitole bude stručně pojednáno okonceptu ženských práv, bude představen islámský koncept lidských práv a Korán jako základní východisko pro 10

11 analýzu lidských práv v islámu v této práci. Třetí kapitola se věnuje reflexi ženských práv v islámské společnosti, specificky v období raného islámu a s ohledem na fundamentální výklad Koránu. Krátce bude také popsáno postavení a práva současné muslimské ženy v arabské společnosti. Čtvrtá kapitola je pak věnována analýze postavení ženy v islámské společnosti z pohledu evoluční psychologie a biologie a shrnuje argumenty, kterými mohou vědy o člověku přispět do diskuse o univerzalitě lidských práv. 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1 SOUČASNÝ STAV FILOSOFIE VĚDY V OBLASTI MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ První snahy o propojení sociálních věd s přírodními se začaly objevovat v druhé polovině dvacátého století, dlouhou dobu šlo však o iniciativu jednotlivců, která byla především komunitou sociálních vědců přijímána velmi negativně. V současné době však tendence k interdisciplinárnímu výzkumu a syntéze sociálních a přírodních věd značně posiluje. Souvisí to pravděpodobně i se situací, která panuje v oblasti mezinárodních vztahů na metateoretické úrovni. Po celou dobu vývoje disciplíny je patrná tendence k exaktnější podobě vědeckého bádání, větší důraz na využití tvrdých dat a odklon od počátečního idealistického paradigmatu. Politická věda a mezinárodní vztahy patří mezi ty, jejichž předmětem studia je lidská společnost a lidské chování, a proto se vědci přirozeně začínají obracet také k biologii jako relevantnímu zdroji vysvětlení. Ačkoliv se stále jedná spíše o alternativní a do jisté míry kontroverzní trend, začíná si získávat stále více pozornosti, mimo jiné v souvislosti s reflexí platnosti teorií sociálních věd. Například Chernoff (2007) považuje sociálněvědné teorie za méně vyspělé (mature) nežli teorie přírodovědné, apředpokládá proto, že budou v budoucnu odmítnuty. Za slabší pokládá teorie sociálních věd i Duncan Bell, který však vidí východisko ve sbližování s přírodními vědami a ve svém článku z roku 2006 předpovídá, že v příštích letech je vysoce pravděpodobné, že se mainstreamoví teoretici mezinárodních vztahů obrátí na biologické vědy pro inspiraci a intelektuální legitimitu. K Bellovu závěru se kloní i autorka tohoto textu. Napovídá tomu i vyznění aktuální diskuse o epistemologii mezinárodních vztahů. 11

12 Po dlouhotrvajícím období patu mezi pozitivismem a postpozitivismem 1 hledají někteří autoři východisko z této situace ve filosofii vědy v diskusi mezi vědeckým realismem a pragmatismem. Kořan shrnuje povahu obou přístupů takto: Z povahy pragmatismu vyplývá, že se neobává zjednodušujících, parsimonních teorií, jejichž užitečnost spočívá v účelném uspořádání informací o okolní realitě. Neodmítá tedy ani kvantitativní metodologii. Pro realismus představují jedinou cestu hloubkové, kontextuální kvalitativní případové studie, jejichž síla spočívá v nalezení skutečně existujících příčinných mechanismů a v co možná nejvěrnějším popisu konkrétního studovaného jevu. (Kořan 2009: 7) Za vhodnější alternativu přitom považuje spíše pragmatismus. Tento posun, který se v mezinárodních vztazích v posledních letech odehrál na epistemologické rovině, umožnil přehodnocení významu poznatků přírodních věd pro vědy sociální. Pokud vyjdeme z předpokladu, že dominantním východiskem pro vědecké bádání v oboru mezinárodních vztahů se stane pragmatismus a přijmeme tedy pragmatickou epistemologii, odkláníme se od přesvědčení, že je v možnostech vědy odhalit racionální, univerzálně platná pravidla uspořádání mezinárodních vztahů. Podle Kořana je jedním z esenciálních konceptů pragmatismu odmítnutí dichotomie mezi objektem a subjektem poznání. Smyslem poznání je umožnit člověku zlepšit své schopnosti čelit okolnímu světu. Jinými slovy pracovat s fakty, která známe, tak, abychom zvýšili svou schopnost přežít. Jednáme na základě volby nejlepší alternativy, snaha po transcendentním poznání nehraje v motivaci pro naše jednání žádnou roli. Pragmatismus se samozřejmě nevzdává interpretace a nepřehlíží vztah mezi poznávajícím subjektem a objektem poznání, přesto není pragmatická epistemologie neslučitelná s chápáním procesu poznávání v přírodních vědách. 2 Vztah pragmatismu k empiricismu je přitom takový, že 1 Více k této epistemologické debatě viz např. Barša a Císař 2006 nebo Hollis a Smith Kořan připomíná, že pro pragmatismus (z hlediska povahy vědeckého bádání, pozn. aut.) neexistuje žádný rozdíl mezi sociálními a přírodními vědami jak sociální události, jevy, entity a procesy, tak i přírodní fenomény nemají žádný začátek či konec, který bychom mohli určit, nemají žádnou esenciální charakteristiku, kterou bychom jim mohli přisoudit. Kořan pak dále zmiňuje Deweyho rozlišování mezi vědou a technologií, kdy technologie spočívá v operacích, činěných pro dosahování praktických cílů, za užití nástrojového aparátu, který byl pro dosažení těchto cílů vynalezen (Webb 2002: 982, citováno dle Kořan 2009: 18). V tomto smyslu je možné evoluční teorii vnímat jako popis technologie, na nějž je potom možné navázat specializovaným bádáním. 12

13 zkušenost je prostředkem k pochopení současného stavu a zlepšení stavu budoucího. Pokud tedy přijmeme pragmatickou perspektivu, můžeme s evolučním vysvětlením v mezinárodních vztazích nakládat instrumentálně, tj. bez ohledu na to, zda se v průběhu evoluce mechanismy, s jejichž existencí evoluční teorie pracuje, skutečně vyvinuly, nebo ne. Při využití poznatků evoluční teorie tak není třeba obávat se determinismu, což je jeden z častých argumentů kritiků využití sociobiologických a jiných na evoluci založených teorií v mezinárodních vztazích. I s druhou vědeckofilosofickou perspektivou, kterou Kořan považuje za aktuální vědeckým realismem může být využití evoluční psychologie pro zkoumání mezinárodních vztahů slučitelné. Vědecký realismus vědu sice považuje za sociální produkt, ale vychází z předpokladu existence nezávislé, poznatelné reality. Empiricismus na první pohled tato filozofie vědy odmítá. Podle Bhaskara nejsme na základě empirie schopni odhalit skutečné příčinné mechanismy a struktury. Poznání však rozlišuje na dvě dimenze tranzitivní (přechodnou) a intranzitivní (nepřechodnou). (Kořan 2009: 24) Tranzitivní poznání je vlastně souborem vědeckých poznatků o okolní realitě. Z tohoto úhlu pohledu je možné v případě zkoumání sociálních fenoménů považovat jak evoluční psychologii, tak sociální vědy za tranzitivní složku poznání. Zatímco evoluční psychologie se zaměřuje na hledání presociálního vysvětlení, sociální vědy se standardně zabývají společensky utvářenými fenomény, strukturami atd., které jsou z podstaty závislé na existenci lidské společnosti. Podle realistů nicméně mohou tyto fenomény být na individuálních pozorovatelích nezávislé, neboť vznikají v důsledku sebe-organizace/emergence tedy nezamýšleně. V tomto smyslu lze předpokládat existenci přímo nepozorovatelných struktur, kauzálních mechanismů apod. i v sociální realitě. Stejně tak evoluční psychologie vychází z předpokladu, že existuje na pozorovateli nezávislá, ale přesto poznatelná realita, v rámci které fungují určité kauzální mechanismy, které nejsou přímo pozorovatelné, ale jejich projevy lze pozorovat v empirickém světě. Pragmatická pozice se přesto slučuje s multiparadigmatickým přístupem lépe. Při zkoumání mezinárodních vztahů hrál vždy významnou roli vztah teorie k praxi a také téma této práce je úzce spojeno s praxí, proto je pragmatismus zvolen jako výchozí metateoretický přístup. 13

14 1.2 UNIVERZALISMUS VS. PARTIKULARISMUS Debata mezi univerzalismem a partikularismem je filosofickou diskusí vedenou po staletí. Jednou z rovin tohoto sporu je i mezinárodní debata o lidských právech, vedená mezi zastánci a odpůrci univerzalismu již od poloviny minulého století. Teoretická východiska nacházejí účastníci této debaty v oblasti práva a politické a morální filosofie, kde je spor o univerzalismus a partikularismus reprezentován v několika vlnách kritiky liberalismu, objevujících se v reakci na reformní snahy uvnitř samotného liberálního proudu. V sedmdesátých letech začaly mezi liberály stále silněji rezonovat myšlenky odkazující se ke kantovskému univerzalismu. K proponentům těchto idejí patří např. J. Rawls, R. Dworkin nebo R. Nozick. První jmenovaný odstartoval svým textem The Theory of Justice, ve které se vyslovuje pro politický řád postavený na prioritě práva před dobrem, debatu mezi liberalismem a komunitarismem. Spor, který původně začal jako diskuse o nedostatcích Rawlsovy teorie, brzy přerostl na obecnou rovinu. Osmdesátá léta patřila komunitaristické kritice, vycházející z přesvědčení, že liberály hlásaná neutrální etika ve skutečnosti není neutrální, nýbrž odráží partikulární pojetí dobra tak, jak ho vnímá liberalismus. Ve stejné době se také formuluje spor o univerzalitu lidských práv mezi zastánci této myšlenky, především z řad stoupenců západního (angloamerického) liberalismu, a odpůrci, k nimž často náleží učenci vycházející z jiného kulturního prostředí (včetně zemí kde se prosazuje islámská tradice). I v jádru toho sporu leží pojem neutrality liberalismem prosazovaných hodnot. Devadesátá léta se pak nesou ve znamení hledání liberální odpovědi na komunitaristickou výzvu. Zatímco liberalismus s obtížemi hledal způsob, jak překročit meze pluralismu, nastavené racionalisticko-univerzalistickými předpoklady, z nichž vychází, komunitarismem inspirovaný proud kulturního relativismu získával na síle mimo jiné díky ekonomickému vzestupu jihoasijských zemí. 3 3 Tento alternativní diskurz lidských práv se vyvíjel od počátku jako opoziční koncept k západnímu pojetí lidských práv. Muslimské země v této debatě zastávaly pozici zdůrazňující hodnoty a kulturní specifika sdílené s ostatními státy mimo západní země. Postoj k otázce lidských práv je do značné míry odvozován od konkrétních (v tomto případě islámských) náboženských představ o podobě spravedlivé společnosti. Na rozdíl od zemí, hlásících se k liberálnímu angloamerickému myšlení, kladou islámské státy větší důraz právě na komunitarismus - příslušnost k určité pospolitosti a státu, dodržování náboženských a morálních pravidel, respekt k autoritám. 14

15 1.2.1 DEBATA MEZI LIBERALISMEM A KOMUNITARISMEM Spor o liberalismus a komunitarismus je možné vnímat jako příspěvek do diskuse mezi zastánci univerzalismu a partikularismu. Jak již bylo uvedeno výše, vyvinul se na pozadí kritiky textu Johna Rawlse A theory of justice (1971). Původně šlo o záležitost rozdílné interpretace problémů této teorie, postupně se však spor rozšířil na základní otázky fungování současných liberálně demokratických společností a těžiště sporu se tak přesunulo na půdu morální a politické filosofie, k jejímuž rozvoji spor významně přispěl. V současné době se obecná úroveň diskuse stala základem sporů, které dalece překračují původní kontext anglosaské kulturní a politické tradice, odehrávajících se spíše na úrovni rozdílných světonázorů. Proto je možné v této diskusi najít i argumenty relevantní pro debatu o univerzalismu lidských práv. Podle Rainera Forsta je Rawlsova teorie spravedlnosti vzkříšením existence grand theories v oblasti politické filosofie. Rawlsovy argumenty vycházejí z teorie společenské smlouvy a kantovské etiky, a také komunitaristická kritika má svůj normativní základ v klasické politické filosofii, ať už se komunitaristé odvolávají k Hegelovi, Jeffersonovi, Tocquevillovi nebo Rousseauovi (Forst 1993: 39) 4 Ústředním tématem, kolem kterého se spor mezi liberalismem s komunitarismem rozhořel, je Rawlsův předpoklad, že pro fungování liberálně demokratické společnosti je prvotní podmínkou právní zajištění rovných práv a individuálních svobod pro všechny občany. Rawls vychází z pojetí soukromé a veřejné sféry jako zcela autonomních, kdy veřejná sféra zahrnuje politiku a základní morální principy, které jsou všem společné, a panuje o nich celospolečenský konsensus, a naopak individuální etika patří čistě do sféry soukromé. Kritici přitom neodmítají princip rovnosti práv a nárok jednotlivce na svobodu jako takový. Upozorňují spíše na problém výběru hodnot, které by podle liberálů měly být neutrální a obecně platné a zpochybňují existenci univerzálně sdílené morálky. Spor se formuje na pozadí rostoucí individualizace jedinců a rozpadu tradičních kulturně sdílených hodnotových pospolitostí. Honneth shrnuje základní východiska liberalismu a komunitarismu takto: [...] zatímco liberální stanovisko, pro které je závazná tradice společenské smlouvy, považuje rozšiřování právně garantovaných svobod za ústřední a ostatně také za jediný 4 Pavel Barša se domnívá, že liberální stanovisko vystihuje trojí prvotnost - přirozeného jedince před historickou společností, univerzálně-racionálního jáství před partikulárně-kulturními etickými účely, nestranné spravedlnosti (či práva) před zvláštním dobrem (Barša 1999: 69) 15

16 racionálně zdůvodnitelný orientační bod politické etiky, komunitaristické stanovisko, které je zavázáno buď antické politické teorii či Hegelovu konceptu mravnosti, naopak zdůrazňuje závislost každé úspěšné formy politického soužití na existenci společně sdílených hodnot; tedy u liberálů je nejvyšší mírou politické spravedlnosti idea maximálních, stejně distribuovaných práv na svobodu, u komunitaristů je rozhodujícím měřítkem normativního posuzování společností idea sociálně závazných hodnotových orientací. (Honneth 1991: 15) Filosofickou rovinu kritiky liberalismu ze strany komunitaristů doplňuje sociologická kritika založená na tezi, že se rozpad tradičních mravně integrovaných společenství promítá do rostoucí sociální izolovanosti jednotlivců, kteří tímto jevem trpí. ČTYŘI STADIA DISKUSE PODLE FORSTA V rámci diskuse mezi liberály a komunitaristy sahají zastánci jednotlivých proudů k argumentům, které mají kořeny hluboko v minulosti. Zde Forst upozorňuje na problém s interpretací diskuse způsobený přenášením klasických argumentů na moderní fenomény. Dalším problematickým rysem sporu je názorová roztříštěnost. Jak u liberálů, tak u jejich kritiků z řad komunitaristů lze jen obtížně mluvit o jednotném názorovém proudu. Forst se proto snaží diskusi zpřehlednit rozlišením čtyř úrovní analýzy, nebo stadií diskuse. První úroveň se zabývá konstitucí jáství a související kritikou atomistického pojmu jáství, se kterým pracuje liberální teorie. Druhá úroveň diskuse zahrnuje spor o etickou neutralitu principů spravedlnosti a primát individuálních práv před společně sdílenými hodnotami a koncepcí dobra. Třetí úroveň sporu se týká právního nebo etického chápání pojmu občan v souvislosti s otázkou, zda se politická pospolitost integruje prostřednictvím dobra nebo práva, a jak je možná politická legitimizace zda pomocí dorozumění mezi občany, nebo skrze vyrovnání jejich protikladných zájmů. Poslední čtvrtá úroveň řeší napětí mezi univerzalismem a kontextualismem. (Forst 1993: 41) Relevantní argumenty do diskuse o univerzalitě lidských práv nalezneme především na čtvrté úrovni, považuji proto za užitečné zmínit se o nich podrobněji. OTÁZKA ETICKÉ NEUTRALITY A PRINCIPU PRIMÁTU SPRAVEDLNOSTI PŘED DOBREM. Liberální teorie se začaly objevovat jako odpověď na novou sekularizovanou podobu světa, ve kterém už neplatí jednotný normativně daný systém hodnot. Staví tedy na 16

17 politických hodnotách jako je svoboda jednotlivce, rovnost práv a sociálních příležitostí. Úvahy liberálů se vztahují k postavení jedince v rámci státního systému, vzhledem k charakteru současné globální společnosti je však možné argumenty obsažené v této diskusi přenést na úroveň globální, kde roli státu do jisté míry supluje mezinárodní společenství. Na této úrovni se nepřenositelnost zkušenosti subjektivní identity a kulturně podmíněné rozdíly ve vnímání liberálního pojetí spravedlnosti a státu odrážejí i v rozdílném pohledu na univerzální lidská práva.jádrem sporu na druhé úrovni je zásada etické neutrality. Hodnoty, na které se liberalismus odvolává, vyžadují neutralitu k pojetí dobra. Právě od tématu etické neutrality spočívající na morálně nestranných principech se však odvíjí komunitaristická kritika, která [...] zpochybňuje možnost jasného oddělení principů spravedlnosti a etických koncepcí dobra. Tvrzení o morálně-nestranné neutralitě ospravedlnění není podle toho ničím jiným než zastřením určité, individualistické teorie dobra zdánlivě neutrální rétorikou. (Forst 1993: 57) MacIntyre ve své knize Whose Justice? Which rationality? (1988) předkládá názor, že liberální teorie nestojí zcela stranou morálních principů, ale sama vychází z určitého pojetí dobra. Je nutné vzít v potaz, že liberalismus vznikal v určitém kulturním a morálně-politickém kontextu a není jej tedy možné považovat za zcela neutrální. Zastánci liberalismu se sice vyhýbají výstavbě argumentace na určité etické doktríně, např. Rawls však opírá svou koncepci spravedlnosti o předpoklady, které jsou obecně uznávány v demokratické kultuře a v dalších úvahách pracuje s pojmem reasonable, kdy vychází z toho, že rozumnými etickými učeními bude jeho koncepce spravedlnosti přijímána. Případných odlišných hodnotových systémů, které by mohly narušit pojetí toho liberálního jako neutrálního, se tak zbavuje tím, že jejich zastánce de facto označuje za iracionální. Od diskuse o neutralitě se odvíjí napětí mezi konsenzuálními normami nastavenými většinovou společností a přehlížením subjektivního významu původu, pohlaví nebo náboženství pro identitu konkrétních jednotlivců. A opět se nabízí připomínka, zda konsenzu není dosaženo opomenutím nesouhlasných názorů. Je třeba poznamenat, že liberálním táborem jsou tyto výtky přijaty jako relevantní. Na základě kritiky některých aspektů svojí teorie přehodnocuje Rawls své stanovisko a v pozdějších diskusích připouští, že jeho teorie vychází z podmínek americké politické kultury, a je proto jen jednou možnou interpretací politického liberalismu. 17

18 UNIVERZALISMUS A KONTEXTUALISMUS Čtvrtá úroveň diskuse reflektuje napětí mezi filosofií a demokracií. Filosofický ideál je podle kritiků liberalismu příliš vzdálen od politické zkušenosti a nemůže tak určovat, co je spravedlivé. Forst vysvětluje, že Pokus vyznačit formální, univerzalistické normy (na nichž spočívají demokratické procedury) jakožto obecně platné má proto stejný význam, jako pokus vyznačit určité filosofické pravdy jako ideálně platné a nepodléhající demokratické diskusi. Tím se však ztrácí rozhodující rozdíl mezi (platónským) substanciálním a (kantovským) procedurálním univerzalismem. (Forst 1993: 73) MacIntyre kritizuje Rawlse a další liberály za to, že staví principy spravedlnosti na hypotetické ideální situaci a liberalismus proto nezohledňuje potřeby skutečných lidí. Walzer s ním souhlasí, když tvrdí, že morální filosof má vycházet z tradic a hodnot konkrétní pospolitosti, které analyzuje a reformuluje. (Walzer 2000: 28) Postupně však Walzer dospívá k jisté formě formálněproceduralistického univerzalismu a předkládá koncept minimální morálky, který definuje jako respekt vůči ostatním jedincům a jejich právu na sebeurčení. Tím se v podstatě blíží Rawlsově návrhu, protože i Rawls vychází z předpokladu, že základní morální a politické principy budou stanoveny natolik obecně, aby nebyly v rozporu s žádnou konkrétní etickou tradicí zahrnutých pospolitostí. Tento koncept minimálního morálního kódu MacIntyre zcela odmítá, morální pojmy jsou podle něj vždy imanentní tradici konkrétní pospolitosti. Činí-li si nějaký soubor morálních pravidel nároky na obecnou platnost, můžou být vždy přijímány jako univerzální pouze z hlediska určité tradice. Znovu se pak vrací k Rawlsovu pojmu racionálního hodnocení morálky. Toto kritérium považuje za možné, je však třeba si připustit, že racionální se nerovná neutrální nebo objektivní. Sandel pak nepřipouští ani tuto možnost, když vznáší námitku, že pokud mají být principy spravedlnosti stanoveny nezávisle, nemohou se odkazovat k žádnému pojetí dobra, jinak by snaha dostát morálním nárokům znamenala naplnění určitých cílů, které jsou považovány za dobré. To je podle Sandela nepřípustné, má-li základním a hlavním cílem být samotný princip spravedlnosti jako prostředek k zajištění lidské potřeby svobody. Zde narážíme na další sporný bod diskuse. Aby člověk dával přednost spravedlnosti před jinými subjektivními cíli, musí si sám pro sebe definovat svobodu jako nejvyšší hodnotu. Už to ale odpovídá konkrétnímu nastavení hodnotového žebříčku jednotlivce, nechceme-li se uchýlit k Rawlsově argumentaci, že právě individuální 18

19 svoboda tvoří nejvyšší hodnotu každého racionálního jednotlivce. Rawls podle Sandela přehlíží realitu, když pracuje s koncepcí jednotlivce zbaveného závislosti na svých vztazích a zájmech. Člověk vnímá sám sebe skrze příslušnost k určitému společenství, rodině nebo národu. Jeho identita se nezakládá na abstraktních cílech, ale na konkrétních existujících vztazích a zkušenosti. Tyto konstitutivní vazby navíc spoluvytvářejí určité morální závazky a hodnoty, které danou osobu ovlivňují. 5 Není proto možné morálku považovat za něco neutrálního, daného shora. Komunitaristé kritizují liberální pořádek i pro jeho negativní dopad na společnost. Také Charles Taylor upozorňuje na to, že moderní společnost tím, jak klade důraz na individualismus a rovné uznání potlačuje dialog s druhými, a jedinci se uzavírají korekci svého jednání prostřednictvím posuzování ze strany vnějších subjektů. Rozpad hierarchického uspořádání univerza vytrhává člověka z bezpečí života vedeného vyšším cílem, jehož prostřednictvím získávalo lidské konání hlubší význam. Svobodu volby nelze automaticky považovat za vyšší cíl, který by životu dával smysl. A stane-li se individuální svoboda skutečně nejvyšším ideálem, k jehož naplnění člověk směřuje, nese to s sebou riziko egocentrismu, ztráty sebereflexe a narůstající izolace jednotlivců. Člověk, který v životě hledá smysl a snaží se smysluplně určit sám sebe, se musí ocitat v horizontu důležitých otázek. To je sebedestruktivní pro takové formy současné kultury, které se soustřeďují na sebeuskutečnění v opozici vůči požadavkům společnosti či přírody a vylučují dějiny a vazby solidarity. (Taylor 2001: 43) Taylor shledává rozpor také v Rawlsově předpokladu, že konsensuálně stanovené principy spravedlnosti integrují občané do svých vlastních etických konceptů. Morální normy stanovené na té nejobecnější úrovni mají podle něj podobu legitimního nároku, který je na jednice kladen ve jménu ostatních občanů, etické hodnoty naopak vycházejí z vlastní identity jednotlivce, a proto pouze ony umožňují zvnitřnění. Forstovými slovy: Je rozdíl, když se normativně zabýváme smyslem vlastního života nebo závazky vůči druhým. Taylor liberální teorie nezavrhuje, vytýká jim však absenci motivačních mechanismů, které by 5 Honneth z výše uvedeného vyvozuje, že [...] bez komunikace si jednotlivý subjekt nemůže být nikdy zcela jist svými autentickými životními cíli, dokonce si je ani není s to uvědomit: to, kterými hodnotami se chci skutečně nechat ve svém životě vést, pro mne spíše vyplývá jen v té míře, v níž vstupuji do interakce s druhými, kteří mi pomáhají při vyhledávání mých potřeb, případně mě chrání před sebeklamy. Právní garance individuálního sebeurčení proto zajišťuje pouze možnost svobody, zatímco její uskutečnění se váže na dodatečný předpoklad určité životní formy, v níž se subjekty navzájem účastní etického sebeujišťování partnera, s nímž vstupují do interakce (Honneth 1991: 30) 19

20 občany vedly k plnění závazků, kladených na ně liberálními institucemi. Domnívá se, že liberalismus přehlíží význam kulturních a sociálních vazeb jednotlivců pro jeho morální principy. Forst uzavírá analýzu kritických argumentů komunitaristů konstatováním, že není možné oprostit se od různých normativních kontextů, v nichž si osoby činí nárok na uznání. Ačkoliv se každý z kritiků liberální teorie zaměřuje na jiné aspekty, jednotící prvek komunitaristické kritiky je možné najít právě ve snaze vypořádat se s problémem, že není možné vytvořit neutrální obecně platné morální normy, ale určitý univerzální základ morálky se jim jeví jako potřebný. Zde se nabízí využít evolučního vysvětlení, na jehož základě by bylo možné stanovit ono morální minimum. Ačkoliv se ani v tomto případě podle mého názoru nelze vyhnout normativnímu uvažování, vzhledem k tomu, že stanovení morálních kritérií se jeví ze své podstaty jako normativní krok, lze snad s pomocí poznatků evoluční biologie dospět alespoň ke stanovení neutrálních a obecně platných hodnot, ze kterých se bude při vytyčování norem vycházet CRITICAL LEGAL STUDIES Souběžně s debatou mezi liberalismem a komunitarismem a v návaznosti na ni probíhala diskuse o univerzalitě lidských práv také v oblasti právní teorie, kde je reprezentována především tzv. critical legal studies (CLS), hnutím, které vzniklo v sedmdesátých letech a snažilo se zpochybnit některé z myšlenek moderního západního politického a právního myšlení. Právo a existence právního státu hraje v liberálních teoriích centrální roli, protože zákonnost je považována za nezbytný institucionální mechanismus zajišťující regulaci veřejné moci a omezení moci jednotlivců. Právní stát je podle zastánců liberálního právního myšlení nutnou (i když ne jedinou) podmínkou pro uspokojivé zajištění svobody jednotlivce a s ní spojených klíčových hodnot liberalismu jako tolerance, individualita a soukromé vlastnictví. CLS se snaží upozornit na logické nedostatky a rozpory v liberální právní a politické filosofii. Někteří z kritiků se podobně jako komunitaristé domnívají, že právo nemůže hrát roli, kterou mu liberálové přisuzují, totiž chránit občany před útlakem a netolerancí. Aplikaci ideje právního státu v podmínkách plurality fundamentálně nekompatibilních morálně-politických názorových hledisek považují za nemožnou z toho důvodu, že by v takovém případě bylo nutné dosáhnout zcela jednoznačného oddělení práva od 20

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

ČESKÝ SVAZ MUŽŮ, o.s.

ČESKÝ SVAZ MUŽŮ, o.s. Rovnost a spravedlnost www.svaz-muzu.cz Český svaz mužů -představení Proč vznikl Český svaz mužů O nás Prezentace v médiích Základní cíle Současná činnost Hlavní témata Českého svazu mužů Možnosti spolupráce

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 9. - vysvětlí, za jakých podmínek může člověk uzavřít manželství - uvede možné důsledky předčasně založené rodiny

Více

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015

Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Informace pro uchazeče o studium v akademickém roce 2014-2015 Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezská univerzita v Opavě Kontakt: Ústav historických věd Filozoficko-přírodovědecká

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 ETIKA Ethos = z řeckého zvyk, obyčej, charakter Mos = z latinského morálka Etika

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Založena v roce 2001, zákonem č. 257/200 Sb., o PMS. Více než 450 zaměstnanců, z toho 26 ředitelství, 405 v terénu, cca 20 zaměstnanců v rámci

Založena v roce 2001, zákonem č. 257/200 Sb., o PMS. Více než 450 zaměstnanců, z toho 26 ředitelství, 405 v terénu, cca 20 zaměstnanců v rámci Mgr. Pavel Štern Založena v roce 2001, zákonem č. 257/200 Sb., o PMS. Více než 450 zaměstnanců, z toho 26 ředitelství, 405 v terénu, cca 20 zaměstnanců v rámci projektů z prostředků EU. Veřejná (státní)

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

POLITICKÉ IDEOLOGIE,

POLITICKÉ IDEOLOGIE, POLITICKÉ IDEOLOGIE, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ IDEOLOGIE, pracovní list 1. Doplňte tabulku:

Více

John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth.

John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth. 1632-1704 1704 Anglický filosof, lékal kař a politik Politická filosofie Teorie poznání 1 Narodil se v puritánsk nské rodině (puritanismus) Navštěvoval voval kláš ášterní školu v Westminsteru 1652 Univerzitní

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I.

S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. Strana 1 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy,

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. Člověk jako jedinec 17 1. 1. Člověk jako osobnost 17 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. 1. 2. Vývoj lidského života a psychický vývoj jedince 19 Etapy vývoje osobnosti 19 Prenatální období

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 23. RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální výchově

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah

Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah Vzdělávací obor výchova k občansví - obsah 6. ročník 1. ČLOVĚK VE Kompetence k učení, k řešení 1.1. Člověk v rytmu času Svět kolem Lidé a čas 1.-5. SPOLEČNOSTI problémů, komunikativní, sociální a Čas v

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY PŘEDMĚT EKONOMIE ekonomie je věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika, je to společenská věda, nelze oddělovat ekonomickou

Více

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu:

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sociologie

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

I. Andragogické teorie

I. Andragogické teorie I. Andragogické teorie 1. Andragogika jako obor, charakteristika. Předmět andragogiky. Andragogika jako vědní a praktický obor. Struktura andragogických disciplín. Pojmová struktura andragogiky. 2. Andragogika

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

5.5.1 Občanská výchova povinný předmět

5.5.1 Občanská výchova povinný předmět 5.5.1 Občanská výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 1 1 1 0+1 Občanská výchova se na druhém stupni

Více

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník

Člověk a společnost - Občanská výchova 7.ročník Naše škola posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů ve škole objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje odlišné názory, způsoby

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII.

Etická výchova II.st KOMUNIKACE. Tématický celek. Učivo. Vyučovací předmět/ročník. Uvedení do předmětu,pantomima,slovo, Kamarád DV/VIII. Etická výchova II.st KOMUNIKACE otevřená komunikace úrovně komunikace, zásady verbální komunikace, komunikační chyby, dialog, komunikace ve ztížených podmínkách KD,6. a 7.roč. Verbální kom.,společenské

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

jeden konec poukazuje k dobru kolektivní entity, druhý poukazuje k nárokům jednotlivců: princip národní suverenity zavazuje stát, aby se staral o

jeden konec poukazuje k dobru kolektivní entity, druhý poukazuje k nárokům jednotlivců: princip národní suverenity zavazuje stát, aby se staral o Baršová, Andrea Barša, Pavel: Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2005, 308 stran, ISBN: 80-210-3875-6.

Více

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na

Více

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE

Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Předmět: Podnikový a personální management Téma 5: IDENTITA, ETIKA, SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd

Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obor vzdělávání: -41-M/01 Strojírenství 6-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních vyučovacích

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

P ř í k a z ředitele Kanceláře Akademie věd České republiky

P ř í k a z ředitele Kanceláře Akademie věd České republiky P ř í k a z ředitele Kanceláře Akademie věd České republiky Číslo: 4/2012 V Praze 25. června 2012 Čj.: KAV-170/06-ŘKAV/2012 Věc: Kodex etiky zaměstnanců Akademie věd ČR Kanceláře AV ČR Zpracovatel: správní

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více